Den svobodné mobility 2016 AAR

Featured Image

Cyklojízda nám zase letos nevyšla, protože jsme si udělali výlet autem. Přináším obvyklý AAR z Dne svobodné mobility 2016, který se odehrál v sobotu 24.9.2016 odpoledne a večer. Ačkoli název zní trochu politicky, jedná se o neformální automobilový výlet čtenářů našeho webu a jediné pravidelné setkání čtenářů a autorů, které aktuálně máme.

Úvodem děkuji všem účastníkům za to, že si udělali čas, vyhnali svoje auta a motocykly z města, chovali se bezpečně a dojeli ve zdraví do cíle. Zvláštní dík patří všem, kteří mi s organizací pomáhali a bez kterých bych to těžko dal dohromady. A zvláštní poděkování patří paní recepční z hotelu U lípy v Krušovicích, která nám vyšla vstříc s rezervací místa v restauraci a vyhradila pro nás celou vinárnu v suterénu hotelu.

Stejně jako loni, počasí nám přálo a k mimořádným událostem nedošlo, až na nějaké detaily, které spraví nějaký tmel a barva. Trasu jsme tentokrát situovali na Berounsko, výchozím bodem trasy byl Beroun a koncovým Nové Strašecí. Původně jsme zamýšeli končit o něco více východněji v Kamenných Žehrovicích, ale jak mě správně a včas upozornil Redguy, místní parkoviště by nám bylo malé.

Největším problémem při plánování letošního ročníku bylo jako každoročně nalezení hospody. Je to každoroční rituál hledání knajpy, kdy je třeba najít podnik, který a) má volnou kapacitu b) je ochoten uvařit pár desítek jídel ještě dříve, než skončí víkend c) má velké parkoviště d) nehromadí se tam cyklobuzny. Taky je fajn, když se tam dá hulit. Reálně hrozilo obrácení celé trasy tak, aby končila v Berouně, kde je přece jen větší zázemí, ale nakonec to díky flexibilitě paní Chudobové vyšlo.

Počasí nám vyšlo, cyklisté, policisté a podobná sběř nás neobtěžovali a celkově jsem byl s průběhem akce spokojený. Ze začátku nás trochu pronásledovala smůla. Jedno pořadatelské vozidlo odpadlo kvůli prasklé řemenici a druhé se dostalo v Nižboru do řetězové nehody. Já sám vyjel z domova pozdě a musel jsem šlápnout Giuliettě pořádně na krk. Česká vlajka při rychlosti 160 km/h odletěla, takže jsem jel bez ní. Ale pak se to nějak spravilo. Výjimečně jsem nejel s kolonou, protože jsem řešil nějaké organizační věci, ale zase jsem mohl jet za Eurofuckerem se šaltpákou.

Dobře zafungovala aplikace Waze, kterou jsem doporučil používat v bezpečnostní příručce, alespoň z mého pohledu, protože včas signalizovala jak policii v Roztokách, tak nehodu v Nižboru.

Scénu u jezu v Hýskově, odkud odjížděla kolona, jsem pracovně pojmenoval „rozsypané angličáky“.

dm2016_anglicaky

Akce se účastnila celá řada atypických vozidel. Kromě bílého Oldsmobilu 1.9 TDI a ještě jedné americké káry barvy champagne velké asi jako letadlová loď Enterprise a asi i s podobnou spotřebou to byly například BMW 635 Csi, Honda TypeR, Peugeot RC-Z, tradiční Kaipan, někde jsem zaznamenal Chrysler Crossfire a jako obvykle Saaby (jeden z toho se samolepkou „Born with jets, killed by assholes“, což mi připadalo trefné). Vzhledem k počasí byly v kurzu kabriolety: Mazdy MX-5, Opel, Renault a Seat, ke kterému se ještě vrátím.

dm2016_olds

Osobně mě nejvíce zaujaly následující stroje:

Motocykl Eurofucker: Vypadal totálně nenápadně. Já se v motorkách moc nevyznám, ale vím, že protilehlé válce má BMW a Ural, což je vlastně taky BMW.

dm2016_ef

Jel jsem za ním z Křivoklátu do Strašecí, ale nikoli po trase, ale zkratkou. Postupně jsem dohnal stroj, který zvenčí vypadal jako normální chopper, ale jeho řidič, který mi navíc byl nějak povědomý, ve větších stoupáních řadil nějakou ruční šaltpákou. Občas jsem ho dohonil, abych se podíval, co to tam má za fofrklacek. Záhada stroje byla objasněna v cíli DM, kde se ze stroje vyklubal motocykl převážně ruského původu, obsahující značně politicky nekorektní kontext. Zajímavý by, i výrobní štítek, obsahující datum výroby 15. května. Řadící páka je pak výsledkem majitelovy invence, přičemž je třeba poznamenat, že byla provedena velmi precizně včetně laserového popisu.

dm2014_bmw

Druhým bylo tradiční béžové fako. Již jen pohled na posez vozu na silnici a použité pneumatiky napoví, že tohle asi tak docela nebude sen českých rodin z 90. let. Já to auto vždy rád vidím, připomíná mi moje léta s favority a obrovský potenciál tohoto vozu, poskytující velký prostor pro tuning. V následné privátní korespondenci s majitelem vyšly najevo další zajímavé věci, především pak neuvěřitelné precizní řemeslné zpracování veškerých úprav, které v podstatě daly vnější formě Škody Favorit úplně jiný obsah. Pokládám „technologickou“ kvalitu provedených úprav za zásadní moment českého tuningu, kdy v nešikovnosti a nedostatku preciznosti kolikrát zaniknou vynikající nápady. Pro informaci, majitel je vzděláním netechnik.

Konečně jsem si také mohl prohlédnout Seat Ibiza I cabrio. Automobil se objevil už na několika DM, ale nikdy mi nevyšlo se na něj podívat zblízka.

dm2016_ibiza

Ibiza je nenápadné auto, ale z technického hlediska je velmi zajímavé a pro mě má i po letech svůj šarm. Automobilka Seat po svém osamostantnění od FIATu hledala platformu pro další vývoj a za pomoci Karmannu a Giugiara postavila na ní na svou dobu velmi šmrncovní karosérii. Automobilka nebyla vázána použitím řešení VW jako nyní, za pomoci Porsche Engineering proto navrhla motor od začátku. Výsledkem byla osmiventilová dvanáctistovka a patnáctistovka na svoji dobu velmi pokrokové konstrukce. V roce 1991 měl motor vícebodové vstřikování paliva (v Boleslavi se v té době podařilo dostat karburátor Jikov LEKR do stavu, že fungoval alespoň občas stejně dobře jako jeho vzor Pierburg a VW hromadně montoval jednobodové vstřikování). Po převzetí SEATu Volkswagenem nebylo pro Ibizu Mk. I místo, konkurovala by Polu větším vnitřním prostorem i jízdními vlastnostmi, a dožila v Číně jako Nanjing 6400, zatímco Ibiza II a všechny další až podnes využívaly koncernovou techniku VW. 1.5 měla hmotnost 900 kg a 90 koní výkonu, na podobný poměr hmotnosti a výkonu musíte dnes zalovit v kategorii 120-170 koní a pro malá auta je tohle v podstatě nedostupná oblast. Cabrio je unikát schovaný uvnitř tenčící se komunity čím dál vzácnějších hatchbacků (jeden byl před časem opraven přímo za podpory českého SEATu).

V cílovém bodě došlo k prezentaci materiálů sdružení Gunlex, samolepek s politicky nekorektním obsahem, konzumaci občerstvení (perník mi jako ttradičně nadělila moje žena). Možná bych měl vysvětlit, jak to s tím perníkem vzniklo. Vzniklo to někdy při prvním nebo druhém DM, kdy krátce před odjezdem zjistila moje žena, že toho napekla nějak moc a prostě mi to dala s sebou.

Do hospody se dostavil bloger František Matějka, kde učinil coming out. Ukázalo se, že jel na kole.

Tedy – děkuji ještě jednou za účast, za slova podpory a doufám, že se zase za rok uvidíme.

Potřeboval bych od vás jednu věc. Nějaké to doporučení, kam směřovat výlet napřesrok. Fakt už mi dochází fantazie. Já nerad jezdím po dálnici, když mohu, tak divertuji na vedlejší komunikace, takže mám okolí Prahy a střední Čechy docela slušně najeté netradičním stylem, ale už jsme prostě byli skoro všude, kde to znám a kam se ta akce vejde. Děkuji předem.

 


02.10.2016 D-FENS


Související články:


12345 (78x hodnoceno, průměr: 1,21 z 5)
8 643x přečteno
Updatováno: 25.6.2017 — 10:31
D-FENS © 2016