Jak jsem před časem zmínil v diskusi pod článkem „FSM 3.x Afterword“, byl jsem v té době účastníkem dvou správních řízení ohledně dopravního přestupku. Slíbil jsem také, že se po jejich skončení podělím o zkušenosti, což tímto činím.
Začnu tím snadnějším případem. Bylo 11. května 2012 krátce před polednem a já byl nevědomky vyfocen stacionárním radarem v Ivančicích u Brna. Jelikož mám služební auto na pražských značkách z LeasePlanu, chvíli trvalo, než přišel papír. MÚ Ivančice se obrátil na LeasePlan, který sdělil, že auto má v pronájmu naše firma. Poté požádal mého kolegu-správce flotily (dříve garážmistr) o jméno řidiče. Kolega mi to ukázal a ptal se, co s tím, protože nahlásit to musí (příkaz z personálního), ale že je mu trapné to udělat. Jel jsem údajně 70km/h (po odečtu tolerance tedy 67). Uklidnil jsem ho, že se nic neděje a řekl mu, ať jim odpoví doslova, že „vůz má v užívání pan R.P.“, ale v žádném případě ať nepíše, že jsem řídil. Tak se stalo a zhruba za týden mi přišel dopis s rozhodnutím v příkazním řízení a složenkou na 1500,-Kč. To bylo před Vánoci, asi jako dárek. Tak jsem jim ho vrátil formou podání odporu v nejstručnější možné formě („proti vašemu rozhodnutí č. …..ze dne ….podávám odpor“). Paní Š. z MÚ Ivančice poté asi pochopila, jaký by byl další průběh a utkání skrečovala.
Já vs. Systém 1:0. Moje náklady: 26,-Kč za doporučený dopis.
A teď to zábavnější, i když jak se to vezme. Bylo 11. května 2012 krátce po poledni (ano, ten samý den o dvě hodiny později!) jsem projížděl obcí Lezník na silnici 360 z Poličky do Litomyšle. Slunko svítilo, den jak vymalovaný, dlouhá rovinka, easy rider. V tom přede mnou policajt s plácačkou. V duchu jsem si prosvištěl FSM a přichystal se. Byla to MP Polička, pod kterou Lezník spadá, v počtu 2ks. Po zastavení auta na pokyn MP1 (v zastávce autobusu, viz dále) se odehrál tento rozhovor:
MP1: „Brej den, pane řidiči, ste nám to ňáko přeťáp, sedumdesát jedna. Dostanu vod vás pětistovečku“
Já: „Dobrý den, požadujete po mně úplatek pět set korun?“
Nato MP1 ztuhl a odrecitoval předepsanou formuli. Pak proběhla rutinní kontrola dokladů a oznámení, že jsem porušil atd.atd. a že je mi uložena pokuta 500. (Přiznám se, že přestože jsem si FSM prostudoval, byl jsem v tu chvíli docela nervózní. Prostě s policií nejednám denně.) Platit na místě jsem odmítl (ani jsem pětikilo neměl) a požádal o správní řízení. MP2 s povzdychem vypsal Záznam a vyzval mě k přečtení, napsání vyjádření a podpisu. To vše jsem odmítl. MP1, který opodál fotil mě a auto, s převahou prohlásil: „to ale podle zákona musíte“. Poučil jsem ho, že nemusím, což MP2 s nechutí potvrdil. Skončeno, hajdy domů. Po cestě jsem si říkal, jestli jsem mu to pětikilo neměl radši dát, ale pak jsem se sám okřikl, co mě to vůbec napadá. Hovno, nic nebude.
Málem jsem na celou věc zapomněl, když tu na konci prázdnin jsem měl ve schránce výzvu z pošty – dopis z Poličky. Počkal jsem 10 dnů a šel si pro něj. K mé nemalé radosti jsem byl pozván k ústnímu projednání přestupku ….na ten samý den ráno! No nic, vaše chyba, milánkové. Ujistil jsem se, že data doručení výzvy a vyzvednutí sedí a rozhodl se nedělat nic. Po asi měsíci mi to přece jen nedalo a zeptal jsem se firemní právničky, co s tím. Ona mi poradila se jim raději ozvat, že prý nikdy nevím. Chyba, blbče!!! – to vím ale až teď. Úředník J.K. z MÚ Polička byl rád, že jsem se ozval (z jeho rozjařenosti jsem pochopil, že jsem se na to měl vykašlat, ušetřil bych si skoro vše, co následovalo). Vyzval mě k novému ústnímu projednání za účasti MP1+2. Průběh byl asi tento:
Výslech Já – Nejprve jsem si důkladně prostudoval spis a nechal si udělat kopii. Popsal jsem výše uvedené. Podtrhl jsem pětistovečku, uvedl zastavení v zastávce autobusu a měření ze soukromého pozemku. Zdůraznil jsem naprostou bezpečnost svého počínání.
Výslech MP1 – popsal víceméně správně, jak to tehdy bylo, pochopitelně vynechal tu pětistovečku. Několikrát jsem požádal pana J.K., aby mu nenapovídal („a tak vy ste tam Oldo stáli před tou sámoškou že jo?“) . A také, aby MP1 nečerpal svou výpověď ze Záznamu. To jsem nechal zaprotokolovat.
Výslech MP2 – naprosto odporoval MP1 v tom, kde stálo jejich auto a několika dalších věcech. Dále tvrdil, že můj rozhovor s MP1 slyšel, což ovšem nebylo logicky možné, pokud by stál tam, kde říkal, že stál. Ledaže by měl uši jak netopýr.
Já si všechno pečlivě zapsal a na nic se jich neptal, což bylo nakonec dobře. Co jim budu napovídat. Když už mě chtěli utopit, což bylo doslova cítit ve vzduchu, mohli se aspoň domluvit. Dobře jim tak, pitomcům. Skončeno, podpisy.
Pak přišel Protokol (opět 10 dnů posečkat s vyzvednutím) s výzvou k vyjádření. V něm jsem uvedl zhruba toto (nejsem právník, vše bylo čistě DIY):
– Zastavení auta není možné dle §27 Zák. 361/2000 v zastávce autobusu (je-li vyznačena čárami), resp. 30m před a 5m za (je-li označena značkou). To byl i můj případ, jak nakonec dokazovaly i jejich vlastní fotky a další moje z onoho místa. Přinutili mě tím k protiprávnímu jednání. Hlavně ale oba lhali, když tvrdili, že mě zastavili daleko za zastávkou.
– Několika fotografiemi a kopií katastrální mapy jsem dokazoval, že stáli s autem a s radarem ProLaser na soukromém pozemku (cesta, trávník u silnice) a že k tomu neměli svolení vlastníka. Já vím, že to můžou (díky, Dr. Berane), ale aspoň se popsalo víc papíru.
– Na fotce z ProLaseru je uvedená vzdálenost k autu 209m, ale já svým měřením zjistil, že je to minimálně 280m (opět katastr + mapy.cz + pásmo). To by znamenalo, že radar neměří správně (v=s/t). Pán z Metrologického institutu mi po telefonu detailně popsal funkci ProLaseru a řekl, že to nemá vliv. To ví on, ale já nejsem metrolog a prostě to zpochybním. Vy dokazujte. Dál jsem uvedl, že MP2 položil ProLaser do trávy objektivem dolů, což mohlo zapříčinit chybné fungování (nevyfotil jsem, další chyba).
– Znovu jsem popsal rozpory ve výpovědích MP1+2 a prohlásil je tím za nevěrohodné.
– Popřel jsem, že by se mi dostalo poučení o toleranci +/- 3km/h (je rozdíl 2 nebo 3 body a hlavně „2x a dost“ za 71 místo 68 v obci)
– Odkázal jsem na materiální znak přestupku (vč. §) a příslušný judikát NSS. A doplnil jsem i trochu vzletné omáčky o dlouhé řidičské zkušenosti a bezúhonnosti.
To byla půlka listopadu, tj. 6 měsíců po přestupku, ale taky 6 měsíců do prekluze.
Nedělo se nic, kromě jedné velmi zajímavé události. Po Novém roce mi volal starosta Poličky a ptal se, zda pro mě může ve věci něco udělat! A prý že ví, že se jejich MP nechovají vždy, jak by měli, i když jim to pořád říká (no jo, máte to těžký, rychtáři). A že také mluvil s panem J.K., který mu slíbil, že stanoví pokutu na dolní hranici. U tohoto hovoru byl přítomen kolega z kanclu a slyšel to. Já jsem panu starostovi pěkně poděkoval. Asi chápete proč, on ne. Strašně mi zlepšil náladu, bohužel předčasně.
Dne 14. Ledna 2013 přišlo Rozhodnutí s odůvodněním a výzvou na zaplacení pokuty 2300,-Kč + 1000,-Kč nákladů řízení (to je ta nejnižší pokuta, pane starosto?). V odůvodnění pan J.K.:
– měl tu drzost napsat, že jsem se bez omluvy nedostavil na první ústní jednání
– Zcela pominul onu „pětistovečku“.
– Poměrně očekávaně zametl s námitkou měření ze soukromého pozemku.
– S námitkou na špatný radar se vypořádal tak, že odkázal na platné ověření, které bylo ve spisu, a že jsem si mohl novou kalibraci sám vyžádat a zaplatit.
– Ohledně rozporů ve výpovědích MP pan J.K. uvádí, že ty jsou stejně jen doplňkové a že se nelze po nich dožadovat přesných údajů s ohledem na časový odstup a na četnost měření.
– S materiálním přestupkem taky zametl, že prý jsem si měl být vědom, že u zastávky můžou být školáci (na fotkách z radaru není ani autobus, ani lidi – a proč mě tam kurva zastavovali, když je to tak nebezpečný?). A prostě jsem ohrozil bezpečnost a plynulost a basta. Navíc jsem prý takový zločinec, že i když teda žádný body ještě nemám, tak přesto zatloukám a chybu né a né uznat. A tumáš pokutu na horní hranici!
Zde již nastal čas přestat s právním kutilstvím a angažovat zástupce, nebo aspoň poradce. Toho jsem našel v JUDr. C. ze Svitav, který se mnou odvolání sepsal. Dohodli jsme se, že mě nebude zastupovat, protože bych se tím připravil o cenné lhůty pro vyzvedávání korespondence. On má totiž snad ze zákona datovou schránku. Tip od dr. C.: „napíšeme to na mém hlavičkovém papíře, ale podepíšete to vy. Oni kolikrát udělají chybu a pošlou to pak mně. Tím se to dá skácet nebo aspoň hodně zdržet.“
Napsali jsme, že:
– Ve spisu není povolení od Policie ČR, že můžou ve vesnici měřit.
– Se nezabývali dostatečně námitkou ohledně radaru, protože já jsem závažnou poruchu doložil vlastním měřením, a oni se na to vyprdli.
– Podělali první předvolání a ještě mě obviňují z neúčasti.
– Vykašlali se na „pětistovečku“.
– Strážníci jsou chudáci, a když mají tolik měření, měli by prostě říct, že si to moc nepamatujou, a ne tvrdit, že „to vym docela přesně, sudruzi“.
– Ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu se dopustili MP tím, že mě zastavili v místě, kde lze očekávat chodce a autobus. A proč tedy auta nezastavují před a ne za zastávkou, když je tak moc chtějí chránit přede mnou? (no proč, ten velkej strom, za kterej se schovali, je holt až za zastávkou)
– Mi volal starosta, podrobnosti znáte. Máme na to svědka. Nabyli jsme z toho dojmu, že o úplatkářství MP ví a navíc tak nepřípustně zasahuje do řízení.
Odvolání jsem podal 1. února. MÚ Polička oznámil, že ho předal na KÚ Pardubice 18. února. Dle §71 Správního řádu má odvolací orgán na rozhodnutí 30 dnů, ledaže by potřeboval dalších 30 na ústní jednání, šetření, svědky apod., ale o tom by mě musel informovat. Jak mi vysvětlil JUDr. C, tato lhůta je pro úřad pouze pořádková a její nedodržení nemá sankční následky. To je moc fajn, zkuste se o den zpozdit s odvodem DPH.
Dne 16.4. přišlo Rozhodnutí z Pardubického KÚ. Ve stručnosti – všechno zamítli, musím zaplatit. Řekli v podstatě, že:
– povolení k měření od Policie je na webu města, takže je to obecně známé
– stížnost na „pětistovečku“ a starostu můžu řešit trestním oznámením
– materiální znak byl naplněn, prostě ve vsi můžou být lidi a kdyby se to mělo posuzovat takhle, tak nemusí být „Vyhláška“ (no to by byla trága)
– radar je ok a kalibr je kalibr, a vůbec vše ostatní je irelevantní a přepjatý formalismus, protože fotka je fotka.
Celé to činí dojem, že si kluci zavolali a tak nějak to domluvili. No nic, k soudu kvůli tomu už nepůjdu, přiznám se, že kvůli dvěma bodům mi to za to nestojí.
Já vs. Systém 1:1. Moje náklady: cca 500,- Kč benzín, 52,- Kč poštovné, pár hodin času, 1200,- Kč JUDr.C. („tisícovku mně, dvě stovky Kalouskovi“, je to vtipný pán ten Dr.C.), 3300,- pokuta + náklady řízení.
Sumář:
Dopustil jsem se několika chyb, což je dobré vědět pro eventuální příště. Utracené peníze a námahu beru jako školné. Bodové konto přišlo o panenství a narostlo o 2 (kolegové, kteří vědí, že nejezdím jako řidič sl. Daisy, to pořád nemůžou pochopit). Vyzkoušel jsem si FSM v praxi, lepší jednou zažít než stokrát slyšet. Je dobré to nevzdávat i ve zdánlivě ztracených situacích, no tak mě změřili, no. Jak se praví v závěru FSM 3.x-Afterword: Neserte na to! A také: ať jsem bit, jen když se peru!
(2x známkováno, průměr: 1,50 z 5)