Elektrikáři všech zemí, vzpamatujte se!

Paříž se blíží a proto se v tomto článku pokusím čtenáře seznámit s malým vzorkem různých vozů rozličných značek, které byly k vidění na letošním Car Show v Ženevě, kde jsem měl tu čest si je osobně prohlédnout.

Jelikož je poslední dobou v módě rovnováha a všelijaké pochybné existence se hlásí o slovo a prosazují hlava nehlava nároky na to či ono, aniž by je dokázali logicky zdůvodnit, tak i já jsem to pojal podobně (s velkou nadsázkou) a na každé multi-kulti auto či obskurní přibližovadlo s elektrickou zásuvkou připadá v tomto článku jedno opravdové, reálné a hezké auto se zlým spalovacím motorem, nejlépe benzínovým. Budu porovnávat neporovnatelné a pravidla moštárny si určím také dle aktuální nálady sám.

Kdo neviděl, neuvěří, ale na letošní show se všichni výrobci drželi hesla – kdo nemá plně elektrické přibližovadlo, hybrid či kombinaci obojího, jako by nebyl. Ti odvážnější upřeli svou energii směrem k vodíkovým článkům, což je stále pro běžného zákazníka hudba budoucnosti. H2 logo je magická formulka blízké budoucnosti. Vesměs se jednalo o koncepty (jak jinak že), studie návrhářů, kde se z tvaru aut se dal odhadnout druh a množství drogy pozřené návrhářem. Jsou to návrhy, jak by měla osobní doprava vypadat za tolik či tolik let, kdy elektronické pomocné systémy udělají z řidiče tupého hlídače kontrolek a blikajících diod, či zvláštní věci, které člověk musel obejít 3x dokolečka a ani poté si nebyl jist zda to má volant nebo knipl a co se do toho lije. Odhadovat potencionálního kupce nemělo smysl, protože jsem přesvědčen že něco takového si prostě nikdo nekoupí. Možná že i s tímto tvůrci kalkulují. Dvojice proti sobě přiřazené budu hodnotit tím nejjednodušším způsobem a pravidla postupovým pavoukem měním dle nálady stejně jako dobroserové mění naše životy. Všimněte si že málokterý výrobce elektromobilu uvádí, kolik energie musí být vynaloženo na výrobu např. 1kW elektrické energie v převážně telepelné elektrárně což je vůči sluníčkovým zákazníkům vyloženě nefér.

Na prvních dvou fotografiích vidíte Rolls Royce Dawn, jenž je charakterizován svým výrobcem jako „Strikingly seductive“ což mohu jen potvrdit. Pak přibližovadlo Smart vytuněné firmou Brabus. Ano Brabus. Bleděmodrý šmoula má pohonnou jednotku asi tak výkonnou jako Rolls motorek na stahování střechy. Rolls 6,6L, V12, twin turbo versus 0,9L, řadový tříhrnek. Velké a elegantní oproti malému a nehezkému. Rolls vs. Smart 1:0

Na dalších dvou snímcích je Mercedes v úpravě Brabus classic versus Citroen E-Mehari. No nevím, ale už ten název mě odrazuje. E-Mehari mi připadá jako název určité oblasti sub-saharské Afriky, kde je dostatek slunce po celý rok a všude plantáže plné solárních panelů, které vyrábějí hen-tamtu čistou elektriku a meharníci si ji tankují do baterek a všichni jsou v poho. Jsem si jist že i tento historický kousek s trojcípou hvězdou, karburátorem a žíznivým motorem dojede na jednu nádrž dál než francouzský monočlánek. Mercedes vs. Citroen 1:0

A jdeme dále. Další souboj svádí Mitsubishi i-MiEV a Magna. Laici říkají, že pokud by i-MiEV dosáhlo stejné maximálky jako Magna, což je 395 km/h, tak se rozloží na anionty a kationty a karosérie z lisovaných PC součástek nevydrží. Nicméně pro ekonomicky smýšlejícího jedince to může být jistá volba. Zde můžete obdivovat aerodynamický design oproti ostře řezaným tvarům karbon-kompositového body. 12,4 kwh/100 km versus 552 kW 3,7 cc flat 6. Nemohu jinak než Magna vs. Mňau 1:0

Jednoduché versus složité. BMW i8 versus Morgan. Není rozdílnějších vozů. Elektronikou našlapané, automatickými systémy přeplácané a asistenty všeho druhu až k ebonitové tyči nabité BMW oproti jednoduchosti samé. Pravda, Morgan je na stupnici ekonomičnosti až u písmene G, což odpovídá polní klimatizaci maršála Erwina Rommela používané v Africe, ale na druhou stranu kdo chce klíčky od auta s funkcemi laptopu a palubní desku se středovým panelem, ve kterém se nevyznáte vy, natož vaše manželka. Za mě jednoznačně Morgan vs. i8 1:0

Bee Bee XS versus Alfa Romeo Giulia. Asi nemá cenu porovnávat tak jen ve zkratce. Bee Bee stojí bratru 22 900€ (600 000 Kč). Ukažte mi na této planetě blbce, který si koupí něco za 600k, ujede to na jedno nabití 110 km a vypadá to jako, jako, to ani nevypadá jako auto. To je prostě hnus velebnosti. Za Alfu mohu prohlásit že tohle se mi líbí. Takhle si představuji design sportovního sedanu, který jede jak motorová pila navzdory všudepřítomného snižování nákladů, což je viditelné např. i na znaku rodu Romeů, ten vypadá chudě a obyčejně. Přitažlivé sexy sportovní auto které dostojí svému Cuore Sportivo. Alfa vs. Bee 1:0

Nedržme se při zemi a vzhůru ke hvězdám. Bentley Mulsane versus This is not a car! „Quintessential expression of Bentley craftsmanship“ versus Microlino e’mobile. Nevím nevím, ale nechtěl bych v něčem takovém sedět při nehodě natož se překulit přes boudu. „Tohle není auto“ opravdu není auto. Je to výsměch do tváře tvrdě pracujícího sluníčkáře, ehmm do tváře sluníčkáře presentovaný v Ženevě. Mulsane vs. „This is not a car!“ 1:0

A jdeme do čtvrtfinále. Koenigsegg Regera versus EP Tender. Teprve když vidíte na vlastní oči supersport, zjistíte jak obrovská tyto auta jsou. Regera je mastodont. Velký, krásný, aerodynamický a extravagantní. Neuvěříte neskutečné složitosti systému otevírání dveří stejně jako luxusu interiéru. Velký, těžký ale výkonný viking. A EP Tender? To je přívěs za váš elektromobil či hybrid. Dojdou vám baterky v hentom onem This is not a car!? Nezoufejte protože Francouzi mají řešení. Přívěs s baterií + malým 600ccm benzínovým motůrkem na jejich dobíjení. Prostě jezdíte, nabíjíte za jízdy, hlídáte dva, ne tři motory, ehm teda vlastně 4 motory, jejich funkce a vše co s tím je spojeno. Všude blikající diody že je vše v pořádku a že jste cool. Prostě samé klady a positiva. Regera vs, EP 1:0

Druhá čtvtfinálová dvojice je tu. „The white thing“ versus Radical. Bílá věc je něco neurčitého tvaru, nemá to průhledné čelní sklo a je to na baterky. Teda lije se do toho možná i něco jiného než elektrický proud ale nevím kde. Ehh no někde se to připojí k veřejné elektrické síti a huráááá. Nevím co si o tom mám myslet. Radical je okruhový supersport. Poměr výkon/váha je 530 bhp na tunu. Karbonové body, střídmý interiér, skořepinové sedačky a samozřejmě manuální ruční brzda. Pokud jste někdy hrali na PC hru Project Cars tak tam si s ním můžete zařádit. S tou divnou bílou hmotou nechci nic mít. Radical vs. WTF 1:0

Jde do tuhého. Další souboj o vaši přízeň svádí holangský Spyker a Yebbujana. Jsou to vyrovnaní protivníci a souboj bude nelehký. Zatímco Spyker docela nedávno víceméně vstal z mrtvých a výroba těchto nádherných aut se opět rozjela, tak Yebbujana (zní mi to jako nadávka používaná v okolí Čadce) šla eko-cestou a nebylo to úplně marné. Tento zakulacený elektrojeb dokáže ujet na jedno nablití neuvěřitelných 765 km s výkonnějším typem baterie (81 kWh) což není málo. Co je ovšem hodně je cena. 47 000 € je 1,25 mega hochu a to nemá každý ekoterorista. Možná se dá i spekulovat že takovou cenu nebude ochoten zaplatit žádný ekopomatenec ale což. My vám ty elektroshity jednou stejně vnutíme. Spyker vs. Jebuto 1:0

Poslední čtvrtfinálovou dvojicí tvoří Pininfarina H2 versus Maybach S 600. Tohle jsou již těžké váhy ale nebude to tak složité jak to na první pohled vypadá. U Pininfariny jde predeším o design a ladné tvary spřáhnuté s elektromotory a navíc i vodíkovým článkem. Design Pininfariny je ikona sama o sobě podepsaná pod fantastickými modely napříč historií. Italové design umí což ocenilo Ferrari, Alfa Romeo, Maserati, Lancia ale také i Cadillac, Mitsubishi, Rolls-Royce, Volvo a desítky dalších. Design by Pininfarina je značka orginality, otázka vkusu a v neposlední řadě ceny. Maybach je luxusní pohodlí pro náročné. Kdekoli v něm sedíte tak cítíte doteky nejlepší kůže, čas vám odměřuje švýcarský hodinový strojek IWC a vůbec kamkoli se podíváte a čehokoli se dotknete je příjemně luxusní, krásně slícované a funkční. Skoro by to mohla být remíza, až na tu nešťastnou pohonnou jednotku vodíkové pumy v krásném obalu. Jde o elektro-vodíkový supersport, který není kde natankovat. Také v neposlední řadě cena tohoto kousku asi přebije cenu Maybachu což je něco málo přes 5 mega. H2 se odhaduje na 1 mega, nicméně eur. Maybach vs. H2 1:0

A máme tu první semifinálovou dvojici v podobě Lexusu LF-FC a Subaru BRZ. Zatímco Lexus je na tom stejně jako H2, což znamená vodíkový článek společně s bateriemi, tak Subaru se drží osvědčeného a historií prověřeného nízko položeného 2-litrového boxera, kde na výměnu svíček potřebujete trochu grifu. Lexus je přesně to, co jsem zmiňoval již na začátku – auto nacpané asistenty a automatickými pomocníky, kde nevíte kdo koho řídí. PR zní: „An advanced human interface operates controls via basic gestures, while automated driving technologies steer the flagship vehicle into a bold new world“. Amen. I s vámi. Subaru psalo historii na světových rally podnicích, vypadá skvěle a jezdí ještě lépe. BRZ vs. Lexus 1:0

Supersport na elektriku? Proč ne. McLaren 675 LT versus Rimac. Legendu jménem McLaren nemá cenu představovat. Když komukoli řeknete že vlastníte McLaren, bude jasné, že nejste robotek který ovládá čudlíky na volantu v současném světě F1, ale majitel supersportu který nemá jen tak někdo. Závodní technologie přetavená do cestovního supersportu. A co na to Rimac? Rimac pohání 4 nezávislé elektromotory o celkovém výkonu 1100 kW, kde může každé kolo zrychlovat či zpomalovat nezávisle na ostatních. Very impressive. I design má něco do sebe. Jakoby neviditelné otisky Pininfariny. Nicméně Rimac Automobili zatím neuvádí ani časy dobíjení ani potencionální dojezd ani cenu. Proč? McLaren vs. Rimac 1:0

A jdeme do finále. První finálový souboj na ostří přítlačného křídla svádí nový model Lamborghini Centenario a Quant F. Lambo představilo něco mezi letadlem a supersportem pro extravagantní zákazníky. Už jen technologie použitá pro tlumiče může naznačit. „Front and rear horizontal magneto-rheological damper with push-rod system” Hmm, Italové se neserou. Ale to je jedno zda Italové či Němci. Lamborghini je legenda legend. Už jako kluci jsme vlastnili angličáky Countach nebo Diablo. I funící býk je krásný. Vždycky byl. A co na tento smeč Quant F? Kvanťák jde na to mazaně. PR zní: „… sports saloon with a certain e-something and a family crossover for everyday use …” Jak tomu mám rozumět? Už to mám. NanoFlowcell je to magické zaklínadlo. „Because refuelling with ionic fluid – one positively and one negatively charged liquid, is possible right now“. Jsem rád že nerozumím elektrice ani slovním obratům jako e-something ale jedno vím jistě. Tohle nechci. Pokud dostanu na výběr tak za sebe říkám Lambo all the way! I když jsou krásnější i elegantnější auta, máloco přebije burácení zuřivého býka za vašimi zády. Lambo vs. Quant F 1:0

A poslední finálovou dvojici tvoří auta u kterých otevíráte obdivně ústa, dámské kalhotky vlhnou a o srdce eko-aktivisty se pokouší infarkt. Ladies and gentlemen here we go. Bugatti Chiron versus svatý grál elektrikářů Tesla. Bugatti je nádherný kousek. Fantastické auto a čím jste mu blíže tím více si do něj chcete sednout. Až když se můžete z bezprostřední blízkosti podívat na křivky tohoto krasavce a pod různými úhly obdivovat jemné detaily karosérie tak vidíte jaké ve skutečnosti je. Žádná PR fotka nebo presentace nenahradí moment kdy vaše oko spočine na tomto uměleckém díle. A co na to Tesla? Překvapivě velké a prostorné. Daleko větší ve skutečnosti než by jste čekali. Zavazadlový prostor jak v přední části tak zadní, cluster i středový panel jako ze star treku, přídavné dětské sedačky otočené proti směru jízdy. Průhledné čelní sklo a kulatý volant. Působivé. Středový panel s ovládacími prvky je obrovský dotykový panel jen s mírně zpožděnou odezvou. Přepínáte si mezi jednotlivými kamerami, pouštíte si hudbu z vašich mobilních periférií, vše je na dotek. Cluster před vámi je plný volitelných funkcí a kolem nohou je fůry místa. Pokud berete na výlet i děti kolegy a posadíte je do dětských sedaček v zavazadlovém prostoru, tak jim dopřejete nezapomenutelný zážitek asi z nejnebezpečnějšího místa v autě. Trochu mi to připomínalo přívěsný vozík za kolo, kde cyklošílenci hazardují se životy svých dětí. Pokud se tam posadí přímo váš kolega tak mu můžete buď omylem zlomit vaz nebo si vysypat zadní sklo. Jediná Tesla se mezi vozy s alternativním pohonem vyjímala a jako jediná působila komplexně a tak trochu dospěle. Ale opravdu jen trochu. Co dodat. Bugatti vs. Tesla 1:0

Stojíme před branami vítězů. Poslední dva kousky jsou nepsaní vítězové, i když nešli turnajovým pavoukem kde neplatila pravidla. První je F1 z dob kdy formule řídili frajeři a borci kteří měli koule a nebáli se je dát všanc při nebezpečných závodech. První je kus poctivé mechanické práce, při které volné elektrony obstarávaly jen základní a nezbytné funkce zapalovacích svíček a podobně. F1 RA272 Honda je open wheel Formule 1 z roku 1965 pilotovaná Richie Gintherem. Trochu historie: „48-valve 1,495.28 cc V12 engine (58.1 x 47.0 mm), a water-cooled transversely mounted unit which reportedly gave 230 bhp (170 kW) at 13,000 rpm. The engine was safe to 14,000 rpm, which was unusually high for a 1960s engine design.” V tomhle bych chtěl sedět a prošlápnout plynový pedál a poslouchat.

Druhý nepsaný vítěz je BMW upravené kluky od AC Schnitzer. Kombinace barev, relativně střízlivých úprav a aerodynamických prvků tvoří velice solidní a komplexní sporťák na který je radost pohledět. Dle kotoučů soudím, že si někdo i pěkně užíval což mu nepokrytě závidím. BMW je na pomyslném žebříčku jako poslední a vše uzavírá protože je ke koupi a také v neposlední řadě může legálně na cestu což F1 bohužel ne.

Co říci závěrem. Benzínové jednotky versus eko-multi-kulti-H2 kombinacím 14:0. Debakl elektrikářů ve prospěch zlých aut která dělají hluk, smrdí benzínem a přesto je všichni milují. Doporučuji takovou velkou akci alespoň jednou navštívit. Frankfurt je možná větší a německé automobilky jej berou jako domácí hřiště, kdo rád Němce, tomu doporučuji Frankfurt. Ženeva je možná menší, ale zato plná premiér, novinek a netradičních akcí, což ji možná činí zajímavější. Paříž bude zase plná lidí, se kterými se nedomluvíte, nelogicky uspořádaná, ale možná že se dobře najíte a zapijete to dobrým a kvalitním vínem. Detroit nemá cenu zmiňovat. Auta zde presentovaná tvoří jen malý výřez z celé show a mohl bych pokračovat všemi těmi Paganiho superkárami, tříkolovými Polarisy, ultralehkými Lotusy, luxusními Vengencemi, všemi podivnými francouzi, futuristickými Rinspeedy, hustými Zenvy, krásnými Astony, nepochopitelnými Lazarethy, sportovními Apoly a tak dále ale nechci.

Less is more.

25.09.2016 Dino Vercotti

Související články: