Poslyšte krátký příběh se smutným koncem, kterak byrokratický absurdistán dále komplikuje život motoristy a možná i Vaše úplně nové auto je šrot co nesmí na cestu a patří roztavit v hutích.
Disclaimer: Tento článek si neklade za cíl být bůhvíjakým literárním dílem, spíše upozorněním na systémový problém a inspirací pro lépe erudované, aby dále bádali na tomto poli)
Již dlouhá léta fungujeme v režimu, kdy na papíře se vše stále zpřísňuje a je třeba vyvíjet stále větší úsilí, aby se stav udržel někde v normálu. To platí ve všech oblastech života, jednou z oblastí, kde je efekt nejcitelnější, je právě oblast motorových vozidel, konkrétně záležitosti týkající se technického stavu vozidel. Přestože pravidla technických kontrol a emisí se za posledních 20 let mnohonásobně zpřísnila, aut, která svítí na 1 světlo, nejde jim zadní stěrač, blatník mají přilepený izolepou a brzdí jen na pravé přední kolo, kupodivu nijak drasticky neubylo.
V oblasti emisí škodlivin je zvláště výživné sledovat, kterak za vymazlenou Felicii musíte zaplatit ekovýpalné z převodu a Jawa 350 pozbyla homologace k provozu na pozemních komunikacích, a na druhou stranu silnice brázdí desetitisíce vylágrovaných dieselů, z kterých lítají saze jak z Nové Huti Klementa Gottwalda. No i zde si úřední šiml všiml, že to bije do očí už trochu moc, a evidentně celý byznys s STK a emisema stojí na obálkách zastrkovaných do kapes mastných montérek nebo dnes možná elegantněji přidávaných k velkému technickému průkazu už v kanceláři při objednávce.
I si někde na ministerstvu nebo kde vymysleli, že takhle už dál ne a data z měření poputují pěkně online přímo do databáze na centrálu, bez možnosti zásahu technika (od 1.1.2018 povinně). Asi se inspirovali u pana Koblihy a jeho elektronických účtenek za 1 pivo v pajzlu na dědině.
Loni těsně před vánoci končila platnost STK a emisí na mnou provozovaném vozidle a bylo nutno jednat. Naplněn optimismem, že mám to štěstí a provozuju moderní vůz s pouhými 60 000 km na tachometru, a tudíž mi nic nehrozí, objednal jsem se na kontrolu ve večerních hodinách, abych měl klid. Kýžený den nastal a já dorazil na naši lokální STK ke kontrole. Hned po zaplacení jsem šel na řadu, vevnitř jsem se překvapivě shledal se spolužákem ze ZŠ, který měl auto prohlédnout poté, co projde emisemi. I technik emisí napojil hadici na výfuk, nějaké drátky do kompu a jal se trápit dvoulitrový diesel. Po očku jsem spokojeně sledoval zelené sloupce hodnot v domnění, že zelená je ok a já budu brzo hotov a za půl hoďky budu spokojeně cucat pivko doma na gauči. Chyba. Jedno roztočení, druhé, třetí …. Po čtvrt hodině, kdy se nešťastný chlapík drbal na hlavě, jsem se odvážil zeptat, jestli je nějaký problém.
„No víte, ono to není dobré“
„Jak není dobré, vždyť je to zelené a v normě ne?“
„No emise jsou OK, ale nesedí přeběhové otáčky motoru“
„To je co, maximální otáčky?“
„No, otáčky na plný plyn. Podle normy pro toto VIN motoru jsou 5000 – 5100 RPM, jenže tohle auto točí 5106 RPM“
„No a? Nejde tomu dát míň plynu?“
„Ne systém je napojený na centrálu a plyn je elektronický, hlídá si, že je throttle 100 %. Už jsem provedl 30 měření, a stále to nevychází“
„No a co teď?“
„Bohužel, emise Vám nemůžu dát, v kanceláři dostanete zpátky TP a vrátíme vám peníze za STK, kterou jsme neprovedli, za emise ne“
„To si děláte srandu? O ŠEST OTÁČEK MOTORU ZA MINUTU !!!? Vždyť je to prakticky nové auto, navíc 2 týdny po servisu, to jako fakt prostě neprojde?“
„Mi to ani nemluvte, za poslední 2 týdny, co jsme zavedli tenhle systém, jste už asi dvacátý případ. Kolikrát jsou to nová auta na první technické po 4 letech. Jsme tu z toho úplně nešťastní a nevíme jak dál, asi se na tu práci vyseru, tohle mě nebaví.“
„No a jaké je řešení? Co s tím mám dělat? “
„No teoreticky možná někdo dokáže přeprogramovat řídící jednotku motoru tak, aby otáčky snížil, ale to nevím. Jinak jediná možnost je napsat výrobci, který musí změnit technickou specifikaci, tu následně musí schválit EU a Praha, zavést ji do systému a pak to snad projde.“
„Takže akce tak na 2 roky jebání s nejistým výsledkem za možná desetitisíce korun?“
„Jo tak nějak“ ………
A tak jsem odjel zase domů, s technickou platnou jen na další 4 dny, které mi zbývaly do oficiálního termínu.
Aftermath
Druhý den jsem žhavil dráty do servisu, abych jim vysvětlil, že zánovní automobil servisovaný u nich není toho času způsobilý provozu na pozemních komunikacích a co s tím jako hodlají dělat. Mám to přivézt, že to napojí na notebook a pokusí se to řešit. Hodil jsem tam tedy nebohý stroj a mazal do práce náhradní dopravou. 2 dny se nic nedělo, načež volali ze servisu s radostnou zprávou.
„Tak máte ty emise a STK hotové“
„Super, skvělé. Co jsem dlužen?“
„3600,-„
„ Uff, no řacha, ale co se dá dělat, můžu platit kartou?“
„nó, 2600 kartou, ale litr potřebuju v hotovosti“ (zde mi začala blikat varovná žárovička v hlavě)
„Dobře, jak chcete, ale co tomu teda bylo, co jste s tím dělali?“
„Nó dělali jsme diagnostiku“
„A dál?“
„Měl jste nedokončenou regeneraci DPF, tak jsme ji dodělali, skvělá zpráva, šlo to přímo přes systémy auta, takže jsme to nemuseli rozebírat a ušetřili jsme“
„No ale problém přeci nebyl s DPF filtrem, takže dál?
„No máte ty emise a STK, STK prošlo bez závad! “
„A dál? Sedí teda ty přeběhové otáčky motoru už?“
„Nó, vlastně ne“
„A jak to teda prošlo?“
„No v okrese je ještě jedna stanice, která není napojena na centrálu, protože povinné je to až od 1.1.2018 (to bylo za týden), takže to udělali tam“
„Aha, tak proto ten litr cash. Takže to auto pořád není způsobilé k provozu a příště zase neprojde?“
„Do příště se to určitě nějak utřepe snad se změní normy“ ……
No tedy vyzvedl jsem auto s tím, že 2 roky bude snad klid, ale je to stejně v prdeli. Dál jsem se pídil po tom, co se to vlastně děje, podle různých informací od různých techniků jsem se dozvěděl, že z novějších aut neprojde každé druhé a to na žádné stanici, normy jsou příliš přísné a ty výrobky je nesplňují už ve chvíli, kdy si je odvážíte z autosalonu vonící novotou. Kouřící vyběhaná 20 let stará TDička a MPIčka problém nemají, je fuk, že smrdí, projdou. Stanice STK se to snaží svorně řešit a tlačit na autority, ať se normy upraví, v kocourkově tomu dávám tak 2 roky, než se vymyslí vhodná ojebávka, jak to obejít. Také jsem psal firmě, která auto původně prodala jako nové, že jimi prodané zboží se zjevnou výrobní vadou nesplňuje parametry udané výrobcem a z toho titulu nesmí na silnici a že jsem s tím měl časové a finanční náklady a žádám minimálně návrh řešení pro příští STK. Ani mi neodpověděli a já neměl čas dál to řešit, nakonec kdoví co bude za 2 roky.
Nezbývá než asi doporučit, že pokud máte 10+ let staré auto bez kurvítek a nejvyšších euronorem a nefasujete funglovku v práci, držte si ho, dokud to jde, protože nové neznamená zdaleka bez starostí, může to být i úplně naopak.
P.S: Jedná se Opel Astra GTC 2012 2,0 CDTI.
11.02.2018 Pospec
Související články:
- Znamená EU7 konec spalovacích motorů? Vol.1 (20.11.2022), Motor_Doktor
- Takhle to vypadá, když něco řídí stát (12.8.2018), D-FENS
(208x známkováno, průměr: 1,11 z 5)