Letošní shora organizovaná a pro některé občany Protektorátu povinná akce se jmenuje Evropský týden mobility, což zní doufám dostatečně lákavě, a uskuteční se mezi 16.9. a 22.9.2014.
Dosavadní obliba Evropského týdne mobility mezi lidem nezná mezí. Na facebookových stránkách události jsou informace pro rok 2013 a má celých 138! příznivců. Ministerstvo životního prostředí přišlo se standardní sadou pokynů pro nástěnkáře a progagační referenty. Úřady obcí a měst se mohou k celé akci připojit poté, co podepíší písemné prohlášení, ve kterém se obligují, že budou minimálně jeden den otravovat svým občanům život. Připojení se k této akci je spojeno s výrazným bonusem, který je charakterizován takto: „Místní úřady, které splní všechna tři výše uvedená kritéria, se stanou „ zlatými“ partnery akce a jsou oprávněny vstoupit do soutěže o cenu Evropského týdne mobility.“ Nevím, jaká konkrétní výhoda plyne ze zlatého členství. Zlatém partnerovi bude pravděpodobně dovoleno vyhodit pár stovek miliónů z veřejných peněz za cyklostezky.
Je to určitě velmi spontánní akce vyjadřující autentická přání většiny občanů. Kdo by přesto tápal, tak k provádění spontánních akcí na podporu mobility je sestaven tento přehledný manuál o 43 stranách. O úspěchu akce lze následně úřední cestou rozhodnout podle návodu na str. 43 například takto:
Doufám, že je to nyní všem zcela jasné.
Dějí se to vůbec věci kolem nás. Cyklofašista Filler z Auto*Matu vyhrožuje představitelům veřejné správy demolováním značek. To je kurva síla, Auto*Mat, takový přítulný mazlíček establishmentu a totálně konformní záležitost pro lízače prdelí všeho druhu, a teď bourat značky. Jestli je tohle nová tvář cykloaktivismu, tak toho chci kurva víc. Celý rok po cyklofašistické onanii do dýňové polévky na Smetanově nábřeží se tam dál smí jezdit autem. Už se ani nedozvíte, kolik desítek miliónů lidí zase dorazilo na zyklojízdu, protože je to každýmu buřt. Prostě cykloaktivismus dostal na prdel, mele z posledního a ústy svých mediálních vlezdoprdelistů volá o pomoc. Cyklozmrdismus není o nadcházejích volbách vůbec téma a vnímavější politici konečně pochopili, že organizovaná cyklistika žádný relevantní voličský potenciál nemá, ale zato může hodně lidí nasrat. Co horšího. Některým politikům došlo, že kolem nich cykloaktivisté vytvořili virtuální realitu a že většina prostých přenašečů volebního lístku vidí prioritu někde jinde, než v procházení po dopravně umrtvených městských korzech a projíždění se na kole. Svině jsou nervózní, slyšely nějaké zvuky a neví, zda páníček chystá žrádlo nebo zahřívá vodu v kotli. Brzy to všechno skončí.
Nejhodnotnější na celém projektu je ovšem letošní heslo, které zní „Naše ulice, naše volba.“ Domnívám se, že to propagátoři Evropského týdne mobility nemysleli až tak doslova, protože i při povrchním studiu materiálů k této veleoblíbené akci zjistíme, že naše je ulice a naše je i volba, ovšem jen v případě, že volbou bude jízdní kolo. Materiál dále uvádí, že „Stručně řečeno, v tomto roce jde o přerozdělení a změnu uspořádání ulic a veřejných prostor ve prospěch lidí“ a to je naopak dobře, protože většina lidí chodí pěšky nebo jezdí autem a přeuspořádat ulice v jejich prospěch nepochybně požaduji.
„Naše ulice, naše volba.“
To je přesně ten přístup, který vyznávám. Moje ulice, moje volba, osobní automobil! V souvislosti s evropským týdnem mobility jsem přijal závazek, že každý den pojedu autem. Ostatně jako každý jiný týden.
Automobil je symbolem mobility a neměl by v takovém významném týdnu plném hodnotných akcí zahálet. Proto si vás, vážené čtenáře D-F, dovoluji pozvat na každoroční akci. Tato akce je oslavou svobodné automobilové mobility, projížďkou autem pro radost po zajímavých lokalitách a do jisté míry také prověrkou řidičských schopností, v neposlední řadě jediným setkáním čtenářů našeho blogu. Akce není závod ani soutěž, není ani kytičková, ani sluníčková. Je to pouze společný výlet, založený zcela na principu doborovolnosti, což jej odlišuje například od cyklojízd, které jsou vystavěny na organizovanosti a stádním efektu. Neexistují žádná omezení týkající se použitých vozidel, jejich stavu, provedení nebo stáří. Akce je možné se účastnit jakýmkoli vozidlem, které má minimálně jeden výfuk. Vítána jsou vozidla netradiční, tradičně se na akci objevují vozidla z kategorie youngtimerů, ale neexistují žádná omezení a já sám se akce tradičně účastním s autem, které je naprosto moderní, kofekční a nezajímavé.
Akce se uskuteční v sobotu 20.9.2014 odpoledne na pomezí středních a severních Čech. Trasa, kterou účastníci budou moci absolvovat, bude měřit kolem 70 km a zakončena bude setkáním a afterparty v hospodě, jako ostatně vždy. Jako obvykle, během soutěže bude možné hledat a možná i najít speciální cenu, která byla již zakoupena a o které pán s placatou čepicí a pendrekem tvrdí, že je vážně super.
První Den svobodné mobility se uskutečnil v roce 2010. Letošní ročník je tak spojen s malým jubileem, protože je již pátý. Koho by to zajímalo, jednotlivé ročníky směřovaly do různých míst:
2010: Praha – Dobřichovice – Jílové
2011: Praha – Rudná – Radotín
2012: Křivoklátsko
2013: Vysočina, hvězdicová jízda do Uhlířských Janovic, vůdčí motiv „paladium“
Letos nasměrujeme jízdu poněkud severněji. Kde se akce odehraje, pravděpododně poznáte z teaseru.
Bližší pokyny budou zveřejněny zhruba týden před akcí.
(Zatím nikdo nehlasoval)