Dead stick landings - zpět na článek

komentářů 34

  1. Klouzavost F-16 jen 5:1, to se mi nějak nezdá? Snad kdyby byla plně naložená.
    Orbiter raketoplánu, což je v podstatě 90tunová cihla s relativně ne moc velkými křídly, má při poslední fázi přiblížení klouzavost asi 4,5:1. Když jde bez motorů jde přistát i s tímhle, nebo třeba se Starfighterem, tak to potom musí jít snad s čímkoli co lítá.
    Ne že bych to chtěl nějak zlehčovat.

    Dík za tip na film.

    1. F-16 má opravdu klouzavost dost mizernou – já jsem sice viděl údaj 6:1, ale to není takový rozdíl proti tomu, co udává DF.

      Docela zajímavé počtení o tom letadle a jeho vlastnostech za letu je tady: http://www.checksix-fr.com/downloads/falcon4/Topolo/zip/H-F-F-M-manual.pdf

    2. 15ku1 a 4,5ku1, to je opravdu rozdíl. Problém je v tom, že raketoplán byl na takové přistávání konstruován a hlavně- ten raketoplán přistával z prakticky neomezené výšky :-) kolik je 4,5 x 10 kilometrů oproti 15x800metrů si spočítáte sami :-)

      1. MartasD-Váš příspěvek je sice fundovaný, za to respekt (netuším jakou klouzavost má raketoplán, popravdě nevěděl jsem co je klouzavost, dokud jsem si tady nepřečetl v jakých se udává jednotkách :-) ale-typicky zde ukazujete orientaci na jeden parametr, když ve skutečnosti jsou nikoli jen dva, ale spíš 200 :-) )

        1. Vlastně není, protože až teď jsem si uvědomil že do toho ne moc vhodně míchám hmotnost která se samotným poměrem vztlaku k aerod. odporu (= klouzavostí, za jistých podmínek) nesouvisí.

          Raketoplán je jiný případ než letadlo, když se od začátku počítalo s tím že bude přistávat bez motorů a má pro to přesně danou trajektorii. Ta klouzavost 4,5:1 je ale největší jaké dosáhne skoro až těsně před dosednutím. Když se mrknete na video přistání https://www.youtube.com/watch?v=XCeukUsCodk tak je vidět že ze začátku orbiter klesá dost strmě a chvílemi to i vypadá, že to nevyjde, a až na poslední chvíli se začne pohybovat způsobem který připomíná klouzavý let.

          Jak jsem řekl, nechci nijak zlehčovat přistání bez motorů s dopravním letadlem se stovkami lidí na palubě, piloti co musí takhle přistávat si rozhodně zaslouží respekt.
          Spíš jsem chtěl říct že jsou i stroje, u nichž je předpoklad pro deadstick landing mnohem menší, a přesto to jde a jsou i konkrétní případy.
          Když vynechám ten raketoplán pro který to je standardní postup, tak rozhodně stojí za zmínku ten Lockheed Starfighter (nebo prototyp XF-104).

          1. Jen drobná terminologická: raketoplán není jiný případ než letadlo, neboť jde o druh letadla, dokonce bych ho označil za kluzák* :-))) byť opravdu mizerný…

            * Sice má vlastní pohon, ale nevyužívá ho pro řízený pohyb v atmosféře, takže letoun asi ne…

        2. Musím se přiznat, že vašemu příspěvku (příspěvkům) ve vztahu k tomu, na co reagujete, nerozumím.
          Předně, v daném kontextu je úplně jedno, k čemu bylo co konstruováno, podstatná je výsledná klouzavost, takže si to zbytečně nekomplikujme a držme se jí. Stejně tak je nepodstatné, z jaké výšky co přistává, tím se klouzavost nijak zásadně nemění, ne v těch výškách, které jsou zde relevantní. Také nevím, o jakých jednotkách mluvíte, klouzavost je udávána jako poměr výšky a vzdálenosti za určených podmínek, nic jiného. A nejde ani o 200 parametrů, protože klouzavost je za konstantních vlastností okolního prostředí (abychom to vůbec mohli porovnávat) dána: A) Aerodynamickými vlastnosti dané konfigurace letadla (nemusí nutně jít o letoun); B) Rychlostí letu.
          Hmotnost a další okolnosti jsou plus mínus nepodstatné, zvyšující se hmotnost neovlivní hodnotu klouzavosti, ta zůstane téměř stejná, jen se zvýší požadovaná rychlost letu, potřebná pro její dosažení a současně také rychlost klesání – jinak řečeno, doletíte do stejného bodu, ale rychleji.
          Takže když to shrnu – chceme-li doklouzat co nejdále, pak potřebujeme vědět, jak nakonfigurovat v dané situaci letadlo (mluvíme o konfiguraci za letu) a jakou rychlost udržovat, optimální rychlost pro daný typ by měl pilot znát, nebo mít po ruce manuál s instrukcemi pro klouzavý let bez motoru.

  2. Článek je jiný než ostatní – je skvělý. Neřeší čimundiny.
    Kdybych ho měl shrnout, tak je na to jedno přísloví: „Po bitvě každý frajtr generálem!“

  3. Chápu, že když padá letadlo, je dobré posadit to na první dráhu, co se namane … ale, vedle té dráhy na GIMLI se svodidly pro dragstery, je druhá stále používaná jako místní letiště …

  4. V Horovicích pristal s Mig 21 s vysazenym motorem kpt. Jaroslav Krýda.
    Dvakrat

    http://www.aeroweb.cz/clanky/1265-

  5. Tak jsem se díky D-F před chvilkou vrátil z kina bylo to celkem pěkný. Díky.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!