Hele, šéfe, mě je to líto, ale v noci máme na nádraží hlídat, když vidím ožralýho bezďáka, jak řve na servírku, tak zakročím, ne? A když začne hulákat, že je Brněnskej rychlík, na návštěvě u Havla, co musí jet domů, že je slavnej a že chce na cestu čaj, tak ho chytnu a vykopnu ze dveří, ne? Takovejch tam máme mraky, jak jsem měl vědět, že tenhle je nějakej režisér?
Kuriózní příhoda, tohleto. Umělci jsou většinou kreativní lidé a takovým se podobné historky musí stávat často. Sem tam se ovšem najde magor, co se tím ještě chce pochlubit a pak má národ alespoň po ránu něco pro zasmání.
Pan docent, režisér a publicista Břetislav Rychlík byl tudle v Prahe, na pařbě v Lucerně. Poté, co došel alkohol, vydal se v doporovodu manželky ke kamarádovi. Kamarád se ale zamkl a předstíral, že není doma, tak se pan umělec rozhodl, jako každý jiný slušný člověk, jít se vyspat na Hlavní nádraží. Hotely jsou drahé, tuhle jsem platil 18 ojro, výklenky v podchodech jsou buď v tuto hodinu již obsazené, nebo smrdí ještě hůř, než pan docent. Když ho tedy, spícího v kavárně, probudila servírka, dožadoval se okamžitě obsluhy, a byl, bůh ví proč, poslán do někam. Když servírku vyzval, aby to zopakovala (zde se hodí namítnout, že ženy ne vždy plně docení, když jim nějaký pobuda strká pracku s mobilem do obličeje a řve na ně “Řekni to ještě jednou!”), byla na něj povolána ochranka, která jej doprovodila ke dveřím a decentně jej vykopla na čerstvý vzduch, aby vystřízlivěl.
Zde bych vyzvedl profesionalitu chlapců od ochranky, neboť pan docent opustil nádraží se stejným počtem kostí, s jakým přišel.
Já chápu, že pokud někdo, z koho táhne alkohol (a po večírku nejspíš i cigarety, ať již pan umělec sám kouří či je mu kouřeno, nebo podkuřováno) chrápe na hlavním nádraží a po incidentu v kavárně se hájí tím, že je Brněnský rychlík, že ho do Prahy pozval sám Havel (Ivan Havel, pořadatel večírku v Lucerně) a že chce domů, tak že s takovýmto člověkem se ochranka moc bavit nebude.
Rychlík na svěžím vánku ožil a zkusil se svojí historkou uspět u hlídky policie. Před odvozem na záchytku ho zachránil příchod manželky, která vše vysvětlila.
V diskuzi na lidovky.cz se objevilo toto:
F. Sykora 15.11.2016 10:39
Já se podílel na jeho vyhození. Vážený pán i s chotí se vehementně dožadovali vpuštění na nádraží v 2:30 což je uzávěrka nádraží. Oba silne pod vlivem čehokoli. Vpuštěni byly ve 3:00 při otevíračce. Již venku se chovali oba velmi provokativně, ale jelikož měli jízdenku, přestáli jsme to a ignorovali je… Později jsme byly voláni přez vysílačku do Acafe, s tím že je tam jakýsi problem. No hádejte kdo se za tím problemem schovával. Jeho choť byla kdesi jinde a tak jsme milého a laskavého pána vyvedli ven vystřízlivět. No a dál to už znáte. Já osobně ho neznám a je mi to jedno. Možná mne vyhodí a možná ne. Vzpomeňte si ale na dobu před několika lety, jak tam kolem sloupů seděli všude bezdomovci a na každém druhém kroku bylo slyšet “ Nemáš nějaký drobáky? „
Na otázky mířené na ostrahu rád zodpovím, co budu vědět.
Netuším, co na tom může být pravdy, ale stává se, že se v diskuzích objeví svědci.
Jak je vidět, příhoda mohla být velmi zábavná. Asi ne tehdy pro zůčastněné, ale pro nás, kteří jsme si o tom mohli přečíst na stránkách novin, vcelku dost.
Je to pár měsíců, co jsem viděl, jak Hlavní nádraží prokouklo. Je tam teď mnohem čistěji a hloučky prapodivných existencí jsou také mnohem řidší. Pokud je cenou za pořádek to, že ochranka zakročí proti ožralci, tak budiž.
Sám se na veřejnosti sem tam pohybuji oblečen v hadry, které by nejeden bezdomovec s hrůzou v očích štítivě odmítl. No, nejspíš proto, že se jednalo původně o pracovní oblečení, ale i proto, že dnes vypadá přinejmenším, jako by ho ochutnal přežvýkavec a moc mu to nesedlo. Nejsem v tom sám, znám víc lidí, co si po práci sundají košile, kravaty a obléknou staré děravé montérky, protože je to pohodlné. Dělal to už můj děda a já dneska plně chápu, proč.
Když jsem chodil do školy, potkával jsem vcelku často kolegu pana Rychlíka, herce Arnošta Goldflama. Jednou jsme spolu jeli vlakem do Prahy, právě na Hlavní nádraží. Pan Goldflam nosil buď svetr, nebo bundu. Vždycky ale vypadal elegantně a udržovaně. Takže i Brněnský umělec může.
Já jsem při svých cestách vlakem byl ovšem jiný případ. Zarostlé, ošklivé individuum, v obnošených hadrech ze sekáče, s levnou taškou, ze které čouhá obložená bageta. Nikdy jsem se ale nesetkal s jakýmkoli problémem, co se ochranky týče. Ani na Hlavním nádraží, ani jinde. A to jsem, při cestách na studia, ve vlaku vypil sem tam nějaké to pivo, či pět.
Chce to nejen outfit bezdomovce, účes z katalogu “Fetka roku 1992” a pižmo jak ze socialistické hospody, to prostě nestačí. Musíte se vážně chovat jako neskutečné hovado, aby se vůbec povedlo, upoutat na sebe pozornost ochranky.
Tihle lidé jsou nositeli kultury? Proti někomu takovému je snad i Miloš Zeman lepším člověkem. Fuj, teď jsem to napsal, ano, i Zeman. A teď si půjdu vydrhnout prsty solvinou.
20.11.2016 Sprostý podezřelý
(199x známkováno, průměr: 1,48 z 5)