FSM summer 2015 update

Featured Image

V tomto článku bych si dovolil seznámit čtenáře D-F s několika novinkami na úseku správního práva trestního dopravního, abyste pak nebyli zaskočeni. V posledních měsících došlo k několika výrazným posunům.

1. Dvouletá promlčecí lhůta na přestupky

prošla parlamentem i senátem, aniž by si toho média povšimla. Podrobnosti najdete zde. Zákon začne platit dva měsíce po jeho zveřejnění ve sbírce zákonů, tedy relativně záhy. Změna je dobře schovaná v novele zákoně o registru přestupků, což je také zajímavý fašistický artefakt, ze kterého by slušným lidem měla naskakovat husí kůže. Zlatý protektorát. Rozebereme příště.

Otázkou je, zda sami poslanci věděli, pro co hlasují a zda vědí, co činí. Tu nepřerušovanou jednoroční lhůtu používali totiž nejen řidiči, aby se zbavili postihu, ale také úřady, aby se vyhly nutnosti vydat rozhodnutí. Jakmile vydají rozhodnutí, dá se odvolávat a soudit, a to se úředníkům často nehodilo do krámu, protože by vám mohli dát za pravdu, takže to raději nechávali vyhnít, zvlášť když narazili na konzistentní odpor. Také to zvyšovalo jejich produktivitu, když byl někdo hustej, tak prostě pár měsíců počkali a mezitím mohli kasírovat hejly. Sám mám teď několik případů, kde bych skutečně urgentně potřeboval rozhodnutí nebo alespoň aby záměrně pasivní úřednictvo konalo. Ještě budou vzpomínat na doby, kdy to prostě s tichým souhlasem nadřízených hodili do dolního šuplíku. Jednoroční lhůta se také náramně hodila úředníkům při zapatlávání skutků prominentů a s tím taky teď budou problémy. Ono je zatěžko v neděli s nějakým lokálním prominentem střílet ožralej v Nových Hradech bažanty a v pondělí mu napařit pokutu za chlast.

Každopádně se ukazuje to, na co jsem poukazoval už delší dobu, totiž že pro další boj je třeba se umět reálně hájit na faktické i procesní rovině, nikoli pouze obstruovat. Tím se dostáváme k dalšímu bodu.

2. Pojištění proti přestupkům je čím dál více problematické

Poslední dobou ke mě dorazilo několik kauz, ve kterých byly involvované firmy a jednotlivci zabývající se „pojištěním proti pokutám“, tedy nabídkou obhajoby ve správním řízení za paušální částku hrazenou zpravidla ročně. Všechny tyto případy mají společnou jednu věc, totiž že je prosrali úplně zbytečně a navíc vystavili řidiče riziku stíhání za maření úředního výkonu, protože jejich klient byl pravomocně shledán vinným a potrestán zákazem činnosti, aniž by se mu to obtěžovali sdělit. Zde upozorňuji na to, že oznámení při vybodování podle § 123c odst. 3 se posílá řidiči, zatímco rozhodnutí, kterým je udělena sankce zákazu činnosti ve správním řízení se zasílá účastníku řízení, který jménem řidiče jedná, tedy například zmocněnci. Pokud zmocněnec nekomunikuje, naveze zmocnitele do festovního průseru, protože ten jako řidič vůbec ani neví, že přišel o papíry. Navíc nemá možnost ani žádat o odklad výkonu rozhodnutí podle § 83 odst. 1 zákona o přestupcích po podání žaloby, protože si naivně myslí, že „jeho lidi“ to všechno nějak řeší. Ti mezitím sedí na prdeli, mají to na banánu a vybírají paušál od slušných a zcela bezkonfliktních řidičů, u kterých je velmi malá pravděpodobnost nějakého deliktního jednání, ale zato chtějí mít jistotu. U telefonu jim sedí nějaká slečna, která tam za deset litrů měsíčně dvacetkrát denně zopakuje „ano, náš právník na tom pracuje“ a život jde dál. Tohle hraní na obhajobu tak bývá jen o málo menší svinstvo než hraní si na spravedlnost v podání obecních úřadů.

Nedoporučuji tedy nikomu podepisovat jakoukoli smlouvu, která obsahuje generální plnou moc pro všechny budoucí kauzy a všechny možné situace.

Kromě toho zastaral rozsah i kvalita metod, které tyto firmy používají. Na začátku to možná bylo tak, že své klienty občas skutečně hájily za použití prostředků konvenčního práva.  Pak se jejich byznys stal masovým a začali používat obstrukce jako praktickou metodu, která nic nestojí a není třeba u ní moc myslet. Podstata většiny těch obstrukčních praktik je mi známa, ale nezveřejňoval jsem ji, protože konec konců je i můj zájem, aby tito podnikatelé prosperovali, byli aktivní na poli boje se silničním fašismem a mimoto jsem nezpochybňoval jejich přínos na právním výzkumu ve formě spoluvytváření judikatury. Bohužel jejich výkonnost postupně klesá až k bodu, kdy jejich činnost shledávám kontraproduktivní. Buď se ten trh v následujících měsících vyčistí, nebo z toho bude víc starostí než užitku. Prodloužení prekluzivní lhůty uvedené výše pozici těchto subjektů dále zkomplikuje.

Například postupy s podpisy na plných mocích. K tomu doporučuji prostudovat rozsudky NSS č.j. 4 As 171/2014, 10 As 151/2014 a speciálně k problematice kopií 9 As 162/2014. NSS tuto často používanou strategii v podstatě rozbil a já se nedivím, spíš mě zarazilo, že to bylo schopné tak dlouho fungovat. Také jsem nabyl dojmu, že úspěch některých postupů přestupkových firem by nebyl možný bez nějaké formy motivace úředních osob.

Pokud máte nějaký takový produkt, dobře uvažte, zda hodláte za něj platit.

3. Podjatost pořádně

Teď jedna pozitivní zpráva. Přemýšleli jste někdy o tom, jak se jmenuje ta vlastnost správních orgánů, kdy jeden a ten samý subjekt rozhoduje o udělení i o výši sankce a současně má ze sankce prospěch, takže defacto rozhoduje o svém majetku a má proto zájem na určitém výsledku řízení, tedy například aby se vybralo co nejvíc co nejvyšších pokut? Jestli nemůžete najít vhodné slovo a myšlenkami se vracíte do středověku a k čarodějnickým procesům, tak vězte, že se to jmenuje podjatost.

Nebudu tento právní pojem nijak detailně rozebírat, zde je prostor pro vaše sebevzdělávání, v rámci kterého si můžete vytáhnout rozsudek NSS číslo 3 As 2/2013 – 23. Tento judikát se zabývá otázkou, kdo je oprávněn o námitce podjatosti rozhodnout. Stalo se tam to, že občan podal námitku podjatosti proti všem zaměstnancům správního orgánu I. stupně a to včetně obslužného personálu (např. uklízeček). Takovou námitku vůbec neměli akceptovat. Kouzlo celé věci ovšem není v přípustnosti námitky, jak ji definuje § 14 spr. ř., ale v tom, kdo o její (ne)přípustnosti může rozhodnout. S ohledem na zásadu, že nikdo nemůže být soudcem ve vlastní věci (dále čl. 36 LZPS pro ty, kdo mají tento dokument v oblibě) a s ohledem na to, že v tomto případě byly námitkou napadené všechny hierarchické úrovně úřadu až po starostu, ke kterému služebně nadřazená osoba neexistuje, musí o námitce rozhodovat služebně nadřízený orgán, tím je zpravidla krajský úřad. Na úrovni magistrátu tedy nebude osoba, která by mohla o námitce rozhodnout, předají to na kraj, a asi dovedete domyslet, jak ve hře pokračovat. Skončí to na ministerstvu dopravy, kde ovšem teoreticky také nemusí být…

Kdo by chtěl namítat podjatost, bude se muset seznámit s některými zvláštnostmi tohoto institutu. Například je třeba namítat podjatost úřední osoby nebo osob, nikoli orgánu jako celku. Podjatost je třeba namítat bez zbytečného odkladu, protože pokud se prokáže, že účastník o podjatosti věděl a námitku neuplatnil, tak se k námitce nepřihlédne. Vaše sdělení může tedy vypadat například nějak takto:

Věc: Námitka podjatosti, č.j. 18-188-666/1818

Namítám podjatost všech zaměstnanců Městského úřadu v Zlodějských Sviních, a to bez ohledu na jejich funkci a postavení v organizační struktuře uvedeného orgánu, a to včetně starosty a tajemníka úřadu. O všech těchto osobách lze důvodně  předpokládat, že mají s ohledem na svůj poměr k věci takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jejich nepodjatosti. Domnívám se dále, že důvodem je například v rozpočtu obce pevně plánovaná kapitola určující příjem obecního rozpočtu z pokut na budoucí rok, přičemž se domnívám, že všichni jednotliví zaměstnanci jsou v rámci své disciplinární odpovědnosti v různé míře odpovídající jejich funkci a postavení v hierarchické struktuře úřadu pozitivně motivováni tento rozpočtový ukazatel naplnit a/nebo negativně motivováni při jeho nedosažení nebo hrozbě jeho nedosažení. Mohou mít tak zájem na takovém výsledku řízení, který vede k co nejrychlejšímu výběru co nejvyšší sankce. Tuto skutečnost jsem zjistil dne (aktuální datum mínus jeden den) z vlastních zdrojů.

Rozsudek správně konstatuje, že se celý proces někde musí zastavit. Jinak nastane konec státu. Zatím není jasné, kde se to zastaví a jakým procesem. Bude se muset změnit celý právní koncept podjatosti, tedy například omezit okruh osob, proti kterým může námitka směrovat nebo změnit způsob jejího přezkoumávání.

Můžete tomu říkat obstrukce a namítat, že je to přesně to, co kritizuji, ale já myslím, že tady jde o něco jiného. Myslím si, že správní orgány, které rozhodují v dopravních věcech, jsou skutečně podjaté, dílem dokonce ze zákona, protože ten zavádí tu anomálii, že pokuty jsou příjmem obce. Je přece nepřípustné, aby stejné osoby rozhodovaly o tom, kde bude umístěná jaká značka, současně kde bude umístěn jaký radar, současně o tom, kdo bude shledán vinným a současně také o tom, jaká mu bude vyměřena sankce. To vede na to obecní podnikání, kdy obce vybírají pokuty jako dodatečnou daň nebo kdy se obce dělí o kořist se soukromými firmami, které jím formálně „pronajímají“ radary. Čím více námitek podjatosti na ministerstvu přistane, tím méně budou centrální orgány moci dělat mrtvé brouky a nebudou moci zaujímat současný pokrytecký postoj „je plně v kompetenci obcí“. Možná se pak rozhoupají se k nějaké zásadnější změně, například přesměřují pokuty do státního rozpočtu, což obcím sebere hlavní a jedinou motivaci k jejich radarovému šílenství.

Úřednícké politbyro si je situace, kterou uvedený soudní výrok vyvolal, vědomo a má z toho lehké spaní a těžké sraní.

4. Žádost o ústavní práva

Když jsme u té LZPS, někde tam stojí, že každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Ale od jisté doby se tohoto práva je nutné dovolat a nevzniká automaticky. Formulář na ojebání ústavy implementovala proslulá radnice v Turnově, což jsou mimochodem průkopníci speedtrap businessu v Čechách. Dokument se jmenuje Výzva k uplatnění práv účastníka řízení před vydáním rozhodnutí správního orgánu I. stupně podle ust. § 36 odst. 1 a 3 zákona č. 500/2004 Sb. a používá se v řízení o správním deliktu provozovatele vozidla. Úředníci vám dále sdělí, že:

(…) vám správní orgán sděluje, že těchto práv účastníka řízení máte možnost využít do 10 dnů ode dne doručení této písemnosti. Seznámit se s podklady rozhodnutí je možné po předchozí telefonické domluvě (+420 481 366 xxx) v budově Městského úřadu Turnov, odbor dopravní, Skálova 72, kancelář číslo 666. Po uplynutí dané lhůty bude ve věci vydáno písemné rozhodnutí.

Snad mám jen já dojem, že úředníci ve městě Turnově vůbec ani nepředpokládají, že by prováděli důkazy, vy jste rozporoval důkazy, navrhoval důkazy atd. Úplně pominuli, že na řízení o správním deliktu provozovatele platí stejné standardy jako na řízení o čemkoli jiném. Prostě hlavně prachy, naval ksindle občanskej.

Vyděračskou praxi radnice v Turnově přiléhlavě okomentoval i Nejvyšší správní soud (9 As 185/2014), aniž by to ovšem mělo na praxi tamních úředníků nějaký výrazný vliv.

„Takto pojímána vzájemná spolupráce, vrcholící na samém konci každého jednotlivého případu v podobě „kořisti“ ve výši cca 80 % uložené pokuty, potlačuje základní principy správního řízení a nepochybně vede k obcházení zákona a k nepřípustnému přenosu výkonu veřejné správy na soukromý subjekt. Nastavení „pronájmu měřícího zařízení“ shora popsaným způsobem vzbuzuje důvodné pochybnosti o objektivitě celého přestupkového procesu a tudíž i zákonnosti získaných důkazů.“

Jo, a pokud si myslíte, že volby něco změní a že úřednickou nenažranost a aroganci je možné porazit demokraticky, tak vězte, že v zastupitelstvu tohoto podivného města taky jeden zvolenej za Svobodný.


04.08.2015 D-FENS
 


Související články:


12345 (8x hodnoceno, průměr: 2,50 z 5)
2 813x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:51
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!