Elektromobilita už zítra? - zpět na článek

Počet komentářů: 211

  1. Použiteľné auto nesmie stáť 300 000 CZK ani omylom. Práve naopak – autá by mali zdražieť niekde nad úroveň ako pred 70-timi 80-timi rokmi (v prepočte na vtedajšie pomery). Proste nemôže mať každá socka auto, lebo už teraz sa na tie cesty ledva zmestíme.
    Ozaj – do 31.9.2017 by som Vás požiadal o zakúpenie nového vysávača s príkonom min. 1500W pretože po tomto dátume si necháte vysať (čokoľvek) už len 900 Wattmi. Ja osobne budem vždy a všade požadovať max. kapacitu bateriek pre elektro-auta na úrovni 30kWh – keď šetríme prúdom tak nech je to dôsledné.

    1. Prozíravě jsem koupil na inzerát dva vysavače o výkonu 2400W, výkonné a tiché. Nechť to udělá každý. A je též, stále, možno přikoupit motory či uhlíky ke strojům, které vám vyhovují.
      Jsem zvědav, co bude EU dělat s domy, které mají centrál.

      1. Nesmysl nakupovat vysavače do zásoby. Ojebe se to stejně jako žárovky. Viz průmyslový vysavač :-)

      2. Jde z toho vysavace horky vzduch?
        Pokud ano, jedna se o klasicky ojeb, kdy je motor kvuli usetreni par gramu medi zamerne ojeban, brutalne hreje a muze fungovat jenom diky kontinualnimu chlazeni prudicim vzduchem.
        Taky jsem mel cinsky 2000W smejd, horkovzdusne topidlo, stal kolem litru.
        Ten jsem nahradil vysavacem 600W Bosch, ktery ma na krabici napis, ze saci vykon odpovida 1800W, vystupni vsduch studeny, v realu funguje lip, nez ten cinskej smejd za litr.
        Kolik stal presne nevim, typuju na 3 litry.

      3. „Jsem zvědav, co bude EU dělat s domy, které mají centrál.“

        Žádný strach, věrchuška si už poradí se zlobivými poddanými.
        Např. stejně jako to maj natrénovaný u kotlů: soused vás udá, že máte doma nějak podezřele čisto a tak dorazí ouřada a jak do toho motoru poteče víc jak 4A pokuta, prosté milý Watsone.

      4. „co bude EU dělat s domy, které mají centrál.“

        Centrál je nedílnou součástí domu (a jestli není, tak to nejbližší direktiva napraví), takže prostá výměna jakéhosi agregátu nestačí. Konečné řešení bude zveřejněno jakmile bude vyřešena problematika buldozerů a bouracích bagrů s tříválcovým motorem 0.75 litru.

    2. Ve srovnání s rokem 89 je na silnicích opravdu výrazně těsněji, to je pravda. Ale upírat někomu právo na (elektro/benzíno/nafto)mobilitu jenom proto, že má méně prostředků mi nepřijde normální. Je to zásah do svobody pohybu. Už tu jednou bylo dělení na ty co mají a na ty co nemají nárok.

  2. Tak muj idealni elektromibil vypada tak, ze poskytuje priblizne alespon 150 konskych sil na tunu vahy, zvladne jet cely den (tedy cely den, kdy muzu ja bezpecne ridit, pripadne se vystridat u volantu s manzelkou, tedy v praxi staci 12 – 16 hodin, alespon pro me), jako 10 – 15 let ojety se da poridit tak za 30 000 a bude dobre slouzit jeste dalsich 5 – 10 let, aniz by bylo potreba vymenovat nejake drazsi kusy vozu. To neni absurdni pozadavek, moje auta to zatim splnovala.

    Zatim to ovsem vypada, ze jedine kriterium blizke realite je ta cena 30 000 korun za desetilety elektromobil. Nebo mozna vic,cena sbernych surovin muze stoupat.

    Posledni elektromobil, ktery se mi libil byl https://www.youtube.com/watch?v=fKhSDOeCsjc

    Tesla, nevim, v tom aute jsem nesedel, ale jejich televize, ac bytelne, byly dost poruchove a clovek do toho musel mlatit, aby to fungovalo. Nicmene kocky to naji rady, je to takove velke elektricky vyhrivane lehatko.

    1. neni tesla jako Tesla

      1. Nepovidej. A ja me za to, ze je to ta jugoslavska firma,co ju zalozila ta zenska…

        1. Jj. A když byla Nikola v Praze stihla i český filiálky.

      2. To je fakt, ale na to, kolik se jich u nás prodalo, jsem jich dost u nás potkal nepojízdných. Asi zapomínají je strčit na noc do nabíječky :-)

        1. Treba by pomohlo prastit pesti do strechy.

  3. Jasně, elektromobily vypadají skvěle. Co si budeme povídat, pokud by se vyřešil zdroj energie, má to jen samé výhody. Teda dokud člověk nenabourá a nepotřebuje pomoc záchranných složek, které mají z pochopitelných důvodů z hořících baterií strach, a tak mě tam možná nechají raději shořet. Nebo dokud člověk s tou hromadou lithia nezahučí do vody.

    Elektromobily jsou pro mě ale symbolem silniční totality. To totiž bude konečně plně elektronické auto, které půjde řídit na dálku, půjde zastavit na dálku, a ano, nebojím se, že by to nepřišlo, monitorovat na dálku. Pokutové bloky by mi tak mohl začít vypisovat rovnou palubní počítač a platit by se daly rovnou z kokpitu pomocí bezkontaktní platební karty. Jako to bylo ve filmu „Já robot“, i kdyby se to dalo ještě pořád řídit ručně, byl bych za exota.

    Auto pro mě bylo symbolem svobody. Mohl jsem si do něj sednout kdy jsem chtěl, a jet kam jsem chtěl, kudy jsem chtěl, jak jsem chtěl. Dneska, když řídím, cítím se neustále pod dohledem, jak v Praze, tak na dálnici. Kamery mě hlídají všude, magické čáry na zemi vytvářejí rychlostní bariéry, kdy lidé nepochopitelně zpomalují. Nejlépe to člověk pochopí, když si projede Blanku. Už nejezdím autem rád. To už se raději svezu vlakem, tam tu svobodu zase vnímám, sice nad tím člověk nemá moc kontrolu, ale alespoň ho nikdo pořád nesleduje. Ale i tady se to brzy zlepší, když se budou cestující registrovat.

    Nebo že bych chodil pěšky? Pod všemi těmi systémy na rozpoznávání obličejů? Možná jsem paranoik, ale je toho na mě prostě moc. A elektromobily to svým způsobem symbolizují. A proto nemám rád ani ty, a konzervativně trvám na hučícím výbušném prehistorickém agregátu pod kapotou s plynovým pedálem na lanku.

    1. „Už nejezdím autem rád“ … No a o to „jim“ právě jde. Auto je prostředek, který lidem dává svobodu se nezávisle a relativně rychle dopravovat na relativně velké vzdálenosti. A to se systému nelíbí. Oni chtějí mít masu závislých otroků, kteří se ráno dobytčákem dopraví makat někam k pásu, odpoledne domů a tam sednou k debilizátoru. To by tak hrálo, aby si někde svobodně jezdili a potkávali se mezi sebou.

      1. Zase co příjmy ze spotřební daně? Jezdíval jsem 40kkm ročně soukromých kilometrů (tedy placeno z mých zdaněných peněz). Stát z toho měl, ať nežeru, minimálně 1Kč na kilometr.
        Letos už jezdím až 200km měsíčně, navíc většinu pracovně. Minulý týden jsem tankoval už potřetí v tomto roce. Autem už jen když není zbytí. A ty peníze leju vzásadě do služeb v zahraničí; čistě z principu, z toho stát bude mít hovno. Teda kromě daně z příjmu, té se těžko vyhnout.

        Tahle nedůvěra v stát bude mít podle mě hluboký dopad. Důvěra se totiž špatně získává zpět.

        Nedávno jsem musel jet po D1 do Brna za dodavatelem, kvůli dálnici za mnou odmítl jet do Prahy. Rychle jsem pochopil proč. Jel jsem tam na hodně dlouho naposledy. Nevím, jestli si to někdo vůbec uvědomuje, ale Brno je kvůli tomu od Prahy strašně daleko. Dál než leckteré zahraniční metropole. A to obchodu nedělá dobře. Ty důsledky jsou dalekosáhlé.

        1. Daně si stát vždy někde uloupí. Když bude „málo“ ze spotřební, vymyslí nějakou jinou.

        2. Čím dál je Brno od Prahy, tím blíž je k v Vídni.

          1. Zároveň je Brno bližšie aj Bratislave – ale či Viedeň alebo Bradavica na Dunaji stále je to po tej istej hrboľatej „diaľnici“. Skočte si stavitelia a prerábatelia českej D1 do Rakúska na diaľnicu D6 Bratislava-Bruckneudorf a uvidíte, že aj panelová diaľnica sa dá postaviť tak aby auto po 100km ostalo v jednom kuse.

  4. btw SS motory myslite ty z valky, po nemcich ??

  5. No pěkná agitka, problém je ve střetu s realitou. Pokud počet elektromobilů exponenciálně poroste, musí se to projevit v zatížení sítě. Nepočítejme s tím, že se každý dobije přes den v práci. Naopak, přes den většina vozů bude v provozu. Nabíjet se bude přes noc. Jenže přes noc mi střešní panel v mé „chytré síti“ žádnou šťávu nedá. Pokud se nevymyslí revoluční způsob ukládání elektrické energie, tak poroste spotřeba elektřiny v noci. To může způsobit zdražení tohoto způsobu dobíjení natolik, že to ekonomicky nebude žádná paráda.

    1. Tanguero: To už se probíralo mnohokrát, rozvoj elektromobility vyústí v nutnost postavit jeden temelínský reaktor, zhruba o polovinu navýšit kapacitu distribučních linek NN, celkové náklady ve stovkách miliard Kč.

      1. alespoň bude práce

        1. A koľko sa pritom ešte rozkradne – to už všetci socialistický politici slintajú ako Pavlovove psy.

    2. Solární elektrárny s nočním provozem jsou dávno vymyšlené a ve Španělsku a US of A v provozu plus ve výstavbě další. Nejsou to samozřejmě tady ty tupý foto píčoviny, který znají jen místní zeleno kriplové, ale zrcadlový systémy (ať už věžní, nebo parabolický) kde se nahřívá roztavená sůl. Té si můžete do nádrží narvat neurekom a krmit tím parogenerátor v noci. Ještě se bude taky experimentovat s komínoskleníkama. Můžu říct, že proti takovejm systémům nic nemám, u tohohle očividně někdo myslel hlavou…

      1. Solární elektrárny s nočním provozem – myslel jsem, že jsou to ty, kde diesel generátor pohání světla, která osvětlují solární panely v noci.

        1. To je oblíbený mýtus. Vynásobte si účinnost svítidel s účinností panelů, pak se spotřebou nafty a porovnejte s výnosem. Ani zdaleka se k němu nepřiblížíte. Je to ekonomický nesmysl. Když o tom kdysi psali „novináři“, našel jsem původní zprávu. Diesely slouží jako záskok, když vypadne distribuční síť.

          1. Svítili na to normálně halogenkama ze sítě, ne?

          2. Hovno oblíbený mýtus.

            Dieselagregáty napájející halogy svítící na soláry se dělalo proto, aby solární elektrárna natočila proud, i když třeba nebyla zcela dokončena, a bylo tak možné ji připojit. Nešlo tedy o nesmyslné vydělávání, ale o investici do budoucna; pokud jste stihli připojit elektrárnu včas, dostali jste od státu garantovanou výkupní cenu.

            Kdo to nestihl z jakéhokoli důvodu, jako že třeba na nás se ouřad vysral a připojil nás až po osmi měsících, zjistil, že se mu elektrárna zaplatí… 5 let po uplynutí životnosti panelů. Docela chápu, že se pak někomu vyplatilo pár týdnů či měsíců svítit na panely z nafty.

  6. Jste se zbláznil člověče? Nesmrtelný asynchronní motor, pružná kompozitová nerozbitná kastle, výměnné díly? Žádné vyklepávání, svařování a kitování po každém nepatrném ťukanci na parkovišti? Životnost delší než 7 let, po celou dobu prakticky bez údržby?

    To manageři automobilek nikdy nedovolí. Přišli by tak o svoje mejdany na luxusních jachtách v karibiku s houfy luxusních šlapek a metrovými lajnami koksu. Stejně tak v dalších odvětvích napojených na hypertrofovaný automobilový průmysl.
    Oni vám prostě musí prodávat ošizené poruchové mrdky s životností 5 let, jinak se celý tento systém sesype.

    A kam by došel ISIS a celý koncept islamizace Evropy, nebýt tlustoprdů v autech, když je to všechno financované z prodeje ropy kterou kupují právě automobilizovaní evropští tlustoprdi?

    Islamista vás oběsí na provaze který vám předtím draze prodal. (varianta známého výroku o kapitalistech)

  7. Na ropě stojí petrodolar a tím pádem i neoconi a další zmrdi napojení na penězovod v USA. Ti se bez boje taky nevzdají.

    U nás by elektromobilita byla možná vzhledem k velkým zásobám lithia. A dokonce i nutná, až nám ivani a ručníkáři zavřou kohoutek s ropou.
    Jenže to padá kvůli neoliberální ideologii kterou se řídí i Sobotka, takže nám zásoby této strategické suroviny vyrabují zahraniční korporace. A idioti tomu ještě budou tleskat jak nám tu hezky funguje henten volný trch.

    1. Zase plkáte hovadiny. Máme sice velké zásoby lithia, ale v dost nevýhodném poměru cca 0,2% lithia/tunu horniny, takže musíte vytěžit půlku kopce abyste dostal kg nerostu (běžně jsou v jiných ložiscích poměry (několika) procentní) – tím pádem je těžba velice nákladná a dost riziková (investičně) a stát na to prostě nemá ani finančně a ani technologicky/odborně. Podobně jsme na tom s uranem a se zlatem, je tedy lepší nechat tyhle nerosty pod zemí a počkat si až půjde tlustý do tenkého než se teď honem honem těhlech nerostů zbavovat.
      Spíš bychom se měli soustředit na vodu (už jen proto, že skrz ČR procházejí tři hlavní rozvodí) a svět bude trápit spíš nedostatek pitné vody než nějakýho lithia.

      1. Nehledě na to, že pokud přijdeme o zásobování ropou, bude třeba řešit nejen ukládání energie, ale také její zdroj (z lithia jí asi moc nedostneme), plus nedostatek ropy bude dosti problém pro řadu dalších odvětví, pro dopravu nezbytných, např. pro výrobu plastů, maziv, atd. O dalších problémech jako např. výrobu chemie včetně hnojiv pro zemědělství, ani nemluvě.

        1. Ropu nám nikdo nevypne, její na světě tři prdele, takže cena klesá a těží se ve státech, které jsou na těžbě závislé (snad kromě Kanady), bez ropy tam budou žrát hlínu nebo písek.

          1. Tak. Na druhé straně s tou akumulací vody v přehradách můžeme krásně umořit i problémy se špičkovými odběry proudu (špičkové, PVE) a ještě navrch přihodit nějakých pár desítek-stovek MW průtočných. Že se taky konečně zmrdi odhodlali poslat zelený magory do prdele, za 2 dekády se tu skoro žádný VD nepostavilo.

    1. Super. Už se těším, jak pojedu do Chorvatska 2 dny na jedno nabití :D

      1. Můžete si vybrat. Dva dny na jedno nabití, nebo dva dny na dvě nabití :D

        1. Asi radši hodinu poletím… A nebo spíš poletím někam do Karibiku…

          1. Jo, letet, to je uplne skvele, zadny vahovy limit, coz oceni hlavne rodice s detmi, nechat se oskenovat, nesmet si vzit vodu, ani nuz na maslo, casem se k tomu prida (nekde uz je) zakaz laptopu do prirucniho zavazadla… Poletis hodinu, coz je tak 400 – 500 km, ale cekat budes dve hodiny pred letem a hodinu a pul po letu, dopravit se pak na letiste a z letiste, zapocitej mozna zpozdeni… Nakonec cestou stravis 8 hodin, zatimco vohnout s feldou to zvladne i s pauzou na kafe za 4 -5 hodin.

            1. Tolik blábolů v jednom příspěvku, že už snad ani víc nejde. Dvě hodiny před letem? Nikdy, stačí hodina i 45 minut. Popravdě nevím, k čemu by mi byl v letadle nůž na máslo, 2 hodiny bez něj asi nějak přežiju. Zrovna bezpečnost je v letadlech řešena poměrně racionálně, čísla to nakonec ukazují, že únosů je mnohem méně v poslední době, podívejte se např. na 70. a 80. léta. Větší pravděpodobnost zpoždění je při cestě autem než letecky. A do Chorvatska za 5 hodin? K smíchu. Možná na sever Chorvatska pro někoho, kdo bydlí u hranich, ale to je vzdálenost +-600 km a ne 1000, o kterých se od začátku bavíme.

              1. Nevim, jak bys letel 1000km jednu hodinu, concorde uz neleta. Vahovy limit neni blbost (pro jednoho frikulina, co leti nasavat whiskey a osahavat stripterky z NY do Vegas to asi nepredstavuje problem, ale pro rodinu, co jede na tyden do kempu na Istrii je to dulezity faktor), na lestiste s peti odlety denne asi jde prijit hodinu pred odletem a stihnout to – pokud mam jen prirucni zavazadlo – ovsem treba na Heathrow bych to neriskoval, nuz na maslo mi nebude chybet v letadle, jde o to, zda ho budu mit v cilove destinaci. Ano, pokud budu mit zavazadlo do podpalubi, tak to jde, ale pak jsme na mnou zminenem case. Bezpecnostni procedury, jo, ty jsou velmi rozumne, ti extremiste, co tvrdi, ze pokud desetileta holcicka dovede unest letadlo pomoci lahve vody, patrne to zvladne i bez ni, by zaslouzili upalit na spicatych kulech. Kdyz jsem letel v unoru, melo tam nejake dite zbran – https://www.alibaba.com/product-detail/cool-cheap-long-plastic-sword-outdoor_60663586124.html?s=p – obsluha dlouze diskutovala s rodici a nakonec povolila vneseni na palubu s tim, ze to letuska osobne musi ulozit k zavazadlum a cestujici na to nesmi po dobu letu sahnout. A pry ze priste to nemaji brat s sebou. Letiste Vaclava Ruzyne.

                Ano, 1000km autem bude trvat trochu dyl. tak 8-10 hodin. V zacpe jsem s autem nestal uz dlouho, s letadlem mel zpozdeni nad 30 minut kazdy treti let.

                Auto jezdi kdy potrebuju, kam potrebuju, od domu k domu, uveze kolik bezne potrebuju, da se zmenit trasa v prubehu cesty, pocasi nehraje zdaleka takovou roli, mam vic mista na nohy bez toho abych musel platit ctyrnasobek ceny za cestu a drobnosti, jako cerstvy vzduch o mnou zvolene teplote, ci jidlo, navrzene pro lidske bytosti, o tom ani nemluvim. Navic po ceste vidim vic, nez obtloustle bezpecnostni agenty, regaly s toblerone a mraky seshora.

                Na vsech svych dovolenych za poslednich… asi deset let jsem mel auto a bez nej bych rozdodne nezvladl navstivit tolik mist. Kdybych byl odkazan jen na dopravni hromadu, tak bych potreboval priblizne trikrat tolik casu a penez.

                A to pocitam jen volnocasove aktivity.

                No jo, spravny ovcan ovsem touzi po tom, aby mu nekdo na letisti oskenoval boty, prohmatal koule, jeho registrovanemu pratnerovi prohrabl… kabelku a to vse v zajmu bezpecnosti, nebot v TV bylo, jak nekdo v sedmdesatych letech unesl letadlo. A vubec, kdyz uz clovek ma vstat od televize a cestovat, tak zasadne do turisticke lokality a tam si dat all inclusive, pripadne si koupit jizdenku na vlak, ci autobus a zajet si na ten hrad, kde prodavaji zmrzlinu za 3 ojra kopecek. Zadne cestovani na vlastni pest, to by jeste schazelo!

                1. Pravda, do Splitu to trvá dokonce hodinu a půl a ne jen hodinu. Nevím, co má kdo za problémy s váhovým limitem, ale v nejhorším případě si holt pár stovek připlatím. Na LHR jsem problém s hodinou zatím neměl, i při přestupu a přejezdu mezi terminály a kontrolami, ale pravda, může se stát. (Nicméně nevím, jakou to má souvislost s aktuálním problémem, když tam, kam vy chcete jet autem většinou přes LHR nepoletíte). Check-in zavírá 30-45 minut před odletem, takže je hodina dostatečná.

                  Zajímalo by mne, s čím létáte, protože za poslední dobu nemám zpoždění prakticky nikdy – pokud se tedy bavíme o linkách a ne charterech.

                  Evropa se na vlastní pěst finančně nevyplatí prakticky nikdy, pokud chcete ubytování se stravou. Na vlastní pěst se naopak vyplatí většina exotických destinací (tam, kde nemají CK garance). A nevím, co máte za problém s tím, že se někdo jede plácnout k moři do hotelu s AI. Když si chci odpočinout, tak zaletím na 10 dní do AI hotelu do Řecka, kde už jsem stejně všechno viděl 3x, abych mohl vypnout a o nic se nestarat. A pak jedu na další dovolené, kde naopak chci poznávat místní kulturu, jídlo atp. (Letos například Bělehrad, Pobaltí obytňákem a v listopadu Írán).

                  1. Linkove lety, ne charterove, ale je to asi jedno (charterove budou pravdepodobne o trochu horsi), vetsinou na tabulich nevericne sleduju, kolik maji ktera letadla zpozdeni. V Londyne se da na bezpecnostnich kontrolach stravit treba jen 15 minut, treba hodina, jak ma kdo stesti (loni jsem cekal oba tyto casy). Pro me je ted holt Londyn vetsinou prestupnim uzlem.

                    AI samo o sobe problem neni, pro me je to asi tak zajimave, jako sledovat TV – je mi to k nicemu, ale svoje konzumenty to ma. Problem nastava tehdy, kdyz nekdo hodnoti potreby dopravy do rekreacniho centra podle toho. Ano, to pak staci kartacek na zuby, nahradni ponozky a pro zavislaky krabicka cigaret (ktere si po ceste nemuzou zapalit a i ten zapalovac jim seberou pri kontrole, takze jete nejaka ta nikotinova naplast k tomu).

                    Dokud jsem bydlel v CR, neuvazoval jsem o cemkoli, krom Spanelska a Recka (a ostrovu) jako o miste, kam bych se dopravoval jinak, nez autem. Proste to bylo nejrychlejsi. Na zimu chci svoje dobre lyze, jejihz obdobu jsem v zadne pujcovne nevidel, boty, obleceni, na leto pak chci volnost pohybu autem a i tak, kam doletim, si pujcim auto. Vyjimkou bylo centrum Rima, kde bylo vsechno na pesky. Az se zacnu replikovat, tak potreby vzrostou o pul tuny detskych potreb a pravidelne pauzy pri ceste.

      2. Co máte v tom Chorvatsku, že tam pořád všichni jezdíte?

        1. Někdo třeba plachetničku na hladině nádherně průzračného moře…

        2. V Chorvatsku je neco pro kazdeho. Nekdo tam ma jiz zminenou plachetnici, jiny si pronajme apartman, nekdo jedo pod stan do kempu… Pobrezi je dlouhatanske, jsou tam narodni parky, ostruvky, poskytujici soukromi, mestecka s bary a nocnim zivotem… To vsechno za ceny, od hezky nizke urovni. Chorvatsko je taky k CR bliz, nez treba Spanelsko, ci atraktivnejsi cast Italie, je tam vic teplo a slunecno, nez na pobrezi Polska, ci Nemecka, je to min zastavene, nez jizni pobrezi Francie, je to velmi bezpecna zeme, pratelska ke vsem druhum turistu, da se tam potapet, chodit po pamatkach, vyplacnout se na nudaplazi, ozirat se v homobaru… Dle vkusi kazdeho soudruha.

          1. Chorvatsko, co pamatuju, nema melke plaze s jemnym piskem. Ma oblazky a jezky. Vychodni Italie sice pisek ma, ale je to tam hodne otevreny, takze casto zvirenej bordel, koncem sezony meduzy. Naopak jizni Francie ma more ciste, jen holt casto jsou skaly a nebo otevrene dlouhe plaze, takze staci trocha vetru a jsou vlny. Presne z toho duvodu uz leta jezdime do Saint-Tropez, protoze je to zatoka, klidne more, jemny pisek a potomstvo to miluje.

            Ceny v Chorvatsku uz bohuzel davno nejsou, co bejvaly, ale pravda, na rozdil od Francie je tam bezpecneji. Na druhou stranu ale ve Francii jsem vzdy zazil vetsi klid v noci. Cenove asi nejlip je zapad Italie pod Janovem, pekne pisecne plaze, levne jidlo, levne kempy, levne apiky. Ale pokud chce clovek fakt teplo, tak se vyplati sjet az do Kalabrie. Ceny jeste nizsi, plaze jemne oblazky.

            Chorvatsko jsem odpiskal v okamziku, kdy jsem dva roky po sobe hnil v dopravni zacpe a nemohl jet na masine.

            1. Jako cele Chorvatsko nema melke plaze? To jsou mi veci… Vetsina plazi, kde jsem byl (Istrie, Krk a prilehle ostrovy, Rab…) mela relativne pozvolny sestup do more, ackoli v okoli byla i moznost lezt po nejakych strmych sklalach a jiste i slapat na jezky. Na jezka jsem slapl jednou jedinkrat v zivote – v Port Grimaud. Saint-Tropez je opravdu nadherne misto na dovolenou, jen v Camping des Mures jsem stravil alespon 120 noci a zas bych se tam vratil. Jenze to bylo v done, kdy se dalo jet do Nice a stravit tam nejakou chvili, jeste pred valkou s vyslanci Chalifatu, nebo se dalo jet dal na zapad uzemim s malebnymi vesnickami, nikoli radami hotelu, dliuhymi 100km. Jen sem tam hotylek a par kempu. Melke plaze, jo, melke plaze tam byly (dneska nevim, asi jsou tam porad, ale za betonovimi zdmi jich neni moc videt), spousta musli… Clovek ale sel 50 metru od brehu a porad mel vody po kolena.

              Nocni klid v Chorvatsku – ja se vzdycky snazim vyhybat mistum s nocnim zivotem, takze jsem nikdy nemel problem s hlukem, ci ozralci v noci. Klid, tichoucko (krom toho zatraceneho hmyzu), priroda, tma… Ceny nejsou vsude tak vysoke, neni to CR, ale cenove priznivejsi, nez Rakousko.

              U Janova jsem to nezkousel, tam jsem vzdycky jen projizdel, atraktivnejsi Italii jsem myslel prave Kalabrii, ovsem to je dost daleko a to pak klidne muzu na Maltu.

              Do Chorvatska na masine – zkousel jsem, v zacpe jsem neuvizl, ale priste bych asi jel pres Uhry, jen pro jistotu. A po ceste se nekde zastavil, prohlidl si pamatky, odpocinul si a vyspal se.

            2. Saint-Tropez dobry, ale pote, co jsem tam stal v zacpe nekolik hodin uz ani omylem – jedina pristupova cesta pres vsechny ty turisticke letoviska po ceste. Jo, cesta hezka, bary a plaze vsude okolo, spousta kabrioletu a polonahych devcat. Ale umim si predstavit vetsi klid, kor s rodinou s detmi.

        3. Chorvatsko použito čistě jako příklad, protože 90% lidí ví, jak je to autem daleko.

  8. Nakonec budeme v Merglech na golf jezdit jen my panelákoví.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017