Stalo se konstantou našeho prostoru, že jakmile policie získá pravomoc něco vynucovat, sankcionovat nebo alespoň kontrolovat, velmi rychle to zneužije. Předpokládám, že 1. listopadu nastoupí PČR na české silnice a bude ve velkém zkoumat pneumatiky kontrolovaných vozidel.
V síti uvázne celá řada dušičkových pilotů, kteří se v celé problematice neorientují a maximálně si vybaví nějaký titulek z Blesku, kde stálo, že zimní pneumatiky jsou povinné celoplošně, takže odvedou státu dodatečnou daň ve formě pokuty. Trochu se na to podíváme, abychom poskytli řidičům argumenty k obraně.
Obecným předpokladem této novely je, že v zimních podmínkách jsou zimní pneumatiky z hlediska bezpečnosti vhodnější nežli pneumatiky letní. To platí na sněhu a snad i na ledu, ale neplatí na mokru a na suchu, kde zimní pneumatiky vykazují stejné nebo horší výkony, pokud jde o brzdnou dáhu a směrovou stabilitu. Shodou okolností mokrý i suchý povrch není v zimních podmínkách na silnici ničím výjimečným, zejména ve městech a případný uživatel letních pneu z nich může mít bezpečnostní profit. Nebylo zatím žádnou nezávislou studií doloženo, že by povinné používání zimních pneumatik na osobních vozidlech nějak přispívalo k zvýšení bezpečnosti nebo plynulosti provozu jako celku, existuje „pouze“ dostatek studií, které prokazují lepší provozní vlastnosti konkrétního vozidla za nějakých testovacích podmínek (většinou zcela extrémních, aby se vůbec nějaký rozdíl projevil). Nikde se v případě nehody nezaznamenává, jaké viník nehody měl na autě obutí a předkladatel novely zákona Huml také žádné takové údaje nedoložil. Myšlenka o tom, že plošné zavedení povinných zimních pneumatik v zimě přináší více bezpečí, je tedy víceméně spekulací. Dá se předpokládat, že většina řidičů, kteří v zimě pravidelně vyjíždějí, zimní pneumatiky již používá. Novela zákona tedy směřuje do řad těch řidičů, kteří v zimě jezdí nepravidelně. Ti pod vlivem médií a headline „povinné zimní pneumatiky“ vydají peníze za pneumatiky, jejichž vlastnosti využijí velmi málo, a nevydají peníze za něco, co mohlo být užitečnější.
Záměrem zákonodárce bylo:
„Můj návrh je na zavedení zimních pneumatik od 1. listopadu do 31. března celoplošně povinně pro osobní dopravu. Moc prosím, abyste tento návrh přijali. Myslím si, že pro bezpečnost silničního provozu… Sami to vidíte na silnicích, jak to tam teď vypadá. A myslím si, že ta zima je neočekávatelná i do příštích let, a bude to významný prvek bezpečnosti silničního provozu obecně.“
Vyslovil jej poslanec Stanislav Huml 14.12.2010 při odůvodňování jeho pozměňovacích návrhů na půdě dolní sněmovny.
Zákon nám nově říká, že (§ 40a zákona 361/2000 Sb.)
(1) V období od 1. listopadu do 31. března, pokud
a) se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo
b) lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, lze užít motorové vozidlo kategorie M nebo N 2) k jízdě v provozu na pozemních komunikacích pouze za podmínky použití zimních pneumatik 18a), a to u motorových vozidel s maximální přípustnou hmotností nepřevyšující 3 500 kg na všech kolech a u motorových vozidel s maximální přípustnou hmotností převyšující 3 500 kg na všech kolech hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly. Zimní pneumatiky podle věty prvé musí mít hloubku dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů nejméně 4 mm a u motorových vozidel o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg nejméně 6 mm.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro náhradní pneumatiku použitou v případě nouzového dojetí 18a).
V případě nerespektování tohoto ustanovení hrozí pokuta ve výši 2.000 Kč. Časově omezenou výjimku mají některá vozidla ozbrojených sil a požární ochrany, na které se pravděpodobně fyzikální zákony nevztahují a pokud ano, tak za pět až deset let. [1]. Tato úprava se také nevztahuje na přípojné vozidlo.
Pokud to tedy rozebereme, řidiči se ukládá povinnost užít v období od listopadu do konce března zimní pneumatiky, pokud se na pozemní komunikaci vyskytne souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza. Ve všech ostatních případech lze užít také pneumatiky letní nebo pneumatiky zimní, jejichž dezénové drážky mají hloubku 1,6 – 4 mm.
Bohužel není nikde popsáno, zda se např. břečka pokládá za sníh nebo za vodu, co je to námraza a co je to sníh. Jak je prostorově ohraničena souvislost té sněhové vrstvy, zda má být souvislá z Brna až do Prahy nebo v rámci jednoho metru čtverečního. V případě ledu pak, zda se uvažuje jen led na vozovce nebo snad i led na jiných součástech pozemní komunikace, jako například parkovištích a odpočívadlech. To dává značný prostor pro svévoli policistovi, který bude na místě případný přestupek řešit a staví řidiče do nevýhodné situace. Patrně bude muset policie se spolupráci s ministerstvem dopravy zákon nějakým způsobem vyložit, aby kompenzovala legislativní kreativitu esenbáka Humla.
Dále je řidiči dáváno za povinnost předpokládat vzhledem k povětrnostním podmínkám, že se uvedené meteorologické jevy budou během jízdy vyskytovat a reagovat na ně použitím vozidla se zimními pneumatikami na všech kolech. Při výkladu pojmu „povětrnostní podmínky“ je dobré se opřít o §4 odst. a) téhož zákona, podle kterého je řidič povinen přizpůsobit své chování mmj. povětrnostním podmínkám. Ty jsou tak chápány jako něco, co má konkrétní, lokální a okamžitou platnost tam, kde řidič právě jede (viz také §78 odst. 4 zákona). Tedy např. v případě sněžení, že právě sněží a lze s dostatečnou mírou jistoty předpokládat, že by se časem mohla vytvořit souvislá vrstva sněhu. Tím odpadá to blábolení, že by řidič měl sledovat předpověď počasí nebo že v zimě lze předpokládat sníh a led všude.
Ohledně definice zimní pneumatiky, poznámkou 18a) se odkazuje humlozákon na § 21 odst. (3) vyhlášky 341/2002 [2], ten ovšem popisuje pouze obecně, že na vozidle nelze použít jakékoli pneumatiky a co je to náhradní kolo (nikoli pneumatika). Zimního dezénu, nikoli pneumatiky se týká § 21 odst. (13). Asi si to Huml popletl. § 21 odst. (2) téže vyhlášky sice používá pojem „zimní pneumatika (M+S)“, ale za jiným účelem (vyznačení snížené maximální rychlosti). Nikde není uvedeno, že např. zimní pneumatika je pneumatika se zimním dezénem, takže se budeme muset smířit s tím, že v českém právním řádu není jasně napsáno, co je zimní pneumatika. To, že se Huml v jeho prasozákoně odvolává na neexistující pojmy a nesouvisející odstavce, vypovídá také velmi silně o tom, jaké povědomí o právu má a s jakou pečlivostí pracuje tento expert.
Pro označení M+S neexistuje žádný jednoznačný český ani nadnárodní standard. Je jen na výrobci pneumatik, zda toto označení na svoje výrobky provede. Podle definice ECE (Evropská hospodářská komise) jsou pneumatiky s označením M+Spneumatiky, jejichž profil a struktura jsou primárně koncipovány tak, aby zajistily lepší vlastnosti na sněhu a břečce než běžné pneumatiky.[3]. Bohužel nikde nestojí, co je to bežná pneumatika a o kolik mají být ty M+S pneumatiky lepší. To umožnilo, aby se na trhu opakovaně objevily pneumatiky s označením M+S, které svými vlastnostmi a dokonce vzhledem odpovídaly letním pneumatikám. Týkalo se to asijských výrobků s obchodními názvy GT Champiro Radial 128, Westlake 680, Achilles ATR Sport a Triangle Talon GLS [4]. Pokud je máte, užijte jich v zimě ve zdraví; průměrné letní gumy by vám patrně odevzdaly lepší službu než tenhle čínský šmejd, ale zákon je zákon a prý je to pro bezpečnost.
Jak to vypadá v okolních zemích? Například nám experti tvrdí, že v Německu je povinnost použít zimní pneu daná plošně, za všech okolností a bez výjimek. Není to pravda (jako obyčejně). Německý řidič musí mít na autě zimní pneumatiky v zákonem stanovených případech (sníh, náledí, břečka apod.) Nemusí předpokládat sníh, led a spol. a minimální hloubka vzorku činí 1,6 mm. [5] V případě nerespektování této povinnosti hrozí pokuta 40 EUR, tedy nominálně poloviční a v přepočtu na průměrný příjem asi šestinová v porovnání s Humlovým Kocourkovem. V Rakousku platí zákonná úprava velmi podobná německé, řidič smí vozidlo za zimních podmínek (sníh, břečka nebo led) použít od 1. listopadu do 15. dubna jen se zimními pneumatikami nebo se sněhovými řetězy. Ani rakouský řidič nemusí předpokládat, ale je určena minimální hloubka vzorku 4mm [6]. Ve Švýcarsku, jehož podstatná část silniční sítě se nachází v horách, není definována povinnost užít zimní pneumatiky vůbec. Pokud někdy vyhlásí EU válku Švýcarsku, jako první a postačující krok zdrcující ofenzívy navrhuji vysadit tam Humla.
Jak tedy postupovat, pokud máte problém s policií ohledně pneumatik?
Přestupek může policista spatřovat v tom, že:
a) nastaly v §40a vyjmenované okolnosti (souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza), ale řidič nemá zimní gumy, nebo nemá zimní gumy, které mají vzorek hluboký 4mm
b) nenastaly v §40a vyjmenované okolnosti (souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza), ale policista se domnívá, že by na základě nějakých indicií (např. teplota vzduchu, předpověď počasí…) měl řidič uvedené jevy předpokládat a mít zimní pneumatiky se vzorkem hlubokým nejméně 4mm
c) nenastaly v §40a vyjmenované okolnosti ani v žádném případě nelze předpokládat, že by nastaly (je např. +10°C, ale třeba také -10°C, silnice je suchá, svítí slunce a nebe je modré), ale policista to zkouší, protože vidí reálnou šanci vybrat pokutu a plnit plán stanovený jeho nadřízeným
Nebudeme v žádném případě přestupek řešit na místě, vzhledem k výše zmíněné značné neurčitosti zákona, která staví na místě řidiče do nevýhodné pozice. Policista se bude na místě pokoušet interpretovat zákon tak, aby dosáhl svého, což s ohledem na jeho gumovost lze snadno. Řidič nebude mít okamžitě po ruce argumenty, jak se obhájit, protože mu Humlovy prasácké pseudoprávní formulace neutkvěly dostatečně v hlavě. Nelze se zde zbavit dojmu, že právě proto je zákonné ustanovení tak nesrozumitelné, nejednoznačné a umožňuje mnoho výkladů.
Ve správním řízení:
– využijeme značnou aplikační složitost Humlova pseudoprávního textu a budeme se bránit, že nenastaly zákonem stanovené podmínky pro použití zimních pneumatik. Policista bude muset pro účely dokumentace přestupku přezkoumatelným způsobem zaznamenat stav komunikace a povětrnostní podmínky v době spáchání přestupku a pneumatiky použité na vozidle, jinak nebude možné později přestupek prokázat. V případě b), opět bude muset přezkoumatelným způsobem zaznamenat, z čeho vyvozoval, že bylo lze nepříznivé povětrnostní podmínky v daném místě a čase předpokládat. Neplatí, co se v médiích píše, že řidič bude muset doložit, zda a proč nepředpokládal, vinu prokazuje správní orgán.
– k obhajobě lze také použít zákonné ustanovení, že řidič je povinen přizpůsobit své chování povětrnostním podmínkám a za určitých podmínek (suchá silnice, mokrá silnice, bez sněhu a ledu) vykazují letní pneumatiky stejně dobré nebo lepší parametry než pneumatiky zimní, což bylo doloženo několika nezávislými testy. [7]
– ze znění zákona plyne, že pokud se vyskytnou zákonem popsané jevy, řidič nesmí vozidlo používat. To by znamenalo, že musí přerušit jízdu do doby, než se situace na pozemní komunikaci upraví natolik, aby byla možná jízda na pneumatikách letních (nebo zimních s hloubkou vzorku pod 4mm). Současně ale řidič nesmí zastavit a stát na místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména jízda ostatních vozidel. Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na majektu, komu škoda hrozí, je povinen přiměřeně jednat k jejímu odvrácení, tedy např. pokračovat v jízdě do místa, kde bude odstavení vozidla bezpečné
– zákonná omezení mohou být používána jen k těm účelům, pro které byla stanovena a musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Je tedy úkolem správního orgánu prokázat, zda vůbec a pokud ano, do jaké míry byla nesprávnou volbou pneumatik ovlivněna bezpečnost silničního provozu (materiální stránka přestupku). Takové dokazování je vzhledem k zmíněné absenci relevantních dat prakticky nemožné. V případě prasácké humlolegislativy (nejen ohledně zimních gum) se v podstatě čeká na to, kdo s tím přijde jako první k soudu.
Další z povinností uložených řidiči je, že pneumatiky budou mít minimální hloubku hlavních dezénových drážek 4mm. To neznamená, že kdekoli na pneumatice bude mít vzorek nejméně 4mm. Při výkladu pojmu „hlavní dezénová drážka“ je třeba se přidržet znění vyhlášky, která určuje hlavní dezénové drážky jako drážky, kde jsou identifikátory opotřebení TWI. [8]
V případě, že policie bude zkoumat hloubku vzorku, nelze se spokojit s tvrzením, že pneumatiky jsou opotřebené po zimní TWI (s vločkou) nebo s jinými metodami založenými na odhadu. Pokud hodlá policie prokázat, že hloubka dezénu je nižší než 4mm, pak policie musí být schopna naměřit, jaká hloubka dezénu je, aby bylo možné řídi, o kolik je nižší, protože trest musí být přiměřený závažnosti protiprávního jednání. Jinak závažným přestupkem je jízda s vzorkem hlubokým 3,95 mm na jednom kole (což navíc mohlo být kolo rezervní použité pro nouzové dojetí) a jízda zcela beze vzorku na všech kolech. Za tím účelem musí policie použít vhodné měřidlo. Zde by měla být respektována zásada, že pro účely jistoty při měření v majetkoprávních a sankčních řízeních by použité měřidlo mělo být stanoveným měřidlem ve smyslu zákona o metrologii, stejně jako radary, taxametry, detektory alkoholu v dechu apod., ale Ministerstvo průmyslu a obchodu nezařadilo měřidla hloubky dezénu do seznamu stanovených měřidel, tak je ohledně nich poněkud nejasno [9]. Policie jako uživatel měřidla by měla zajistit, aby mělo dostatečnou přesnost a mít k němu prohlášení o shodě [10]. Každopádně nemá policie právo s automobilem během měření jakkoli manipulovat, demontovat jeho části nebo k témuž různými prostředky nutit řidiče.
Nadále také zůstává v platnosti dosavadní úprava, kdy bylo možné prostřednictvím dopravní značky c15a nařídit řidičům, aby v určitých úsecích používali zimní pneumatiky, a to bez ohledu na to, zda je na komunikaci sníh, led nebo zda kolem komunikace kvetou stromy. Existencí §40a zákona získala úprava použití zimní výbavy značkou zcela absurdní rozměr a dále zkomplikovala chápání těchto ustanovení běžnou veřejností, kdy existují dva odlišné právní režimy pro totéž. Toť další dimenze prasácké legislativy.
Co si o tom všem myslet?
Z praktického hlediska, deklarovaným záměrem zákonodárce bylo zvýšit celkovou míru bezpečnosti a snížit riziko skrze povinné použití zimních pneumatik a současně nezatěžovat jejich povinným používáním ty, kteří jezdí v zimě pouze příležitostně. Bohužel nevím, kolik nehod zaviní každou zimu řidiči na letních pneumatikách a zda tyto nehody souvisely s tím, že byly pneumatiky letní. Nejspíš je jich málo. Naštěstí pro ty, kteří nehodlají svoje auto předepsanými pneumatikami vybavit, v době, kdy na silnicích bývá sníh a led, policajta většinou nepotkáte. Vyjádření Direktoratu der Stapo, že podstatným impulsem pro kontroly zimních pneumatik budou povětrnostní podmínky, je spíše zbožným přáním nežli obrazem reality.
Pojišťovny bleskurychle využily humloparagraf k tomu, aby naplánovaly opt-out z povinného ručení. V odkazovaném článku jsou v této souvislosti zmíněny Uniqa, Allianz a Kooperativa.
Zejména kontraproduktivní je stanovení poměrně vysoké minimální hloubky vzorku 4 mm, čímž se podpoří fenomén tzv. „dojíždění“ zimních pneumatik v létě se všemi negativními efekty, které z toho plynou, včetně až o 40% delší brzdné dráhy za letních teplot [11] a horší ovladatelnosti především zatíženého vozidla. Snad si toho jsou předkladatelé zákona vědomi a převezmou za to odpovědnost, i když o tom vzhledem k jejich tristním odborným i osobním předpokladům pochybuji.
Je to než další pokus státu prosazovat svoji autoritu v oblastech, které se stejně dobře uregulovaly samy [12]. Jsme svědky opakovaných selhání různých extrémistických programů „zero vision“, které by se spíš daly přejmenovat na „zero results“ a které znamenaly prohloubení státní regulace všeho, co se individuální dopravy týká nebo může týkat. Za velké peníze a za cenu šikany občanů si vlády pořídily poznatek, že prohlubováním role státu nelze dosáhnout žádné reálné zlepšení. Každá byť i dobře míněná snaha se velmi rychle proměnila v buzeraci řidičů skrze policie a státní orgány. Různí Humlové a „experti“ (kteří jsou na tom jako žena inspektora Colomba, všechno ví, všichni ji věří, ale nikdo jí nikdy neviděl) tak přicházejí postupně k poznatku, že to nepůjde bez převzetí odpovědnosti za bezpečnostní stránku vlastní mobility řidičem samým. K tomu svobodná volba vhodných pneumatik (stejně jako svobodná volba bezpečné rychlosti jízdy) neodmyslitelně patří.
V neposlední řadě se divím poslancům parlamentu, že byli ochotni pro tuto prasárnu jejich kolegy z Věcí korupčních zvedat ruce a proč prostě neopsali text zákona nějaké z okolních zemí, když už měli tu potřebu.
Sám jsem již také stanovil, jak s novým gumoustanovením naložím. Za normálních okolností jsem někdy v polovině listopadu spotřeboval celý den na to, abych přeházel kola na všech pěti automobilech, které máme v naší domácnosti. Společně s drobným servisem kolem nábojů a zavěšení kol (kontrola vůlí, brzd, očištění dosedacích ploch apod.) mi to zabralo vždy skoro celý den. Letos mi paradoxně esenbák ušetří něco času, protože na zimní pneumatiky hodlám konvertovat pouze můj favoritní winterwagen a manželky silniční stíhačku. Zbylá auta zůstanou na letních kolech. Doufám tedy, že vám budu moci poreferovat, jak se se mnou policie vypořádá no a taky podobně jako Standa myslím, že to bude pro tamtu bezpečnost, protože mi ty těstovité zimní gumy fakt nevyhovují.
[1] Zákon č. 361/2000 Sb., přechodná ustanovení: 4. Povinnost užít při jízdě v provozu na pozemních komunikacích vozidlo vybavené zimními pneumatikami podle § 40a zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 12 tohoto zákona, se na vozidla ozbrojených sil vztáhne od 1. listopadu 2016 a na vozidla jednotek požární ochrany o maximální přípustné hmotnosti nad 3 500 kg od 1. listopadu 2021.
[2] Vyhláška 341/2002 Sb.
§21 odst. 3: Na vozidle, pokud při schválení technické způsobilosti typu není stanoveno jinak, smí být používány pouze pneumatiky určené pro daný typ vozidla výrobcem vozidla a výrobcem pneumatik. Nosnost pneumatik nesmí být nižší než povolené zatížení připadající na kolo (nápravu) vozidla. Jako náhradního kola s pneumatikou může být použito pro nouzové dojetí kola s pneumatikou jiné nebo zvláštní konstrukce nebo jiného rozměru, určeného pro tento účel výrobcem vozidla a výrobcem pneumatik. Tato kola musí být homologována podle předpisu EHK č. 64 nebo směrnice 92/23/EHS.
§21 odst. 13: Druhem dezénu pneumatiky se rozumí dezén letní a dezén zimní, u něhož je na bočnici pneumatiky vyznačeno označení M+S, M.S, M/S nebo MS; za zimní dezén se považuje též speciální dezén, u něhož je na bočnici pneumatiky vyznačeno označení ET, ML nebo MPT
[3] ECE Regulation 30; EHK č.30, „Snow tyre“ means a tyre whose tread pattern and whose structure are primarily designed to ensure in mud and fresh or melting snow a performance better than that of an ordinary (road-type) tyre. The tread pattern of a snow tyre generally consists of groove (rib) and/or solid-block elements more widely spaced than on an ordinary (road-type) tyre;
[4] OAMTC, www.oeamtc.at/reifentests/….
[5] StVO §2 Absatz 3a Satz 1 und 2 (Stand: 4. Dezember 2010): Bei Glatteis, Schneeglätte, Schneematsch, Eis- oder Reifglätte darf ein Kraftfahrzeug nur mit Reifen gefahren werden, welche die in Anhang II Nummer 2.2 der Richtlinie 92/23/EWG des Rates vom 31. März 1992 über Reifen von Kraftfahrzeugen und Kraftfahrzeuganhängern und über ihre Montage (ABl. L 129 vom 14.5.1992, S. 95), die zuletzt durch die Richtlinie 2005/11/EG (ABl. L 46 vom 17.2.2005, S. 42) geändert worden ist, beschriebenen Eigenschaften erfüllen (M+S-Reifen). Kraftfahrzeuge der Klassen M2, M3, N2 und N3 gemäß Anlage XXIX der Straßenverkehrs-Zulassungs-Ordnung in der Fassung der Bekanntmachung vom 28. September 1988 (BGBl. I S. 1793), die zuletzt durch Artikel 3 der Verordnung vom 21. April 2009 (BGBl. I S. 872) geändert worden ist, dürfen bei solchen Wetterverhältnissen auch gefahren werden, wenn an den Rädern der Antriebsachsen M+S-Reifen angebracht sind. Satz 1 gilt nicht für Nutzfahrzeuge der Land- und Forstwirtschaft sowie für Einsatzfahrzeuge der in § 35 Absatz 1 genannten Organisationen, soweit für diese Fahrzeuge bauartbedingt keine M+S-Reifen verfügbar sind.
[6] Kraftfahrzeuge bis 3,5 t höchstzulässiges Gesamtgewicht (gilt zur Gänze seit 1.1.2008): Der Lenker darf ein Kraftfahrzeug der Klassen M1 (Personen-/Kombinationskraftwagen) und N1 (Lastkraftwagen bis 3,5 t) vom 1. November bis 15. April bei winterlichen Fahrbahnverhältnissen wie insbesondere Schneefahrbahn, Schneematsch oder Eis, dieses Fahrzeug nur in Betrieb nehmen, wenn an allen Rädern Winterreifen oder, wenn die Fahrbahn mit einer zusammenhängenden oder nicht nennenswert unterbrochenen Schnee- oder Eisschicht bedeckt ist, Schneeketten auf mindestens zwei Antriebsrädern angebracht sind. Der Lenker darf Schneeketten nur dann verwenden, wenn dies erforderlich ist, und nur, wenn sie so befestigt sind, dass sie die Oberfläche der Fahrbahn nicht beschädigen können.
[7]
Test Autoklubu ČR 2009: Letní pneumatika měla brzdnou dráhu na asfaltu o 11,5% kratší, na mokrém o 12,5% kratší, ovladatelnost subjektivně o 24% lepší než refereční zimní pneumatika
Test Autoklubu ČR 2007: Letní pneumatika měla brzdnou dráhu na asfaltu o 17,1% kratší, veškeré výsledky na mokrém a suchém povrchu srovnatelné se zimní pneu
[8] Vyhláška 341/2002 Sb. §21 odst. 5: Činná plocha pláště pneumatiky v provozu musí mít po celém obvodu a celé šíři vrchního běhounu jasně viditelný dezén s hloubkou hlavních dezénových drážek nebo zářezů u mopedů nejméně 1,0 mm a u vozidel ostatních kategorií nejméně 1,6 mm. U pneumatik pro osobní automobily kategorie M1 se hlavními dezénovými drážkami rozumějí drážky opatřené indikátory opotřebení TWI.
[9] Zákon č. 505/1990 O metrologii
§ 1 odst. (3) Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam
a) v závazkových vztazích, například při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb nebo při určení výše náhrady škody, popřípadě jiné majetkové újmy,
b) pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní,
(…)
f) při ochraně jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.
Postup ověření stanoveného měřidla a vzhled certifikátu stanoví vyhláška 262/2000 Sb.
[10] Nařízení vlády 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla:
§1 (1) i) měřidla pro měření rozměrů… (2) Měřidla uvedená v odstavci 1 jsou stanovenými výrobky podle tohoto nařízení ve smyslu § 12 odst. 1 zákona 22/1997 Sb., jestliže jsou určena k používání pro měření … b) při stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní… V § 14 uvádí toto nařízení, že k měřidlu rozměrů musí existovat prohlášení o shodě nebo protokol o přezkoušení typu
[11] http://www.adac.de/infotestrat/reifen/winterreifen/?tabid=tab3, na suché vozovce se na zimních pneumatikách za letních teplot prodloužila brzdná dráha až o 16 m. Brzdná dráha ze 100 km/h se udává asi 40 m, použití zimních pneumatik v létě vede tedy asi k 40% prodloužení (!)
[12]
2005: http://www.novinky.cz/auto/73069-na-zimnich-pneumatikach-jezdi-pouze-tretina-ridicu.html
2008: http://www.novinky.cz/domaci/154957-dve-tretiny-ridicu-uz-maji-zimni-pneumatiky.html
(3x známkováno, průměr: 1,67 z 5)