K probíhající kampani spočívající ve strašení veřejnosti komoušema mám následující poměrně rozsáhlou poznámku.
Jste ochotni přijmout teorii, že jakákoli společenská skupina, například politická strana, hnutí, sdružení, skupina obyvatel, ale i neveřejný spolek, mafie nebo rodina úspěšně získá totální moc, když k ní v dané době a prostoru neexistuje dostatečná protiváha?
Důležité je slovo jakákoli, přičemž podmínkou k tomu, aby otázka mohla být položena, je, že daná strana, spolek apod. získat moc může a chce. Je možné, že nechce (houbaři, zahrádkáři apod.) anebo nemůže (něco nemá – lidi, organizační strukturu apod.) Zákony, dvoukomorové parlamenty, prezidentská veta a ústavní pojistky hrají mizivou roli, protože jediný jejich důsledek je, že někdo nepodepíše nějaký papír, což neznamená nic. Důležité jsou jen tyhle věci – subjekt může, chce, není protiváha.
Pokud teorii přijímáte, čtěte dál.
Proč se komunisté chopili moci? Komunisté byli před válkou minoritní spolek. Hitler nebyl příliš úspěšný v jejich eradikaci. Dokonce si myslím, že je skutečně ani vymazat nechtěl a většina komunistů, kteří evidentně nevystupovali proti režimu, válku přečkala bez ztráty kytičky. Dokonce i významní exponenti KSČ měli podstatně delší životnost než řadoví členové odboje. Komunistu Fučíka „dostali“, resp. vyzvedli si ho doma, až v roce 1942 a reportovat z oprátky mohl skoro rok, než ho pověsili (za další tři roky vytvořil z jeho reportáže soudruh Horníček divadelní hru, což poměrně věrně dokresluje to, co budu psát dále). Po válce to komouši rozjeli za vydatné psychologické, politické a materiální podpory Sovětského svazu, který tak realizoval svůj geopolitický zájem v celé střední Evropě, ze které si udělal nárazníkové pásmo pro případ další války a dojnou krávu. Sovětský svaz navíc bohužel vyhrál válku (což bylo dostatečně přesvědčivé samo o sobě) a nadopoval české komunisty nebývalou mocí. Je třeba pořád mít na paměti, že komunisté měli velkou veřejnou podporu a vyhráli volby v roce 1946, začátek jejich „puče“ probíhal zcela legálně ústavní cestou. Co stálo proti nim? Pozůstatky tradiční politické scény s vlastizrádcem, pravdoláskomilem a levičákem Benešem v čele. To byl takový Nečas. Mohli šířit svoji moc v podstatě libovolně, a protože mohli a chtěli, tak to dělali. Kdyby tady nebyli komunisti, museli by si Rusáci najít jinak pojmenovanou partu bezskrupulózních kariéristů, kteří chtěli a mohli, ta by se jmenovala jinak, ale pravděpodobně by v ní byli stejní lidé.
Jakmile riziko třetí světové pominulo a dojná kráva ochořela a ztratila konkurenceschopnost, Sovětský svaz ji nechal být, mocenská vlna zanikla. To neznamenalo zánik komunistické strany. Ona se jen vyprázdnila, protože kariéristé a zmrdi surfující na té mocenské vlně museli přeskočit jinam. Kam se podělo zhruba 900 tisíc členů KSČ? Zčásti jsou to mrtvý zmrdi, zčásti jsou bezpartijní zmrdi a zčásti surfují jinde. Politické přesvědčení v tom nehraje velkou roli. Zbytek nostalgiků zůstal v KSČ doplněné po vzoru lehce modifikované škodovky o písmeno M. Nemyslím si, že jsou to kvalitní lidi. Voliči komunistů by třeštili oči jako slimáci, kdyby je slyšeli mluvit neveřejně, největší dojem na mně udělal komunista Šidlo, který polověřejně prohlásil, že je správné, aby si lidi brali na pokuty za přestupky půjčky.
BTW kam se podělo zhruba čtvrt milionu příslušníků, spolupracovníků a donašečů tajné policie, přísušníků SNB a dalších útvarů ministerstva vnitra? Také se vypařili 16. listopadu 1989 ve 23:59? Nevypařili, jsou z nich různí Humlové a jedou dál, jen pod jinou vlajkou.
Kariéra bojovníka proti komunistům je v dnešní době tak trochu mission impossible. Znamená to vyhlásti válku nejen KSČM, ale také ODS(b), ČSSD, Věčem veřejným, většině místních správ, centrálních úřadů, velkým firmám, úplně všemu, kde prosazují bývalí komunisté vliv. Hned několik bývalých komunistů kandiduje na prezidenta.
Co by se stalo, kdyby jakýkoli jiný subjekt získal v dnešní době stejně rozsáhlé možnosti jako KSČ? Využil by je. Pokud chce a může.
Pro příklady nemusíme chodit daleko.
Obce například dokáží na svém území rozpoutat nebývalý teror vůči vlastním obyvatelům, zakazují tu kouřit, tu pouštět hudbu, pít pivo, parkovat auto, whatever, ve jménu veřejného zájmu. Vydávají lokální odnože Rudého práva, které jsou plné lží (říká se tomu „radniční tisk“). Pořizují si ozbrojené složky jako Lázně Bohdaneč, a to všechno proto, že vůči jejich moci není relevantní protiváha, resp. současné zákony neumožňují, aby taková vznikla. Starostové těchto lokálních mocenských enkláv vůbec nebývají komunisté, naopak, nejčastěji z ODS a TOP09. Myslím, že dřív nebo později někdo z nich přijde na nápad vyhlásit vlastní stát.
Policie České republiky je orgán sám pro sebe. Každou chvíli čteme, že někde zneužili svoje pravomoci, už takhle široké, domáhají se rozšíření svých pravomocí, potlačení práva nevypovídat, práva shromažďovacího, odposlechy, kamery (víte, že klíčové komunikace v ČR a výpadovky z krajských měst mají možnost 24/7 dohledu kamerami)? Chtějí například, aby ženy mohli prohledávat muži a naopak, s komickým argumentem, že je to jako prohlídka u lékaře. Na některá z těchto ustanovení neútočili ani komunisti. Od jisté doby funguje policie jako zákonodárce, nikdo se nad tím nepozastavuje. Více policajtů, více moci, více zbraní, komunistická policie byla proti současné PČR debatním klubem mizerně vybavených a vyzbrojených strejců. Proč tohle všechno? Protože na jedné straně provozuje policie velmi agresivní píár a lobbování, a na druhé straně není dost silný protitlak. Kdokoli z politiků by vystartoval proti policii, stane se mu nepříjemnost, najdou mu v počítači dětské porno, někdo ho vyvfotí s nějakou nezletilou nymfičkou ve vířivce a tak. Vynikne to zejména ve srovnání s armádou, která svoji moc podobně agesivním způsobem neprosazuje a tím pádem byla zcela „uchvostěna“. To vše se děje během vlády „tradičních“ „demokratických“ politických stran
Vypadá to, že pokud jste řidičem, tak nemáte práva, pokud tedy neřídíte kolo nebo prostředek MHD. Proč? Protože na jedné straně probíhá státem řízená ofenzíva proti právu individuálně se dopravit, na druhé straně je řidičská komunita roztříštěná na atomy a ani největším svinstvům se dostatečně nevzepře. Dosavadní pokusy motoristické veřejnosti postavit se státní šikaně byly ojedinělé a izolované, narozdíl od sousedního Německa, kde není příliš dobré nasrat ADAC, takže už se vyskytují ohlasy, že se jedná o nerovnováhu na opačnou stranu. Nicméně, pro nás platí, že rovnováha chybí. Opět, probíhá tažení proti vám, které se vyznačuje tím, že to, co jste mohli dělat svobodně včera, je už dneska trestné, a to tažení vedou „demokratické“ politické strany.
Kdysi před volbami 2010 jsem pročítal volební program KDU-ČSL a to byl reálný fašismus. Kdyby dostali moc a mohli jej uplatnit, to bychom se podivili. Strčili by komunisty a NSDAP úplně do kapsy.
Kromě toho, tyhle mocenské procesy mají určitou autodynamiku a ta se také zrychluje, pokud není adekvátní protiváha. To, co bylo včera tabu, už dneska není tabu, zítra je to předmětem úvah a pozítří to může být zavedeno, samozřejmě pro naše i veřejné blaho. Pak se třeba ukáže, že je třeba věšet lidi nebo je pálit v peci, nebo je zbavovat práv, brát jim řidičáky, techničáky (do kterých policii vůbec nic není) a další takové věci.
Je nutné připustit, že taktika komunistů je dobrá. Proč ne. Prostě si počkali, protože při rostoucím znechucení občanů z lidí jako je Nečas, Bárta a Kalousek bylo jen otázkou času, kdy se „demokratické“ – s uvozovkama – strany vyčerpají. Bylo to očividné už léta a za podmínek absence myšlenek, neexistence charismatických vůdců a silné zazmrdovanosti bylo prostě vítěznou strategií hrát o čas. Komouši se do ničeho velkého nenamočili a kradli nenápadně, kterážto vlastnost vládním stranám evidentně chybí.
Je tedy úplně buřt, kdo ve volbách uspěl a kdo ne. Ohrožení je perzistentní a nijak nesouvisí s KSČM, ani s jinými konkrétními subjekty, stranami apod. Naopak, každé přerozdělení moci tak, aby byla rozložená na co nejvíce subjektů bez ohledu na to, jaké programy mají a co chtějí, je v zásadě v pořádku, oslabení moci vládnoucích stran je také v pořádku.
Nejste ochotni přijmout teorii, že jakákoli společenská skupina, například politická strana, hnutí, sdružení, skupina obyvatel, ale i neveřejný spolek, mafie nebo rodina získá absolutní moc, když k ní v dané době a prostoru neexistuje dostatečná protiváha? Pak nevím, jak by to potom mělo fungovat. To by byl způsob fungování tzv. na pohodu. O tom si nic dobrého nemyslím. Dokonce si myslím, že tento způsob myšlení – někdy tomu říkám havlomyšlení – je úplně vadný a je příčinou mnoha národních proher počínaje událostmi z roku 1621, kdy se válčilo na hustou pohodu se zdí za zády. O životě „na pohodu“ a podobném snil Švejk, o nečem podobném sní možná někteří z nás, ale nepřítel rozhodně ne.
Závěr? Jakákoli nerovnováha vede k tyranii. Najde se vždy někdo, kdo chce a může takové situace využít, a nakonec to udělá, když mu to dovolíme. Nemusí to být nutně komunista. Strašení komunisty je úplně zbytečná činnost a v dnešní době trestuhodná ztráta času a úsilí, které by se dalo využít na odpor skutečnému zlu.
(4x známkováno, průměr: 1,25 z 5)