Jako každý z nás i vohnout stárne. Zatímco jedinec obvyklý stárne víceméně důstojně a řekněme s přibývajícími lety i s moudrostí a v závěru se mění přes důchodce obecného v mrtvolu typizovanou, u vohnouta tento cyklus zhusta nefunguje.
Úderem půlnoci ukončení „produktivního“ věku ( i když výraz produktivní je u vohnouta dosti nesmyslný ) se z hlubin vynoří nebepečné stvoření zvané důchodec vohnoutí čili degeront (degeront omnipotens omniscientis ) …který na rozdíl od důchodce obecného se vyznačuje nebývalou agresivitou která je ve zjevném nepoměru s jeho fyzickou schránkou… Je zpravidla přirozeným produktem stárnutí vohnouta.
Protože vohnout doživší se důchodového věku, právě dosáhl nirvány – dostává prachy a nemusí nic dělat. To mu ovšem nebrání nadávat a rejpat na všechno, cítíc se nedotknutelným…Oblíbenou destinací je pak hospoda a v ní vedené tzv. „hospodské chytré řeči“. Na tuto činnost ostatně jako vohnout trénuje větší část svého života. Zpravidla ví fšechno a fšude i byl…je dokonce ochoten dát komukoliv zasvěcenou a odbornou radu – zvláště v situacích kdy o to dotyčný vůbec nestojí.
Postupem času získává degeront i volitelný upgrade – hool ( single či dual version ) a ikonu největší – tašku na kolečkách. Kolečková taška neslouží k tomu aby ulehčila degerontovi námahu – často je viděna jak je transportována v ruce bez pomocí podvozku. Její hlavní účel je totiž jiný – slouží jako zbraň útočná i obranná. Jednak jako dobývací beran při nástupu do prostředků veřejné dopravy, druhak jako barikáda blokující minimálně dvě místa k sezení či průchod uličkou.
A nesmím zapomenout na „brejle“. Tyto ovšem nemají s dioptrickou pomůckou korigující zrakovou vadu zhola nic společného. Jejich nákup má pevně daná pravidla – buď v akci v súúpermarketu ( viz. níže ) kdy má hodnotu válečné trofeje, nebo v rámci podpory a vzpomínek na rozvojové socialistické země – made in Vietnam. Díky jejich používání se degeront staví do pořadníku na další upgrade hoole – white version.
Jedním z typických projevů je hysterická agrese – přednasraný degeront valící před sebou své beranidlo v podobě nákupní tašky na kolečkách je velmi nemilá komplikace cestování veřejnou dopravou. Jakýkoliv protest stran nevinných a taškou postižených cestujících je brán jako vyhlášení války.
Nejhorší scénář je degeront v davu, nalákaný do supermagamakretu za účelem slevy toho či onoho o celých 0,1 Kč. Líté boje o nákupní vozíky začínají již na parkovišti… vidíme zde řadu zajímavých paradoxů – degeront pohybující se za normálních okolností pouze pomocí páru hoolí zázrakem metamorfuje v profesionálního sprintera. Navíc hool dává degerontovi mocnou výhodu v závěrečném mači. Po získání nákupního vozíku nastává druhá fáze bojů – bitva o superlevnévakciza39extrakvalitní zboží. V té pravidelně degeront vzpomíná na doby kdy sloužil na vojně u tankistů. Po vybojování kýženého produktu nastává další proměna – degeront se stává barikádníkem… Strategicky vybere místo s nejužším profilem a zablokuje jej nejlépe ještě s několika bratry v boji. Průjezd je bez urputného souboje vyloučen.
Jednou z variant degeronta je babizna jedovatá. Má dva poddruhy – jedule svraštělá a cisterna sirénovitá. Tyto pochopitelně nevzpomínají na vojnu, ale na budovatelskou minulost při budování světlých zítřků za pomocí traktorů a jeřábů. Vyznačují se velmi specifickým pachem – dle typu. Pamětníci jistě vzpomenou na sovětskou voňavku „Bílé noci“ která byla vedlejším produktem vývoje chemických zbraní.
Jejich variantou hospodských řečí jsou babské řeči alias drby. Tyto mají jediný účel – vrhnout špínu na cokoliv ( těleso či osobu ) jenž je cílem drbů. Obsah pravdivé informace drbů je absurdní a nedefinovatelná veličina. Obvykle se blíží k nule, špičková drbna ovšem dokáže i pravdivý výrok zdeformovat stejně dobře jako černá díra prostor ( případně jako právník či TV nova). Jedna z vlastností drbu je i rychlost šíření, jenž se limitně blíží k rychlosti světla.
Degeronti dále vždy vyřizují návštěvy úřadů, lékaře atd. ve dny kdy se to nejméně hodí vám. Určitě ten obraz znáte – s vyplazeným jazykem přijedete odpoledne k úřadu a ejhle ! Je plně obsazen degeronty, kteří si to mohli v klidu vyřídit dopoledne… Nikdy se mi však nepodařilo objevit algoritmus časového plánu degeronta.
Některé studie se přiklání názoru, že time management degeronta je z větší části založen na vysílacích časech telenovel a jiných píčovin v telvizi, drobné individuální odchylky pak vznikají neglobalizovaným timingem rozvážky rohlíků do mistních shopů eventuelně pochůzek postmanů… (pozn. BB)
Terminální fáze proměny degeronta v typizovanou neživou biohmotu však není bez komplikací. Degeront obvykle stihne udělat peklo na zemi ošetřujícímu personálu zdravotního zařízení, které má tu smůlu že s ním sdílí jeho poslední chvilky. Pak se co by temný duch plíží kolem, aby vyvolal vždy v tom nejnemilejším okamžiku děsivé připomenutí své minulé existence. Různé nedodělky a zbastleniny všeho druhu jsou sice obvyklejší u vesnických jedinců ale i ve městech se jich najde dosti.
Vím že se dá stárnout s moudrostí a důstojností, ovšem vohnouti ve své degeneraci pošpiní i tuto část lidského života.
(4x známkováno, průměr: 1,25 z 5)