Druhá strana „vypořádání se s osobou blízkou“

Featured Image

Dnešní úvodník v Rudých Novinkách sděloval: Kamery ve Studénce přistihly řidiče na červenou, většina nepřišla ani o body. Je tam všechno. Volání po prohlubování represe, vyšších pokutách, pojednání  o tom, úřednická arogance a hlas muže z lidu. Přečtěte si to, nebudete
věřit.

Článek je v podstatě o tom, že se málo trestá. V letošním roce policie na základě videozáznamů z přejezdu ve Studénce identifikovala jedenáct vozidel, jejichž řidiči nerespektovali výstražná světla. Článek neuvádí, zda to bylo předtím než přijel vlak, nebo když vlak již odjel. Informace o nich předala správnímu orgánu, tedy městskému úřadu v Bílovci. Většina oznámených deliktů (9 z 11) byla řešena s provozovateli vozidla, neboť totožnost řidiče vozidla nebyla známa, a ti dostali pokutu v maximální výši 2.500 Kč. Článek doslova konstatuje, že „v praxi to znamenalo, že se řidiči ve většině případů vyhnuli vyměření sedmi trestných bodů“.

Pak hovoří muž z lidu. Možná se domníváte, že strojvedoucí coby člověk, který řídí soupravu o váze několika set tun, občas s cestujícími nebo nebezpečným nákladem, by měl splňovat nějaká minimální kritéria pokud se týká inteligence a všeobecného rozhledu. Taky jsem si myslel, že není přece možné každého debila nechat řídit vlak, ale dnes ráno jsem prohlédl. Sám prezident Federace strojvůdců (to není nějaký nový stát, to je odborová organizace, tím se to částečně vysvětluje) Jindřich Hlas je takovým výsledkem zděšen a tvrdí, že sankce představují výsměch. Krátce nás seznámil se situací v Rakousku a Německu, kde jsou jinak pokuty v přepočtu na plat asi 5x nižší než v ČR, a nakonec se pustil do analýzy české legislativy.

„Naše legislativa je špatná. Podívejte se, co postihne naše řidiče, když nedodržují pravidla v Rakousku nebo v Německu! Tam se s nimi vůbec nikdo nebaví, i kdyby měli jít domů pěšky. To, že většině řidičů u nás ani neseberou body, protože úřad prostě neví, kdo auto řídil, to je opravdu k smíchu. Institut osoby blízké byl zrušený, zaplaťpánbůh za to, ale jak vidíte, stejně je to k ničemu,“ sdělil odborář.

Podstatně opatrnější byl následně citovaný policista, který narozdíl od odboráře chápal, v čem tkví podstata problému a do nějakých rozsáhlých analýz se nepouštěl, protože by se záhy ocitl na tenkém ledě.

Souhlasím s odborářem, že naše legislativa je špatná. Dále se bohužel naše názory rozcházejí.

Vraťme se do minulosti, konkrétně do roku 2011. Jednou z priorit politického projektu bezpečnostních složek zvaného Věci Veřejné bylo tzv. „zrušení osoby blízké“. V důsledku toho vznikl a byl odhlasování návrh zákona, který pro určitý okruh dopravních přestupků umožnil úřadům nehledat pachatele přestupku řidiče, protože ze zákona za tyto přestupky nesl odpovědnost provozovatel vozidla. Jedná se o tzv. správní delikt fyzické osoby. Za autorstvím návrhu je třeba hledat právníky z ministerstva dopravy, a to Mgr. Dundra a Mgr. Homfray, a propagátorem návrhu byl poslanec Stanislav Huml. Návrh také provázel silný lobbing institucí jako Svaz měst a obcí, protože se obce už nemohly dočkat, jak budou rejžovat pomocí radarů a financovat z toho obecní policie a další věci.

Ministr dopravy zmr. Dobeš sice konstatoval, že „projednaný návrh nijak nerezignuje na potrestání pachatele přestupku. Primární je stále postih pachatele, postih provozovatele vozidla je až sekundární„, ale opak je pravdou. Není tedy docela pravda, že úřed neví, kdo vozidlo řídil, jak říká soudruh z odborů, protože úřad nepotřebuje vědět, kdo vozidlo řídil. Dnes už nikoho nezajímá, kdo přestupek spáchal, například v Praze se ročně takto podaří legálně okrást čtvrt milionu provozovatelů vozidel, aniž by se úředníci jakkoli pokusili dobrat k identitě řidiče.

Důvodem zavedení tohoto zákonného konstruktu bylo, aby orgány obcí mohly komfortně vybírat pokuty a nemusely se vůbec starat, kdo vozidlo řídil. Za správní delikt provozovatele vozidla nelze připisovat body, protože pak by nebylo možné udržet zdání legality dalšího právního podvodu, totiž bodový systém. Ten zase může úspěšně obcházet další základní právní princip (ne bis in idem) jen díky tomu, že se bude obracet pouze k řidiči jako pachateli přestupku.

Úřad nejen že nepotřebuje vědět, kdo byl řidičem vozidla, které vjelo na přejezd, když bylo výstražné zařízení v činnosti, ale on to ani vědět nechce. Řízení o přestupku je totiž náročnější než řízení o správním deliktu fyzické osoby a proto je nežádoucí. Ty dva případy z 11, kdy se úřad dopátral k identitě řidiče, byly v podstatě na obtíž.

Pachateli správního deliktu, tedy provozovateli, nelze ani sebrat řidičák. On totiž řidičák vůbec nemusí mít.

Nějak se v tom nadšení, jak se mladým ambiciózním právníkům z MDČR povedlo ojebat ústavu zapomnělo, že ta mince má dvě strany.

Novinky tehdy jásaly, jak se potrestáním nevinných podařilo elegantně vyřešit „problém s osobou blízkou“ a konečně zatočit s těmi umanutými občany, kteří odmítali udávat úřadu své rodinné příslušníky. Podařilo se potrestat nevinné a vytahat z nich nějaké peníze na financování obecních projektů, ale současně se také nepodařilo potrestat viníky, což panu übermaschinenführerovi nyní vadí.

To je ale Kocourkov, že. Prostě se tak dlouho ohýbal a kroutil právní řád, až se úplně zkroutil, a teď se pomocí něho nedá potrestat ty, co něco provedli. A muž z lidu se hněvá a stěžuje si, že je právní řád zkroucený. Tomu říkám pozdní lítost.


29.07.2015 D-FENS
 


Související články:


12345 (13x hodnoceno, průměr: 1,31 z 5)
1 971x přečteno
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!