Já nevím, co máte s tím Prygumou za problém a proč by měl odstupovat. Já myslím, že by měl zůstat! A vysvětlím proč.
Důvodem k aktuálním apelům na odchod Prymuly je, že se zachoval ošklivě a porušil zásady nové koronavirové církve, které je sám arcibiskupem. Předně se dopustil hříchu největšího a zhanobil rituál svaté roušky, a to v restauraci, venku a v autě.
Člověk by si řekl, v čem je problém. Plukovník Prymula je dospělý svépravný vzdělaný člověk, laureát nějaké obskurní hraní medajle, určitě dobře ví to, co ví i mnoho dalších lidí. Totiž že roušky vůbec nejsou o ochraně, ale o ovládání. Je to jednoduché psychologické zařízení, které má materializovat strach. No tak si ji nevzal. No bože.
Prymula se sešel s Faltýnkem v restauraci. Restaurace nařídila koronacírkev z duchovních důvodů zavřít. Sice je neprokazatelné, že by se restaurace nějak významně podílely na šíření nákazy, ostatně to vyplynulo z nedávno zveřejněných utajovaných dat, ale přesto bylo nutné je zavřít.
Vážně je tohle všechno důvod, aby někdo odstoupil z vládní funkce?
Za tohle?
No to snad ne. To je jak někoho upálit za uhranutí krávy. Jsem rád, že se Prymula Babišovi šprajcnul. Dělá to právem.
Já chci, aby Prymula zůstal. Ne proto, že je schopný. Proto, že je neschopný.
Hodně lidí si myslí, že Prymula je odborník na krize a ví, co má dělat. Lidé se taky myslí, že je expert na epidemie.
Prymula předně není expert na nic. Jeho převážná kvalifikace je „zdravotnický šíbr“. Prymula je také zoufalec, amatér a šarlatán. Má jen štěstí, že to většina veřejnosti není schopna vidět. Zatím.
Pokud přijmeme základní narativ koronacírkve, totiž že šíření respiračního onemocnění, které má většinou lehký průběh a jehož pravděpodobnost přežití je vyšší než 99,7% představuje krizi, pak potřebujeme někoho, kdo umí krize řešit.
Prymula neumí řešit krize. Krizový management je regulérní povolání, které má svoje zásady a které na špičkové úrovni zvládá jen nemnoho jedinců. Dost pochybuji, že by kterýkoli z nich hodlal spojit svoji kariéru s hnutím ANO. Prymula vůbec o krizovém managementu nemá ponětí, je to jak sledovat dítě hrající si na vojáka nebo jako když Abrhám ve Vrchní prchni hrál na housle.
Řešení krizí představují dvě prolínající se aktivity. Práce se scénáři a management rizika. Prymula nemá plán. Je to zcela zjevné. Improvizuje ze dne na den a z hodiny na hodinu. Zavřeme školy. Otevřeme školy. Zavřeme školy. Možná otevřeme školy, ale jen první a druhé třídy. Nechci zavírat obchody. Zavřeme obchody. Pošleme všechny na testy. Vlastně ne, nepošleme všechny na testy. Pošleme všem roušky. Vlastně ne, nepošleme. A tak jo, pošleme. My vlastně vůbec nevíme, co budeme dělat zítra, kromě toho, že budeme mít tiskovku a do té doby musíme navymýšlet nějaké další zákazy. Jsme trapný. Jsme amatéři. Jen máme kliku, že to lidi nevidí a moc o tom nepřemýšlí, jinak by nás vyházeli z oken.
Prymula je také seřízený jen na jedno – bojovat s virem. Vůbec nebere v potaz další aspekty, které věc má. Je to diletant a kašpar.
Lidé o tom samozřejmě přemýšlejí a den za dnem přibývá těch, kteří to pomalu začínají chápat. Čas hraje proti koronacírkvi. Pravda si časem vždy najde cestu ven, jen to dlouho trvá. Koronacírkev to ví a pracuje s faktorem urgence, aby si udržela náskok. Honem musíme něco udělat, honem se musíme vzdát nějakých práv, zítra musíme zavřít obchody, jinak všichni zemřeme.
Ani tak nejsou s to udržet tu pokličku zcela zavřenou a každý den se přibližuje okamžik, kdy bublina praskne. Více než 60% lidí nevěří vládě a pravděpodobně ještě více jich nevěří koronacírkvi, a všichni chtějí, aby bublina praskla. To je ohromná síla, proti které ty zmrdi stojí, a oni to vědí. Samozřejmě se brání, mají svoje ghostwritery na průmyslovou výrobu ideologie a různé operace na pozadí, kterými zavírají lidem ústa, ale celkově jejich situace není dobrá.
Aby bublina praskla, na to potřebujeme na opačné straně lidi přesně jako Prymula. Nedůvěryhodné omezence ve vládních službách, kteří svoji neschopnost demonstrují sami.
Představme si, že by se tam někdy ocitl někdo schopný. Někdo, kdo by dovedl získat důvěru veřejnosti. Kdo by uměl komunikovat a ne pouze nařizovat. Kdo by dovedl vysvětlit vládní opatření „v boji s virem“ a předložit v prezentovatelné formě data, která má. Komunikovat společnosti smysluplné cíle. To by byla katastrofa. Pak by bublina nepraskla nikdy.
Proč si nikdo neklade otázku, co dělal Prymula v restauraci na Vyšehradě o půlnoci?
Vyšehrad je symbolické místo.
Asi si nemyslíme, že měli hlad a společně pojedli párek z Kostelce.
Víte, jak se to dělá, když potřebujete s někým probrat něco skutečně důležitého? Musíte si najít místo, kde jste si jistí, že není prostorový odposlech. Jakkoli se to zdá paradoxní, takových míst není mnoho. Policie je totiž velmi produktivní v provádění prostorového odposlechu.
Rozhodně je pošetilé vést nějaké kritické jednání v kanceláři na úřadě. Najít na úřadě odposlech je asi stejně nečekané jako jít do lesa a najít tam šišku.
Pro nás socky, co jen zřídka vedou kritické rozhovory, je docela dobré a bezpečné prostředí příroda. Ta je zdarma a má dobré bezpečnostní parametry. Jiný druh obvyklého rizika, totiž štěnice v telefonech odesílající záznam přes GSM síť, zase odfiltrují podzemní garáže, kde není signál. Ale pokud potřebujete s někým mluvit na místě, které má trochu úroveň, máte problém. Advokáti by mohli vyprávět, že ano, paní Kateřino.
Na takové setkání je třeba neutrální půda, ale současně bezpečná. Prověřená lokalita. Drahá hospoda s loajálním majitelem, která se pravidelně kontroluje na prostorový odposlech, je dobré místo na výměnu informací, které není třeba sdílet se silovými složkami.
Myslím, že by se investigativní hovináři měli především zaměřit na tohle. To festovně smrdí. A taky na to, kdo pořídil ty fotky. I tato pravda si časem najde cestu, a myslím, že se budeme divit.
23.10.2020 D-FENS
(458x známkováno, průměr: 1,33 z 5)