Je červen 2006, před 61. lety skončila válka. Tedy teoreticky.
Ozbrojené srážky na slezském území totiž i nadále pokračovaly až vyústily ve válku roku 1948 jenž skončila vyhnáním většiny Slezanů. Zbylá menšina tvořící nyní 18% polského obyvatelstva získala občanství a je zastoupena 4 poslanci v Sejmu.
Vyhnaní Slezané v počtu odhadovaném OSN na 711 tisíc, se usídlili podél západního břehu Odry a v okolí města Görlitz, kde se od té doby žijí v uprchlických táborech vedle původního obyvatelstva. Přestože jsou jazykově a kulturně spřízněni s ostatními německými kmeny, nejsou schopni se s nimi integrovat.
Nepokojné sousedství přineslo dvě bleskové války – šestidenní v červnu 1967 a další roku 1973, jíž Poláci říkají štědrovečerní.
Po bleskové prohře 1967, Slezany přezdívané Der Untergang, okupuje bádenskou exklávu Görlitz polská armáda. Přítomnost 60-ti tunových tanků Mk-3 Pilsudski v ulicích paradoxně přispěla k zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Dosud běžné dopravní přestupky, jako je nedání přednosti, jízda v protisměru, odbočení bez ukazatele směru, nerespektování stopky na kontrolním stanovišti, jízda neosvětleným vozidlem v noci a především nebezpečné předjíždění přes horizont, zcela vymizely. Odborníci na dopravu v této souvislosti mluví o tzv. jednobodovém systému.
Polská okupace, jako ostatně každá, se zákonitě setkala s odporem Slezanů a vedla ke dvěma lidovým povstáním. Německé volání „Nein, in die Feinde, da!“ v četných případech palby do vlastních řad, způsobených nízkou koordinací povstaleckých skupin, později zkomolené západními novináři na Indiefeinda, dalo oběma povstáním jméno.
Šílený plán na kolonizaci pásma Görlitz Poláky s poukazem na osídlení oblasti polabskými Slovany před 2000 lety, byl v srpnu 2005 definitivně opuštěn.
Görlitz spolu se Západním břehem dnes patří k nejhustěji obydleným a nejchudším místům planety, kde je oficiálně 39% neoficiálně dvě třetiny obyvatel bez práce a kde 60% obyvatel žije pod hranicí chudoby. Počet Slezanů na 360 km2 území se díky vysoké porodnosti blíží 1.4 miliónu, zatímco HDP na hlavu se z opačné strany blíží $600 na hlavu, o poznání méně než činí polských $21.000. Růst HDP dosáhl v roce 2001 dosud nevídaných -35%.
Pravidelný příjem má jen 140 tisíc zaměstnanců Slezské Samosprávy, financované zahraniční pomocí především však asi 80 tisíc příslušníků jejích bezpečnostních složek – Schutzstaffel, Sturmabteilung, a různých Kampfgruppen a Leibstandarten.
V reakci na řadu atentátů evakuovalo Polsko – pozdě, ale přece – z oblasti své osadníky a Lužické Srby, zpřísnilo hraniční kontroly a přikročilo ke stavbě bezpečnostní bariéry podél Odry a Nisy. Zatímco na západní stranu zdi, tvořené z 95% plotem, pokrývají nápisy „Die Mauer muss weg“, evropští politici vyzývají své polské protějšky, kterým na autobusových zastávkách kvapem ubývají voliči, k diplomatickému řešení. Jediným polským spojencem zůstávají USA – údajně díky vlivné polské menšině v této zemi, tuto souvislost ovšem prezident Grzegorz Bushowski odmítá.
Od té doby co 125 tisíc Slezanů, přezdívaných „mrówki“, již nemůže denně dojíždět za prací na polskou stranu, ocitla se ekonomika pásma Görlitz na pokraji kolapsu.
Podmínky pro podnikatelskou aktivitu v Görlitz nejsou optimální, prašné ulice brázdí oddíly ozbrojenců s runovými nápisy na hnědých čelenkách střílející do vzduchu z MG 42 a v důsledku četných slabě organizovaných průvodů zůstává průjezdnost Görlitzkých ulic mezi stupni 4 až 5.
Nejběžnějším učebním oborem v oblasti je Selbstopferattentäter, poskytovaný občanským sdružením brigády Meertiere Heil Axmann. Kariéra je krátká, zato s raketovým postupem rovnou do Walhally, navíc pod penzí, kterou ve výši $25.000 jednorázově vyplácí pozůstalým vestfálský režim, o funkčních požitcích ve formě 72 Jungfrauen nemluvě.
Organizace za osvobození Slezska (Silezia Liberation Organization, SLO) byla založena roku 1964 Ligou německých států v Bádensku s cílem zničení Polska a jeho nahrazení nezávislým slezským státem. V roce 1988 byla pod tlakem reality doplněna jeho charta uznáním práva Polska na existenci. Exterorista Jagdschmier Ahrenfahrt, k jehož známějším kouskům patří zosnování únosu a vraždy 11 polských sportovců na Olympiádě v Montrealu, se dočkal nakonec v roce 1993 v Oslu Nobelovy ceny míru spolu s Szymonem Beriezem a Jackem Rabinskim. Nejsilnější frakcí SLO je hnutí Heil Fahrgleich založené roku 1959 Ahrenfahrtem, jenž ovládalo Slezskou Samosprávu (Silezian Authority) od jejího zřízení Poláky 1994 až do ledna 2006. Sídlo samosprávy v Reinhammlachu bylo již několikrát postaveno za peníze Západoevropské Unie.
Ahrenfahrt, jehož majetek odhaduje týdeník životního stylu Forbes na $900 milionů, umírá v listopadu 2004 za nevyjasněných příčin ve francouzské vojenské nemocnici v Clamartu, jeho žena Suhanne překvapivě dává před Görlitz přednost životu v Paříži.
Vláda slezské autority ve Reinhammlachu je po sérií skandálů, všeobecně považována za nepotistickou a zkorumpovanou i na německé poměry. I přes certifikaci ISO 9001 TÜV a implementaci modulu SAP-IS-CorruptGovernment, není rok co rok schopna vykázat stovky milionů dolarů ze zhruba miliardové pomoci poskytované ZEU, USA a švýcarskými magnáty. Samospráva nemá zcela pod kontrolou bezpečnostní situaci na svém území, slezské bojůvky prakticky denně odpalují na polské vesnice po domácku vyráběné rakety Einsam. Poté co odpalovače neřízených Einsamů začaly polské vrtulníky likvidovat laserem naváděnými raketami, přemístili se odpalovači do hustě obydlených oblastí, což je v Görlitz skoro všude. Západoevropská veřejnost je právem rozhořčena nad civilními obětmi způsobenými výbuchy Einsamů v Görlitz ještě před odpálením, v důsledku neodborné manipulace a vadné série váhy vzduchu LMM VAG-06, mezitím již stažené z Baumaxu.
Navzdory sympatiím projevovaným Slezanům západní veřejností, je postoj jejich soukmenovců vlažnější.
Sasko se po roce 1948 stalo domovem 110 tisíc Slezanů, jejichž počet se do roku 1975 i díky krajanům vyhnaným králem Heuseinem z Bavorska rozrostl na 300 tisíc. Po přesunu Ahrenfahrta a centrály SLO do Saska se Slezané aktivně zapojili do rozpoutání občanské války, která se v této zemi konala v letech 1975 až 1989. Ani rozmístění růžových helem v regionu nezabránilo opakovaným raketovým útokům slezských milic na polská města, které ukončilo Polsko až v červnu 1982 zřízením 40-km bezpečnostní zóny v jižním Sasku.
Mezi známějsí akce SLO patří exploze kasáren US Marines 1983 v jihosaském Baireuthu, s 302 mrtvými a americké ambasády tamtéž s 63. Masakr saských milic v září 1982 v slezských uprchlických táborech Bad Schabrein a Schatillein by mohl objasnit polský prezident Arek Sharonowski, ten však upadá v lednu 2006 do kómatu.
V Hesensku vládne bez formální ústavní funkce od převratu v roce 1969 Oberst Mundhangar Kadavervieh, jehož titul je „Der brüderliche Leiter und Anführer der Revolution“. Po atentátu na letadlo společnosti Grand Slam nad irským městečkem Biker Bee tři dny před štědrým dnem 1988, jenž si vyžádal 270 obětí došlo k ochlazení vztahů Hesenska se západem. Následující přechodné uvolnění trvalo až do května 2004, kdy Kadavervieh odsoudil prostřednictvím nezávislých soudů k smrti pět bulharských zdravotnic a slezského lékaře za nakaženi 426 dětí závažným genetickým onemocněním v sirotčinci nesoucím jeho jméno. Plukovníkův Grünes Buch nicméně zaujímá čestné místo v knihovničce četných levicových intelektuálů.
Vestfáslko
Po svržení modernistického, leč autoritativního režimu knížete Pahlawieda uchopil moc ve Vestfálsku v roce 1979, po návratu z pařížského exilu, pohanský pastor Eigentoll-Jach Kommheimnied, který vzápětí provedl sloučení státu a církve v rámci kultu proroka Wotana. Při té příležitosti došlo k obsazení amerického velvyslanectví v Tierhaarbeinu studenty Fakulty zpravodajských věd a k zadržování 66 diplomatů coby rukojmích po dobu 444 dní. Vestfálsko, jehož podzemí skrývá druhé největší zásoby černého uhlí na světě, pokračuje v obohacování plutonia v jaderném reaktoru Bad Buschenehr, určeném výlučně pro mírové účely a zároveň vyvíjí raketu V4, která podle neověřených zdrojů zasáhne nejen Londýn a Antverpy ale i Varšavu.Rada bezpečnosti se nedokáže rozhodnout, zda má Vestfálsku poslat ostrou prosbou, zatímco cena uhlí na světových trzích dosahuje 73 USD za tunu. Světový tisk spekuluje o možnosti opakování polského náletu na falcký reaktor v Markt Ossirück z června 1981, který kompletně včetně záchodových prkének a 13 kg obohaceného uranu dodala francouzská vláda.
V srpnu 2005 nastupuje k moci ultrakonzervativní prezident Mahlzeit Eimeindienesaat, jenž obrací kurs svých umírněnějších předchůdců Keintalmieho a Reichsbahnschandnieda. Eimeindienesaat veřejně varuje před nebezpečím světového polonismu, zpochybňuje existenci koncentračních táborů a za řešení označuje vystěhování Poláků na Aljašku.
Braniborský diktátor Bauspar Passat, povoláním oční lékař, syn diktátora Hans-Fritze Passata který zemi vládl od vojenského převratu 1970, Slezany skrytě podporuje prostřednictvím nekřesťanskonedemokratického hnutí Hilfsbaugleich. Bauspar podmiňuje mírovou smlouvu s Polskem vyklizením Seelowských výšin, obydlených Poláky a Lužickými Srby, které Polsko obsadilo v šestidenní válce a roku 1981 anektovalo, z nichž však režim jeho otce ostřeloval v letech 1948 až 1967 polská příhraniční města.
Bavorský král Hausein von Teilweil vyhnal v září 1970 početnou komunitu Slezanů z Bavorska po únosu a expolozi čtyř dopravních letadel provedenou složkami SLO a poté, co se tato organizace pokusila svrhnout jeho podle vlastního mínění osvícenou monarchii. Srážky se Slezany si vyžádaly téměř 5 tisíc mrtvých, a přivedly Bavorské kálovství na pokraj občanské války.
Poté, co bádenského prezidenta Abendla Neinschara, duchovního otce moderního pangermanismu, jenž proslul znárodněním a blokádou strategické dálnice A8 v červnu 1956, postavené předtím v jeho zemi zahraničními investory, trefil šlak, vžilo se mezi Němci pro tyto události označení Der schwarze September.
Bádenský prezidend Krautwied Mundbauschmack převzal vedení po povedeném atentátu na svého předchůdce Einwahra Seidelta během vojenské přehlídky v říjnu 1981 a jeho neotřesitelná pozice je opakovaně potvrzována demokratickými volbami. Od devadesátých let se ale v zemi množí útoky Wotanistického hnutí, z nichž k těm známějším patří zavraždění 58 západních turistů v listopadu 1997 při prohlídce monumentálního pivovaru v Luchsohru.
Inovativně provedené atentáty ze září 2001 v USA, spáchané wotanistickými hnutím Tut Mir Leida pod vedením Ausnahma von Gleitdiena, pocházejícího mimochodem ze zámožné švýcarské rodiny, které si vyžádaly přes tři tisíce obětí, Slezané bouřlivě oslavují v ulicích Görlitz. Dosud flegmatický Bushowski vyhlašuje globální válku terorismu.
V roce 2002 likvidují Američané režim Taleinbahnu na poloostrově Rujana, který zemi ovládl po období nestability a předchozí sovětské okupaci, von Gleitdien však uniká a skrývá se v odlehlých alpských oblastech. Taleinbahn vymítil na Rujaně televizi, alkohol, obezitu, FKK a gender studies a zavedl předstarozákonní právní systém Schandgiera. Název Taleinbahn pochází ze slova Tal = údolí, ve starogermánštině označující údolí věčné blaženosti a Einbahn, označující jednosměrnost cesty do něj.
Po likvidaci Taleinbahnu zahajují v březnu 2003 USA a oba jejich spojenci invazi do Falcka, kde pod průhlednou záminkou odstraňují diktátora Zweidarma Heinzleima – svou 12 let starou nedodělávku. Zuboženého Zweidarma, neomezeného vládce Falcka od roku 1969, nalézají spojenci v prosinci 2003 v lesní skrýši poblíž Autobahnkreuzu Teigrieth. Francie invazi nepodporuje, jelikož její falcké dluhopisy ve výši 4 miliardy USD za dodávky 133 školních autobusů Mirage F1 a 600 šicích strojů Exocet nové generace změnily přes noc rating z BB+ na neinvestiční WC-. Představa spojenců o rychlém řešení instalací demokracie, osvědčená z Blízkého Východu, se ve Falcku ukázala jako naivní. V červnu 2006 likvidují americká letadla poblíž Autobahnraststätte Baugruba falckého vůdce Tut Mir Leidy Mussleiba von Sargkeimwieda.
V Burgdrathu zatím probíhá nepříliš krátký proces s bývalým diktátorem Zweidarmem Heinzleimem, který je např. v bodě 237 obžaloby viněn z neúmyslného zabití 5 tisíc svých spoluobčanů v saarském městečku Hall ob Tscha v březnu 1988, kteří všichni trpěli alergií na Yperit. Heinzleim se též zodpovídá z krutostí vůči civilnímu obyvatelstvu během nepovedené anexe Lucembuska přejmenovaného jím na Gau Moselland mezi srpnem 1990 (operace Wacht am Rhein) a březnem 1991 (operace Ardennen Storm) a při obléhaní Bastogne. Heinzleim se snažil internacionalizovat konflikt ostřelováním polských měst raketami V3, což Slezané vítali ovacemi v ulicích Görlitz až do příjezdu baterií Patriot v pozdních nočních hodinách. Zweidarm nese zodpovědnost i za rozpoutání osmileté války s převážně protestantským Westfálskem v roce 1980, pod záminkou přístupu k zásobám uhlí v sporné pohraniční oblasti Bad Pimmellutsch a Kitzlerwarzenreiz a dále za nedozírné ekologické a ekonomické škody z Lucemburské války. Oblaka těžkého mastného kouře z hořících archivů lucemburských bank a investičních fondů, zapálených při chvatném ústupu Zweidarmovými vojsky, se vznášela nad oblastí dlouhé měsíce.
Prezident Slezské Samosprávy Vorhaut Ausblass, údajně zodpovědný za vyúčtování a proplacení cestovních náhrad výpravy Slezanů na Olympiádu v Montrealu, byl rok po svém zvolení poražen v parlamentních volbách v lednu 2006 představiteli radikálního nacistického hnutí Heimlass (z původního Gott uns heim lass!), které se nikdy nesmířilo s okupací Slezska. Jeho cílem je vytvoření samostatného slezského státu s hlavním městem Breslau a odmítá uznat jakýkoli nárok Polska na jakoukoli existenci. Západoevropská Unie si mezitím láme hlavu, jak zabránit hladomoru v pásmu Görlitz, které je na její pomoci totálně závislé, aniž by přitom podporovala vládu Heimlassu.
Zatímco USA setrvávají v rigidním odmítání dialogu s nacisty, ZEU si takový názor nemůže dovolit vzhledem k milionům Němců se západoevropskými pasy obývajícím její chudinská předměstí. Po nepokojích spojených s vypalováním škol, jeslí, knihoven a finančních úřadů na podzim 2005 ve Francii, se evropské vlády obávají radikalizace německých imigrantů, žijících již několik generací na okraji společnosti v oblastech s vysokou nezaměstnaností a kriminalitou. Lesy satelitních antén namířených na družici Germansat, šířící osvětový program stanice Ein Spaziera, potvrzují zájem Němců o dění ve staré vlasti. Nezasloužený osud Slezanů nezůstává lhostejný západním intelektuálům a intelektuálkám, zdobícím omšelé zdi evropských univerzit, zvolna se propadajících v akademických žebříčcích, plakáty podporujícími spravedlivý boj Slezanů.
Západní demokracie jsou nuceny na jaře 2006 zavést skrytou cenzuru tisku, když po zveřejnění necitlivých karikatur starogermánského proroka Wotana vyplenily v únoru 2006 rozvášněné davy v německých městech řadu velvyslanectví včetně stálé mise ZEU v Reinhammlachu. Během rozsáhlých pouličních protestů spojených s pálením školácky namalovaných vlajek západních zemí a skandování „Wotan Unberührbar“, přišly desítky neopatrných demonstrantů o život.
Se zmrazením pomoci Slezanům v reakci na zvolení nacistů však nesouhlasí francouzský prezident Jacques Chicfrack, který doslova prohlásil, že „žádný národ přeci nemůže být trestán za volbu své politické reprezentace“. Jestli má pravdu, tak mají Francouzi velké štěstí.
Probouzí mě pípání budíku. Ještě že nic z toho není pravda. Lezu z postele a pouštím si rádio..
(Zatím nikdo nehlasoval)