Doručení fikcí – zbraň proti správnímu deliktu provozovatele vozidla?

Featured Image

O novele zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (dále „ZoSP“), zavádějící tzv. „objektivní odpovědnost provozovatele vozidla“ za vybrané dopravní přestupky, toho bylo napsáno již mnoho, stejně jako o metodách, jak se s „výzvou k uhrazení určené částky“ od úřadu, popřípadě se samotným správním deliktem, vypořádat (viz např. články na D-FENS zde a zde).

O jedné metodě, jak nutnost zaplatit výpalné poslat do věčných lovišť, zatím řeč nebyla. Je jí využití doručení fikcí.

Pokud vás úřad obešle s výzvou k uhrazení určené částky, jelikož vaše vozidlo bylo „automatizovaným technickým prostředkem používaným bez obsluhy“ zachyceno při něčem, co zdánlivě může připomínat naplnění formálního znaku přestupku, případně někde špatně parkovalo (§ 125f odst. 2 písm. a) ZoSP), můžete buď do 15 dnů zaplatit, výzvu ignorovat a neudělat nic (pak vám ovšem jako provozovateli hrozí zahájení řízení o uložení pokuty za správní delikt) nebo sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku.

Sdělení údajů řidiče má několik standardních variant: nejpoužívanějšího cizince, osobu pohřešovanou či hledanou, osobu zemřelou, osobu smyšlenou apod. Všechny tyto varianty mají své výhody i nevýhody, jejichž rozbor by vydal na samostatný článek. Mně ovšem v tuto chvíli jde výhradně o dosud neprobíranou variantu „doručení fikcí“.

Takže: co následuje, pokud úřadu sdělíte totožnost řidiče, ať už jakoukoliv? Podle dosavadních zkušeností se zdá, že ve většině případů již nenásleduje nic. Občas ale ano. Konkrétně Magistrát Praha uvedenému „pachateli“ někdy posílá dopis, v němž mu sděluje, že byl provozovatelem vozidla označen jako řidič, v čem měl spočívat přestupek, a rovněž mu umožňuje uvést své osobní údaje v pasáži začínající větou: „Uvedeného protiprávního jednání jsem si vědom, a proto uvádím údaje potřebné k určení mé totožnosti (údaje vyplnit čitelně hůlkovým písmem).“ Zde má řidič vyplnit kolonky jméno a příjmení, narozen, bytem, dne, podpis řidiče. Po vyplnění sebeudavačského elaborátu ho odesílá poštou zpět na úřad. Následně je o pokutě rozhodnuto příkazem podle § 150 správního řádu http://www.sbirkazakonu.info/spravni-rad/prikaz.html.

Úřad řidiči písemnosti v případě jejich fyzického nepřevzetí doručuje fikcí, což znamená, že pošta nechá dopis 10 dní uležet a poté ho hodí do schránky; dopis se každopádně posledním dnem lhůty považuje za doručený, i když ho adresát fyzicky nepřevzal. (§ 24 odst. 1 správního řádu). Vtip je v tom, že takto lze doručovat na jakékoliv, i smyšlené jméno. Jediné, co k tomu potřebujete, je platná adresa a poštovní schránka se jmenovkou. Nic víc. Na rozdíl od fyzického doručení totiž nikdo nikomu neukazuje občanku ani nic nepodepisuje. Pokud vám tedy výše uvedená žebračenka ohledně „uhrazení určené částky“ přijde, lze použít následující postup:

Vymyslíte si jméno a datum narození řidiče. Je lepší vyprodukovat na první pohled cizokrajně znějící jméno, protože u českého by se úřad mohl v kombinaci s datem narození pokusit o lustraci řidiče v registru obyvatel a zjistit, že dotyčný neexistuje, což je drobná komplikace. U takového Kurta Svensona nebo Ibrahima al Džalláha tento problém odpadá. Dále uvedete svou poštovní adresu, papír za Kurta (zůstaňme u tohoto jména) podepíšete a odešlete zpět, jak si úředník a spravedlnost žádá. A samozřejmě nezapomenete na to hlavní – nalepit na svou poštovní schránku jméno piráta, který jezdí vaším autem. To je vše, nyní již nezbývá než čekat, zda bude viník obeslán.

Pokud ano, pošta bude Kurtovi doručovat psaní z úřadu. Jelikož ho nezastihne a zásilku mu nepředá, hodí do schránky výzvu s poučením, že si může dopis do 10 dnů vyzvednout atd. Kurt bude výzvu logicky ignorovat, takže pošta po uplynutí lhůty vhodí dopis do schránky, kterou s Kurtem sdílíte. Schránku vyberete, dopis otevřete, pěkně vyplníte Kurtovy osobní údaje a přiznání, že tím pirátem silnic je skutečně on, jeho jménem to podepíšete a pošlete zpět na úřad.

V tuto chvíli pro vás jako provozovatele celá věc končí a jste z toho venku. Jak je to možné? Protože § 125 odst. 4 ZoSP říká, že „Obecní úřad obce s rozšířenou působností správní delikt podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku a a) nezahájil řízení o přestupku a věc odložil, protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo b) řízení o přestupku zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo spáchání skutku prokázáno.“ V tomto případě úřad ví, proti komu má vést řízení a jelikož se řidič přiznal, bylo mu spáchání přestupku také prokázáno (způsobem a v míře dostačující k uložení pokuty příkazem; vydání příkazu přitom může být prvním úkonem v řízení).

Úřad následně pošle pokutu příkazem. Vy můžete hned po odeslání identifikačních údajů jmenovku pachatele ze schránky sundat, takže pošta by měla dopis vrátit úřadu s tím, že adresát je neznámý (schránka s tímto jménem tam není, není komu doručovat, a to ani fikcí). Případně – a to bych udělal já – ještě můžete počkat a nechat fikcí doručit i příkaz. Možná se zasmějete při četbě toho, kolik Kurt za svůj přestupek vyfasoval a jak úřad potrestal člověka, který nikdy neexistoval. Pokud navíc Kurt ve lhůtě do 8 dnů nepodá odpor – a to on zcela jistě neudělá – příkaz nabývá právní moci.

Úřad se z něj pak patrně pokusí pokutu vymáhat, ale opět – není komu a kam doručovat, a hlavně to už není váš problém a nemusí vás to zajímat. Ze skutečnosti, že Kurt nezaplatil, pro vás nic nevyplývá.

Jedinou případnou slabinu této metody vidím v tom, že je vhodná spíš pro obyvatele paneláků nebo činžovních domů. Určitě bych si fiktivního Kurta fiktivně nenastěhoval do svého rodinného domu. Důvod je jednoduchý: eventuální exekuce. Fakticky vzato by se to sice stát nemělo, ale docela dobře si dokážu představit, že v tomto absurdistánu bude uvalena exekuce na neexistujícího člověka a majetek půjdou zabavovat na adresu, kde nikdy nebydlel – a to, bohužel, na vaší. V případě paneláku toto nehrozí, tam ať si exekutor klidně zkoumá 50 poštovních schránek nebo obchází byty a hledá neexistujícího Kurta.

Jména lze pochopitelně donekonečna obměňovat, případně používat stále stejného pachatele až do chvíle, kdy je uznán vinným. Pak stačí jméno na schránce nahradit někým dalším, začít úřadu sdělovat nové jméno a jede se dál.

Je možné, že tato metoda má nějaké zásadní slabiny, které jsem nedomyslel, nebo se naopak dá ještě významně vylepšit, pozměnit apod. Případné podněty uvítám v diskusi pod článkem.


11.04.2014 -es-

12345 (9x známkováno, průměr: 2,33 z 5)
1 302x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:52
D-FENS © 2017