Byl jsem právě na cestě za svou drahou přítelkyní a skoro uľ z naąeho Vidlákova venku, kdyľ jsem si uvědomil, ľe v mém sekundárním dopravním prostředku značky Favorit není ľádný plyn. Vozík má totiľ pohon na propan-butan coby výsměch řečem socdem vlády o sjednocení spotřebních daní se zeměmi EU.
BTW, nedávno jsem byl v Rakousku. Super bleifrei 95 tam stál 0,89 euro = 27,50 Kč. Natural 95 nyní u nás stojí 25,90. Rakousko je v EU. To jen tak kdyby někoho napadlo věřit vládě, kdyľ vykládá, ľe existuje prostor pro zvyąování spotřební daně…
Lapidárně řečeno, kdyľ jezdím favoritem, dostane pan ministr Sobotka místo spotřební daně hovno, a» ji vypočte jak chce. Coľ je pro mne kaľdodenním zdrojem malé radosti.
Zajel jsem tedy k pumpě, připojil jsem hadici a nafoukal jsem do fáčka třicet litrů Leninových duchů. Odebral jsem se zaplatit (318,- Kč) a proąel kolem fabie stojící u aparatury na foukání pneumatik.
Jockey fabie, asi dvaadvacetiletý klučina, měl na hlavě nezbytný klobouček podobný helmě marąála Rommela a přivedl mne opět před otázku, kde vezme takhle mladý člověk třista litrů na fabii. Klobouk foukal cosi v zavazadlovém prostroru, asi rezervu, ale vypadalo to, ľe se pokouąí nafouknout celé přibliľovadlo, aby měl konečně velký fáro. I exteriér fábie byl zajímavý : tmavozelená metalíza, na předním skle nápis www.tuning.cz, na spodní hraně dveří www.skoda-auto.cz a na zadním skle Nike. Pásky s logem Nike navlíknuté přes opěrky hlavy, hit to osmdesátých let minulého století. Asi nějaký fanatický surfař a sportovec. Dál brutální patnáctky elektronová kola a stodevadesátpětky gumy na nich, rychlá roura (koncovka výfuku), rychlej drát (dlouhá anténa), rychlá krytka (plnící hrdlo nádrľe s imitací hliníku) a v neposlední řadě rychlý křídlo na zadních dveřích – spoiler velký jak sloní ucho. To vąechno pohánělo 55kW uvnitř motoru vąech motorů 1,4 MPi. Říká se, ľe fabie s červeným í jsou ty nejdrsnějąí bestie, které mohou sedlat jen nejtvrdąí jockeyové :o)
Kdyľ jsem ąel ven, fabiátor právě nasedal a zlostně po mne loupnul okem. Asi to bylo za to, ľe jsem se při prvním průchodu trochu usmíval představě nafouknutí fabky a on si určitě pomyslel, ľe se vysmívám jeho tuningovému speciálu. Nasedl jsem do svého vytřásadla a vyjel od pumpy. A najednou kuk! do zrcátka – fabiátor mi sedí zatraceně blízko na ąesté hodině. Nelep se mi na prdel, nejsem tvoje stará, chtělo se mi zařvat.
Teď odbočím. Najetí do vzdálenosti menąí neľ padesát centimetrů za konec zadního nárazníku povaľuji za naruąení intimní zóny a pokládám za výzvu. Kdyľ mám náladu a vidím reálné ąance na úspěch, spustím závody. Spočívají v tom, ľe se snaľím agresorovi ujet. Samozřejmě ľe na to ve větąině případů nepřistoupím, protoľe postpubertální debilové právě na to čekají a jen jim udělám radost, ale v případech, kdy jsem jim na to skočím, tak jim nezřídka ujedu a roząířím jejich pochybnosti o tom, v čem sedí. Závody totiľ často a rádi vyvolávají piloti vąelijakých aut pochybných značek i jízdních vlastností, kteří si tím prokazují, jak jim to skvěle jede a ľe jeątě nemusí do Kovoąrotu. Nezaľil jsem, ľe by chtěl amatérské rally vyvolat řidič například oktavie 1,8 turbo.
V ten moment mne zajímalo, jestli se favorit proti fabii prosadí a tak jsem výzvu přijal. (přijal bych ji, i kdybych řídil můj primární bojový prostředek značky Seat, ale to by se na mne fabiátor asi nevytahoval). Okamľitě jsem zahájil přípravné práce. Věděl jsem, ľe na následujících asi 800m mne úchyl nepředjede kvůli plné čáře, takľe jsem jel padesátkou a nechával ho vycukat. Dal jsem do přehrávače kazetu (Clawfinger), prověřil správné zapnutí bezpečnostních pásů, v interiéru ukotvil vąe, co se mohlo pohybovat a roztočil ąkodovku do otáček.
Nyní technické údaje.
Trasa etapy je asi pět kilometrů dlouhá a je to silnice třetí třídy. Erzeta začíná koncem obce, kde je pravá trojková zatáčka. Následuje asi 800m dlouhý přímý přehledný úsek, kde lze předjíľdět. Pak průjezd přes mostek v mírné levotočivé, stoupání (lze předjíľdět), čtyřková pravá, dvě hezké terénní vlny, svinská pravá zatáčka přes horizont, dál zátáčkovitý úsek a na konci erzety opět dlouhý přehledný přímý úsek, kde se dá předjet. Koncem etapy jsem prohlásil začátek obce na konci finálové rovinky. Povrch 100% suchý asfalt, sem tam díra a výmol jako vąude jinde.
Moje auto : tehdy Favorit 135LS, deset let starý, najeto 130.000km, pohon na LPG (10% výkonu dolu a 60kg hmotnosti navíc), motor papírově udávaný výkon 44kW uľ dávno nemá. Rozvodová kola na konci ľivotnosti, 15.000 km neseřizovaná ventilová vůle – do 3.500 rpm to jede v pohodě, pak mi to zahraje heavymetal. Podvozek : nové tlumiče, nové čepy, nové silentbloky vpředu i vzadu, gumy standartní, vpředu 60% sjeté. Auto pouľívám výlučně na krátké trasy, ač nezkorodované, vypadá zuboľeně a myl jsem ho naposledy na výročí upálení mistra Jana Husa. Je (tehdy bylo – 13.3.2004 D-FENS) bez jakýchkoli úprav, kromě menąího volantu a předních kotoučů z felicie. Auto je prosto nápisů Nike a seznamu mých oblíbených www stránek.
A takhle to vypadalo.
Úvodní zatáčku jsem jel na tři pod plynem. Po roztočení na čtyři tisíce jsem řadil za čtyři a zjistil, ľe fabiátor sbírá první trestné body a v zatáčce ztratil čtyři koňské délky. Čtyři, pět a most na vytočenou čtyřku sto deset. Pětka a hurá do kopečka, na vrcholku sto deset. Brzdy, čtyřka, zatáčku osmdesátkou, akcelerace na čtyřku na sto, po první terénní vlně pětka, druhá terénní vlna sto deset (ľaludek aľ v krku, zadní náprava na „doskoku“ dosedla na dorazy, ale neletěl jsem … ąkoda). Daląí kousek bez plynu, brzdy, zatáčka přes horizont na tři bez plynu sedmdesátkou (protoľe jsem nechtěl nikoho v protisměru zabít). Daląí zatáčky na pětku devadesát aľ sto, uľ bez velkého násilí (dozvíte se proč). Na přímém úseku konstantní 110 a … ąachovnice.
Během prvního dlouhého úseku fabka dohnala ztracených 20m, ale neměla rezervu výkonu pro předjetí. Fabiátor nevydýchal ani průjezd přes most a 20m opět ztratil. V kopci se nezmátořila, ačkoli mohla. Pak uľ fabka jen ztrácela, takľe na začátku cílové roviny sledoval fabiátor moje koncová světla ze vzdálenosti asi jednoho sta metrů. Asi ze strachu nenapodobil můj „jump“ přes druhou terénní vlnu, zatáčku přes horizont pak projel jak hovado a kdyby v protisměru bylo auto, tak by padla ąílená rána. Racionální práce s plynem a řadící pákou byla vohnoutovi taky cizí, měl jsem dojem, ľe motor v jednom kuse přetáčí. Musí se mu nechat, ľe se aspoň snaľil, takľe jsem se mu rozhodl dát cenu útěchy.
U cedule „obec“ jsem vehementně zabrzdil na ąedesát. Nejsem tak poąahaný, abych jel mezi dvěma chodníky, ze kterých můľe kdykoli někdo sestoupit přímo pod kola, stovkou. Tím nadeąla fabiátorova chvíle a slavnostně mne ometl. Bylo mi to jedno, protoľe jsem právě sjíľděl na vedlejąí silnici a bylo mi jasné, kdo dneąní rallyesprint vyhrál a kdo o něm nebude určitě chtít nikomu vyprávět.
Kdyľ jsem zastavil a poslouchal praskání chladnoucího kovu, dospěl jsem k závěru, ľe jsem výkonem fabie poněkud zklamaný. Ve její prospěch hovořily jen dvě věci. Za prvé mám najeto asi osmdesát tisíc km na třech mutacích favoritu a o dovoluji si tvrdit, ľe s ním umím zacházet nadprůměrně, zatímco fabiátor byl hodně průměrný řidič. Za druhé hnal jsem favouąe skutečně na doraz, hlavně v první polovině úseku. Byl jsem přitom vystaven diskomfortu v podobě drncání, bouchání, hluku a při „jumpu“ bych určitě býval rozkousl zubní protézu, kdybych nějakou měl. Zatímco fabiátor se po celou dobu akce nacházel v relativním pohodlí a bezpečí, hlavně proto, a to rozhodně nehodlám popřít, ľe co do stavu techniky je fabia o dvě generace dál.
Coľ se nedá říct o jízdních vlastnostech. I přes superlativy tisku o podvozku fabka ztrácela hlavně v zatáčkách. Samo auto za to asi nemohlo tolik, jako vohnoutova řidičská nezralost v kombinaci s přílią ąirokými pneumatikami. Akcelerace fabie nebyla taky nic moc, protoľe se vohnoutovi nezadařilo ji rozjet ani na přímých úsecích. Příčinou bude asi velká celková hmotnost auta, které navíc jeątě ztěľklo těmi rádobytuningovými krámy.
Výsledek : deset let starý favorit bez problémů ujede na technické trati nové fabii. To, co ©koda nyní nabízí, je co do jízních vlastností srovnatelné s tím, co nabízela před deseti lety, jen komfort se trochu zlepąil. Fabia se ukázala být něco jako obtloustlá felicie.
Být to na dálnici, dopadlo by to samozřejmě jinak.
Poznámka na téma „tuning fabie“. Cestou, jakou se vydal fabiátor, bych rozhodně neąel. Nejsem tuner ani motorář, ale udělal bych asi následující : tvrdąí tlumiče vpředu i vzadu, elektronové disky (platí stará poučka, ľe jeden kilogram uąetřený na rotační hmotě se rovná pěti kilogramům celkové hmotnosti), pneumatiky bych nechal 175R14, protoľe s roząířením klesá síla na plochu a tím i adheze. Představa, ľe ąirąí gumy vedou k větąí stabilitě, platí jen na suchém asfaltu a to jeątě kdo ví jestli. ©irąí gumy = větąí valivý odpor = větąí spotřeba a horąí dynamika = lepąí přenos síly na vozovku. Spíą neľ na fabii co nejvíc nandat, bych se snaľil z ní něco vybrakovat a udělat ji lehčí (viděno touto optikou je vlastně Junior ostrá tuningová verze :o)). Vypravil bych se do motorového prostoru, nahradil filtr sání bavlněným se sníľeným odporem, dopasoval sací potrubí, aby nebylo přesazené vůči sacím kanálům na hlavě motoru a daląí bych svěřil odborníkům. Na spoiler bych zapomněl rovnou. Nerad bych se někoho dotknul, ale nechápu, jak můľe být někdo tak naivní a dát na auto typu felicie nebo fabie, o ©kodě 120 ani nemluvě, křídlo a věřit, ľe tím ovlivní jízdní vlastnosti. Do rychlosti 100km/h je výrazný spoiler zadních dveří jen estetická záleľitost a vyvolává aerodynamické problémy, potaľmo zvyąuje spotřebu. Kdyby teoreticky spoiler na fabii měl fungovat, viděl bych jej na odtokové hraně střechy, protoľe nad zadními světly je v úplavu za autem a de facto ve vakuu. Výhledově bych se pokusil o redesign přední aerodynamicky exponované partie, předevąím mříľky chladiče a ostrých hran na nárazníku, kterými boleslavątí (?) designéři přivodili cx součiniteli vozu potrat (četli jste někde něco o cx fabie – není to nakonec tajné?).
Pokud bych se zabýval jen tunigem exteriéru, hledal bych jako první odpověď na otázku, co vlastně chci postavit. Jestli kopii auta na rallye nebo třeba auta na okruhy, protoľe jinak stavím dream machine pro vesnickou diskotéku.
Myslím si ale, ľe úplně nejlepąí tuning je zapomenout, ľe nějaké 1,4 MPi vůbec existuje.
exaktní srovnání jídních výkonů najdete tady: www.dfens9.wz.cz/fabia2.htm
07.02.2002 D-FENS
(6x známkováno, průměr: 1,33 z 5)