Fishbed vs. Duha

Featured Image

V tomto článku se ještě vrátím k loňskému I.Questu, ve kterém manažer Houba publikoval následující nápovědu.

Opravdu to není tak, že by se přihřátý pilot stíhačky vydal na Prague pride po ose, aby tam předvedl svého ocelového ptáka. Obrázek se vztahuje ke zcela konkrétní události, o které nikdo nechce jednoznačně říci, zda se stala nebo ne a je tak ve statusu „největší jihočeská urban legend“. Respektive ti, kdo by k ní něco věrohodného říct mohli, ti z pochopitelných důvodů mlčí a dávají prostor ke spekulacím, které v čase nabývají na síle.

Duha na obrázku je alegorií na most v Bechyni (kterému se přezdívá „duha“ kvůli tvaru hlavního nosníku klenoucího se přes údolí) a letadlo na obrázku je šedivý MiG-21. Konkrétně se zde jedná o plně podvěšený MiG-21 MFN s taktickým číslem 2500, což není podstatné. Podstatné je, že MiG-21 podlétá duhu. Jedná se tak o odkaz na často tradovanou, avšak nikým nepotvrzenou událost, totiž podlétnutí bechyňského mostu MiGem. Houba jistě nezvolil tuto symboliku náhodou, příležitostně se ho můžete zeptat, kde vykonával vojenskou službu.

Firma Eduard, známý český výrobce modelů letadel, se také rozhodla přikrmit legendu a vrhla na trh model MiGu-21 PF, který je na obalu vyobrazen, jak letí pod forsáží nad blíže neurčeným mostem.

Zdroj: eduard.com

 

Na první pohled je to politicky zcela korektní, protože letadlo je nad mostem a není to most v Bechyni, protože na něm chybí koleje, stavební prvky mostu jsou odlišné a prohánějí se po něm vozidla německé provenience. Komu by most připadal přesto povědomý, třeba díky zábradlí nebo tvaru břehů, pak by měl taky uvážit, že stroj s taktickým číslem 0812 je z bechyňského letiště a co by herdek dělal stroj varianty PF (přepadová stíhací) z Bechyně nad mostem někde v Německu? Kdo chce, ten si na tom obrázku najde, co potřebuje a pro ty ostatní je to jen hezká kresba.

Když se v Bechyni optáte místních, jestli pod mostem proletěl tryskáč, většinou řeknou, že o něčem takovém slyšeli. Mělo se jednat o MiG-15, MiG-19 a pozdějí MiG-21. V souvislosti s tím posledním padají dokonce různá jména.

Když toto téma zmíníte před piloty, většinou kategoricky odmítnou, že by něco takového vůbec bylo možné, a to jak z technického, organizačního a mnoha dalších hledisek, z nichž jedno je také chybějící motivace. Za podlítnutí mostu se medaile nerozdávají.

MiG-21 mě fascinuje zhruba od momentu, kdy jsem se vsoukal do jeho stísněné kabiny, ze které je vidět ale úplný prd. V ten okamžik jsem pocítil hluboký respekt ke všem, kdo se nechali do toho krámu zavřít a vzletěli s ním do vzduchu. Museli to být týpci s koulema jako grepfruity. Naše společnost je ovládaná sráčema nejrůznějšího provedení a jako největší úlet jim připadá strčit frienda hipstera do nákupního košíku, jezdit s ním po chodbě a pít u toho Jägermeistera z flašky. Pokud má někdo taky tenhle problém, doporučuji si udělat lumberjack trip sem a předtím si koupit poukaz. Bude vám úúúzko, tělesně i jinak. Na vysvětlenou, MiG-21 je něco jako hliníková trubka, ve které je motor, nádrž, pilot a něco mizerné ruské elektroniky. Taky to má křídla, ale jsou to jen takové trojúhelníkové pahýly, které budí dojem, že jsou tam hlavně proto, aby bylo kam přidělat podvozek a pověsit rakety, ale jinak že nebyla v plánu a že si ruský konstruktér zapomněl na papíře trojúhelník, který jeho dítě pak omylem obkreslilo. Tohle není letadlo, to je zhmotnělá třetí světová válka.

Bavím se tím už nějakou dobu, v podstatě od minulého I.Questu, sice nikterak systematicky, ale vždy to rád nadhodím a sledují reakce. Hromadí se mi různé vstupy, které se dají rozdělit do dvou skupin. Jedny podporují fakt, že k podlétnutí mostu MiGem došlo, druhé naopak směřují proti tomu. Neznám však osobně nikoho, kdo by průlet viděl nebo by znal někoho, kdo ho viděl.

Proti

Existuje celá řada argumentů, proč by něco podobného nešlo provést.

1. Manévr je mimo letovou obálku stroje

Lužnice neprotéká Bechyní rovně, ale různě meandruje. Pokud by se pilot rozhodl použít ten nejpřirozenější a navigačně nejsnazší postup, tedy letět nad hladinou řeky, musel by na zhruba dvoukilometrovém úseku provést dvě změny kurzu pokaždé o nějakých 70 stupňů, tedy točit jednu zatáčku před mostem a druhou za mostem. MiG-21 není letadlo určené k manévrování, protože bylo postaveno na to, aby létalo rovně. To se projevovalo tím, že v zatáčkách s vysokým přetížením MiG výrazně ztrácel rychlost. Ztratit rychlost by pro něj bylo kritické, protože by kvůli velkému plošnému zatížení spadnul do Lužnice.

Pokud by měl MiG provést zatáčky tak, aby rychlost udržel nebo jen málo klesala, zatáčel by úhlovou rychlostí asi 12 °/s a na pilota by působilo přetížení 3-5 g při dopředné rychlosti asi 500 – 600 km/h. K vytočení 70° zatáčky by potřeboval asi 6 s, za tu dobu by uletěl asi jeden kilometr, a to už by nebyl pod mostem, ale nad náměstím v Bechyni, protože výsledkem takového manévru je prostě velký oblouk. Moc dobře to nevypadá.

2. Praktická nemožnost si manévr nacvičit

I kdyby se dala najít taková konfigurace a „profil mise“, kdy MiG obě zatáčky vytočí a nespadne přitom, chybí možnost si to nacvičit. Pravděpodobnost, že někdo něco takového dá „na první dobrou“ bez přípravy se limitně blíží nule.

3. Extrémní škody

V případě nezdaru mise by mohla nastat celá řada škod. Nejmenší problém je havárie letadla, která by sice v tomto případě pravděpodobně neskončila pádem do obydlené zástavby, jako to děláme tady v Budějovicích, ale i tak jsou reakce veřejnosti na takovou událost vždy velmi negativní. Dál je třeba uvážit, že MiG-21 váží sedm až deset tun a letí rychlostí několika set km/h. Náraz letadla vysokou rychlostí do mostu by mostu možná přivodil škody takového rozsahu, že by následoval pád mostu a zničení všeho, co se nacházelo na něm a pod ním, plus nějaké vedlejší škody vyvolané seizmickou vlnou. Reakce na takový doom na straně veřejnosti by byla extrémně negativní a ovlivnila by postoj veřejnosti k letectvu a armádě na roky dopředu. Nejspíš jen totální magor by riskoval něco takového.

4. Na to by v Bechyni hned tak nezapomněli

Průlet letadla pod plným plynem údolím by byl zážitkem, ze kterého by se ježily vlasy. Minimálně pro fázi stoupání by bylo nutné použít přídavné spalování. Úzké údolí by bylo plné smradu ze spáleného paliva, řada lidí by měla problémy se sluchem a králící by měli tuhé bobky. Bechyně nebo alespoň městská část Parkán by na tento den vzpomínala jako na den, kdy přišel čert a velmi dobře by si to pamatovala.

 

Pro

Pak existují stejně povážlivé skutečnosti, které naopak hovoří ve prospěch verze, že MiG pod mostem profrčel.

1. Letadla ráda létají pod mosty

Jeden průlet bojového letadla pod mostem v Bechyni již proběhl. S letounem Letov Š-328 taktického označení „B8“ ho v létě 1937 provedla posádka pilot čet. Josef Bláha a pozorovatel desátník-aspirant Jiří Sehnal. Průlet byl úspěšný. Další osud hlavních protagonistů mi není znám. Letoun „B8“ byl později zničen při havárii.

Letov Š-328 „B8“. Pokud čtenáře zajímá, jak vypadal za letu, nechť si obrátí monitor. Zdroj: vrtulnik.cz

Každopádně Š-328 se nedá s MiGem srovnávat. Jednalo se o bombardovací a pozorovací dvouplošník s maximální vzletovou hmotností asi 2,5 tuny. Plošné zatížení vycházelo 70 kg/m2 nosné plochy (MiG-21 asi 250 kg/m2) a na manévrování mezi vyvýšenými břehy Lužnice měl Šmolík vztlaku habaděj. V neprospěch Letova hovoří větší rozpětí křídel (13 metrů) a menší přebytek „tahu“ – pístový motor o výkonu zhruba 500 k.

Náraz Letova pohybujícího se rychlostí asi 150-200 km/h do mostu by nebyl pro most fatální. Letadlo je sice deklarováno v literatuře jako „celokovové“, ale bylo vyrobeno z tenkých kovových trubek, které byly potaženy plátnem. Pouze v přední části byl na později vyrobených strojích použít v místo plátna plech. Celkově by eventuální nehoda měla stejný průběh, jako náraz rozjetého Velorexu do zdi.

Mosty jsou oblíbenou kulisou v nyní již zrušeném či pozastaveném seriálu Red Bull Air Race a piloti akrobatických speciálů je podlétávají. Například v tomto videu tak činí zcela rutinovaně. Spíš je třeba ocenit umění pilota vrtulníku, který to sice vzal „horem“, ale velmi hezky. Manévrovací schopnosti stroje Bo.105 jsou překvapivě dobré.

OK, ale s tryskáčem? To je jiná liga…

Na internetu koluje fotka MiGu-15 či 17, se kterým měl sovětský moloděc pajlót podletět most v Novosibirsku. Fotka je fake, jedná se o dodatečně vyrobenou fotomontáž. Dostatečně výstižný fact-check je obsažen v tomto textu. Nicméně to neodpovídá na otázku, zda tovarišč Privalov skutečně most podletěl či ne. Rozpětí oblouku je 120 m (Bechyně: 90 m) a vzepětí 30 m (Bechyně: 38 m), most se nachází necelý kilometr od jiného mostu. Tovarišč by to měl o to snazší, že řeka netekla údolím. Také se podařilo najít citát z dobového tisku, kde vládní deník Izvestija káral tři občany Novosibirska za „výtržnosti“. Jeden měl ukrást tramvaj, druhý podletět letadlem most a třetí byl ožralý mechanik, který si vzal dopravní letalo Iljušin Il-4 a jezdil s ním po ranveji. Na letu tovařišce Privalova tedy něco bude. Parta nadšenců zkusila jeho úsilí reprodukovat v počítačové hře DCS a nevypadá to, že by to vysloveně nešlo, i když samozřejmě fyzikální model ve skutečnosti je podstatně složitější. Podlétnutí mostu tovaryščem z Novosibirska spadá do kategorie těch pravděpodobnějších.

2. Názor komerčního pilota

Ještě kdysi dávno v dobách, kdy jsme mohli jít do restaurace s přáteli, jsem se zeptal také jednoho komerčního pilota, konkrétně „játrovky“ ATR. Ten přišel zhruba s následujícím inspirativním výkladem. Kopírovat hladinu Lužnice by skutečně nešlo. Jednak by MiG nebyl s to zatočit a jednak výhled z kabiny byl natolik bídný, že by pilot nebyl schopen letoun vizuálně vizuálně vést. Musel by tedy mít nějakého návodčího nebo návodčí na zemi, což by celou operaci změnilo na konspiraci většího rozsahu.

Ale co by naopak šlo, by bylo naletět z východního směru co nejníže přes skály na březích. Zde by byl „bod rozhodnutí“, taky zda začít klesat pod most nebo to udělat jako MiG v kresbě Eduardu a udělat přelet. V případě, že to vypadá dobře, bylo by třeba potlačit a podletět most zhruba v polovině jeho výšky. Ihned za mostem by pilot musel zatopit pod kotlem a začít točit pravou stoupavou zatáčku nad město tak, aby se vyhnul levému vyvýšenému břehu. Jiná náročnější varianta by znamenala razantně přitáhnout ihned za mostem a koryto Lužnice opustit ještě před ohybem řeky.

To se shoduje s vyjádřeními místních, kteří uvádějí rovněž směr přeletu „po vodě“.

Šlo by to nebo ne? To se patrně nikdo nedozví. Nejsou MiGy, nejsou piloti a hlavně by to bylo zcela neakceptovatelné. Doufejme, že si ve Vratislavicích u Liberce dají tu práci a do připravovaného simulátoru MiGu-21 vestaví Bechyně challenge stejně jako tady naprogramovali Suchdol challenge (nedal jsem to).

3. V Bechyni „na to byli lidi“

V souvislosti s podletem mostu se v Bechyni skloňují následující jména: Hlavnička, Krýda, „Bulhar“.

František Hlavnička byl předváděcí a zalétavací pilot. Zahynul relativně nedávno při autonehodě u Příbrami. S MiGem-21 to uměl jako málokdo a svým pilotním uměním udělal dojem na mnoho lidí. V uvažovaném časovém období působil jako pilot-inspektor u 1. letecké stíhací divize dislokované až do roku 1990 v Bechyni. Cizinci mu říkali Mr. Fishbed a do ČR se na jeho show jezdili koukat lidi ze západu. Koukněte sem, u této show „flekatého“ MiGu-21 MFN 7701 se tajil dech. Byl jsem tam tehdy osobně a byla to nezapomenutelná show. Letadlo je nyní k vidění ve Vyškově, jeho prodej do Francie se naštěstí nevydařil.

Jaroslav Krýda byl další legendou mezi čs. piloty MiGu-21. Dvakrát přistál MiGem-21 bez pracujícího motoru, který mu vysadil při zkušebním letu. Bezmotorové přistání s MiGem-21 se obecně pokládalo za nemožné. Ke Krýdově osobě se váže mnoho zajímavých historek a nejspíš měl největší potenciál udělat něco takového, jako podletět most. Krýda nebyl dislokován v Bechyni, ale existuje celá řada jeho fotek z Bechyně. Svoji leteckou kariéru ukončil v roce 1985.

„Bulhar“, vlastním jménem Miloslav Vítek, oproti tomu působil v Bechyni prakticky po celou dobu své letecké kariéry. Vedl akrobatickou skupinu Box, která předváděla vyšší pilotáž MiGu-21F. Skupina ukončila svoji činnost rovněž v roce 1985. Někdy se říká, že osoba Miloslava Vítka byla předlohou pro filmovou postavu, kterou herec Munzar ztvárnil ve filmu Pod nohama nebe (socialistický Top Gun, natočený z velké části rovněž v Bechyni).

Aniž bych chtěl jakkoli spekulovat, že někdo z uvedených ctihodných pánů most skutečně podletěl, zajímavý je sám fakt, že o nich veřejnost takto uvažuje a tak vlastně osobitým způsobem prokazuje respekt jejich pilotnímu umění.

4. Faktor „Bechyně“

Má se za to, že v Bechyni to bylo celkově trochu divočejší. Známý je případ, kdy pilot MiGu-19 srazil anténu vysílačky. Hlavní vina byla přičtena letecké nekázni pilota, spoluvina řídícímu, který na něj do rádia křičel „Běž níž, srabe!“

Na druhé straně, podobné soutěžení pronásledovalo i jiné jednotky. Například v Pardubicích měli piloti soutěžit, kdo přistane s menším množstvím paliva v nádržích.

5. Faktor PF

MiG-21 PF by pro takové kousky představoval vhodné náčiní. PF byl pravděpodobně poslední „dvojzávěsníkový“ MiG-21. U pilotů nebyl příliš oblíben kvůli vysoké přistávací rychlosti, kvůli které se říkalo, že je to nejrychlejší letadlo na světě, ale jen na přistání. Později zavedené ofukování klapek vzduchem odebíraným od kompresoru motoru umožnilo snížit přistávací rychlost z 340 km/h na nějakých 300 km/h. Stejně tak byla předmětem kritiky problematická bojová hodnota stroje, protože PF neměl kanón a po odpálení obou raket mohl soudruh v kabině imperialistům pouze hrozit pěstí. Proto se mu říkalo „holubice míru“. Pro MiG-21 byla typická postupná degradace manévrových charakteristik s tím, jak se na palubě vyšších verzí objevovala další avionika a zbraňové systémy ve snaze udělat z MiGu víceúčelový letoun. Verze PF ještě nebyla tak těžká (max. vzletová hmotnost skoro o tunu nižší než u MF) a dostala už silnější motor známý z výkonnějších verzí. Na létání pod mosty dobrá volba.

 

Vybrali jste si? Pravděpodobně ne. Podlétnutí mostu tryskovou stíhačkou tak zůstane legendou i po dočtení tohoto článku a hlavní roli v něm i nadále bude hrát naše fantazie. Zasvěcení budou vědět a my ostatní budeme pokračovat ve spekulacích.

 


09.05.2020 D-FENS


Související články:


12345 (255x hodnoceno, průměr: 1,05 z 5)
23 718x přečteno

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!