Píše se devatenáctého května 2012 a v předchozích dnech vstoupila v platnost novela vyhlášky Ministerstva popravy o povinné výbavě autolékárniček instruktážním letákem o poskytování první pomoci. Nadstrážmistr Radim Maják se nechal převelet zpátky k dopravce, protože mu nedávno dvě zhulené mírumilovné děti rozbily při zásahu hubu a vyrazily mu dva zuby a nadstrážmistr Maják musel zaplatit 60 Kč regulační poplatek u policejního zubaře poručíka doktora Vrtáka. To by se mu u dopravky stát nemohlo.
Hlídka ve složení nstrm. Maják a strm. Pikola dnes vyrazila do terénu kontrolovat nově zavedenou povinnost. Leták o tom, jak se správně dává první pomoc, přece výrazně zvyšuje bezpečnost a plynulost silničního provozu.
Jako první byl při pomáhání a chránění zastaven Žigulík, za jehož volantem seděl místní tmavočech Dezider Deméter.
„Kontrolníkontrolapaneřidiči. Předložtedokladyodvozidlaařidičskýprůkaz!“
Tmavočech Dežo měl kupodivu jak řidičský průkaz příslušné skupiny, tak také doklady od vozidla, které dokonce mohly patřit k vozidlu, v němž byl zastaven.
„Předložtekekontrolelékarničkupaneřidiči.“
Dežo měl dokonce i lékárničku, sice pamatovala ještě den, kdy źigulík poprvé vyjel na silnici, ale jinak byla kompletní. Až na kartičku.
„Pane řidiči, kdepak máte kartičku první pomoci?“
„Eééék? Co to jééé? To néééznam móóre!“
„To je součást povinné výbavy motorového automobilu, kde máte napsáno, jak postupovat při různých druzích úrazů.“
„To nééémam móóre. Já ale stéééjně nééúúmym číst pyčo.“
„Jste ochoten zaplatit pokutu 2000 Kč?“
„Nééémam z čééého, dáfky dóóšly, móóre.“
„Tak my případ předáme úřadu pověřené obce.“
Policisté si tedy Dezidera zapsali, propustili a jali se vyhlížet dalšího hříšníka. Postarší stříbrná Octavia II a v ní sedí seriosně vyhlížející lehce prošedivělý padesátník, ten bude náš, radoval se nadstrážmistr Maják.
„Kontrolníkontrolapaneřidiči. Předložtedokladyodvozidlaařidičskýprůkaz!“
„Prosím.“
„Pepo, prověř to, my se tady s panem řidičem podíváme na lékárničku.“ podává nadstrážmistr Maják doklady strážmistru Pikolovi, aniž by se do nich podíval.
„Takpaneřidiči, ukažte mi lékárničku.“
„Ale prosím, když vám to udělá radost.“
Pán vystupuje z auta, otevírá zavazadlový prostor Octavie a předkládá lékárničku.
„Ale ta je propadlá. A není tu nově povinná kartička první pomoci!“ konstatuje nadstrážmistr Maják
„Nerozumím. K čemupak by mi taková kartička byla?“
„No abyste věděl, jak máte dávat první pomoc. Co kdybyste přijel k nehodě a viděl tam třeba tepenné krvácení? Co byste si počal, navíc s tou propadlou lékarničkou!?!?“ vzteká se Maják
„Inu, poskytl bych první pomoc, jak nejlépe umím. Záruční lhůta na škrtidlo by v takovém případě byl ten nejmenší problém.“ umál se zastavený řidič.
„Ale to nestačí, jak to nejlépe umíte. S tou kartičkou byste věděl, co máte dělat. A čím byste to tak obvázal, těmi propadlými obvazy?!?!“
„Nemusíte mít obavy, vím, co mám dělat. A propadlý obvaz by v takovém případě také byl to nejmenší, o co bych se staral.“
„Vy jste ňákej chytrej! Teda od vás bych se fakt nechtěl nechat po nehodě ošetřit.“
„Tak to byste si měl dávat pozor, abyste se nestal účastníkem žádné dopravní nehody tady na okrese.“
„Cooožeee?“
„Aha, promiňte, vy mě neznáte. Pracuji jako přimář na zdejším anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Zraněné od bouraček nám vozí pořád.“
„Ale kartičku první pomoci byste v lékárničce mít měl, když to říká vyhláška.“ uzavřel diskusi nadstrážmistr. To by tak hrálo, aby mu kdejaký doktor říkal, co má a co nemá být v autolékárničce. „Zaplatíte pokutu 1000 Kč. Jste ochoten zaplatit na místě?“
Zda pan primář zaplatil pokutu na místě nebo zda poslal celou věc do správního řízení, to ponecháme na rozhodutí každého konkrétního čtenáře. Co byste na jeho místě udělali právě vy?
Poslední, koho nadstrážmistr Maják zastavil, byl Arnošt Vysekal, místní advokát, ve svém BMW 530i.
„Kontrolníkontrolapaneřidiči. Předložtedokladyodvozidlaařidičskýprůkaz!“
„Promiňte, obávám se, že jsem vám nerozuměl.“
„Dok-la-dy-od-vo-zi-dlaaa-ři-dič-ský-prů-kaz!“
„To je hrozný. Voni snad už i policajty dělaj Ukrajinci. Tak tady máte techničák a tady řidičák, chcete ještě něco?“
„Ne, to stačí. Předložte ke kontrole lékárničku.“
Arnošt otevřel zavazadlový prostor bavoráka a vytáhl lékárničku, tedy, přesněji zelný látkový tlumok s nápisem Reiseapotheke Wehrmacht 1944.
„Co to je?“
„To je lékárnička, tady to píšou, umíte snad číst?“
Nadstrážmistr Maják lékárničku nedůvěřivě otevřel. Obsahovala vše, co má lékárnička obsahovat, jen data, do kdy mají obvazy, nůžky, škrtidlo, ajatin a další obsah platnou záruční lhůtu, byla na každé součásti lékárničky začerněna nebo vybroušena.
„Co to má znamenat? Jak mám zjistit, že ty obvazy jsou nebo nejsou propadlé?“
„To je vcelku vaše věc, strážmistře. Také nemůžete vyloučit, že propadlé nejsou a platí zde právní zásada in dubio pro reo, znáte ji, viďte?“
„Poslyšte, vy jste ňákej chytrej.“
„To víte, nemůžeme být všichni policisté.“
„Jak jste to myslel?“
„Přesně tak, jak jsem to řekl. Má to snad být výzva k podání vysvětlení?“
Nadstrážmistr Maják toho dne ve Vysekalově německé polní lékárničce poprvé uviděl kartičku první pomoci. Avšak na této bylo cosi zvláštního. A skutečně, po chvíli průzkumu zjistil, že nápis na kartičce mu vůbec není povědomý a že některá písmena vůbec nepoznává. Na kartičce byl namísto slovního spojení První pomoc nápis Førstehjælp.
„A tohle je zase co?“
„To je kartička první pomoci, nevidíte? Ty byste snad dnes měli kontrolovat, nemýlím-li se.“
„Ale tahle není česky!“
„Správně, není. Je dánsky. Máte s tím snad nějaký problém?“
„Vy umíte dánsky?“
„Zákon o provozu na pozemních komunikacích mi snad nařizuje, že musím umět dánsky? Ostatně, už jsem se vás ptal, zda mám náš rozhovor považovat za výzvu k podání vysvětlení a pokud ano, tak zajisté víte, jaké náležitosti musí taková žádost o podání vysvětlení obsahovat.“
A tak začal nadstrážmistr Radim Maják usilovně přemýšlet, jestli není lepší nechat si vyrážet zuby od zfetovaných dětí.
(6x známkováno, průměr: 1,33 z 5)