Dr. Stefano Scoglio: Asymptomaticita a neplatnost testu na COVID-19

Featured Image

Dr. Stefano Scoglio, Ph. D., B. Sc.

2018 Candidate Nobel Prize in Medicine

VYMYŠLENÁ PANDEMIE,

NOVÁ PATOLOGIE – ASYMPTOMATICITA

A NEPLATNOST TESTU NA COVID-19

Dr. Stefano Scoglio, Ph.D.

Nyní již počet úmrtí přisuzovaných Covidu-19 se snížilo do směšných čísel (ačkoli
stále pumpováno a zneužíváno, jen co to nejvíce jde, zkorumpovanými médii). Proto problém pro „pandemisty“ nastal ten, jak rozšířit falešnou pandemii? Hlavním cílem je co možná nejdéle ji prodloužit a to alespoň do příštích amerických prezidentských voleb s nadějí, že falešná pandemie a následná ekonomická krize oslabí prezidenta Trumpa a tím i jeho šanci na znovuzvolení. Jejich snem by bylo rozšířit pandemii na dobu neurčitou, protože by jim to umožnilo přetvořit společnost směrem k civilizaci tyranské politiky bez svobody a s masami žijícími v neustálém strachu. A tak vymysleli novou patologii asymptomatičnosti, která spočívá v tom mít pozitivní test z výtěru na Covid-19, i když jste naprosto zdraví.

Ve skutečnosti realita byla ještě horší, protože loni v květnu CDC nechala kolovat novou definici „pravděpodobného případu“ Covidu-19: stačí žít ve státě označeném jeho guvernérem jako Stav nouze Covid-19 (epidemiologické kritérium) a jen trochu kašlat nebo mít kombinaci dvou dalších příznaků, jako je bolest hlavy, zimnice nebo ztuhlost a myalgie, aby byl člověk definován jako „pravděpodobný případ“ Covidu, a tím pádem být takto okamžitě přirovnán k potvrzenému případu Covid-19. A pak, počet pozitivních se znásobí zapojením všech lidí, s nimiž byl v kontaktu „pravděpodobný případ“ Covidu.

Srdcem projektu pandemie je výtěr/ tampon Covid, který je založen na RT-PCR (Reverse Transcriptase – Polymerase Chain Reaction neboli Reverzní transkriptáza – Polymerázová řetězová reakce): vzorek organického materiálu se odebere z hrdla nebo vzácněji z bronchoalveolární tekutiny testovaného jedince a poté je podroben proceduře RT-PCR ke kontrole přítomnosti viru SARS-Cov-2 ve vzorku. Jedná se o stejnou metodiku RT-PCR, která byla použita původně k „izolaci“ viru od pacienta nula. Proto test Covid v zásadě závisí na původní izolaci či NEIZOLACI viru SARS-Cov2, protože původní izolace viru přes PCR představuje Golden standard (základní standart) nezbytný k ověření následných testů Covid.

Problémy s izolací originálního viru a tedy i s následným výtěrem a jeho testem jsou četné a všechny poukazují na pravdu, že virus SARS-Cov2 nikdy nebyl izolován a nikdy nebyl testován na svou patogenitu. Jak je známo, na základně mikrobiologie existují slavné Kochovy postuláty, které stanovují principy zdravého rozumu pro mikrobiologický výzkum: určit, zda je mikroorganismus příčinou nemoci, je třeba projít 4 základními kroky:

a) fyzicky izolovat mikroorganismy přes filtrační metody od nemocného pacienta;
b) pěstování izolovaných mikroorganismů v kultivačním kapalném médiu;
c) injektovat toto mikroorganické kapalné médium pokusnému subjektu a vyhodnotit, zda příznaky generované touto injekcí jsou podobné příznakům původního pacienta;
d) znovu izolovat mikroorganismus od nově infikovaného pacienta a kultivovat jej v kapalném médiu.

Tyto postuláty byly aplikovány na živé mikroorganismy, jako jsou bakterie, ale protože jsou logickými postuláty, vztahují se také na „neorganismy“, neživé organismy, jako jsou viry, což jsou neživé částice tvořené vláknem RNA (nebo DNA) pokrytý lipoproteinovým obalem (kapsidou).

Takže, i když byl publikován alespoň jeden článek o tom, že i Kochovy postuláty byly splněny, realita je taková, že virus SARS-Cov2 nikdy nebyl izolován a testován. Podíval jsem se na všechny studie, které tvrdí, že izolovali a dokonce testovali virus, ale všichni udělali něco úplně jiného: vzali od pacientů faryngeální nebo bronchoalveolární tekutinu, pak ji centrifugovali, aby oddělili větší a těžší molekuly od menších a lehčích molekul, jakožto právě údajné viry; poté vzali supernatant (horní část centrifugovaného materiálu) a tuto extrémně komplexní matrici nazvali „izolovaný virus“, na kterou poté aplikovali RT-PCR. (1)

Je to docela technická věc, ale pokusím se to zjednodušit: supernatant obsahuje různé typy molekul, miliardy různých mikro a nano částic, včetně takzvaných extracelulárních vezikul (EV) a exosomů, užitečné částice produkované naším tělem a naprosto nerozeznatelné od virů:

„Dnes je téměř nemožné oddělit extracelulární vezikuly a viry prostřednictvím kanonických metod izolace vezikul, jako je například diferenciální ultracentrifugace, protože jsou často co-peletovány (sebrány společně) kvůli své podobné velikosti.“ (2)

Jak tedy izolovat konkrétní virus z této obrovské směsi miliard nerozeznatelných částic, která zahrnuje i prospěšné exosomy?

No, nedělá se to, je to nemožné a proto se virus „znovu vytvoří“ prostřednictvím RT-PCR: vezmou se dva primery, dvě již existující genetické sekvence dostupné v genové bance a dají se do kontaktu se supernatantem, dokud se nepřipojí (annealing) k nějakému fragmentu RNA v kapalném médiu, čímž vznikne umělá molekula DNA, která se pak násobí určitým počtem PCR cyklů: každý cyklus zdvojnásobí množství DNA, takže teoreticky čím více cyklů, tím máte větší množství vyrobené DNA; ale čím větší je počet cyklů, tím méně je přesná PCR, tedy její schopnost skutečně „vyrobit“ něco významného ze supernatantu, něco, co má minimálně něco společného s virem, který hledáte: po více jak 30 cyklech je výsledek v podstatě bezvýznamný (jak rovněž uvedl jeden z předních světových odborníků na PCR, prof. Stephen Bustin). Všechny studie, stejně jako aktuální výtěrové testy, vždy používají 35 až 40 opakování (cyklů).

První nezodpovězená otázka tedy je: primery se skládají z 18-24 bází (nukleotidy) každý; virus SARS-Cov2 pravděpodobně tvoří 30 000 bází; primer tedy představuje pouze 0,07% genomu viru. Jak je možné zvolit konkrétní virus, který hledáte, na základě tak krátkého primeru a kromě toho v moři miliard částic, které se podobají virům? Je to jako hledat slona pomocí maličkých šedých ocasních chloupků: hledat pomocí takových šedých chloupků můžete najít šedé kočky, šedé psy, prošedivělé lidi a tak dále.

__________

Ale je toho víc. Protože virus, který hledáte, je nový, zjevně nejsou připraveny genetické primery, které odpovídají specifické frakci nového viru; takže se vezmou primery, o nichž se předpokládá, že se podobají hypotetické struktuře viru, ale je to jen pouhý odhad a když aplikujete primery do kapalného média supernatantu, ty se mohou připojit ke kterékoli z miliard přítomných molekul a není žádná jistota, že to, co jste takto vytvořili, je virus, co hledáte. Ve skutečnosti je to nový umělý výtvor vyrobený výzkumníky, který pak nazvali „virus SARS-Cov2“, ale neexistuje žádné spojení s údajným virem odpovědným za nemoc.

Standardní metodologie RT-PCR je sužována zásadními problémy, a to je důvod, proč se nyní snaží vyvinout novou technologii nazvanou NGS (next generation sequencing – sekvenování nové generace), která je ale také plná omezení a ti nejpoctivější vědci si jsou těchto limitů vědomi:

„Nejčastěji používané metodiky založené na PCR vyžadují znalost genomových sekvencí mikroorganismu; tyto znalosti však nejsou vždy k dispozici. Typický případ představují ohniska objevujících se patogenů …

Protože náhodná / nezaujatá amplifikace amplifikuje nukleové kyseliny hostitele spolu s těmi mikrobiálními, hledat mikrobiální nukleové kyseliny je jako hledat jehlu v kupce sena.“

A to, co odpovídá tomu, co bylo dosud řečeno, se týká jak RT-PCR, tak NGS (Next Generation Sequencing). Je to také proto, protože mnoho studií dokázalo, že až 95% částic podobných viru v těle pacientů patří do toho samého genomu pacienta:

Identifikace nukleových kyselin patogenů v klinických vzorcích je komplikována přítomností obvykle převažujícího backgroundu (pozadí) hostitele …

Ve studii Browna a jeho kolegů bylo možné nepřiřadit lidskému genomu pouze 0,4% z celkového počtu.“ (3)

Což potvrzuje moje metafora o hltanové nebo bronchoalveolární tekutině pacienta jako o moři miliard simil-virových částic, ze kterých většina, jako jsou extracelulární vezikuly a exosomy, patří do genomu pacienta.

A to vyvolává následující otázku: pokud nemáme tušení, co to je virus, jak vypadá, jak můžeme říct, že je zodpovědný za něco? Nicméně, Čínští vědci se také pokusili dokázat patogenitu viru. V jedné specifické čínské studii (4) vzali supernatant faryngální tekutiny (vydávali ho za izolovaný virus), injektovali ho myším a konfrontovali ho s placebem. Nyní, i když nebyl izolovaný, kdyby tam opravdu byl virus zodpovědný za onemocnění, byl by stále přítomen ve významném množství v supernatantu, v patologické tekutině pacienta. Takže, jednou injektovaný do myší by měl mít devastující účinky na zvířatech.

__________

Jenže nejhorší efekt, který to vyvolalo, bylo pár „naježených štětin“ a jen minimální snížení hmotnosti o 8% (možná by měl být virus doporučen jako pomoc při hubnutí?); ale i tyto minimální účinky byly nalezeny pouze na geneticky modifikovaných myších, zatímco to žádné účinky nemělo na přírodních myších, ne geneticky modifikovaných nebo „divokých“ myších (WT). To znamená, že virus, za předpokladu, že existuje, není schopen udělat byť i sebemenší škodu normálním myším a tedy i normálním lidským jedincům.

Myši byly geneticky modifikované k hyper-produkci speciálního enzymu ACE2, jehož nadprodukce by mohla vysvětlit některé mírné příznaky nalezené u geneticky modifikovaných myší. (5)

Jisté je, že takzvaným virem nebyl vyvolán žádný sekundární účinek na normálních myších (normálních lidech). A to by měla být ta nejdůležitější studie, která dokazuje patogenitu viru Covid-19, článek par excellence publikovaný v nejdůležitějším vědeckém časopise, Nature!

Protože tento virus nebyl nikdy skutečně izolován, proto neexistuje Gold standard pro podporu dalších studií nebo testů, žádný standard pro jejich vedení, kdokoli si může vytvořit svůj vlastní soukromý virus SARS-Cov2! To je důvod, proč je teď v genomové bance GISAID organizace, která shromažďuje a ukládá všechny genomové sekvence, více než 70 000 genomových sekvencí viru SARS-Cov2, z nichž každý tvrdí, že je ta pravá.

Abychom se přizpůsobili tomuto šílenství, nyní nám říkají, že virus mutuje a proto existuje tolik různých sekvencí. Je však věrohodné, aby 70 000 různých genomových struktur všechny odpovídaly stejnému viru? Bylo by to, jako byste měli Karla, jeho 70 000 různých fotek, z nichž na každé vypadá jednou jako muž, pak jako žena, pak pes, pak had atd., a přesto byste mě chtěli přesvědčit o tom, že to jsou všichni a vždycky Karel!

To mimo jiné vyvolává další velmi důležitou otázku: jestliže údajný virus mutuje natolik, aby vytvořil více než 70 000 různých genetických sekvencí, která z nich bude vybrána pro vakcínu? A jak může vakcína pokrýt něco, když není pokryto dalších 69 999 sekvencí a virus v každém z těchto případů neustále mutuje?

A tady jsme u problému s tamponem (výtěrem), skutečným motorem této pseudopandemie. Jak jsme již vysvětlili na začátku, test tamponem používá stejnou techniku, kterou jsme viděli výše pro pseudoizolaci viru, počínaje údajně infikovanou tekutinou od pacienta. Tato tekutina se odstředí, vloží se do předem stanoveného testu, který by měl mít virový standard, což znamená založený na izolovaném viru a začlení se. Ale jestliže virus nebyl nikdy izolován, jaký standard byl tedy použit?

Různé studie nalezly mnoho mutací a variací mezi různými geografickými kmeny: jeden článek, jehož autorem je mezi jinými také Robert Gallo, mluví o nalezení desítek mutací narůstajících v čase souběžně s údajným rozšířením viru z Asie do Evropy, až do USA (6); zatímco jiný autor analyzoval 85 různých genomových sekvencí SARS-Cov2 dostupných v GISAID a nalezl dobrých 53 různých kmenů SARS-Cov2 z různých oblastí Číny, Asie, Evropy a USA. (7)

Takže, který z těchto virových kmenů tedy tampon hledá? Pokud virus neustále mutuje (za předpokladu a není zaručeno, že virus existuje), pak je test k ničemu, protože hledá virus, který je vždy předchozí tomu, co aktuálně cirkuluje. To samo o sobě by stačilo k pochopení, že tampon/ test na Covid-19 je úplně, na 100% klamný!

Tohle je ve skutečnosti to, co se reálně děje. „Drosten Test PCR“ a test „Institutu Pasteur“, dva testy považované za nejspolehlivější (ačkoli ani jeden nebyl externě ověřen), oba používají test genu-E, ačkoli Drosten jej používá jako předběžný test, zatímco Institut Pasteur ho používá jako test definitivní. Podle autorů Drostenova testu (8) test E-genu je schopen detekovat všechny asijské viry, ale je současně i velmi nespecifický (všechny virové kmeny) a omezený na jednu geografickou oblast (Asie). Takže ještě jednou, test Institutu Pasteur, jeden z nejuznávanějších a nejpoužívanějších v Evropě, používá test genu-E jako závěrečný test, ačkoli je nyní známo, že virus (nebo viry) SARS-Cov2 o kterých se předpokládá, že cirkulují v Evropě, se liší od těch asijských. A pak v dubnu WHO změnila algoritmus „…doporučujeme, aby od nynějška byl test považován za pozitivní, i když pouze dávka genu-E (který pravděpodobně bude detekovat všechny viry z Asie!) dá pozitivní výsledek.“ (9)

Je zřejmé, že to vše je dobré pouze pro podporu falešných pozitivních výsledků a paniky ve společnosti spojené s explozí asymptomatické „nemoci“ Covid! Že test tamponu Covid-19 je předurčen k produkci mnoha falešných pozitivních, bylo v Číně jasné již na začátku, když 5. března 2020 byl publikován článek (10), (tedy s odkazem na testy provedené v únoru) a v něm uvedena cifra 80,3% jakožto falešné pozitivní výsledky. Je zajímavé si povšimnout, že po vypuknutí „pandemie“ Čínské noviny článek stáhly!

Ale oficiální sankce za neúčinnost a úplnou nespolehlivost testu Covid-19 přišla z nečekané oblasti, z oblasti Evropské unie. Ve Working Document Evropské komise ze dne 16. dubna, tedy po vrcholu pseudopandemie, Evropská komise uvádí:

„Včasné a přesné testy COVID-19 jsou nezbytnou součástí řešení krize COVID-19 … po jejich uvedení na trh výkon těchto zařízení může být ověřen, tzn. ověřit je dalšími testy, které potvrdí specifika daná výrobcem, např. v referenčních laboratořích, akademických institucích nebo v národních regulačních orgánech. Taková ověřování nejsou legálně povinná, ale vysoce doporučená pro rozhodovací proces o veřejném zdraví“. (11)

Dalo by se očekávat, že bude existovat jeden standard, základní metodologie testování, která bude ověřena a předběžně autorizována. Tady se nejedná o luxusní produkt, který se ponechá, aby ho řídil volný trh, ale nástroj, který byl nezbytný k ospravedlnění moci vlád diktátorsky vnutit ta nejhorší odejmutí občanských a ekonomických práv, se kterými se kdy lidstvo setkalo!

______________

Místo toho, takto popsala situaci samotná Evropská komise:

„Celkem bylo hodnoceno 78 zařízení založených na RT-PCR … 101 na detekci protilátek a 13 pro detekci antigenů.“

Z těchto 78 zařízení, některá dovezená z Číny, žádné nebylo předem zkontrolováno nebo prošlo inspekcí, natož potvrzeno předem. Pouze 3, „… ty z Institutu Pasteur, Hong Kong Faculty of Medicine a Charité byly potvrzeny interně“, tj. certifikovány jako platné samotným výrobcem, což znamená, že ani ty nikdy nebyly ověřeny nebo autorizovány jakýmkoli nezávislým nebo vládním orgánem. Navíc:

„Rozhodující informace ve vztahu k metodám RT-PCR pro detekci SARS-CoV-2 jsou sekvence oligonukleotidů (primery a sondy) používané pro amplifikaci DNA … až na několik případů jsme nemohli najít žádné informace o skutečných sekvencích primerů a sond použitých v zařízeních.“

Jinými slovy, zařízení v oběhu mohou obsahovat jakoukoli věc, protože ani příslušné orgány a autority nemají ponětí, co obsahují.

A stejná úroveň nespolehlivosti platí také pro serologické a protilátkové testy a nejen proto, že, jak jsme viděli výše, je v oběhu více než 100 různých typů bez předchozího preventivního vyhodnocení nebo povolení, ale protože na základě sérologického testu existuje stejný fondamentální limit, který postihuje i tampon/ výtěr neboli absence spolehlivého standardu z důvodu chybějící izolace viru. Když se mluví o sérologickém, mluví se o protilátkách a všichni si pravděpodobně myslí, že na každý virus existují specifické protilátky. Nic není dále od reality: protilátky, které se najdou při sérologickém, jsou jen dvě a vždy pouze tyto, IgG a IgM, ty druhé jsou předčasná imunitní odpověď, zatímco IgG jsou generovány později. Takže, pokud jsou vždy a jen dvě, jak se zjistí, jestli se vztahují na SARS-Cov2 a ne na virus nachlazení nebo na emoční stres, na pohmoždění a tak dále? Teoreticky se tyto protilátky extrahují ze séra a podstoupí se stejné metodice PCR, která byla použita pro tampon, aby se vidělo, zda se aktivují při kontaktu se SARS-Cov2. Ale protože, jak jsme viděli, SARS-Cov2 nebyl nikdy izolován a je pouze umělou konstrukcí v laboratoři, sérologický výsledek je pouhá cena útěchy, kde se pravděpodobně náhodně aktivují nebo neaktivují, bez skutečného vztahu k údajnému viru, který je údajnou příčinou Covidu-19.

Stručně řečeno, svěřili jsme konec naší svobody takovýmto nekontrolovaným,
nikdy nepotvrzeným a nikdy neschváleným, ať už to jsou tampony nebo sérologické testy!

Všechna média na světě křičí, že tato údajná pandemie už způsobila více než 750 000 úmrtí. Víme, že toto číslo bylo taky hodně nafouknuté: úmrtí velmi starých lidí (80+ let), velmi nemocných (2-3 fatální patologie) a úmrtí kvůli jakékoli závažné patologii byly připsány Covidu-19 pouze proto, že pacienti, i po pitvě, byli pozitivní na nespolehlivý test nebo dokonce i bez jakýchkoliv testů.

Nicméně, i kdyby bylo reálně 750 000 úmrtí na COVID-19, byl by zjevně v normě počet úmrtí na respirační nemoci, jak ukazuje následující graf:

Our World in Data

Každý rok, jak ukazují tyto oficiální statistiky, zemře na celém světě téměř 7 milionů lidí na respirační choroby. Těch 750 000 úmrtí připisovaných Covidu-19 za posledních 6 měsíců, i když by se zdvojnásobily (což je nepravděpodobné, protože současná úmrtnost na Covid-19 celosvětově prudce klesá), by vedlo asi k 1,5 milionu úmrtí, ještě stále pěkně hluboko pod téměř 7 miliony úmrtí ročně na dýchací potíže (a určitě úmrtí hlášená na Covid byla všechna ta úmrtí, která by v minulých letech byla klasifikována jako úmrtí na respirační onemocnění).

A na konec, také statistiky EU potvrzují, že současná úroveň úmrtnosti je naprosto normální:

Na konci července 2020 podle oficiální agentury EuroMOMO, která dohlíží na úmrtnost v EU, v celé Evropě, s výjimkou mírného nárůstu ve Španělsku a v Portugalsku včetně zemí teoreticky hodně těžce zasažených pandemií, jako Itálie a Velké Británie, nedošlo k žádnému zvýšení úmrtnosti. Všechno v pořádku tedy nebýt ničivých a diktátorských politicko-ekonomických rozhodnutí.

EUROMOMO

 

(1) Zhu N et al, A Novel Coronavirus from Patients with Pneumonia in China, 2019, N Engl J Med. 2020 Feb 20; 382(8): str. 727–733.

(2) Giannessi F. et al., The Role of Extracellular Vesicles as Allies of HIV, HCV and SARS Viruses, Viruses 2020, 12, 571; doi:10.3390/v12050571, str. 4.

(3) Calistri A. Palù G., Unbiased Next-Generation Sequencing and New Pathogen Discovery: Undeniable Advantages and Still-Existing Drawbacks, Clinical Infectious Diseases, 2015; 60(6):889–91, str. 889.

(4) Bao L. Et al. The Pathogenicity of SARS-CoV-2 in hACE2 Transgenic Mice, Nature (2020) 10.1038/s41586-020-2312-y.

(5) Jen pro příklad, enzym ACE2 štěpí nebo rozdělí hormon ghrelin zodpovědný za stimulaci hladu, takže hyperprodukce ACE2 může snížit hlad a přispět ke snížení váhy. Unger T, Ulrike M, Steckelings UM, dos Santos RA (eds.). The protective arm of the Renin Angiotensin System (RAS): functional aspects and therapeutic implications, Academic Press, str. 185–189.

(6) Pachetti M. et al., Emerging SARS-CoV-2 mutation hot spots include a!novel RNA-dependent RNA polymerase variant, J Transl Med (2020) 18:179 https://doi.org/10.1186/s12967-020-02344-6

(7) Phan Tung, Genetic diversity and evolution of SARS-CoV-2, Infection, Genetics and Evolution, 81 (2020), 104260

(8) Corman VM et al., Detection of 2019 novel coronavirus (2019-nCoV) by real-time RT-PCR, Euro Surveill. 2020 Jan 23; 25(3): 2000045.

(9) Engelbrecht T, Demeter K., COVID19 PCR Tests are Scientifically Meaningless, Jun 27 2020, str. 21. https://off-guardian.org/2020/06/27/covid19-pcr-tests-are-sc

(10) Zonghua L et al, Potential false-positive rate among the ‚asymptomatic infected individuals‘ in close contacts of COVID-19 patients, 2020 Mar 5;41(4):485-488.doi: 10.3760/ cma.j.cn112338-20200221-00144

(11) European Commission, Working Document of Commission Services, Current performance of COVID-19 test methods and devices and proposed performance criteria, April 16 2020.

 


10.10.2020 Paolo Weisser

Autor se dlouhodobě zdržuje v Itálii a článek přeložil pro náš web. Z toho důvodu prosím omluvte drobné stylistické odchylky a také naše vybočení z principu exkluzivity obsahu. Článek do češtiny dosud přeložený nebyl a myslím, že jeho obsah je natolik zásadní, že by byla škoda jej nezveřejnit. (D-F)


Související články:


12345 (146x hodnoceno, průměr: 2,38 z 5)
13 713x přečteno
Updatováno: 10.10.2020 — 23:24

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!