O střelbě nábojů ráže 38 sp. z revolveru komorovaného na 357 mag bylo popsáno již mnoho. Doporučuji přečíst na střeleckých fórech.
Sysop
Tak. Je to prasarna. I .38+P je na zvazeni. Kdyz chce nekdo moci mermo setrit, tak at si prebiji a rozumne upravi prachovou navazku, vcetne hmotnosti strely. Pak ma standardni delku nabojnice, ale nizsi vykon. Kdyz se ubere rychlost a zvoli opravdu dobre mazivo, tak si to necha libit i ciste olovo, takze cisteni laufu minimalni. Pro zacatecnika na par metru dobry.
Drobek88
Rád bych znal důvody proč je to prasárna? Dočetl jsem se že revolvery ráže .357 byly úmyslně navrženy tak aby se z nich dalo střílet z .38. délkový rozdíl je tam pak proto aby nikdo nenaládoval .357 do .38. V návodu k použití u revolveru pak je uvedeno, že lze použít i .38 special. Kde to uvedeno není, tam to samozřejmě nelze…
Sysop
Jak psal Radowan. Mrkni na strelecka fora. Pokud budes strilet jen .38, tak to az tak nevadi. Pokud ale budes treba celej den strilet .38 a pak si tam jako zakonceni dne das .357, tak co asi myslis, ze bude delat delsi krcek nabojnice v zasranym bubinku? Kampak se ten material nacpe? No, nemusi to nic udelat, ale take to muze blbe namahat. Prijde mi to podobne, jako cely den strilet olovem a pak si tam nakonec „pro radost“ strelit par treba FMJ (nemyslim cistici naboje). To jsou pak pane tlaky v laufu, no parada :-/
Drobek88
Rozumím, dává to smysl, problém je tedy ve tvorbě nečistot v bubínku při střelbě z .38, které budou „překážet“ .357, takže když by přechod z .38 na .357 obnášel vyčištění, pak by neměl být problém…
Sysop
Pokud vyrobce schvaluje .38 do .357, pak ma evidentne vyreseny prechodovy kuzel. Presto se nedoporucuje strilet v .38 strely WC, ale delsi strely. Kazdopadne jde o problem cisteni spalin v bubinku, respektive pred prechodem na delsi nabojnice se musi dukladne vycistit vypaleny „prstynek“. Smrt bubinku lze celkem dobre priblizit, pokud se do nevycisteneho bubinku po .38 da treba Samson .357, aby si to clovek na zaver dne uzil. Ten zazitek pak muze byt i za vsechny prachy.
Radowan
Take home message co si pamatuju, tak šlo o to, že kratší nábojnice 38.sp nedoléhá zcela na konec nábojové komory válce 357 mag, zůstávají tam cca 2mm. Ty 2 mm pak po opuštění nabojnice střela letí volně nevedená ve válci. Při vniknutí střely do přechodové části válce pak dochází k rázům, které zvýšeně opotřebovávají zbraň. Pokud má zbraň výslovně uvedené, ze lze používat jak 38 sp tak 357 mag, tak mají přechodovou cast asi nějak uzpůsobenou.
Sysop
Nemyslim, ze CZ83 je jako zbran presnejsi nez CZ75, ale min kope a je lehci. Takze spis je to v rukach, nez ve zbrani.
Prebijet rozhodne doporucuju. Ted o vikendu jsem doma pretavil 25 let stare zasoby literiny, o ktere jsem se cele roky domnival, ze maji BHN nekde okolo 22 (tu slitinu delal muj stryc, bohuzel uz mi slozeni nerekne). Takze jsem si nadelal dva a pul metraku cihlicek a pak jen tak zkusmo udelal slitinu 1:1 s cistym olovem. Kulickovym testem (ocelova kulicka mezi cihlicku Pribramske slitiny a moji slitiny => klep na to a kuk na dulky) jsem zjistil, ze je to sakra nejaky tvrdy. Takze nova cihlicka 1:2 (vice olova), po 12 hodinach znovu test (samozrejme Pribramskou slitinu jsem taktez pretavil, at je „starnuti“ srovnatelne) a je to kurva porad tvrdy! Rano skocim ke Stroblovi pro LEEho meric tvrdosti, dosla mi trpelivost. Co to ten strejda doprdele nalegoval? Uz kdyz jsem tu literinu lamal, tak byla tvrda jaxvina.
Kazdopadne, prebijeni neni jen financni uspora, ale hlavne zabava. U malych nabojnic 7.65 se neni treba bat problemu s ultrarychlym prachem, ekvivalent Acc#2 nedela problemy a je ho v nabojnici nula prd, takze nejdrazsi polozkou je zapalka.
Drobek88
Že je to v rukách, to je dost pravděpodobné…
Ohledně přebíjení musím mnoho nastudovat, je nějaká „doporučená literatura“?
Sysop
Hledas-li informace ze zapadu, hledej je na ruskych serverech :-)
Treba tady je velmi slusna sbirka vseho,co muzes potrebovat:
Jo a pokud nevladnes anglictinou, tak i v cestine existuje knizka o prebijeni (vydal ji mimochodem jeden z mistnich diskuteru), lze ji sehnat po internetu. Ale americke zdroje jsou fakt zaklad.
Drobek88
Díky, pročtu to. S Angličtinou problém nemám, jsem zvědavý jak to půjde…
Sysop
Ta anglina je velmi jednoducha. V postate bych zacal povidanim od Richarda Leeho (Modern reloading) a pak projel ABCs of reloading. Tim si udelas jasno v pojmech. Pokud budes resit i liti strel, pak jsou tam dve knihy od Lymana, velmi dobre.
LEE ma velmi podrobne prebijeci tabulky. Nicmene, pokud budes kupovat strely v Cesku, pak k nim velmi pravdepodobne sezenes prebijeci tabulky u vyrobce. A nebo obracene – vyber si bud Vectan, nebo Lovex (nejpouzivanejsi prachy) a oni maji take tabulky, na vetsinu beznych strel. Pokud budes z pocatku prebijet medene plastovane strely S&B, tak nemuzes udelat chybu. Az se otukas, tak zkus treba Ares (pokud tuhle razi ma, nevim), nebo pomedene. No a jako finale si odlejes svoje strely. Nejlevnejsi a pritom dobre jsou kokily od LEE, bezne sezenes. Slitinu si pro zacatek kup v Kovohutich Pribram. At mas nejakou referenci. Hned zacit legovat neni uplna prdel. Ja to delam uz 20 let a ted o vikendu se mi podarilo jednu varku lehce zmrvit (cihly maji zespodu vice olova, nez zeshora), takze to pak budu muset rozmichat pri taveni.
Krome toho pro liti strel je fakt dobry mit tvrdomer. Ja si ho koupil az dnes, cela leta jsem meril tvrdost slitiny jen srovnavaci metodou otisku, ne podle Brinella. Sice to taky slo, ale jakmile namichas neco nejak divne, tak se v tom zamotas. Merak je merak.
Vyssi divci pak je mazani, kalibrace a fura hovadinek okolo, ktere muzes vypustit, pokud budes strely kupovat. Prodavaji se pomedene, tusim Srbske strely, jsou velmi kvalitni a za dobre penize.
Tak tak, to je ta ceska kniha od Petra Leitnera. Ale Acc se u nas uz neprodava (skoncila licence), takze si zacatecnik musi stahnout tabulky treba na semtinske prachy. To se da dohledat na http://www.strobl.cz, http://www.reloader.cz a dalsich.
JVP
Anebo Vectan. Akorát mám zkušenost, že každá další šarže, co si koupím, je trošilinku slabší, než ta minulá. Za chvíli tam budem muset sypat tolik, že nepůjde kule zatlačit :-)
Sysop
Mel jsem doma Vectan, co jsem sypal do .357. Pixla 12 let stara. Dojel jsem ji a koupil uplne stejny prach pred mesicem. Jen holt nebyl v plechu, ale v plastu. Dojel jsem krabicku (50 naboju) s novym prachem… jo, to bylo preqapko na strelnici :-). Priste vezmu hradla a to jsem zvedav, co se dozvim.
Na to moje domaci strileni se mi kupovat nejaky superluxusni prachy nechce, bo stejne nejvetsi chyba moji strelby je mezi zemi a zbrani. Accurate mi zrusili, takze jsem chvili laboroval s ‚eqivalenty‘ od Lovexu a uz si to sedlo. Ted jeste zkousim misto Acc#2 dat Vectan Ba9 1/2 pro 9L. Jeste jsem to nestrilel.
JVP
Dejte vědět, jak ta 9 1/2 běhá. Já sypu Ba9 do 9L i do .357. Do té .357 pro cvičnou střelbu sypu i BA10. Daleko méně to kope, je to rychlý prach.
Sysop
Jo, kdyz nezapomenu, dam vedet. Do .357 davam radeji pomaly prachy. Jednak mam 6″ a 4″ laufy, takze to stihne shoret a druhak prece jen mam fedry z explosivniho horeni, ktere u takto dlouhe nabojnice s malou navazkou nelze vyloucit. U 9L je to fuk, mala nabojnice, tam se nema co posrat a aspon ten prach vyjde levne.
Videl jsem v Brne v AWIWU hezky vytunenej .357 prave po pouziti male navazky hodne rychleho prachu. Majitel chtel snizit tlak, tak ubral na navazce vic, nez je zdravo a ve finale prisel o vrsek bubnu a ten most mezi laufem a kohoutem. Puskar to vysvetloval tak, ze strelec pred vystrelem dal zbran nahoru, cimz tu pidihromadku sesypal na zapalku, pri vystrelu pak zapalka mrstila prachem o dno strely, ten se rozemlel na jeste jemnejsi a v tu ranu se svysila rychlost horeni enormne. No, riskovat to nechci.
Jedinou vyjimkou, kdy delam extremne male navazky z extremne rychleho prachu je subsonic u 308W, ale to vyzaduje magnumove zapalky a prevrtani kanalu luzka zapalky. To je o necem jinem.
JVP
Ta desítka je bezpečná. Do .357 sypu 3,8 – 4 grs. na 4″ lauf. Pro terčovku ideální. Doporučoval mi to p. R.Trojan, který má už něco odstříleno :-)
Sysop
Ten jsem nezkousel. Ostatne ono to vyplyne i z tabulek. Pokud je ten prach tabelovanej na .357, taxnim proste chodi bezpecne pro dane strely.
Drobek88
Tak jsem si tu knížku objednal, o dlouhých večerech bude co číst…
Jihocech Honza
Nejdůležitější není zbraň, ale, muž, který ji drží (a to, co brání). Chladná hlava a odhodlání mají větší význam než ráže, typ nebo výrobce. A lepší .22LR v ruce než .45 ACP v trezoru.
7,65Br je pro sebeobranu plně vyhovující. Menší zpětný ráz nemá sám o sobě, větší roli hraji hraje hmotnost a konstrukce zbraně. Cvičenému střelci stačí 6,35Br. Jinak obecná konstrukce lidského těla se nezměnila, ale od třicátých let jsme narostli o nějakých 10cm v průměru a pár kilo váhy navíc, proto takový fetiš z ráží.
Sysop
Izraelci napriklad vyrabeji ony prosnule „strilejici propisky“ v razi 6,35Br a nemyslim si, ze by vyrabeli neco, co je nanic. Jasne, tato zbran vyzaduje maly naboj, ale ucinna je jiste az az.
Jihocech Honza
Historie opakovaně ukázala, jak nebezpečný je motivovaný voják, který umí dobře ovládat zastaralou, nebo papírově slabší zbraň. Nejznámější ji zimní válka nebo první arabsko-izraelská válka, ale rád bych připomenul konflikt mezi Thajskem a Francií za II. světové války, kde francouzský lehký křižník s děly ráže 155mm zdolal mnohem silnějšího obrněnce s děly 203mm. http://www.fronta.cz/bitva-u-ko-chang
Sysop
Sikovny cikan s nozem na tom bude lip, nez panicka s 2″ .357, kterej vytahne jednou za rok na strelnici na dvacet ran. Bezpochyby, zbran je pouze jeden z clanku obrany.
Ja osobne nosim CZ75, protoze mi to nevadi.
Jihocech Honza
Nůž je smrtící zbraň a vždycky se můžu vzteknout, když nějaký chytrolín kritizuje policajty, že toho chudáka s kudličkou nestřelili do nohy…
Nosil bych rád, ale potím se jako prase a nechci svým miláčkům ublížit… Tady na Jihu to není ani moc potřeba, snad to vydrží.
Skalik
Pořiď si zbraň co nemá citlivou povrchovku. Mám K100 a 5ti letech nošení v pohodě. Teď jsem pořídil Glocka tak uvidíme, ale povrchovka by měla bejt stejná nebo stejně odolná.
Jasně celokovová 1911 chytne lišku hned, ale na denní nošení stačí plastová pistole.
Drobek88
Povrchovku jsem taky řešil, v základu to je alkalický brynýr a ten se nošením ošoupe, takže co s tím?
Nejjednodušší aplikace je odmastit a nanést hadříkem/vatičkou/štětečkem. Čím déle se matlá, tím černější to je, tak se dá snadno naladit odstín. Tohle fungovalo přesně jak výrobce napsal, jen je to opravdu citlivé na kvalitu odmaštění. Dle výrobce je trvanlivost menší než tovární brynýrování, ale zatím jsem neošoupal, tak nemohu soudit, rozhodně to není něco co by zmizelo za dva dny.
Návod zmiňuje ještě metodu kdy by měly být výsledky srovnatelné s odolností továrního brynýru a to opakovaně lehce obrousit povrch, odmastit a znovu aplikovat, až se dosáhne požadovaného začernění (vždy potřít jen lehce) a pak povařit v oleji…
JMH
Jj, ještě mi tu chybí zmínka o Mossadu a Berettě 71 (22LR).
Účinná zbraň určená mj. k diskrétní práci agenta tajné služby je něco jiného než účinná zbraň na sebeobranu minimálně trénovaného civila.
Tak už s křížkem po funuse, ale pokud jde o dilema „revolver vs. 9mm Luger“, tak já ho vyřešil Alfou Para. Myslím, že i pádovou bezpečnost to pokrývá ;-).
Nošení bez problémů (i když většinou používám taktickou ledvinku), na vnitřní pouzdro to ovšem není.
Ad přebíjení: kolik hodláš vystřílet? Aby se to vyplatilo.
Sysop
Jednooperacni lis, nebo rucni lis neni zase takova raketa, prach se da merit i objemovymi merkami, atd., ono se da zacit i relativne levne. Clovek nesmi pocitat praci, musi to brat jako zabavu a pak je navratnost rychla.
Drobek88
Já jsem momentálně nadšen, takže jsem schopnej vystřílet klidně 200 ran týdně…
h72
Kde berete pláště střel pro přebíjení? V Sellier&Bellot se se mnou nechcou bavit pod 5-8.000 ks.
Sysop
1) A proc plastovane?
2) A co si to vylisovat doma? Na muj vkus ale dvoji prace, protoze jadro budu odlejvat tak nebo tak.
h72
Já nestřílím z pistole, chcu jen ty pláště, 1000-2000 ks ročně.
Sysop
Tak vylisovat z medeneho vyseku. Podle velikosti tak 3-4 matrice.
A nebo zkusit zlomit nejakeho spravce velkovni strelnice a udelat si brigadku ala Klondike. Videl jsem typka, co takto vytezil nekolik tisic strel, ktere vypadaly jako nove. No a pak holt zahrat a olovo vylejt.
h72
Já nechcu střely, potřebuji pláště …
Drobek88
Však ano, po zahřátí z toho pláště to olovo vyteče…
h72
Jo tak …. takže bych měl i olovo? To potřebuji také, cca 40 kg ročně.
trevor12
ja si koupil pistoli 6.35 mm ATC Brno, je malinka, takova hracka s cilem ze tohle bych byl ochoten nosit furt u sebe, stejne ji nenosim obtezuje mne to …pozdeji jsem si koupil uz neco vaznejsiho CZ 83 9 mm Browning (nevim jestli hraje roli ze u ni mam napsano B-579), byla z bazaru … nenosim nic lezej ve skrini, strilet nechodim, nebavi mne to ani tu kde bydlim neni zadna strelnice, musel bych jit nekam do lomu nebo lesa jen si tak zastrilet ale to se asi nesmi i kdyz bych dbal na bezpecnost lidi v prostoru – strilel bych proti vyvysenine a mel perfektni prehled ze se nikdo v prostoru strelby nepohybuje ?
Sysop
Strilet smis jen na strelnicich. Jinde jen jako myslivec, nebo z nekterych D-ckovych zbrani, pokud vim. Nestoji to za prooser, ze te v tom lese treba nekdo nacapa a ve finale prijdes o noty.
Jeden cas docela frceli Kevini, sam ho nemam, ale kdo ma a nosi, tak je spokojenej.
zrg1
Vubec neuvazuj o tom, ze by jsi strilel (byt s malorazkovou pistolkou) nekde v lomu. Pokud nechces skoncit v base a cist v LziDnesu palcove titulky, jak „Nebezpecny psychopat“ a drzitel ZP ohrozoval siroke daleke okoli nelegalni strelbou z legalne drzene pistole. Uz ted je enormni tlak na psychotesty a vysbirani zbrani a podle mne je jen otazka casu, kdy to vsem vysbiraji. Na jakoukoliv zaminku uz cekaji jako slepice na flus a kazda zaminka muze byt ta posledni. Any jsi dnes prisel o zbrane nemusis ani strilet venku, ted staci pouhe anonymni udani.
Hombreux
Dotaz do pléna. Nemá tady někdo zkušenost s Taurusy?
Sysop
Mam Tauruse, .357 Mag 6″ s kompikem 8-ranny. Mam ho snad 15 let, mozna vic. V nerezi, za celou dobu se jen jednou stalo, ze se sekl buben a nechtel ven. Bylo to tehdy jeste v zaruce, takze jsem ho nechal opravit a od te doby slape jako vino. Zadny problem. Pokud byl problem, pak jedine muj (jednou jsem nenaprachoval, takze mi strela jen vlezla do kuzele vyvrtu a tim to zvadlo, buben nesel vyklopit, ale doma jsem to vyklepal a jednou jsem mel stejny problem, ale pro zmenu jsem se zmylil v zapalce a nedal SPM. Kupodivu, strela ve vydrtu a fura nespaleneho prachu vsude okolo.
Jinak spokojenost. Vule mezi hlavni a bubnem rozumna – moc to nepsouka, ale taky nedrhne.
guttata
Uvažoval jsem podobně jako autor, ale místo CZ jsem zvolil Makarova. A jsem nadšený. Samozřejmě to není zbraň bez problémů, ale jdou řešit. Malou kapacitu řeším druhým zásobníkem na straně slabé ruky, hloupé vypouštění zásobníku vyřešila pažbička od izraelců, momentálně řeším zvýraznění miřidel. Zatím reflexní barva na mušce, a uvidím, jestli příjde i na hledí, nebo jestli zkusím sehnat fosforeskující pastu na ručičky hodinek. Každopádně se mi s ní výborně střílí, přesnost dostatečná, dobře se nosí. No a určitě hraje roli i to, že zatím mám střelivo za přívětivou cenu…
Sysop
Dovoluji si pouze pripomenout, ze barva na rafickach hodinek je radioaktivni…
Jak která. Tritium je, luminol ne. Starý radiový barvy se už nepoužívaj někdy od druhý války. Ty starý zářily celkem fest, ty modernější jako tritium už moc ne. Obecně, pokud barva svítí sama, tak to radiokativní bejvá, pokud je to potřeba nasvítit, tak ne. Radioaktivní barvy maj tu výhodu, že svítěj furt a není je potřeba nasvicovat, nevýhoda je, že maj omezenou životnost a časem přestanou svítit.
zrg1
Ja to mel podobne, prvni pistole byla slaboučká Bersa Thunder .22 LR, je to spíše hračka, než pistole. Vypadá to jako zmenšený Walther PPK a stojí pár šupů, ergonomie a přesnost je přitom IMHO lepší, než italské letité Beretty, do které zásobník stojí pomalu víc jak pistole. Dělají to tuším někde v jižní Americe (Argentina ?), zpracování je vynikající, materiál ještě ujde, rám hliník, závěr tzv. bláto, ale na tu ráži postačí.
Problém malorážkových pistolí obecně je v tom, že jsou to mrchy mlsné a než se zajedou, tak se sekají hilzny a nedotahují závěry, obzvláště, když to novic drží jako prase kost, tedy potencionálně přibržďuje závěr a nemá pevný úchop. Řešení je používat HV (high velocity) náboje, já tam dávám zásadně HV Remington, HV S&B je na totálně na kokota a vřele nedoporučuju. Co se týče obrany, razím teorii, že je lepší 10x jistý zásah z malorážky než 2 nejisté z Lugeru. Oproti 7,62 Br to s .22LR HV HP už není tak velký rozdíl, obě ráže sice útočníka spolehlivě naserou, ale vůbec nezastaví. takže jde o to 10x vystřelit a zdrhnout :)
Pak jsem si koupil spoustu jiných a lepších hraček a po 8 letech experimentování jsem došel k závěru, že vymejšlet vymyšlené nemá cenu a že pokud to myslíš vážně s osobni obranou, stejně skončíš u .45 ACP, kterou si sám budeš přebíjet a strilet budeš z nějakého vymazleného mazla s kompíkem v ceně 50 tisíc, kterého ti ale bude líto ničit denním nošením, takže potřebuješ na tu ráži stejně minimalne dvě pistole.
A tak to je zhruba se střílením a osobni obranou. Začneš s rozpočtem 6tisíc a skončíš někde na 150 tisících :D
P.S: Luger na obranu není vůbec samospásný, teda pokud nebereš jako plus, že krom chlapa prostřelíš i dalších 5 za ním. Třeba střílet lugerem celopláštěm s ogiválem venku na ulici bych si netroufl ani za situace, že bych měl fakt čas na toho pána přesně zamířit a zkontrolovat si, že za ním není třeba matka s pětiletým dítětem. Luger je IMHO pěkná kurva, která se strašně ráda odráží a strašně ráda proletí cílem, aniž by mu podstatně ublížila, pokud se netrefíš dobře. Proto6e n8m legislativci zakázali polopláště, že áno, protože polopláštěma střílejí leda gangsteři, že áno. Určitým řešením jsou leda tak subsoniky, ale na přesnost a zastavovací účinek .45 ACP nemají a cenově už to je dost nastejno, takže ….
Sysop
Zakazali poloplaste? Tak to jsem rad, ze jsem z obliga. Ja nosim mnou lite olovo.
Hm, taxem trosku zabredl do legislativy a nic noveho jsem tam nenasel. Pro osobni obranu jsou zakazane strely se zvysenym ranivym ucinkem, coz ale zakon do souvislosti s poloplasti nedava. Tak nevim, kde se to vzalo. Ze je neco poloplast, jeste neznamena, ze to ma dutinu. A obracene, i celoplast muze mit malou dutinu.
zrg1
samozřejmě, že poloplášť je dovolené výrobní provedení a můžeš jako myslivec klidně používat na zvěř (dokonce musíš a nesmíš mít FMJ), ale na osobní obranu máš smolíka. V Lugeru ti dovolí akorát FMJTC, což je principiálně celoplášť , akorát to není ogivál , ale kužel a na konci má pidi midi dutinku, ovšem je to jen prolis v plášti, žádná skutečná dutina, která by se rozevřela a došlo k expanzi střely a podstatnému zvětšení zastavovacího účinku. Celá ta pakárna má jediný důsledek, že schválené střelivo na nošení je hodně drahé a v lugeru stejně na …. (doplň si sám). .45ACP je na tom o dost lépe, protože má větší průřez, rychleji předává energii, tím pádem ani nemá takovou průraznost, neodráží se tolik a už v základu se prodává v kuželovém provedení vepředu s ploškou, což je i v obyčejném a plně legálním FMJ dost pádný argument, aby to zneškodnilo klidně 120kilového zdrogovaného týpka jednou ranou při zásahu kamkoliv.
Odlévané olovo se chová podobně, akorát na nošení je asi lepší tovární, než se hádat s policajtem, co je a není povoleno … můj názor.
Sysop
A kde se da docist, jake strely konkretne jsou povolene? Nasel jsem totiz jen obecnou klauzuli o zvysenem ranivem ucinku. No, dobry, ale ktere strely to jsou dle zakona?
Bezne olovo se neotevre, ale rozplacne. A pokud se to do 9L uvari s BHN 9-10, tak mi to prijde byt na obranu dobry. Pochopitelne zalezi na mazani a navazce, protoze na bezny strileni to neni, muze zasrat lauf. Pri obrane je to samozrejme fuk.
Odrazivost, pripadne pruchodnost techto strel je samozrejme oproti FMJ uplne jinde.
Sysop
Hm, takze ke strelam a jejich zarazeni se vyjadruje CUZZS.
Nicmene zakon rika, ze „nesmi byt urcena ke zvyseni raniveho ucinku“. Cili ne, ze zvyseny ranivy ucinek ma, ale ze k nemu nesmi byt urcena. V tom pripade jsem s olovem v pohode, protoze zadna ze strel, ktere pouzivam, neni urcena ke zvyseni raniveho ucinku.
Pochopitelne, druha vec je vyklad soudu, ale to uz je znama story. To abych chodil s prakem, nebo lepe s tyckou a bilym kapesnikem.
Pořádně se to nedočtete nikde, protože definovaný to není a zkušebna sama v tom má guláš a dává to jednou tak, podruhý jinak.
Ta průraznost olova je ale blbá, stačí mít v kapse knížku a už to moc nic neudělá, ne? Asi dost záleží na složení slitku, to jo, ale co sem koukal na záběry průchodu střely pevnější překážkou, tak se to normálně v mžiku roztavilo a pokud vůbec prošlo, tak už letěla kulička taveniny, která se na další překážce jenom rozstříkla.
Jinak jestli se někomu zdá, že Luger prostřeluje, tak co teprve tyhle 7,65, který mají při menším průřezu srovnatelnou energii jako ten Luger. Tzn. výrazně vyšší rychlost.
JJ
Průraznost olova není zase tak zlá – telefonní seznamy s sebou dnes po kapsách tahá málokdo, nota bene když jde někoho přepadat.
Praktický příklad – olověná střela 6,35 mm (původem .25 ACP) o váze 3,5 g při úsťové enrgii ca 80-90 Joulů na dvacet metrů vcelku pohodlně prostřelí prasečí hlavu tak, že na výstupní straně zůstane zaseklá v kůži.
LWG
Takže vyprávění o muži, který ožralý v hospodě namířil sobě na prsa svou 6,35 Br., vystřelil a kulka se odrazila (svezla) po žebrech, je urb. leg.?
JJ
Téměř jistě to UL je. Nemýlím-li se, tak ten 6,35 Browning má úsťovou energii právě kolem těch 80-90 Joulů. Pokud to UL není, tak ta zbraň musela být přiložena v určitém úhlu a musel mít neskutečnou kliku. Ta ráže je samozřejmě slabá na to, aby jeden zásah člověka spolehlivě složil. Ale pokud jde jen o udělání díry, tak na to stačí v pohodě. Můžeme někdy po grillování žeber udělat kontrolovaný experiment :-)
90 Joulů je energie kilového objektu, padajícího z výšky ca 9 metrů. Postavil by ses pod to, navíc kdyby ta energie byla koncentrovaná do kolečka o průměru čtvrt palce? Já fakt ne :-) I běžná diabola 5,5 mm s úsťovou energií kolem 40 Joulů probíjí na 30 metrů s přehledem 20 mm prkno z měkkého dřeva nebo 25 mm OSB desku.
Problémem ráží s malým výkonem není to, že by neměly výkon na zabití. Problémem je minimální tolerance umístění zásahu. V sebeobranné situaci by s centimetrovou přesností střílel možná Ad Topperwein, ale z lidí, které znám osobně, asi nikdo. Proto ta poptávka po větším výkonu, který dává větší prostor na chybu zamíření. U lovu je to podobné a už jsme to tu probírali – neschopnost některých zelených panáčků (střelecká i dostat se ke zvěři), často kamuflovaná kecy o humánnosti a rychlé smrti, má za následek až absurdní požadavky na výkon (nejmarkantnější je to asi u srnčí, která se ještě za Masaříka běžně lovila zbraněmi v ráži .22 LR).
Sysop
Muj pradeda lovil srnci malorajdou, v zime dohledaval v zavejich po prdel, ve finale si uhnal zapal plic a muj deda byl sirotek ve svych 15 letech (matka mu zemrela, kdyz mu bylo 5). Mozna, kdyby pradeda mel Springose, mohlo to byt jinak. Jasne, kdyby se lip trefil… tak taky.
Sysop
Pokud mne nekdo prepadne na ulici, tak nemam potrebu se branit pres dvere jeho auta, nebo jinou prekazku. Pokud budu strilet po aute ujizdejicim s mou penezenkou, tak sice dle zdraveho rozumu utok na muj majetek trva, ale soudy byvaji nazoru jineho. Cili o5 strelba na plech je tak nejak cestou do pekel spise pro obrance.
Takze jsem si rekl, ze celoplast pro obranu fakt nepotrebuju, spise riskuju odrazy, pripadne prustrel a zraneni nekoho za tim. Olovo to sice uplne neresi, ale vyrazne potlaci. Krome toho, pokud bude mit lump v kapse telefonni seznam a ja ho zrovna trefim, tak jednak to lump zcela jiste pociti a druhak mam v komore dalsi a dalsi a dalsi…
servisdok
Je urban legend i to, že pětačtyřicítkou amerického poldy lze prostřelit kolejnici, případně blok motoru až k pístu? Nebo dokáže tohle vůbec některá krátká palná zbraň?
Sysop
Podle mne je to o strelivu, ne o zbrani.
Kdysi jsem resil neco s jednim clovekem, slo o neprustrelne sklo. To se vyrabi lepenim z vice vrstev skla. No a behem debaty o tom, co a jak s tim delali na zkusebne (strili se nejen do skla, ale i do ramu, atd.) jsem prohlasil, ze to, co nedala kulovnice 338Mag na zkusebne, to ja dam se svym 357 Mag revolverem. Slovo dalo slovo a udelal jsem strelu, ktera tim proletela jako hovno vetrakem.Pochopitelne for byl v tom, ze zkusebna pouziva standardni strely.
Bylo to pro zajimavost jeste pred tim, nez jsem debatoval s Librou a on mi v kancelari ukazoval jeho nove Snaily i s vysledkem testovani. Tim nechci srovnavat strelu, on ji ma vice promyslenou a slozitejsi, ostatne take primarne v jinem kalibru. Ale kdyz jsem mu popsal, co a jak jsem udelal, tak se docela bavil, ze hodne principu je proste podobnych, nebo stejnych.
Strela dela hrozne moc, pokud je dost energie a spravna rychlost.
zrg1
Kolejnici z kratke asi ne, aspon ne z kratke velikosti kompaktu na bezne noseni…
Navic .45 je na prostrelovani cehokoliv zrovna dost blba raze.
To uz radeji neco na bazi Luggera a nemusi to byt zrovna Snail.
Treba Rusove postavili strasne davno neco takoveho, co by se pri trose dobre vule dalo vyrobit http://world.guns.ru/userfiles/images/ammo/a_sp-10_9x19.jpg
For je v tom, ze strela musi letet co nejrychleji, pritom nepresahnout tlakove limity dane zbrane, mit co nejtvrdsi jadro obalene necim mekcim, co neodrovna vyvrt, pri dopadu se musi zabranit, aby se tvrde a relativne krehke jadro roztristilo anebo odrazilo. Delaji se strasne zhuverilosti, treba se vrstvi prach, aby se rovnomerne rozlozil tlak, na jadro se pouzivaji wolframove slitiny, potahuje se teflonem a podobnymi materialy, aby to proslo kevlarovou tkaninou… fantazii se meze nekladou.
Odlévané olovo je rovněž výslovně povolené výrobní povolení, ale pravidelný trénink vyžaduje rovněž pravidelné čištění. Už jsem viděl vydutou hlaveň jednoho bordeláře.
Pokud bys ovšem pozměnil tvar střely tak, aby se snadněji deformovala, v případě sporu (po úspěšné sebeobraně nebo třeba nějakém udání) by rozhodoval ČÚZZS, zda dané střelivo je určené ke zvýšení ranivého účinku. ČUZZS na to má metodiku popsanou např. zde: https://vufind.mzk.cz/Record/MZK01-000897432
V kostce: střelí se tím do balistické želatiny, a jak to po sobě nechá díru větší (objemově) než nejkulatější celoplášť podsypaný nejslabším čajíčkem, co je na trhu, po odečtení nějakých zaokrouhlení a tolerancí, tak je to zvýšený ranivý účinek, A, nazdar bazar.
Tento osud potkal například oblíbený Federal EFMJ. Nepotkal například oblíbenou Black Mambu z jednoho prostého důvodu: Black Mamba se v měkkém cíli nedeformuje, je to tedy hodně drahý celoplášť. Nepotkal například CEPP Extra, protože všichni mají dost rozumu, aby si nikdo klasifikaci tohoto střeliva neobjednal.
opas
Black Mamba jsem zkusil na prase. Po ráně do čela to profrčelo celou lebkou skrz a vylétlo krkem. Výstřelný otvor byl stejně malý jako vstřel. Je to normálně lehká rychlá střela průbojná jak svině…
Sysop
Jen si dovolim doplnit, ze zakon hovori zcela jasne v tom, ze strela nesmi byt URCENA ke zvyseni raniveho ucinku. To neni totez, jako kdyz strela tento zvyseny ranivy ucinek MA.
Rekneme, ze omylem nabiju strelu do nabojnice obracene. Proc ne, ostatne se to i v urcitych konkretnich pripadech dela. Co to dela v cili, je samozrejme jina pisen, nez kdyby to letelo spickou dopredu. Tento naboj tedy muze mit zvyseny ranivy ucinek (ne moc, ale prece, zejmena quli ztrate stability strely + deformace), ale tezko prokazat, ze byl za timto ucelem vyroben.
Ale, pochopitelne, v tomto pripade by rozhodoval subjektivni nazor soudce a uplne postaci, kdyz ten bude nazoru, ze strelne palne zbrane lidem do ruk nepatri a muzeme si tento rozdil strcit… nekam.
jizlivec
CEPP Extra sice zkušebna nehodnotila, zato CEPP Super byly již 2003 kategorizovány jako ne-zakázané střelivo. Pro mě jako ne-odborníka je to jasný signál, že všechny CEPP jsou v pořádku…
silent
Že by ráže s kterou neprostřelíš ani dveře od auta byla nějaký terno? Existuje vůbec ten bájný tvor co se s 22LR trefí do oka a lůgrem ani do krávy? Luger a 45 máj podobnej „zastavovací účinek“ a tím je velký hovno +- odchylky v řádu pár procent netrefíš-nezabiješ. Kolegové myslivci jistě potvrdí že 308W HP s 3000J a deformací jak šlupka banánu beztak bejvá málo.
Skalik
Prosím neporovnávat vitálnost člověka a divokého prasete.
silent
člověk je vtomhle ohledu „vitálnější“ protože jednou ranou zpravidla nezasáhneš oba párový orgány
zrg1
dovoluji si nesouhlasit, protože zastavující účinek souvisí s rozvojem šoku, na který jsou lidi díky vyvinutější nervové soustavě a citlivosti na bolest mnohem náchylnější, jak zvířata. Ovšem pokud na tebe jde ožralé zdrogované hovado, tak to znamená, že nebude nic cítit nic a pak možná bude opravdu tvrdší, jak divoké prase.
Dokonce i po průstřelu srdce může 10 sekund něco provádět, než to s ním definitivně šlehne. Takové situace jsou popsány v reálu a vedly k docela zajímavým teoriím, jako například Mozambique Drill… https://en.wikipedia.org/wiki/Mozambique_Drill
V tomto specifickém případě tedy platí, co říká silent.
zrg1
silent: „Že by ráže s kterou neprostřelíš ani dveře od auta byla nějaký terno? Existuje vůbec ten bájný tvor co se s 22LR trefí do oka a lůgrem ani do krávy“
Jo, to jsem si taky myslel. Až bude doba postapa, tak budu běhat po světě s AK47 a ocením, že prostřelím 25cm betonové zdi jednou dávkou i s bandou Allahu Akbaru schovanych za zdi.
Ale osobní obrana jaksi nepovažuje za plus, že můžu prostřelít dveře auta (proč bych to asi tak dělal, nejsem ani Cobra 11, ani pomáhat a chránit v Prassatu).
Luger je tím pádem nevýhodný, protože si musím krom zamíření a střelby ještě kontrolovat, co je za cílem a odkud vést střelbu kvůli potencionálním odrazům a brutalnimu smrticimu dostrelu (odhadem tak pul kilometru). Malorážka má to kouzlo, že když se to s ní umí, střílí oproti Lugeru 3x rychleji, nesrovnatelně přesněji, nad 25 metrů rychle ztrácí smrtici účinnost a snáze se pak vysvětluje u soudu, proč jsem neudělal dvojstřel, ale vysypal do utociciho hovada celý 10ranný zásobník, z toho pulku do jeho obliceje….
Tím nechci doporučovat .22LR na obranu (chraň bůh, je to naprosto nevyhovující ráže), ale naopak poukázat na problémy, které přináší Luger. Jak uz tu rekli ostatni .45ACP je v nasich podminkach jednoznacne nejlepsi volba.
Prijemny kontrolovany vystrel, vysoky zastavovaci ucinek hned prvni ranou, presna strelba, neni tak nachylny na odrazy, nema takovou prubojnost. Nevyhoda – nizsi kapacita v zasobniku, tezsi, drazsi a vetsi zbran a drazsi trening, ktery se ale da resit prebijenim.
Kde .45 je presne to co chceme (mala rychlost, tezka strela s velkym prurezem a vysokym zastavovacim ucinkem), Luger je nekde uprostred a Tokarev je presne to, co nechceme (rychla, extremne prurazna strela s malym prurezem a malym zastavovacim ucinkem).
Jihocech Honza
Ještě bych přidal zvuk/hluk výstřelu. 7,65Br i 9mm Luger je ostré štěknutí, s mýma přecitlivělýma ušima doufám, že nikdy nebudu muset střílet v uzavřené místnosti. Pětačtyřicítka spíš krásně houkne.
opas
No se .45 jsem si už naostro bouchnul a není to žádný houknutí. V uzavřeném prostoru je to prda že ještě za hodinu máš zalehlý uši a hrozí trvalé poškození sluchu. Venku na poli to jen práskne a píchne do uší, ale žít se s tím dá.
U lesa už to bere trochu odraz i od stromů a moc příjemný to není.
Ale zase lepší ne být pokousaný od psa nebo tak něco.
Mimochodem psi na .45 reagují okamžitým odskočením od zdroje hluku, protože mají citlivější uši a zjevně jim to nedělá dobře.
Sprosty Podezrely
A neni to taky dane tim, z jake zbrane se strili?
opas
Ne. Proti 9mm Luger tam je o cca 10 – 20% víc prachu a tomu odpovídá i větší objem plynů. K tomu krátká hlaveň a výsledek je pěkná prda.
Na druhou stranu je .45 výhradně podzvuková ráže a diky tomu tam není tolik vysokofrekvnční složky zvuku (nazvukový třesk), která mě osobně dost vadí.
Takže nejlíp by to šlo popsat asi tak, že rána 9mmL práskne a .45 bouchne. Ale že by byl ten zvuk nějak slabší, to fakt ne.
Jihocech Honza
Ale právě ty vysoké frekvence poškozují (trvale) sluch nejvíce.
Sprosty Podezrely
…K tomu krátká hlaveň a výsledek je pěkná prda…
O to jde. Charakter zbrane ovlivnuje zvuk, stejne jako typ naboje.
Rusworm
Zdravím drobku,
přesně moje uvažování. CZ83 jsem si pořídil před 8 lety jako svoji první zbraň (tehdy za 2 300 Kč u Brymové). Pár poznámek k tvým vlastním dojmům:
1. tato zbraň byla vyráběna pro armádu do armádních pouzder a pro vojáky. Nepřepokládaly se požadavky na bezpečnost pro situace, kdy to někdo neudržív prackách. Nicméně ještě nikdy mi tímto způsobem nesehlala, v komoře nosím nabito vždy.
2. zbraň se seká se střelivem SVAZARM. Nevím, jak lépe to nazvat – šedo růžová krabička po 25 nábojích, Brymová je prodávala za 3,90 ještě před 3 roky. Teď už nejsou. CZ83 se může sekat i s jiným střelivem. Je náročnější na údržbu. Tím myslím to, že není možné ji rok nečistit. Při nošení ji čistím 1 za měsíc a vždy ji čistím hned po návštěvě střelnice. Olej do kolejniček závěru a není nikdy problém.
3. ano, lze lehce srovnávat s PPK, z něhož vychází (trochu). PPK je ale spíše zběratelská záležitost. Když chce člověk pistol s kapacitou a nemá moc peněz, neber nic jiného než CZ83. Skvěle se drží a narozdíl od PPK nedělá štěnice, když to někdo drží jak prase kost. CZ83 je vždy lepší v situacích, kdy nám nevadí dvouřadý zásobník, je-li řádně udržovaná. Pokud potřebuješ užší profil třeba na kontík, v tu chvíli PPK nabývá na ceně.
4. CZ83 je obdoba buldočka mezi zbraněmi. Je tak designově hnusná, až je hezká. ;)
A dobře míněná rada na závěr: Nikdy, ale fakt nikdy nepoužívej tu pitomou oboustrannou pojistku. A nikdy ten kvér nenoš nataženej. Věř mi. ;)
shane
Na PPK nic moc sběratelskýho neni. Jednak se vyrábí dodnes a druhak morálně zastarala jen málo. Nevýhoda je malá kapacita zásobníku a to že ta malá mrcha kope jak kráva. Výhoda je, že se dá koupit doslova za pár šušňů, levnější už je snad akorát CZ27.
Rusworm
Pokud máte na mysli francouzské Manurhiny, maďarské FEGy či „Walthery“ sestavené porůznu z těchto produkcí, které prodává BVS, Brymová či Beareka, tak máte na 100% pravdu, jedná se o poruchový shit, ale zato je to za pár kaček. Já a patrně drobek jsme měli na mysli Walthery z Ulmu – nikdy nestřílená uloženka stojí kolem 15 – 20 000 Kč např. u pana Macháčka z Budějic (teda dříve stála). S tím, že se vyrábí dodnes, máte pravdu jen napůl. Ano, vyrábí se dodnes v USA. Takový PPK/S by se mi také líbil. Ale přečtěte si ohlasy na světových forech na tu americkou licenční výrobu. Není to vůbec dobré. Ani místní dealeři Walthera ty zbraně nedoporučují. Aktuální davový názor je takový, že poslední dobré Walthery PPK lezly z Ulmu.
Drobek88
Ano, měl jsem na mysli ty z Ulmu. Náhodou jsem narazil na tento vyloženě sběratelský kousek, jehož použití by zrovna polehčující okolnosti nepřineslo…
Já říkám padělek. Číslo zbraně je šestimístné, to je OK. Na druhou stranu, pokud je toto PPK Zella Mehlis, tak bych čekal u čísla i písmeno K. Navíc nacistickou orlici na PPK jsem zatím nikde neviděl (ok, mohl si je na původní PPK narazit nějaký blb). Jen odhaduji, jsou weby, kde jsou rozsahy výrobních čísel a další charakteristiky. Musel bych ji držet v prackách. Já mám PPK Ulm vyrobeného v roce 1978, zakoupeno ve Frankonii. Jako důkaz mám i původní účtenku. Nakoupeno u Macháčka. :-)
Rusworm
Pokorně se opravuji, zmátlo mě hlavně to nepůvodní pažbení. Zbraň je to originální, dle SN vyrobeno v roce 1935 specialně pro RSHA (značka RZM). Pažbičky jsou fakt prasárna, za ty prachy bych chtěl původní. Ale jinak dobrý kus.
Drobek88
Obávám se že v tomto případě dělají velkou část ceny právě ty pažbičky
Drobek88
Zdravím, zajímá mě proč je ta pojistka pitomá a proč to nenosit natažené, pouzdro ji kryje a k pohybu tam nedochází, tak nevidím důvod aby se sama odjistila, možná si udělám pokus a budu nosit bez náboje v komoře, ale nataženo zajištěno co to udělá…
zrg1
Doporučuju ujasnit si to hned zkraje a už nikdy neměnit a hlavně neexperimentovat. Co se týče pojistek, tak IMHO jediná použitelná mi přišla na 1911ce, čímž je pro mě problematika pojistek navždy vyřešena. A náboj v komoře nepotřebují ani Izraelci…, takže můj úhel pohledu je zásadně odjištěno – nenataženo – prázdná komora. U dobré 1911ky bych si lajznul náboj v komoře a pojistku, ale pak bych už nemohl nosit nic jiného…
Drobek88
Mohu se zeptat v čem je pojistka na 1911 tak dobrá? četl jsem že je skvělá, ale už jsem nenašel (nehledal jsem nijak do hloubky) proč a docela mě to zajímá.
K těm Izraelcům, tak nosím nyní – netroufnu si nosit v komoře a trénuji tasení + natažení. Myšlenka že bych se musel bránit jen jednou rukou je ale dost nepříjemná. Co jsem našel tak Izraelci to nezavedli ani tak pro vyšší bezpečnost, ale aby měli jednotný systém nezávislý na odlišnostech v pojistkách a ovládání různých zbraní.
Skalik
Podle mě je pojistka na 1911 tak dobrá hlavně v tom, že je kombinovaná s dlaňovou pojistkou.
1911 nosím v pohodě s nábojem v komoře, nataženým kohoutem a zajištěnou.
K100 nosím s nábojem v komoře a kohoutem spuštěným v DA režimu má její spoušť odpor asi tak 5kg, takže se mi to zdá bezpečné.
Glocka nosím s nábojem v komoře. Odpor spouště 2,5kg a až bude čas dám 2kg, dávám si pozor při zasouvání do pouzdra, aby se něco nemohlo připlést do lučíku
U všech třech zbraní se cítím bezpečně a nosím je tak klidně celý den. Jen u K100 mě vadí, že v případě potřeby je první rána opravdu těžká.
zrg1
Ano, presne tak vnimam konstrukcni reseni pojistky 1911 take. Navic je ergonomicka, takze hned po uchopu pri taseni z pouzdra zaroven odjistujete, zadne prehmatavani. Diky dlanove pojistce je to i blbovzdorne, coz chcete, protoze u pistole si proste nesmite dovolit chybu. Notabene u takto vykonne raze.
Bohuzel, jak opet rekli jini, 1911ka je primarne vojenska zalezitost a na obranu neni prakticka, i kdyz je to krasna zbran. Mozna tak v USA, kde se narozdil od nas NESMI nosit skryte (coz mi prijde mnohem logictejsi pristup) a kde neni problem nosit v pouzdre u pasu klasickou goverment velikost a poradny dlohy jednorady zasobnik (kompaktni verzi 1911, ktera by se dala nosit skryte a pritom mi sedla jsem jeste nevidel).
Kdyby si nasi legislativci nesedeli na mozku a dovolili nosit v pouzdru u pasu a la policajti, tak to by byla jina. Ale to nemuzeme cekat, oni spis zakazou i to, co jeste dotedka nezakazali.
Skalik
Já s nošením 1911 full size zkušenost mám. A nosil jsem jí jen chvilku. Bylo mi jí líto na EDC a hlavně byla moc těžká. To, že mi pod trikem koukalo půl pouzdra mi bylo celkem šumák. Zbraň je hodně úzká, takže moc problémy nedělala.
Open carry by bylo požehnání, ale pochybuju zda se ho někdy dočkáme.
Rusworm
Máte naprosto pravdu v uplatňování stejného přístupu k pohotovosti u všech zbraní. Pokud u jedné zbraně uplatňuji zásadu nataženo/vypuštěno, bylo by celkem na Darwina u jiné zbraně postupovat jinak.
Rusworm
Zdravím, ta pojistka je pitomá, protože abyste mohla zajistit, musíte mít nataženo. Jsem samozřejmě ovlivněn i vlastním obecným míněním o pojistkách – neuznávám žádnou krom dlaňové pojistky. Nejkvalitnější pojistku má střelec mezi ušima. To, vypuštěný kohout a kvalitní pouzdro.
zrg1
Ze nam v Evrope pripada noseni cocknuteho a zajisteneho Coltu 1911 divne neni chyba konstrukce Coltu 1911, ktera je imho genialni…
je tento zpusob bezpecny a zaroven ergonomicky, IMHO je mnohem bezpecnejsi, nez noseni cocknuteho Glocka, ktery ma ovsem take genialni jisteni..
Rychlost taseni a strelby bude asi o neco malo ve prospech Glocka, ale na Glockovi si nikdy neodladite tak jemnou spoust jak na 1911ce, alespon ne bez ztraty bezpecnosti..
A krom toho je Glock dost tlusty. Na videu je vsecko krasne vysvetleno, takze to nebudu dale rozpitvavat.
Rusworm
O 1911 jsem nemluvil. Jako pitomou hodnotím pojistku na CZ83. Je to SA/DA a ta pojistka jde jenom při nataženém kohoutu a žádná dlaňová pojistka se nekoná. Pro mne je to akademická debata – pojistky nepoužívám, něco ve mně jim nevěří. Colt 1911 bych tedy nemohl nosit natažený. U této zbraně mám však problém i s jednořadým zásobníkem – málo ran. Jinak je to jedna z nejkrásnějších zbraní a nesmrtelný design.
O střelbě nábojů ráže 38 sp. z revolveru komorovaného na 357 mag bylo popsáno již mnoho. Doporučuji přečíst na střeleckých fórech.
Tak. Je to prasarna. I .38+P je na zvazeni. Kdyz chce nekdo moci mermo setrit, tak at si prebiji a rozumne upravi prachovou navazku, vcetne hmotnosti strely. Pak ma standardni delku nabojnice, ale nizsi vykon. Kdyz se ubere rychlost a zvoli opravdu dobre mazivo, tak si to necha libit i ciste olovo, takze cisteni laufu minimalni. Pro zacatecnika na par metru dobry.
Rád bych znal důvody proč je to prasárna? Dočetl jsem se že revolvery ráže .357 byly úmyslně navrženy tak aby se z nich dalo střílet z .38. délkový rozdíl je tam pak proto aby nikdo nenaládoval .357 do .38. V návodu k použití u revolveru pak je uvedeno, že lze použít i .38 special. Kde to uvedeno není, tam to samozřejmě nelze…
Jak psal Radowan. Mrkni na strelecka fora. Pokud budes strilet jen .38, tak to az tak nevadi. Pokud ale budes treba celej den strilet .38 a pak si tam jako zakonceni dne das .357, tak co asi myslis, ze bude delat delsi krcek nabojnice v zasranym bubinku? Kampak se ten material nacpe? No, nemusi to nic udelat, ale take to muze blbe namahat. Prijde mi to podobne, jako cely den strilet olovem a pak si tam nakonec „pro radost“ strelit par treba FMJ (nemyslim cistici naboje). To jsou pak pane tlaky v laufu, no parada :-/
Rozumím, dává to smysl, problém je tedy ve tvorbě nečistot v bubínku při střelbě z .38, které budou „překážet“ .357, takže když by přechod z .38 na .357 obnášel vyčištění, pak by neměl být problém…
Pokud vyrobce schvaluje .38 do .357, pak ma evidentne vyreseny prechodovy kuzel. Presto se nedoporucuje strilet v .38 strely WC, ale delsi strely. Kazdopadne jde o problem cisteni spalin v bubinku, respektive pred prechodem na delsi nabojnice se musi dukladne vycistit vypaleny „prstynek“. Smrt bubinku lze celkem dobre priblizit, pokud se do nevycisteneho bubinku po .38 da treba Samson .357, aby si to clovek na zaver dne uzil. Ten zazitek pak muze byt i za vsechny prachy.
Take home message co si pamatuju, tak šlo o to, že kratší nábojnice 38.sp nedoléhá zcela na konec nábojové komory válce 357 mag, zůstávají tam cca 2mm. Ty 2 mm pak po opuštění nabojnice střela letí volně nevedená ve válci. Při vniknutí střely do přechodové části válce pak dochází k rázům, které zvýšeně opotřebovávají zbraň. Pokud má zbraň výslovně uvedené, ze lze používat jak 38 sp tak 357 mag, tak mají přechodovou cast asi nějak uzpůsobenou.
Nemyslim, ze CZ83 je jako zbran presnejsi nez CZ75, ale min kope a je lehci. Takze spis je to v rukach, nez ve zbrani.
Prebijet rozhodne doporucuju. Ted o vikendu jsem doma pretavil 25 let stare zasoby literiny, o ktere jsem se cele roky domnival, ze maji BHN nekde okolo 22 (tu slitinu delal muj stryc, bohuzel uz mi slozeni nerekne). Takze jsem si nadelal dva a pul metraku cihlicek a pak jen tak zkusmo udelal slitinu 1:1 s cistym olovem. Kulickovym testem (ocelova kulicka mezi cihlicku Pribramske slitiny a moji slitiny => klep na to a kuk na dulky) jsem zjistil, ze je to sakra nejaky tvrdy. Takze nova cihlicka 1:2 (vice olova), po 12 hodinach znovu test (samozrejme Pribramskou slitinu jsem taktez pretavil, at je „starnuti“ srovnatelne) a je to kurva porad tvrdy! Rano skocim ke Stroblovi pro LEEho meric tvrdosti, dosla mi trpelivost. Co to ten strejda doprdele nalegoval? Uz kdyz jsem tu literinu lamal, tak byla tvrda jaxvina.
Kazdopadne, prebijeni neni jen financni uspora, ale hlavne zabava. U malych nabojnic 7.65 se neni treba bat problemu s ultrarychlym prachem, ekvivalent Acc#2 nedela problemy a je ho v nabojnici nula prd, takze nejdrazsi polozkou je zapalka.
Že je to v rukách, to je dost pravděpodobné…
Ohledně přebíjení musím mnoho nastudovat, je nějaká „doporučená literatura“?
Hledas-li informace ze zapadu, hledej je na ruskych serverech :-)
Treba tady je velmi slusna sbirka vseho,co muzes potrebovat:
https://reloading.cc/forum/archive/index.php/t-199.html
Jo a pokud nevladnes anglictinou, tak i v cestine existuje knizka o prebijeni (vydal ji mimochodem jeden z mistnich diskuteru), lze ji sehnat po internetu. Ale americke zdroje jsou fakt zaklad.
Díky, pročtu to. S Angličtinou problém nemám, jsem zvědavý jak to půjde…
Ta anglina je velmi jednoducha. V postate bych zacal povidanim od Richarda Leeho (Modern reloading) a pak projel ABCs of reloading. Tim si udelas jasno v pojmech. Pokud budes resit i liti strel, pak jsou tam dve knihy od Lymana, velmi dobre.
LEE ma velmi podrobne prebijeci tabulky. Nicmene, pokud budes kupovat strely v Cesku, pak k nim velmi pravdepodobne sezenes prebijeci tabulky u vyrobce. A nebo obracene – vyber si bud Vectan, nebo Lovex (nejpouzivanejsi prachy) a oni maji take tabulky, na vetsinu beznych strel. Pokud budes z pocatku prebijet medene plastovane strely S&B, tak nemuzes udelat chybu. Az se otukas, tak zkus treba Ares (pokud tuhle razi ma, nevim), nebo pomedene. No a jako finale si odlejes svoje strely. Nejlevnejsi a pritom dobre jsou kokily od LEE, bezne sezenes. Slitinu si pro zacatek kup v Kovohutich Pribram. At mas nejakou referenci. Hned zacit legovat neni uplna prdel. Ja to delam uz 20 let a ted o vikendu se mi podarilo jednu varku lehce zmrvit (cihly maji zespodu vice olova, nez zeshora), takze to pak budu muset rozmichat pri taveni.
Krome toho pro liti strel je fakt dobry mit tvrdomer. Ja si ho koupil az dnes, cela leta jsem meril tvrdost slitiny jen srovnavaci metodou otisku, ne podle Brinella. Sice to taky slo, ale jakmile namichas neco nejak divne, tak se v tom zamotas. Merak je merak.
Vyssi divci pak je mazani, kalibrace a fura hovadinek okolo, ktere muzes vypustit, pokud budes strely kupovat. Prodavaji se pomedene, tusim Srbske strely, jsou velmi kvalitni a za dobre penize.
Vyčerpávající odpověď, děkuji!
Zkuste toto: http://www.alliancze.cz/prebijeni-streliva/d-69733/
Tak tak, to je ta ceska kniha od Petra Leitnera. Ale Acc se u nas uz neprodava (skoncila licence), takze si zacatecnik musi stahnout tabulky treba na semtinske prachy. To se da dohledat na http://www.strobl.cz, http://www.reloader.cz a dalsich.
Anebo Vectan. Akorát mám zkušenost, že každá další šarže, co si koupím, je trošilinku slabší, než ta minulá. Za chvíli tam budem muset sypat tolik, že nepůjde kule zatlačit :-)
Mel jsem doma Vectan, co jsem sypal do .357. Pixla 12 let stara. Dojel jsem ji a koupil uplne stejny prach pred mesicem. Jen holt nebyl v plechu, ale v plastu. Dojel jsem krabicku (50 naboju) s novym prachem… jo, to bylo preqapko na strelnici :-). Priste vezmu hradla a to jsem zvedav, co se dozvim.
Na to moje domaci strileni se mi kupovat nejaky superluxusni prachy nechce, bo stejne nejvetsi chyba moji strelby je mezi zemi a zbrani. Accurate mi zrusili, takze jsem chvili laboroval s ‚eqivalenty‘ od Lovexu a uz si to sedlo. Ted jeste zkousim misto Acc#2 dat Vectan Ba9 1/2 pro 9L. Jeste jsem to nestrilel.
Dejte vědět, jak ta 9 1/2 běhá. Já sypu Ba9 do 9L i do .357. Do té .357 pro cvičnou střelbu sypu i BA10. Daleko méně to kope, je to rychlý prach.
Jo, kdyz nezapomenu, dam vedet. Do .357 davam radeji pomaly prachy. Jednak mam 6″ a 4″ laufy, takze to stihne shoret a druhak prece jen mam fedry z explosivniho horeni, ktere u takto dlouhe nabojnice s malou navazkou nelze vyloucit. U 9L je to fuk, mala nabojnice, tam se nema co posrat a aspon ten prach vyjde levne.
Videl jsem v Brne v AWIWU hezky vytunenej .357 prave po pouziti male navazky hodne rychleho prachu. Majitel chtel snizit tlak, tak ubral na navazce vic, nez je zdravo a ve finale prisel o vrsek bubnu a ten most mezi laufem a kohoutem. Puskar to vysvetloval tak, ze strelec pred vystrelem dal zbran nahoru, cimz tu pidihromadku sesypal na zapalku, pri vystrelu pak zapalka mrstila prachem o dno strely, ten se rozemlel na jeste jemnejsi a v tu ranu se svysila rychlost horeni enormne. No, riskovat to nechci.
Jedinou vyjimkou, kdy delam extremne male navazky z extremne rychleho prachu je subsonic u 308W, ale to vyzaduje magnumove zapalky a prevrtani kanalu luzka zapalky. To je o necem jinem.
Ta desítka je bezpečná. Do .357 sypu 3,8 – 4 grs. na 4″ lauf. Pro terčovku ideální. Doporučoval mi to p. R.Trojan, který má už něco odstříleno :-)
Ten jsem nezkousel. Ostatne ono to vyplyne i z tabulek. Pokud je ten prach tabelovanej na .357, taxnim proste chodi bezpecne pro dane strely.
Tak jsem si tu knížku objednal, o dlouhých večerech bude co číst…
Nejdůležitější není zbraň, ale, muž, který ji drží (a to, co brání). Chladná hlava a odhodlání mají větší význam než ráže, typ nebo výrobce. A lepší .22LR v ruce než .45 ACP v trezoru.
7,65Br je pro sebeobranu plně vyhovující. Menší zpětný ráz nemá sám o sobě, větší roli hraji hraje hmotnost a konstrukce zbraně. Cvičenému střelci stačí 6,35Br. Jinak obecná konstrukce lidského těla se nezměnila, ale od třicátých let jsme narostli o nějakých 10cm v průměru a pár kilo váhy navíc, proto takový fetiš z ráží.
Izraelci napriklad vyrabeji ony prosnule „strilejici propisky“ v razi 6,35Br a nemyslim si, ze by vyrabeli neco, co je nanic. Jasne, tato zbran vyzaduje maly naboj, ale ucinna je jiste az az.
Historie opakovaně ukázala, jak nebezpečný je motivovaný voják, který umí dobře ovládat zastaralou, nebo papírově slabší zbraň. Nejznámější ji zimní válka nebo první arabsko-izraelská válka, ale rád bych připomenul konflikt mezi Thajskem a Francií za II. světové války, kde francouzský lehký křižník s děly ráže 155mm zdolal mnohem silnějšího obrněnce s děly 203mm.
http://www.fronta.cz/bitva-u-ko-chang
Sikovny cikan s nozem na tom bude lip, nez panicka s 2″ .357, kterej vytahne jednou za rok na strelnici na dvacet ran. Bezpochyby, zbran je pouze jeden z clanku obrany.
Ja osobne nosim CZ75, protoze mi to nevadi.
Nůž je smrtící zbraň a vždycky se můžu vzteknout, když nějaký chytrolín kritizuje policajty, že toho chudáka s kudličkou nestřelili do nohy…
Nosil bych rád, ale potím se jako prase a nechci svým miláčkům ublížit… Tady na Jihu to není ani moc potřeba, snad to vydrží.
Pořiď si zbraň co nemá citlivou povrchovku. Mám K100 a 5ti letech nošení v pohodě. Teď jsem pořídil Glocka tak uvidíme, ale povrchovka by měla bejt stejná nebo stejně odolná.
Jasně celokovová 1911 chytne lišku hned, ale na denní nošení stačí plastová pistole.
Povrchovku jsem taky řešil, v základu to je alkalický brynýr a ten se nošením ošoupe, takže co s tím?
Existují takzvané studené brynýry tak jsem jeden vybral ( http://www.zbraneliberec.cz/obchod/pece-o-zbrane/brynyry-a-galvanika/-/black-line-50-ml–brynyrovani-za-studena ) a vyzkoušel.
Nejjednodušší aplikace je odmastit a nanést hadříkem/vatičkou/štětečkem. Čím déle se matlá, tím černější to je, tak se dá snadno naladit odstín. Tohle fungovalo přesně jak výrobce napsal, jen je to opravdu citlivé na kvalitu odmaštění. Dle výrobce je trvanlivost menší než tovární brynýrování, ale zatím jsem neošoupal, tak nemohu soudit, rozhodně to není něco co by zmizelo za dva dny.
Návod zmiňuje ještě metodu kdy by měly být výsledky srovnatelné s odolností továrního brynýru a to opakovaně lehce obrousit povrch, odmastit a znovu aplikovat, až se dosáhne požadovaného začernění (vždy potřít jen lehce) a pak povařit v oleji…
Jj, ještě mi tu chybí zmínka o Mossadu a Berettě 71 (22LR).
Účinná zbraň určená mj. k diskrétní práci agenta tajné služby je něco jiného než účinná zbraň na sebeobranu minimálně trénovaného civila.
Tak už s křížkem po funuse, ale pokud jde o dilema „revolver vs. 9mm Luger“, tak já ho vyřešil Alfou Para. Myslím, že i pádovou bezpečnost to pokrývá ;-).
Nošení bez problémů (i když většinou používám taktickou ledvinku), na vnitřní pouzdro to ovšem není.
Ad přebíjení: kolik hodláš vystřílet? Aby se to vyplatilo.
Jednooperacni lis, nebo rucni lis neni zase takova raketa, prach se da merit i objemovymi merkami, atd., ono se da zacit i relativne levne. Clovek nesmi pocitat praci, musi to brat jako zabavu a pak je navratnost rychla.
Já jsem momentálně nadšen, takže jsem schopnej vystřílet klidně 200 ran týdně…
Kde berete pláště střel pro přebíjení? V Sellier&Bellot se se mnou nechcou bavit pod 5-8.000 ks.
1) A proc plastovane?
2) A co si to vylisovat doma? Na muj vkus ale dvoji prace, protoze jadro budu odlejvat tak nebo tak.
Já nestřílím z pistole, chcu jen ty pláště, 1000-2000 ks ročně.
Tak vylisovat z medeneho vyseku. Podle velikosti tak 3-4 matrice.
A nebo zkusit zlomit nejakeho spravce velkovni strelnice a udelat si brigadku ala Klondike. Videl jsem typka, co takto vytezil nekolik tisic strel, ktere vypadaly jako nove. No a pak holt zahrat a olovo vylejt.
Já nechcu střely, potřebuji pláště …
Však ano, po zahřátí z toho pláště to olovo vyteče…
Jo tak …. takže bych měl i olovo? To potřebuji také, cca 40 kg ročně.
ja si koupil pistoli 6.35 mm ATC Brno, je malinka, takova hracka s cilem ze tohle bych byl ochoten nosit furt u sebe, stejne ji nenosim obtezuje mne to …pozdeji jsem si koupil uz neco vaznejsiho CZ 83 9 mm Browning (nevim jestli hraje roli ze u ni mam napsano B-579), byla z bazaru … nenosim nic lezej ve skrini, strilet nechodim, nebavi mne to ani tu kde bydlim neni zadna strelnice, musel bych jit nekam do lomu nebo lesa jen si tak zastrilet ale to se asi nesmi i kdyz bych dbal na bezpecnost lidi v prostoru – strilel bych proti vyvysenine a mel perfektni prehled ze se nikdo v prostoru strelby nepohybuje ?
Strilet smis jen na strelnicich. Jinde jen jako myslivec, nebo z nekterych D-ckovych zbrani, pokud vim. Nestoji to za prooser, ze te v tom lese treba nekdo nacapa a ve finale prijdes o noty.
Jeden cas docela frceli Kevini, sam ho nemam, ale kdo ma a nosi, tak je spokojenej.
Vubec neuvazuj o tom, ze by jsi strilel (byt s malorazkovou pistolkou) nekde v lomu. Pokud nechces skoncit v base a cist v LziDnesu palcove titulky, jak „Nebezpecny psychopat“ a drzitel ZP ohrozoval siroke daleke okoli nelegalni strelbou z legalne drzene pistole. Uz ted je enormni tlak na psychotesty a vysbirani zbrani a podle mne je jen otazka casu, kdy to vsem vysbiraji. Na jakoukoliv zaminku uz cekaji jako slepice na flus a kazda zaminka muze byt ta posledni. Any jsi dnes prisel o zbrane nemusis ani strilet venku, ted staci pouhe anonymni udani.
Dotaz do pléna. Nemá tady někdo zkušenost s Taurusy?
Mam Tauruse, .357 Mag 6″ s kompikem 8-ranny. Mam ho snad 15 let, mozna vic. V nerezi, za celou dobu se jen jednou stalo, ze se sekl buben a nechtel ven. Bylo to tehdy jeste v zaruce, takze jsem ho nechal opravit a od te doby slape jako vino. Zadny problem. Pokud byl problem, pak jedine muj (jednou jsem nenaprachoval, takze mi strela jen vlezla do kuzele vyvrtu a tim to zvadlo, buben nesel vyklopit, ale doma jsem to vyklepal a jednou jsem mel stejny problem, ale pro zmenu jsem se zmylil v zapalce a nedal SPM. Kupodivu, strela ve vydrtu a fura nespaleneho prachu vsude okolo.
Jinak spokojenost. Vule mezi hlavni a bubnem rozumna – moc to nepsouka, ale taky nedrhne.
Uvažoval jsem podobně jako autor, ale místo CZ jsem zvolil Makarova. A jsem nadšený. Samozřejmě to není zbraň bez problémů, ale jdou řešit. Malou kapacitu řeším druhým zásobníkem na straně slabé ruky, hloupé vypouštění zásobníku vyřešila pažbička od izraelců, momentálně řeším zvýraznění miřidel. Zatím reflexní barva na mušce, a uvidím, jestli příjde i na hledí, nebo jestli zkusím sehnat fosforeskující pastu na ručičky hodinek. Každopádně se mi s ní výborně střílí, přesnost dostatečná, dobře se nosí. No a určitě hraje roli i to, že zatím mám střelivo za přívětivou cenu…
Dovoluji si pouze pripomenout, ze barva na rafickach hodinek je radioaktivni…
No to je otázka. Já si to taky myslel, ale co byste řekl např. na tohle?
http://www.boley.de/shop/1909.leuchtpaste/507901.leuchtpaste
Vzit Geigera a zmerit.
Jak která. Tritium je, luminol ne. Starý radiový barvy se už nepoužívaj někdy od druhý války. Ty starý zářily celkem fest, ty modernější jako tritium už moc ne. Obecně, pokud barva svítí sama, tak to radiokativní bejvá, pokud je to potřeba nasvítit, tak ne. Radioaktivní barvy maj tu výhodu, že svítěj furt a není je potřeba nasvicovat, nevýhoda je, že maj omezenou životnost a časem přestanou svítit.
Ja to mel podobne, prvni pistole byla slaboučká Bersa Thunder .22 LR, je to spíše hračka, než pistole. Vypadá to jako zmenšený Walther PPK a stojí pár šupů, ergonomie a přesnost je přitom IMHO lepší, než italské letité Beretty, do které zásobník stojí pomalu víc jak pistole. Dělají to tuším někde v jižní Americe (Argentina ?), zpracování je vynikající, materiál ještě ujde, rám hliník, závěr tzv. bláto, ale na tu ráži postačí.
Problém malorážkových pistolí obecně je v tom, že jsou to mrchy mlsné a než se zajedou, tak se sekají hilzny a nedotahují závěry, obzvláště, když to novic drží jako prase kost, tedy potencionálně přibržďuje závěr a nemá pevný úchop. Řešení je používat HV (high velocity) náboje, já tam dávám zásadně HV Remington, HV S&B je na totálně na kokota a vřele nedoporučuju. Co se týče obrany, razím teorii, že je lepší 10x jistý zásah z malorážky než 2 nejisté z Lugeru. Oproti 7,62 Br to s .22LR HV HP už není tak velký rozdíl, obě ráže sice útočníka spolehlivě naserou, ale vůbec nezastaví. takže jde o to 10x vystřelit a zdrhnout :)
Pak jsem si koupil spoustu jiných a lepších hraček a po 8 letech experimentování jsem došel k závěru, že vymejšlet vymyšlené nemá cenu a že pokud to myslíš vážně s osobni obranou, stejně skončíš u .45 ACP, kterou si sám budeš přebíjet a strilet budeš z nějakého vymazleného mazla s kompíkem v ceně 50 tisíc, kterého ti ale bude líto ničit denním nošením, takže potřebuješ na tu ráži stejně minimalne dvě pistole.
A tak to je zhruba se střílením a osobni obranou. Začneš s rozpočtem 6tisíc a skončíš někde na 150 tisících :D
P.S: Luger na obranu není vůbec samospásný, teda pokud nebereš jako plus, že krom chlapa prostřelíš i dalších 5 za ním. Třeba střílet lugerem celopláštěm s ogiválem venku na ulici bych si netroufl ani za situace, že bych měl fakt čas na toho pána přesně zamířit a zkontrolovat si, že za ním není třeba matka s pětiletým dítětem. Luger je IMHO pěkná kurva, která se strašně ráda odráží a strašně ráda proletí cílem, aniž by mu podstatně ublížila, pokud se netrefíš dobře. Proto6e n8m legislativci zakázali polopláště, že áno, protože polopláštěma střílejí leda gangsteři, že áno. Určitým řešením jsou leda tak subsoniky, ale na přesnost a zastavovací účinek .45 ACP nemají a cenově už to je dost nastejno, takže ….
Zakazali poloplaste? Tak to jsem rad, ze jsem z obliga. Ja nosim mnou lite olovo.
Zakázali polopláště?
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-370#p2
Hm, taxem trosku zabredl do legislativy a nic noveho jsem tam nenasel. Pro osobni obranu jsou zakazane strely se zvysenym ranivym ucinkem, coz ale zakon do souvislosti s poloplasti nedava. Tak nevim, kde se to vzalo. Ze je neco poloplast, jeste neznamena, ze to ma dutinu. A obracene, i celoplast muze mit malou dutinu.
samozřejmě, že poloplášť je dovolené výrobní provedení a můžeš jako myslivec klidně používat na zvěř (dokonce musíš a nesmíš mít FMJ), ale na osobní obranu máš smolíka. V Lugeru ti dovolí akorát FMJTC, což je principiálně celoplášť , akorát to není ogivál , ale kužel a na konci má pidi midi dutinku, ovšem je to jen prolis v plášti, žádná skutečná dutina, která by se rozevřela a došlo k expanzi střely a podstatnému zvětšení zastavovacího účinku. Celá ta pakárna má jediný důsledek, že schválené střelivo na nošení je hodně drahé a v lugeru stejně na …. (doplň si sám). .45ACP je na tom o dost lépe, protože má větší průřez, rychleji předává energii, tím pádem ani nemá takovou průraznost, neodráží se tolik a už v základu se prodává v kuželovém provedení vepředu s ploškou, což je i v obyčejném a plně legálním FMJ dost pádný argument, aby to zneškodnilo klidně 120kilového zdrogovaného týpka jednou ranou při zásahu kamkoliv.
Odlévané olovo se chová podobně, akorát na nošení je asi lepší tovární, než se hádat s policajtem, co je a není povoleno … můj názor.
A kde se da docist, jake strely konkretne jsou povolene? Nasel jsem totiz jen obecnou klauzuli o zvysenem ranivem ucinku. No, dobry, ale ktere strely to jsou dle zakona?
Bezne olovo se neotevre, ale rozplacne. A pokud se to do 9L uvari s BHN 9-10, tak mi to prijde byt na obranu dobry. Pochopitelne zalezi na mazani a navazce, protoze na bezny strileni to neni, muze zasrat lauf. Pri obrane je to samozrejme fuk.
Odrazivost, pripadne pruchodnost techto strel je samozrejme oproti FMJ uplne jinde.
Hm, takze ke strelam a jejich zarazeni se vyjadruje CUZZS.
Nicmene zakon rika, ze „nesmi byt urcena ke zvyseni raniveho ucinku“. Cili ne, ze zvyseny ranivy ucinek ma, ale ze k nemu nesmi byt urcena. V tom pripade jsem s olovem v pohode, protoze zadna ze strel, ktere pouzivam, neni urcena ke zvyseni raniveho ucinku.
Pochopitelne, druha vec je vyklad soudu, ale to uz je znama story. To abych chodil s prakem, nebo lepe s tyckou a bilym kapesnikem.
Pořádně se to nedočtete nikde, protože definovaný to není a zkušebna sama v tom má guláš a dává to jednou tak, podruhý jinak.
Ta průraznost olova je ale blbá, stačí mít v kapse knížku a už to moc nic neudělá, ne? Asi dost záleží na složení slitku, to jo, ale co sem koukal na záběry průchodu střely pevnější překážkou, tak se to normálně v mžiku roztavilo a pokud vůbec prošlo, tak už letěla kulička taveniny, která se na další překážce jenom rozstříkla.
Jinak jestli se někomu zdá, že Luger prostřeluje, tak co teprve tyhle 7,65, který mají při menším průřezu srovnatelnou energii jako ten Luger. Tzn. výrazně vyšší rychlost.
Průraznost olova není zase tak zlá – telefonní seznamy s sebou dnes po kapsách tahá málokdo, nota bene když jde někoho přepadat.
Praktický příklad – olověná střela 6,35 mm (původem .25 ACP) o váze 3,5 g při úsťové enrgii ca 80-90 Joulů na dvacet metrů vcelku pohodlně prostřelí prasečí hlavu tak, že na výstupní straně zůstane zaseklá v kůži.
Takže vyprávění o muži, který ožralý v hospodě namířil sobě na prsa svou 6,35 Br., vystřelil a kulka se odrazila (svezla) po žebrech, je urb. leg.?
Téměř jistě to UL je. Nemýlím-li se, tak ten 6,35 Browning má úsťovou energii právě kolem těch 80-90 Joulů. Pokud to UL není, tak ta zbraň musela být přiložena v určitém úhlu a musel mít neskutečnou kliku. Ta ráže je samozřejmě slabá na to, aby jeden zásah člověka spolehlivě složil. Ale pokud jde jen o udělání díry, tak na to stačí v pohodě. Můžeme někdy po grillování žeber udělat kontrolovaný experiment :-)
90 Joulů je energie kilového objektu, padajícího z výšky ca 9 metrů. Postavil by ses pod to, navíc kdyby ta energie byla koncentrovaná do kolečka o průměru čtvrt palce? Já fakt ne :-) I běžná diabola 5,5 mm s úsťovou energií kolem 40 Joulů probíjí na 30 metrů s přehledem 20 mm prkno z měkkého dřeva nebo 25 mm OSB desku.
Problémem ráží s malým výkonem není to, že by neměly výkon na zabití. Problémem je minimální tolerance umístění zásahu. V sebeobranné situaci by s centimetrovou přesností střílel možná Ad Topperwein, ale z lidí, které znám osobně, asi nikdo. Proto ta poptávka po větším výkonu, který dává větší prostor na chybu zamíření. U lovu je to podobné a už jsme to tu probírali – neschopnost některých zelených panáčků (střelecká i dostat se ke zvěři), často kamuflovaná kecy o humánnosti a rychlé smrti, má za následek až absurdní požadavky na výkon (nejmarkantnější je to asi u srnčí, která se ještě za Masaříka běžně lovila zbraněmi v ráži .22 LR).
Muj pradeda lovil srnci malorajdou, v zime dohledaval v zavejich po prdel, ve finale si uhnal zapal plic a muj deda byl sirotek ve svych 15 letech (matka mu zemrela, kdyz mu bylo 5). Mozna, kdyby pradeda mel Springose, mohlo to byt jinak. Jasne, kdyby se lip trefil… tak taky.
Pokud mne nekdo prepadne na ulici, tak nemam potrebu se branit pres dvere jeho auta, nebo jinou prekazku. Pokud budu strilet po aute ujizdejicim s mou penezenkou, tak sice dle zdraveho rozumu utok na muj majetek trva, ale soudy byvaji nazoru jineho. Cili o5 strelba na plech je tak nejak cestou do pekel spise pro obrance.
Takze jsem si rekl, ze celoplast pro obranu fakt nepotrebuju, spise riskuju odrazy, pripadne prustrel a zraneni nekoho za tim. Olovo to sice uplne neresi, ale vyrazne potlaci. Krome toho, pokud bude mit lump v kapse telefonni seznam a ja ho zrovna trefim, tak jednak to lump zcela jiste pociti a druhak mam v komore dalsi a dalsi a dalsi…
Je urban legend i to, že pětačtyřicítkou amerického poldy lze prostřelit kolejnici, případně blok motoru až k pístu? Nebo dokáže tohle vůbec některá krátká palná zbraň?
Podle mne je to o strelivu, ne o zbrani.
Kdysi jsem resil neco s jednim clovekem, slo o neprustrelne sklo. To se vyrabi lepenim z vice vrstev skla. No a behem debaty o tom, co a jak s tim delali na zkusebne (strili se nejen do skla, ale i do ramu, atd.) jsem prohlasil, ze to, co nedala kulovnice 338Mag na zkusebne, to ja dam se svym 357 Mag revolverem. Slovo dalo slovo a udelal jsem strelu, ktera tim proletela jako hovno vetrakem.Pochopitelne for byl v tom, ze zkusebna pouziva standardni strely.
Bylo to pro zajimavost jeste pred tim, nez jsem debatoval s Librou a on mi v kancelari ukazoval jeho nove Snaily i s vysledkem testovani. Tim nechci srovnavat strelu, on ji ma vice promyslenou a slozitejsi, ostatne take primarne v jinem kalibru. Ale kdyz jsem mu popsal, co a jak jsem udelal, tak se docela bavil, ze hodne principu je proste podobnych, nebo stejnych.
Strela dela hrozne moc, pokud je dost energie a spravna rychlost.
Kolejnici z kratke asi ne, aspon ne z kratke velikosti kompaktu na bezne noseni…
Navic .45 je na prostrelovani cehokoliv zrovna dost blba raze.
To uz radeji neco na bazi Luggera a nemusi to byt zrovna Snail.
Treba Rusove postavili strasne davno neco takoveho, co by se pri trose dobre vule dalo vyrobit
http://world.guns.ru/userfiles/images/ammo/a_sp-10_9x19.jpg
For je v tom, ze strela musi letet co nejrychleji, pritom nepresahnout tlakove limity dane zbrane, mit co nejtvrdsi jadro obalene necim mekcim, co neodrovna vyvrt, pri dopadu se musi zabranit, aby se tvrde a relativne krehke jadro roztristilo anebo odrazilo. Delaji se strasne zhuverilosti, treba se vrstvi prach, aby se rovnomerne rozlozil tlak, na jadro se pouzivaji wolframove slitiny, potahuje se teflonem a podobnymi materialy, aby to proslo kevlarovou tkaninou… fantazii se meze nekladou.
Do krátké kulové zbraně jsou střely šokové nebo určené ke zvýšení ranivého účinku zakázaným střelivem.
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-119#p4
Poloplášť je výšezmíněnou vyhláškou výslovně povolené výrobní provedení. Tohle běžně koupíš:
http://www.sellier-bellot.cz/produkty/pistolove-a-revolverove-naboje/pistolove-a-revolverove-naboje/seznam-produktu/detail/286/
Takovýto pistolový náboj zvýšený ranivý účinek nemá, neb rychlost není dostatečná k deformaci v měkkém cíli.
Odlévané olovo je rovněž výslovně povolené výrobní povolení, ale pravidelný trénink vyžaduje rovněž pravidelné čištění. Už jsem viděl vydutou hlaveň jednoho bordeláře.
Pokud bys ovšem pozměnil tvar střely tak, aby se snadněji deformovala, v případě sporu (po úspěšné sebeobraně nebo třeba nějakém udání) by rozhodoval ČÚZZS, zda dané střelivo je určené ke zvýšení ranivého účinku. ČUZZS na to má metodiku popsanou např. zde: https://vufind.mzk.cz/Record/MZK01-000897432
V kostce: střelí se tím do balistické želatiny, a jak to po sobě nechá díru větší (objemově) než nejkulatější celoplášť podsypaný nejslabším čajíčkem, co je na trhu, po odečtení nějakých zaokrouhlení a tolerancí, tak je to zvýšený ranivý účinek, A, nazdar bazar.
Tento osud potkal například oblíbený Federal EFMJ. Nepotkal například oblíbenou Black Mambu z jednoho prostého důvodu: Black Mamba se v měkkém cíli nedeformuje, je to tedy hodně drahý celoplášť. Nepotkal například CEPP Extra, protože všichni mají dost rozumu, aby si nikdo klasifikaci tohoto střeliva neobjednal.
Black Mamba jsem zkusil na prase. Po ráně do čela to profrčelo celou lebkou skrz a vylétlo krkem. Výstřelný otvor byl stejně malý jako vstřel. Je to normálně lehká rychlá střela průbojná jak svině…
Jen si dovolim doplnit, ze zakon hovori zcela jasne v tom, ze strela nesmi byt URCENA ke zvyseni raniveho ucinku. To neni totez, jako kdyz strela tento zvyseny ranivy ucinek MA.
Rekneme, ze omylem nabiju strelu do nabojnice obracene. Proc ne, ostatne se to i v urcitych konkretnich pripadech dela. Co to dela v cili, je samozrejme jina pisen, nez kdyby to letelo spickou dopredu. Tento naboj tedy muze mit zvyseny ranivy ucinek (ne moc, ale prece, zejmena quli ztrate stability strely + deformace), ale tezko prokazat, ze byl za timto ucelem vyroben.
Ale, pochopitelne, v tomto pripade by rozhodoval subjektivni nazor soudce a uplne postaci, kdyz ten bude nazoru, ze strelne palne zbrane lidem do ruk nepatri a muzeme si tento rozdil strcit… nekam.
CEPP Extra sice zkušebna nehodnotila, zato CEPP Super byly již 2003 kategorizovány jako ne-zakázané střelivo. Pro mě jako ne-odborníka je to jasný signál, že všechny CEPP jsou v pořádku…
Že by ráže s kterou neprostřelíš ani dveře od auta byla nějaký terno? Existuje vůbec ten bájný tvor co se s 22LR trefí do oka a lůgrem ani do krávy? Luger a 45 máj podobnej „zastavovací účinek“ a tím je velký hovno +- odchylky v řádu pár procent netrefíš-nezabiješ. Kolegové myslivci jistě potvrdí že 308W HP s 3000J a deformací jak šlupka banánu beztak bejvá málo.
Prosím neporovnávat vitálnost člověka a divokého prasete.
člověk je vtomhle ohledu „vitálnější“ protože jednou ranou zpravidla nezasáhneš oba párový orgány
dovoluji si nesouhlasit, protože zastavující účinek souvisí s rozvojem šoku, na který jsou lidi díky vyvinutější nervové soustavě a citlivosti na bolest mnohem náchylnější, jak zvířata. Ovšem pokud na tebe jde ožralé zdrogované hovado, tak to znamená, že nebude nic cítit nic a pak možná bude opravdu tvrdší, jak divoké prase.
Dokonce i po průstřelu srdce může 10 sekund něco provádět, než to s ním definitivně šlehne. Takové situace jsou popsány v reálu a vedly k docela zajímavým teoriím, jako například Mozambique Drill…
https://en.wikipedia.org/wiki/Mozambique_Drill
V tomto specifickém případě tedy platí, co říká silent.
silent: „Že by ráže s kterou neprostřelíš ani dveře od auta byla nějaký terno? Existuje vůbec ten bájný tvor co se s 22LR trefí do oka a lůgrem ani do krávy“
Jo, to jsem si taky myslel. Až bude doba postapa, tak budu běhat po světě s AK47 a ocením, že prostřelím 25cm betonové zdi jednou dávkou i s bandou Allahu Akbaru schovanych za zdi.
Ale osobní obrana jaksi nepovažuje za plus, že můžu prostřelít dveře auta (proč bych to asi tak dělal, nejsem ani Cobra 11, ani pomáhat a chránit v Prassatu).
Luger je tím pádem nevýhodný, protože si musím krom zamíření a střelby ještě kontrolovat, co je za cílem a odkud vést střelbu kvůli potencionálním odrazům a brutalnimu smrticimu dostrelu (odhadem tak pul kilometru). Malorážka má to kouzlo, že když se to s ní umí, střílí oproti Lugeru 3x rychleji, nesrovnatelně přesněji, nad 25 metrů rychle ztrácí smrtici účinnost a snáze se pak vysvětluje u soudu, proč jsem neudělal dvojstřel, ale vysypal do utociciho hovada celý 10ranný zásobník, z toho pulku do jeho obliceje….
Tím nechci doporučovat .22LR na obranu (chraň bůh, je to naprosto nevyhovující ráže), ale naopak poukázat na problémy, které přináší Luger. Jak uz tu rekli ostatni .45ACP je v nasich podminkach jednoznacne nejlepsi volba.
Prijemny kontrolovany vystrel, vysoky zastavovaci ucinek hned prvni ranou, presna strelba, neni tak nachylny na odrazy, nema takovou prubojnost. Nevyhoda – nizsi kapacita v zasobniku, tezsi, drazsi a vetsi zbran a drazsi trening, ktery se ale da resit prebijenim.
jen pro srovnani… cajickove raze
6,35mm Browning 3.3gramu 238m/s 93J
.22 LR HV 2.33gramu 410m/s 195J
7,65mm Browning 4.75gramu 318m/s 240J
9mm Browning 6gramu 291m/s 254 J
versus plnotucne raze
.45 ACP 14.9 gramu 260m/s 504 J
9mm Luger 8gramu 360m/s 518 J
7,62mm Tokarev 5.5gramu 502m/s 693J
Kde .45 je presne to co chceme (mala rychlost, tezka strela s velkym prurezem a vysokym zastavovacim ucinkem), Luger je nekde uprostred a Tokarev je presne to, co nechceme (rychla, extremne prurazna strela s malym prurezem a malym zastavovacim ucinkem).
Ještě bych přidal zvuk/hluk výstřelu. 7,65Br i 9mm Luger je ostré štěknutí, s mýma přecitlivělýma ušima doufám, že nikdy nebudu muset střílet v uzavřené místnosti. Pětačtyřicítka spíš krásně houkne.
No se .45 jsem si už naostro bouchnul a není to žádný houknutí. V uzavřeném prostoru je to prda že ještě za hodinu máš zalehlý uši a hrozí trvalé poškození sluchu. Venku na poli to jen práskne a píchne do uší, ale žít se s tím dá.
U lesa už to bere trochu odraz i od stromů a moc příjemný to není.
Ale zase lepší ne být pokousaný od psa nebo tak něco.
Mimochodem psi na .45 reagují okamžitým odskočením od zdroje hluku, protože mají citlivější uši a zjevně jim to nedělá dobře.
A neni to taky dane tim, z jake zbrane se strili?
Ne. Proti 9mm Luger tam je o cca 10 – 20% víc prachu a tomu odpovídá i větší objem plynů. K tomu krátká hlaveň a výsledek je pěkná prda.
Na druhou stranu je .45 výhradně podzvuková ráže a diky tomu tam není tolik vysokofrekvnční složky zvuku (nazvukový třesk), která mě osobně dost vadí.
Takže nejlíp by to šlo popsat asi tak, že rána 9mmL práskne a .45 bouchne. Ale že by byl ten zvuk nějak slabší, to fakt ne.
Ale právě ty vysoké frekvence poškozují (trvale) sluch nejvíce.
…K tomu krátká hlaveň a výsledek je pěkná prda…
O to jde. Charakter zbrane ovlivnuje zvuk, stejne jako typ naboje.
Zdravím drobku,
přesně moje uvažování. CZ83 jsem si pořídil před 8 lety jako svoji první zbraň (tehdy za 2 300 Kč u Brymové). Pár poznámek k tvým vlastním dojmům:
1. tato zbraň byla vyráběna pro armádu do armádních pouzder a pro vojáky. Nepřepokládaly se požadavky na bezpečnost pro situace, kdy to někdo neudržív prackách. Nicméně ještě nikdy mi tímto způsobem nesehlala, v komoře nosím nabito vždy.
2. zbraň se seká se střelivem SVAZARM. Nevím, jak lépe to nazvat – šedo růžová krabička po 25 nábojích, Brymová je prodávala za 3,90 ještě před 3 roky. Teď už nejsou. CZ83 se může sekat i s jiným střelivem. Je náročnější na údržbu. Tím myslím to, že není možné ji rok nečistit. Při nošení ji čistím 1 za měsíc a vždy ji čistím hned po návštěvě střelnice. Olej do kolejniček závěru a není nikdy problém.
3. ano, lze lehce srovnávat s PPK, z něhož vychází (trochu). PPK je ale spíše zběratelská záležitost. Když chce člověk pistol s kapacitou a nemá moc peněz, neber nic jiného než CZ83. Skvěle se drží a narozdíl od PPK nedělá štěnice, když to někdo drží jak prase kost. CZ83 je vždy lepší v situacích, kdy nám nevadí dvouřadý zásobník, je-li řádně udržovaná. Pokud potřebuješ užší profil třeba na kontík, v tu chvíli PPK nabývá na ceně.
4. CZ83 je obdoba buldočka mezi zbraněmi. Je tak designově hnusná, až je hezká. ;)
A dobře míněná rada na závěr: Nikdy, ale fakt nikdy nepoužívej tu pitomou oboustrannou pojistku. A nikdy ten kvér nenoš nataženej. Věř mi. ;)
Na PPK nic moc sběratelskýho neni. Jednak se vyrábí dodnes a druhak morálně zastarala jen málo. Nevýhoda je malá kapacita zásobníku a to že ta malá mrcha kope jak kráva. Výhoda je, že se dá koupit doslova za pár šušňů, levnější už je snad akorát CZ27.
Pokud máte na mysli francouzské Manurhiny, maďarské FEGy či „Walthery“ sestavené porůznu z těchto produkcí, které prodává BVS, Brymová či Beareka, tak máte na 100% pravdu, jedná se o poruchový shit, ale zato je to za pár kaček. Já a patrně drobek jsme měli na mysli Walthery z Ulmu – nikdy nestřílená uloženka stojí kolem 15 – 20 000 Kč např. u pana Macháčka z Budějic (teda dříve stála). S tím, že se vyrábí dodnes, máte pravdu jen napůl. Ano, vyrábí se dodnes v USA. Takový PPK/S by se mi také líbil. Ale přečtěte si ohlasy na světových forech na tu americkou licenční výrobu. Není to vůbec dobré. Ani místní dealeři Walthera ty zbraně nedoporučují. Aktuální davový názor je takový, že poslední dobré Walthery PPK lezly z Ulmu.
Ano, měl jsem na mysli ty z Ulmu. Náhodou jsem narazil na tento vyloženě sběratelský kousek, jehož použití by zrovna polehčující okolnosti nepřineslo…
http://www.beareka.cz/pistole/018-walther-ppk-zella-mehlis-rzm-833936.htm
Já říkám padělek. Číslo zbraně je šestimístné, to je OK. Na druhou stranu, pokud je toto PPK Zella Mehlis, tak bych čekal u čísla i písmeno K. Navíc nacistickou orlici na PPK jsem zatím nikde neviděl (ok, mohl si je na původní PPK narazit nějaký blb). Jen odhaduji, jsou weby, kde jsou rozsahy výrobních čísel a další charakteristiky. Musel bych ji držet v prackách. Já mám PPK Ulm vyrobeného v roce 1978, zakoupeno ve Frankonii. Jako důkaz mám i původní účtenku. Nakoupeno u Macháčka. :-)
Pokorně se opravuji, zmátlo mě hlavně to nepůvodní pažbení. Zbraň je to originální, dle SN vyrobeno v roce 1935 specialně pro RSHA (značka RZM). Pažbičky jsou fakt prasárna, za ty prachy bych chtěl původní. Ale jinak dobrý kus.
Obávám se že v tomto případě dělají velkou část ceny právě ty pažbičky
Zdravím, zajímá mě proč je ta pojistka pitomá a proč to nenosit natažené, pouzdro ji kryje a k pohybu tam nedochází, tak nevidím důvod aby se sama odjistila, možná si udělám pokus a budu nosit bez náboje v komoře, ale nataženo zajištěno co to udělá…
Doporučuju ujasnit si to hned zkraje a už nikdy neměnit a hlavně neexperimentovat. Co se týče pojistek, tak IMHO jediná použitelná mi přišla na 1911ce, čímž je pro mě problematika pojistek navždy vyřešena. A náboj v komoře nepotřebují ani Izraelci…, takže můj úhel pohledu je zásadně odjištěno – nenataženo – prázdná komora. U dobré 1911ky bych si lajznul náboj v komoře a pojistku, ale pak bych už nemohl nosit nic jiného…
Mohu se zeptat v čem je pojistka na 1911 tak dobrá? četl jsem že je skvělá, ale už jsem nenašel (nehledal jsem nijak do hloubky) proč a docela mě to zajímá.
K těm Izraelcům, tak nosím nyní – netroufnu si nosit v komoře a trénuji tasení + natažení. Myšlenka že bych se musel bránit jen jednou rukou je ale dost nepříjemná. Co jsem našel tak Izraelci to nezavedli ani tak pro vyšší bezpečnost, ale aby měli jednotný systém nezávislý na odlišnostech v pojistkách a ovládání různých zbraní.
Podle mě je pojistka na 1911 tak dobrá hlavně v tom, že je kombinovaná s dlaňovou pojistkou.
1911 nosím v pohodě s nábojem v komoře, nataženým kohoutem a zajištěnou.
K100 nosím s nábojem v komoře a kohoutem spuštěným v DA režimu má její spoušť odpor asi tak 5kg, takže se mi to zdá bezpečné.
Glocka nosím s nábojem v komoře. Odpor spouště 2,5kg a až bude čas dám 2kg, dávám si pozor při zasouvání do pouzdra, aby se něco nemohlo připlést do lučíku
U všech třech zbraní se cítím bezpečně a nosím je tak klidně celý den. Jen u K100 mě vadí, že v případě potřeby je první rána opravdu těžká.
Ano, presne tak vnimam konstrukcni reseni pojistky 1911 take. Navic je ergonomicka, takze hned po uchopu pri taseni z pouzdra zaroven odjistujete, zadne prehmatavani. Diky dlanove pojistce je to i blbovzdorne, coz chcete, protoze u pistole si proste nesmite dovolit chybu. Notabene u takto vykonne raze.
Bohuzel, jak opet rekli jini, 1911ka je primarne vojenska zalezitost a na obranu neni prakticka, i kdyz je to krasna zbran. Mozna tak v USA, kde se narozdil od nas NESMI nosit skryte (coz mi prijde mnohem logictejsi pristup) a kde neni problem nosit v pouzdre u pasu klasickou goverment velikost a poradny dlohy jednorady zasobnik (kompaktni verzi 1911, ktera by se dala nosit skryte a pritom mi sedla jsem jeste nevidel).
Kdyby si nasi legislativci nesedeli na mozku a dovolili nosit v pouzdru u pasu a la policajti, tak to by byla jina. Ale to nemuzeme cekat, oni spis zakazou i to, co jeste dotedka nezakazali.
Já s nošením 1911 full size zkušenost mám. A nosil jsem jí jen chvilku. Bylo mi jí líto na EDC a hlavně byla moc těžká. To, že mi pod trikem koukalo půl pouzdra mi bylo celkem šumák. Zbraň je hodně úzká, takže moc problémy nedělala.
Open carry by bylo požehnání, ale pochybuju zda se ho někdy dočkáme.
Máte naprosto pravdu v uplatňování stejného přístupu k pohotovosti u všech zbraní. Pokud u jedné zbraně uplatňuji zásadu nataženo/vypuštěno, bylo by celkem na Darwina u jiné zbraně postupovat jinak.
Zdravím, ta pojistka je pitomá, protože abyste mohla zajistit, musíte mít nataženo. Jsem samozřejmě ovlivněn i vlastním obecným míněním o pojistkách – neuznávám žádnou krom dlaňové pojistky. Nejkvalitnější pojistku má střelec mezi ušima. To, vypuštěný kohout a kvalitní pouzdro.
Ze nam v Evrope pripada noseni cocknuteho a zajisteneho Coltu 1911 divne neni chyba konstrukce Coltu 1911, ktera je imho genialni…
jak vidite treba u hickoka45:
https://www.youtube.com/watch?v=ly5UnR7pPtk
viz cca 3:20
je tento zpusob bezpecny a zaroven ergonomicky, IMHO je mnohem bezpecnejsi, nez noseni cocknuteho Glocka, ktery ma ovsem take genialni jisteni..
Rychlost taseni a strelby bude asi o neco malo ve prospech Glocka, ale na Glockovi si nikdy neodladite tak jemnou spoust jak na 1911ce, alespon ne bez ztraty bezpecnosti..
A krom toho je Glock dost tlusty. Na videu je vsecko krasne vysvetleno, takze to nebudu dale rozpitvavat.
O 1911 jsem nemluvil. Jako pitomou hodnotím pojistku na CZ83. Je to SA/DA a ta pojistka jde jenom při nataženém kohoutu a žádná dlaňová pojistka se nekoná. Pro mne je to akademická debata – pojistky nepoužívám, něco ve mně jim nevěří. Colt 1911 bych tedy nemohl nosit natažený. U této zbraně mám však problém i s jednořadým zásobníkem – málo ran. Jinak je to jedna z nejkrásnějších zbraní a nesmrtelný design.