Elektromobilita ano, či ne? Aneb pár poznámek o „praktických“ problémech s e-autem - zpět na článek

komentářů 132

  1. To má byt nejaká stredoškolská esej narýchlo zbúchaná v deň odovzdania?!

    1. Skôr referát ráno stiahnutý z referaty.cz(sk), zmenené meno a odovzdaný o pár hodín v škole.

  2. Je ještě jeden aspekt: Trh jetých (elektro)vozů je plný elektromobilů stáří dva až čtyři roky a prodávaných za poloviční a nižší ceny, a víceméně nikdo je za ty peníze nekupuje. Není těžké uhodnout proč – životnost baterií je právě dva až tři roky (max), bez ohledu na to jestli je provozována nebo stojí. Je to vlastnost Li-Ion (resp. Li-cokoliv) článků, jejich elektrody se s časem znehodnocují – tento proces běží od okamžiku vyrobení a víceméně nezávisí na režimu provozu (leda že byste nejezdil vůbec, ale takové auto asi nepotřebujete). Cena baterie je 70 – 80 % ceny elektromobilu, životnost (a vyřešený pojezd) další dva až tři roky max. Lepší články než Li-xxx (Li-cokoliv, prostě Lithiové) zatím (velko)sériově vyráběné neexistují (elektrokolaři občas používají Li-Mn, mají o něco málo lepší vlastnosti, ale jsou asi 3x dražší).

    1. „dva až tři roky (max), bez ohledu na to jestli je provozována nebo stojí“ – v takovem pripade se vyrobci elektromobilu musi celkem slusne prohnout na reklamacich, pokud davaji bezne zaruku na baterie cca 5-8 let a 100-160 tisic kilometru. Chapu, ze zaruka ma sve podminky a omezeni, ale aby slibovali temer trikrat vice nez je maximalni vydrz, mi pripada ponekud prehnane.

      1. Tak třeba v Tesle jsou články 18650, identické jaké jsou v noteboocích a podobně. Další komentář k životnosti netřeba.

        Výrobci co dávají záruku delší než 6 měsíců zaplatí náklady na tuto záruku ze své kapsy, jako součást PR.

        1. 18650 pouzivame u nas do nasich vyrobku a bez ohledu na kapacitu vetsinou realne vydrzi tak dva roky. Pokud to s qalitou bude stejne jako s olovem, ktere jeste pred 10 lety vydrzelo pet az sest let a ted s bidou dva roky, tak potez koste.

          U akumulatoru plati, ze pokud se nekdo chce vyjadrovat k jejich zivotnosti,tak musi predevsim rict,k jakemu datu ten jeho vyrok ma platit. Cim pozdeji vyrobene, tim vetsi sracka.

          1. Jestli chcete qalitní akumulátory, tak dodám Panasonic. Tak je to holt když každej kupuje tydlety Fukawy a Leoch a podobný za tři stovky a pak se hrozně diví, že mu z toho vyteče kyselina a sežere zařízení…

            1. Tak dúfam, že tie Vami núkané baktérie Panasonic sú lepšie ako tie čo mám s nimi skúsenosť v uťahovačke firmy Weidmüller.

            2. Jo. Zrovna tu mam dva olovene Panasonicy 12V/1.3 Ah v laboratori, mam s nima zaryglovany dvere, aby se nezaviraly. Zakaznik je mel dva roky a zemrely. Kazdy stal tusim petikolo CZK. Po nich jsem mu dal noname po $5/pcs a s tema jede uz ctvrtym rokem. Prestal jsem verit na znacky, pokud se to FYZICKY nevyrabi ve fabrice dane znacky.

              1. Taky záleží odkud to je, jestli to není nějaká stará vražda co stála pět let na skladě bez nabití a je to vůbec origo. Beru od dovozce, nikdy žádnej problém. Slyšel sem o případu, kdy z toho tekl elektrolyt v pozici dnem vzhůru, ovšem to taky nabíječ přebíjel a v takovejch případech to dělá (ventily upouští)…

                1. Konkretne tyhle Panasonicy byly opravdu od Panasonicu. A nabijeny byly samozrejme koser, na to se u nas dava majzla. Sveho casu jsme nove aku otevirali a sjednocovali hladiny destilkou, prodluzovalo to zivotnost, samozrejme. Ty ventily jsou pekna vec, ale i slabe prebijeni aku vysusi. A kdyz novy uz je pod limit, tak je problem.

                  No, ja s olovem celkove koncim, Zvladli jsme LiPoly a tim padem je fura veci vyresenych.

        2. Ja nesjem odbornik na baterie, ale neni 18650 pouze oznaceni velikosti clanku?

          1. Ano, je. Vyrabi se v teto velikosti LiIon a LiFePO4, co vim.

    2. Všichni Teslaři svorně tvrdí že kapacita nekles a když tak třeba jen o 5% za 5 let. Taky už jsem měl spoustu drahejch baterek do noťasu a nářadí a je pro mě těžký tomu uvěřit.

      1. Presne týmto argumentom poklesu kapacity v čase argumentuje aj samotná Tesla. A ja sa do boha pýtam čo to majú za baterky, lebo už sme mali na trhu kadečo (olovo, Ni-Cd, Ni-Mh, LiOn, LiPon atď.) a v takom mobile je pokles kapacity baterky razantný už po 2-3 rokoch. Olovo v aute vydrží pri dobrej údržbe a jazde na dlhšie vzdialenosti tak 5-6 rockov a potom skape na počkanie.

        1. Paušálně se to nedá říct, velice záleží na konkrétním provedení akumulátoru, nabíječky a používání. Průměrnej člověk na to ovšem mrdá a používá to jako hajzlák, takže v průměru to opravdu stojí za hovno. A v průměru je lithium o malej kousek lepší, než Ni-Cd nebo Ni-MH. Ovšem stojím si za tím, že na určitý věci je kvalitní olovo, kadmium nebo metalhydrid mnohem lepší, než i kvalitní lithium.

          1. Na auta so spaľovákmi ľudia tiež mrdajú a zvyknú fungovať so základným servisom dosť dlho.
            Inak čo typ a prevedenie akumulátora (olovo, LI, Ni-Mh atď.) tak to iné zaobchádzanie – jedne doplna vybiť a potom nabiť, iné dobíjať priebežne, ďalšie vybiť do polovice a pootm nabiť a pre istotu ešte ich na začiatku „sformátovať“ aby si neprišiel o záruku a aj tak ti to hovno pomôže. Ku každému nabíjaciemu akumulátoru aby bola brožúra ako, prečo, čím a ako dlho nabíjať aby boli zachované podmienky výrobcu.
            Tak ako neexistuje univerzálna motorka, mobil či auto neexistuje ani univerzálna baterka. Ja čo som tak sedliackym pozorovaním zistil tak tužkové baterky akejkoľvek konštrukcie idú do prdele najrýchlejšie aj keď nabíjam origo nabíjačkou, ta isto idú doprdele aj napevno vstavané baterky holiacich strojčekov, mobilné baterky vyberacie sú na tom o trochu lepšie, motocyklové bezúdržbove už idú jak-tak a najdlhšie to zmáknu olovené autobaterky montované od výroby.

            1. Co je přesně „origo nabíjačkou“? Pokud vím, tak tužkovky se prodávají skoro samostatně jako rohliky na krámě. Pokud to je balený s nabíječkou, tak je to obvykle nejhorší z nejhoršího odpadu co si lze jenom představit (aby to stálo dohromady dvě kila za 8 kusů s „nabíječkou“), a divit se že s takovou totální sračkou to zdechne je jak divit se, že se střídá den a noc.

              Jedinou výjimkou co vím jsou Eneloopy/Fujitsu Rechargeable, ovšem i tam jenom vyšší řady, který mají aspoň nabíječku s detekcí ΔV. Levný maj jenom časovač. A i to s ΔV je pořád někde jinde než mikroprocesorový nabíječky s kvalitním programem, který ovšem stojí tolik, že si to buřtožrouti kupující goldpík a vartu (v lepším případě) nedovedou ani představit.

              Ale tak co, holt takoví lidi co kupují po desítkách tyhlety akumulátory co maj „4,7 Ah“ nejsou moje cílovka, ty nemá smysl vůbec řešit.

              1. Tak vezmime to poporiadku:
                Tužkové baterky – kúpil som Energizer sadu v elektre (asi pred 7-mimi rockmi) kde bola nabíjačka a 4ks tužkových AA-čiek NiMh kapacity asi 1500mAh. Bolo to najdrahšie riešenie aké tam vtedy mali (neviem či aj najlepšie) a bolo mi odporúčané personálom (ktorý som poznal), že je to ozaj kvalita. Tie tužkové baterky aj celkom vydržali (ako dlho neviem, ale asi ich mám ešte doma a elektrolyt nevytiekol). Potom som do toho dokupoval baterky AA a AAA (NiMh-čky od GP či Varty) ale proste časom tie baterky boli kapacitne mimo oproti originál stavu. Niekedy sa hovorilo o 500 či 1000 nabíjacích cykloch a potom je vraj šlus.
                Napevno vstavané baterky – v dvoch holiacich strojčekoch / zastrihávačoch (rowenta a bosch ak sa nemýlim) šli tie baterky do péčka hádam do roka. Je to zrejme dané spotrebným charakterom zariadenia (aj napriek tomu, že som nekupoval ten najlacnejší šunt) a prachbiednými nabíjačkami k tomu.
                Olovené akumulátory v motorke a aute – tie už pravidelne dobíjam nabíjačkou Fronius EasyAcctiva 1206 (viem, na autobaterky trochu slabá) a zatiaľ žijú obe baterky v autách (druhovýroba) aj jedna v motorke.

                1. Energshitzer, Varta a goldpík, no dyť to řikám. Všichni kupují sračky a diví se, že to bídně zdechne jako sračka. Ehm.

                  Ve strojkách je většinou čína nabíjená napevno měkkým zdrojem napětí. Občas je tam trochu regulace, ale nedá se na to úplně spolehnout, v každým případě to nezřídka osciluje mezi podbíjením a přebíjením.

                  Do strojků už jako náhradu tužek a mikrotužek Ni-MH dávám Eneloopy/Fujitsu a krom toho, že je občas porod to tam narvat (v bulku to je delší než průmyslový provedení) to má samý jistoty a sociální pozitiva.

                  1. Tak tebou zmieňované shit značky (a potom NoName) sú bohužiaľ rozšírené tak, že človek ťažko nájde niečo iné. Vami spomínané baktérie teda výrobcu ani nepoznám a ako nevzdelanec v problematike by som sa im vyhol. A v obchodoch a to aj špecializovaných robia väčšinou osli čo o tom vedia ešte menej ako ja. U mňa má ale Varta a Bosch dobré meno v segmente autobatérii – samozrejme s určitou starostlivosťou.
                    No a cenovo sa kde pohybujú vami spomínané Eneloopy oproti Energizerom? A kde by som ich vedel kúpiť? Treba na to aj špeci nabíjačku od Eneloop-u? O koľko dlhšie vydržia Enellopy ako tie mnou spomínané shity?

                    1. http://www.hwworld.cz/index.php/akumulatory/tuzkove Je to v podstatě vylepšenej Ni-MH, nabíjet se to dá ve všem, nicméně jako vždy platí, že šrot tomu zkrátí životnost. Ale v základu je to každopádně jinde, neznám případ, kdy by Eneloop/Fujitsu umřel v šupleti jako mi osobně zdechlo tolik goldpíků…nebo že by se to za měsíc samo vybilo…

                      Jako základ bych bral ty nabíječky s detekcí ΔV, dá se to koupit v sadě http://www.hwworld.cz/index.php/bateriove-prislusenstvi-nabijecky Případně samostatné nabíječky a samotné akumulátory, my onehdá brali Ansmann Powerline 4 Pro, krom toho že tomu hned chcípl zdroj to je cajk, umí to dost věcí, viz http://ansmann.de/en/products/chargers-power-supplies/battery-chargers/powerline-4-pro. To bych uměl asi ta 1250. Dělají i verzi pro 8 a 16, ty toho umí i víc.

                    2. Vďaka za odkazy. Tie Ansmanny vyzerajú dobre a tomu odpovedajú aj ceny. A ak by to ešte bolo aspoň Made in EU tak by to bolo akceptovateľné.

                    3. Fabrika na akumulátory je v Takasaki.

                      Dyž budete něco potřebovat, dejte vědět, tyhle malý akumulátory není problém poslat ani po Evropě. Všechno čerstvý od dovozce, na druhé straně tady je to jedno, když to udrží 75+ % náboje i po pěti letech…

        2. Nevím, většina akumulátorů mi vydržela max 3 roky, ale třeba v autě je Pb baterie stará minimálně 7 let a mobil SonyEricsson fpohodě funguje 10 let (Li-Pol?).

          1. Jo, origo SE Li-Pol držej jak skala. Akorát teda sehnat to po letech je dycky průser, já pokaždý dostal místo nové nějakej ojetej shit. Nebo to bylo „nový“ před deseti lety a od té doby kapacita už taky nahovno. Číňan sice bouchá jako náhrady Li-Ion, mnohdy s větší kapacitou, ale to prostě nic nevydrží i když je to jenom jeden článek a tak nehrozí problémy s balancováním…

          2. Máte garáž? Nechce se mi moc věřit že by v autě vydržel aku tak dlouho vystavený venkovním podmínkám.

            1. No neviem ako predchodzí majiteľ, ale mi máme auta vonku a origo baterku v Suzuki z roku 2010 som menil toto leto lebo proste skapala – takže 6 rockov to dala. A v predchádzajúcom aute Nissan som tiež vyhodil origo baterku po asi 6,5 rockoch – tiež vonku parkované. No ale oba vozy sú cez týždeň používane na jazdenie takže žiadne uloženky na sviatky a oslavy.

              1. Já už pomalu jednu odepsal jako náhradní a vony to byly problémy kombinovaný s tím, že už byla stará, a současně se srala řemenice na altíku. Takže následný projevy kdy to akumulátor už nevykompenzoval (nebyl nabitej) a současně altík dával strašnou zátěž na motor aby to sám vykompenzoval (otáčky doháněl budičem a tím zas eště větší zátěž) byly jenom následky řemenice (ale dost zajímavý teda, chcípnutí při zatáčení a současně brždění a tak).

                Před tím než se vysypala úplně sem teda koupil novej, ale teď tak přemejšlím, že bych s tím možná eště dokázal jezdit. Hodit to do nějaké fóbie, tak to myslim eště dva roky ujezdí. A to přitom ani nevím, jak je to starý, pořádně sem neidentifikoval date kód, ale tipuju taky něco mezi 5 a 10 lety. No každopádně vozím v kufru pro případ, že se něco posere u mě nebo jinde. Teď jen sehnat slušný kabely…anebo by stačili i svorky tak na 200+ A, nějaký měděný lana z monitorů tu mám :D

            2. Proč? Pokud se s tím jezdí, správně to altík dobíjí a dolejvá se tomu destilka…nezřídka se setkávám i s tím, že různý no-name vydržej strašně dlouho, kvalitní akumulátory to už vůbec zvládaj v poho. Vona třeba časem měkne, ale zas když člověk hned na začítku zvolí správnou kapacitu (=to největší, co se tam vejde) a ne o třetinu míň, tak o to dýl pak může kapacita klesat/ESR stoupat než dosáhne bodu, kdy už to nestačí.

            3. Parkuji venku, akorát v zimě vezmu baterku 1 – 2x na dobití z auta, většinou když hodně mrzne. Motor 1,6 benzín, baterka malá šmudla – tak 45 Ah.

              1. Akumulátor odrovná přehřívání – zničíte ho v létě, pokud přijdou taková ta vedra 30+ a auto je na slunci a nedejbože tmavá barva. Umře sice „až“ v zimě, ale v důsledku veder v létě. Mně teda aku nevydržel víc než 5 let (ovšem velmi tmavé auto, bez garáže)

    3. To není úplně pravda. LiFePO články mají výrazně delší životnost a mírně vyšší cenu. Nevýhodou je dvojnásobná hmotnost kvůli tomu železu, ikdyž pořád je to nesrovnatelně lepší než olověné trakční baterie.

      Podle mě je momentálně největším problémem přemrštěná cena elektromobilů, která i přes drahé baterie neodpovídá výrobním nákladům. Není problém udělat elektromobil s cenou o 30% vyšší než je cena stejného auta se spalovacím motorem.

      1. Tomu se říká tendleten náklady na vývoj a pak taky zisk, že.

        1. Tomu se říká todlencto holení neinformovaných ovcí. Podobně jako s „novou kosmickou technologií“ u předražených hybridů před lety.
          Na elektromotoru už není co vyvíjet a baterie jsou složené z těch samých 3,7 V primárních článků co se vyrábí v Shenzenu po miliardách.

  3. pozastaveni spravne, lec zcela zbytecne! Bezne elektromobily v CR je scifi vzdalene strizlivym odhadem 40-50 let.

    Cena auta je dana cenou baterii (drahe na vyrobu i likvidaci, NIKDO neresi, co bude s autem, az doslouzi, soucasne baterie jsou stejna darda prirode, jak odpad z atomovek, likvidace stare baterie stoji skoro jak vyroba nove, stejny problem maji i solarni panely btw)

    Musi se zaplatit VYVOJ technologii

    K cene je pridana „COOL“ prirazka pro debily, kteri ji zaplati…

    Problem nabijecek JE problem, ale nebojte,CEZ ma reseni a jiz na nem pracuje, pro vas a vase vnoucata to bude znamenat 2x drazsi elektrinu, bezna rychlo nabijcka veme 100-120amper, pricemz Vas dnesni CELY dum ma 25/32Amper jistic na privodu, tudiz pro Vas elektromobil BUDETE potrebovat spesl privod (jak do domu, tak na parkoviste u bytu, hadejte kdo to zaplati) s tim souvisi i to, KDE se ta enegrie navic, pro republiku plnou elektromobilu veme, udajne by to byla pulka temelinu (nebo 2-3 uhelky) jen na elektroauta.

    Jako dalsi vec, tu nabijecku musite mit VSUDE tam, kam jezdite, pokud tedy nebudete jezdit v okruhu 50km kolem baraku sem tam, takze minimalne jednu doma a druhou v praci (ale uz jsem u nas videl nory, kteri prijeli teslou z Norska do Prahy, coz jsem jim ocenil jako „challenge jako svine“ ikdyz je fakt, ze v Praze ji nabijeli z 220V ceou noc, tzn cca 12h)

    atd.
    ——————

    Na druhou stranu, elektromobily jsou in, zeleni na celem svete nad nima onanuji a treba nemci davaji az 70% dotace na nakup, pripravuji zakaz vjezdu benzinu do center mest atd, tudiz nema cenu u nas uvazovat nad elektromobilem minimalne do stejne urovne dotace i u nas, nemluve o nutnosti site nabijecich stanic, zatim tedy negativa prevazuji, a to HODNE!

      1. ano, to je stara vec, a nejen vyhorele palivo, ale i byvale skryvky vytezeneho materialu z uranovych dolu obsahuji docela vysoke % zbytkoveho uranu a jsou radioaktivni, o reaktorech na vyhorele palivo jsem slysel uz na zakladni skole, takze dnes dobre pred 20 lety a od te doby nic, to same o tokamaku

        1. Jenže je tam jeden velký rozdíl.

          Elektřinu z fúze vyrábět efektivně zatím neumíme; tokamaky, stelarátory a jak-se-vlastně-všechny-ty-pokusy jmenují dosud nejsou prakticky použitelné.

          Naproti tomu vyhořelé palivo pro výrobu energie dokážeme využít bez nejmenších problémů; technicky je to vyřešeno dávno a funguje to excelentně. Jenže z politických důvod „nechceme“, a místo toho totálně kurvíme krajinu naprosto nesmyslnou a ani teoreticky ne dostatečně funkční fotovoltaikou a vrtulemi :(

          1. Zatím jenom zčásti. Ve Francii to pomalu končí, protože jejich pokusné rychlé reaktory stály ve všeobecnosti za hovno, v Rusku to naopak čeká boom, sice samozřejmě taky s problémama, ale pořád jsou jejich BN spolehlivější. Po roce 2020 očekávám, že již budou mít sdostatek zkušeností z provozu letos spuštěného (a od minulého měsíce v komerční výrobě elektřiny) BN-800, design BN-1200 bude z větší části hotov a o pár let později začne stavba. Ten reaktor už bude čistě komerční.

            1. Rusové především nemají žádný problém, když jim to pšoukne někde uprostřed tajgy, 1 000 kilometrů od nejbližšího města. Na rozdíl od Evropanů nebo takových Japonců, kteří si tam šlapou po hlavách.

              Otázka je, jak by to dnes vypadalo, kdyby se prachy nacpané do ekonesmyslů použily na vývoj spolehlivých množivých reaktorů.
              CO já vím, tak ta bezpečnost tam je výrazně nižší než u našich VVER.

              1. Tak jistě, pracuje se většinou se sodíkem. Nicméně i u BN-600 bylo úniků sodíku „jenom“ 27 a hlavně žádný fatální, který by to zneprovoznily. No a od roku 2013 to má koeficient dostupnosti (výroby vs. odstávky) přes 74 %, to je docela slušný.

    1. Asi 230 V, pana 220V neznám.

      Každopádně radioaktivní odpad, a to zejména vysoce aktivní, je problém pro člověka. Přírodě je to úplně u prdele.

      1. ad: Přírodě je to úplně u prdele.

        Pozor, zdání klame. Je jen otázkou času, kdy to veškerý rabování příroda člověku vrátí. Člověk je jen součástí přírody. Nic víc, nic míň.

        1. No, jen aby se priroda te vendety dozila.

          1. Sysop
            19.12.2016 v 15:47

            Jo, to je velmi trefná poznámka.

  4. V Holandsku na elektroautech docela ujizdi, ale jako vzdycky, kdyz je potreba protlacit neco co je normalne hovadina – masivni dotace. Stat na Teslu prida skoro pulku a dalsi masivni kus si odepisete z danich. Ve velkych meste (Amsterodam, Rotterdam,…) jsou nabijecky jedna vedle druhe, jak to plati netusim.

    Kdyby existoval nejaky jiny zeleny zpusob dopravy, tak by cela tahle elektrohonirna nikdy nebyla… ale bohuzel je to zatim jedine k cemu se ekolobby muze momentalne upnout, kdyz se odepne od kol.

    1. Takovou skupinovou ekoonanii vídávám na pumpě, co je u sjezdu na dálnici D1 u Humpolce. Je tam nově postavená nabíjecí stanice pro několik Tesel a jiných typů elektromobilů a když jsem tam byl naposledy, nabíjely se tam dvě Tesly a nějaký Peugeot. Jejich majitelé stáli v hloučku opodál a porovnávali si péra, pardon, vlastnosti jejich ekovozidel a cítili se u toho určitě strašně ekologicky :).
      Osobně nemám nic proti elektromobilům, ale ještě je u nich co vyvíjet, zejména v oblasti napájení. Za současné situace, kdy jsou neskutečně předražené a jejich výroba je časovanou ekologickou bombou do blízké budoucnosti, je to jen vopruz. Až bude elektromobil typu Peugeot iOn stát nový do 250 000 kaček a typ baterií při skončení jejich životnosti nezatíží životní prostředí, pak OK.

    2. Tak a teď trochu reality, jo? Ne že bych se selektivní státní podporou toho či onoho souhlasil, ale lhát snad není potřeba…

      Holandsko je poměrně malé typické cesty docela krátké a většinou v hustém provozu. Čistě technicky tedy i pro současné elektromobily vcelku vyhovující okolnosti. Dotace na elektromobily v Holandsku nemáme. Už vůbec ne ve výši 1/2 pořizovací ceny. Existují následující daňové výhody:

      Nejvýraznější úlevy:
      – z elektroauta se při nákupu (do roku 2018) neplatí BPM (daň při registraci)
      – pokud se auto koupí do firmy a je pro soukromé používání, zvyšuje se základ daně z příjmů uživatele jen o 4 % ceny (oproti 25 % u spalovacích, v CZ je to tuším 1% za měsíc)

      Drobnější úlevy:
      – 36 % ceny auta (maximální cena 55k Euro) jde odepsat ze základu daně z příjmů jako eko investice, normálně se první rok odepisuje 15 %
      – od základu daně z příjmů lze odepsat 75 % z maximálně 2.500 Euro na pořízení nabíječky, tento odpočet se dá volně přesouvat do jiného roku jak se člověku hodí
      – z elektroauta se do roku 2015 neplatila silniční daň (auto srovnatelné s Amperou ca 150 Euro/kvartál)

      1. Tak není to přímá dotace, ale zas ty slevy jsou dost velký – zejména s ohledem na to, jak brutální ty daně na auta jsou (a že tak tvoří velkou část pořizovací ceny). Holt odněkud režim prachy brát musí, aby bylo z čeho budovat ten blahobyt, že…

  5. Problém čehokoliv je, když je toho moc.

    Nafta (zde tolik hejtovaná) – výborný způsob pohonu větších nebo těžších vozů s velkou sílou při nízkých otáčkách. Evropani to ale pochopili tak, že narvali patnáctistovku dCi od Renaultu (mimochodem dost slušný motor) i do Smartu.

    Benzín – ideální pohon pro většinu osobních automobilů. Bohužel auta i PHM jsou tak moc levná, že dochází k masivnímu nadužívání, kdy někteří jezdí třeba 2 km do práce autem. Na jednu stranu je to jeho věc a on to platí, na druhou to ale zahušťuje provoz a pak to provokuje politiky k zavádění represí, které dopadnou i na ty, kteří jinou možnost než auto nemají.

    Elektro – Nedávno jsem se vozil v elektrobusu v Praze z metra Budějovická na Brumlovku a podle mě to nemělo chybu. Trasa cca. 2 km, autobus v pravidelných (častých) intervalech. V místě to přineslo lokální odlehčení naftových emisí a pokud máte víc autobusů, tak zatímco některé se nabíjí, jiné jezdí. Ale jsme v Evropě a opět musíme běžet do extrémů, takže elektro pro všechny i těm co se to vůbec nehodí. Výsledek bude v budoucnu podstatně dražší elektřina a silnice ucpané stejně jak dnes. Otázkou je, co bude následovat po elektromobilech. Nejspíš opět nějaké jiné extrémní řešení.

    Jinak v elektromobilitě vidím problém hlavně v elektrické přenosové soustavě. Při proudové náročnosti jedné rychlonabíječky si ani neumím představit ty kabely, co se budou muset po městech rozvést, pokud by to mělo pracovat při nějakém +/- rozumném napětí.

    1. Jinak v elektromobilitě vidím problém hlavně v elektrické přenosové soustavě. Při proudové náročnosti jedné rychlonabíječky si ani neumím představit ty kabely, co se budou muset po městech rozvést, pokud by to mělo pracovat při nějakém +/- rozumném napětí.

      Zřejmě se bude muset změnit přístup k „tankovaní“ Bude to prostě jako u smartphone. Každou noc do nabíječky a občas ještě někde přes den.

      1. No a ako mám ja zmeniť prístup k tankovaniu ak musím ísť ráno o 4:00 do nemecka na služobku kde to mám jedným smerom cca. 800km a spať budem na hoteli pár dni a potom letím nazad domov zase 800km – a teda rád by som dal tých 800km tak za 9-10 hodín aby som necestoval dva dni ako šulín. To si mám dokupiť náves s baterkami či radšej nejakú prenosnú jadrovú elektráreň na dobíjanie za jazdy? A cestujem aj v zime nechcem mrznúť jak snehuliak ale cestovať v pohodlí vyhriateho auta v mikine či tričku. No a keď idem v lete tak chcem tiež prijateľnú teplotu a nie sa uvariť v tej posratej elektro-plechovke.

        1. Jo jo, na to se kupuje agregát na vozíku… :-)

        2. Na taketo sluzobky sa cestuje verejnou dopravou. Pouzity dopravny prostriedok moze pochadzat z Toulouse, Hamburgu, Rentonu alebo Seattle. Vhodne su aj stroje pochadzajuce z Montrealu alebo Toronta.

          1. Ak máš záujem tak si cestuj na služobku aj stopom – mne je to jedno.
            Ja jazdím na služobky v rámci Európy (pár viac dní až pár týždňov) zásadne autom lebo notebook, osobné veci, náradie mechanické, náradie elektrické a kadečo k tomu. Ak je to služobka na jeden-dva dni v rámci Európy tak najradšej letím (je to pre mňa najvhodnejšie) ak mi to umožní situácia.
            Služobky v Amerike a Ázii zásadne lietam – hoci ani loďou by to nebolo od veci, ale ten časový komfort ja teda nemám.
            Ale raz som išiel nazad zo služobky z DDR vlakom a stálo to viac ako palivo do auta a trvalo to dlhšie ako autom a dvakrát som prestupoval a ťahal so sebou kufor ako kokot hore dole.

            1. No neviem. To by este bolo aby som na nejaku sluzobku soferoval viac nez 4 hodiny. To sa stane len v ojedinelych pripadoch casovej tiesne – dohromady raz za poslednych 11 rokov.
              A na sluzobky cestujem s dvoma kufrikmi naradia/nahradnych dielov (okolo 15 kg kazdy) + mam svoj stary hard shell kufor v ktorom mam oblecenie plus nejake velke/krehke nahradne diely ked su potrebne.

    2. Jedna rychlonabíječka představuje pět akumulačních kamen, není to nic nepředstavitelného. Náklady v síti řádově 100 000 – 300 000 Kč na 1 elektromobil. Zatím to tak není vidět, ale až bude chtít elektromobil každý jouda na vesnici, bude se muset posílit VN linka do vesnice a zakoupit nová distribuční trafa, oboje znamená milionové investice. A to jsme se ještě nezačali bavit odkud se ta elektřina vezme, 1 000 000 elektromobilů znamená jeden celý temelínský reaktor.

      1. Tak, ono to především totálně rozhodí dnes běžné chování energetické soustavy – když budou všichni v noci nabíjet elektromobily, nebude energie např. pro ukládání do přečerpávacích elektráren a vykrývání špiček během dne. Což v praxi bude znamenat nové (asi plynové) elektrárny, případně (i) nějaký přídělový systém pro nabíječky (po vzoru rolling blackoutů).

      2. Jedna rýchlonabíjačka od Tesla má mať inštalovaný príkon 120kW. A to je asi tak 10 rodinných domov vykurovaných elektrikou na priamo. V prípade kúrenia tepelným čerpadlom je to pokrytie spotreby v zime pre 20 rodinných domov cez deň v plnej prevádzke.

    3. Že elektrická trakce má v MHD smysl věděli už pánové Křižík a Siemens – i bez dotací. Tam, kde se dá očekávat vysoká trvalá zátěž se má postavit metro, tramvajová trať, nebo trolejbusové vedení – dle místních podmínek, požadovaného výkonu, snadnosti a finanční náročnosti výstavby. Autobusy ať se používají tam, kde by se stavba dražší infrastruktury nevyplatila a tam, kde je potřeba měnit trasy ad hoc.

      Naftových emisí se lze zbavit například provozem autobusů na CNG. Při pohybu na omezeném území si prostě provozovatel postaví jednu či dvě plničky a je vymalováno. Servisní infrastruktura, školení řidičů apod. to vše může zůstat úplně stejné jako u naftových autobusů a není potřeba šaškovat s elektromobily.

    4. Rozvodná sústava a ani výrobné kapacity elektrárni v ŽIADNEJ opakujem ŽIADNEJ krajine Európy (a dovolím si tvrdiť ani sveta) nie sú dimenzované ani na možnosť, že by polovica dnešných osobných spaľovacích motorov (benzín či nafta) bola vymenená za elektro-baterko riešenie v horizonte 20 rockov. Ja osobne (na vlastní bulvy) som ešte hádam nevidel stavbu novej VVN či VN linky a to mám 35 rokov a od strednej školy som študoval elektroenergetiku. Už teraz robí nemecký model výroby eko-teroristickej energie problémy v okolitých štátoch (Czechiu nevynímajúc) – produkcia energie na severe a spotreba na juhu.
      Ale zas na druhú stranu je tú enormný potenciál pre elektro lobby a korupciu – dotácie na stavbu rýchlo-nabíjačiek v každej prdeli, štátne zákazky na stavbu nových VVN a VN vedení, dotácie na stavbu eko-teroristických elektrárni, zvyšovanie cien elektriny až do nekonečna (malá výroba a enormná spotreba), výstavba domových prípojok pre opciu nabíjacej stanice (či viacerých) v rodinnom dome, opravy ciest po pokládkach nových vedení v mestách a dedinách atď. Proste rito jak sviňa a to si vyvolený na náš úkor nechcú nechať ujsť.

      1. Buďte tak hodnej a používejte normální název (Česká republika nebo Czech republic), když máte problém s psaním, tak CZ. Že si někdo někde kodifikoval nějakou sračku neznamená, že se z toho hned musíte všichni poto.

        1. Neprskaj súdruh. Mne ten Váš nový názov Czechia tiež reže uši aj oči, ale Vy ste si ho presadili tak si to riešte sami.

          1. V Čechii jsou saláti. Vsadím se, že vyhraje Rapid.

            1. Jen aby sis nemusel nechat narust plnovous!

          2. jednak neni novej, je z roku 1993 a druhak je to jednoslovny nazev urceny pro anglicky hovorici zeme, coz Horni Uhry nejsou. A za treti, furt lepsi nez ta debilita s Czech. Made in Czech. Vyrobeno v Čechovi/Český. Massa Bob mluvící dobrá anglická.

          3. Já sem nic neprosazoval, tak mě ráčil vynechat. Dokud to nezačal žvatlat kdejakej blb sem o tom ani nevěděl. No, hroznej shit.

  6. Hmhm … https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/cesky-elon-musk-vymyslel-revolucni-baterii-a-hlasi-ze-ma-na-sto-let-dopredu-vyprodano-7680
    Nerikam, ze to nutne bude super, to se jeste ukaze .. ale pokroky se stale deji a s tim, ze jinni lide pro zmenu maji uz funkcni superkondenzatory, ktere by sly pouzivat take, to mozna brzy zacne byt konecne zajimave ..

    1. Nebude to super.

      1. Proc konkretne? Mas nejake info, ze by to nemelo fungovat, ci tak neco?

        1. Protože konkrétně doposud zatím nic takového nefungovalo. A to už se „O TOM“ mluví přibližně 30-50 let. Takže ten optimismus bych vynechal, dokud nebudou hmatatelné výsledky. Třeba o palivovém článku už čtu 30 let, ale zatím jsem v sámošce za dvě pětky do baterky žádnej nekoupil.. :-P

          1. Prislo mi, ze v tom videu uz jim jela vyroba. Takze pokud to nejsou vylozene podvodnici, tak asi neco maji. Trebas to fakt bude dobre…

            1. Ja im držím palce aby im to fungovalo, ale tie skúsenosti hovoria niečo iné – už ani neviem ako dlho sa tu a tam onanuje stými baterkovými pohonmi malých, stredných či veľkých vecí a furt to má tie isté problémy. Ale zrazu prijde niekto (ako už X-krát pred ním) a zajebe – „Moja baterka je najlacnejšia, nejsilnejšia, najľahšia, najmenšia, najbezpečnejšia, najekologickejšia a najspoľahlivejšia“. A po určitej dobe už po tom ani pes neštekne. Navyše posledný revolučný objav, ktorý pohol svetom bol hádam vynález jadrovej bomby.

  7. Problem nabijecek JE problem, ale nebojte,CEZ ma reseni a jiz na nem pracuje, pro vas a vase vnoucata to bude znamenat 2x drazsi elektrinu, bezna rychlo nabijcka veme 100-120amper, pricemz Vas dnesni CELY dum ma 25/32Amper jistic na privodu

    Za noc se to nabije z 380V/32A naprosto v pohodě.

    ale uz jsem u nas videl nory, kteri prijeli teslou z Norska do Prahy, coz jsem jim ocenil jako “challenge jako svine” ikdyz je fakt, ze v Praze
    Tohle je něco jako lezení na hory. Prostě je tam nějaké nepohodlí jako u každé sportovní činnosti. Proč by někdo normální jel z Norska k nám autem při dnešních cenách letenek? Navíc, když si můžeš půjčit auto tady?

    1. Já se naopak domnívám, že v současnosti nikdo normální nemůže létat linkovým spojem tam, kam lze dojet vozem (nebo vlakem), a to zcela konkrétně a specificky vinou oněch naprosto nesmyslných, buzeračních a zcela absurdních procedur, jimž jsou ovce na letišti podrobeny, a jež by ještě před dvaceti lety považovalo osazenstvo libovolné věznice za natolik nedůstojné, že by kvůli nim vyvolalo vzpouru.

      1. Tak ja potom nie som normálny (a poznám pár ďalších prípadov), pretože keď si predstavím, že sa mám terigať 8-9 hodín autom do Švajcu (na obhliadku kde pôjde naša mašina spojenú s pokecom so zákazníkom a toto celé trvá 4-5 hodín) a potom to isté cestou späť (a to ešte musím ísť cez to drbnuté nem-ecko) tak to pôjdem radšej letecky za 65 minút letu a pár minút nedôstojnej šikany na letisku. Samozrejme ešte treba prirátať cestu na letisko a z letiska, prepravu na mieste príletu a čakanie na odlet, ale aj tak dokážem takúto operáciu spáchať v rozmedzí 12-14 hodín kdežto autom by to sám v jeden deň asi nedal.
        Ale tie prehliadky už sú ozaj, že čím ďalej tým viac postavené na hlavu a nedôstojné. Ale máš na výber – môžeš ísť aj loďou do Malajzie. Minule ma ešte aj (letel som do Istambulu) absolvoval kontrolu na výbušniny – lepkavým papierikom ti zoberú vzorky prachu z rúk a oblečenia, strčia to do mašinky nie nepodobnej Drägeru a čakajú na zelené či červené svetielko. Po zelenom svetielku (môj prípad) postupuješ ďalej do lietadla. Čo nastane pri červenom svetielku neviem, ale bude to iste „zaujímave“.

        1. Nebude. Zazil som to este v casoch ked sme pouzivali elektrochemicke senzory na kyslik, krore sa servisovali 30% hydroxidom amonnym a koncentrovanou kyselinou dusicnou. Myslim ze ten ich MS nasiel prave stopy HNO3. Nasledoval pokec v ktorom sa ma pytali ze co robim a ci mam predstavu ze odkial to mohlo prist. Tak som im to povedal a o 5 minut som bol za kontrolou. Flyertalk je mimochodom plny takychto historiek.

          1. Šmarjá, copak si lidi vážně neuvědomujete, jak je to dokonale zbytečné, nesmyslné, buzerační, a krom toho taky na hovno?

            Alí, který bude chtít vyhodit letadlo do vzduchu,
            (a) nechá tu bombu sestavit bráchu, aby residua na rukou neměl;
            (b) a navíc pro případ, že by je tam přec jen měl, bude mít připravené stoprocentně spolehlivé a plausibilní vysvětlení.

            Akorát normální lidi, co kupříkladu chodí často na střelnici (ano, myslím, že nechodit tam často je nenormální), s tím mohou mít problémy.

            Ale přesně totéž platí o všech těchto absurdních a zbytečných buzeracích :(

            1. Ale ved my si to vsetko uvedomujeme. Pracovne oznacenie pre bezpecnostnu prehliadku na flyertalku je „security theatre“. Ale mozeme tak maximalne nesuhlasit a stazovat sa. Prace ktoru momentalne robim sa nateraz vzdat nemozem, cestovanie do nasich prevadzok vzdialenych tisice kilometrov inak ako letecky neprichadza do uvahy. A napokon, ani dovolenka v karibiku alebo navsteva starnucich rodicov na Slovensku sa bez cestovania lietadlom nezaobide.
              Co sa tyka strelcov, neviem o tom zeby s tym mali problemy. Strelba na strelnici a lov su tu uplne normalna vec, robi to vela ludi, rezidua sa nachadzaju na rukach bezne a vysvetlenie je rychle a jednoduche. Mimochodom, ster z ruk nie je brany od kazdeho, aspon tu nie. Detektor kovov funguje aj ako generator nahodneho cisla a kontroluju len tych co ich vyberie. Tohoto roku sa mi to stalo raz. A to lietam dost na to aby som mal *G status.

      2. Jsem docela zvědavý, jestli ovčany probere z mentality vězně gulagu povinnéh letištníh vyšetření s gumovými rukavicemi (zavedení této procedury je jen otázkou času), nebo se tomu podvolí jako všemu ostatnímu.
        Jestli to s dnešními parodiemi na chlapy ještě vůbec hne, když se na nějakém multikulti evropském letišti bude hrabat jejich manželce ve všech tělesných otvorech stotřicetikilový Zawadi Tubabu, co má ruce jak lopaty.

        Pokud vím, tak v NYPD už to mají povoleno a nemají povinnost obstarat prohlížitele stejného pohlaví.

    2. Jak jsem psal, oni si ho u nas nabijeli z 220V, cca v 6-8 vecer prijeli, pichli ho na nabijecku prez noc a rano nekdy v 10 s nim prez den jezdili po meste a vecer se zase vratili, s dojezdem 400km se asi projeli, jen ta cesta z Norska sem, kde pochybuju, ze meli nabjecku kazdych 400Km, jako mi benzinku (tady mluvim hlavne o CR, v nemecku treba jo), ROZDIL je, ze rychlonabijecka se 100A nabije baterii v radu hodin (mam pocit ze za 2h to da 60% baterie) a klasicka s 30A za 10, stejny jak u mobilu s 500mA a 1A nabijeckou..

      A jako kazdodenni uzivatel elektromobilu bych preci jen radsi cekal 1h na nabiti nez 10, to je snad logicky, ne ?

    3. Ste tam nějací chudí že máte hliníkovej rozvod pět kilometrů od trafačky, že tam u vás padá sdružené napětí na 380V? Všude jinde tady je kolem 400 V.

    4. Marty…
      19.12.2016 v 9:21

      Letadlo zas taková hitparáda neni – nízkonákladovky nelítaj z Prahy a ČSA, který jo, je zase docela drahý, svýho času čtverec za jednosměrnou, pokud mě paměť neklame – může být jinak, ale pochybuju. To zas Norsko zas tak daleko neni, nějakých 1200km + trajekt. Pronájem auta taky něco stojí a za předpokladu, že nechci ten největší lowcost co tam mají, se ta kalkulace přestává vyplácet úplně. Letadlo je výhodný, ale za předpokladu, že pak v cílový destinaci nepotřebuju jezdit autem.

  8. Často slýchám kvalifikované předpovědi, že za 5-10 let bude většina aut na baterky. Je to docela úsměvné. Podobně slýchávám už tak pět let předpovědi různých hipsterů s iPhonem, že za dva až tři roky Apple zcela nahradí Microsoft. Oba odhady jsou založené na zcela zásadní neznalosti komplexnosti něčeho takového. Stejně jako Apple u kterého 95% portfolia obstarává operační systém do telefonu a 5% operační systém na desktopy (kteréžto jsou oba zaměřeny především na domácího uživatele co jde na net, pustí si písničku a film) nemůže nahradit Microsoft, kde naopak ty Windows, které každý zná z desktopu představují jen pár procent portfolia produktů, které obstarává běh systémů na celém světě. Schopnost hipstera zamilovaného do svého iPhone pochopit, že svět by bez těch SQL serverů, mailserverů, CRM systémů atd. nefungoval a že Apple jaksi krom svého iOS do telefonu neměl proti MS co postavit, protože nic nemá, je nulová.

    Stejně tak je to s e-auty. Nejsem odborník. Jen mám základní znalosti v oblasti elektrotechniky, kterými mě vybavila maturita v tomto oboru.

    1) Kde se vezme všechna ta el. energie, kterou by takové množství aut spotřebovalo? Někde jsem to četl vypočítané a kdyby jen několik desítek % aut jezdilo na proud, tak bychom potřebovali několik dalších Temelínů. Přitom za úspěch se dá počítat, že se nám od dob pádu komunismu podařilo dostavět alespoň půlku jednoho. Kde vezmeme za 10, nebo třeba i za 30 let dalších několik? A pokud to budou uhelky atd. tak kde je ta ekologie? Soláry nemají smysl. Lidi budou nabíjet auta večer za tmy.

    2) A co přenosová síť? Ta není na takové objemy toků stavěná a investice do ní by byla minimálně stejně velká, jako investice do nových elektráren. Pokud vím, tak přenosové sítě jsou na pokraji kolapsu už jen díky solárním a větrným parkům, které dělají na celkovém objemu vyprodukované energie prd.

    3) A co domovní přípojky? Už teď se automobil doma nabijí celou noc a o nějakém rychlonabíjení není možno mluvit. Problém je, že při napětí 240/380V musí téct docela velké proudy a na to doma lidé nemají jističe. Nejsou na to dimenzované ani lokální rozvody v ulici od trafostanice. Auta mají dojezd 200km. Mluví se o tom, že musí přijít nové baterie s vyšší kapacitou, aby se dojezd prodloužil alespoň na troj až čtyřnásobek a mohl konkurovat spalovacím autům. Prý už takové baterie přicházejí. Fajn. Ale tím stoupne potřeba dobíjecích proudů stejně. Pokud někdo dnes nabíjí auto přes noc, tak se stejným omezením daným rozvody a jističem bude baterie s 4x vyšší kapacitou nabíjet dva dny? To asi ne. Při napětí 240/380V se už ale dostáváme na nesmyslné toky proudů. Bylo by třeba dopravit do domovů lidí vyšší napětí. 11kV do každé domácnosti.

    Masivní nasazení elektromobilů (v řádů desítek procent) by dle mě vyžadovalo masivní výstavbu nových elektráren a kompletní přebudování přenosové sítě a distribučních rozvodů do obydlí. Vyžádalo by si to tak ohromné investice, jaké tu ještě nebyly. Bavíme se tady o spotřebě ohromného množství el. energie, které nemáme kde vyrobit a jak dopravit ke spotřebiteli.

    1. Získávat (těžit a rafinovat) a dopravovat ropné produkty je stejně náročné ne-li náročnější než výroba a doprava elektřiny a přesto jezdíme se spalovacími motory, takže stav rozvodné a distribuční sítě a výroba elektřiny je jen zástupný argument. Elektřiny je tři prdele, problém je v zajištění vyváženosti soustavy, pokud eauta přinutí stát investovat do ČEPS jen dobře, vzhledem k propojení rozvodné sítě s okolními státy je to jedna z nejlepších energetických investic.

      Jen bych chtěl podotknout, že elektrifikace je a byla motorem rozvoje civilizace.

      1. Jenže ta infrastruktura pro distribuci ropných produktů tady byla budována desítky let paralelně s distribuční soustavou na el. energii. Svět je nastavený tak, že část energie teče ropovody ve formě ropných produktů a část energie v podobě el. energie distribuční sítí. Tyto dvě sítě jsou zcela zjevně nekompatibilní a nejsou za sebe zástupné. Představujete si to jako Hurvínek válku. Přesně o tomto jsem právě já psal.

        Další ohromnou výhodou ropných produktů je fakt, že se dají skladovat, což u el. energie neplatí.

        1. Svět není nastavený stejně do nekonečna. Dříve jste se nedostal do Ameriky jinak než po vodě (třeba).
          Elektřina se dá také skladovat (třeba ve formě kinetické energie).

          1. To je síce pekný argument s tou plavbou do ameriky, len sa treba ale aj zamyslieť ako dlho po lodiach trvalo kým vôbec niekto prvý preletel z európy do ameriky lietadlom a ako dlho po tomto prvom úspešnom lete trvalo kým sa rozbehla „normálna“ letecká premávka medzi týmito kontinentami.
            Ľudstvo urobilo za posledných 130 rockov taký skok v každom aspekte života ako nikdy predtým za celú svoju existenciu (a to sme tu mali ešte 2 veľké a kopec malých vojen) a predsa nedokážeme ponúknuť ani jeden rozumný a komerčne a ľudsky akceptovateľný pohon (áut, lodí, lietadiel), ktorý by aspoň ako tak dokázal konkurovať spaľovaniu paliva a nebol by pri tom svinsky dotovaný na úkor ostatných odvetví.
            No a skús rozvinúť tú kinetickú skladovateľnosť elektriky – lebo mňa napadá leda tak prečerpávacia vodná elektráreň.

            1. Technická: v době, kdy „vôbec niekto prvý preletel z európy do ameriky lietadlom“ už dávno normální letecká přeprava mezi kontinenty fungovala, a fungovala spolehlivě a bez problémů — díky vzducholodím.

              1. To stými vzducholoďami máš pravdu, že už fungovali spoje na trati Európa – Amerika, ale že by sa jednalo o nejakú pravidelnú či normálnu prevádzku? Rýchlosťou niečo cez 100km/h to šlo ako auto po okreske, ale zase to malo oveľa výbušnejší charakter. Až tomu teda uťal tipec Hindenburg s jeho posledným výstupom.

          2. Elektřina se dá skladovat zatraceně blbě.

          3. Vasi formulaci moznosti skladovani elektriny jsem fascinovane konzumoval nekolik dlouhych katatonickych minut. Dik. :)

      2. No a kdeže je tej elektriky tri prdele nech si tam skočím nabrať a odložím na horšie časy – aaaaa chyba plánu, lebo elektrika sa nedá rozumne skladovať. Ak kokotina ako e-auta donutí napr. Český štát investovať do ČEPS tak to zaplatíte vy všetci obyvatelia českej kotliny. A nabalí sa na tom pár vyvolených.
        Plus kokotina ako socializmus či komunizmus je ostať závislí na jednom druhu energie – napr. všetko len elektrické. Zdroje treba diverzifikovať inak hrozí pri nejakom probléme totálny kolaps.

      3. RE: „problém je v zajištění vyváženosti soustavy“
        No ved prave. Elektromobily by boli vynikajuci prostriedok na vyvazovanie sustavy, lenze by sa museli nabijat vtedy ked to potrebuje siet a nie vtedy ked to potrebuje majitel elektromobilu. Osobne by som od takeho kramu utekal velmi rychlo.

        1. Když jsem byl ještě energetik (někdy v roce 88), dostal se mi na stůl zlepšovací návrh kolektivu brigády socialistické práce nejmenovaných rozvodných závodů. V něm soudruzi navrhovali dovybavení synchrokompenzátorů dvoutunovými setrvačníky, akumulujícími nadbytečný generovaný výkon v sedlech grafu. Dodneska si nejsem jistý, jestli to mysleli vážně nebo šlo o vysoce sofistikovanou formu trollingu.

          1. Poznámka:
            Asi to byla taková módní vlna a možná vyvolala i pokus o znovuzavedení gyrobusů.
            Vynořil se i nápad zabudovat setvačníky s připojenými generátory do vozovky dálnice, kde by je roztáčela kola pojíždějících automobilů – zda to někdo dovedl i do stádia pokusného provozu, nevím.

    2. Často slýchám kvalifikované předpovědi, že za 5-10 let bude většina aut na baterky.
      Obávám se, že tohle je první chybný předpoklad. Dál energetickou bilancí zahýbe to, že ne vždy se bude dobíjet prázdná baterie a ne každý den.

      1. To se těžko počítá. Zkusil jsem si spočítat odhad přes benzin.

        Ročně se spotřebuje v ČR 2,2 miliardy litrů benzinu. Tipnu průměrnou spotřebu na 7 litrů na 100km.
        To dělá 314.285.714 „stovek kilometrů“. Průměrná spotřeba elektromobilu je cca 14kWh/100km, tedy pokud by všechna benzinová auta byla nahrazena elektromobily (a tím se vyhneme posuzování, jak moc aut jezdí a kolik aut stojí a kolik z nich by nabíjelo každý den atd.), tak by bylo třeba dodat cca 4.400.000.000 kWh al. energie.

        Tedy 4.4TWh el. energie ročně by bylo třeba na pokrytí spotřeby e-vozů, pokud by nahradili jen všechna benzinová auta. To je cca 1/3 produkce atomové elektrárny.

        Reálně by to ale bylo více. Ta spotřeba elektromobilu je totiž až reálný příkon za jízdy. Nijak to nezohledňuje ztráty, které vznikají na přenosové síti, ztráty, které vzniknou při nabíjení baterií a ztráty, které vzniknou na vybíjení baterií.
        Chvilku jsem hledal informace o ztrátách na přenosové soustavě a účinnost nabíjení lipol, ale nenašel jsem.

        1. Velice zhruba se dá brát tak 10-15 % při přenosu a následných přeměnách, každe (síť-nabíječka, nabíječka-akumulátor, akumulátor-motor). Takže ve výsledku je to tak – při střelbě od boku – o polovinu víc.

          Počítáte ovšem jenom bencin, nevím proč. Pokud se nahradí i nafta (a to jen osobáky), tak to zhruba vychází na produkci jednoho dalšího Temelína, ostatně to je výsledek, ke kterýmu nezávisle došlo několik dalších lidí pod předchozími články (nebo v nich) i když to počítali jinak. A k přenosu takovýho výkonu je samozřejmě třeba i investovat pár stovek miliard do rozvodných soustav. Čili celá tahle sranda by vyšla jenom na investicích do zdrojů energie a přenosové soustavy někde nad bilion korun, zhruba? To pokud bychom inteligentně dostavěli Temelín. Dělat si větrníky a podobnej šrot, tak to rovnou může ČNB postavit novou tiskárnu na prachy, ta stávající by to nestíhala ani při provozu 24/7.

          1. Faktoru by bylo více. Například takové samovybíjení akumulátorů. K tomu dochází, ať už auto jede, nebo stojí. Myslím, za lipol ze 100% dojde na nulu sám asi tak po roce až roce a půl? Palivo z nádrže samo takhle nevyprchá. Není to moc, ale je to jedno nabíjení ročně navíc.
            Pak ztráta energie z akumulátorů v mrazu tak asi nějaké bude.

            Jen benzín jsem počítal z toho důvodu, že na něj jezdí prakticky jen osobáky. Naftu projedou i dráhy a stavební stroje atd. a tam by se asi e-auta hned neujala. Ale ano, nafty se spotřebuje ještě více jak 2x tolik.

            Jinak způsob výpočtu mě příjde takto celkem snadný i pro laika, aniž by do toho bylo třeba tahat složité přepočty.

            1. Přidejte k tomu letadla a lodě :-)
              I když možná někdo vymyslí elektrická letadla dobíjená bleskem :-)

              Jinak ty poměry spotřeby se dají odvodit z celkového podílu na emisích: silniční doprava celkem 10,5 %, vlaky 0,5 %, letadla 1,5 %, lodě plus ostatní 2 %.

              1. Tak těch 2,2 miliardy litrů benzinu byl asi myšlen natural a ne nějaké lehké letecké oleje nebo co žerou ty turbíny :)

                Naopak v silniční dopravě 10,5% bude i kamionová doprava.

                Je to jedno. Chtěl jsem poukázat na to, že už jen nahrazení malé části fosilních paliv (méně jak 1/3 konkrétně) elektromobily by vyžadovalo velké investice do výstavby elektráren a posílení přenosové soustavy. Za 10-15 let prostě nemůžeme nahradit ani 30% energie fosilních paliv elektromobily, protože ta energie tady není. A pro procesy předcházející výstavbě atomky těch 10-15 let nic není. To se ještě ani nekopne do země.
                Těch 10 let minimálně zabere i příprava výstavby blbé dálnice.

        2. I vy technici, pro les nevidite stromy…

          Celou debatu bylo lze instantne vyresit pouhym pouzitim spravnych jednotek u Vaseho vypoctu.
          Z vysledku 3,14 dekagigametru je prec i diteti zjevne, ze jde o bludny kruh a vsechno je to na pi..

  9. Podle mě jsou elektromobily v ČEZkoprasečáku už dopředu mrtvé. Minimálně proto, že neexistuje žádná legislativa která by podporovala uživatelsky výhodnou síť dobíječek, zvýhodněné stavební předpisy pro jejich budování a celkové začlenění elektromobility do urbanizmu a územních plánů (P+R povinně s nabíječkami, pouliční nabíjení ze sítě veřejného osvětlení atd.)

    Zanedbatelné investice ČEZu a EONu do posílení elektrické rozvodné sítě tomu taky nepřidají. I ve vesnickém zapadákově to nebude terno, protože poté, co si pár desítek lidí navýší jističe kvůli nočnímu nabíjení elektromobilů, ČEZ dá stop dalším lidem, protože by to neutáhla trafostanice nebo VVN.
    Takže zoufalci s elektromobily budou závislí na odtahovkách a předraženém monopolu ČEZu.

    1. pouliční nabíjení ze sítě veřejného osvětlení
      Revoluční myšlenka!
      To v aktuální debatě nemůže nikdo překonat.

      1. jako napad to neni spatny, ale realny provedeni vidim jako vetsi scifi, nez cikani v praci :D

        ale abych jen nehanil, uz jsem videl nekolik parkovacich mist, treba v obchodacich, kde bylo spesl misto pro elektromobil, puvodne jsem si myyslel, ze maj v podlaze civku pro wireless nabijeni, ale byl tam jen kabel do zdi, kazdopadne i tohle je pokrok!!

        a nejlepsi na tom bylo, ze ty mista byly 2 na cca 1000 normalnich, to mne opravdu pobavilo

        1. Wireless nabijeni pri tomto prenesenem vykonu?? Hmmm… tak to bych si mozna stoupl tak deset metru vedle a na maly smycce si jeste elegantne ohral burta. A to vubec neuvazuju neco jako hlas zevnitr auta „Maaamo, hele sundej si ten nahrdelnik, von ti nejak sviti. A ty dymis! Maaamo… Maaaamo….!!“

          1. tak neni problem spustit civku z auta na zem, v tom pripade by nemusel byt dopad na okoli tak tragicky, nez to zarit prez pul metru, kazdopadne v usa vymysli mechaniku, ze by se v aute menila cela baterie za nabitou, jako se dnes cerpa nadrz, proste prijede auto a automat mu vynda baterii a vrazi plnou zpatky a vybite se pak nabijely v podsate prumyslove v te stanici, imho idelani reseni, ale opet narazime na problem, ze tyto stanice by museli byt VSUDE

          2. Auto už není Faradayova klec? No teda dneska už bych se tomu nedivil…moje ještě bude.

            1. Re: Behemot
              19.12.2016 v 15:28

              Dnesni auto z kovu? Neni to neekologicke?

          3. Během „tankování“ si odbudete zároveň vyšetření magnetickou rezonancí ;)

            1. jen same plusy! :D

            2. Uplne to vidim. Pribouchnutej umelym kloubem k podlaze a huba drnci v rytmu vyskakujicich amalgamovych plomb… ;-)

    2. Ani CEZ zadarmo nehrabe. Spis bych to videl na stejny tunel, jako se solarem. Udela se projekt „zelena Zelenym pripojkam“, roztrhne se pytel se soukromymi vlastniky tlustych kabelu od VVN kamsi a ve finale se zdrazi vofcanum elektrina, protoze jde o „podporu obnovitelnych energii“, takze pak elektromobilisti, kteri budou vicemene mezi hornimi 10k, si koupi jen drahou karu, za vozeni prdele budou platit CEZu nejaky smesny rocni poplatek (CEZ podporuje ekospotrebice), ale ty hlavni $$$ potecou od vofci smerem do CEZu.

      Zasuvka doma nebude akceptovatelna,protoze a protoze a proste ten poulicni rozvod na to nebude delanej, takze sup s autickem pekne nekam k Zelene pripojce.

      Ja v tom vidim obrovsky neorane lany.

      1. ano, presne tohle je finalni goal, stejne jako solary, 21 miliard rocne, a u tohodle to BUDE jeste vic, pac vlastniku solaru je par desitek, ale elektromobilistu jsou potencionalne miliony!! To by museli bej v cezu uplni debilove, aby tohle nepodojili do posledni kapky, kor kdyz to stat ovcanum naridi POVINNE!

      2. Kromě toho bude novela zákona na základě kterého vám lezou do baráku kontrolovat čím topíte.
        Pak vám budou šmejdit i v dětském pokoji, jestli nemáte pod dětskou postýlkou skrytou ilegální zásuvku ze které prodlužovačkou dobíjíte elektromobil. A tím krátíte stát na 50% dani z energie pro elektromobily z certifikovaných dobíječek, na které má dle speciálního zákona
        povolení jen ČEZ.

        1. Nejen to. Tu zasuvku jste zcela jiste poridil nelegalne, protoze ji nesmite vlastnit a nikde se neprodava, je vam pronajata vyhradne autorizovanou osobou a dale pak se jedna o cerny odber, protoze i kdyz je to za hodinama, tak v pripade zasuvky pro nabijeni elektrosrotu je nutne mit samostany energeticky stitek, ktery vydava pouze ANOwert. Takze to mame nedovolene ozasuvkovani, danovy unik a trestny cin obecneho ohrozeni. Vzhledem k tomu, ze je to v „zelenych“, tak mal zwei.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!