„Pro případného žadatele tedy platilo, že na kotel peníze nemá, ale na počítač a internetové připojení zjevně ano.“
To bych si vysvětloval diferencí v ceně, kdy slušného Atmose, nějakou tu regulaci a průměrnou akumulační nádrž pořídí jeden tak za 3-4 násobek ceny slušného osobního počítače.
„Jihočeští dotační vychcánci“ jsou přesně ti lidé, kteří v 99% případů odevzdávají své příjmy na dotace konglomerátům a korporacím, aby se různí Burešové měli prima. Snažit se získat něco zpět a tím ponížit nepatrně vlastní ztrátu je vcelku pochopitelný motiv. To, že stát tento proces udělá pokud možno co nejvíc ponižující (fronty), nebo prostě jen klasicky blbě, je asi ta poučná část. Pro průměrného Jihočecha je investice v řádu stovek tisíc skutečně dostatečně závažná rozpočtová položka, aby se zapojil. A světe div se, semtam nový kotel potřebuje každý. Zejména tu v jihočeském kraji III, kde jsou topenáři čuráci a jsou schopní celý systém vytápění zkurvit tak, že horký kotel dostává pravidelně ledovou sprchu, takže i litinový Viadrus na 50 let je po osmi letech v prdeli (jen počkej, až tě dostanu do rukou ty zmetku).
Frajera, co strašně doporučoval kotlíkové dotace jsem s nima poslal do prdele, když začal vykládat o tom, jak je třeba „fejkově“ koupit novou nádrž „jakože tam nebyla doteď voe“ a „toho šneka na štěpku koupíme, vyfotíme a já ho pak prodám dál, to se furt strašně vyplatí.“ Asi bych se měl stydět, že jsem jej do prdele neposlal rovnou s vyslovením slova dotace. Ale když ti odejde kotel v půlce ledna, hned potom, co ti finanční rezervu pokrátil jeden ze dvou rodinných veteránů a to po roce, který jsi ne vlastní vinnou z půlky promarodil a pojišťovny si dávají na čas, suď mě Marx. A tak chápu, že sousedé, kteří mají povětšinou zhruba poloviční příjem na domácnost, než máme my, si takový luxus dovolit nemohou a tak tuhle zmrdovinu odkývou. Ideálně aby tou štěpkou fakt začali topit, alespoň nám nebudou krást v lese dřevo. (Což je taky moc pěkná disciplína, čurák ti vyřeže zdravé stromy a smrky napadené kůrovcem tam nechá).
Jo, s dotacema pro „obyčejné lidi“ se to má jako s hentím vstupem do strany a z toho plynoucíma výhodama. Je to z vyššího principu mravního špatné a je to past. Jenže když panu Motyčkovi chybí na konci každého měsíce prachy, na nějakej vyšší princip sere pes. Na druhou stranu my postoj pana domácího k „proletariátu“ připomíná značně postoj eko-dobro-racio-halíko-trusů. U nich je to souboj těch, co se bojí konce světa s těmi, co se bojí konce měsíce. Tady je to zřejmě souboj toho, co se bojí konce období individuálních svobod s těmi, co se bojí konce měsíce.
Ano, dotace, subvence, pobídky, příspěvky, dávky a „jízdenkovné“ je zlo a nepochybně zhoršují situaci. Ale zříci se jich v době, kdy ti stát sebere cca 2/3 příjmů není vždy úplně jednoduché a tedy není to vždy předmětem svobodné volby. Mimochodem, když už mi ty prachy sebrali, tak ať za ně má pan Vopička radši kotel na štěpku (a nekrade mi dřevo), než pan Robert Bosch novej administrativní barák pro svůj korporát. To je podle mě zlo daleko horších rozměrů. Nicméně chápu, že i přes veškeré zásady se kvůli tomu náhodný zaměstnanec korporace nevzdá svého místa tam, jen z principu. Byť se i on pak nepřímo stává profitujícým z dotací. A svojí tichou účastí i on pak udržuje soukolí v chodu. Ačkoliv poměr míry přičinění je samozřejmě velice v jeho prospěch.
A jak ti sockoidní sousedé k henté domácnosti přišli? Tu jim někdo daroval že na, tady máš zadarmo domácnost, ale platit ji musíš ze svýho?
dedek
No, v zásadě jde o potomstvo rozkulačených kulaků a pak socialistické dosídlenstvo – tedy ano, někdo jim ji daroval, v lepším případě vrátil a dělej co umíš, přičemž se u spousty z nich bolševik postaral, aby neuměli nic.
Pospec
Já nevím, podle mě ten přístup je úplně blbě. Ve vesnicích je smrad, protože lidi topí bordelem. To je prostě fakt. Ten smrad je velmi drsný, stačí 2-3 čuráci v dědině a nedá se tam v zimě vylézt ani ven.
Jádro pudla je jednoduché. Socky mají hovno co bydlet v domech. Kdo nemá na pořádný kotel, zateplení a dobré palivo a nehodlá to řešit, patří prostě do paneláku, vytápěného centrálně kotelnou jedoucí na bezsmradový plyn. Hlavně že se slavně zaváděla plynofikace v 90. letech, 25 let potom v plně plynofikovaných obcích smrdí hnědožlutý bordel z každého druhého komínu, protože třistametrový havířský megabarák ze sedmdesátých let stárnoucí abnsolvent 6 tříd základní školy a betonářského kurzu nedokáže uživit.
To není o svobodě „dělám si co chci, protože to je můj majetek“, to je o realitě „kurvím 500 dalším lidem vzduch, protože jsem piča“.
Dotace to samozřejmě nevyřeší, jedině špunt do komína.
dedek
Aha a do kravína bude na čtvrtou ranní chodit dojit tvoje stará, ztímco ty nahodíš traktor a pojedeš sejt. A protože seš absolvent VŠ tak s těma 13ti čistého ten barák uživíš dobře. Protože, světe div se, ty „socky“ bydlí na vsích, protože je tam pro ně mizerně placená nekvalifikovaná práce.
Pospec
asi jste z jiného kraje. V našem žádný kravín ani pole neexistuje. Robíte ve fabrice nebo jste na pracáku, tečka.
Lidi bez vzdělání dělají v továrně. Jsou jich tady stovky, můžete si vybrat, kabelové svazky, světlomety, potahy sedaček, lakovna nárazníků, samá krásná práce pro cizojazyčné investory s mizivou přidanou hodnotou na 3 směny.
Vesnice jsou pouze satelity pro lidi, co se zmohli na barák a podařilo se jim zdrhnout ze špinavého dělnického sídliště plného fetek, morgošů, špíny a hluku, kde pervitin je asi tak běžný jak chleba. Já mezi ně nepatřím, žiji stále na tom hnusném sídlišti, ale pokud by se jednou zadařilo se z té špíny bídy a hnusu dostat, hrozí právě smrad dědinských socek.
A i když je někdo chudej, i tak si může naštípat aspoň suché dřevo a nepálit petflašky s pilinima a motorovým olejem, jak tito kokoti zhusta činí. Protože jsou nejen chudí, ale čuráci k tomu a líní štípat dřevo a protože jim za to zatím nikdo nerozbil držku.
Ko-za
PET flašky může pálit jenom vůl, protože si tím musí příšerně zasrat kotel. A navić pochybuju, že ten plast se zpomalovači hoření bude vůbec hořet natož topit.
noclaf
Vul takovej clovek je, ale v realu jsem to videl. Nebylo to samozrejme „hlavni topivo“ – to bylo drevo – dedek ho ale obcas prolozil PETkou naplnenou pilinama zalitejma olejem z fritovace. Spotreba PETek v kotli se ridila spotrebou PETek a oleje v kuchyni. V udoli to pak bylo obcas chutny – evidentne podobny smesi nepalil sam.
Jihocech Honza
Takže ostravská raketa není jen urban legend? My měli přímotopy a pak hned plyn.
Sysop
Jenze takovou PETku vygeneruje uchyl tak jednu za tyden a krome toho vetsina i tech nejvetsich debilu se na to vykale, protoze obvykle ta PETka shori ve strusku, ktera zajebe topeniste. Vic se okolo Bursikovych briket nakeca, nez realne pouzije.
Nejvetsim pruserem veskereho topeni je nedostatek vzduchu. A je fuk, jestli jsou to Petry, nebo kotel ctvrte tridy. Vsechny ty slavne exhalace jsou mereny az PO NAJETI KOTLE. Tedy dokud je to studeny a huli jako krematorium, tak se to nemeri.
No, a presne v tom je jadro nemeckeho ovcaka. Kdyz nekdo ten kotel pouziva v blbym rezimu, tedy bud jen furt roztapi, nebo roztapi neumerne dlouho, tak proste huli, huli, huli a huli. A vetsinou je jim to jedno, jedno, jedno a jedno.
Vubec nic nevyresi sebelepsi kotel, kdyz ho obsluhuje kreten. A cim vetsi setrilek, tim vetsi kreten. Takze ne, ze by co nejrychleji najel na pracovni teplotu kotle a pak tam muze palit klidne stary pneumatiky, pokud do toho bude vhanet vzduch. Ne, radeji to nalozi az po koule drevem, hodi tam PePo a poradne to zavre, aby to Anco dlouho vydrzelo, protoze ten nezateplenej barak je jinak hnedle studenej, zejo. Takze nez mit za hodinu 24 a za ctyri hodiny 17, to to radjei budeme dusit na 19 celej den. A hulit a hulit.
Klidne predvedu, ze spalim tri PETky narvany pilinama s olejem a nad kominem nebude NIC. Jenze to se musi umet topit. A to prave drtiva vetsina lidi neumi. Bohuzel ale ani automaticke kotle to nevyresily, kdyz se jim blbe nastavi rezim. Soused jde radeji trikrat denne roztapet automat od nuly (kotel nema zapalovac), protoze tim prece usetri ty tri hrsti uhli, co by to jinak spalilo ve sporo rezimu, zejo.
Curaci, curaci, curaci.
Sysop
Jo, a to jsem jeste zapomnel na fenomen novostaveb, ktere jsou obaleny 20 cm EPS, ale vsechna okna na ventilacku „aby byl uvnitr cerstvej luft“, takze je tam klendra a topi se jak ve starym hrade. Ovsem stitek to ma cajk, samozrejme.
Sysop
Jo a do tretice – proc s srat s PETkou, kdyz piliny se nejlip palej v mikrotenovym pytliku. Ja osobne mam pilin jak nasrano, neco nechavam na zakoureni pri uzeni, ale zbytek palim prave tak, ze suche piliny dam do mikrotenu a kdyz mam kotel ve fazi paleni drevenyho uhli (mam zplynovak), tak to zhavy rozhrabu do roviny a dva tri pytliky hodim na to. Mikroten je okamzite pfutsch, neni bordel z pilin a piliny se nedostanou do komina, kterej by jinak zajebaly totalne, protoze musi projit tim zhavym uhlim (otoceny cyklus zplynovaku). Cili zadne saze, zadny bordel a hreje to jako das. Ale je s tim srani pri plneni tech pytliku a musi se cekat az je v kotli jen zhavy.
Michal Lenc
K tomu topení. Před dvěma lety jsme koupili barák. Než ho zateplím a celkově zrevitalizuju, tak jsem pořídil za 15kkč bazarovej automat na ořech II. Ekoefekt 24, stejnou koncepci kotle vyrábí už 25 let.
Ten kotel je docela blbuvzdornej. Občas trochu zasmrdí, když přechází do útlumu, ale rozhodně míň než sousedovi co topí dřevem.
Tak nechápu jak můžou vašim sousedům, ty automatický kotle smrdět. To podle mě vyžaduje velkou dávku neschopnosti, aby dosáhli špatného spalování.
Ale stejně, osobně jsem pohodlný, takže časem jej plánuji vyměnit za kombinaci slabého tepelného čerpadla a kotle/kamen na peletky. V současnosti musím chodit ke kotli tak jednou až třikrát týdně přikládat, ale furt je to špinavý uhlí.
Není to krásný, že dnes máme technolgie, o kterých se našim předkům ani nezdálo?
fatdwi
Michal Lenc: jaký má smysl mít slabé tepelné čerpadlo v kombinaci s kotlem pokud jde o komfort?
Tepelné čerpadlo je o tom, že to člověk jednou nastaví a pak na to už nikdy nesahá. K tomu tak maximálně krb na příjemnou atmosféru, ale kamna na pelety? Něco mi uniká?
Sysop
Tepelny cerpadlo potrebuje podporu pod -5 °C. Proto treba kotel na pelety.
fatdwi
Sysop: do -20 v poho, jen je z toho pak uz primotop. Pod -15 jsme vetsinou meli krb zapaleny, ale nebylo to nutne, takze ne kazdy vecer (pres den vubec, jen o vikendu). Kdyz je takova kosa, tak je ohen prijemny.
Lukas B.
záleží, jak si to navrhnete. obecně soudím, že „normová“ dimenzace výkonu topení na tepelné ztráty při -30°C venku je v přímořském klimatu vnitrozemského státu (pod -10°C v kuse méně než týden ročně) je holá zbytečnost, a nějaká ta centrální krbová kamna jsou jednak hezká hračka, a druhak fajn rezerva na konec civilizace.
Sysop
Re: Lukas B.
4.11.2019 v 21:19
Je to hodne o tepelne pohode. A to je silene relativni pojem. Muj soused vypudil (zcela nechtene) z domku teticku, protoze v zime mel v cimre 7 °C a nemel problem chodit v triku. Babka mela malem zapal plic a to u nej byla tejden na navsteve.
Opacne zase je tu chlapek, co pokud nema doma 26 °C, tak chodi ve flanelce a mikine.
Tepelny cerpadla jsou neefektivnejsi pri nizkoteplotnim vytapeni. Jenze jsou lidi, co je sere, ze nemaji doma radiator na suseni mokrych hader, nebo proste nechteji teplou podlahu (znam zenskou, co rika, ze pry ji to nedela dobre na zily). Pritom si troufam dohadnout, ze v Cesku nejvic frci neco/voda.
Sysop
Re: fatdwi
4.11.2019 v 21:10
Javor, vsak jde o to, jestli soudruha vyjde cenove lip peletka, nebo kWh.
Tepelny cerpadla jsou fajn vec, pokud se s nima pocita uz pri projektovani novostavby. Integrace do nejake stavajici stavby obvykle ztraci lesk. Idealni je vzduch/vzduch, ovsem pak to chce spis drevostavbu, nebo alespon rozvody ve stropech a podlahach.
Ja jsem tahal Carriery v polovine 90. let, tehda to stalo v U.S. prd proti tomu, jakou raketu to stalo (a stoji) tady. Jenze tam to melo uz tehdy delsi tradici, lidi umeli uvazovat pro cerpadlo efektivne. Tedy napriklad vnejsi jednotku dat tak, aby se k ni taky opravar sikovne dostal,kdyz chce treba jen dotlakovat kapalinu. Videl jsem instalace na zdi dva metry nad zemi, to je pak tezky. Atd., atp.
fatdwi
Sysop: on ale psal, že řeší komfort, nikoliv náklady. Proto mě zajímá, co vlastně plánuje, protože pro mě „komfort“ znamená „nešahám na to“ a v krbu topím, když chci, ne proto, že musím.
Michal Lenc
Ono se to možná ztratilo v překladu, ale řeším primárně náklady a komfort až sekundárně. Jednoduše, do cca nula až pěti stupňů tepelné čerpadlo topí levněji nebo za srovnatelné náklady jako kotel na uhlí / peletky. Zároveň, ono těch dnů, kdy je pod nulou je vlastně docela málo. Takže levným tepelným čerpadlem o malém výkonu bych mohl pokrýt tak čtyři až pět měsíců topné sezóny. (Vyšší venkovní teploty = menší tepelná ztráta domu) A zbylé dva měsíce poryji kotlem. Bonusy jsou pak levnější příprava TUV po celý rok a redundance pro případ, že by se jeden ze zdrojů tepla porouchal. A pak úspora pracnosti, z poloviny roku na dva měsíce.
Sysop
Vsechno ma svoje. Ja jsem tepelny cerpadlo vzduch/vzduch mel v brnenskym podkrovnim byte. Super vec, umelo to i odstranovat prach ze vzduchu, byl tam ozonizer, v lete to chladilo, parada. Desky pro prihrev se davaly po 1 kW. Jenze cena elektriky sla nahoru a diky permanentnimu vetrani moji pritulkyne to proste nemelo ten efekt.
Paxem topil peletama, protoze jsem vzdycky koupil kamion z Polska nebo Ukrajiny a bylo to za pulku, nez tady. Obcas jsem i neco prodal a bylo to pak za pusu. Pohodlny, cisty, levny. Navic jsem mel jak podlahovku, tak radiatory. Oboji ma svoje. Napriklad pro velka francouzska okna jsou podlahovy konvertory nutnost a ty teda fakt nizkoteplotne tu ztratu na okne neprerazi. A to je prizemi baraku z jizni strany jako velkej sklenik.
Ted topim drivim, protoze ho mam plnou zadel, je to prakticky zadarmo, ale je to onanie. Uz mne to neba a zebych to doma prepracovaval na pelety, na to se muzu mtata.
Takze pristi sezonu koupim zase peletak a zase vezmu kamion pelet. To je tak na ctyri roky vystarano. Pokud poresim ohrev TUV pres fotovoltaiku, tak mam ty pelety i na dyl.
Ale mam starej barak, kde delat kompletni rekonstrukci na nizkoteplo se mi proste nechce. Smycka je v koupelne plus v kuchynskym koute a jinak sranec na vec, zlaty radiatory.
servisdok
To ale nesouvisí s nějakými úsporami energie, nýbrž s ochranou proti plísním. Všecko je utěsněno, beton nemůže dýchat ani zevnitř, ani zvenku. Supertěsná plastová okna už nejsou schopna „mikroventilace“, jako dělala starší dřevěná a v bytech vzniká plíseň. Proto ty otevřené ventilačky a přitom topení puštěný. Vím, o čem píšu, dcerka v jednom takovém paneláku bydlí. Při všech pokusech o nejnutnější větrání a pokusech ušetřit teplo začaly na některých zdích /venkovních/ růst plísně.
Každé SVJ montuje plastová okna pokud možno co nejlevnější, která postrádají možnost spolehlivého nastavení trvalé ventilační mezery.
Stavebním předpisům, v současnu platným příliš nerozumím. Mám ale dojem, že se tím křečovitým zateplováním a utěsňováním dosáhlo víc škod, nežli užitku. Slyšel jsem to už od více obyvatel „revitalizovaných“ paneláků. Každá další změna je podle nich zásadně k horšímu, ať už se to týká společného vybavení domu, nebo fasády či bytů samotných.
Ony ty plísně někdy umí být i zdraví nebezpečné, zvlášť pro děti.
Sysop
Normalni plsatovy ramy maji vyfrezovany odvetravaci otvory, zaslepeny obdelnikovyma krytkama. Pokud je v byte extremni vlhko a neni tam pretlak, ktery by to hnal ven, pak se otevira okno na mikroventilaci (klika 45°0. Kdezto ‚ventilacka‘ je 10 cm lochna v okne.
Sysop
Btw, panel neni cihla. Chova se spis jako kamen, takze na nej nesmi prijit EPS, alebrz vata. Bohuzel ale toto pravidlo se mnohde necti.
Lukas B.
panel se samozřejmě chová především jako panel, čili velká tepelná kapacita a velká vodivost (mimochodem, obvodový panel na paneláku je sendvič). jestli vata nebo eps/xps nezáleží (kterak si pan mistr zednický představuje fantastickou prodyšnost vaty zavřené stěrkou omítky, he?), záleží na konkrétní skladbě a konstrukčním provedení, tedy především na výskytu tepelných mostů a riziku vniku rosného bodu někde uvnitř skladby – tedy bavíme-li se o plísních. samozřejmě máme-li dlouhodobě uvnitř vlhkost udržovanou na (téměř) 100%, nastává rosný bod téměř kdekoli.
Sysop
Tak pokud se vata zavre, tak samozrejme je to fprdeli. Ale to uz je jina pisen. Jasne, ze panel je sendvic, vsak jsem se jich na brigadach neco nadelal :-). Jen rikam, ze se chova trosku jinak, nez duta cihla, byt v panelech jsou dutaky zality taky.
Pokud se oplasteni navrhne dobre, pak k plisnim neni duvod. Jenze… dneska to dela, kdo ma do prdele diru a s partou UKcek, co jeste minulej tejden byli drevorubci.
Jak tady psal Servisdok – lidi maji naivni predstavu, z idealni je, vsechno zavrit. Ostatne neni treba chodit okolo baraku, staci se podivat v zime na rodinky na lyzich a jejich ‚funkcni‘ pradlo. To je to stejny v bledezelenym.
Mam barak z obdobneho systemu a velika spokojenost. Snedlvicova stena, momentalne nejlepsi reseni, co existuje.
Sysop
Pokud se to spocte tak, aby rosnej bod byl v polysi, tak neni co resit. Ale prave u panelaku se obcas zadarilo, ze to tak nevyslo. Pak se rosnej bod dostal nekam mezi beton a starou omitku (venku), coz v lepsim pripade vede jen k plesniveni, v horsim, pokud nekde soudruzi rozkradou hmozdinky, aby je mohli pouzit v sobotu na melouch, tak spadne i kus omitky s izolaci.
Krome toho nad unikovymi otvory (obvykle dvere) byt polystyren z pozarnich duvodu ani nesmi, tam ma byt kamenina. Ono zrejme neni nic blbejsiho, nez kapajici a horici EPS rovnou za krk.
Viděl si praxi? To UKčka vezmou desku z polystyrenu, fouknou na ni pěnu a připlácnou to na betonovej monolit. To sou prosím novostavby s bytama za 4-10M a výrobci tomu rádi dou naproti – už se nechá koupit flaška pěny že prej na lepení polystyrénu (!).
Sysop
Ta lepici pena je normalni vec. Jde s tim lepit kdeco, od cihel xobe, pres drevo, OSB az po EPS/XPS. Cely kouzlo je v nizke hustote a nizke expansi. V principu je fuk, jestli to mlatis na buchty a nebo na penovyho hada. Akorat, ze ta pena za pul hodky pri deseti stupnich slusne drzi, coz se o stavebnim lepidle rict neda. Navic nezatvrdly stavebni lepidlo ti lehce praskne a jsi fpici, zatimco ta pena ma nejakou pruznost. Jedina nevyhoda peny je cena, takze pokud 3/4 litrova flajda je za kilo pade a ty to placas na krivou zed, kde potrebujes 2 cm mezeru, abys to nejak dorovnal, tak vyficis flasku na balik polyse jen to hvizdne.
Koneckoncu kotvi se to tak nebo tak, takze na lepidle to nestoji.
No a jelikož polyuretan má časem tendenci svoje vazby rozkládat a křehnout…malta taky není kdovíco, po 40 letech se to taky začíná drolit a občas je to jak vrtat do písku (záleží samozřejmě na konkrétním složení). Akorát že teda aby pěna dala 40 let, to si nedovedu představit.
A příčky nejsou běžně kotvený nijak, takže stačí aby nějakej hromotluk trochu víc do zdi praštil nebo na ni upadl a propadne se skrz, omítka to nemůže udržet pohromadě. Zlatá malta!!
Potravinářský plasty žádný zpomalovače nemají a v řádně rozhicovaným kotli s dostatkem vzduchu to sfajruje raz dva. Jen jaksi pálit plasty trvale znamená, že některý ty agresivnější časem sežerou potrubí :D S tím měly problém třeba tomu nevyhovující spalovny.
Capoditutticapi
Co by se určitě nemělo dělat, je sehnat kartuši s montážní pěnou, naseknout dírky a vhodit do komína. To by byla ošklivost.
Pospec
to zní dobře :)
protože tady je každý velký libertarián, ale zde co chcete jinak dělat?
rozbít hubu mu nemůžete, je schovanej doma, pokuta ho nesere, má 12 exekucí a na kontě hovno, nedotknutelný
MS
A urcite by na to bol nevhodny plnotucnejsi dron, nie, to by urcite nefungovalo.
fatdwi
+1. Boužel, s příchodem podzimu se z života mimo město stává život v prostředí s mnohem horším vzduchem než například Brno. Tam je to horší jen pokud člověku pod okny popojíždí kolony dieselů, jinak to smrdí míň prakticky všude.
Bohužel, v tomto jsou vesnická hovada neuvěřitelná. A nemusí to být ani žádný zásadní bordel v kamnech, bohatě stačí koks , uhlí a další dobroty, které se zvláště za bezvětří drží nad dědinou a větrat se téměř nedá.
Řešení není, ne legální.
Pospec
No ono to právě bylo za starých časů paradoxně někdy lepší, protože dobře roztopený koks prakticky nesmrdí, zato „ostravská raketa“ (petlahev + piliny + nafta + vyjetý olej), to je mňamka.
Není na ně páka.
PanPredseda
Kolik lidí znáte, kteří skutečně topí „ostravskými raketami“? A kolik tak činí pravidelně a v množství nezanedbatelném?
Pospec
já osobně ne, protože jsem z města a dědinami jen projíždím nebo tam chodím s dětmi na procházku, při čemž často zavoní tento bordel. Takže je vidět, kdo zatopil fajnovkou na kilometr.
PanPredseda
Takže svým čuchometrem rozeznáte smrad z „ostravské rakety“ od smradu ze špatně roztápěného uhlí?
Pospec
nerozeznám, spíš je mi u prdele co je to za bordel, když cítím nedýchatelný žlutý neprůhledný smrad, automaticky považuju daného za hovado
raketa se stejně často používá pouze k roztopení nebo popohnání mokrého šlamu, když to nechce chytit. granulovaný šlam poláci nabízejí jako eko-groszek, fajn produkt
na chalupě topím ve 100 let starém kachláku normálně dřevem a zkomína nejde prakticky vůbec nic, i když prohodím hnědouhelnou briketou nekouří to vůbec, tak nechápu co tam člověk musí nasypat, aby to tak hulilo
PanPredseda
Ach tak. Už jsem si myslel, že se Váš otec jmenoval Garyk či Žeryk (což se tu řešilo nedávno). „tak nechápu co tam člověk musí nasypat, aby to tak hulilo“
Moc uhlí v málo roztopeném kotli a k tomu přivřený přívod vzduchu.
Pospec
ok, no děkuju za osvícení, ale to furt neřeší, co s tím smradem
Ko-za
A taky léta nevymetaný komín, to bývá často příčinou nadměrnýho hulení.
Sysop
Tak zrovna ten zlutej smrad obvykle ukazuje na nejakej typ uhli, nebo dokonce drevo. Problem neni v mediu, ale v kysliku. Kdyz to priskrtis, tak v tom muzes mit i tu nejlepsi biomasu primo od Kateriny a budes hulit jak letistni dymovnice.
Resi se kotle, protoze v tom se tocej prachy. Ze to neresi huleni je sice fakt, ale huleni neni o penezich, takze se resit nebude. Jedina moznost je prostor pro bonzaky, aby fotili kdejakej komin okolo a frceli s tim na Gestapo… Ehm… pardon… na mistne prislusny urad.
servisdok
Nevím, jak ta raketa /tady to snad nikdo ani nepoužívá/, ale ten smrad z dřevotřísky je snadno rozeznatelný. Je to šedočerný, ostře štiplavý, jakoby chemický smrad. Trochu ten smrad připomíná prošlý a rozložený perchloretylen. Čisté dřevo, ani z přidušeného kotle takto štiplavě nesmrdí, čisté dřevo kouří skoro bílým kouřem.
Sysop
Soused minulej tejden palil akat. Byl ctyri roky suchej, kotel najetej a stejne to smrdelo jak bolavy nohy.
gogan
Zvláštní, směs akátu a buku jsem používal na uzení (na konec nějaké ovoce) a nikdo si nestěžoval :)
Ale je fakt, že jsem odkoroval.
Sysop
Ono to moc nehulilo, ale smrdelo. Nicmene mne preqapuje, ze udis akatem…? Vzdycky udim ovocem, zakuruju jehlicnanama, teplo udrzuju tvrdim listnacem. Z akatu bych mel strach prave pro ten stiplavej kour. No, ale zkusenost nemam.
To bude asi lamino, ne? Abys tam házel takový věci, tak musíš mít rozhycovaný na max, ve studeným to bude samozřejmě jen smrdět.
Jinak dobrá (hodně hutná většího průměru) tříska má výhodu, chová se to jak briketa, není to jak dyž hodíš do žhavýho kotle dřevěnej špalek a ten proletí komínem sotva uděláš dva kroky :D
Ada
A není to jen urban legend? Kde se bere takové množství pilin a oleje? Navíc nafta oproti ukradené soušce vyjde finančně špatně.
PanPredseda
Piliny bych pochopil. A asi i ten olej. Naftu ne.
Ale kde se bere takové množství PET lahví?
Ada
Tak oleje bych dal cca 4l za rok, když budu lempl, tak za dva. A významné množství pilin znamená, že se zpracovává hodně dřeva – a asi se s ním většinou i topí.
Pet lahví dávám celkem dost na minerálkách. A jako socka bych měl i pivo v petce.
servisdok
Ado, UL to není. Z blízkého okolí znám jednu truhlářskou dílnu s ± 3 zaměstnanci a vedlestojící vilou majitele.
Obojí se vytápí odpadem z dílny a nepochybně i vyjetým olejem z asi tří-čtyř naftových aut, co používají k dopravě materiálu i hotové výroby. Když hodně mrzne, dokážou to tím odpadem z nábytkové dřevotřísky rozfajrovat tak, že to „chemicky“ smrdí až do okolí asi půl kilometru, závisí na směru větru.
Nejsou to nijací chuďasi, majitel na tom nepochybně slušně vydělává, ani jeho zaměstnanci si nestěžují na platy.
Bere i malé a zároveň atypické zakázky /pochopitelně dražší/, ale celý gró je o tom odpadu z dílny.
Proč by měl majitel platit za jeho odvoz a problematickou likvidaci, když tím může vlastně zadara vytopit dva baráky? Že to smrdí na půlkilometr daleko a vlastně i jemu přímo pod nos, je jim naprosto fuk. Důležitá je pro tyhle lidi skutečnost, že ke škodě jiných využijí bezezbytku odpad, za který by jinak museli ještě někde platit.
Takhle a ne jinak my uvažujeme, nemusí se to týkat vysloveně lidí „od výplaty k výplatě“, ale právě takovýchto lidí, co vůbec chudí nejsou, ba naopak.
Donedávna přece malé, ale i větší autoservisy topily ve speciálních kotlích různými směsmi vyjetých olejů.
Podle mě je to jenom další level bezohlednosti i sobectví. A protože to už mnohde přesáhlo míru, únosnou pro ostatní, tak se to muselo uzákonit. Ale i v ojebávání zákonů máme bohatou tradici i spoustu zkušeností, takže je opravdu a klidně možné, že celé kotlíkové dotace jsou akcí, co posloužila úplně jiným lidem, než měla.
Myslím také, že to není jen záležitost JČ kraje, je to plošný.
Stát bere lidem 2/3 výdělku a lidé se snaží ušetřit, kde se dá. Tomuhle zakopanýmu psovi ještě čouhá ocas…
shane
Jj, znal jsem dedka co v Praze jezdil do prodejny truhlarskych potreb pro odrezky lamina a tim topil. Dostaval to zadarmo, akorat si to musel nekdy sam posbirat. Prej to je velice výhřevny. Jedovaty zplodiny ho celkem netankovaly.
Jak sem psal výše, dobrá tříska je jak briketa. A v dobře roztopeným kotli vzniká nějakejch nebezpečnejch zplodin maximálně stopový množství, všechno zreaguje na základní molekuly s kyslíkem. Velký organický řetězce ti vzniknou jen při nedostatečným spalování.
Co jinak myslíš, že s tím jako udělají pražský, když to odvezeš do sběrny? Se spoustou vzduchu to převezou v obrovským kontejneru do Malešic a tam to protáhnou komínem. Pokud nestíhají (jako teď při rekonstrukci kotlů), tak to hodí na skládku. To je teda velkej rozdíl, ehm.
podotek
Do Malešic, které mají vysokoteplotní kotel a tři okruhy čištění spalin, a k tomu komín vysokej 100 m. To je velkej rozdíl, ehm.
podotek
Takže zplodiny sice „sežerou komín“, ale jakmile ho opustí, jsou naprosto neškodné. V domácím kotli se snadno rozbijí polycyklické organické vazby, zbytky se nenavazují na saze (takové ty mastné) a ty kýžené „základní molekuly“ dusíku a halogenů jsou taky neškodnost sama, žánop.
Při dobrým spalování saze v podstatě nevznikají a i v obyčejnejch kamnech dosáhneš při dobrým roztopení kolem tisíce stupňů.
Ráčil si všimnout toho podotku o spalování trvale? Jo aha, vono se to nehoedí do krámu bejt chytrej jak rádio, tak to jako nenápadně ignoruje. Hm, s tím di do prdele, a ne do diskuse.
Ada
Kolik takových znečišťovatelů reálně bude? Některé pily a některé autoservisy a to spíš ty menší. Kdo další by měl přístup k většímu množství podobného paliva? Navíc na takové si snad může obec vyšlápnout pod tisíci záminkami – třeba kvůli hospodaření s odpady, pokud by tím sraly široké okolí.
Dřevotříska asi není zrovna fajn na topení v piliňákách, ale není to spíš jen otázka teploty hoření a úpravy komína? Spalovna to nedělá jinak – kromě různých filtrů to řeší hlavně pořádnou teplotou v kotli.
Když mohou existovat naftová kamínka, tak si dovedu představit jejich provoz na olej – koneckonců diesl taky byl původně na olej. Ale školy na to nemám.
Pospec
musíte si uvědomit, že značné množství chlapů jezdí v práci třeba avií, bagrem, tatrou nebo rovnou kamionem a tam pár litránků nebo desítek litránků nafty u stroje co žere v terénu 100 na 100 zmizí jak lusk. No a vyjetým olejem můžete vylívat příkopy, protože dost van a kanystrů na to ani nemáte.
měl jsem kamoša s autoservisem, my vyjetým olejem dle stoletých tradic natíráme dřevěnici v horách proti červotoči, ptal jsem se ho, kolik mi může dodat, a pravil že jestli zeberu 300 litrů hned, dá mi k tomu ještě flašku jamesona :) tak asi tak
Lukas B.
chlívky se tradičně a úspěšně natírávaly vyjetým olejem, ale prosím řádně zakarbonovaným minerálem, ideálně škoda spartak a starší nebo nějaký zemědělský stroj. smysl nátěru synťákem je diskutabilní, zkoušelo se to zatepla míchat s karbolkou, ale furt nic moc. velké firmy se spoustou strojů mívají upravený mazutový kotel (nějaký upravený hořák a nějaké odlučovače) a topívají si v administračkách.
Pospec
myslíte že moderní olej z auta se stříkačkou už na nátěr dřevěnice není vhodný? už jsem docela dlouho nenatíral a posledně před 10 lety to bylo něco ze starých zásob ještě z Fiata 125p a Škody 120 GLS, nějaký obyč mogul
shane
Mineralni oleje zpusobujou krehnuti a degradaci dřeva. Ale u chlivku je to asi fuk.
Pospec
chalupy se tím natíraly tradičně, naše zatím teda drží, aktuálně 87 let stará
Lukas B.
starej hnus minerál po dědečkovi z garáže ještě z předválůečné bejbiny (praga baby) byl nejlepší, ze spartaka to bylo solidní, z embéčka a stodvácy to šlo. to znamená, že to bylo husté, mazlavé a na stěně dřevníku to po pár dnech zasychal tak, že to téměř nešpinilo, nesmrdělo a silný vodorovný déšť to nesmyl. (děda použitý olej syslil v garáži mezi lety 1953 a 1988 a plynule dodával na chalupu, pak ukončil nájem garáže a tuto bylo nutno vyklidit, a taky se přestaly dělat výměny po 5000 km doma a favorit chodil už na výměny do servisu)
„moderní“ oleje nezazasychají a déšť je smyje. a taky se jimi děsně blbě dělá kovářské černění železa jako protikorozní ochrana pro venkovní použití.
servisdok
Stejně, jako donedávna železniční pražce, tak třeba telefonní i silnoproudé sloupy – čistá karbolka, životnost minimálně 50-70 let. V jedné místní ulici je ještě asi 5-6 sloupů, co je pamatuju ještě jako děcko. Byla na nich původně tak čtyřpatrová houština tenkých telefonních drátů, mají nějakých 68-70 let určitě. Betonová patka je asi 25x15cm, dvěma šrouby D asi 30mm jsou k ní přichycené nakarbolované, dřevěné sloupy s dolním D asi 20cm.
Konzoly po telefoňácích i místním rozhlasu, tehdy ještě státní rozvoďáci už dávno sundali, bez obav namontovali nové pro NN, ty jsou tam doteď. Jen místo původních AlFe lan je tam teď ten čtyřžilový kroucený závěs.
Nic moc staršího tady v okolí snad ani není..
Lukas B.
ty staré sloupy drží nejen kvůlivá karbolce (tu nikdo nezpochybňuje), ale především díky vhodnému dřevu, tj. kácenému ve vhodném počasí ve vhodné roční době. běžná dnešní tragédie chalupníka je taková, že na pobití štítu chalupy má tu a tam okolo suku nahnilý prknišťata nabitá ještě za císařepána, naposledy natíraná někdy za Zápotondy cihlově červenou fermežovou barvou, tak je strhá a pobije to fungl novejma hoblovanejma rounou z pily a natře nějakým tím herbolem, xyladekorem či jiným moderním sajrajtem, a starý prknišťata se mu válí v kopřivách, protože není čas je pořezat na spálení, a když se k tomu po čtyřech letech dostane, tak s úžasem zjistí, že jejich aktuální stav je mnohem lepší než těch novejch na štítě.
vltava
Za staréch časů to teda bévalo kurevsky horší, teda před zavedením plynu. Kurevsky.
servisdok
Pospecu, páka na ně přece už je, ale není dost úředníků, co by si lajzli vlézt takovému člověku do baráku na kontrolu. Byl okolo toho přece docela velký povyk, myslím tím zásadní průlom do nedotknutelnosti obydlí, domovní svobody.
Pospec
tak povyk je, ale smrad nezmizel
to by spíš muselo fungovat komunitně, že prostě až ten čurák, který je tímto známý vleze do hospody, místní chlapi mu tam automaticky dají přes držku a on smrdět přestane. Policajti jsou v tomto celkem k ničemu.
Kamoš měl na dědině sousedy – polomorgoši nebo bílá lůza, nešlo to ani poznat, 100 exekucí, topení pouze bordelem, byli tak švorc že měli ROKY střihlou elektriku, plyn dokonce i vodu, barák už byl v exekuci prodaný a oni tam furt prostě bydleli a nešlo s nima hnout. Dům nakonec koupil holohlavý podnikatel bez krku a bylo to vyřešené za pár týdnů, aji čené bávo bylo, všechno jak má na balkáně být :)
fatdwi
Pospec: takhle by to mohlo fungovat jen v případě, že by to nedělal každý druhý a především pak zasloužilí obyvatelé obce.
Jihocech Honza
Co si tím barákem bezkrk dělá?
Pospec
barák má slušný základ, je to poctivá cihla z 1. republiky, bylo to plné bordela, celkem pěkný pozemek se stodolou donedávna plnou ukradených kol, fichtlů, aut bez papírů apod., takže komplet čistka a remont. pár měsíců jsem tam nebyl, tak nevím jak to pokročilo
servisdok
Tak Pospecu. A teďka mi řekni, kam asi ti polomorgoši zmizeli? Myslíš, že jsou nekde zakopaní a na místě toho jejich „baráku“ teď stojí balkánská vila? Pochybuju. Myslím, že se jenom přestěhovali o 10km vedle, do podobné rozvaliny a chovají se tam ještě hůř.
Matně si vzpomínám na tu Molotovem popálenou holku – ti dotyční vetřelci tam byli taky načerno, bez elektriky a vody, jestli se nepletu. Ví někdo, co s tou rodinkou bylo dál? Teda kromě těch exemplárních trestů pro vrhače?
Pospec
nevím, asi nějaký azylák nebo co, těžko říct
Hrosan - jhk
D-FENSI, jenže to je nezastaví, nepochopí, nic se nezmění (až do dalšího „kleknutí“ toho současného socialismu). A po něm přijde zas další. Lidi se nemění.
Sysop
Hlavne je zajimavy, ze s lidma prakticky nic nehne.
Dneska jsem kolegum v praci zkazil den. Prechazi se tam na novy papiry, jinej zpusob overovani kvality. Prinesl jsem s sebou na poradu jeden vyrobek. V krabici bylo dvacet kousku jednoho mechanickeho, pomerne sloziteho dilu. Na tento dil ma nase firma nekolik patentu. Behem povidani jsem to vyndal a probehl hovor:
> „takze, tohle jsme u nas prozkouseli podle te nove metodiky, ktera je hodne tvrda. Proslo uplne vsechno i pri 20% pretizeni a 100% ED.“
– usmevy na tvarich kolegu, zejmena z obchodniho.
> „jsou to fakt povedene vyrobky, ani jeden zmetek“
– kolega projektant na to „no bodejt, vsak nedelame zadny smejdy“
> „…ale to nejsou nase vyrobky…“ ja na to.
– „??? jak to, odkud to je?“ probudili se i ti, co jinak tise hnipou
> „z Ciny“
– „???? a kdes to vzal?“
> „jeden Cinan mi to poslal, protoze jsem s nim neco resil a on si myslel, ze by nas to mohlo zajimat protoze oni tohle vyrabeji. Stoji to tretinu nasi prodejni ceny“
– „kolik je nase nakladova cena?“ Obratil se hlavni financak na vyrobniho reditele. „zhruba sedesat procent“ on na to
> „Ja jen, ze tohle oni sekaji po desetitisicich mesicne. Vymahatelnost patentove ochrany v Cine je nulova. Prevalcovali nas jak v objemu, tak rychlosti, cene i kvalite“
Sedeli, koukali jeden na druheho. Prekvapeni nebyli. Ale nebyli schopni vubec na to neco rict. Prvni se probral obchodni reditel a povida „no, tak to od nich budeme kupovat a prodavat“. „Jdi do prdele“ utrousil na to vyrobak. A tim mozkova boure skoncila.
Nevim, jestli to k necemu bylo, protoze jsem videl totalne bezradne lidi, kteri tusi, ze pruser klepe na dvere, ale nejsou absolutne schopni s tim neco delat. Kolega, ktery pred rokem prisel z automotive mi rekl, ze presne tohle zazil v Mnichove, kdyz se prislo s tim, co uz sikmaci umej s baterkama.
Lidi se nezmeni. Budou koukat na svuj konec jako ovce.
Hrosan - jhk
Víte někdo, kterej „vocas“ vymyslel ten název „KOTLÍKOVÉ dotace“? Nevím jak kdo, ale já měl doma vždy „kotel“ ústředního topení, a „kotlíkový“ znám leda guláš.
Spazik
Taky myslím, že hlavní příčina těch čudilů není až tak že by pálili bordel (i když i tací se najdou) nebo měli špatný kotel.
Ale prostě šetří uhlí/dřevo.
Běžný manuální kotel na pevná paliva je pro každý dům naddimenzovaný – a aby to dobře hořelo, musí se mu otevřít přístup vzduchu. Jenže tímhle stylem topení je barák za 2 hodiny vytopený na 25 stupňů a co pak s tím teplem navíc?
Šetřílek zavře přístup vzduchu do kotle, aby se nemuselo tolik přikládat a potom to samozřejmě čudí a dehtuje, protože to blbě hoří… ale spálí se méně paliva.
Jinak obecně si myslím, že se situace zlepšuje ne kvůli dotacím, ale protože lidi mají více peněz a jsou líní topit v manuálním kotli na pevná paliva. Otočit kohoutkem plynu nebo elektřiny je totiž mnohem jednodušší :)
Většina lidí v mém okolí měnila kotel z pohodlnosti, ne kvůli ekologii.
Sysop
Bingo.
Pirath
O výši té dotace prodejci zvednou ceny kotlů, takže ti, kteří na dotaci nedosáhnou, buď vypláznou balík nebo se na to prostě vyserou a radši kouří. Tyhle dotační akce by explicitně měly být uvedeny v trestním zákoníku.
Sysop
Vetsinove mas pravdu, jen bych skrtnul to koureni, protoze to s tim fakt souvisi jen okrajove. Pokud automat nechas, aby delal svoji praci, tak zpravidla nehuli. Pokud nejsi kreten a umis topit, nebudou ti hulit ani kachlovy kamna. Bohuzel ale extremy existuji na obe strany.
„Pro případného žadatele tedy platilo, že na kotel peníze nemá, ale na počítač a internetové připojení zjevně ano.“
To bych si vysvětloval diferencí v ceně, kdy slušného Atmose, nějakou tu regulaci a průměrnou akumulační nádrž pořídí jeden tak za 3-4 násobek ceny slušného osobního počítače.
„Jihočeští dotační vychcánci“ jsou přesně ti lidé, kteří v 99% případů odevzdávají své příjmy na dotace konglomerátům a korporacím, aby se různí Burešové měli prima. Snažit se získat něco zpět a tím ponížit nepatrně vlastní ztrátu je vcelku pochopitelný motiv. To, že stát tento proces udělá pokud možno co nejvíc ponižující (fronty), nebo prostě jen klasicky blbě, je asi ta poučná část. Pro průměrného Jihočecha je investice v řádu stovek tisíc skutečně dostatečně závažná rozpočtová položka, aby se zapojil. A světe div se, semtam nový kotel potřebuje každý. Zejména tu v jihočeském kraji III, kde jsou topenáři čuráci a jsou schopní celý systém vytápění zkurvit tak, že horký kotel dostává pravidelně ledovou sprchu, takže i litinový Viadrus na 50 let je po osmi letech v prdeli (jen počkej, až tě dostanu do rukou ty zmetku).
Frajera, co strašně doporučoval kotlíkové dotace jsem s nima poslal do prdele, když začal vykládat o tom, jak je třeba „fejkově“ koupit novou nádrž „jakože tam nebyla doteď voe“ a „toho šneka na štěpku koupíme, vyfotíme a já ho pak prodám dál, to se furt strašně vyplatí.“ Asi bych se měl stydět, že jsem jej do prdele neposlal rovnou s vyslovením slova dotace. Ale když ti odejde kotel v půlce ledna, hned potom, co ti finanční rezervu pokrátil jeden ze dvou rodinných veteránů a to po roce, který jsi ne vlastní vinnou z půlky promarodil a pojišťovny si dávají na čas, suď mě Marx. A tak chápu, že sousedé, kteří mají povětšinou zhruba poloviční příjem na domácnost, než máme my, si takový luxus dovolit nemohou a tak tuhle zmrdovinu odkývou. Ideálně aby tou štěpkou fakt začali topit, alespoň nám nebudou krást v lese dřevo. (Což je taky moc pěkná disciplína, čurák ti vyřeže zdravé stromy a smrky napadené kůrovcem tam nechá).
Jo, s dotacema pro „obyčejné lidi“ se to má jako s hentím vstupem do strany a z toho plynoucíma výhodama. Je to z vyššího principu mravního špatné a je to past. Jenže když panu Motyčkovi chybí na konci každého měsíce prachy, na nějakej vyšší princip sere pes. Na druhou stranu my postoj pana domácího k „proletariátu“ připomíná značně postoj eko-dobro-racio-halíko-trusů. U nich je to souboj těch, co se bojí konce světa s těmi, co se bojí konce měsíce. Tady je to zřejmě souboj toho, co se bojí konce období individuálních svobod s těmi, co se bojí konce měsíce.
Ano, dotace, subvence, pobídky, příspěvky, dávky a „jízdenkovné“ je zlo a nepochybně zhoršují situaci. Ale zříci se jich v době, kdy ti stát sebere cca 2/3 příjmů není vždy úplně jednoduché a tedy není to vždy předmětem svobodné volby. Mimochodem, když už mi ty prachy sebrali, tak ať za ně má pan Vopička radši kotel na štěpku (a nekrade mi dřevo), než pan Robert Bosch novej administrativní barák pro svůj korporát. To je podle mě zlo daleko horších rozměrů. Nicméně chápu, že i přes veškeré zásady se kvůli tomu náhodný zaměstnanec korporace nevzdá svého místa tam, jen z principu. Byť se i on pak nepřímo stává profitujícým z dotací. A svojí tichou účastí i on pak udržuje soukolí v chodu. Ačkoliv poměr míry přičinění je samozřejmě velice v jeho prospěch.
A jak ti sockoidní sousedé k henté domácnosti přišli? Tu jim někdo daroval že na, tady máš zadarmo domácnost, ale platit ji musíš ze svýho?
No, v zásadě jde o potomstvo rozkulačených kulaků a pak socialistické dosídlenstvo – tedy ano, někdo jim ji daroval, v lepším případě vrátil a dělej co umíš, přičemž se u spousty z nich bolševik postaral, aby neuměli nic.
Já nevím, podle mě ten přístup je úplně blbě. Ve vesnicích je smrad, protože lidi topí bordelem. To je prostě fakt. Ten smrad je velmi drsný, stačí 2-3 čuráci v dědině a nedá se tam v zimě vylézt ani ven.
Jádro pudla je jednoduché. Socky mají hovno co bydlet v domech. Kdo nemá na pořádný kotel, zateplení a dobré palivo a nehodlá to řešit, patří prostě do paneláku, vytápěného centrálně kotelnou jedoucí na bezsmradový plyn. Hlavně že se slavně zaváděla plynofikace v 90. letech, 25 let potom v plně plynofikovaných obcích smrdí hnědožlutý bordel z každého druhého komínu, protože třistametrový havířský megabarák ze sedmdesátých let stárnoucí abnsolvent 6 tříd základní školy a betonářského kurzu nedokáže uživit.
To není o svobodě „dělám si co chci, protože to je můj majetek“, to je o realitě „kurvím 500 dalším lidem vzduch, protože jsem piča“.
Dotace to samozřejmě nevyřeší, jedině špunt do komína.
Aha a do kravína bude na čtvrtou ranní chodit dojit tvoje stará, ztímco ty nahodíš traktor a pojedeš sejt. A protože seš absolvent VŠ tak s těma 13ti čistého ten barák uživíš dobře. Protože, světe div se, ty „socky“ bydlí na vsích, protože je tam pro ně mizerně placená nekvalifikovaná práce.
asi jste z jiného kraje. V našem žádný kravín ani pole neexistuje. Robíte ve fabrice nebo jste na pracáku, tečka.
Lidi bez vzdělání dělají v továrně. Jsou jich tady stovky, můžete si vybrat, kabelové svazky, světlomety, potahy sedaček, lakovna nárazníků, samá krásná práce pro cizojazyčné investory s mizivou přidanou hodnotou na 3 směny.
Vesnice jsou pouze satelity pro lidi, co se zmohli na barák a podařilo se jim zdrhnout ze špinavého dělnického sídliště plného fetek, morgošů, špíny a hluku, kde pervitin je asi tak běžný jak chleba. Já mezi ně nepatřím, žiji stále na tom hnusném sídlišti, ale pokud by se jednou zadařilo se z té špíny bídy a hnusu dostat, hrozí právě smrad dědinských socek.
A i když je někdo chudej, i tak si může naštípat aspoň suché dřevo a nepálit petflašky s pilinima a motorovým olejem, jak tito kokoti zhusta činí. Protože jsou nejen chudí, ale čuráci k tomu a líní štípat dřevo a protože jim za to zatím nikdo nerozbil držku.
PET flašky může pálit jenom vůl, protože si tím musí příšerně zasrat kotel. A navić pochybuju, že ten plast se zpomalovači hoření bude vůbec hořet natož topit.
Vul takovej clovek je, ale v realu jsem to videl. Nebylo to samozrejme „hlavni topivo“ – to bylo drevo – dedek ho ale obcas prolozil PETkou naplnenou pilinama zalitejma olejem z fritovace. Spotreba PETek v kotli se ridila spotrebou PETek a oleje v kuchyni. V udoli to pak bylo obcas chutny – evidentne podobny smesi nepalil sam.
Takže ostravská raketa není jen urban legend? My měli přímotopy a pak hned plyn.
Jenze takovou PETku vygeneruje uchyl tak jednu za tyden a krome toho vetsina i tech nejvetsich debilu se na to vykale, protoze obvykle ta PETka shori ve strusku, ktera zajebe topeniste. Vic se okolo Bursikovych briket nakeca, nez realne pouzije.
Nejvetsim pruserem veskereho topeni je nedostatek vzduchu. A je fuk, jestli jsou to Petry, nebo kotel ctvrte tridy. Vsechny ty slavne exhalace jsou mereny az PO NAJETI KOTLE. Tedy dokud je to studeny a huli jako krematorium, tak se to nemeri.
No, a presne v tom je jadro nemeckeho ovcaka. Kdyz nekdo ten kotel pouziva v blbym rezimu, tedy bud jen furt roztapi, nebo roztapi neumerne dlouho, tak proste huli, huli, huli a huli. A vetsinou je jim to jedno, jedno, jedno a jedno.
Vubec nic nevyresi sebelepsi kotel, kdyz ho obsluhuje kreten. A cim vetsi setrilek, tim vetsi kreten. Takze ne, ze by co nejrychleji najel na pracovni teplotu kotle a pak tam muze palit klidne stary pneumatiky, pokud do toho bude vhanet vzduch. Ne, radeji to nalozi az po koule drevem, hodi tam PePo a poradne to zavre, aby to Anco dlouho vydrzelo, protoze ten nezateplenej barak je jinak hnedle studenej, zejo. Takze nez mit za hodinu 24 a za ctyri hodiny 17, to to radjei budeme dusit na 19 celej den. A hulit a hulit.
Klidne predvedu, ze spalim tri PETky narvany pilinama s olejem a nad kominem nebude NIC. Jenze to se musi umet topit. A to prave drtiva vetsina lidi neumi. Bohuzel ale ani automaticke kotle to nevyresily, kdyz se jim blbe nastavi rezim. Soused jde radeji trikrat denne roztapet automat od nuly (kotel nema zapalovac), protoze tim prece usetri ty tri hrsti uhli, co by to jinak spalilo ve sporo rezimu, zejo.
Curaci, curaci, curaci.
Jo, a to jsem jeste zapomnel na fenomen novostaveb, ktere jsou obaleny 20 cm EPS, ale vsechna okna na ventilacku „aby byl uvnitr cerstvej luft“, takze je tam klendra a topi se jak ve starym hrade. Ovsem stitek to ma cajk, samozrejme.
Jo a do tretice – proc s srat s PETkou, kdyz piliny se nejlip palej v mikrotenovym pytliku. Ja osobne mam pilin jak nasrano, neco nechavam na zakoureni pri uzeni, ale zbytek palim prave tak, ze suche piliny dam do mikrotenu a kdyz mam kotel ve fazi paleni drevenyho uhli (mam zplynovak), tak to zhavy rozhrabu do roviny a dva tri pytliky hodim na to. Mikroten je okamzite pfutsch, neni bordel z pilin a piliny se nedostanou do komina, kterej by jinak zajebaly totalne, protoze musi projit tim zhavym uhlim (otoceny cyklus zplynovaku). Cili zadne saze, zadny bordel a hreje to jako das. Ale je s tim srani pri plneni tech pytliku a musi se cekat az je v kotli jen zhavy.
K tomu topení. Před dvěma lety jsme koupili barák. Než ho zateplím a celkově zrevitalizuju, tak jsem pořídil za 15kkč bazarovej automat na ořech II. Ekoefekt 24, stejnou koncepci kotle vyrábí už 25 let.
Ten kotel je docela blbuvzdornej. Občas trochu zasmrdí, když přechází do útlumu, ale rozhodně míň než sousedovi co topí dřevem.
Tak nechápu jak můžou vašim sousedům, ty automatický kotle smrdět. To podle mě vyžaduje velkou dávku neschopnosti, aby dosáhli špatného spalování.
Ale stejně, osobně jsem pohodlný, takže časem jej plánuji vyměnit za kombinaci slabého tepelného čerpadla a kotle/kamen na peletky. V současnosti musím chodit ke kotli tak jednou až třikrát týdně přikládat, ale furt je to špinavý uhlí.
Není to krásný, že dnes máme technolgie, o kterých se našim předkům ani nezdálo?
Michal Lenc: jaký má smysl mít slabé tepelné čerpadlo v kombinaci s kotlem pokud jde o komfort?
Tepelné čerpadlo je o tom, že to člověk jednou nastaví a pak na to už nikdy nesahá. K tomu tak maximálně krb na příjemnou atmosféru, ale kamna na pelety? Něco mi uniká?
Tepelny cerpadlo potrebuje podporu pod -5 °C. Proto treba kotel na pelety.
Sysop: do -20 v poho, jen je z toho pak uz primotop. Pod -15 jsme vetsinou meli krb zapaleny, ale nebylo to nutne, takze ne kazdy vecer (pres den vubec, jen o vikendu). Kdyz je takova kosa, tak je ohen prijemny.
záleží, jak si to navrhnete. obecně soudím, že „normová“ dimenzace výkonu topení na tepelné ztráty při -30°C venku je v přímořském klimatu vnitrozemského státu (pod -10°C v kuse méně než týden ročně) je holá zbytečnost, a nějaká ta centrální krbová kamna jsou jednak hezká hračka, a druhak fajn rezerva na konec civilizace.
Re: Lukas B.
4.11.2019 v 21:19
Je to hodne o tepelne pohode. A to je silene relativni pojem. Muj soused vypudil (zcela nechtene) z domku teticku, protoze v zime mel v cimre 7 °C a nemel problem chodit v triku. Babka mela malem zapal plic a to u nej byla tejden na navsteve.
Opacne zase je tu chlapek, co pokud nema doma 26 °C, tak chodi ve flanelce a mikine.
Tepelny cerpadla jsou neefektivnejsi pri nizkoteplotnim vytapeni. Jenze jsou lidi, co je sere, ze nemaji doma radiator na suseni mokrych hader, nebo proste nechteji teplou podlahu (znam zenskou, co rika, ze pry ji to nedela dobre na zily). Pritom si troufam dohadnout, ze v Cesku nejvic frci neco/voda.
Re: fatdwi
4.11.2019 v 21:10
Javor, vsak jde o to, jestli soudruha vyjde cenove lip peletka, nebo kWh.
Tepelny cerpadla jsou fajn vec, pokud se s nima pocita uz pri projektovani novostavby. Integrace do nejake stavajici stavby obvykle ztraci lesk. Idealni je vzduch/vzduch, ovsem pak to chce spis drevostavbu, nebo alespon rozvody ve stropech a podlahach.
Ja jsem tahal Carriery v polovine 90. let, tehda to stalo v U.S. prd proti tomu, jakou raketu to stalo (a stoji) tady. Jenze tam to melo uz tehdy delsi tradici, lidi umeli uvazovat pro cerpadlo efektivne. Tedy napriklad vnejsi jednotku dat tak, aby se k ni taky opravar sikovne dostal,kdyz chce treba jen dotlakovat kapalinu. Videl jsem instalace na zdi dva metry nad zemi, to je pak tezky. Atd., atp.
Sysop: on ale psal, že řeší komfort, nikoliv náklady. Proto mě zajímá, co vlastně plánuje, protože pro mě „komfort“ znamená „nešahám na to“ a v krbu topím, když chci, ne proto, že musím.
Ono se to možná ztratilo v překladu, ale řeším primárně náklady a komfort až sekundárně. Jednoduše, do cca nula až pěti stupňů tepelné čerpadlo topí levněji nebo za srovnatelné náklady jako kotel na uhlí / peletky. Zároveň, ono těch dnů, kdy je pod nulou je vlastně docela málo. Takže levným tepelným čerpadlem o malém výkonu bych mohl pokrýt tak čtyři až pět měsíců topné sezóny. (Vyšší venkovní teploty = menší tepelná ztráta domu) A zbylé dva měsíce poryji kotlem. Bonusy jsou pak levnější příprava TUV po celý rok a redundance pro případ, že by se jeden ze zdrojů tepla porouchal. A pak úspora pracnosti, z poloviny roku na dva měsíce.
Vsechno ma svoje. Ja jsem tepelny cerpadlo vzduch/vzduch mel v brnenskym podkrovnim byte. Super vec, umelo to i odstranovat prach ze vzduchu, byl tam ozonizer, v lete to chladilo, parada. Desky pro prihrev se davaly po 1 kW. Jenze cena elektriky sla nahoru a diky permanentnimu vetrani moji pritulkyne to proste nemelo ten efekt.
Paxem topil peletama, protoze jsem vzdycky koupil kamion z Polska nebo Ukrajiny a bylo to za pulku, nez tady. Obcas jsem i neco prodal a bylo to pak za pusu. Pohodlny, cisty, levny. Navic jsem mel jak podlahovku, tak radiatory. Oboji ma svoje. Napriklad pro velka francouzska okna jsou podlahovy konvertory nutnost a ty teda fakt nizkoteplotne tu ztratu na okne neprerazi. A to je prizemi baraku z jizni strany jako velkej sklenik.
Ted topim drivim, protoze ho mam plnou zadel, je to prakticky zadarmo, ale je to onanie. Uz mne to neba a zebych to doma prepracovaval na pelety, na to se muzu mtata.
Takze pristi sezonu koupim zase peletak a zase vezmu kamion pelet. To je tak na ctyri roky vystarano. Pokud poresim ohrev TUV pres fotovoltaiku, tak mam ty pelety i na dyl.
Ale mam starej barak, kde delat kompletni rekonstrukci na nizkoteplo se mi proste nechce. Smycka je v koupelne plus v kuchynskym koute a jinak sranec na vec, zlaty radiatory.
To ale nesouvisí s nějakými úsporami energie, nýbrž s ochranou proti plísním. Všecko je utěsněno, beton nemůže dýchat ani zevnitř, ani zvenku. Supertěsná plastová okna už nejsou schopna „mikroventilace“, jako dělala starší dřevěná a v bytech vzniká plíseň. Proto ty otevřené ventilačky a přitom topení puštěný. Vím, o čem píšu, dcerka v jednom takovém paneláku bydlí. Při všech pokusech o nejnutnější větrání a pokusech ušetřit teplo začaly na některých zdích /venkovních/ růst plísně.
Každé SVJ montuje plastová okna pokud možno co nejlevnější, která postrádají možnost spolehlivého nastavení trvalé ventilační mezery.
Stavebním předpisům, v současnu platným příliš nerozumím. Mám ale dojem, že se tím křečovitým zateplováním a utěsňováním dosáhlo víc škod, nežli užitku. Slyšel jsem to už od více obyvatel „revitalizovaných“ paneláků. Každá další změna je podle nich zásadně k horšímu, ať už se to týká společného vybavení domu, nebo fasády či bytů samotných.
Ony ty plísně někdy umí být i zdraví nebezpečné, zvlášť pro děti.
Normalni plsatovy ramy maji vyfrezovany odvetravaci otvory, zaslepeny obdelnikovyma krytkama. Pokud je v byte extremni vlhko a neni tam pretlak, ktery by to hnal ven, pak se otevira okno na mikroventilaci (klika 45°0. Kdezto ‚ventilacka‘ je 10 cm lochna v okne.
Btw, panel neni cihla. Chova se spis jako kamen, takze na nej nesmi prijit EPS, alebrz vata. Bohuzel ale toto pravidlo se mnohde necti.
panel se samozřejmě chová především jako panel, čili velká tepelná kapacita a velká vodivost (mimochodem, obvodový panel na paneláku je sendvič). jestli vata nebo eps/xps nezáleží (kterak si pan mistr zednický představuje fantastickou prodyšnost vaty zavřené stěrkou omítky, he?), záleží na konkrétní skladbě a konstrukčním provedení, tedy především na výskytu tepelných mostů a riziku vniku rosného bodu někde uvnitř skladby – tedy bavíme-li se o plísních. samozřejmě máme-li dlouhodobě uvnitř vlhkost udržovanou na (téměř) 100%, nastává rosný bod téměř kdekoli.
Tak pokud se vata zavre, tak samozrejme je to fprdeli. Ale to uz je jina pisen. Jasne, ze panel je sendvic, vsak jsem se jich na brigadach neco nadelal :-). Jen rikam, ze se chova trosku jinak, nez duta cihla, byt v panelech jsou dutaky zality taky.
Pokud se oplasteni navrhne dobre, pak k plisnim neni duvod. Jenze… dneska to dela, kdo ma do prdele diru a s partou UKcek, co jeste minulej tejden byli drevorubci.
Jak tady psal Servisdok – lidi maji naivni predstavu, z idealni je, vsechno zavrit. Ostatne neni treba chodit okolo baraku, staci se podivat v zime na rodinky na lyzich a jejich ‚funkcni‘ pradlo. To je to stejny v bledezelenym.
A to sem si myslel, že většina standardních omítek (žádnej asfalt, latex a jiný akryly) je porézní.
Pod omitkou je standardne perlinka zamazla neprodysnym lepidlem. Samotna omitka na na polystyrenu ci vate drzet nebude.
Je to cementový lepidlo a nějak extra neprodyšný to taky není (i když to samozřejmě není vápenná malta, že), je toho tenká vrstvička.
Polystyren se na beton samozrejme dava.
Systemy ztraceneho bedneni neni nic jineho.
https://www.velox.at/cz/produkty-a-sluzby/system-ztraceneho-bedneni/ztracene-bedneni/
Mam barak z obdobneho systemu a velika spokojenost. Snedlvicova stena, momentalne nejlepsi reseni, co existuje.
Pokud se to spocte tak, aby rosnej bod byl v polysi, tak neni co resit. Ale prave u panelaku se obcas zadarilo, ze to tak nevyslo. Pak se rosnej bod dostal nekam mezi beton a starou omitku (venku), coz v lepsim pripade vede jen k plesniveni, v horsim, pokud nekde soudruzi rozkradou hmozdinky, aby je mohli pouzit v sobotu na melouch, tak spadne i kus omitky s izolaci.
Krome toho nad unikovymi otvory (obvykle dvere) byt polystyren z pozarnich duvodu ani nesmi, tam ma byt kamenina. Ono zrejme neni nic blbejsiho, nez kapajici a horici EPS rovnou za krk.
Viděl si praxi? To UKčka vezmou desku z polystyrenu, fouknou na ni pěnu a připlácnou to na betonovej monolit. To sou prosím novostavby s bytama za 4-10M a výrobci tomu rádi dou naproti – už se nechá koupit flaška pěny že prej na lepení polystyrénu (!).
Ta lepici pena je normalni vec. Jde s tim lepit kdeco, od cihel xobe, pres drevo, OSB az po EPS/XPS. Cely kouzlo je v nizke hustote a nizke expansi. V principu je fuk, jestli to mlatis na buchty a nebo na penovyho hada. Akorat, ze ta pena za pul hodky pri deseti stupnich slusne drzi, coz se o stavebnim lepidle rict neda. Navic nezatvrdly stavebni lepidlo ti lehce praskne a jsi fpici, zatimco ta pena ma nejakou pruznost. Jedina nevyhoda peny je cena, takze pokud 3/4 litrova flajda je za kilo pade a ty to placas na krivou zed, kde potrebujes 2 cm mezeru, abys to nejak dorovnal, tak vyficis flasku na balik polyse jen to hvizdne.
Koneckoncu kotvi se to tak nebo tak, takze na lepidle to nestoji.
Pokud se to kotví, že.
No a jelikož polyuretan má časem tendenci svoje vazby rozkládat a křehnout…malta taky není kdovíco, po 40 letech se to taky začíná drolit a občas je to jak vrtat do písku (záleží samozřejmě na konkrétním složení). Akorát že teda aby pěna dala 40 let, to si nedovedu představit.
A příčky nejsou běžně kotvený nijak, takže stačí aby nějakej hromotluk trochu víc do zdi praštil nebo na ni upadl a propadne se skrz, omítka to nemůže udržet pohromadě. Zlatá malta!!
Potravinářský plasty žádný zpomalovače nemají a v řádně rozhicovaným kotli s dostatkem vzduchu to sfajruje raz dva. Jen jaksi pálit plasty trvale znamená, že některý ty agresivnější časem sežerou potrubí :D S tím měly problém třeba tomu nevyhovující spalovny.
Co by se určitě nemělo dělat, je sehnat kartuši s montážní pěnou, naseknout dírky a vhodit do komína. To by byla ošklivost.
to zní dobře :)
protože tady je každý velký libertarián, ale zde co chcete jinak dělat?
rozbít hubu mu nemůžete, je schovanej doma, pokuta ho nesere, má 12 exekucí a na kontě hovno, nedotknutelný
A urcite by na to bol nevhodny plnotucnejsi dron, nie, to by urcite nefungovalo.
+1. Boužel, s příchodem podzimu se z života mimo město stává život v prostředí s mnohem horším vzduchem než například Brno. Tam je to horší jen pokud člověku pod okny popojíždí kolony dieselů, jinak to smrdí míň prakticky všude.
Bohužel, v tomto jsou vesnická hovada neuvěřitelná. A nemusí to být ani žádný zásadní bordel v kamnech, bohatě stačí koks , uhlí a další dobroty, které se zvláště za bezvětří drží nad dědinou a větrat se téměř nedá.
Řešení není, ne legální.
No ono to právě bylo za starých časů paradoxně někdy lepší, protože dobře roztopený koks prakticky nesmrdí, zato „ostravská raketa“ (petlahev + piliny + nafta + vyjetý olej), to je mňamka.
Není na ně páka.
Kolik lidí znáte, kteří skutečně topí „ostravskými raketami“? A kolik tak činí pravidelně a v množství nezanedbatelném?
já osobně ne, protože jsem z města a dědinami jen projíždím nebo tam chodím s dětmi na procházku, při čemž často zavoní tento bordel. Takže je vidět, kdo zatopil fajnovkou na kilometr.
Takže svým čuchometrem rozeznáte smrad z „ostravské rakety“ od smradu ze špatně roztápěného uhlí?
nerozeznám, spíš je mi u prdele co je to za bordel, když cítím nedýchatelný žlutý neprůhledný smrad, automaticky považuju daného za hovado
raketa se stejně často používá pouze k roztopení nebo popohnání mokrého šlamu, když to nechce chytit. granulovaný šlam poláci nabízejí jako eko-groszek, fajn produkt
na chalupě topím ve 100 let starém kachláku normálně dřevem a zkomína nejde prakticky vůbec nic, i když prohodím hnědouhelnou briketou nekouří to vůbec, tak nechápu co tam člověk musí nasypat, aby to tak hulilo
Ach tak. Už jsem si myslel, že se Váš otec jmenoval Garyk či Žeryk (což se tu řešilo nedávno).
„tak nechápu co tam člověk musí nasypat, aby to tak hulilo“
Moc uhlí v málo roztopeném kotli a k tomu přivřený přívod vzduchu.
ok, no děkuju za osvícení, ale to furt neřeší, co s tím smradem
A taky léta nevymetaný komín, to bývá často příčinou nadměrnýho hulení.
Tak zrovna ten zlutej smrad obvykle ukazuje na nejakej typ uhli, nebo dokonce drevo. Problem neni v mediu, ale v kysliku. Kdyz to priskrtis, tak v tom muzes mit i tu nejlepsi biomasu primo od Kateriny a budes hulit jak letistni dymovnice.
Resi se kotle, protoze v tom se tocej prachy. Ze to neresi huleni je sice fakt, ale huleni neni o penezich, takze se resit nebude. Jedina moznost je prostor pro bonzaky, aby fotili kdejakej komin okolo a frceli s tim na Gestapo… Ehm… pardon… na mistne prislusny urad.
Nevím, jak ta raketa /tady to snad nikdo ani nepoužívá/, ale ten smrad z dřevotřísky je snadno rozeznatelný. Je to šedočerný, ostře štiplavý, jakoby chemický smrad. Trochu ten smrad připomíná prošlý a rozložený perchloretylen. Čisté dřevo, ani z přidušeného kotle takto štiplavě nesmrdí, čisté dřevo kouří skoro bílým kouřem.
Soused minulej tejden palil akat. Byl ctyri roky suchej, kotel najetej a stejne to smrdelo jak bolavy nohy.
Zvláštní, směs akátu a buku jsem používal na uzení (na konec nějaké ovoce) a nikdo si nestěžoval :)
Ale je fakt, že jsem odkoroval.
Ono to moc nehulilo, ale smrdelo. Nicmene mne preqapuje, ze udis akatem…? Vzdycky udim ovocem, zakuruju jehlicnanama, teplo udrzuju tvrdim listnacem. Z akatu bych mel strach prave pro ten stiplavej kour. No, ale zkusenost nemam.
To bude asi lamino, ne? Abys tam házel takový věci, tak musíš mít rozhycovaný na max, ve studeným to bude samozřejmě jen smrdět.
Jinak dobrá (hodně hutná většího průměru) tříska má výhodu, chová se to jak briketa, není to jak dyž hodíš do žhavýho kotle dřevěnej špalek a ten proletí komínem sotva uděláš dva kroky :D
A není to jen urban legend? Kde se bere takové množství pilin a oleje? Navíc nafta oproti ukradené soušce vyjde finančně špatně.
Piliny bych pochopil. A asi i ten olej. Naftu ne.
Ale kde se bere takové množství PET lahví?
Tak oleje bych dal cca 4l za rok, když budu lempl, tak za dva. A významné množství pilin znamená, že se zpracovává hodně dřeva – a asi se s ním většinou i topí.
Pet lahví dávám celkem dost na minerálkách. A jako socka bych měl i pivo v petce.
Ado, UL to není. Z blízkého okolí znám jednu truhlářskou dílnu s ± 3 zaměstnanci a vedlestojící vilou majitele.
Obojí se vytápí odpadem z dílny a nepochybně i vyjetým olejem z asi tří-čtyř naftových aut, co používají k dopravě materiálu i hotové výroby. Když hodně mrzne, dokážou to tím odpadem z nábytkové dřevotřísky rozfajrovat tak, že to „chemicky“ smrdí až do okolí asi půl kilometru, závisí na směru větru.
Nejsou to nijací chuďasi, majitel na tom nepochybně slušně vydělává, ani jeho zaměstnanci si nestěžují na platy.
Bere i malé a zároveň atypické zakázky /pochopitelně dražší/, ale celý gró je o tom odpadu z dílny.
Proč by měl majitel platit za jeho odvoz a problematickou likvidaci, když tím může vlastně zadara vytopit dva baráky? Že to smrdí na půlkilometr daleko a vlastně i jemu přímo pod nos, je jim naprosto fuk. Důležitá je pro tyhle lidi skutečnost, že ke škodě jiných využijí bezezbytku odpad, za který by jinak museli ještě někde platit.
Takhle a ne jinak my uvažujeme, nemusí se to týkat vysloveně lidí „od výplaty k výplatě“, ale právě takovýchto lidí, co vůbec chudí nejsou, ba naopak.
Donedávna přece malé, ale i větší autoservisy topily ve speciálních kotlích různými směsmi vyjetých olejů.
Podle mě je to jenom další level bezohlednosti i sobectví. A protože to už mnohde přesáhlo míru, únosnou pro ostatní, tak se to muselo uzákonit. Ale i v ojebávání zákonů máme bohatou tradici i spoustu zkušeností, takže je opravdu a klidně možné, že celé kotlíkové dotace jsou akcí, co posloužila úplně jiným lidem, než měla.
Myslím také, že to není jen záležitost JČ kraje, je to plošný.
Stát bere lidem 2/3 výdělku a lidé se snaží ušetřit, kde se dá. Tomuhle zakopanýmu psovi ještě čouhá ocas…
Jj, znal jsem dedka co v Praze jezdil do prodejny truhlarskych potreb pro odrezky lamina a tim topil. Dostaval to zadarmo, akorat si to musel nekdy sam posbirat. Prej to je velice výhřevny. Jedovaty zplodiny ho celkem netankovaly.
Jak sem psal výše, dobrá tříska je jak briketa. A v dobře roztopeným kotli vzniká nějakejch nebezpečnejch zplodin maximálně stopový množství, všechno zreaguje na základní molekuly s kyslíkem. Velký organický řetězce ti vzniknou jen při nedostatečným spalování.
Co jinak myslíš, že s tím jako udělají pražský, když to odvezeš do sběrny? Se spoustou vzduchu to převezou v obrovským kontejneru do Malešic a tam to protáhnou komínem. Pokud nestíhají (jako teď při rekonstrukci kotlů), tak to hodí na skládku. To je teda velkej rozdíl, ehm.
Do Malešic, které mají vysokoteplotní kotel a tři okruhy čištění spalin, a k tomu komín vysokej 100 m. To je velkej rozdíl, ehm.
Takže zplodiny sice „sežerou komín“, ale jakmile ho opustí, jsou naprosto neškodné. V domácím kotli se snadno rozbijí polycyklické organické vazby, zbytky se nenavazují na saze (takové ty mastné) a ty kýžené „základní molekuly“ dusíku a halogenů jsou taky neškodnost sama, žánop.
Při dobrým spalování saze v podstatě nevznikají a i v obyčejnejch kamnech dosáhneš při dobrým roztopení kolem tisíce stupňů.
Ráčil si všimnout toho podotku o spalování trvale? Jo aha, vono se to nehoedí do krámu bejt chytrej jak rádio, tak to jako nenápadně ignoruje. Hm, s tím di do prdele, a ne do diskuse.
Kolik takových znečišťovatelů reálně bude? Některé pily a některé autoservisy a to spíš ty menší. Kdo další by měl přístup k většímu množství podobného paliva? Navíc na takové si snad může obec vyšlápnout pod tisíci záminkami – třeba kvůli hospodaření s odpady, pokud by tím sraly široké okolí.
Dřevotříska asi není zrovna fajn na topení v piliňákách, ale není to spíš jen otázka teploty hoření a úpravy komína? Spalovna to nedělá jinak – kromě různých filtrů to řeší hlavně pořádnou teplotou v kotli.
Když mohou existovat naftová kamínka, tak si dovedu představit jejich provoz na olej – koneckonců diesl taky byl původně na olej. Ale školy na to nemám.
musíte si uvědomit, že značné množství chlapů jezdí v práci třeba avií, bagrem, tatrou nebo rovnou kamionem a tam pár litránků nebo desítek litránků nafty u stroje co žere v terénu 100 na 100 zmizí jak lusk. No a vyjetým olejem můžete vylívat příkopy, protože dost van a kanystrů na to ani nemáte.
měl jsem kamoša s autoservisem, my vyjetým olejem dle stoletých tradic natíráme dřevěnici v horách proti červotoči, ptal jsem se ho, kolik mi může dodat, a pravil že jestli zeberu 300 litrů hned, dá mi k tomu ještě flašku jamesona :) tak asi tak
chlívky se tradičně a úspěšně natírávaly vyjetým olejem, ale prosím řádně zakarbonovaným minerálem, ideálně škoda spartak a starší nebo nějaký zemědělský stroj. smysl nátěru synťákem je diskutabilní, zkoušelo se to zatepla míchat s karbolkou, ale furt nic moc. velké firmy se spoustou strojů mívají upravený mazutový kotel (nějaký upravený hořák a nějaké odlučovače) a topívají si v administračkách.
myslíte že moderní olej z auta se stříkačkou už na nátěr dřevěnice není vhodný? už jsem docela dlouho nenatíral a posledně před 10 lety to bylo něco ze starých zásob ještě z Fiata 125p a Škody 120 GLS, nějaký obyč mogul
Mineralni oleje zpusobujou krehnuti a degradaci dřeva. Ale u chlivku je to asi fuk.
chalupy se tím natíraly tradičně, naše zatím teda drží, aktuálně 87 let stará
starej hnus minerál po dědečkovi z garáže ještě z předválůečné bejbiny (praga baby) byl nejlepší, ze spartaka to bylo solidní, z embéčka a stodvácy to šlo. to znamená, že to bylo husté, mazlavé a na stěně dřevníku to po pár dnech zasychal tak, že to téměř nešpinilo, nesmrdělo a silný vodorovný déšť to nesmyl. (děda použitý olej syslil v garáži mezi lety 1953 a 1988 a plynule dodával na chalupu, pak ukončil nájem garáže a tuto bylo nutno vyklidit, a taky se přestaly dělat výměny po 5000 km doma a favorit chodil už na výměny do servisu)
„moderní“ oleje nezazasychají a déšť je smyje. a taky se jimi děsně blbě dělá kovářské černění železa jako protikorozní ochrana pro venkovní použití.
Stejně, jako donedávna železniční pražce, tak třeba telefonní i silnoproudé sloupy – čistá karbolka, životnost minimálně 50-70 let. V jedné místní ulici je ještě asi 5-6 sloupů, co je pamatuju ještě jako děcko. Byla na nich původně tak čtyřpatrová houština tenkých telefonních drátů, mají nějakých 68-70 let určitě. Betonová patka je asi 25x15cm, dvěma šrouby D asi 30mm jsou k ní přichycené nakarbolované, dřevěné sloupy s dolním D asi 20cm.
Konzoly po telefoňácích i místním rozhlasu, tehdy ještě státní rozvoďáci už dávno sundali, bez obav namontovali nové pro NN, ty jsou tam doteď. Jen místo původních AlFe lan je tam teď ten čtyřžilový kroucený závěs.
Nic moc staršího tady v okolí snad ani není..
ty staré sloupy drží nejen kvůlivá karbolce (tu nikdo nezpochybňuje), ale především díky vhodnému dřevu, tj. kácenému ve vhodném počasí ve vhodné roční době. běžná dnešní tragédie chalupníka je taková, že na pobití štítu chalupy má tu a tam okolo suku nahnilý prknišťata nabitá ještě za císařepána, naposledy natíraná někdy za Zápotondy cihlově červenou fermežovou barvou, tak je strhá a pobije to fungl novejma hoblovanejma rounou z pily a natře nějakým tím herbolem, xyladekorem či jiným moderním sajrajtem, a starý prknišťata se mu válí v kopřivách, protože není čas je pořezat na spálení, a když se k tomu po čtyřech letech dostane, tak s úžasem zjistí, že jejich aktuální stav je mnohem lepší než těch novejch na štítě.
Za staréch časů to teda bévalo kurevsky horší, teda před zavedením plynu. Kurevsky.
Pospecu, páka na ně přece už je, ale není dost úředníků, co by si lajzli vlézt takovému člověku do baráku na kontrolu. Byl okolo toho přece docela velký povyk, myslím tím zásadní průlom do nedotknutelnosti obydlí, domovní svobody.
tak povyk je, ale smrad nezmizel
to by spíš muselo fungovat komunitně, že prostě až ten čurák, který je tímto známý vleze do hospody, místní chlapi mu tam automaticky dají přes držku a on smrdět přestane. Policajti jsou v tomto celkem k ničemu.
Kamoš měl na dědině sousedy – polomorgoši nebo bílá lůza, nešlo to ani poznat, 100 exekucí, topení pouze bordelem, byli tak švorc že měli ROKY střihlou elektriku, plyn dokonce i vodu, barák už byl v exekuci prodaný a oni tam furt prostě bydleli a nešlo s nima hnout. Dům nakonec koupil holohlavý podnikatel bez krku a bylo to vyřešené za pár týdnů, aji čené bávo bylo, všechno jak má na balkáně být :)
Pospec: takhle by to mohlo fungovat jen v případě, že by to nedělal každý druhý a především pak zasloužilí obyvatelé obce.
Co si tím barákem bezkrk dělá?
barák má slušný základ, je to poctivá cihla z 1. republiky, bylo to plné bordela, celkem pěkný pozemek se stodolou donedávna plnou ukradených kol, fichtlů, aut bez papírů apod., takže komplet čistka a remont. pár měsíců jsem tam nebyl, tak nevím jak to pokročilo
Tak Pospecu. A teďka mi řekni, kam asi ti polomorgoši zmizeli? Myslíš, že jsou nekde zakopaní a na místě toho jejich „baráku“ teď stojí balkánská vila? Pochybuju. Myslím, že se jenom přestěhovali o 10km vedle, do podobné rozvaliny a chovají se tam ještě hůř.
Matně si vzpomínám na tu Molotovem popálenou holku – ti dotyční vetřelci tam byli taky načerno, bez elektriky a vody, jestli se nepletu. Ví někdo, co s tou rodinkou bylo dál? Teda kromě těch exemplárních trestů pro vrhače?
nevím, asi nějaký azylák nebo co, těžko říct
D-FENSI, jenže to je nezastaví, nepochopí, nic se nezmění (až do dalšího „kleknutí“ toho současného socialismu). A po něm přijde zas další. Lidi se nemění.
Hlavne je zajimavy, ze s lidma prakticky nic nehne.
Dneska jsem kolegum v praci zkazil den. Prechazi se tam na novy papiry, jinej zpusob overovani kvality. Prinesl jsem s sebou na poradu jeden vyrobek. V krabici bylo dvacet kousku jednoho mechanickeho, pomerne sloziteho dilu. Na tento dil ma nase firma nekolik patentu. Behem povidani jsem to vyndal a probehl hovor:
> „takze, tohle jsme u nas prozkouseli podle te nove metodiky, ktera je hodne tvrda. Proslo uplne vsechno i pri 20% pretizeni a 100% ED.“
– usmevy na tvarich kolegu, zejmena z obchodniho.
> „jsou to fakt povedene vyrobky, ani jeden zmetek“
– kolega projektant na to „no bodejt, vsak nedelame zadny smejdy“
> „…ale to nejsou nase vyrobky…“ ja na to.
– „??? jak to, odkud to je?“ probudili se i ti, co jinak tise hnipou
> „z Ciny“
– „???? a kdes to vzal?“
> „jeden Cinan mi to poslal, protoze jsem s nim neco resil a on si myslel, ze by nas to mohlo zajimat protoze oni tohle vyrabeji. Stoji to tretinu nasi prodejni ceny“
– „kolik je nase nakladova cena?“ Obratil se hlavni financak na vyrobniho reditele. „zhruba sedesat procent“ on na to
> „Ja jen, ze tohle oni sekaji po desetitisicich mesicne. Vymahatelnost patentove ochrany v Cine je nulova. Prevalcovali nas jak v objemu, tak rychlosti, cene i kvalite“
Sedeli, koukali jeden na druheho. Prekvapeni nebyli. Ale nebyli schopni vubec na to neco rict. Prvni se probral obchodni reditel a povida „no, tak to od nich budeme kupovat a prodavat“. „Jdi do prdele“ utrousil na to vyrobak. A tim mozkova boure skoncila.
Nevim, jestli to k necemu bylo, protoze jsem videl totalne bezradne lidi, kteri tusi, ze pruser klepe na dvere, ale nejsou absolutne schopni s tim neco delat. Kolega, ktery pred rokem prisel z automotive mi rekl, ze presne tohle zazil v Mnichove, kdyz se prislo s tim, co uz sikmaci umej s baterkama.
Lidi se nezmeni. Budou koukat na svuj konec jako ovce.
Víte někdo, kterej „vocas“ vymyslel ten název „KOTLÍKOVÉ dotace“? Nevím jak kdo, ale já měl doma vždy „kotel“ ústředního topení, a „kotlíkový“ znám leda guláš.
Taky myslím, že hlavní příčina těch čudilů není až tak že by pálili bordel (i když i tací se najdou) nebo měli špatný kotel.
Ale prostě šetří uhlí/dřevo.
Běžný manuální kotel na pevná paliva je pro každý dům naddimenzovaný – a aby to dobře hořelo, musí se mu otevřít přístup vzduchu. Jenže tímhle stylem topení je barák za 2 hodiny vytopený na 25 stupňů a co pak s tím teplem navíc?
Šetřílek zavře přístup vzduchu do kotle, aby se nemuselo tolik přikládat a potom to samozřejmě čudí a dehtuje, protože to blbě hoří… ale spálí se méně paliva.
Jinak obecně si myslím, že se situace zlepšuje ne kvůli dotacím, ale protože lidi mají více peněz a jsou líní topit v manuálním kotli na pevná paliva. Otočit kohoutkem plynu nebo elektřiny je totiž mnohem jednodušší :)
Většina lidí v mém okolí měnila kotel z pohodlnosti, ne kvůli ekologii.
Bingo.
O výši té dotace prodejci zvednou ceny kotlů, takže ti, kteří na dotaci nedosáhnou, buď vypláznou balík nebo se na to prostě vyserou a radši kouří. Tyhle dotační akce by explicitně měly být uvedeny v trestním zákoníku.
Vetsinove mas pravdu, jen bych skrtnul to koureni, protoze to s tim fakt souvisi jen okrajove. Pokud automat nechas, aby delal svoji praci, tak zpravidla nehuli. Pokud nejsi kreten a umis topit, nebudou ti hulit ani kachlovy kamna. Bohuzel ale extremy existuji na obe strany.