Dovolil bych si podělit se s vámi o jednu čerstvě nabytou zkušenost, která mě přivedla do stavu „trochu vyndanej“. Požár osobního auta, pokud nemáte Peugeot 307 ani nejste Afroarabofrancouz, není pro běžného smrtelníka každodenní záležitostí.
O hořících fáčkách čteme poměrně často. Když přitom nepřijde nikdo o život, jde o pověstné hovno. Oheň během chvíle vykoná to, na čem by ještě několik let musela zdlouhavě pracovat koroze a okamžitě vznikne důvod pořídit si kchůl nové auto ftříválci. Viděno v extrémech, požár může být k důvodem k mimořádnému veselí (to když se v ulici Ostrovní 2063/7, Praha 1 vznítí favorit nebo raději forman naložený třaskavinou a hřebíky) anebo naopak smutku, to když vaše famfule není pouze dopravním prostředkem a spolu s milášškem zanikne například podvozek HP Sporting, upravený motor, krátká převodovka nebo jiné podobné vychytávky.
Závada nebyla v mém případě nijak signalizována. Automobil do poslední chvíle fungoval. Po projetí pravoúhlé zatáčky směřující na parkoviště obchodního domu, moderní češtinou marketu GlobuSS v Thomadorfu se zastavil motor. Dále fungovala světla, což je správně, protože svícení ve dne je důležité pro bezpečnost nás všech. Naštěstí jsem jel velmi pomalu a jelikož auto jezdí potichu, výpadek jsem zaznamenal jen podle toho, že auto nereagovalo na přidání plynu. Z pod kapoty se kouřilo a hnusný smrad z pálící se PVC izolace pronikal topením do vnitřku auta, který se tak plnil šedivým značně neekologicky vypadajícím kouřem. Došlo mi, že můj carbon fingerprint je na následujících 1024 let v háji a další problémy měly teprve přijít.
Pod kapotou veselými modrými, oranžovými a zelenými plameny hořela izolace kabelů, takže to vypadalo jako nějaký obskurní model českého politického spektra. Roztavená kapající hmota tekla pod auto.
Uhašení požáru bylo dílem chvilky. Příčina? Zkrat mezi kabelem startéru a kostrou. Tedy konstrukcí automobilu. Pro vysvětlení, jde zde o tlustý pletený kabel, který vede od plusového kontaktu baterie ke startéru. Jako jediný okruh ve vozidle není veden přes pojistku, protože při startování tečou tímto kabelem značné proudy a proudové jistění by ztrácelo smysl. K požáru vedla skutečně stupidní vada. Kabel je na své cestě skrze motorový prostor veden úhlopříčně, baterie je vzadu vpravo a startér vpředu vlevo po směru jízdy. Kabel se tedy vine kolem spousty různých hejblat a také kolem výfukového potrubí. Na něm je nasazený stínící plech, který má chránit ostatní komponenty v motorovém prostoru před sálavým teplem od výfuku a také slouží jako držák pro hadici sání teplého vzduchu. Tento plech má ostré hrany a o jednu z ostrých hran se prodřela izolace kabelu. Pak už to šlo snadno a rychle. Teplo od výfuku a teplo od přeskakujících jisker zapálilo izolaci a od ní mohly začít hořet další komponenty.
Kabel by se teoreticky neměl do kontaktu s plechem vůbec dostat. Je přichycen k jiným kabelům a hadicím pomocí klipů Raymond. Jenže klip není zrovna součástka, na které by se dala vystavět bezpečnost auta, a to i když je simply clever. Kabel se může kdykoli z klipu vyvléci, například když řidič při rutinní kontrole stavu oleje o kabel zavadí rukou, a tím je nastartován popsaný proces. Je to konstrukční slabina favoritu.
V mém případě bylo štěstí, že elektrická soustava ve zkratu nebyla s to motor zásobovat proudem a ten se zastavil. Jinak bych si toho nebyl vůbec všiml a odstavil hořící auto mezi automobily nic netušících občanů Thomadorfu. Další výhodou bylo, že motor mého auta není ta obligátní koule z bahna a oleje, která pohání většinu famfulí, takže se od kabelů nemělo co vznítit. Jinak by byl průběh celé události velmi dramatický.
Plynou z toho následující doporučení pro ty majitele favoritů, kteří nechtějí, aby se jejich kchár proměnil na světlo, teplo a tolik nenáviděný oxid uhličitý.
1. Zkontrolujte příslušné partie vašeho kcháru. Kabel vedoucí od + svorky baterie někam dolů by neměl být nikde po celé délce porušený.
2. Kabel by měl být uchycen nejméně ke dvěma dalším prvkům, aby se pod kapotou nebincal volně. Pokud originální klipy již nebudou v kondici nebo se jedná o F do roku 1991, kde ještě imperialistické klipy nebyly použity, poslouží jako jejich náhrada zdrhovací pásky.
3. Hasičák v autě není vůbec špatná věc (čímž bych nerad vložil nějakému socdem čurákovi do úst argument, že by se měl stát povinným. Pokud ovšem ano, navrhuji, aby byl povinným členem osádky vozu hasič, protože uhašení auta není zcela triviální činnost.)
4. Asi by nebylo od věci na kabel v kritickém místě něco navléci. Například jsou k mání návleky z polyamidu 11, které jsou poměrně značně tepelně odolné a krátkodobý kontakt s výfukem by ustály, aniž by došlo k propálení kabelu. Docela je mi hrůza pomyslet, co se stane s nebohou osádkou vozu po těžké nehodě, kdy se zdeformují přední nosníky a motor se posune až na přepážku. Pak ke kontaktu výfuku s kabelem dojde bez ohledu na to, zda je kabel zaklipsovaný. Když k tomu přidám pravděpodobně porušené palivové potrubí, může se automobil stát pro uvězněnou nebo pohybu neschopnou osádku smrtící pastí.
(6x známkováno, průměr: 1,50 z 5)