No tak dobře. I přesto, že Favority vyklízejí svoji dosud pevnou pozici na českých silnicích, přichází významný počet výzev k sepsání dalších návodů k jejich úpravám. S přestupkovou agendou se to sice nedá srovnávat, ale i tak mě fascinuje, kolik lidí žije touto hranatou věcí, pro kterou nemá nikdo dobrého slova.
Mimochodem krásné béžové auto jednoho čtenáře D-F mohli vidět účastníci Dne mobility 2011. Zvenku na něm nebylo nic poznat, ale mělo to slušnou powa. Moje turbo TSI tomu neujelo.
Já se tradičně zdráhám publikovat nějaké hardcore tuning návody, ačkoli Favorit nabízí ohromný prostor pro takové aktivity. Protože nemám kontrolou proces implementace, který má někdy tendenci proběhnout zcela bezhlavě, hlavně pokud jde o výkon, snadno bych se dostal do situace, kdy někdo napíše „vyběhla mi z motoru klika a může za to D-FENS, který mi to poradil“. Někteří lidé přehlížejí, že vše se vším souvisí, takže klidně opíčují takového automobilního kripla jako osm let starou 66kW Octavii na 100kW a ještě nechají tam sériové a navíc opotřebené brzdy, aniž by jim to alespoň trochu vrtalo hlavou. Budu tedy zase přizdisráč. Budeme se bavit vohluku.
Předpokladem praktického využití tohoto článku je, že máte perspektivní favoritní kchár a zájem snížit hlučnost v jeho interiéru. Přičemž existují jedinci a já se mezi ně počítám, kterým ten hluk nevadí. Jak správně postřehl Daniel Landa, nejkrásnější muzika je rachot motoru. Když nahradíte původní silentblok reakční vzpěry motoru tvrdším dílem, zvuk motoru se stane mnohem výraznějším a pak může odrazovat i hardcore, a to byl vlastně důvod, proč jsem se do této úpravy kdysi pustil já.
Také předpokládám, že již byly vyřešeny základní problémy, jako hlučný rozvodový řetěz, vibrace hadic a kabelů v motorovém prostoru, hlučný výfuk pochybné kvality, na kterém je napsáno například Bosal, přidřené ložisko alternátoru, roztržený silentblok na vodní pumpě, správné seřízení vůle ventilů, instalace hliníkových tyček sacích ventilů a další podobné problémy, které mají charakter běžných oprav. Většinou je to tak, že nejlevnější a nejúčinnější tuning je to prostě spravit.
Hlučnost byla do Favoritu vestavěna již ve stádiu vývoje. Hliníkový motor s rozvodem OHV realizovaným řetězem umístěný napříč nedával velké vyhlídky na to, že by to jezdilo potichu. Motor je také poměrně nízko, protože výfuk není veden pod motorem, což je výhodné z hlediska jízdních vlastností, ale není výhodné z hlediska hluku. Opravdové zvěrstvo je ovšem až jednoduchá přepážka mezi motorem a kabinou. U většiny aut z devadesátých let bývá tato stěna již dvojitá. Jednoduchá stěna snižuje strukturální tuhost karosérie a zaručuje pouze základní pasivní bezpečnost, ale především není dostatečná k utlumení hluku. V případě dvojité stěny, výměník topení je v meziprostoru, sání vzduchu do výměníku je někde v akusticky nepříliš exponovaném místě, například pod okrajem předního skla a ventilátor topení je pod palubní deskou. Z prostoru motoru tak vedou do výměníku pouze dvě hadice a vše lze celkem snadno a dobře izolovat proti hluku. U Favoritu je ventilátor topení pod kapotou hned za motorem a topení pak prochází do kabiny, přičemž nikde není ani gram zvukové izolace. Podobné řešení se dosud někdy používá, když je účelem dostat zvuk od motoru do kabiny za účelem zábavy, to se pak od sání protáhne do kabiny něco jako trubka s gumovou membránou. Něco podobného najdete u Fordu Focus ST a RS, vyrobila to firma Mann+Hummel speciálně pro tento účel, ale Favorit to měl už dávno zamaskované jako topení.
Zvuková izolace v interiéru by také snesla vylepšit. Schází jakákoli zvuková izolace podběhů. Vlastní zvuková izolace motoru je řešena jakýmsi hadrem vyrobeným slisováním netkané textilie a asfaltové lepenky. Hadr má zvuk pohltit a lepenka bránit jeho prostupu, navíc tomu dodává tvar. Ipahadr je uchycen k přepážce pomocí kovových háčků nebo později od modelu 1993 plastovými elementy se závitem. Právě dokonalejší uchycení ipahadru u LX/GLX má pravděpodobně za následek nižší hlučnost modernějších favoritů, protože u těch starších se kovové háčky pod vahou ipahadru časem ohnou a ipahadr začne odstávat od plechu, až se ve finále od plechu oddělí a ztratí tak izolační efekt. Ipahadr je také příliš malý a nezakrývá celou plochu přepážky, navíc jsou v něm různé díry na uchycení palubky.
V minulosti se vyskytly pokusy Favorita odhlučnit aftermarket sadami od firmy Mikra z Prahy-Počernic. Jedná se o samolepící materiál tvořený vrstvou minerálních vláken a hliníkovou fólií. Existovaly tři typy těchto sad. Největší umožňovala polepit motorovou přepážku vpravo za baterkou a vlevo v místě, kde prochází náhon tachometru a hydrokorektor, dále zespodu kapotu, další sada sloužila k polepení výměníku topení a třetí se aplikovala do zadních dveří. Fungovalo to jen částečně. Narozdíl od toho, co popíšu dále, efekt aplikace první a třetí sady byl prakticky neznatelný. Při návrhu těchto sad evidentně zvítězilo hledisko snadné laické aplikace nad funkcí, takže se izolovalo mimojiné v místech, kde již izoluje celkem spolehlivě ipahadr. Přesto myslím, že je to dobrý výrobek, zejména kvůli tepelné izolaci kapoty (která se montovala do Felicií až od roku 1997). U firmy Mikra můžete nakoupit i samotný matroš v metráži pro vaše vlastní záměry. Tento materiál však nelze používat tam, kde by pravidelně přicházel do styku vodou, pokud se tak stane, dojde k jeho rozpadu na jednotlivá minerální vlákna. Jeho životnost se oproti tomu poněkud zvýší olepením okrajů kačeří páskou.
Cílem naší hry je tedy uchytit ipahadr ke střední stěně, izolovat místa, kde ipahadr chybí a doplnit zvukovou izolaci topení.
Budeme potřebovat:
– chemoprén
– vruty 4x25mm do plechu s co největšími podložkami
– tlumící fóliji (Sikadamp, Dynamat…)
– kachní pásku (Duck tape)
– čas a běžné nářadí
Ohledně tlumící fólie. Jedná se o materiál tvořený 2-3mm tlustou vrstvou asfaltové pryskyřice nebo podobné látky, na který je aplikována poměrně silná hliníková fólie. Z druhé strany je samolepící vrstva. Povrch by se před aplikací měl odmastit. Těchto materiálu je celá řada, dobře se s nimi pracuje, ale jsou poměrně drahé. Dynamat, který jsem použil já, už se nevyrábí. Nyní se to jmenuje Dynamat Extreme, ale jinak to vypadá stejně jako ten neextrémní produkt. Patrně se zde jedná o cenový efekt leštěného prdu, běžně je možné vyjednat si slevu kolem 20%, nejspíš se to vyrábí za pár korun. Na dále popsané úpravy budete potřebovat asi 0,7 m2 materiálu. Aftermartket tlumících materiálů je na trhu mnoho, zvolil jsem tenhle, protože vzhledem k malé tloušťce zabírá málo místa, což je ve stísněných poměrech pod palubní deskou výhoda, ale současně nevýhoda při aplikaci na topení, protože s rostoucí teplotou izolační schopnost Dynamatu hodně klesá a tak se může stát, že v zimě, když se výměník zahřeje, zvuková izolace ztratí svůj smysl, ale jak říkám, z prostorových důvodů není zbytí. Dále budu psát pouze Dynamat.
Rozebereme palubní desku. Sundáme volant, obložení sloupku volantu, páčky blinkrů a stěračů, panely s tlačítky, vyndáme přístrojový štít, vyjmeme schránku před spolujezdcem, sejmeme přední díl palubní desky. Sejmeme horní díl palubní desky s rozvodem teplého vzduchu k přednímu sklu (je uchycen 4 šrouby M6, matky jsou na straně motoru). Zde vidíme, že horní část přepážky v celé šířce vozidla není pokryta žádnou izolací ani ipahadrem. Ipahadr ani nedosahuje po stranách k A-sloupkům a v ipahadru je množství děr, kterými proniká dovnitř hluk.
Odchlípneme ipahadr od motorové přepážky (není nutno jej vyndavat, to jde poměrně těžko). Pokud do auta zatéká, děje se tak pod rámem předního skla v místě A-sloupku, což můžeme nyní opravit vhodným tmelem. Nyní použijeme Dynamat a pokryjeme jím horní okraj přepážky, kam nedosahuje ipahadr. Dynamat je nutno oříznout asi 15-20mm pod těsnící gumou skla, jinak tam nebude správně sedět horní díl palubky.
Podíváme se, kde všude jsou díry v ipahadru a tato místa polepíme Dynamatem tak, aby přesah Dynamatu a hadru kolem díry byl asi 20 mm. Pokud je v díře vložená matka k uchycení palubky, je třeba Dynamat vyříznout, aby palubní deska při montáži dosedala nikoli na Dynamat, ale na plech nebo matku (jinak by se to povolilo a skřípalo). Poškozené plastové matky samozřejmě vyměníme.
Pokračujeme topením. V dolní části má topení trubku oválného průřezu, která zajišťuje rozvod vzduchu pod palubní desku a do prostoru zadních sedadel. Tato trubka většinou během provozu vypadne z topení a bimbá se pod palubní deskou. Zasadíme tam trubku zpět. Veškeré plochy na černé skříni topení, kde je to možné, polepíme Dynamatem (pozor na volný pohyb táhel regulačních klapek). Dynamatem polepíme také horní část trubky rozvodu teplého vzduchu, čistě jako tepelnou izolaci, aby trubka nevytápěla prostor kolem rádia. Aby trubka opět nevypadla, přilepíme ji kachní páskou k topení. To umožňuje v budoucnu její demontáž bez sundání palubní desky.
Vezmeme chemoprén a napatláme přepážku. Není možné se dostat všude, protože kompletní sejmutí ipahadru je hodně pracné, ale kam se dostaneme, tam napatláme chemoprén. Tím se hadr přilepí k přepážce nafurt. Jeho pozdější stržení např. za účelem kompletního odstrojení karosérie už nebude možné. To by bylo možné, pokud bychom chemoprén nahradili tím dílem samolepícího suchého zipu, který má háčky. Necháme chemoprén nějakou dobu zaschnout, během této doby narovnáme plechové příchytky přidržující ipahadr. Pak na přepážku připlácneme ipahadr. Aby to drželo, vyvrtáme do několika míst přepážky skrze ipahadr díry o průměru 3mm a do nich naženeme 3,5mm vrut s velkou podložkou. Část vrutu bude koukat někde v motorovém prostoru, místa pro umístění vrutu je třeba volit tak, aby vyčnívající vrut nebyl pozdější příčinou prolínání vody, neprocházel něčím důležitým a nebyl např. pozdější příčinou poranění při opravách. Tím se současně odlehčí plechovým háčkům na držení hadru.
Je dobré si opatřit ještě jeden ipahadr např. z vrakoviště. V ipahadru jsou totiž velké díry na průchodky kabelu a hydrokorektoru světel. Pokud si z redundantního ipahadru vyříznete vhodně velká kolečka, můžete jimi tyto díry vyplnit a kabely nebo hadice protáhnout malými dírami v těchto kolečkách. K zafixování koleček lze použít samolepící suchý zip, není vhodné je lepit napevno, protože jejich demontáž může být později nezbytná.
Nyní pracujeme ze strany motoru.
Cílem je opět minimalizovat prostup hluku skrze topení. Z topení vynorujeme ventilátor (komplet motor + oběžná kola). Horní část (skříň výměníku) a přední část prostoru pro ventilátor polepíme Dynamatem. Skřín výměníku lze polepit i ze strany. Pro fajnové šmekry se nabízí možnost vymontovat celé topení z auta a polepit ho mimo auto, což vede k lepšímu výsledku, ale je to také poměrně pracné (je třeba např. vypustit fridex a vyndat výměník).
Pokud máte ještě zbytky Dynamatu, můžete je aplikovat libovolně na motorovou přepážku nebo zevnitř na podběhy.
Namontujeme zpět palubní desku a prověříme činnost elektroinstalace.
Automobilem s takto aplikovaným odhlučněním bylo celkem fajn jezdit. Na volnoběh se úprava neprojevovala, při vyšších frekvencích však hluk motoru zcela zanikal za hlukem od kol. Pak se to akusticky chovalo jako každé jiné moderní auto. V rychlostech 100-120 km/h bylo možné hovořit se spolucestujícími a poslouchat rádio, což nelze ani v některých soudobých škodovkách. Nevýhodou je poněkud větší pracnost, práce typu „vopruz“ a požadavek na precizní práci při vestavbě palubní desky, protože nestejné spáry vypadají ošklivě a při nesprávném usazení největšího plastového dílu hrozí nepříjemné zvuky při přejezdu nerovností.
Příjemnou zábavu a keep ´em running.
(3x známkováno, průměr: 1,33 z 5)