Ford Mustang GT 5.0 V8 Convertible

Featured Image

Koupila jsem si ho v roce 2017 a recenzovat jsem ho nikdy nechtěla, protože se to musí zažít, tak o čem bych psala. Jenže když jsem ho včera dopoledne vytáhla z garáže s tím, že jedu prohnat koně – upřímně jsem chtěla být chvíli sama a pána celkem chápu – já ujela jen „zbytečných“ 220 km, tak jsem si řekla, že bych ten článek nakonec napsat mohla.

Na rozdíl od ST jsem od začátku věděla, že to bude na věčné časy. Jsou to dva splněný dětský sny v jednom – vždycky jsem chtěla kabriolet a vždycky jsem chtěla Mustanga. Takže jsem jednoho dne usoudila, že dokud ještě udržím myšlenku v hlavě a volant v rukou, je třeba si sny splnit a auto objednat. Čekala jsem na něj půl roku, ale stálo to za to.

Pro šťouravé čtenáře tohoto blogu – když jsem si objednala Mustanga, tak jsem usoudila, že potřebuju taky nějaké normální auto. V Jaguaru mne namíchli, tak jsem nakonec skončila u Chargera – viz můj předchozí článek. Jenže pak mi dítě nadělilo Fiestu ST a Dodge zabavil můj muž se slovy „Vždycky jsem chtěl ženu, která mi koupí Daytonu…“

Ford Mustang je další auto v garáži, jehož užitná hodnota se limitně blíží nule a parkovat s ním v Praze je utrpení, protože z toho není vidět a je to velký – na délku necelých 5 metrů, šířka včetně zrcátek je 2,08 metru. A v kabrioletu jsem jako zapadlý vlastenec. Auto je reálně pro dva lidi, přestože v techničáku píšou čtyři, ale auto je třídveřové a nad zadními sedačkami mám windschott, takže by se tam stejně nikdo nevešel – ani o to nestojím. Vlastně nestojím ani o spolujezdce – mají blbý kecy a někdy dokonce „brzděj“…

Motor je osmiválec, klasická atmosféra o objemu 5 litrů s výkonem 422 koní a točivým momentem 524 Nm. Zrychlení na stovku je za 4,8 s, na maximálku jsem se s ním nikdy nedostala, omezovač to má na 250 km/h, ale jede to víc. Jenže s kabrioletem si musíte vybrat – rychle nebo se staženou střechou. Spotřeba je kolem 12 litrů/100 km, ale kdo by to řešil. Když slyším těch osm hrnků, tak je mi spotřeba u zadku. Nicméně je to oblíbený dotaz spousty mých spoluobčanů, odpovídám, že míň než benzínovej Passat. Protože jsem starší paní, tak jsem si koupila automat, čehož občas lituju, s manuálem by bylo víc legrace. Převodovka je šestistupňový automat, řadí jako americký auto, tak nějak těžkopádně, nicméně jde o zvyk. Nakonec je ta těžkopádnost dobrá k tomu, že když se to naučíte, tak dokážete udržet motor v otáčkách těsně před tím než přeřadí – někdy tím dráždím fízly. Jasně, lze řadit i pádly, ale na to je třeba přečíst návod a kromě toho jsem líná. Podvozek je tak akorát, snese dvěstě na dálnici stejně jako českou okresku, kde z vás nevyklepe duši. Řízení je přesné, ale s malou odezvou, kromě toho má Mustang malej rejd, takže se na fleku rozhodně neotočíte. Auto je navíc zadokolka se samosvorem, takže není problém to urvat, hlavně když se k tomu budete chovat necitlivě.

Auto má čtyři jízdní režimy – normální, sportovní, mokro/sníh a RACE. Normální bohatě postačí pro běžné ježdění, ale sport je o poznání dynamičtější a zábavnější. Při režimu mokro/sníh auto doslova zleniví. Na RACE bych byla opatrná, protože dojde k vypnutí všech stabilizačních a jiných systémů. Je to dobrý na okruh, příp. chcete-li driftovat.

Mám 19-ti palcová kola, přední 255/40, zadní 275/40, zimáky nemám, protože celou zimu stojí miláček v garáži, jen ho tam občas chodím nastartovat. Čidla tlaku v pneumatikách jsou konečně inteligentní, protože ukazují tlak v každé jednotlivé pneumatice.

Střecha je elektrická a pokud s ní chcete manipulovat, tak musíte zastavit. Nevyřešené je zakrytí mechanismu střechy v zadních blatnících – dodávají k tomu plastové kryty, ale ty musíte nasadit ručně. Je to dost vopruz a neznám nikoho, kdo by to dělal – snad jedině na nějaké akci, kdy auto necháte vystavené půl dne se staženou střechou.

Jízda se staženou střechou a windschottem je v pohodě, pokud ho dáte pryč, tak je v autě fakt průvan. Pokud jedete do 120 km/h, tak si můžete se spolujezdcem povídat, při rychlejší jízdě je tam kravál. Překvapivě lze kabriolet vytopit, když si zapnete vyhřívání sedaček a nastavíte dostatečnou teplotu topení, tak se to dá. Ne, že by člověk takto jezdil programově, ale někdy se vracím domů, chybí mi posledních padesát, šedesát km a nechce se mi stavět, abych zatáhla střechu nebo si vzala bundu.

Palubka a vůbec interiér se Fordu povedl, je to takový mix retra a moderních materiálů, baví mne detaily z hliníku. Odkládacích míst není mnoho a držáky na pití jsou dobré jen na teplé nápoje, protože celý tunel převodovky topí. Co mně ale vážně rozčiluje, je tlačítko na startování motoru. Jednak je debilně umístěné hned u ovládání klimatizace a topení a pak – já chci klíček!!!! Sedačky mám kožené, vyhřívané a chlazené, což je v létě k nezaplacení. Jsou výborně tvarované s dobrým bočním vedením. Celý interiér je černý se žlutým štepováním. A protože je Mustang žlutý, tak to vypadá dobře. Volant je kožený, do ruky padne výborně. Celkově je třeba konstatovat, že řidič i spolujezdec mají dostatek prostoru a pohodlí. Vidět z auta je blbě, ale dobře se s ním couvá především díky kameře – ta je skvělá. Do zavazadlového prostoru se toho vejde poměrně dost, dokážeme se do něj sbalit s mým mužem dvoutýdenní dovolenou – dva kufry, necesér, košík s jídlem. Nevejde se tam jen lednička, protože je příliš vysoká a nějak jsme se nedonutili koupit jinou. Taky je do kufru poměrně omezený přístup. Golfový hole se mi tam vejdou i s vozíkem, ale jen jedna sada. Prodejce sice tvrdil, že se mu tam vejdou dvoje, nicméně buď kecal nebo měl nějaký dětský.

Vnější zpětná zrcátka jsou vybavená projekčními světly, která promítají na zem koně – když odemykáte nebo zamykáte. Taková blbost, ale jak potěší…

Ovládání rádia, palubního počítače, navigace apod. je intuitivní, takže není nutné číst návod. Telefon s autem zásadně nepáruju, v Mustangu stejně telefony neberu, ještě by mne někdo rušil od radosti z jízdy.

Mustang má najeto 25 tis. km a neopravovala jsem na něm zatím nic. Chovám se k němu slušně, tankuju Racing 100 (líp to jede). Jediné návštěvy v servisu jsou zatím pravidelné roční prohlídky – kilometry s tím nenajedu, protože to mám opravdu pro radost.

Jestli je to kundolap nevím, to jaksi neumím posoudit, ale je pravda, že bych nikdy nevěřila kolik chlapů se za mnou ještě v padesáti bude otáčet :-) To auto kupodivu nebudí žádné negativní emoce. Většinou lidi přijdou, jestli si můžou auto vyfotit a jestli se můžou vyfotit u něj a ptají se jak to jede, kolik to žere. Děti na mne často mávají, tatínkové taky. Když ho nechám někde na parkovišti, tak se u něj lidi fotí – čert to vem, pokud našmatají po plátěné střeše a nefotí to i s SPZ. Stereotypy však fungujou, obvykle všichni očekávají, že k autu přijde mužskej…

Mustangu jsem odpustila všechny jeho hříchy, protože když k němu přijdu, nastartuju ho a uslyším bublat motor – tak to je snad lepší než orgasmus. Nikdy jsem neměla ráda léto, ale teď se na něj vysloveně těším – když je hezky, vytáhnu Mustanga z garáže, sundám střechu a s větrem ve vlasech a nebem nad hlavou…


13.04.2020 Louise


Související články:


12345 (171x hodnoceno, průměr: 1,82 z 5)
12 122x přečteno
Updatováno: 13.4.2020 — 23:29

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!