Den fyzika 6800 stop pod zemí, část 2. - zpět na článek

Počet komentářů: 32

  1. 1*

    1. Megahustý… :-)
      Jsem ze severu a dělám v průmyslu, takže dolování mi neni cizí, ale to převlíkání do extračistého mě překvapilo. A nejhlubší splachovací záchod je super. :-D

      1. To bude popsáno v příštím díle.

  2. Hustý. Díky moc za supr článek!

    Připomnělo mi to uranový důl v Dolní Rožínce. Před lety jsem tam dost často fáral s mezinárodními návštěvami a ačkoliv je to důl cca poloviční hloubky, tak to stálo za to. Napřed jednou klecí, pak cca 15 minut dieselovým vláčkem do jiné, slepé šachty, a pak zase další klecí. Signály se předávaly klecařovi zvoněním připomínajícím mlácení do železa, příp. bzučákem. Pak hezky pešky až na samotné místo těžby. Takže i lezení po žebřících, kde člověk s hornickým oblečením snadno uklouzl atd. Nebylo to úplně pro každého – jednou jsme museli sundavat jednu američanku ze žebříku, protože to kancelářská krysa prostě nedala. :-)

    Ale jinak je uranové hornictví báječně čistá záležitost. Uhelný důl je proti tomu úplně jiná káva.

  3. Děkuji.
    Mám dotaz k tomu obrázku.
    Co je to žlutý?
    Co je to tmavě šedý v té propasti?

    1. Žlutý je žíla rudy. Propast je starý povrchový důl a nyní je v něm vstup čerstvého vzduchu do dolu, takže tam bude nějaká vzduchotechnika.

  4. Vďaka za ďalší parádny článok. A čakám na pokračovanie.

    1. Píše se, ale mám do toho honičku v práci a doma nějakou zedničinu, tak je času málo.

  5. Parádní článek, díky! Jen trošku pocuchal mou klaustrofobii :-)

    1. Trosku? Ja som bol potento uz hore pred klietkou… Autor ma moj obdiv.

      1. Já jen pavouky, jinak zvládám vše v pohodě:D

      2. V té kleci prý staří pardálové běžně dospávali…když to dolu jede 10minut, všichni zhasnou a je slyšet jen uklidňující vrzání výtahu. :-D

        1. Jenže tahle klec je trochu jiná liga, ta sletí do 2 km za 3 minuty, takže to na spaní moc není:)

          1. Tak to je hustý, to je 11 m/s. Na záložním padáku mám 5 m/s! Kdyby se ta klec někde kousla, to my obratle zarachtaly.

            1. I víc, prý 50 km/h, což je skoro 14 m/s. Tam bude určitě nějaká jemná gradace při nouzovém brždění, protože je na to místo, i pod SNOLABem je ještě víc jak půl kilometru šachty. Ale nějaká porucha nebo vykolejení by mohla být solidní řacha :)

              1. Redguy: výtahy v mrakodrapech jsou i rychlejší, takže nějaký „error margin“ musí být velmi zajímavá věc, když není možné jen tak to prodloužit o 500 metrů. Jel jsem v něčem co jezdí těch cca 50 km-h a člověku to ani nepřijde, vše je jen o tom, jak rychle se to rozjede a především zastaví. Nakonec z jiného soudku – ani Maglev, který jede 400 není nic, z čeho by měl člověk nějaký zásadní zážitek – myslím, že to cca 3 minuty zrychlovalo, pak minutu jelo naplno a pak zase 3 minuty brzdilo.

                PS: článek jako vždy super, pište dál.

              2. Z 50 km/h na 0, tak to bych v tu chvíli chtěl ležet na podlaze klece. Kdybych v tu chvíli stál, tak by se moje hrudní obratle pokusily dostat na pozici těch bederních.

          2. V te rychlosti je asi nejvetsi vopruz ta zmena tlaku a zalihani usi ne?

            1. Je to určitě silnější než v letadle, ale stačí zývat (což při vstávání v 4:30 není problém) nebo žvýkat. Cestou dolů pak potápěčský trik se zacpáním nosu a foukáním. Prý ale práce v tom větším tlaku unavuje, je fakt, že odpoledne jsem měl dost.

  6. Super! Díky za článek. Nedalo mi to a musel sem pogooglit ty „snow bunnies“. Je to docela fajn :)

    1. Tak jsme to taky zkusil a je to docela zajímavej studijní materiál :))

  7. dodatek k hornickemu nazvoslovi sachta(jama,sachta),stola(chodba,překop),kabel(lano),ventilace(vetrani),klecař(naražeč),vytahař(strojnik),rampa(naraziště)
    klec(klec),jizda kleci(fárání) :-))))

    1. Super, díky. Ventilace nebo větrání mi přijde jedno, ale narážeče jsem neznal.

  8. Paradni clanky, tesim se na dalsi dil.

    Jen nechapu jednu vec – proc v dnesni dobe jsou nejaci klecari a bzuci se nejake pitome signaly nekde nahoru do strojovny – proc jednoduse nemaji ty dulni vytahy ovladani jako bezny vytah v mrakodrapu, kde se v kabine, nebo pri nastupu zada pozadovane patro a pak to jede rizene pocitacem samo?

    Je to proto, aby se usetrila kabelaz, coz u kilometroveho vytahu muze byt uz nejaka uspora? Nebo je to nespolehlive reseni a bzuceni je vice spolehlive? Nebo je to dano historicky, kdy to pohanel parni stroj a ten klecar to ovladal pakama ve strojovne na povrchu?

    Tusi nekdo, jak to je?

    1. Nebo vlatne ne signaly klecarovi, ale strojnikovi.

    2. To není zas tak dávná historie, ten počítač je tam jen několik let. A jen strojník podle značek na laně věděl, v jaké hloubce zrovna klec je, to v kleci nepoznáte, kdy začít brzdit. Odpověď nevím, ale předpokládám, že by řekli něco ve stylu Takhle už to funguje sto let, co tu těžíme, tak proč to měnit.

      Mě zaujala jiná věc, prož narážeč (už mám profi slang jako horník :) bzučí signály do strojovny, když tam má přímé spojení vysílačkou. Někdy se totiž stane, že klec zastaví trochu mimo, tak narážeč zabzučí strojníkovi, ať ještě popojede. Ale pokud to bylo o hodně, tak na bzučák nedosáhne a prostě mu do vysílačky řekne, ať sjede ještě o metr. Chápu, že je potřeba mít nějakou zálohu, pokud není spojení, ale i tak mi přijde vyťukávání signálů jako časovaná bomba, kdy to strojník rozjede kdy neměl. Ale asi prostě neradi opouštějí tradiční řešení, nevím.

      1. Otázkou je, jestli v tom nebudou nějaké ty certifikace.

        Stejně tak se v letectví a ve vesmírných letech (NASA…) používají někdy dosti zastaralé technologie a součástky, protože mají certifikaci že fungují v nízkém tlaku, vakuu, extrémních teplotách, odolávají záření …. nebo co zrovna je pro tu danou součástku potřeba.

        Nahrazení novým moderním řešením je pak dražší než se zdá, protože je potřeba to i s tím co je kolem znovu přezkoušet pro ty extrémní podmínky a přecertifikovat.

        1. Zavést něco nového v letectví je pekelně drahé takže se to provádi převážně ve dvou případech:
          Zaprvé součástka/systém se ukáže jako nespolehlivé případně nebezpečné (obvykle po nehodě)
          Za druhé úspora hmotnosti.
          Takže investovat do vývoje systému nahrazujícího něco osvědčeného, který bude víceméně dělat to samé a ušetřit kvuli tomu pár „gramů“ se moc nevyplatí takže stále máme nebe plné celokovových mašin nacpaných technologiemi konstrukčně i materiálově spadajících do 50 – 60 let. Takže bych také předpokládal že u tohodle to bude stejné.

      2. narazec najizdi(narazi) voziky do klece proto se prostoru kde se jama krizi s chodbou rika naraziste. k zastaralemu systemu komunikace u klece snad staci rict ze velice dobre eliminuje komunikacni šumy. jak jste si jiste vsiml tak na sachte je ukrutnej hluk a bordel ,telefonu nemussi byt dobre rozumet,a hlavne ono houkani je pouzivano hlavne pro tento ucel to znamena ze k omylu spis nedojde nebo alespon ne k fatalnimu. ja bych opravdu nerad jezdil vytahem ktery ma spoustu čidel a dratu a svorkovnic kdyz jak sam popisujete teplota se meni v rozsahu 70 stupnu,vlhkost v rozsahu 100%,jamou chcije voda a blato,vobcas nekde upadne kamen,zatizeni klece se meni od 0 do 40 tun,dulni stroje zpusobuji znacne vykyvy v napeti site atd.
        Opravdu verim spis cloveku ktery rozumi sve praci a umi houkat na klakson .

  9. Ty jo, to je masakr. Ale stejně si z toho všeho budu časem asi pamatovat jenom to, že tam mají ten nejhlouběji umístěný splachovací záchod na světě. Ale je to úžasné čtení, prosím pokračujte. Díky.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017