Den svobodné mobility 2017 AAR

Featured Image

Letos s jistým zpožděním přináším AAR z letošního Dne svobodné mobility, který jsme uskutečnili 23. září v okolí Prahy.

Popis celého záměru najdete zde. Jedná se tč. o jedinou možnost setkání čtenářů a autorů D-F, kromě toho možnost projet se po nějaké zajímavé trase s našimi vozidly, mnohdy ale ne bezpodmínečně poměrně zajímavými stroji. Počasí nám tradičně přeje, narozdíl od cyklojízd, nejspíš to ten nahoře vidí, a letos to zase tak bylo.

Letošní DM vynikal v několika ohledech. Měli jsme krátkou trasu, ale asi nejlepší, která se v okolí Prahy dá najít. Přijely zajímavé káry skutečně z nejrůznějších zákoutí automobilového trhu. Posuďte sami.

S největším výfukem: Tahač Volvo FH22. Volvo dorazilo z jižních Čech a projelo celou trasu z Loděnic do Let a současně vyhrálo hlavní cenu za produkci CO2, aby květiny měly co jíst.

S nejméně výfuky: 2x Tesla. Oba řidiči se obávali kontroverze v tak silně uhlovododíkovém prostředí, ale nakonec vzbudili respekt i zájem úplně všech. I ortodoxní petrolhead musel připustit, že rozměrný sedan šinoucí se bezhlučně po loděnické návsi představoval přinejmenším nezvyklý zážitek. Když jsem to viděl, říkal jsem si, že jestli ta elektromobilita je tohle, tak jsem docela pro. Na druhé straně, brzy se do toho začnou srát vlády a dopadne to takhle.

S nejvíce výfuky: Honda Civic IX Type R. Má čtyři výfuky úctyhodného průměru, a nejsou to fake výfuky jako u Octavie RS, je to každého zeleného planetomrda noční můra. Kromě toho těchto tmavě červených TypeR je v ČR asi pět všehovšudy a každý den ji nepotkáte.

S nejkratším výfukem: krásná červená Škoda 130, skutečně k sežrání a v perfektním stavu. Škoda, že jsem ji nestihl blíže prozkoumat.

S nejdelším výfukem: Když ponecháme stranou Tesly, které měly konec výfuku v Chvaleticích, v této disciplíně zvítězil Dodge SRT černý jako krtkovo svědomí a tradiční bílý Oldsmobile. Oldsmobile prokázal nečekanou mrštnost, protože projel celou trasu a jeho řidič a majitel v jedné osobě kategoricky odmítl použít trasu náhradní.

Nejvýchodnější: Bílý Moskvič splňující EURO 0 s přehledem a motocykl Ural (nebo Dněpr, furt se mi to plete). O těch ještě napíšeme. Při závěrečném skupinovém fotu nás napadlo postavit vedle sebe Moskvič a Oldse, přičemž se ukázalo, že auta jsou si poněkud podobná, a to nejen proto, že měla stejnou barvu. Bylo velmi očividné, kde se soudruzi inspirovali, lépe řečeno kde kradli.

Nejjižnější: Alfa 164 s šestiválcem. Pohled na chromované trubky, které u příčné zástavby Bussa spojují sání s kanály hlavy byl připomínkou dob, které byly a už nikdy nepřijdou.

Fotogalerii z DM2017 najdete na Rajčeti zde. Část fotek se objevila na webu sportakzakacku.cz. Kdyby někdo měl ještě nějaké fotky, budu rád za jejich zaslání, do alba je doplním.

Díky dobré práci přátel pořadatelů jsem měl letos skutečně hodně času, protože jsem na ně postupně všechno delegoval a nemusel jsem dělat skoro nic. Díky tomu jsem mohl jet spolu s kolonou poté, co jsme obsadili náměstí v Loděnici a skvěle jsem si to užil. Měl jsem z trasy určité obavy, a to zejména kvůli úzké vozovce, ale všichni se s tím vypořádali a prohnali se trasou svižným tempem.

Kdo měl naopak letos smůlu, byli motorkáři. V roce 2014 jsem implementoval další pořadatelskou funkci, tzv. vyháněče kolony. Ten se měl postarat o to, aby kolona včas odjela, protože lidé si povídají a koukají na auta a zapomenou odjet, takže někde zabírají místo, nabaluje se na ně další petroheadí veřejnost a je z toho nakonec chaos. Náš čtenář Honza se už loni ukázal být skvělým vyháněčem kolony a i letos vyhnal všechny včetně mě, ale pak v obci Srbsko odpadl kvůli defektu zadního kola u motocyklu KTM. Bohužel se pneumatika na ráfku protočila a současně v ní byl zapíchnutý drát. Druhý neštastník byl řidič sovětizovaného motocyklu BMW khaki barvy. Jednak píchnul kolo při jízdě tam, a následně měl malou nehodu při cestě zpět, na kterou nedoplatil rozsáhlými odřeninami jen díky tomu, že je občanem odpovědným a tudíž ozbrojeným.

Následně jsme uskutečnili afterparty v restauraci Pivotelu MMX, jehož pan provozní byl extrémně vstřícný a zařídil pro nás místo a jídlo. Musím pochválit jeho přístup, natolik ojedinělý v dnešní době. Nejhorší část příprav akce je najít vhodnou hospodu a dohodnout se s nimi na přípravě jídla, parkování a různých organizačních věcech, a díky jeho přístupu to bylo letos naopak, protože to byla záležitost dvou mailů.

Doufám, že si účastníci celou akci užili nebo alespoň nemají zásadních výhrad. Budeme muset časem provést nějakou inovaci, abychom nedopadli jako zyklojízdy. Budu vděčen za návrhy, jak celou akci vylepšit. V té souvislosti bych rád zmínil celou svoji motivaci, proč tyto věci vlastně pořádám. Kromě důvodů, které jsem již mnohokrát zmínil a které asi vešly mezi účastníky ve známost, existují ještě nějaké další. Jedná se reálně o jedinou příležitost, kdy se mohou setkat ti, kdo články píší s těmi, kdo články čtou. Kromě toho, i když zpětnou vazbou nijak důsledně nevyhledávám, přesto jí nejsem ušetřen v podobě komentářů a mailové korespondence, což jsou zdroje, které ze své povahy neposkytují příliš věrný ani vyčerpávající obraz o tom, kdo jsou lidé, kteří D-F čtou. A DM je příležitost si ten obraz zpřesnit a napravit.

Za poslední rok byly ohledně D-F problémy úplně se vším, s čím jen mohly být. Systém WordPress, který zřejmě není stavěn na web, kde se objevuje 30.000 komentářů ročně. Problémy s hostingem. Problémy s VMS, na které jsme měli už dávno běžet, ale z nějakých důvodů to nejde a neví se pořádně proč. Aktualizace webu, které už dávno z časových důvodů nedělám osobně, a tak jsem na to musel nějaké lidi najmout a redaktoři mají také různé problémy. Dále je čím dál zřetelnější určitá proměna, kdy tento web ovlivňují sociální média, která já sám používám jen velmi omezeně, a také ho ovlivňují zájmy a přání různých jedinců a skupin, kterým najednou došlo, že to čte deset tisíc lidí denně a že to má potenciál prodat jejich produkty, naštěstí většinou pouze nehmotného charakteru, a je třeba jim občas vysvětlit, že z toho nic nebude. Dál jsou zde motivátoři, kteří vám tvrdí, jak je to všechno skvělé, jen že by to chtělo změnit tohle a tohle a taky tohle, což z toho v podstatě udělá něco úplně jiného, ale pak to bude úplně perfektní, fakt vole, a demotivátoři, co vám říkají, že je to všechno na hovno, že web není co byl, že je třeba změnit tohle a tohle a tohle, aby to bylo úplně perfektní, a všichni to samozřejmě myslí zcela upřímně.

Nějak se z toho všeho začíná stávat regulérní médium a někdy se nemohu ubránit nutkání vyhlásit návrat na stromy patnáct let nazpět, což ovšem není reálné ani možné. A do této nálady ve stylu „ať už to jde všechno k čertu, ať si tu věc někdo koupí a dělá si s ní, co chce“ se stane, že někam přijede dvěstě lidí jen proto, že chtěli, což je v dnešní době skoro nemožné. Z toho vám ještě někteří řeknou, že přijeli z Ostravska a z Moravy a z Liberce nebo z Písku na motocyklu, který pamatuje několik německých ofenziv. To je dost silná motivace na tom ještě trochu zapracovat. Pak existují různé malé životní odměny, na které bych bez D-F nedosáhl, jako že například při večeři sedíte u stolu s nějakým chlápkem a jen tak mimochodem zjistíte, že stolujete s rallyeovou legendou.

DM je prostě důležitý, doufám že nejen pro mě.

Děkuji tedy všem za účast a příští rok na viděnou. Možná prozradím jeden detail. Příští rok by mohl být s přednáškou a debatou, a to navíc s přednáškou někoho, koho byste asi na takové akci nečekali. Ještě na tom pracuji, někteří lidé mívají prostě plný kalendář a není úplně snadné je připravit o celé odpoledne, ale doufám, že to vyjde.

Speciální poděkování mám pak pro RIKa, Americkýho Jirku, Honzu, lidi od hwworld.cz a všechny, kdo mi pomohli s organizací a výběrem trasy.


29. 10. 2017 D-FENS


Související články:


12345 (119x hodnoceno, průměr: 1,14 z 5)
9 724x přečteno
Updatováno: 29.10.2017 — 23:06
D-FENS © 2017