Tohle je návod pro ty z nás, kteří nemají koule změnit svoje zaběhané myšlenkové a voličské stereotypy, přesto by ale rádi, aby jejich hlas pomohl dobré věci. Ti, kdo jsou schopni si sami vybrat, číst nemusejí.
Úvodem něco cizích „myšlenek“. Možná jste zaznamenali iniciativu Františka Janoucha Defenestrace 2010. Jedná se prý o návod, kterak zbavit v následujících volbách sněmovnu neschopných a zkorumpovaných politiků.
K osobě autora Františka Janoucha: František Janouch po studiích v SSSR zastával vedoucí místo v Ústavu jaderného výzkumu ČSAV v Řeži (1960-69); r.1970 byl propuštěn, r.1974 emigroval do socialistického Švédska, kde 1978 založil podpůrnou Nadaci Charty 77 a stal se jejím předsedou. Janouchova manželka je dcerou Arnošta Kolmana, komunistického aktivisty, Leninova kamaráda, více zde. Pokud jste překonali reflux, přejdeme k další kapitole, a to sice
Co je na Janouchově aktivitě pozitivního
+ metoda navržená Janouchem je principiálně správná, tzn. používání preferenčních hlasů je chvályhodné jednání odpovědného voliče (zatímco volba strany vhozením lístku je postupem vhodným pro opice, co místo banánů žerou sójový buřty)
+ postup je dostatečně jednoduchý, aby ho zvládl i poslední vohnout
V čem je soudruh Janouch mimo
– Janouch se domnívá, že kandidáti na posledních čtyřech místech listiny jsou menší zmrdi než kandidáti na prvních čtyřech, což samozřejmě není žádné pravidlo
– Janouch nevidí, že strana, která má na své kandidátce zmrdy, a to dokonce na čelních místech, je nevolitelná jako celek. Pokud vnitrostranické mechanismy nezabránily, aby se zmrdi dostali na čelo kandidátky, je třeba nad celou stranou zlomit hool.
– Janouch nepochopil, že příčinou korupce nejsou jednotliví jidé, ale systém, který korupci umožňuje. V podmínkách neustále rostoucí moci centrálních i místních orgánů prostě čím dál častěji vzniká situace, že pan B hospodaří s penězmi pana A. Poslední dobou tohle získalo téměř komický rozměr, kdy u každé výměny mříže na kanálu je vztyčován transparent, že se tak děje díky dotaci z nějakého obskurního fondu. Tomu panu B je vždy bližší košile v podobě svých krátkodobých zájmů než kabát v podobě zodpovědnosti směrem k voličům, takže se podle toho chová. Pokud pana B nahradíme panem C, nestane se nic. Pan C po čase získá stejné velkopanské manýry, protože je součástí téhož systému
– nejedná se tedy o žádnou defenestraci, pouze náhradu jedněch zmrdů jinými méně profláknutými zmrdy
Jak vidíme, soudruh Janouch je mimo skoro ve všem.
Jak to udělat správně
Postup, který vede ke správnému výsledku, není sice až tak jednoduchý, ale má hlavu a patu. Jeho výhodou je téměř absolutní funkčnost, nevýhodou značné kolaterální škody. Vychází také z poznatku, že lidem nelze nadiktovat jejich voličské preference, například mezi našimi čtenáři je dost takových, kteří budou volit ODS, přestože k tomu není žádný racionální důvod. Proto opakovaně selhávají návody typu „volte fialové“.
Tedy ona procedura:
– vezměte volební lístek strany/stran, které hodláte volit a sledujte kolonku „povolání“ u každého z kandidátů
– vynechte všechny současné poslance, členy vlády, náměstky ministrů apod.
– vynechte všechny starosty, místostarosty, osoby činné ve veřejné správě
– vynechte všechny osoby, které vykonávají povolání závislé na státu (učitel, úředník, pracovníci v charitě apod.)
Na nevelké množině toho, co zbyde, můžete uplatnit 4 preferenční hlasy formou zakroužkování čísla před jménem kandidáta.
Důvodová zpráva
a) Současní poslanci, členové vlády apod. již předvedli, co umějí. Kdo s jejich prací nebyl až dosud spokojen, marně by doufal, že po volbách spokojený bude. Oni se nezmění, nezmění se dokonce ani když si začnou říkat TOP09.
b) Startosové a lokální správci byli již jednou zvoleni v lokálním prostředí, přičemž voliči slíbili, že budou vykonávat svoji práci 100%. V parlamentu nemají co pohledávat, mají práci doma.
c) Starostové a osoby z místní a krajské správy jsou apriori nedůvěryhodní. Tyto kruhy jsou nositelem nejrozsáhlejší korupce a pravděpodobnost, že bude do sněmovny zvolen úplatkář, je mimořádně velká.
d) Pro kandidáty, kteří jsou v občanském životě existenčně závislí na státu platí (stejně jako pro předchozí skupinu), že implicitně budou upřednostňovat zájmy státu (regionů, obcí) před zájmy občana. Pokud se takový člověk ve svém rozhodování dostane do situace, že bude muset volit mezi zájmem vaším jako občana a zájmem státu, neomylně si vybere to, co je mu bližší a co on považuje za správné a nezbytné. Pokud se tedy bude hlasovat o daních, o utahování šroubku, o posílení pravomocí úředníků, policistů a strážníků ad absurdum, takový poslanec nebude hájit vaše zájmy, opět zklame.
e) Zástupce moci výkonné by v demokratických zřízeních neměl být současně zástupcem moci zákonodárné, protože jinak si bude exekutiva upravovat legislativu k vlastním potřebám. Starosta, náměstek ministra apod. nemají ve sněmovně co pohledávat, kdo je volí, sám sobě dělá problém.
f) Aplikací těchto postupů vzniknou colateral damages, protože i mezi současnými poslanci jsou slušní lidé a mezi obecními funkcionáři se také občas najde někdo, kdo v tom ještě nejede. Na druhé straně – oni se nás také neptají, zda se necítíme poškozeni těmi jejich „reformními balíčky“ nebo postupnou deinstalací občanských práv, tedy procesy, kdy nás okrádají jednou o peníze, jednou o svobodu.
Proč o tom píšu
Množí se dotazy, koho volit. Jako bych to věděl.
Spolehlivě vytočit mě však dokáže věta, že „tamty já volit nebudu, protože se do sněmovny nedostanou“. To je jako říci, „já nebudu jíst, protože bych musel kakat“. My stanovíme, kdo se tam dostane. Dostatečně přesvědčivou sadu argumentů na téma „nevolte zaběhané strany“ najedete zde na stránkách iniciativy Volte nevyvolené. Naprosto největší schíza je veřejně projevovat nespokojenost s chováním a rozhodnutími politiků na jedné straně a na druhé straně volit „osvědčené strany“. Takové chování, řečeno s Komenským, toliko pro hovada dobré jest, vlastně ani pro hovada ne, protože zvíře se dokáže z minulosti poučit.
Jenže realita je taková, že mezi námi běhají submisivní jedinci preferující „nejmenší zlo“ – ještě jednu ránu, má paní, prosím sem. Případně jedinci naivní, kteří doufají, že nyní na třetí pokus začne ODS plnit svoje volební sliby, případně že úplatkáři z TOP09 přestanou krást, ačkoli to dělali celý dosavadní život. Že dementní Sobotka z ČSSD naplní svoje evidentně naivní, diletantské, nereálné a groteskní ekonomické vize… prostě že se současné strany přece polepší … stejně jako v roce 2006 a v roce 2002. Pro tyto nebožáky je zde alternativa, kterou jsem popsal výše a která umožní se v rámci špatné volby zachovat relativně správně.
(Zatím nikdo nehlasoval)