V návaznosti na článek “drazí rodiče, lžou vám”, který lehce nakousl motivaci všelijakých odborníků na očkování jsem se rozhodl svěřit se cizímu blogísku se svými názory. Věřím totiž ve svobodu rodičů rozhodnout se o očkování vlastních dětí.
Jenže je to pro mě ten samý princip, jako že věřím ve svobodu interupcí, nicméně osobně bych od interupce každého odrazoval. Tahle protiočkovací lobby skutečně lže. Bohužel se nevyplácí bojovat proti lžím příkazy a zákazy, protože to vždycky vede k tomu, že si část populace vytvoří paranoidní představy, protože normálně vychovaný člověk má v sobě určitý přirozeý pud bránit se věcem, které jsou mu nuceny a kterým nerozumí. Mnohem lepší je osvěta, a do té bych se teď rád zapojil.
Budeme si to demonstrovat na mé oblíbené odbornici na veškeré zdraví, paní Mgr. Margit, Ph.D. (www.margit.cz), protože je vhodné vést polemiku přímo s něčími publikovanými názory, a ne se neustále odvolávat na “oni říkají”. V každé internetové diskusi pod články o téhle paní se dozvíme, že její titul Ph.D., který získala dálkovým studiem nějaké vysoké školy v USA je něco podivného. Sama paní Margit uznává, že škola měla nějaké problémy s akreditací, a že byla nedlouho poté, co jí “dokončila” dokonce zrušena (zřejmě kvůli podvodnému prodávání neplatných a ani v USA neuznávaných “titulů” za peníze), to se jí prý ale už netýká, protože ona napsala něco, čemu říká “dizertační práce”. Postgraduál v ČR nedokončila, prý kvůli dětem a manželově práci. Kvůli takovým věcem se dá ovšem studium ukončit a pak se do něj přihlásit znovu, většinou nebývá ani problém s uznáním již jednou absolvovaného kurzu biostatistiky, takže paní Margit spíš postgraduál v ČR nezvládla z jiných důvodů (absence publikací?). Celá ta historka o exkluzivním vzdělání stojí takříkajíc na vodě. Pro PhD (a zvlášť v USA) je potřeba nějaká publikační činnost, byť v ČR bohužel často stačí i neimpaktovaná. Nicméně člověk, disponující titulem Ph.D. by měl být snadno dohledatelný jako první autor několika publikací na Google Scholar. U paní Margit se mi bohužel zobrazuje pouze Jonášův průvodce zdravou kuchyní a stať “O vegetariánství” z Meduňky v roce 2008. Obě publikace těžko můžou být považovány za nějaký vědecký počin, opravňující udělení titulu Ph.D.
Paní Margit se podle předmluvy, kterou pro svoje články o očkování napsala již tomuto tématu tolik nevěnuje (rozhodla se prý více věnovat problematice zdravotní prevence a výživy). Je to pochopitelné. Člověk, který si za hodinu konzultace účtuje 990 Kč nemůže čekat, že vystačí s kecama o očkování, protože tomu věří jen určitá část populace a hlavně na to nikdy člověk nedostane ani Euro z dotací, zatímco poučování o zdravé výživě, to je z hlediska eurodotací zlatý důl (http://objevit.cz/img/2014/06/margit_11.jpg), a to zvlášť pro Ph.D. odbornici, která projekt “zastřešuje”.
Nicméně vraťme se k článku o očkování. To, jak zde Margit lže a zejména podivné grafy mě přiměly k tomu, abych si pro účely tohohle článku o problematice našel kvalitní argumenty na internetu (epidemiologie není přesně můj obor).
Ony ty grafy, které tam má Margit možná nejsou z principu špatně (data k nim jsem nikde nenašel, takže nemůžu vyloučit, že jsou správně), jsou ale škálované schválně tak, aby to vypadalo, že očkování je nanic. Je naprosto jasné, že se od roku 1838 (některé grafy mají časové osy od roku 1838!, některé začínají kolem 1900) naprosto změnila hygienická situace i možnosti léčby tak, že výskyt i úmrtnost klesala i bez ohledu na očkování. Přece jenom se toho s medicínou stalo hodně. Robert Koch se narodil v roce 1843, Louisi Pasteurovi bylo v období začátku těch grafů 16 let. Srovnávat úmrtnost z období, kdy se ani nevědělo co ty nemoci způsobuje a jak předcházet jejich přenosu a ukazovat jí jako poměr k situaci v polovině dvacátého století je samozřejmě nesmysl. U spousty těch nemocí ani přímá mortalita nebyla hlavní příčinou velkých problémů, byly to následky těch nemocí (černý kašel – oslabení řasinek s opakovanými respiračními infekty, dětská obrna – kupodivu obrna).
Margit dále například linkuje studii, o níž tvrdí, že tam o očkování nic není, tudíž je jasné, že očkování není důležité. Přitom tam toho moc očkování není, protože se to očkování netýká. Navíc tam zmínka o očkování jako důvodu poklesu výskytu onemocnění .
Dále uvádí německou studii KiGGS, která prý zkoumala nemocnost očkovaných a neočkovaných dětí. Podle Margit (psala to v roce 2012) tahle studie prokázala, že naočkované děti jsou nemocnější. Doslova píše: Shromážděná data prokazují dvoj- až pětinásobně vyšší nemocnost očkovaných dětí ve srovnání s nenaočkovanými dětmi.
Každý odborník na zdraví s titulem Ph.D. by měl být schopen si výsledky téhle studie najít. Přiznám se, že ať se snažím, jak se snažím, nedokážu publikované závěry téhle studie přeformulovat do tvaru, v jakém je podává paní Margit. Prosím posuďte sami: The prevalence of allergic diseases and non-specific infections in children and adolescents was not found to depend on vaccination status.
A teď trochu údajů k jednotlivým nemocem. Nepředpokládám, že by pro americká data existoval spolehlivější zdroj než CDC, už proto, že žádná jiná instituce data v takovém rozsahu neshromažďuje. Hledal jsem proto hlavně v materiálech téhle instituce, a našel jsem výborný zdroj – Pink Book. Jenom stručný výtah:
Záškrt – očkování začalo v průběhu 30-40 let. Úmrtnost je 5-10%, u mladších a starších ročníků 20%. Před zavedením očkování ve 20 letech bylo v USA 100-200 tis. případů, z toho 13-15 tis. úmrtí. Očkování se zavádělo od 30 let, v 70 letech se v USA vyskytlo průměrně 196 připadů za rok. Od roku 1980 do roku 2004 pak bylo hlášeno 57 případů (celkem, ne ročně).
Tetanus – nejde o klasickou infekční nemoc, kterou na vás někdo plivne. K nákaze dochází po poranění kontaminovaným předmětem, spory tohohle organizmu se přitom vyskytují běžně v půdě. I zde začalo očkování někdy koncem 40 let minulého století, počet případů klesl z 500-600 za rok na průměrných 31 případů za rok (2000-2007).
Černý kašel – ve čtyřicátých letech před zavedením vakcinace se vyskytovalo zhruba 175 tis. případů za rok. Po zavedení očkování se tohle číslo snížilo na zhruba 3 tis, v posledních letech ale ze neznámého důvodu výskyt znovu stoupá.
Spalničky – i tady vypadá graf výskytu úplně jinak než ten, který nám předkládá Margit. Očkuje se od 60 let, předtím bylo udáváno zhruba 500000 případů s 500 úmrtími ročně. Po zavedení očkování se výskyt snížil o 98%.
Naprosto věřím tomu, že očkování má vedlejší příznaky a že může být pro určité jedince velkou zátěží. Jenže je to v porovnání se zátěží způsobovanou případnou nemocí neporovnatelné. Co mi na celém tématu v Čechách vadí je naprostá absence nějaké rozumné osvěty ze strany normální odborné veřejnosti. Prostě jsme se spolehli na to, že očkování je povinné, a není to třeba lidem vysvětlovat. Nevidíme, že jedna (byť už na druhý pohled naprosto nedůvěryhodná) paní Margit nebo jí podobní lidé si bez nějakých výčitků svědomí zařídí svojí léčitelskou praxi právě na tom, že budou v rodičích podporovat jejich strach. Existuje spousta lidí kteří svoje děti neočkují, kteří by se jinak, kdyby byly dobře informovaní, očkování nebránili. O vhodnosti očkovat je potřeba rodiče přesvědčovat stejně, jako je o škodlivosti přesvědčuje Margit. Máme tu výhodu, že při tom nemusíme lhát. Takhle totiž může skončit i vaše dítě.
(4x známkováno, průměr: 3,75 z 5)