Hollywood šel do sebe a opět nám, filmovým fajnšmekrům a intelektuálům připravil kvalitní podívanou. Rambo – kdo by neznal kultovní film jež utvářel charaktery a náhled na svět každého správného teenagera 90.tých let.
Nyní přišel jeho comeback.Člověk by čekal že na originálním příběhu, shakespearovských dialozích a přírodnímu vzhledu hlavního protagonisty již není od dob třetího pokračování co vylepšovat – ale světe div se, ono to jde!
J.R je opět zde a opět v plné síle. Sly nevypadá staře, ale spíše vyzrále a oduševněle. Do své role se opět vžil na 130% a ani kapka nandrolonu nepřišla nazmar. Děj filmu je nekýčovitý a originální. Sly se na stará kolena usadil v jakémsi žlutolandu kde zahájil úspěšnou kariéru ekoaktivisty a velice mile se stará o bezbranné plazivé tvorečky. Mimo jiné také vlastní říční džunku f kabriu a přivydělává si jako příležitostný rivertaxi. Z jeho posmutnělého výrazu je však patrno že je se svým současným zaměstnáním možná malinko nespokojen.
Naštěstí mu scénáristův génius přihraje návštěvu party klerofašistických idealistů jež poptává Slyovo služby. Přeci jen – tento muž, běloch, občan USA, člen ultramegahyperspecial forces má potřebné know-how ohledně lodní přepravy a orientace v džungli mnohem větší než průměrný žluťák, jež onu zem obývá směšných pár tisíc let.
Hlavním motivem idealistů je duchovní pomoc Hodným žlutým proti Zlým žlutým. Ono jste-li příslušníkem diskriminovaného barmského etnika na kterém je páchána genocida, nic vám ve vaší situaci nepomůže více než pár kvalitních výtisků bible.
Á propós, genocida – ta je motorem celého děje.Kdesi v barmě se jakémusi etniku dějí nepěkné věci – je vražděno, mučeno, znásilňováno a vůbec se k němu vládnoucí vojenská junta chová nehezky. Ani vlastní ministerstvo nemá.
A dělo by se tak i nadále, za tichého souhlasu zbytku světa kdyby…
..kdyby se nenašlo pár dobrých křesťanů z USA.A protože mají zřejmě štědrý rozpočet, nakoupí biblí co poberou a vyráží spasit svět…
Jakmile dorazí na místo, jsou poněkud rozčarováni z faktu že jim management opomněl zabookovat džunku. Jsou tedy nuceni intervenovat u jediného monopolního přepravce osob do genocidní oblasti a zpět – u Slye. Zprvu to zkouší idealista-muž, ovšem u zatvrzelého a heterosexuálního Slye nepochodí. Poté se na to vrhne bezkozatá idealistka a do té doby tvrdý a neúprosný Sly (hraje to opravdu skvěle, ty košaté dialogy člověk pomalu nestíhá sledovat) nakonec podlehne árijské kráse dobrosrdečné křesťanky a svolí k poskytnutí svých dopravních služeb.
Jakmile je vše domluveno vydá se celá veselá parta vstříc světlým zítřkům.Po cestě se odehraje jenom jedna přestřelka, kdy Sly, coby muž cti ochrání árijskou děvu před zprzněním odpornými žluťochy. Při tomto incidentu dojde v rámci nutné obrany k něšťastnému úmrtí všech žlutých na scéně – ale ke cti Slye je potřeba řící že šlo o zcela evidentní krajní nouzi. Čtyři automatické zbraně vs. jedn Colt 1911 Slye zbavují veškerého obvinění. Ovšem i tak se ve veselé partě najde jeden přeidealizovaný humanista jež má na sebeobranu se zbraní svůj názor, ale slyova pěst v žaludku je tím správným lékem na humanistovo mudrování.
Jakmile veselá parta dorazí na místo, rozloučí se se slyem a vyráží do temné džungle konat dobro.Jak už to tak bývá, dorazí v nesprávnou chvíli na nesprávné místo. Takže sotva se stačí v idylické vesničce plné Hodných žlutých zabydlet, objeví se tu paní genocida která skrze své pohůnky, vládní vojáky, koná své odporné dílo. Během chvíle je na plátně dostatek krve,poletujících údů a zmrzačených dětí na to aby to ukojilo i toho nejnáročnějšího filmového gurmána. Ovšem netřeba se strachovat přespříliš – během masakru nedojde úhony žádný bílý křesťan. Na ty zřejmě žlutý muž nemá odpovídající munici. Scéna končí happyendem – celá veselá parta je zatčena a internována do kasáren v džungli. Zlí žlutí ještě ve vesnici provedou pár nutných úprav – hlavy na tyči, nějací ti viselci, stylový flame tuning a můžeme k dalšímu obrazu…
Tím je opětovné přesvědčování Slye k akci – tentokrát přímo od hlavního managera církve dobra. Scéna je to vskutku conanovská, Sly mužně mlátí kladivem do kusu železa a zatímco vyrábí obří šroubovák zaříká se že tentokrát už je všeho dost a že dá opět po dlouhé době pocítit svůj hněv a zlobu všemu Zlu…
V předehře inferna začíná Sly opět jako podřadný taxikář který musí snášet drsné žerty od najatých žoldnéřů – až na jednoho asidžaponce opět bílí USAmani. Později jsou ovšem velmi rádi že se s ním shledají, neboť jeho extempore s rychlopalným lukem (Legolas na speedu hadra) jim zachránilo řiť.
Od té doby je Sly uznávaným skorovůdcem a hlavním (jak jinak) aktérem děje.
A už jsme u samotného srdce děje – začíná se zlehka, potmě osvobozením zajatců z dekadentních kasáren Zlých žluťáků. Jsou přítomny sexuální deviace (ano, hlavní záporňák je homosexuální žluťoch – na dnešní poměry odvážné!), utržené ohryzky, probodané plíce a také půlpalcová odstřelovačka v silent módu (asi airsoftka) a nesmí chybět hollywoodské granáty – místo cca čtvrtkila TNT je přítomno 50L napalmu. Následuje pěší turistika skrze džungli, zpestřená „Slyovo petardou“ – Sly našel starou WWII bombu a namontoval k ní claymorku aby zmátl psy a pobil něco žluťochů. Ale že to byl Sly, tak to nebyla obyčejná bomba ale dle efektu nejspíš zapomenutý Little John 2.
To už se ale blížíme k samotnému vrcholu filmu – monstrózní přestřelka na pískovišti. Údy lítají, střely sviští, napalm hoří a Sly u heavymašinkvéru fraguje seč to jde. Poté co pobije cca 300 Zlounů a říční člun ,dostane zásah půlpalcovým kulometem do trapézu, ovšem to není nic co by správného chlapa rozhodilo. A že je Sly správný chlap na to vemte jed! Jen co se otřepe, už to opět vesele praží až se člověk bojí že mu Zlouni (do kterých dělá efektní ďoury) dojdou dřív než náboje. Řežba má i své slabé místo – chvíli kdy se na obzoru objeví houf dalších žluťáků. Člověk už, už čeká kdy na ně Sly převede palbu ale ono nic. Oni jsou to ti Hodní. Škoda. Sly by je určitě dal, těch zlých už moc není. Nakonec ještě nezbytná brutálně-manuální likvidace hlavního gayzáporáka a je tady nečekaný happy end.
Nakonec byl to príma film. Docela příjemně překvapilo že se scénárista nevezl po vlně klišé a politické korektnosti. Ani jeden záporák nebyl běloch. Naopak hlavní padouch byl asiat a ještě navíc gay. Celkové rasové skóre filmu je cca 2 mrtví bílí křesťané vs. X-set mrtvých asiatů, včetně žen, dětí a invalidů. Také prvek mrtvých dětí a ukázky obnaženého páru ňader je možná prvním zablýsknutím se na lepší, necenzurované časy relaxační kinematografie.
Ještě by se hodilo českou mutaci filmu (alespoň závěrečnou scénu) podbarvit písní z produkce Morčat na útěku a zážitek by byl dokonalý. Jejich text : „…vyhráli bílí a žlutý co zbyli maj navěky zjizvenou tvář…“ by zde byl velmi trefný :)
(6x známkováno, průměr: 1,33 z 5)