Evropská únie a její hodnoty

Featured Image

Mám kolegu ze Slovenska. Má zde povolen dlouhodobý pobyt, má tady byt, pracuje a tomuto státu řádně platí daně. Nicméně musí jako slovenský občan po určité době povolení k dlouhodobému pobytu obnovovat, což ukázněně činí.

V období od posledního obnovení byl však nucen provést výměnu pasu, jehož platnost vypršela. Kolega se ale dopustil toho smrtelného hříchu, že buď zapomněl, nebo prostě netušil, že je povinen dostavit se příslušně zalomen do vrchnostenské kanceláře a změnu nahlásit bez ohledu na to, že povolení k pobytu bylo ještě dlouho platné. Prostě se mylně domníval, že tyhle dvě věci udělá najednou.

A teď pozor! Stálo ho to pokutu dva tisíce korun českých (sic!).  To vše v situaci, kdy se po Evropě flákají desetitisíce „běženců před válkou“, ze kterých je podle oficiálních odhadů skutečnými uprchlíky sotva dvacet procent, a protože jsou to odhady oficiálních, mám i o tomto procentu určité pochybnosti. Ať již jsou nebo nejsou skutečnými uprchlíky, tak drtivá většina z nich překročila hranice protizákonně, drtivá většina z nich samozřejmě nemá žádné vstupní vízum a velmi často nemají vůbec žádné doklady, které preventivně (na rozdíl od mobilních telefonů) zahodili.   A co na to náš evropský právní systém a donucovací orgány? No samozřejmě, že nic! Je přece naší evropskou hodnotou se o ně o všechny postarat, nakrmit je, svinčík, který po sobě nechávají uklidit. Však to daňový nevolník zaplatí.

Cituji odtud:

V obci Hardheim se zhruba 4 600 obyvateli ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko našla útočiště asi tisícovka uprchlíků. Aby nedocházelo k problémům mezi původními obyvateli a nově příchozími, rozhodl se starosta Volker Rohm ze sdružení Svobodní voliči rozdat žadatelům o azyl kodex chování.

„Milá cizinko, milý cizinče,“ začíná dopis vyhotovený v několika jazycích. „Mnozí z vás zažili hrozné věci. Válku, ohrožení života, nebezpečný útěk přes půlku světa,“ znějí úvodní věty. „Německo je čistotná země a tak to musí zůstat!“ Když člověk používá veřejné toalety, „je v tuzemsku obvyklé zanechat je po sobě čisté“, pokračuje text. Následně uprchlíky upozorňuje, že než si člověk rozbalí zboží v supermarketu, je třeba ho zaplatit. Po 22. hodině se dodržuje noční klid. A v neposlední řadě: „Svou naléhavou potřebu vykonáváme výhradně na toaletách, nikoli v zahradách a parcích, ani na zádích aut a za křovisky“.

Hardheimská pravidla slušného chování vyvolala v Německu pozdvižení. Ve čtvrtek se zhroutily internetové stránky obce a telefon na radnici vyzváněl bez ustání.  Starosta opatření obhajuje a tvrdí, že reaguje i na stížnosti občanů. „Příručka není myšlena jako šikana, ale má usnadnit spolužití uchazečů o azyl a místních obyvatel,“ vysvětluje.

Předsedkyně rady pro uprchlíky Bádenska-Württemberska Angelika von Loeperová upozornila, že „to přiživuje rasistické tendence“…(sic!).

Takže když v Německu někdo upozorní, že tamtéž se nesere po ulicích, jedná se o rasismus. Zajímavé! Kdybych to tak udělal já!

Někdo, kdo zde řádně a legálně pracuje a s kým jsme ještě v historicky nedávné době žili v jednom státě, to je přece něco úplně jiného. Stále stejný přístup. Hele, slušnej člověk! Na něj, na svini! Ten se bránit nebude! Teď mu ukážeme, zač je toho, za jeho peníze na naše platy, loket!

Jenže ony ty prostředky vynakládané na onu dojemnou péči o trpící imigranty už přestávají stačit. Tak císařovna Merkelová zaskočí za nikým nevolenými eurokomisaři v Evropské komisi a začne „neformálně jednat“ s dotyčnými eurobyrokraty o uvalení celoevropské „solidární daně“ na dotyčné nevolníky.

Cituji odtud:

Německo zvažuje solidární daň, má pomoci řešit uprchlickou krizi.

Německá vláda vede s Evropskou komisí neformální rozhovory o zavedení určité formy evropské solidární daně, ze které by se financovala část výdajů souvisejících s uprchlickou krizí. Platila by se například formou příplatku k některé ze stávajících daní. Informoval o tom německý list Süddeutsche Zeitung. Německá vláda však ústy svého mluvčího informaci popřela.

Nový poplatek by prý mohl mít například podobu přirážky k dani z přidané hodnoty. Tento dodatečný výnos by pak putoval do rozpočtu Evropské unie.
Získané peníze by byly využity například k financování ochrany vnějších hranic Evropské unie. Část peněz by měla být určena také ke zlepšování životních podmínek v zemích, ze kterých uprchlíci přicházejí, píše Süddeutsche Zeitung.

Konec citátu.

V dalším je to „neformální jednání“ zuřivě dementováno. Ale znáte to, není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Předseda vlády se také chrabře zapřísahal, že na jakékoliv přerozdělovací kvóty nikdy nepřistoupíme, a ještě před tím nás soudružka křesťansko-demokratka Roithová vyzývala, abychom se nenechali strašit výmysly o tom, jak k nám budou imigranti posíláni. Mimochodem, to skvostné video na toto téma, na které jsem vás v jednom předchozím článku upozorňoval, ze stránek soudružky křesťanky bryskně zmizelo. Pozdě!  Teď ho můžete najít tady.

Kde by se ta zpráva tak sama od sebe vzala, když to jednání by bylo navíc velmi pravděpodobné?

V diskusi pod shora uvedeným článkem se objevilo následující.

Petr Remeš 5152
Cože???!! To si snad dělají pr.el ne???! Odmítám jakoukoliv daň na migranty a doufám, že naši zákonodárci tomu zabrání. A pokud by nám daň chtěli naordinovat povinně, tak jsem pro vystoupení z EU, protože takto to už dál nejde!!!

Zdroj zde.

Když čtu něco takového, řval bych zoufalstvím. Do teď zjevně spousta lidí nepochopila, jak tenhle spolek funguje. Kdybych mohl, řekl bych dotyčnému diskutérovi asi toto.

Pane Remeši, naši zákonodárci ničemu nezabrání, protože pokud budeme členy Evropské únie, ani zabránit nemohou. Způsob fungování EU jsem ironizoval již v tomto článku před více než deseti lety a proto jen stručně. Roli vlády plní v rámci Únie takzvaná Komise EU složená z eurokomisařů. Eurokomisaři nejsou voleni, ale jmenováni, a to na základě svého, cituji, „evropanství“. Evropská komise nám vládne prostřednictvím „Nařízení Komise (EU)“. Tato nařízení mají vyšší právní sílu než zákony jednotlivých, rádoby suverénních zemí. Nevím, zda uvažovaná „solidární daň“ je tímto případem, ale některé věci musí schválit Evropský „parlament“. Ty uvozovky jsou tam proto, že paní a páni „poslanci“ nemají právo zákonodárné iniciativy a mohou tedy pouze odmávat to, co jim nikým nevolení eurobyrokrati z Evropské komise donesou. Mohou to samozřejmě také zamítnout. Myslíte ale, že to udělají, když si Evropané, zblblí filosofy typu Jean-Paul Sartra, Václava Havla a jim podobných do tohoto „parlamentu“ navolili sluníčkáře od růžových, zeleno-rudých až po tmavorudé? Několik málo výjimek lidí typu pana Farage to nevytrhne.

Jo, jo měli jsme jisté „arogantní“ politiky, kteří nás dost důrazně varovali. Ke své škodě jsme na ně nedali.

Takže, císařovna Merkelová „neformálně pohovoří“ s příslušnými eurobyrokraty v Komisi, a ti buď přímo vydají příslušné Nařízení, nebo totéž předhodí onomu sranda-parlamentu. Výsledek bude v obou případech stejný.

Bohuš pronese pár svalnatých vět a následně zasune ozubenou pleš do příslušných partií, stejně jako to udělal v případě jednorázových kvót a stejně, jako to udělá v budoucnu u trvale platných kvót.

Pamatujete si ještě na ty pseudo-argumenty proč podepsat Lisabonskou smlouvu? Abychom prý měli možnost věci ovlivňovat. To jsme toho ovlivnili, že? Úplně stejně ovšem Bohuš argumentoval, když zbaběle stáhl ocas mezi nohy a na ty (zatím) jednorázové kvóty přistoupil. Abychom prý neztratili kontakt a vliv. Tak něco jiného pane Sobotka, něco jiného!

Začínám se opět stydět za stát, ve kterém žiju. Ocas mezi nohy jsme stáhli v roce 1938, v roce 1968 a v roce 2015 se historie důsledně opakuje. Tímto blahopřeju našim bývalým slovenským spoluobčanům k tomu, že se i přes určitá rizika, která to přinášelo, dokázali od nás trhnout. Zachovali a zachovávají si na rozdíl od nás alespoň nějakou národní hrdost a nestahujeme je sebou do té žumpy páchnoucí sračkami zbabělosti.

Co by se stalo, kdybychom čistě teoreticky odmítli poslouchat? O tom, co by následovalo, si můžete udělat obrázek podle tohoto:

„…Potřebujeme ducha evropského společenství. A v případě nutnosti to musí být vynucené silou. Nemůže být, a já patřím k lidem, kteří to říkají, abychom ve 21. století globaliaci a globální problémy řešili nacionalismem. V jistém okamžiku je třeba zabojovat a říct, že v případě nutnosti budeme proti jiným bojovat, abychom dosáhli svého cíle.“

Prohlášení Schulze není jediným. Vydírat evropské státy navrhl i německý ministr vnitra Thomas de Maiziere. Podle něho Evropská unie musí jednat o tom, jak tlačit na země Evropské unie, které přerozdělení uprchlíků odmítají. „Situace při vyjednávání vypadá tak, že zemím, které odmítají mechanismus rozdělení uprchlíků, se nic nestane,“ řekl a dodal: „Myslím, že bychom proto měli mluvit o nátlakových prostředcích. Často to jsou státy, které dostávají mnoho prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. A předseda Juncker navrhl, což považuji za správné, abychom mluvili o tom, že tyto země dostanou z fondů méně prostředků….“

Zdroj zde.

Všimněte si, jakým způsobem je v dalším formulována ta zvýrazněná věta.:

„…Mluvčí německé vlády Steffen Seibert později řekl, že Berlín o žádném zvyšování daní ani zavádění solidární daně neuvažuje. „Skutečnost je taková, že v Německu se daně zvyšovat nechystáme a nehodláme ani zavádět žádnou daň celoevropskou,“ uvedl mluvčí…“.

Konec citátu.

Věta je sice negativní, ale přesto formulována tak, že „Německo nehodlá“. Jak velkorysé, Německo mi (zatím) nehodlá zavést takovou, či onakou daň.

Adolfe, byl jsi to ale pěknej břídil!

Je zvláštní, jak razantně dokážou eurobyrokrati postupovat vůči podřízeným guberniím, kdežto vůči vnějším nebezpečím jsou naprosto bezmocní. Ten den, kdy jsem psal tyto řádky, se Bohuš opět chystal do Bruselu a opět pronesl několik siláckých prohlášení. Mimo jiné jsme se dověděli, že na shromáždění se bude mimo jiné „hovořit“ o nutnosti zajištění vnější hranice Schengenského prostoru. No jen považte! Ono se bude „hovořit“! Bude se hovořit o tom, co v Maďarsku prostě udělali ze dne na den, s nikým o tom nediskutovali a eurozmrdi na nich následně nenechali nit suchou.

Nevíte náhodou, proč se mi stále vybavuje jedna sloka písničky, kterou svého času zpíval Jan Werich?

Ještě že svět má tu řadu delegátů,
kteří hovoří a hovoří.
Jak jen v cuku-letu formulovat větu,
že i když svět hoří, neshoří.

Ale vraťme se „in medias res“ a porovnejte si přístup úřadů k mému slovenskému kolegovi s přístupem k těm, kteří ilegálně vstoupili na území tohoto státu, čímž porušili jeho zákony. Podívejme se ale na ty naše „evropské hodnoty“ také z trochu jiného úhlu pohledu.

Jsou státy, respektive jejich vlády (o občanech těchto států silně pochybuju), které nejen, že jsou ochotné ty davy přijímat, ale dokonce je nutně potřebují a bez nich by díky nízké porodnosti nepřežily. No, jak dlouho jsme po podepsání Lisabonské smlouvy nesměli v Německu i jinde pracovat? To vymírání Německa musí probíhat setsakramentsky rychle, že? Zvlášť pikantní je „sladká“ Francie, kam se již dříve houfně stěhovaly davy černoušků z byvších francouzských kolonií, kdežto ten populární polský instalatér tamtéž pracovat nesměl. To jenom pro dokreslení našeho postavení v tomhle našem „společném evropském domě“. Co jsou ostatně platné spojenecké smlouvy se „sladkou Francií“, s tím máme určité (dost špatné) historické zkušenosti.

Pak jsou ovšem státy, jejichž nadšení pro imigranty je o poznání menší.

Dotyční imigranti pak do některých států chtějí a do jiných nikoliv. Císařovna Merkelová si však vynutí napřed jednorázové a následně trvalé kvóty, předepisující kolik který stát, který je nechce, musí přijmou imigrantů, kteří do dotyčného státu nechtějí. Tomu říkáte praktické uplatnění „našich evropských hodnot“ Frau Merkel? Vždyť to hraničí se středověkým nevolnictvím! Když je váš stát ochoten imigranty akceptovat, a dokonce je snad potřebuje, tak je akceptujte a neposílejte je k nám! Tím méně na ně od nás vybírejte daně!

S pozdravem levičácký intelektuál do domu, hůl do ruky


17.10.2015 Katoda
 
 
 
 
 

 

12345 (2x hodnoceno, průměr: 2,50 z 5)
681x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:51
D-FENS © 2016