Dokonalost

Featured Image

Lze si jen stěží přestavit na světě věc, nebo vůbec něco, o čem se dá říct doslova, že je dokonalé.

On už samotný význam slova svědčí o tom, že se jedná svým původním významem spíše o věci, které jsou již skončené, hotové, nebo tak něco. Pravému významu slova „dokonalé“ se spíš více blíží význam slova „ideální“.

Jednoho dne mne tudíž napadla myšlenka hledat kolem sebe něco, o čem opravdu můžeme říci, že je to již dokonalé (budu toto slovo používat v textu nadále). Myslel jsem přitom na věci spíše technické, ale pokusím se na závěr zamyslet i nad věcmi „netechnickými“. Tato myšlenka mne napadla nejspíše po shlédnutí jednoho dokumentárního pořadu o možném využití neuronových kmenových buněk pro odstraňování přerušení míchy v důsledku úrazů. Stručně řečeno, v dokumentu ukazovali potkana, kterému přefikli míchu v délce několika milimetrů, takže ochrnul na obě zadní končetiny. Následně mu na toto místo voperovali syntetickou tkáň (takovou síť), na které byly naočkovány neuronové kmenové buňky. Ty se začaly vesele množit až vyplnili chybějící míchu a propojily neurony na obou oddělených koncích. Mozek poté začal metodou pokus-omyl zjišťovat, že nervové spojení do zadní části těla znovu funguje, spojení jsou sice přeházená, ale on mozek si v tom za nějaký ten týden udělal pořádek a potkan začal znovu hýbat končetinami a kupodivu i zase chodit. Připadalo mi to fantastické, i když není nikde psáno, že to bude takhle fungovat i u člověka. Ještě asi není zřejmé, že to bude fungovat v okamžiku, kdy se pokusí spojit dva konce, které již byly odděleny mnoho let, nicméně domnívám se, že by tudy mohla vést cesta k pomoci lidem, kteří jsou po úrazech míchy ochrnutí. Vize krásná, uvidíme, jaká bude praxe lékařům držím palce.

V této souvislosti mne totiž napadlo, že toto je ve své podstatě „dokonalá“ technologie. Do místa, které je porušeno, nebo tam chybí se vloží buňky, které mají tu schopnost, že to, co tam chybí tam jednoduše doroste skoro tak, jak to bylo před úrazem/zraněním. Cítím, že zcela dokonalá tato technologie jistě není, ale pro naši úvahu je to příklad dostačující.

Jsou však samozřejmě i jiné oblasti lidské činnosti, ve kterých můžeme hledat něco, co by se mohlo považovat za již dokonalé, respektive už jen těžko vylepšitelné, o což bych se zde rád pokusil. Je mi jasné, že v tomto okamžiku by se mohl kdokoliv zeptat, respektive namítnout: No jo, ale začátkem devatenáctého století taky tvrdili, že po vynálezu parního stroje byly již všechny důležité vynálezy na světě a nic dalšího revolučního nemůže lidstvo čekat. Sami víme, že se tehdejší prognostikové těžce mýlili. Na světlo boží postupně přicházely vynálezy, které naprosto změnili vnímání světa a vůbec lidstvo samotné. Spalovací motory, atomová bomba, objev hlubin vesmíru, lékařství, genetiky, počítačů, i internetu. I přes toto varování z minulosti zkusme predikovat dokonalost jistých technologií, které jsou již teď k dispozici, nebo se o nich mluví.

Je těžké o něčem konkrétním psát, námětů je tolik, kolik je oborů lidské činnosti. Mohl bych nejspíše začít u oboru, ve kterém pracuji a kde bych teoreticky měl mít představu, co by mohlo být považováno za dokonalé. Nicméně myslím si, že obor mé činnosti je dosti specifický (chemie) a asi Vaši fantazii moc nevybičuje a proto bych toto pole velmi rád opustil a šel na to z jiného směru. Jelikož píši článek pro tento server, jest dlužno přemýšlet spíše o tématech, které by byly čtenářské obci co nejbližší. Celkem rozsáhlý prostor je zde věnován automobilismu a tak bych chtěl mé úvahy rovněž směřovat tímto směrem, i když mé znalosti v tomto směru nejsou nic extra. Jak by jsme si mohli v tomto okamžiku představovat dokonalé automobily, resp. dokonalý systém přepravy osob a nákladů?

Na prvním místě je si asi potřeba uvědomit, že hromadná doprava nemůže nikdy nahradit dopravu osobní. Zájmy kohokoliv na hromadné dopravě se vždy budou bít se zájmem jedince na svobodný pohyb, nezávisle na jakýchkoliv řádech a omezeních, proto uvažujme o dokonalosti obého. Třetí položkou je přeprava nákladů. Začněme s obecnými tezemi.

Na přepravu čehokoliv je potřeba energie. Je zřejmé, že dokonalá doprava bude vlastnit dokonalý zdroj energie. Co by mohlo být dokonalým zdrojem energie pro dopravu? Uvažujme o vodíkových spalovacích motorech a o elektromobilech. V obojím případě by byla energie na výrobu tohoto paliva získávána termonukleárně. Co se týče vodíkových spalovacích motorů je potřeba říci, že se jedná stále o tepelný stroj, jehož účinnost je omezena principy Carnotova cyklu. Provoz takovýchto motorů je vždy spojen se značnými ztrátami v podobě tepelné energie. Z tohoto pohledu se elektromobily jeví jako mnohem hospodárnější. Zbývá sice ještě vyřešit problém s akumulací elektrické energie do celkem malého prostoru, ale domnívám se, že tento problém se nejspíš brzy vyřeší. Řešením zdroje elektřiny mohou být palivové články (např.http://www.infoway.cz/art.asp?id=1088).

Máme tedy zdroj pohybu a pro něj teoreticky nevyčerpatelný zdroj energie (termonukleární syntézu). Co takhle cesty, po kterých se budeme pohybovat. No, ono je asi se potřeba zamyslet, zda se budeme vůbec pohybovat my osobně. Lze si docela úspěšně představit systém řízení vozu, který bude v sobě integrovat kamery, které budou „hlídat“ situaci kolem vozu, elektronickou mapu světa a cest, určitě nebude problém zaměstnat taky polohové systémy (GPS) a k tomu přimíchat trochu on-line informací z reálného provozu na cestě typu: kde jsou zácpy, kde jsou uzavírky, kudy by se tam dalo dojet za nejkratší dobu a zda náhodou nechci jet po cestě, kde je velmi krásná scenérie. Dokážu si v blízké budoucnosti představit auta, která budou jezdit sama. Myslím, že ve filmu „Demolition Men“, nebo „Minority Report“ jsme takovouto ukázku již viděli (no, ono tam bylo více futuristických vizí, ale o tom snad až jindy). Myslím, že to byl docela věrný obraz reálné budoucnosti a to ne zase tak vzdálené. Představa toho, že potáceje se z večírku sednu plechový do svého auta a řeknu „domů“ a auto mě skutečně chrápajícího doveze bezpečně do garáže, je dle mne zcela reálná a blízká.

Na tomto serveru se vůbec v mnohých článcích vyskytují statě, které se futuristických vizí lehce či těžce dotýkají (narážky na Matrix apod.), přičemž mi v mnohých případech připadají velmi realistické.

V blízkou „dokonalost“ aut stran pohonu, systémů řízení a bezpečnosti docela věřím. Vrtá mi však v hlavě jedna věc a to je dokonalost kontaktu s vozovkou, respektive vozovka vůbec. Denně je do ovzduší emitováno tisíce tun prachu, jehož původ je v pneumatikách. Inhalujeme ho a tím si celkem slušně poškozujeme plíce. Frakce tohoto prachu lze počítat do tzv. respirabilního prachu, který proniká hluboko do plic a poškozuje naše zdraví. Jak tedy budou technici řešit dotažení automobilů k dokonalosti v tomto směru? Nemyslím si, že bude v lidských silách zbudovat všude cesty na principu magnetických polštářů tak, aby se auto fyzicky nedotýkalo vozovky. Co myslíte? Jaké bude řešení tohoto problému? Nové konstrukce pneumatik s velmi nízkou obrušivostí? Adhese je však taky nutná a ta jde v nepřímé úměře s dlouhou životností. Jiný materiál na pneumatiky? Nevím…

Co se týče dopravy hromadné, tam je situace s dotažením systému k dokonalosti asi podobná. Zdroje energie jsou tytéž, systém řízení hromadné dopravy bude zajisté taky doveden do vysokého stádia dokonalosti. Jak ale bude vypadat fyzicky samotná hromadná doprava budoucnosti? To si věru nedokážu pořádně představit. Že by to byla dráha? Hustá síť železnic, propojující každé město, každou vesnici? Bude „metro“ všude, tedy i meziměstské a vedoucí takřka do všech končin? Nebo bude systém hromadné dopravy nadále tvořen kombinací dráhy a autobusů?

U přepravy nákladní se budou nejspíše plynule prolínat zkušenosti/prostředky jak z osobní, tak i hromadné dopravy, dle charakteru nákladu (dokud nebudeme umět věci teleportovat), systém řízení bude asi podobný. Co ale nové způsoby dopravy nákladů, které jsou dnes buď neekonomické, nebo z nějakého důvodu nerealizovatelné, nebo třeba již dávno přežité a čekají na svou renesanci! Co třeba doprava velmi těžkých a rozměrných nákladů vzducholoděmi? Že by nějaké hybridy mezi letadlem a vzducholodí? Bude někdy ještě vůbec „rehabilitována“ takováto doprava? Dovedl bych si představit, že s novými dopravními tepnami (např. dálnicemi) budou souběžně budovány rovněž dopravní „kanály“ nějakého nového typu, něco ve stylu potrubní pošty. Nebo je takovýto druh pneumatické dopravy drobných nákladů, odolných proti vibracím a drobným nárazům definitivně mrtvý?

Co myslíte?

Zakončím slovy klasika – prokazatelně největšího Čecha – Járy Cimrmana, který vymyslel dopravu pošty pomocí dělostřeleckých granátů… …výhodou bylo, že zakázka byla vždy takřka ihned na místě určení, nevýhodou bylo, že adresátů postupně ubývalo… ?


27.2.2005 Samson
 

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
147x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:08
D-FENS © 2017