Eurovolby AAR

Upozornil bych na některé významné momenty letošních eurovoleb, kterým oficiální mrdia nevěnovala dost pozornosti.

Prvním je totální provar ČSSD. Zaznamenal jsem v médiích výjev, který jsem pro sebe interně označil „tři chujové“. Před kamerou stáli Oberkandidat Poc, předseda pan Kotleta a bývalý brněnský primátor Onderka, a všichni tři vypadali, jako by jim spadly hračky do kanálu. Kotleta před volbama tvrdil, že čtyři mandáty budou pro subjekt jejich formátu tak akorát. Spletl se o čtyři mandáty, protože ČSSD nezískala ani jediný. Budeme tedy muset vzít jako fakt, že sociální demokracie nebude provozovat na bruselské půdě boj s dvojí kvalitou potravin (co to je „dvojí kvalita potravin“?), ani vystavit červenou kartu „nefér mzdám“ (co to je „nefér mzda“?). Budeme také muset oželet další působení europoslankyně Sehnalové, co prosazovala fízltlačítko v autech alias e-call. Jednoznačně skvělá zpráva, která pravděpodobně smaže spolek slizkých kurev označovaný ČSSD z politické mapy České republiky. Popravdě řečeno nechápu, proč byli tu pánové tak překvapení, na tomto výsledku už několik let tvrdě pracují.

Druhým je drobná matematická nesrovnalost, kdy volební průzkumy predikovaly hnutí ANO o třetinu vyšší výsledek, než ve skutečnosti nastal. Kupodivu dosud nedorazilo k této nesrovnalosti žádné vysvětlení ze strany agentur provádějících průzkumy. Vypadá to, že role předvolebního průzkumu jako samovyplňujícího se proroctví postupně slábne.

Co však pokládám za nejdůležitější výsledek eurovoleb, který bohužel nepostřehl skoro nikdo, je konec bipartismu v evropském parlamentu. Evropský operetní parlament byl prakticky po celou dobu své existence ovládán dvojstranou, frakcí lidovců a sociálních demokratů. Reflektovalo to rozložení sil v největších zemích. Obě socialistické strany tvořily většinu a jednaly ve shodě. Bipartismus je současně jedním z nejstabilnějších svazků, zvláště pokud oba subjekty jsou +/- stejně silné. Známe to i od nás, kde ODS a ČSSD praktikovaly bipartistickou politiku osm let, které shodou okolností prosluly nárůstem korupce, klientelismu, byrokracie a státní svévole. Bipartismus není pro nikoho dobrý, tedy kromě obou involvovaných stran. Nyní pravděpodobně bude nutné změnit model spolupráce na tripartismus, protože obě hlavní strany nezískaly dost hlasů. Voliči v jednotlivých členských zemích pravděpodobně už konečně začali chápat, že sociální demokraté i lidovci jsou zdegenerované přežité strany, jejichž politika ničí jejich životní perspektivy. Tripartismus není natolik stabilní jako bipartismus a tak se možná stane, že o těchto eurovolbách budeme za nějakých pět deset let číst jako o okamžiku začátku konce EU.

V podstatě všechny subjekty, které ve volbách uspěly, tvrdily ve svých kampaních, že EU je třeba „změnit“, „refomovat“, „zlepšit“ a podobně. Výjimku tvořila pouze TOP09, která žere EU takovou, jaká je. Přeložil jsem si to tak, že současná EU vlastně nevyhovuje skoro nikomu. Lidé jsou důvěřiví a na tuto rétoriku dosud slyší, otázka je, zda na ní budou slyšet ještě za pět let, když už bude jasné, že se jednalo pouze o kampaň a slibovaná reforma se nekonala ani konat nebude, protože to není možné už z principu.

Já děkuji za podporu v eurovolbách. Europoslancem jsem se sice nestal, ale i tak je výsledek zajímavý. Děkuji Straně nezávislosti České republiky, že jsem si kandidaturu mohl vyzkoušet a doufám, že to i pro stranu bylo zajímavé a mohl jsem jí získat nějaké hlasy.

Měl jsem z toho ten nejlepší pocit. Těžko se lze představit více inspirativní příležitost než ocitnout se na kandidátní listině s tolika skvělými lidmi. Kandidátní listina evidentně byla sestavena pod vlivem myšlenky, že v téhle zemi bylo už dost lůzrů a bezzásadových sráčů všeho druhu, takže je třeba za touto smolnou periodou dějin udělat tečku. Na jedné kandidátní listině jsem tak stanul s Ondřejem Pecákem, který je pro mě obrovským vzorem v oblasti profesionální etiky, když vyzval na právní duel modré zóny, EET nebo nesmyslnou a protiústavní výši sankcí za dopravní přestupky. Chtěl bych, aby můj syn jednou byl jako Ondřej Pecák. Nebo Otto Černý, účastník protikomunistického odboje, a s jehož názory se mohli seznámit diváci ve filmu Pryč z EU, Dr. Hartmann, kterého mi stačilo potkat jednou, abych pochopil, že tenhle člověk to má v hlavě srovnaný. Jedno každé jméno na kandidátní listině je spojeno s unikátním lidským příběhem a postojem. Skoro jsem se zastyděl, že já, taková nula s rukama zamaštěnýma od autosoučástek mohu stanout v tomto elitním klubu. Bylo mi ctí být s nimi na kandidátce a bude mi ctí s nimi čůrat do kbelíku v dobytčáku, až nás Piráti a TOP09 budou deportovat do koncentráku, pardon, do Centra pravdy, lásky, recyklace a ekologické likvidace. Tyto volby jsou totiž důležité v tom, že reálně sníží byrokracii. Už nebude nutné vytvářet seznamy nepřátel říše, bude stačit vytisknout kandidátní listiny.

Stejně tak bylo skvělé, když se mi ozývali lidi, které jsem několik let neviděl, aby mi sdělili, že mi to tam odpoledne jdou hodit. Dorazila celá řada různých zpětných vazeb. Nejzábavnější byly SMS:

Hodně štěstí, příteli.

Wir siegen an allen Fronten für Europa!

Hodil jsem to tam vám. Není doba na kompromisy.

Děkuji.

Zvolen nebyl ani kandidát SPD petrolhead a dieselhead Robert Vašíček. Nicméně SPD zaznamenala dobrý výsledek a oba zvolení kandidáti (David a Blaško) nepatří k těm, za které by se volič musel stydět. Osobně bych tam přesto raději viděl Roberta, byl by to skvělý lobbistický kontakt. Kromě osobního poděkování zaslal Robert následující děkovné video.

Mimochodem SPD, tedy politický subjekt, který se čtenářům DF asi příliš nevoní. Já je také nechovám nijak zásadně v oblibě, ale nakonec je to asi jako s těmi čínskými pneumatikami, které také nemám rád, přestože mě nikdy nezklamaly. Někdy v březnu jsem testoval, jak se která strana bude stavět k fašistickému záměru novely zákona o provozu na pozemních komunikacích. Pro začátek mě zajímalo, zda budou vůbec ochotni se s tím materiálem důkladně seznámit a pak se bavit o pozměňovacích návrzích k tomuto hrozivému zprasenci. SPD byla jediná strana, která na to reagovala pozitivně, jinak jsou všechny parlamentní subjekty připraveny lízat ministerstvu dopravy a Policii ČR řiť. A to včetně té „konzervativně pravicové“. Tolik pro informaci p.t. čtenářů a voličů.

Ohledně dalších kroků, citoval bych předsedu strany Františka Matějku, který krátce před volbami řekl zhruba toto: Nikdo neví, co se zítra stane, možné je úplně všechno, ale jedním jsem si jistý, totiž že hned další den po volbách pokračujeme dál!

01.06.2019 D-FENS

Související články: