Za necelý rok se „voni“ změní na „veřejnost“, „lidi“ na „voliče“ a všichni pocítíme na našich zádech teplý dech píárových agentur, které nás budou přesvědčovat, že volat tyhle nebo tamty je jedině správné a jedině odpovědné, protože jedině oni nás správně a odpovědně okradou. Je proto třeba připomenout voličskou strategii „shit hits the fan“ (SHTF), o které se explicitně nehovoří, ale přesto existuje.
SHTF je proces, ve kterém se v přijatelně krátkém čase podaří přivést celou zemi cugrunt a hodit hovno do větráku. Praktickým východiskem takové situace je státní bankrot nebo občanská válka. Nevím, zda SHTF je validní strategie a zda by se tím nenapáchalo víc škody než užitku, ale někdy mívám v návalu skepse nad sociálním státem pocit, že ano a dokonce jedině. Někdy to prostě zajde tak daleko, že je to třeba nechat padnout na hubu. Rád bych zůstal optimistou a věřil, že se to dá ještě opravit, dělám vše proto, aby to tak bylo, ale nelze přehlížet signály nasvědčující opaku. Evidentně existuje příliš mnoho lidí, které ovládla jejich zpupnost a heslo „yes we can“. Yes my můžem namnožit bohatství tím, že ho rozdělíme mezi víc lidí. Yes my se můžem válet a prachy získáme tím, že se zavede progresívní daň. Yes my můžeme tisknout prachy, yes my můžeme krást lidem prachy z banky anebo ještě lépe dříve než je do banky vůbec donesou, yes my můžeme donekončena ohlodávat už tak ohlodaný koláč občanských svobod. Yes my můžeme dělat co chceme, a po nás potopa.
Představme si, co by se v této zemi dělo, kdyby se například ministrem dopravy stal někdo schopný a současně s takovou mírou nadhledu, aby se nezahrabal v malicherných sporech a nenechal se ovládnout úřednictvem. To by byla hotová katastrofa. Centrální orgány zkoncetrovaly do svých rukou už tolik moci a mají tak rozsáhlé nástroje k jejímu vymáhání, že po pár letech by nejen řízení auta, ale i jeho vlastnictví bylo nějaký obzvlášt závažný správní delikt s pokutou odpovídající průměrnému příjmu do konce života. Částečně je to vidět již nyní na ministerstvu vnitra, jehož volksminister Kubice není vysloveně neschopný (což se mimojiné projevilo tím, že se fízlováním dokázal slušně uživit i bez státu). Jak hezky utahuje Kubice šroub. Nebo vedení, záměrně neříkám vláda, Třetí říše. Až na výjimky schopní lidé. A jak jim to šlapalo. Až se z komína hulilo.
Neschopnost vedení země je paradoxně faktorem, který nás chrání od nejhorší diktatury a navíc reálně přispívá k SHTF.
Pro toho, kdo už se rozhodl a nabyl přesvědčení, že jinak než SHTF to nepůjde, identifikoval jsem dva subjekty, které mohou SHTF scénář výrazně urychlit:
1. Česká strana sociálně demokratická + strana pitomých opčanů Zemanovci
Hlavní nevýhodou politprostitutů z ODS a TOP09 je, že nejsou úplně neschopní. Oni jsou jen skoro úplně neschopní. Dokonce je mezi nimi několik vysloveně inteligentních jedinců, kteří bůhvíproč ještě nesbalili krám někam jinam, třeba takovej Kubera. To má za následek, že nevedou zem do prdele přímo, ale tak nějak klikatě, přičemž v některých úsecích pomyslné trajektorie to snad nevypadá až tak zle. Realita je patrná jen z pohledu na výchozí a koncový bod. U ČSSD a její gerontní odnože je tento nedostatek zcela odstraněn; všichni do jednoho jsou blbí. Pokud proto nastartovat skutečnou SHTF kampaň, tak jedině s nima. Když vidím debily jako Štěch, Urban nebo Falbr, tak si říkám, že tihle to prostě musí dokázat, i kdyby nechtěli. Nesmíme například zapomenout, že to byl vyjebanej sociální myslitel kastelán Špidla, který budoucím generacím prakticky zajistil nesplnění maastrichtských kritérií a díky němu nemusíme teď platit europapírkama. Hodnoceno podle činů a ne podle slov, strčili Špidla s Paroubkem všechny český euroskepitky do kapsy. Nejnovější výroky prezidenstkého ožralce v Rakousku nasvědčují, že si i v oblasti zahraniční politiky budeme muset držet klobouky. Udivující výroky Bohuslava Sobotky a pohled na stínovou vládu, která připomíná nějaký důchodcovský zájezd na předváděcí akci s předraženými hrnci, dává ty nejlepší vyhlídky. ČSSD je prémiovou volbou pro SHTF softcore, které má rádo svůj klid a které by dopřálo státní bankrot, ale do občanské války nebo apokalypsy ve stylu filmu Potomci lidí se jim zatím nechce.
2. Úsvit přímé demokracie
Zástupce ředitele zeměkoule Okamura založil hnutí Úsvit přímé demokracie. Banálně znějící zpráva na první pohled asi nikoho nezaujala, ale příznivci hardcore SHTF by měli zpozornět. Zcizení podnikatelského konceptu Víta Bárty je favoritní volbou pro ty příznivce SHTF, kteří preferují hardcore verzi, tedy občanskou válku. Buřtožrout vnímá politika především jako grázla, kterého si o volbách najímá, aby šátral jiným lidem v peněženkách. Poslední dobou ale nemá k politikovi dobrý vztah, protože si politkurva začala nechávat moc velkou část kořisti. Hledají se jiné cesty, jak okrást ty, které ještě okrást lze, ale nepoužívat na to politiky, kteří jsou drazí, navíc protivní a v poměru k neustále se tenčícímu lupu je jejich overhead nepřijatelně vysoký.
Přímá demokracie je ten správnej cajk k vyvolání studené občanské války. Například internetová referenda by byla zcela vyhovující. Tak koho okrademe dneska? Lidi s příjmem nad 100 tisíc měsíčně? Chovatele slepic? Vysokoškoláky? Lidi co mají víc než jedno auto? Jednoho dne to dojde do bodu, kdy dojdou zdroje, tedy nebude dost lidí, kteří se nechají okrást, protože utečou. Anebo už je nebude okrást o co. Anebo se okradení začnou bránit.
Například možnost internetových referend by samozřejmě za pár let proměnila buřtožrouta ve zvíře a přímou demokracii na nástroj prvotřídní tyranie, protože jakoukoli menšinovou skupinu lze přehlasovat a vnutit jí svou vůli, byť většinou jediného hlasu. Je potom jen otázkou času, kdy si to cílové skupiny nenechají líbit a sáhnou k protiopatřením, a podle mně to může dopadnout jen jediným způsobem. Nakupujte náboje a věci, do kterých se strkají.
K tomu, aby Úsvit hovna ve větráku skutečně ozářil naší světlou cestu do temnot a dovedl nás tam zkratkou, by bylo třeba involvovat další myslitele na poli přímé demokracie. Navrhuji Slávka Popelku, spoluautora buřtožroutského manifestu Holešovská výzva, a disidenta Radima Smetanu, který je dosud v rebelském inkubátoru a jehož chvíle ještě přijde.
Existují ještě další politické strany, které se tváří, že by také zvládly SHTF snadno a rychle, ale nejsou tak věrohodné jako výše uvedené. Buď by zemi nedovedly do prdele dost rychle, nebo by jí tam nedovedly vůbec, nebo existují jen za nějakým účelem, jako například jako mucholapka na lidi se specifickými názory řízená BIS.
Na konci SHTF je každopádně restart. Sice se stane, že nepřijede autobus MHD, Baník už neodehraje svůj další vzrušující zápas, TV Nova neodvysílá další díl OVRZ, v Lidlu už nebudou žádné slevy, žádné zboží, možná nebude ani Lidl, vytratí se některé atributy, bez kterých si nyní nedovedeme život představit, ale naše životy budou probíhat dál, stejně jako předtím budeme ráno vstávat, budeme chodit čůrat, nebe bude modré a země kulatá. To životaschopné bude žít a života neschopné zemře. Raději neřešme jak zemře. Mohlo by to fungovat.
(14x známkováno, průměr: 3,57 z 5)