Chtěl bych tady vyventilovat, jak na mě působí naše globální omezení rychlosti 50/90/130 v praxi, z pohledu běžného řidiče – dle mého názoru nebo optikou většiny sdělovacích prostředků silničního piráta, potenciálního vraha maminek s kočárkem, dobrovolného dárce orgánové směsi (v závodních jídelnách tomu říkají pajšl) či jiného silničního zlořádu.
Jelikož chci psát o silničním provozu, měl bych se zlehka představit jako řidič, aby si čtenář mohl udělat lepší obrázek. V autě jezdím legálně od osmnácti, ale poprvé jsem řízení zkoušel asi tak ve dvanácti letech. Už když jsem byl malej šulin mě fascinovaly všechny po benzínu či naftě vonící potvory. Řidičák na auto mám šestý rok. To bylo co se týká auta, které považuji primárně za dopravní prostředek, ale řízení mě obecně baví. Pak ovšem jezdím na jednostopém peklostroji, který mi slouží v podstatě výhradně pro zábavu. V jedné stopě jsem začal v osmi letech na pionýru, ve čtrnácti jsem povýšil na Jawu 250 a v šestnácti jsem si udělal papíry na dvácu. Od šestnácti tedy jezdím oficiálně v silničním provozu a za tu dobu jsem otočil stopětadvácu pak dva šestkové naháče a momentálně jezdím na litrovém GSX-R. Na kontě mám asi tak 50 000 a jeden silniční lišej letos v létě, který mě na měsíc a půl vyřadil z provozu. Nicméně jsem se znovu chopil řidítek hned po tom, co jsem odhodil berle a na motorky jsem nijak nezanevřel.
To bylo na úvod a teď bych se vyžvejknul k tématu z nadpisu. Na našich veřejných komunikacích platí obecné omezení rychlosti na každém centimetru, ale platí tato omezen i v praxi? Nehodlám se zabývat místními úpravami, řeším pouze obecnou úpravu. Nejvíce dodržovaná je dle mého pohledu padesátka v obci, která je i masivně hlídaná policií všemožnými zmrdivychytávkami. Celkem dodržovaná je i stotřicítka na dálnici, především díky proslulým dálničním Passatům. Jsme totiž neustále masírováni zprávami o dálničních pirátech – například manažerech v superbu nebo podnikatelech v merglu, co mají zapamatováníhodnou RZ.
A tady nastává ten český paradox – devadesátka. Devadesátka na mě působí spíš jako doporučená rychlost než nějaké globální omezení. Paradoxně se na nerychlostních silnicích jezdí často rychleji než na dálnicích, jelikož se taková kilometráž prostě nedá uhlídat, takže kontroly sice někde jsou, ale chytne se do nich jen velmi malá část řidičů. Proč se tolik bojím nového zmrdizákona, který má za účel paralýzu odepření výpovědi? Protože se dá očekávat, že budou pak automatické radary na každém druhém stromě, nejlépe provozované nějakou kámarádšoftskou firmou od úředníků z ministerstva, aby se na pokutách zahojilo co nejvíce příživníků. Dokud totiž nemáme ty všudypřítomné radary, je tu aspoň částečná naděje, že se bude rychlost hlídat jen tam, kde si to esembáci, které bude mít každý šanci vidět taky obhájí. To co jsem ovšem napsal o devadesátkách obecně rozhodně neplatí na „pseudorychlostních silnicích“. Tím myslím sinici se všemi parametry rychlostní silnice, kde je z nějakého pofidérního důvodu pouze devadesátka (tím pofidérním důvodem je to, že papírově rychlostními komunikacemi nejsou). Na těchto místech totiž policie měřívá s neskutečným nasazením, protože zde nachytají mnoho pokutiček. Že by lidé pravděpodobně uspěli ve správním řízení, díky odkazu na materiální aspekt přestupku je vedlejší, protože většina lidí před esembákem spráskne paty a zaplatí blokovku na místě.
Takže tu máme paradox, že na silnicích, kde je rychlá jízda většinou(zdůrazňuji, že ne vždy) mnohem bezpečnější se rychlostní limit hlídá poměrně dost, kdežto na místech, kde je mnohdy i nějaké nečekané nebezpečí se na rychlost dlabe a přitom tu mnohy nebývá ani žádné upozornění. Tím ovšem nechci říct, že by se měl šroubek zase přitáhnout. Tím chci říct, že by se měli naopak rychlosti obecně liberalizovat a snižovat by se měli místní úpravou pouze tam, kde to má smysl.
Globálně bych ponechal pouze padesátku v obci, ovšem s ohledem na zastavěné území a ne aby se chytalo na pade někde mezi dvěma poli kousek za cedulemi začátek obce. Bylo už mnohokrát napsáno a řečeno a já se s tím ztotožňuji, že by se na rychlosti mnoho nezměnilo a většina lidí by jezdila stejně jako doposud. Řidiči totiž na devadesátce v podstatě jezdí dle svého úsudku a ne podle papírového ustanovení. Přestože moje dvoukolá raketka švihá třístovkou, tak jezdím podle situace a toho jak to v danném místě znám většinou 130-160, výjmečně pak kolem 200 v místech, kde jsou vynikající rozhledové podmínky a nehrozí nebezpečí z boku(například tam, kde je z jedné strany kolmý svah, z druhé sráz a výhled na tři kilometry nebo když je silnice široká 15m a provoz řídký jako sračka). Zatím jsem neměl problém s tím, že by mi někdo nečekaně ukřížil cestu a já musel brzdit i očima. Měl jsem před gixérem Fazera šestku, který měl 80k a maximálku kolem 200 a jezdil jsem v podstatě stejně rychle jako na gixeru (maximálka 290; 165k 0-200 cca 10s). Jezdím prostě dle pravidla: „Měj rychlost takovou, abys zastavil na svou dohledovou vzdálenost“. Sice jsem si nabil držku, teda spíš pánev, ale rozhodně ne kvůli kosmickým rychlostem, nýbrž kvůli přepálenému náklonu. Mimochodem to považuju za pozitivní zkušenost, protože pád pomáhá se vrátit z oblaků na zem a člověk si začne zase dávat pozor. Myslím, že podobně to má velká část motocyklistů(motorkář je nadávka), kteří přežili déle jak tři sezóny. Tím nechci rozhodně chcát na hrob těm, co nepřežili – je to nebezpečný koníček a na výlet pod macešky stačí poser od někoho jiného. V autě jezdím spíš kolem stovky, hlavně proto, že jezdím v jedničkové ochcávce TéDéÍ s raketovým výkonem 66kW, takže většinou než to trochu roztáhnu, začíná obec.
Samozřejmě tu jsou argumenty proti liberalizaci rychlostí a některé bych opravdu nenazval bláboly. Ten podle mě nejrelevantnější se týká začínajících nezkušených řidičů, kteří nemají vytrénovaný odhad. Co s nimi, možná nějaké krátkodobější omezení maximálky a hlavně dobrá výchova v autoškole…tady skutečně nevím, jak to řešit. Pak se často ozývají argumenty ohledně excesivního chování některých magorů, což považuji za účelové. Magor pojede jak magor, ať už devadesátka existuje nebo ne…
Tenhle článek píšu s plným vědomím toho, že si ho nějaký ouřada přečte a bude volat po hlídání devadesátky místo liberalizaci, ale pochybuju že by o téhle skutečnosti byrokrati nevěděli. Vím, že se jakékoliv liberalizace, a to nejen v otázkách silničního provozu asi nedočkám, ale aspoň se tady vykvákám a třeba se nad tím někdo i zamyslí…
(5x známkováno, průměr: 4,20 z 5)