Ekologičtí aktivisté? Nejen naivní píčusové.

Featured Image

Tak nám soud podle článku zde zablokoval výstavbu paralelní dráhy na letišti Praha-Ruzyně.

Soud vyhověl stížnosti pana Hlávky a Bělohradského a zrušil změnu územního rozhodnutí, ergo budeme bez paralelní dráhy.

Moje bývalá tchyně s tchánem bydlívali v Mělníce-Mlazicích, cirka třicet metrů od elektrifikované trati Lysá – Děčín po které se, sečtu-li oba směry, přeřítil zhruba jeden vlak za pět minut. Nebýt oba na pravdě Boží, poradil bych jim podat žalobu. Měli by slušnou šanci, že dotyčná trať bude zrušena. Všichni takto bydlící, zkuste to! Obdobně ti, kdo bydlí v blízkosti dálnic a všichni obyvatelé velkých měst všeobecně.

Ale vážně. O problematice letiště, jeho hluku a vztahu k jeho okolí jsem se zmiňoval ve svém článku zde. Pro ty, kdo nechtějí moje původní veledílo studovat jako celek, vyjímám jen to, co je pro další podstatné:

„….Letiště Praha disponuje dvěma drahami, dráhy 31/13 a dráhy 24/06. Číslování je založeno na směru dráhy v desítkách stupňů, zaokrouhleno a používá se pro jednotlivé směry téže dráhy. Takže se skutečně fyzicky jedná o dráhy dvě.

Nejpoužívanější směry (vzhledem k převládajícímu směru větrů) jsou 24 a 31. Vzlety a přistání  ve směru 13 a 06 jsou  vyjímečné.  Při přiblížení a přistání na dráhu 31 dotyčné letadlo postupně přeletí: sídliště Jižní město, sídliště Barrandov, sídliště Butovice, sídliště  Lužiny, fakultní nemocnici Motol, sídliště Řepy a usedlosti na Bílé Hoře, aby následně  při zapnutí reversního tahu motorů oblažilo obyvatelstvo Hostivic, ležících cca 800 metrů vlevo od dráhy. Netroufám si typovat, ale moc neprohádám když napíšu, že dotyčným hlukem bylo obtěžováno okolo 100 000 lidí, kteří ovšem redaktory České televize zdaleka tolik nezajímají, jako hrstka zazobanců v Nových Nebušicích, ležících navíc stranou od současné sestupové osy dráhy 24. Ve zcela jiné situaci jsou obyvatelé Přední Kopaniny ležící přesně na dotyčné ose a v bezprostřední blízkosti prahu dráhy 24, takže letadla jsou zde podstatně níže než v době, kdy se pohybují na úrovni Nových Nebušic. Dále jsou postiženi obyvatelé Kněževse, kteří, obdobně jako ti z Hostivic, vyslechnou následně koncert reversního tahu. V České televizi ani slovo.

Při vzletu  je to obdobné. Startuje-li se z dráhy 31, odnesou to postupně Hostivice, Hostouň a následně třicetitisícové Kladno. Při vzletu z dráhy 24  Kněževes, Dobrovíz a Jeneč. V drtivém procentu případů (vzletů -dodatečná poznámka autora) jsou obojí Nebušice zcela mimo hru.“ (sic!)

V diskusi k mému článku (na šesté stránce) zazněl také následující názor značky Mia:

článek je skvělý a vtipný…
mám jen pár poznámek a informací pro doplnění….
v hnutí jsou starousedlíci, bydlím na kraji Nebušic v domě svých předků z r. 1917, je to jeden z prvních domů postavený v době kdy kolem byla jen samá pole… fakt, jsem ho nekoupila za pár desítek mil. a nepřestěhovala jsem se k letišti…
no, nikdo nebude nadšený změnou z klidného na hlučné prostředí… je normální se ozvat, když s něčím nesouhlasí… Proč by si to měli nechat líbit?
Většina výhrad obyvatel Nebušic není k současnému stavu letiště, ale k nové výstavbě tzv. BIS – dráhy (startovací dráha).
Stačí změnit výstavbu startovací na přistávací dráhu… myslím, že moc toho nechtějí.
Těch pár domečků v oploceném areálu s tím nemá moc společného… Oplocený objekt s ostrahou je využíván převážně k pronájmu.

Mia byla/byl slušná/slušný a proto i já slušně vysvětlím, co Mia nechápe a jako neodborník a nezasvěcenec  ani chápat nemůže.

Mia a ostatní obyvatelé Nebušic volají po změně proponované dráhy z výhradně vzletové na výhradně přistávací.

Proponovaná a nyní zrušená paralelní dráha měla být situována ve vzdálenosti 1 525metrů vlevo (z pohledu přistávajícího letadla) od dráhy stávající a tedy, jak je uvedeno i v původním článku (snažil jsem se být objektivní), bočně by se nová dráha (RWY24L) a  její sestupová osa k Nebušicím přiblížila.

Vyzývám kohokoliv, aby si vzal mapu a kružítko a zkontroloval si následující. Vzdálenost prahu současné dráhy 24 (ze které dochází k drtivému procentu vzletů) a nebušického kostela je cca 4 100 metrů.

Vzhledem k posunu proponované a zrušené dráhy vlevo a poloze Nebušic by se práh nové dráhy nacházel ve vzdálenosti cca 3 250 metrů od nebušického kostela.

Nejmenší vzdálenost do které se letadlo dostane při přiblížení na současnou dráhu 24 je cca 2 200 metrů od nebušického kostela.

Zdalipak někdo nebušickým vysvětlil, že moderní proudové letadlo má na konečném přiblížení motory v tahu (od „táhnouti“, nikoliv „býti v pr….“) a vyluzovaný kravál se prakticky neliší od kraválu při vzletu? Jediný rozdíl je v tom, že vzhledem k výšce je zasažené území větší.

V případě, že by byl splněn požadavek nebušických a hypotetická nová dráha by byla používána pro přistání by nejmenší vzdálenost letadla (vyluzujícího prakticky stejný hluk jako při vzletu)  a nebušického kostela činila cca 900 metrů a míjela by severozápadní část obce ve vzdálenosti zhruba třetinové.

Shrňme si to:

Není podstatný rozdíl mezi hlukem generovaným letadlem při vzletu a na konečném přiblížení.

V současnosti se přistávající letadla dostávají do nejmenší vzdálenosti cca 2 200 metrů od středu Nebušic, kdežto při vzletu z proponované dráhy 24L by produkce téhož hluku začínala ve vzdálenosti cca 3250 metrů a letadlo by se začalo okamžitě od Nebušic vzdalovat. Navíc je nadmořská výška Nebušic nižší, než nadmořská výška letiště a hluk letadla na zemi, nebo těsně nad zemí se sem šíří mnohem obtížněji.  Mia sama/sám píše, že v současnosti žijí „v klidném prostředí“.  Vím o čem mluvím. Za dobrých podmínek slyším vzlétající letadla na sídlišti Barrandov, kdežto obyvatelé Dejvic, v poloviční vzdálenosti, ale „pod kopcem“ od letiště o nich nevědí. Samozřejmě nemohu stoprocentně vyloučit mimořádnou východní situaci, při které dochází ke vzletům ve směru 060. V tomto případě by ovšem nebylo žádným provozním problémem  používání drah vyměnit a používat pro vzlety stávající dráhu 06, tedy dál od Nebušic, jak k tomu ostatně občas dochází i nyní. Použití jednotlivých drah pro vzlety a přistání není žádným fixním, nezměnitelným pravidlem.

Při splnění požadavku nebušických by se přistávající letadla produkující stále stejný hluk dostala do na méně než poloviční vzdálenost ve srovnání se současností a z hlediska vzlétajících by se nic nezměnilo.

Sečteno a podtrženo, zprovozněním uvažované a nyní zrušené dráhy 24L pro vzlety by se pro nebušické prakticky nic nezměnilo při splnění jejich požadavků by na tom byli podstatně hůře.

Otázka zní, kdo tohle všechno nebušickým nakukal? Zdalipak jim někdo sdělil, že moderní eroplány se přibližují na přistání s motory v tahu a vyluzovaný kravál se příliš neliší od kraválu při vzletu?

Kdopak to zde umístil mapu hlukové zátěže osahující jakési hrozivé čáry bez jediného slova vysvětlení, jakou hlukovou zátěž tyto čáry reprezentují? Podobně absentuje byť jediné slovo vysvětlení, zda mapa reprezentuje mapu zátěže pro přiblížení na dráhy 24, vzlety z drah 24, či přiblížení nebo vzlety v opačném směru 06. Logicky musí být schema hlukové zátěže pro každou situaci jiné! Nebo snad všechno v jednom? Účel je jasný, mít mapu s hrozivými čarami.

Dále si všimněte, že při přiblížení a přistání na dráhu 31 ( na mapě zhruba ze směru od Praha Řepy) produkují zřejmě letadla mnohem méně hluku, než při přiblížení na kteroukoliv dráhu 24. Zajímavý úkaz, že?

Zcela jistě jim tohle všechno nesdělil!!  Proč by v tom případě požadovali,  aby nová, nyní již zrušená dráha byla používána pro přistání, letadla by se pohybovala blíže k jejich obci a byla by tedy logicky pro nebušické více obtěžující než vzlety?

Spíše je naopak dotyčný je děsil představou letadel řvoucích nad jejich hlavami těsně po vzletu. Shora popsaný požadavek nebušických je z jejich pohledu naprosto scestný.

Opravdu by mne od značky Mia zajímalo, kdo jmenovitě s těmito podnětnými požadavky přišel. Zcela jistě to nebyli shora uvedení pánové Hlávka a Bělohradský. A pokud ano, tak pouze papouškovali něco, co jim vsugeroval někdo jiný. Tím někým jiným v pozadí, jehož jméno nenajdete ani v tiskových zprávách informujících o celé záležitosti, ba ani na oficiálních stránkách Nebušic zde, je jistý pan, nebo spíše soudruh Pavel Verner.

Představme si tohoto zasloužilého, leč skromného bojovníka za ekologické blaho Nebušic.

Soudruh Pavel Verner, bytem K Vizerce 445, Praha 6 Nebušice, tel. 220 961 003, býval zaměstnancem bývalé Správy dopravních letišť (později Řízení letového provozu ČR), Oblastní středisko řízení. Kromě tohoto počestného zaměstnání zastával svého času i méně počestnou funkci předsedy stranické organizace (hádejte které strany) a po roce 1968 se aktivně podílel na práci místní prověrkové komise. Dodnes si řada „bývalých“ komunistů pochvaluje, kolik z nich „zachránil“. O těch, které se mu „zachránit“ jaksi nepodařilo a byli existenčně zlikvidováni, o těch soudruzi mlčí. Mohl bych vám jich rovněž řadu jmenovat.

Po nějakém čase změnil soudruh Verner zaměstnání a odebral se do služeb byvších Československých aerolinií. Mimochodem, jejich tehdejší ředitel, soudruh Eliáš, běhal v noci z 20. na 21. srpna 1968 po letišti v maskáčích a s pistolí v ruce ukazoval soudruhům okupačním oficírům, spolu s četou vybraných samopalníků  cestu na všechna klíčová pracoviště, kde moji kolegové stáli čelem ke zdi a nevěděli, co se v příštím okamžiku stane. Později mu emigrovaly obě dcery a soudruh Eliáš byl pověřen zcela podřadnou funkcí vedoucího stanice v Bulharsku, kde ho posléze našli oběšeného v šatníku. Po letišti se tradovalo, že dotyčný šatník byl zamčený zvenčí. Sic transit gloria mundi!

Leč vraťme se k soudruhu Vernerovi. Všichni očekávali, že jeho věrné služby STRANĚ budou příslušně honorovány místem vedoucího stanice ve Frankfurtu, Londýně, případně v New Yorku či Singapúru, jak bývalo v kraji ustáleným zvykem. Ti věrní byli posíláni za odměnu na třeskutý západ, ti méně důvěryhodní do bratrského Bulharska. Ke všeobecnému úžasu byl sice nakonec soudruh Verner  pověřen funkcí vedoucího stanice, ale v tehdejším Leningradě, kam tehdy ČSA létaly tuším jednou týdně. Překvapení pominulo, když byl soudruh Verner po relativně nedlouhém působení v zemi, kde zítra znamená včera jmenován vrchním kádrovákem ČSA. Na něco takového tedy jeden musel být už pěkně velká svině a v této souvislosti se naskýtá otázka, co soudruh Verner činil v Leningradě zbývající čtyři všední dny v týdnu, kdy byl provoz ČSA veškerý žádný a zda-li ho ostatní personál ČSA v Leningradě vůbec znal.

V roce 1989 nepochopil soudruh Verner včas situaci (ostatně stejně jako já ) a to, že se k moci dere zcela jiná komunistická klika. Rozdíl mezi námi byl v tom, že já jsem věřil, že vypukla demokracie, kdežto soudruh Verner strhával plakáty a snažil se lidi zastrašovat. A opět jen na okraj. Jedním z aktivistů kteří se bryskně hlásili k Občanskému Fóru, nebo se o to alespoň snažili, byl také jeden soudruhem Vernerem zachráněný a nástupce soudruha Vernera ve funkci předsedy strany. Naštěstí, alespoň pro daný okamžik a na tomto místě bylo dotyčným soudruhům za jejich iniciativu poděkováno a byli posláni ke všem čertům.

Tak přišel soudruh Verner o místo kádrováka a posléze zmizel z dohledu úplně. Ostatně stejně jako tehdejší ředitel podniku Řízení letového provozu, soudruh Šmíd. Úplnou náhodou byla totiž v oněch vzrušených dnech na sídlišti Praha Řepy, na obyčejném paneláku objevena deska, hlásající, že zde sídlí „Pomocné vysílací středisko podniku Řízení letového provozu“. Ve skutečnosti se jednalo o místní filiálku StB a uvnitř jsme našli dalšího bývalého zaměstnance podniku soudruha Karmazína Václava a nic jiného. Veškerý spisový materiál byl už odstraněn.

Byli jsme to ale naivkové!

Předchozí služby soudruha Vernera byly ovšem honorovány natolik dobře, že si mohl dovolit postavit pěknou vilku v Nebušících, K Vizerce 445, a puzen svou činorodou státotvornou povahou, která ho vždycky pudila k boji za blaho pracujících, stal se bojovníkem za ekologii. Zbytek ponechávám na inteligenci čtenářů.

Takže, až si zaplatíte pěkně drahou dovolenou tu, či onde a následně budete v nových odbavovacích prostorách letiště (postavených z vašich daní) do nekonečna čekat, tak vězte, že jedním z důvodů, proč bude mít vaše letadlo zdržení jsou také aktivity soudruha Vernera Pavla. Jen v měsíci červenci vyprodukovalo totiž letiště úhrnem 6 674 minut (cca 111 hodin) zdržení, protože více letadel se na stávající dráhový systém, při dodržení všech hlukových omezení a bezpečnostních provozních postupů prostě nevejde.

A na konec, ptáte se jak to všechno vím? Jednak se to po letišti vědělo již před tím, ale soudruh Verner si, záhadno jak, patrně od některého toho soudruha, kterého svého času zachránil, sehnal moje služební telefonní číslo a spoléhaje se na všeobecnou epidemii Alzheimerovy choroby, snažil se ze mne tahat rozumy a informace s tím, že „pomáhá starostovi“. Stále stejná chyba, považují nás všechny za blbce. Anebo se snad, vzhledem k výsledkům voleb, až tak nemýlí? Poslal jsem ho ke všem čertům, tedy k tiskovému mluvčímu podniku a pro jednou jsem byl rád, že toho zmrda máme.

Z řady příčin nemám žádný zvláštní důvod trpět nějakým hypertrofovaným pocitem loyality ke svému zaměstnavateli, ale figuruje-li v dění takový týpek jakým je soudruh Verner, byl bych loyální třeba se samotným ďáblem.
 

Váš Katoda

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
217x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:06
D-FENS © 2016