Na tomto webu jsem snad přečetl všechny články na téma silnice a jejich typičtí obyvatelé a rád bych přidal i svou trošku do mlýna k této problematice. I přesto, že můj předešlý článek “BMW 318is“ se nesetkal s přílišným nadšením ale pravým opakem – risknu to.
Vím, že se budete dívat skrze prsty na názor jednadvacetiletého fracka, ale jistí to bod číslo 7 na hlavní straně.
Fenomén číslo 1
Předjíždění – v článku “Learning to drive“ se autor sám sebe ptá, proč má tendenci předjet Avii, která jede stejně rychle jako on. Já mám tu samou chuť a nejen u Avie ale u kteréhokoliv auta, pokud před ním už nic není (tím i myslím, pokud jede např. skupinka 5ti aut) tak chci být před nimi byť pojedu stejně rychle jako oni. Proč? Protože auto přede mnou je další element, který musím sledovat a když jej mohu eliminovat, udělám to. Potkal jsem lidi, kteří začali brzdit z ničeho nic, lidi kteří mají problém se rozjet protože nechápou, že zeleněji už ten semafor svítit nebude.
Prostě raději “zbytečně“předjedu než aby nějaký človíček, kterému spadnul zapalovač na koule, zašlápnul brzdy a dokázal mi smysl bezpečné vzdálenosti.
Myslím si, že hodně o řidiči ukazuje i styl jeho jízdy, pokud kličkuje ze strany na stranu, bezdůvodně zrychluje a náhle zpomaluje a děla nepředvídavé pohyby, je buď pod vlivem nebo debil a tím silnější je touha být od něj co nejdál.
Fenomén číslo 2
Kruhové objezdy – pokud vím, tak již dávno neplatí pravidlo, dávat znamení o změně směru jízdy při vjíždějí na kruháč a proti tomu nic nemám jenže… Kruhové objezdy, na které se najíždí například při sjezdu z dálnice, mívají klidně průměr 300 metrů což 99% řidičů bere asi jako velkou zatáčku a značka Kruhového objezdu na tom nic nemění.
Kde je problém? Fájn, tak si bliknou, to nikomu neuškodí ale potkal jsem idiota, který mi musel prezentovat plný výkon svých dálkových světel, když jsem se při vjížděni na takový kruháč před něj zařadil (nikoliv vesral) bez bliknutí. Divoká gestikulace a protahovaní prostředníčku několika dalších jedinců mě akorát utvrdily, že serou na značky a že bych asi měl blikat i když parkuju.
Fenomén číslo 3
ParKing – toto je kapitola sama pro sebe, kterou jistě plno lidí řeší denně.
V Ostravě je nádherným příkladem známý Shopping Park, kde nejlepší fleky, jsou nejblíže ke vchodům a protože lidi jsou shnilí, činí tyto místa nejfrekventovanějšími. Avšak najdou se i tací, kteří si svoji KvéSedmičku postaví ze šikma a tím vlastně zaserou 2 parkovací místa, protože vedle nich by se už nevešel ani Yaris. Tím neshazuji Audi ale dementy, kterým je za těžko, si auto vyrovnat a musí rychle valit do Alberta pro rohlíky a mléko či oběhat co nejvíc storů za nejkratší čas a nejlépe dvakrát.
Postavím se na druhou stranu areálu, kde jsou desítky volných míst a nic neřeším, ale dokáže mě nasrat pohled pohled na starší pár, který se snaží těžce nasoukat do své škodovečky a zarputile jim v tom brání debilně postavená 206ka důležité blond pipiny, která zrovna vyrazila na své každodenní onanování mozku nad oblečením. Už jen čekám, kdy si někdo splete přístřešek na košíky s krytou garáží.
Ještě existují lidé, kteří umí zaparkovat rovně ale trošku mimo mísu a stoji třeba kolama na čáře. Jeden zleva, druhý zprava… vniká operace Kleštič a šofére poser se. Sice tam zajedeš ale nevystoupíš. To má trošku nevýhodu v tom, že jeden se takto postaví a tím už nalajnoval, jak se budou stavět ostatní a až odjede, budeme neprávem nadávat na lidi, kteří za to nemohou.
Bohužel, nikde v zákoně není psáno, že čáry na parkovišti mají nějaký smysl, který se má dodržovat. Takže tohle bude vohnoutům stále procházet, dokud se za to nebude odtahovat na náklady majitele.
Fenomén číslo 4
Overtake Delay – toto se týka hlavě souběžné jízdy ve městě a setkávám se s tím poměrně často. Modelová situace: jede 5 aut v levém pruhu a 5 aut v pravém pruhu – ze shora to připomíná pohybující se obdélník. Já jedu řekněme 4. v levém pruhu a auta se naskládají tak, že jich jede 9 vlevo, protože budou za nějaký čas odbočovat (tím mě degraduji na 7.-8. místo) a jedno auto vpravo, v modelové situaci konkrétně to, které jelo poslední v té řadě. Ted to z vrchu vypadá jako písmeno “L“ a já toho pravého rebela vidím krásně v zrcátku.
Nastává u něj Overtake Delay. Já neodbočuji vlevo, takže je mi jedno ve kterém pruhu jedu a zároveň se nechci nechat brzdit vozidly přede mnou, když budou čekat na přednost při odbočování. Sleduju pravičáka, který stále jede 50km/h se svými sousedy po nějakém čase (cca 4-8 vteřin) usoudím, že předjíždět nebude, měl na to dost času. Hodím pravý voko, ještě udělám checking of position pravého auta, ujistím se, že má stále stejný odstup a v momentě kdy chci zahájit odbočovací manévr (nebo ještě lépe, když jej zahájím) mě opožděný blbček vytroubí, protože jsem mu tam “vjel“ když on se rozhodnul přejíždět….
Nejdřív jsem si myslel, že je chyba ve mně…. Pak mi došlo, že dám znamení a až pak zahájím odbočování, takže všichni za mnou a ti všímavější přede mnou ví, že odbočím ale vždy se najde primitiv, který i přes to se tam musí důležitě nasrat.
Kurva, když vidím, že někdo bliká, ne-li už odbočuje tak snad nezačnu zrychlovat.
Fenomén číslo 5
Tuning – na tomto webu je napsáno mnoho o tunerech, tuzerech a jejich poloautech a praktikách. Z toho co vídám na cestách ale nemohu říct, že by to byly nějaké echt prasata, k vidění jsou větší především ve 100x zmiňované Ochcavii TurboDymec. Ještě jsem nepotkal tunera v jó-natuňené káře (vizuálně), který by prasil, nebo měl tendenci závodit a z toho mě napadají jen dva možné závěry.
Buď má strach, aby jeho bakelitem oplátované auto nepřišlo k újmě z důvodu slabších reflexů přes ztmavená okna.
Nebo jsou to lidi už na tolik proškoleni a jsou si vědomi faktu, že 1.2HTP prostě není konkurence schopný motor pro 90% aut.
Jediný pokus o dokázání nadřazenosti byly dálkové světla při předjetí takového vozu, které mi vzhledem k tomu, jak rychle mizelo v zrcátku ale vůbec nevadily.
Jen ať se houfujou na parkovištích, tam moc nepřekáží…. Občas je třeba vobjet Stodolní Street a nabrat nějake bitches jako doplněk k placaté čepici a teplakům Emporio Armani pak zase zpět na parkoviště blikat LEDkama a ukazovat Hi-Fi věž v kufru.
Fenomén číslo 6
Zima – Trošku zasněží a hovinka.cz a zprávy všech televizí jsou plné bouraček, protože nějaký chytrák ve vraku svého auta přišel na to, že se nedá jet 160 přes sněhové jazyky a hlavně, že na ledu je úplně jedno, jestli máte zimní gumy nebo letní, pokud nemáte švédské s ocelovými hroty. Začne sněžit, auta sníh neustále ujíždějí a protože zrovna napadnul, všudypřítomní silničáři jej nestihli zesrat solankou, vznikne jakási kluzká plocha ale né všem dojde, že tření mezi gumou a asfaltem bude lehce odlišné od gumy a stlačeného sněhu. No a co, že pojedu 30 tam kde je 80…. Ale dojedu a auto bude celé, myslím, že tady se spěchat nevyplatí kord když vím, že mam zadní náhon, letní, relativně široké gumy a lehkou prdel. Ted si možná někdo řekne, proč uvádím široké gumy, když ve vzorci pro tření není o ploše ani ň, tak proto, že ve vzorci je kolmá přítlačná síla, která je větší, když je guma užší protože se stejná hmotnost rozkládá na menší plochu. I u finské rally je vidět, že vozy mají velice úzká kola.
Rovněž plno řidičů zapomíná na mosty a to jak pod nimi tak na nich. Pod mostem je stín, tudíž tam led vydrží déle… človíček tam vletí, protože je unešen vymrzlou zesolenou silnicí a je jasný. Na mostě není situace jiná, protože most je ochlazován i ze spodu což na tání ledu taky nemá zrovna kladný vliv.
Dokud lidi nepochopí rozdíl mezi létem a zimou, rozdílné tření rozdílných povrchů, budou mít hovna a hovínka co psát s každým novým sněhem.
Fenomén číslo 7
Opožděné blikání – poslední věc, kterou nemohu nezmínit a myslím, že o ni psal i DF v některém článku, je zahájení blikání ve stejný čas (ne-li později), jako zahájení změny směru. Tato demence může byt zapříčiněná snad pouze líností, pohnout prackou poprvé a začít blikat a podruhé začít zatáčet je očividně moc pohybů pro některé. I jako chodce mě to vytáčí neskutečným způsobem, kdy přecházím cestu, na křižovatce stojí auto, nebliká, začnu přecházet a dement začne blikat mým směrem ve chvíli kdy se rozjíždí.
Na cestách je situace stejná, nevěřit nikomu a ničemu kromě sebe!
Stalo se mi, že jsem jel po dálnici rychlost okolo 190 km/h v pravém pruhu, míjím ceduli “kýžený exit 1000m“ a v dálce vidím formana, který si to jel cca 90kou. Odhadnul jsem, že není třeba měnit pruh ani rychlost protože až já budu odbočovat, on už bude dávno mít jasno, jestli chtěl odbočit nebo ne. “kýžený exit 500m“ , rychlost 180, dávám pravý blinkr, forman se už nachází na začátku odbočovacího pruhu a jede stále rovně.
O pár vteřin později, já, nacházeje se na začátku odbočováku, přejíždím, rychlost stále stejná (mohu si to dovolit, následuje dlouhá rovinka do kopce, kde ji ztratím) forman, nacházeje se v 4/5 přerušované čáry z ničeho nic začíná blikat doprava a hned odbočuje…. Musím se přiznat, že větší strach jsem nikdy za volantem neměl, už jsem se viděl mezi tou škodarnou a svodidlem, zhoblovaný z obou stran, protože strhnou řízeni a objet jej zleva bych už nestihnul. Naštěstí mě brzdy přesvědčily o své účinnosti a rychlost jsem srovnal cca metr za jeho zadkem.
Byl jsem tak šokovaný svým štěstím a debilitou toho přede mnou, že jsem se nezmohl ani na klakson nebo dálkové…. Ano, kdybych jel předepsaných 130, měl bych více času zareagovat ale myslím si, že to posral on. Moc tomu řidiči přeji, ať to udělá ještě jednou ale ať tam nejsem já ale kamion, který to nedobrzdí.
Toto byl můj osobní výčet úkazů, které mám možnost pozorovat, setkávat se s nimi a dovoluji si je nazvat chybami. Cele to vždy stálo a bude stát na tom, že blbost není trestná a mistři policajti zpokutují člověka, který překročil rychlost na liduprázdné silnici místo toho, aby zabavily papíry lidem, kteří neví o existenci zrcátek, prostoru vedle a za autem a nejsou schopni neohrožovat lidi kolem sebe. Ale dokud dostane papíry kdejaká blbka či blb, kteří nejsou schopni vyřešit jednoduchou situaci na křižovatce, nezmění se nic.
Bandit
(Zatím nikdo nehlasoval)