Fiasko pod pirátskou plachtou - zpět na článek

cyklista: jste sem dal nevhodná čísla. Teď jsou na programu argumenty pocitem. Jak se jich všech ptal a je to jak říká – většina mu řekla, že zájem o zrušení socíku neměla a KSČ to tehdá nehodili proto, protože nenašli správný hlasovací lístek.

————-
Je pochopitelně pravda, že i tehdy to celé bylo o marketingu a spousta lidí až časem pochpila, že konec komančů je jen na oko (vizte dnešní složení parlamentu – ne co do stran, ale do personálního obsazení) a že pečení holubi lítat nebudou. Naopak že se některým začne vést hůř, protože na novou dobu nejsou připraveni (mentálně, znalostně). Nicméně je úsměvné, kam se jak dokázal prodiskutovat – nejprve se ohání čísly a nakonec tady blábolí o tom, co kdo prý (ne)chtěl. :-) Klasický fanatik, který se zakutal na nějaké teorii a její rozboření bude bránit i když u toho bude vypadat jako stále větší idiot.

cyklista: psal jsem to sem už víckrát – je to fíčura demokracie, nikoliv bug a není tam náhodou (že lidi nedomýšlejí ať už z lenosti nebo neschopnosti, že se hraje na marketing atd.). Jak je podobný zrg1 – ne že by vše, co napíše byla blbost, ale současně s nimi nelze rozumně diskutovat, protože zaslepenost jim nedovoluje víc než omílat to stejné, případně obhajovat neobhajitelné. Jakékoliv připuštění vlastního omylu by jim zbouralo svět a radši budou za exoty než by se jim sesypala životní víra.

——————-
K těm komančům – fakt to tolik lidí mohlo vědět? Když vidím, kolik lidí něco ví dnes, kdy jsou informační zdroje na úplně jiné úrovni, tak bych schopnosti normálních lidí představit si něco tisíce km daleko nepřeceňoval.

Vemte si, kolik Židů skončilo v koncentrácích – těžko jim vyčítat, že zavčas neutekli a že jim to mělo být jasné. Přitom ve srovnání s živnostníkem u nás po únoru ten německý žid dopadl ještě o level hůř a motivaci v koncentráku neskončit měl násobně větší než živnostník nepřijít o živnost. Jestli jste nečetl, mrkněte na útlou ale velmi dobrou knížku od Frankla „Man’s search for meaning“. Ten popisuje tragikomické situace na přijmu v koncentráku, kdy se někteří snažili zachránit například rukopis. Vůbec nechápali, co se vlastně stalo, kde jsou a že ven už se nedostanou. Rozhodně to nebylo tak, že každý věděl, že jede do plynu. To by jinak utíkali – cílem propagandy bylo zajistit plynulý transport a k tomu patřilo i tajení cíle. To stejné KSČ tady, vždyť ten jejich program byl absolutní opak toho, co chtěli udělat. Troufám si tvrdit, že drtivá většina lidí neměla informace, na základě kterých to mohli relevantně zhodnotit. A ti co mohli byli odraženi argumentem „co kecáš, dívej na ten program, píšou to tady černé na bílém“. Byl to z jejich strany skvělý tah, to se musí nechat. Stejně jako například přesunutí NSDAP na křídlo „pravice“ – kolik lidí ještě dnes si myslí, že nacisti byli „pravicoví extrémisté“? Nebylo přece možné říct, že komanči a Hitler jsou stejná pakáž. A taky to vyšlo a v lidech je to pořád, pokud se o věci nezajímají.

cyklista: znáte ten průzkum o schopnostech za volantem, kde si snad 80% řidičů myslí, že jsou nadprůměrní? Je z toho myslím i nějaký Murphy. Se soudruhem Skálou i dalšími je to stejné – je ani nenapadne, že by se jich to mohlo týkat. Tedy určitě jsou tací, kteří jen využívají/zneužívají naivky ke svým cílům a překvapeni by nebyli. Ale průměrný jouda si myslí, že problém mají jen ostatní a že kdejaký zákon si došlápne na ty špatné, což jsou pochopitelně jen ti okolo.

Stejnou rétoriku měl Michálek a zjevně přitom lhal (že ten zákon dopadne jen na ty fuj fuj korporace, bla bla) a stejně sílí silniční fašismus, kdy je propaganda vedena tak, aby průměrný člověk došel k závěru, že na ty šmejdy s BMW je potřeba si došlápnout a pak se diví, když platí pokutu nebo mu berou řidičák.

Prostě jsme lidi, máme určité silné a slabé stránky a hlavně určité zákonitosti v psychice, které lze vcelku snadno využít – zeptejte se jakéhokoliv schopného markeťáka. A pokud chcete ještě víc nabořit představu o tom, že co si myslíte je skutečně to, co si myslíte a ne podprahově nainstalované, doporučuji Kahnemana a jeho Thinking, fast and slow (držitel nobelovky za psychologii).

Statisíce mrtvých jsou jen minulost v knížkách. Jako lidi jsme skvělí například v bagatelizaci („to už je dávno a dnes je jiná doba, to by stát nemohlo“), v racionalizaci („stejně si za to mohli sami, beztak v lágru skončil jen ten kdo něco udělal“) a v popírání reality („to se nikdy nestalo, je to jen hnusná propaganda antikomunistů“). Jednou sem na to poslední téma dával OC skvělý článek o experimentu, kde lidé dostali naservírovaná fakta k nějaké události a ti, kterým se fakta nehodila do jejich teorie byli zaprvé ještě více zabejčení (zrg1 je krásnou ukázkou téhož) a ještě agresivnější (opět zrg1). Závěr výzkumu byl ve smyslu „věřící nelze argumenty udolat, každý další argument jen stupňuje jejich víru a negaci argumentů“.

Nebudem si nalhávat, že neexistují témata, kde dokážem být stejní. Ale vědomí, že to může nastat nám dává nemalou výhodu v podobě kritického myšlení, kterého věřící už není schopen.

cyklista: pokud je výsledkem vždy jen potvrzení vlastní teorie, tak ano :-) Pokud je schopen ve chvíli, kdy má tendenci ignorovat-vyhazovat nehodící se fakta zabrzdit a uvědomit si, co dělá, tak je to v pořádku (protože nelze zabránit tomu, aby to člověk dělal, lze si toho ale všimnout a pak adekvátně reagovat).