Alza se skutečně velmi zhoršila; nakupuji v ní přes patnáct let, zhruba od období let 2012 – 13 začalo pomalu ubývat důvodů proč zrovna u nich. Díky zvyšování poplatku za dopravu na současných 45,- jsem začal nakupovat levné zboží / nebo takové, které nepůjdu reklamovat u konkurence (Mladá Boleslav – KaK, CZC, Apex, ostatní nestojí za zmínku). Vyšší ceny u některého zboží, snížení hodnoty Alzáků, zrušení VIP účtů, posléze jejich znovuobnovení za peníze (podobné jako Premium – nevydrželo ani měsíc) a následná reinkarnace opět za nákupy (ovšem již za dvojnásobek utracených peněz), nemožnost doručení některého typu zboží na pobočku (složená parabola nebo anténa je menší než televizor, ale máte smůlu; nejspíš proto, že stojí méně, jde o rozměrné zboží) a následná nemožnost vybrat dopravce (vyberou „nejvhodnějšího“ pro Váš region sami – v praxi to znamená pravý opak) také dvakrát nehovoří pro Alza.cz.
Jsou tady pořád ale ještě dvě věci, které zbyly; za prvé je to rychlost vyřízení reklamací, tam se může jít konkurence bez výjimky klouzat (všechny větší malo / velko / obchody znám a měl jsem s nimi tu čest, jsem z oboru, servis spotřební elektronky a IT mě živí již od dob bolševika), za druhé (zatím) možnost vrátit ve lhůtě dvou týdnů i zboží koupené na firmu (zkuste to jinde). A nakonec: nikdy se mi nestalo, že by mi po objednání zboží Alza druhý den změnila smlouvu, jinde jsem takové pokusy zaznamenal, nechvalným rekordmanem je CZC (nejčastěji: umožní Vám pojistit zboží, druhý den si to rozmyslí, pojistku, aniž by se Vás na cokoli zeptali, zruší a ještě se diví, že kupní smlouva je tím pádem neplatná – prachy z nich ovšem taháte zpět několik týdnů po vrácení zboží)…
Spazik
Mě se tedy v balíku nikdy nic nezničilo, až na láhve s nápoji přes Českou Poštu, ale to fakt blbě eshop zabalil.
HW bývá zabalen docela dobře a zničit ho v krabici z výroby musí dát docela velkou fušku…
Navíc troufnu si tvrdit, že drtivá většina mechanických poškození během přepravy se projeví ihned, nikoli až po letech (kdy už je po záruce). :) Takže člověk nic moc neriskuje.
Btw. jak si myslíte, že se ty věci dostávají do kamenného obchodu? Úplně stejnou logistikou jako ke koncovému zákazníkovi :-D Nebo si jezdíte pro telky do Shenzenu a pro mobily do Soulu??
Spazik
Ten předchozí komentář patří k příspěvku od už. Jozko :)
Jozko
To:Spazik
Vzhledem k tomu, ze ted mne zivi preprava, tak vim, jak vypada zasobovani obchodu. Vozime hlavne elektro. No a z toho duvodu vim, ze kdyz prijedu pro dve palety mobilu, jsou zabalene, nikdo s nima nehazi, obcas jsou zabalene folii jeste z Ciny. Spatne zachazeni ceka elektroniku az ve chvili, kdy se z paletoveho zbozi stava zasilka 1 kus telky nebo mobilu napriklad.
De_Bill
Spazik asi ještě neviděl v autě kurýra televizi, na jehož obale byla normálně stopa pracovní obuvi. Křupnul!
Spazik
To mě jako zákazníka až tak netankuje. Poškozenou zásilku bych nepřevzal, a pokud by bylo poškozené zboží uvnitř, tak to jednoduše vrátím.
Mechanické poškození tohoto rázu se u elektroniky obvykle projeví hned a ne až za pár let po záruce…
misaka
Mému známému se stala zajímavá věc: objednal si na internetu velký větrák. Nákup proběhl dle očekávání, byl informován o předpokládaném čase doručení a počítal s ním. Jenže, kurýr přijel den předem – zřejmě se někde něco odehrálo a tož tak. Jenže. Nikdo nebyl tím pádem doma. Kurýr mu volal do práce a známý, s ohledem na to, že věří svým sousedům, jej instruoval, nechť nechá balík za plotem (za který není vidět, bez mezer a je vysoký pouze metr dvacet). V klidu.
Pak přijel domů a místo balíku s větrákem jej za plotem čekala krabice, obsahující televizi 122 v plné palbě od Samsungu.
Čekal. Nevolal, neřešil, vzal. Nechci se nyní bavit o jeho morálním profilu. Je to známý, nikoliv kamarád. Zajímavé mi na tom přišlo, že to nikdo nijak neřešil. Co se stalo v praxi? Můžu jenom hádat. Zaplatil to kurýr? Vzal to na sebe někdo jiný? Očekávám, že původní příjemce telky asi takto klidný nezůstal. Jak to chodí?
Toho yettiho s reklamacema bych chtěl vidět, mám tři zkušenosti a všechny zcela negativní.
misaka
Já mám asi pět (s Alzou) a všechny bez keců. Máš blbou zkušenost. Anebo já dobrou a pravda je někde uprostřed.
x-f
CZC funguje uz taky desne dlouho.
Trojici Altasoft, CZC a Mironet pamatuji od jakteziva. Mironet pak skoro zlikvidoval zatah policie kvuli udajnemu prodeji cerneho SW (ktery se nikdy neprokazal) a to tehdy vyklidilo pole pro Alzu, ktera raketove posilila na trhu.
BTW AMD jsem kdysi nekolik kusu taky mel (bylo to levnejsi), ale historicky vzdy jen napodobovali to co zrovna Intel vyrobil.
BTW kdydi jsem videl procesor 8086 ci 8088 a na nem bylo jeste logo jak Intelu, tak AMD :)
Spazik
AMD býval chvíli lepší cena/výkon – asi 15-20 lety, někdy v dobcáh Athlonu XP, Duronu apod. Když jsem kupoval první PC.
Od té doby co Intel uvedl Core platformu, tak stálo AMD za hovno – sice o trochu levnější CPU, ale výkonově horší a žralo hodně elektřiny/topilo.
Dnes je aĺe AMD zase konkurenceschopné (pro servery a pracovní stanice – hodně vláken), pro hry je Intel stále king, už asi těch 10+ let.
x-f
Co si vybavuji, tak se to překlopilo určitě vícekrát.
Např. v době 486. kde Intel skončil a 100MHz DX4, tak AMD ještě uvedlo 120MHz verzi 486, která šla ještě navíc libově taktovat snad až někam k 160MHz a na tehdejších OS porážela snad i první intelí Pentia.
Naopak intel pak kraloval v době Pentií I. Tehdejší Pentia Pro a MMX procesory až do tuším 233MHz. Navíc opět Pentia MMX 200/233MHz šlo libova taktovat. AMD tedy mělo ty své procesory značení PR (Pentium rating), kdy AMD procesor na 90Mhz měl údajně výkon intelího Pentia 120MHz a tak to tak prodávali. Nebyla to pravda.
Následovalo obdobý slabých procesorů Itel Pentim II do slotů. Už si nevybauji co mělo tehdy AMD.
Naopak procesory AMD K5 K6 na frekvencích okolo 400-600MHz byly dobré a opět s velkou rezervou na taktování. Pak jsem měl ještě jednu AMD někdy v období okolo 2GHz,kdy Intel zažíval odbodbí neskutečně zřavých P4 (až 140w TDP), kdy odcházely motherboardy vlivem tepla okolo CPU a vytečení kondenzátorů.
Pak zas přišlo dlouhé odbodbí kralováí Intelu s příchodem Core architektury. Od té doby jsem už AMD neměl. Měl na to vliv i profesní pohled. AMD jsem bral jako levnou variantu na doma, ale ne na prodej zákazníkovi – mělo to důvody v prakticky neexistenci serverových CPU od AMD a absenci chipsetů, základních desek a supportu od AMD.
Bylo jednodušší stavět PC na intel procesoru a intel chipsetu a intel desce, kde vám intel v případě potřeby poslal okamžitě novou komponentu, než stavět počítač s AMD CPU, chipsetem nvidia a deskou gigabyte a pak zjišťovat proč to nefunguje.
Neexistence serverobláblá – to se nedá ani číst. Asi ti nic neříká AMD K8 (Hammer), kdy jako první šly na trh právě Opterony a WS varianta (Socket 940), která Intelu natrhávala prdel deset let, co?
Už i Athlony a Athlony XP byly docela zajímavý, byla to dlouhá doba slušnejch nabídek za dobrý prachy, kdy se střídavě poráželi, až do příchodu K8.
I následně během K10 a Phenomů II (12jádrový Opterony) to bylo docela dost zajímavý. BD trochu žral, to jo, ale ten výkon a hodně jader to má – využití si to našlo. Ostatně, můj osmijádrovej BD v hrubým výkonu porazily až dvě spřažený šestijádra Westmere-EP. Nic ostatního si neškrtlo.
x-f
Nerad bych tě zpochybňoval jako místního všeználka a machra na všechna témata, ale…
– Opterony fajn, ale Intel měl Xeony už v roce 1998 a Pentium Pro v roce 1993, takže měl serverové CPU o 10 let dříve, než AMD. (+ samozřejmě Itanium).
– Procesory do serverů dělá tak úžasné, že s nimi za 15 let snažení dokázali obsadit úžasná 3% trhu.
– Na desktopu a notebooku dosáhli momentálně svého vrcholu a mají úžasných 15% a 12% trhu.
Trh s procesory je zdá se nějaká výjimka a lidé si už po desítky let odmítají koupit lepší zboží za méně peněž a tvrdošíjně trvají na předražených pomalých a nespolehlivých Intelech, ikdyž je tu úžasné AMD.
Jinak můj první procesor byl 8088. Jenom během dětství mě prošlo rukama tak 10 procesorů. Složit počítač a ždímat oveclockingem CPU sem uměl asi tak ve 15 letech a tehdy to bylo trochu složitější, než dneska. Do dnešní doby jsem měl ve svých počítačích řádově desítky CPU a to jak Intel, tak AMD. Opravdu mě nemusíš poučovat, protože nemáš čím.
BTW za celý svůj profesní život jsem neviděl ještě ani jeden server s AMD a to jsem si prošel prostředí od malých firem s jedním serverem a pár počítači až po organizace a farmy pro řádově tisíce uživatelů.
I desktopy s AMD jsou celkem vzácnost.
Osobně můžu říct, že v dobách kdy se počítače ještě vyplatilo skládat byl Intel jasná volba. Krom CPU vyráběli i chipsety a celé základní desky. Když bylo ve specifikaci, že nějaká deska nějaký CPU podporuje, tak to prostě fungovalo.
To už neplatilo u jiných výrobců.
Navíc Intel měl partner program, takže když odešla deska/procesor i v debilním desktopu, tak stačilo vyplnit webový formulář a druhý den přišel kurýrem z GB nový kus a hotovo. A to bylo před 10-15 lety.
mjfox
Do 486 byly CPU od AMD kopie intelu. Původně to prý vzniklo jako požadavek nějaké velké firmy (snad dokonce státní), která požadovala, aby dodávky chipů nebyly závislé na jednom dodavateli, takže intel z donucení prodal licenci na výrobu svých CPU firmě AMD.
Do 486 byly CPU k nerozeznání kompatibilní, měly i úplně stejný výkon. Ale typické bylo vyšší taktování, tzn. intel 386 DX končil na 33 MHz, AMD mělo 40 MHz, podobně 486, DX2 od intelu 66 MHz, AMD 80 MHz… a ta poslední 486-ka od AMD byla označená jako 5×86 DX5, oficiální takt 133 MHz, ale každá šla trochu přetaktovat, 150, 160 MHz, vyrovnalo se to prvním pentiím (těm 75 – 100 MHz). Někdo to prý přetočil až na 200 MHz, ale to je informace bez záruky. Ono to už přestávalo dávat smysl, 486-ky prostě končily.
grg
S tým 5×86 by ma zaujímalo, ak tých 200 MHz bola pravda, ako to docielili. Ja som tento procesor mal, a nedobrovoľne pretaktovaný na 160 MHz, lebo na originálnych 133 to s danou doskou nechodilo. Pretaktovanie sa robilo zvýšením frekvencie zbernice procesora (tu 33->40 MHz) a nie som si vedomý, že by nejaká doska umožnila aj 50 MHz (a či by to pamäte zvládli).
Pravda, je to dávno a tak si to už tiež celkom nepamätám.
x-f
Ono tehdy se taktovalo zvednutim taktu sbernice. Pozdeji i multiplikatorem.
Nevim jak u 486. Ale u pentii zalezelo i na desce. Od takzu sbernice se odvyjela i sbernice isa/pci a pri vetsim zvednuti taktu uz to napr l. Prestala zvladat nejaka karta v ni. Pokud byl board, ktery umel lock na pci a zvedat zakladni takr cpu, tak se slo dostat vyse.
Dalsi vec bylo zvedani napeti na CPU, cim se zvysila stabilita pri taktovani – ale i produkce tepla.
Chlazeni bylo zaklad no. Nekdo pouzival paltier mezi cpu a chladic atd.
Napr. U AMD K6-II a K6-III hodne pomahalo odriznout z CPU spreader – tu hlinikovou vrchni desticku a chladic lipnout primo na jadro CPU.
x-f
Nevím jak to tam bylo s donucením. Pokud vím, tak v počátcích x86 Intel s AMD spolupracovali. AMD snad čipy pro Intel vyrábělo. Později se rozkmotřili.
Já jsem kdysi počítač s 8088 procesorem měl. To mě ale bylo 9 a dovnitř jsem nekoukal. V HW jsem se začal vrtat až o pár let později :)
O pár let později jsem ale procesor 8088 viděl na vlastní oči v jedné telefonní ústředně a bylo na něm logo Intelu a AMD vedle sebe. Tehdy se na to ještě nedával chladič. Vypadalo to spíš jako větší integrovaný obvod s klasickými vývody ve dvou řadách po stranách.
Co jsem teď dohledal, tak smlouva mezi Intelem a AMD byla rozvázána v roce 86, tedy v roce, kdy byla uvedena 386.
Vlastí vývojové centrum AMD založilo až v roce 88.
486 byla uvedena v roce 89. Není tedy divu, že AMD vyrábělo čisté klony. Vlastní vývoj ještě neměli.
De_Bill
Pamatuju doby, kdy měl každej obchodní podnik své učňovské středisko, kde si vychovával své odborníky, kteří po vyučení museli v pobočce několik let praktikovat. Že bylo hovno co prodávat, je druhá věc a občas, když si šel pan vedoucí zapíchat, tak vzala koště Douchová a šla zamíct plac. Ale nemohlo se stát jako dnes, když po prodavači něco chcete že vesměs na vás čumí, jak píča z roští. Jako tuhle když jsem si zapomněl brejle a musel jsem požádat mladýho hipstera, ať mi k tomu monitoru dá příslušnej kabel, když mám v počítači kartu s DVI-D. Te čurák mi dal úplně něco jinýho. Vracet jsem to nešel, jednak to bylo dál, než bližší obchod, kde jsem koupil správný kus a druhak bych toho cypa na tom kabelu za čtyři kila asi uškrtil.
CL
„Halt jsem mentálně ustrnul v dřevěným baráku Holešovicích“ … v tom to asi bude, zjistit v.r. 2018 že existuje Czech Computer, to je objev hodný kandidáta so Europarlamentu a neumět nakoupit v Alze bez popisovaných peripetií, to taky dokáže jenom úplný pitomec :-D
x-f
Jen tak mimochodem medavbo ksem byl v soku s Mallu.
Obcas sem tam nejaky drobnosti bral. Mam blizko jejich centralni sklad. Vzdy tam bylo mozno prijet, po vytukani cisla objednavky do automatu zaplatit v bedne hotove ci kartou a hned ve stejne mistnosti nasledne vyzvednout.
Bez svinaren jako ma prave Alza, kdy automaty na provedeni platby jsou schvalne na uplne opacnem konci showroomu a musite ho opravdu cely projit tam a zpet.
No zpatky k veci. Hodim do kosiku, vyberu osobni vyzvednuti na centralnim platba pri prevzeti a nestacim se divit. Naskoci poplatek asi 50,- kc za platbu pri prevzeti.
Jeste nikdy v zivote v zadnem obchode jsem nevidel poplatek za to, ze zaplatite zbozi.
Objednal jsem samozrejme jinde.
oldis
CZC by se potřebovalo trochu víc opřít do marketingu, ne stylem jako alza, ale asi jim to tak, jak je to ted, vyhovuje.
Alza se skutečně velmi zhoršila; nakupuji v ní přes patnáct let, zhruba od období let 2012 – 13 začalo pomalu ubývat důvodů proč zrovna u nich. Díky zvyšování poplatku za dopravu na současných 45,- jsem začal nakupovat levné zboží / nebo takové, které nepůjdu reklamovat u konkurence (Mladá Boleslav – KaK, CZC, Apex, ostatní nestojí za zmínku). Vyšší ceny u některého zboží, snížení hodnoty Alzáků, zrušení VIP účtů, posléze jejich znovuobnovení za peníze (podobné jako Premium – nevydrželo ani měsíc) a následná reinkarnace opět za nákupy (ovšem již za dvojnásobek utracených peněz), nemožnost doručení některého typu zboží na pobočku (složená parabola nebo anténa je menší než televizor, ale máte smůlu; nejspíš proto, že stojí méně, jde o rozměrné zboží) a následná nemožnost vybrat dopravce (vyberou „nejvhodnějšího“ pro Váš region sami – v praxi to znamená pravý opak) také dvakrát nehovoří pro Alza.cz.
Jsou tady pořád ale ještě dvě věci, které zbyly; za prvé je to rychlost vyřízení reklamací, tam se může jít konkurence bez výjimky klouzat (všechny větší malo / velko / obchody znám a měl jsem s nimi tu čest, jsem z oboru, servis spotřební elektronky a IT mě živí již od dob bolševika), za druhé (zatím) možnost vrátit ve lhůtě dvou týdnů i zboží koupené na firmu (zkuste to jinde). A nakonec: nikdy se mi nestalo, že by mi po objednání zboží Alza druhý den změnila smlouvu, jinde jsem takové pokusy zaznamenal, nechvalným rekordmanem je CZC (nejčastěji: umožní Vám pojistit zboží, druhý den si to rozmyslí, pojistku, aniž by se Vás na cokoli zeptali, zruší a ještě se diví, že kupní smlouva je tím pádem neplatná – prachy z nich ovšem taháte zpět několik týdnů po vrácení zboží)…
Mě se tedy v balíku nikdy nic nezničilo, až na láhve s nápoji přes Českou Poštu, ale to fakt blbě eshop zabalil.
HW bývá zabalen docela dobře a zničit ho v krabici z výroby musí dát docela velkou fušku…
Navíc troufnu si tvrdit, že drtivá většina mechanických poškození během přepravy se projeví ihned, nikoli až po letech (kdy už je po záruce). :) Takže člověk nic moc neriskuje.
Btw. jak si myslíte, že se ty věci dostávají do kamenného obchodu? Úplně stejnou logistikou jako ke koncovému zákazníkovi :-D Nebo si jezdíte pro telky do Shenzenu a pro mobily do Soulu??
Ten předchozí komentář patří k příspěvku od už. Jozko :)
To:Spazik
Vzhledem k tomu, ze ted mne zivi preprava, tak vim, jak vypada zasobovani obchodu. Vozime hlavne elektro. No a z toho duvodu vim, ze kdyz prijedu pro dve palety mobilu, jsou zabalene, nikdo s nima nehazi, obcas jsou zabalene folii jeste z Ciny. Spatne zachazeni ceka elektroniku az ve chvili, kdy se z paletoveho zbozi stava zasilka 1 kus telky nebo mobilu napriklad.
Spazik asi ještě neviděl v autě kurýra televizi, na jehož obale byla normálně stopa pracovní obuvi. Křupnul!
To mě jako zákazníka až tak netankuje. Poškozenou zásilku bych nepřevzal, a pokud by bylo poškozené zboží uvnitř, tak to jednoduše vrátím.
Mechanické poškození tohoto rázu se u elektroniky obvykle projeví hned a ne až za pár let po záruce…
Mému známému se stala zajímavá věc: objednal si na internetu velký větrák. Nákup proběhl dle očekávání, byl informován o předpokládaném čase doručení a počítal s ním. Jenže, kurýr přijel den předem – zřejmě se někde něco odehrálo a tož tak. Jenže. Nikdo nebyl tím pádem doma. Kurýr mu volal do práce a známý, s ohledem na to, že věří svým sousedům, jej instruoval, nechť nechá balík za plotem (za který není vidět, bez mezer a je vysoký pouze metr dvacet). V klidu.
Pak přijel domů a místo balíku s větrákem jej za plotem čekala krabice, obsahující televizi 122 v plné palbě od Samsungu.
Čekal. Nevolal, neřešil, vzal. Nechci se nyní bavit o jeho morálním profilu. Je to známý, nikoliv kamarád. Zajímavé mi na tom přišlo, že to nikdo nijak neřešil. Co se stalo v praxi? Můžu jenom hádat. Zaplatil to kurýr? Vzal to na sebe někdo jiný? Očekávám, že původní příjemce telky asi takto klidný nezůstal. Jak to chodí?
Toho yettiho s reklamacema bych chtěl vidět, mám tři zkušenosti a všechny zcela negativní.
Já mám asi pět (s Alzou) a všechny bez keců. Máš blbou zkušenost. Anebo já dobrou a pravda je někde uprostřed.
CZC funguje uz taky desne dlouho.
Trojici Altasoft, CZC a Mironet pamatuji od jakteziva. Mironet pak skoro zlikvidoval zatah policie kvuli udajnemu prodeji cerneho SW (ktery se nikdy neprokazal) a to tehdy vyklidilo pole pro Alzu, ktera raketove posilila na trhu.
BTW AMD jsem kdysi nekolik kusu taky mel (bylo to levnejsi), ale historicky vzdy jen napodobovali to co zrovna Intel vyrobil.
BTW kdydi jsem videl procesor 8086 ci 8088 a na nem bylo jeste logo jak Intelu, tak AMD :)
AMD býval chvíli lepší cena/výkon – asi 15-20 lety, někdy v dobcáh Athlonu XP, Duronu apod. Když jsem kupoval první PC.
Od té doby co Intel uvedl Core platformu, tak stálo AMD za hovno – sice o trochu levnější CPU, ale výkonově horší a žralo hodně elektřiny/topilo.
Dnes je aĺe AMD zase konkurenceschopné (pro servery a pracovní stanice – hodně vláken), pro hry je Intel stále king, už asi těch 10+ let.
Co si vybavuji, tak se to překlopilo určitě vícekrát.
Např. v době 486. kde Intel skončil a 100MHz DX4, tak AMD ještě uvedlo 120MHz verzi 486, která šla ještě navíc libově taktovat snad až někam k 160MHz a na tehdejších OS porážela snad i první intelí Pentia.
Naopak intel pak kraloval v době Pentií I. Tehdejší Pentia Pro a MMX procesory až do tuším 233MHz. Navíc opět Pentia MMX 200/233MHz šlo libova taktovat. AMD tedy mělo ty své procesory značení PR (Pentium rating), kdy AMD procesor na 90Mhz měl údajně výkon intelího Pentia 120MHz a tak to tak prodávali. Nebyla to pravda.
Následovalo obdobý slabých procesorů Itel Pentim II do slotů. Už si nevybauji co mělo tehdy AMD.
Naopak procesory AMD K5 K6 na frekvencích okolo 400-600MHz byly dobré a opět s velkou rezervou na taktování. Pak jsem měl ještě jednu AMD někdy v období okolo 2GHz,kdy Intel zažíval odbodbí neskutečně zřavých P4 (až 140w TDP), kdy odcházely motherboardy vlivem tepla okolo CPU a vytečení kondenzátorů.
Pak zas přišlo dlouhé odbodbí kralováí Intelu s příchodem Core architektury. Od té doby jsem už AMD neměl. Měl na to vliv i profesní pohled. AMD jsem bral jako levnou variantu na doma, ale ne na prodej zákazníkovi – mělo to důvody v prakticky neexistenci serverových CPU od AMD a absenci chipsetů, základních desek a supportu od AMD.
Bylo jednodušší stavět PC na intel procesoru a intel chipsetu a intel desce, kde vám intel v případě potřeby poslal okamžitě novou komponentu, než stavět počítač s AMD CPU, chipsetem nvidia a deskou gigabyte a pak zjišťovat proč to nefunguje.
Neexistence serverobláblá – to se nedá ani číst. Asi ti nic neříká AMD K8 (Hammer), kdy jako první šly na trh právě Opterony a WS varianta (Socket 940), která Intelu natrhávala prdel deset let, co?
Už i Athlony a Athlony XP byly docela zajímavý, byla to dlouhá doba slušnejch nabídek za dobrý prachy, kdy se střídavě poráželi, až do příchodu K8.
I následně během K10 a Phenomů II (12jádrový Opterony) to bylo docela dost zajímavý. BD trochu žral, to jo, ale ten výkon a hodně jader to má – využití si to našlo. Ostatně, můj osmijádrovej BD v hrubým výkonu porazily až dvě spřažený šestijádra Westmere-EP. Nic ostatního si neškrtlo.
Nerad bych tě zpochybňoval jako místního všeználka a machra na všechna témata, ale…
– Opterony fajn, ale Intel měl Xeony už v roce 1998 a Pentium Pro v roce 1993, takže měl serverové CPU o 10 let dříve, než AMD. (+ samozřejmě Itanium).
– Procesory do serverů dělá tak úžasné, že s nimi za 15 let snažení dokázali obsadit úžasná 3% trhu.
– Na desktopu a notebooku dosáhli momentálně svého vrcholu a mají úžasných 15% a 12% trhu.
Trh s procesory je zdá se nějaká výjimka a lidé si už po desítky let odmítají koupit lepší zboží za méně peněž a tvrdošíjně trvají na předražených pomalých a nespolehlivých Intelech, ikdyž je tu úžasné AMD.
Jinak můj první procesor byl 8088. Jenom během dětství mě prošlo rukama tak 10 procesorů. Složit počítač a ždímat oveclockingem CPU sem uměl asi tak ve 15 letech a tehdy to bylo trochu složitější, než dneska. Do dnešní doby jsem měl ve svých počítačích řádově desítky CPU a to jak Intel, tak AMD. Opravdu mě nemusíš poučovat, protože nemáš čím.
BTW za celý svůj profesní život jsem neviděl ještě ani jeden server s AMD a to jsem si prošel prostředí od malých firem s jedním serverem a pár počítači až po organizace a farmy pro řádově tisíce uživatelů.
I desktopy s AMD jsou celkem vzácnost.
Osobně můžu říct, že v dobách kdy se počítače ještě vyplatilo skládat byl Intel jasná volba. Krom CPU vyráběli i chipsety a celé základní desky. Když bylo ve specifikaci, že nějaká deska nějaký CPU podporuje, tak to prostě fungovalo.
To už neplatilo u jiných výrobců.
Navíc Intel měl partner program, takže když odešla deska/procesor i v debilním desktopu, tak stačilo vyplnit webový formulář a druhý den přišel kurýrem z GB nový kus a hotovo. A to bylo před 10-15 lety.
Do 486 byly CPU od AMD kopie intelu. Původně to prý vzniklo jako požadavek nějaké velké firmy (snad dokonce státní), která požadovala, aby dodávky chipů nebyly závislé na jednom dodavateli, takže intel z donucení prodal licenci na výrobu svých CPU firmě AMD.
Do 486 byly CPU k nerozeznání kompatibilní, měly i úplně stejný výkon. Ale typické bylo vyšší taktování, tzn. intel 386 DX končil na 33 MHz, AMD mělo 40 MHz, podobně 486, DX2 od intelu 66 MHz, AMD 80 MHz… a ta poslední 486-ka od AMD byla označená jako 5×86 DX5, oficiální takt 133 MHz, ale každá šla trochu přetaktovat, 150, 160 MHz, vyrovnalo se to prvním pentiím (těm 75 – 100 MHz). Někdo to prý přetočil až na 200 MHz, ale to je informace bez záruky. Ono to už přestávalo dávat smysl, 486-ky prostě končily.
S tým 5×86 by ma zaujímalo, ak tých 200 MHz bola pravda, ako to docielili. Ja som tento procesor mal, a nedobrovoľne pretaktovaný na 160 MHz, lebo na originálnych 133 to s danou doskou nechodilo. Pretaktovanie sa robilo zvýšením frekvencie zbernice procesora (tu 33->40 MHz) a nie som si vedomý, že by nejaká doska umožnila aj 50 MHz (a či by to pamäte zvládli).
Pravda, je to dávno a tak si to už tiež celkom nepamätám.
Ono tehdy se taktovalo zvednutim taktu sbernice. Pozdeji i multiplikatorem.
Nevim jak u 486. Ale u pentii zalezelo i na desce. Od takzu sbernice se odvyjela i sbernice isa/pci a pri vetsim zvednuti taktu uz to napr l. Prestala zvladat nejaka karta v ni. Pokud byl board, ktery umel lock na pci a zvedat zakladni takr cpu, tak se slo dostat vyse.
Dalsi vec bylo zvedani napeti na CPU, cim se zvysila stabilita pri taktovani – ale i produkce tepla.
Chlazeni bylo zaklad no. Nekdo pouzival paltier mezi cpu a chladic atd.
Napr. U AMD K6-II a K6-III hodne pomahalo odriznout z CPU spreader – tu hlinikovou vrchni desticku a chladic lipnout primo na jadro CPU.
Nevím jak to tam bylo s donucením. Pokud vím, tak v počátcích x86 Intel s AMD spolupracovali. AMD snad čipy pro Intel vyrábělo. Později se rozkmotřili.
Já jsem kdysi počítač s 8088 procesorem měl. To mě ale bylo 9 a dovnitř jsem nekoukal. V HW jsem se začal vrtat až o pár let později :)
O pár let později jsem ale procesor 8088 viděl na vlastní oči v jedné telefonní ústředně a bylo na něm logo Intelu a AMD vedle sebe. Tehdy se na to ještě nedával chladič. Vypadalo to spíš jako větší integrovaný obvod s klasickými vývody ve dvou řadách po stranách.
Co jsem teď dohledal, tak smlouva mezi Intelem a AMD byla rozvázána v roce 86, tedy v roce, kdy byla uvedena 386.
Vlastí vývojové centrum AMD založilo až v roce 88.
486 byla uvedena v roce 89. Není tedy divu, že AMD vyrábělo čisté klony. Vlastní vývoj ještě neměli.
Pamatuju doby, kdy měl každej obchodní podnik své učňovské středisko, kde si vychovával své odborníky, kteří po vyučení museli v pobočce několik let praktikovat. Že bylo hovno co prodávat, je druhá věc a občas, když si šel pan vedoucí zapíchat, tak vzala koště Douchová a šla zamíct plac. Ale nemohlo se stát jako dnes, když po prodavači něco chcete že vesměs na vás čumí, jak píča z roští. Jako tuhle když jsem si zapomněl brejle a musel jsem požádat mladýho hipstera, ať mi k tomu monitoru dá příslušnej kabel, když mám v počítači kartu s DVI-D. Te čurák mi dal úplně něco jinýho. Vracet jsem to nešel, jednak to bylo dál, než bližší obchod, kde jsem koupil správný kus a druhak bych toho cypa na tom kabelu za čtyři kila asi uškrtil.
„Halt jsem mentálně ustrnul v dřevěným baráku Holešovicích“ … v tom to asi bude, zjistit v.r. 2018 že existuje Czech Computer, to je objev hodný kandidáta so Europarlamentu a neumět nakoupit v Alze bez popisovaných peripetií, to taky dokáže jenom úplný pitomec :-D
Jen tak mimochodem medavbo ksem byl v soku s Mallu.
Obcas sem tam nejaky drobnosti bral. Mam blizko jejich centralni sklad. Vzdy tam bylo mozno prijet, po vytukani cisla objednavky do automatu zaplatit v bedne hotove ci kartou a hned ve stejne mistnosti nasledne vyzvednout.
Bez svinaren jako ma prave Alza, kdy automaty na provedeni platby jsou schvalne na uplne opacnem konci showroomu a musite ho opravdu cely projit tam a zpet.
No zpatky k veci. Hodim do kosiku, vyberu osobni vyzvednuti na centralnim platba pri prevzeti a nestacim se divit. Naskoci poplatek asi 50,- kc za platbu pri prevzeti.
Jeste nikdy v zivote v zadnem obchode jsem nevidel poplatek za to, ze zaplatite zbozi.
Objednal jsem samozrejme jinde.
CZC by se potřebovalo trochu víc opřít do marketingu, ne stylem jako alza, ale asi jim to tak, jak je to ted, vyhovuje.