Daňový džihád 2.0 - zpět na článek

chtelo by to fakta, kolik tech zajistovacich prikazu (cca 1300 rocne z minimalne 2,5 milionu podnikatelksych subjektu) bylo nasledne soudem shledano jako nezakonne, jinak predpokladam ze v ramci nahrady skody v soudnim rizeni bude uhrazeno VSE vcetne uroku, uroku z prodleni … co lze podradit pod termin skoda zpusobena nezakonne vydanym zajistovacim prikazem

jak uz tady nekdo uvedl stejne kdo chce pocita s moznym vydanim zajistovaciho prikazu (na zakleknuti) a pripravi se na takovy scenar predem a FU utre se zajistovakem hubu

musi byt nahrazeno vse, vcetne usleho zisku (viz arbitraz napr. Diag Human)

ad ..Dokonce i na koblihaDnes uvádí úspěšnost žalob 20 procent až třetina. – jenze ne kazdy zajistovaci prikaz je napaden u soudu, mne zajima kolik z tech 1300 zajistovacich prikazu bylo soudem nasledne shledano nezakonnym (jak uvadim nize soudy se nezabyvaji meritem veci zda firma byla soucasti podvodneho schematu za ucleme danovych uniku, ale primerenosti zajistovaciho prkazu v dane veci)

clanek z 5.10.2017

Zajišťovací příkazy Čechům nevadí

Stát má při kontrole výběru daní postupovat razantně, myslí si většina Čechů. Podle výsledků průzkumu společnosti PPM Factum 75 procent lidí souhlasí s tím, aby finanční správa okamžitě zablokovala účet a majetek firem za účelem zabránění daňovému úniku. K těmto praktikám, které umožňují zajišťovací příkazy, se přiklánějí lidé bez ohledu na věk či politické přesvědčení. Až 61 procent lidí si také myslí, že stát nečiní dost v boji proti krácení daní.
Finanční správa v posledních měsících čelila kritice, že příkazy zneužívá a likviduje tak i řadu poctivých firem, které se do řetězových obchodů mohly dostat neúmyslně. Po obstavení účtů totiž mnoho firem není schopno pokračovat v podnikání a někdy se očistí až za několik let.

ja sem dam ten rozhovor se soudcem Simkou cely, imho mluvi docela rozumne

xxxxx
Soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka se domnívá, že takzvané zajišťovací příkazy by neměly mít okamžitý likvidační charakter. Poukazuje na to, že stát může brzy čelit žalobám o stovky milionů korun.
Navrhuje, aby zajišťovací příkaz spočíval jen ve zmrazení majetku a firma mohla v omezeném provozu fungovat dál.

Finanční úřady využívají ve stále větší míře takzvané zajišťovací příkazy k vybrání dlužné DPH. Podle soudů v několika případech využily postup s likvidačními následky pro firmy nezákonně. Soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka říká, že se dají očekávat žaloby o stamilionové náhrady škody. Ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček postup svých lidí hájí. Než se firmě sáhne na majetek, úředníci prý vše pečlivě vyhodnotí. Před soudem se už přitom dokázalo úspěšně hájit celkem devět firem, desítky jiných čekají na verdikt a další přibývají. Zajišťovací příkazy se ve velkém začaly využívat v posledních letech: loni jich úředníci vydali přes 1500, což je patnáctkrát více než před šesti lety. Problém už řeší i ministři a poslanci. Žádají Janečka, aby situaci rychle napravil.

* Nejvyšší soud položil v souvislosti se zajišťovacími příkazy Evropskému soudnímu dvoru předběžnou otázku týkající se dovážení pohonných hmot, o co v ní šlo?

Týká se toho, kdo a za jakých okolností by měl platit daň z přidané hodnoty za pohonné hmoty, pokud se tyto přepravují v takzvaném režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. Tento rozsudek by měl mít tedy dopad do relativně omezené skupiny kauz, které se týkají dovozu pohonných hmot.

* Nedokážete odhadnout, kolik případů, které se týkají pohonných hmot, Nejvyšším správním soudem v poslední době prošlo?

Řádově mezi deseti a dvaceti, já sám jsem měl na stole tři nebo čtyři. Ve všech kauzách jde většinou o hodně peněz.

* Kauzy se týkají zajišťovacích příkazů. Jak je možné, že firmy, které byly neoprávněně zatíženy zajišťovacím příkazem, nadále nemají svůj majetek a finance? Není to proti zásadám právního státu?

To závisí na spoustě okolností, ale zkusím jev popsat. Zajišťovací příkaz je jakési předběžné opatření a zároveň exekuční titul. A když ho někdo vydá, finanční správa může přijít za exekutorem a vymáhat. Účinnost tohoto zajišťovacího příkazu jako exekučního titulu trvá buď do té doby, dokud není příkaz zrušen, nebo dokud se netransformuje do rozhodnutí o samotné daňové povinnosti.

* Takže jde tedy pouze o předběžné opatření?

Ano, finanční správa v něm zjednodušeně vzato dnes, tedy v září, řekne, že za několik týdnů či měsíců, třeba v prosinci, se vám stane platnou daňová povinnost na DPH. Protože třeba, jelikož obchodujete s pohonnými hmotami, budete pravděpodobně v tu dobu dovážet tyto hmoty z Německa za 60 milionů korun. A finanční správa dodá, bojíme se, že nebudete mít peníze, a tak proti vám teď, dokud je ještě máte, vydáváme zajišťovací příkaz na DPH z těchto 60 milionů.

* A dokdy zajišťovací příkaz trvá?

Firmy se o jeho platnost často soudí hned, pak ale přijde leden 2018, kdy se stane daň splatnou (pokud pohonné hmoty opravdu dovezete), a tedy i moment, kdy daňová správa může vydat standardní rozhodnutí o daňové povinnosti na daň za prosinec 2017. V té chvíli zajišťovací příkaz ustupuje do pozadí a ze zákona se transformuje, vlastně zanikne a povinnost se přenese do vyměření daně. A pokud už běží exekuce, což většinou bývá, převede se na exekuci rozhodnutí o takto nově vyměřené daňové povinnosti.

* Jak se podniky proti zajišťovacím příkazům mohou bránit?

Firma se samozřejmě hned od počátku soudí o zajišťovací příkaz – zda vůbec byly v době, kdy jej daňová správa vydala, pro to splněny podmínky. A pak, až to přijde, se musí soudit i o samotné doměření daně. Proti oběma rozhodnutím poběží standardní žaloby ke krajskému soudu a pak případně kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu.

* Co by se mělo stát ve chvíli, kdy finanční správa obešle firmu, že zajišťovací příkazy ruší a daňové řízení zastavuje?

Případ, kdy by si finanční správa řekla, že nemá nakonec dostatek důkazů a není schopna řízení vést, jsme tu zatím neměli. My jsme zatím často říkali, že firma sice možná není svatá, to znamená možná se do nějakého podvodu na DPH třeba i dostala, třeba proto, že byla posledním článkem řetězce několika firem, přes které k ní pohonné hmoty putovaly, ale zajišťovací příkaz byl vydán na základě právních důvodů, které nebyly dostatečné. Nicméně ve chvíli, kdy by si daňová správa po zrušení zajišťovacího příkazu správním soudem řekla, že věc nemá naději, zastaví daňové řízení a je to. Pokud však mezitím proběhly exekuce, což je velmi častý případ, musí počítat s velkým úrokem za nezákonné jednání správce daně na základě námi zrušeného zajišťovacího příkazu. Ten úrok dnes činí přibližně 28 procent ze zabavené částky.

* Takže peníze se budou firmám vracet tak jako tak? Bez ohledu na to, jak bude daň vyměřena?

Tak úplně ne. Záleží na dalších okolnostech. Pokud se zjistí v řízení o žalobě proti doměření daně, že tu daň platit měl, daňová správa mu nemusí vrátit to, co mu sebrala na základě zajišťovacího příkazu – zjednodušeně řečeno si to započte, a případně vrátí jen to, to zajišťovacím příkazem zabavila navíc nad rámec skutečné daňové povinnosti. Plus samozřejmě, pokud zajišťovací příkaz exekvovala, zaplatí onen úrok.

* Jde se v případě zajišťovacích příkazů domáhat i odpovědnosti úřední osoby?

Teoreticky ano, existuje pracovněprávní regres jako všude jinde. Za normálních okolností při neúmyslném činu se jedná o 4,5násobek platu.

* Na koho by postih směřoval?

Na hlavu toho, kdo zajišťovací příkaz vydal, i když vydán být neměl. A to je složité ve sporných situacích. Obdobné postihy bychom ani nechtěli. Finanční úředníci by byli postihováni za to, že neodhadli, jak se na věc budeme o několik měsíců či let později na Nejvyšším správním soudu dívat. Na druhou stranu v situaci, kdy se jasně vyjádříme v nějaké kauze k určité právní otázce, a i přesto úředník poté v obdobném případě zajišťovací příkaz vydá, tam by odpovědnost být mohla.

* Jaké jsou typické příklady podvodu na DPH u firem nakupujících pohonné hmoty?

Jde o případy, kdy někdo nakoupí pohonné hmoty v zahraničí a prodá zde v ČR. Na cestě z cizí rafinerie až na pumpu ke konečnému spotřebiteli ty pohonné hmoty putují zpravidla přes řetězec několika firem. První, co každého napadne, jistě je, proč si ta pumpa nekoupila hmoty v české rafinerii například 60 kilometrů za Prahou. Abyste dovezli naftu 300 kilometrů ze zahraničí, musí se vám to teoreticky rozumně vyplatit i se zvýšenou cenou za dopravu – třeba proto, že v zahraniční rafinerii byly ty pohonné hmoty levnější než u nás.

* Jak se na tom udělá podvod na DPH?

Jádro pudla je zde v dovozu z ciziny. Slabinou evropského systému DPH je osvobození intrakomunitárního vývozu. Tedy situace, že DPH platí nikoli vývozce pohonných hmot třeba z Německa, ale až ten, kdo si je doveze přes hranice do Česka. Fígl je v tom řetězci. Firma, která pohonné hmoty dovezla, DPH neodvede, ale nic nemá, takže si na ní nelze nic vzít. A ten konečný prodejce, který majetek často má – pumpy, cisterny, sklady atd. –, je chráněn před daňovou správou tím, že mezi ním a firmou, která daň neodvedla, je několik dalších, přes něž se pohonné hmoty přeprodávaly. Průšvih je, že konečný prodejce může být nevinná firma, která prostě od nějakého obchodníka koupila pohonné hmoty a netuší, že někdo v řetězci daleko před ní za ně neodvedl DPH, anebo naopak firma, která to zatraceně dobře ví, protože je součástí podvodného schématu. Daňová správa musí prokázat – a důkazní břemeno zde má ona –, jak to ve skutečnosti je.

* A co když je firma už třeba konečným příjemcem pohonných hmot, je pátá v řadě a nevěděla o tom, jak se do České republiky hmoty dostaly?

Pokud jde o poctivý příběh, je firma z obliga. Ale vžijte se do role podnikatele. V takových obchodech jde řádově o desítky milionů. Když budete dělat obchod za desítky milionů, zpravidla budete vědět, komu máte v prodávající firmě zavolat, a budete ji nejspíše i znát.

* Co když se jim zdá dodavatel v pořádku, jen ten předchozí dodavatel či ti před ním jsou podvodníky?

V tom případě je nutné dostat se v řetězci až na začátek.

* Ale pokud si firma prověří pouze svého dodavatele?

Pokud informace o tom, co se dělo před jejich dodavatelem, neměli, jsou z obliga. Pokud existují nějaké podezřelé znaky, je třeba dbát opatrnosti zvýšeného stupně. Pokud nic takového nezaznamenali a dodavatele znali, tak nebyl problém. Je právě na finanční správě, aby vztahy odhalila. Pro takovou práci ale potřebuje hodně chytrých lidí.

* Jaké jsou povinnosti informovat daňový subjekt o tom, co finanční správa dělá a že třeba o některém z jeho obchodních partnerů má podezření, že se účastní podvodu na DPH? Podniky si stěžují, že s nimi nikdo nekomunikuje.

Za normálních okolností by měl být subjekt informován. Ale když má správa podezření na podvod, je někdy třeba využít i momentu překvapení. Například stejně jako u trestních kauz musí vyšetřovatelé vyslechnout najednou všech 24 zainteresovaných lidí, aby zjistili, kdo lže. Takže daňová správa se někdy může tvářit jako mrtvý brouk, ale přitom potichu pracuje a zjišťuje. Nakonec ale musí za nějakou dobu přijít a říct, že se sice tvářili, že nic nedělají, ale ve skutečnosti pracovali. A samozřejmě to všechno pak má být zaznamenáno v daňovém spisu.

* Není samotný zajišťovací příkaz v rozporu se základními právními principy vzhledem k tomu, že finanční správa jej vydává sama, bez jakékoli vnější kontroly?

To je složitá věc. Dnešní stát potřebuje k tomu, aby nezkrachoval, vybrat od lidí v průměru 40 procent toho, co vyprodukují, tedy 40 % HDP. Přičemž DPH je klíčovým zdrojem příjmů státu. A na ní se dá také nejvíce nakrást. Je tedy třeba vnímat důležitost ochrany výběru daní, takže chápu, že finanční správa má relativně drsné prostředky pro jejich vymáhání.

* A nebylo by lepší, kdyby zajišťovací příkazy řešil soud?

Pokud by takovou úpravu zákon zavedl, šlo by možná o lepší řešení. V trestním řízení to v obdobných situacích nikomu nepřipadá divné. Na druhou stranu je to ve srovnání s dnešním stavem pro finanční správu trochu těžkopádné řešení. Musí se nejdříve za soudcem, finanční správa nemůže reagovat hned, byly by to větší náklady pro stát.

* Nicméně za úroky z neoprávněných nezajištěných příkazů stát zaplatí desítky milionů.

Jasně, systém by mohl fungovat dobře i tehdy, kdyby na samotné finanční správě lidé uvažovali tak pečlivě a obezřetně, jako by uvažoval soudce. Ale upřímně řečeno, ani soudce není samospásný. Kdyby měl soudce týdně k vyřešení 40 případů tohoto typu, nemůže rozhodnout vždy naprosto správně.

* Je znám příklad firmy, která obdržela 10 dní před zajišťovacím příkazem potvrzení o bezdlužnosti a následně se stala bílým koněm…

Ta firma třeba v okamžiku vydání potvrzení bez dluhů je. Ale finanční správa očekává, že kvůli změnám na trhu nebo jejímu chování nebude mít v budoucnu peníze, proto zajišťovací příkaz vydá. Zajišťovák se vydává ne vždy, ale zpravidla na ještě nesplatnou daň v budoucnu.

* A předpoklad toho, že firma nebude moct zcela zaplatit DPH, je omluvou k její likvidaci?

Podle současné právní úpravy to tak vlastně může být. Uvedu příklad, kde by se to nemuselo zdát tak hluboce nemravné. Představte si situaci, kdy firma funguje, ale v podstatě tak trochu žije z minulosti. Třeba Nokia, která vydělávala super peníze, pak ale nastala nová situace na finančním trhu, nestihla držet krok s chytrými telefony. Finanční úřad má záznamy obratů, ví, kolik firma prodá mobilních telefonů, jaké jsou marže. Firma na trhu začíná klesat a úřad ví, že takovým postupem firma směřuje k velmi špatné situaci. Tak správa vydá zajišťovací příkaz na situaci do budoucna, kdy by se firma nejspíše dostala do insolvence. Firma by jinak prodala možná ještě pár telefonů a byla insolventní. Takto si finanční správa zajistí prostředky jen pro sebe.

* Nebylo by ale vhodnější zavést jen lepší kontrolu nad podnikem, a ne ho rovnou likvidovat?

Okamžitou likvidaci systému vyčítám nejvíc. Ideální by bylo zmrazení majetku a kontrola. Mít na majetku žluté nálepky, v cisternách sledovací zařízení a obchodovat se spolupodpisem finančního úřadu.

Systém by mohl fungovat dobře i tehdy, kdyby na samotné finanční správě lidé uvažovali tak pečlivě a obezřetně, jako by uvažoval soudce. Ale upřímně řečeno, ani soudce není samospásný.

soudce Simka z NSS

Nebylo by ale vhodnější zavést jen lepší kontrolu nad podnikem, a ne ho rovnou likvidovat?

Okamžitou likvidaci systému vyčítám nejvíc. Ideální by bylo zmrazení majetku a kontrola. Mít na majetku žluté nálepky, v cisternách sledovací zařízení a obchodovat se spolupodpisem finančního úřadu.

to uz vam dosly lepsi argumenty ? pokud povazujete soudce NSS za statniho parazita nechte se vysetrit …

jinak celej web dfense a jeho prispevatelu vytvari jednu velkou bublinu (vubec nejhorsi je ta indukce – vypichne se jeden pripad, okamzite se to zobecni a tak je to se vsim … nikoho nezajimaji fakta, cisla, procenta ..), vubec nejste schopni realistickeho pohledu na veci …

doporucuji mokry hadr na hlavu, na tohle tema se fakt bavit nehodlam ..

ja myslim ze mam smysl pro realitu, stojim nohama pevne na zemi, co mi muze byt vycitano ze veci posuzuji z urcitych mych mentalnich pravdepodobnostnich a statistickych modelu, jejichz vytvareni mohu vrele dorucit minimalne jako jeden ze zdroju pro kriticke premysleni nad vecmi

ja jsem ve svem svete pravdepodobnostnich a statistickych modelu spokojen – myslim ze vice odpovidaji realite nez absolutni pravda …