ČT učí naše děti finanční „gramotnosti“ - zpět na článek

Počet komentářů: 283

  1. Neřekl bych, že to je ze strany státní televize manipulace. Oni si to tak možná i tvůrci myslí. Nebo zavolají do banky a tam jim řeknou, že krotí inflaci a tak to tam dají.

    1. Souhlasím; píši to i v dopisu (a vede se o tom diskuse v komentářích na Misesu).
      Nedomnívám se, že by tvůrci věděli, jak to je, a řekli si, že budou schválně lhát; jen prostě šíří tu stejnou manipulaci, které sami uvěřili.

    2. Ada: Veřejnoprávní televize má povinnost poskytovat objektivní informace, ne projevy mozkového myšlení redaktorů, tudíž měli předložit scénář odborníkům k recenzi.

      1. Věřím, že to i odborníkům předložili. Třeba ministerstvu nebo centrální bance. A odborníci jim to potvrdili.

        1. Presne tak.
          Inflácia je jednoznačný nastroj, ktorým štát znehodnocuje peniaze majiteľom peňazí. A tlačením peňazí centrálnou bankou aj tvorbou dlhových peňazí v komerč. bankách získava štát nové peniaze na splácanie starých dlhov.
          Je samozrejmé, že oficialna politika všetkých fin. inštitúcií aj štátu tieto súvislosti nebude ovčanom vysvetľovať.
          Takže – kritizovať Č.televíziu, ktorá je ideologickým bojovníkom štátnej moci , je zbytočné. Vinníci a klamári sedia v parlamene a vo vláde. Už 30 rokov.
          Vinníci a klamári sedia v parlamene a vo vláde. Už 30 rokov.

  2. Ne, že bych s tím v podstatě ve všem nesouhlasil, ale je to boj s větrnými mlýny.

    Zatímco ctihodný rytíř vyhlašuje mlýnům válku, mlýny vůbec nechápu, proč je nějaký obtížný hmyz obtěžuje, a myslím, no jsem si tím skoro jistý, že ani nepochopí, i kdyby toho hmyzu bylo celé hejno.
    I kdyby se Urzovi povedlo např. nabourat novoroční projev prezidenta a místo něj vysílat svůj vlastní (taková alternace na projev Johna Galta), kde představí svoje myšlenky, drtivá většina lidí ho odsoudí hned v počátku (na základě indoktrinace ze strany státu) a ten zbytek, co bude souhlasit, žádný takový projev nepotřebuje. Nemyslím, že by to něco změnilo. I když se tomu bude věnovat Reflex a jiná média, výsledek bude stále stejný.

    Doubethink už tu dávno je, a jistě je dobrý nápad bojovat proti němu odspoda, od těch nejmenších, nicméně stejně jako diskuze Svěráka mladšího s Machem, obě strany zůstanou vzájemně nepochopeny, neboť pohled na svět jedné strany je pro tu druhou naprosto nepochopitelný a nepřijatelný. Tak jako Svěrák odmítl připustit, že by kultura mohla existovat bez dotace státu, většina zákazníků České televize nebude chtít přijmout, byť pouze k diskuzi, myšlenku, že věci nejsou tak, jak je ČT prezentuje. Však je to jediná správná a pravdivá nekomerční televizní stanice.

    1. Na první pohled se může zdát, že efekt je nulový. Ve skutečnosti je viditelný, jen zatím dost malý.
      Libertariánské hnutí v ČR je oproti jiným zemím (i oproti ČR ještě před deseti lety) obrovské; a neustále roste.
      Ano, vzhledem k celkové populaci je nás málo; ale naše řady se rozšiřují dost zásadně, vlastně jsou několikanásobné oproti dřívejším rokům.
      Jedna řeč samozřejmě nic nezmůže; ale budou-li se ty myšlenky soustavně objevovat v médiích, smysl to má.
      A opět: Moc se neobjevují, ale zatímco před lety se slova jako libertarián či anarchokapitalismus neobjevovaly vůbec nikde nikde, letos jsou to desítky článků, rozhovorů a podobně.
      Desítky samozřejmě nestačí, potřebujeme jich stovky a tisíce, jenže někde se začít musí.
      Ke společenským změnám nedochází tak, jak se možná může zdát z romantických filmových představ, že lidi pohne jeden projev či událost; ty věci musejí ve společnosti zrát.
      A pokud nikdo nezačne nic dělat, nic se nestane. A já souhlasím, že se patrně nedožijeme toho výsledku, ale můžeme tomu alespoň zkusit položit základy. Mně to za to stojí.

      1. Vypíchl bych point, který je podle mě nejdůležitější, a to, že indoktrinace a životní názory jsou výsledkem dlouhodobého působení výchovy a pak společnosti a zakořeněné názory lze měnit již velmi obtížně a je to běh na dlouhou trať. Tedy spousta investovaného úsilí a času.
        Z tohoto pohledu si myslím, že bychom měli prosazovat směry, které jsou životaschopné. Indoktrinace státem (který prokazuje alespoň nějakou funkčnost) je tak snad méně závadná než indoktrinace zcela nefunkčním, utopickým a čistě teoretickým ancapem.
        Ostatně i růst příznivců ancapu je výsledek levičácké indoktrinace a konzumního poklesu vzdělanosti, nikoliv touhy po svobodě. Prostě dává zneuznalým a neúspěšným obětního beránka (stát) a vizi světa, kde si myslí, že by byli úspěšní. Je to jak komunismus.

        1. Řekl bych, že komunismus slabým a neúspěšným spíše slibuje, že se o ně postará, než že budou úspěšní – ale jinak souhlas.

        2. …pravil Babis.

        3. A v čem vám to vadí? Oproti ministertvu školství a ČT to dělá ve svém volném čase za své prostředky. Ať si každý indoktrinuje koho chce, když nebude mít ruku v mé peněžence.

        4. Zatímco vaše úchylná násilná indoktrinace tím, že stád je úplně bezdvadnoučkej a už to chce jenom čipešek do mozku je ta správná? A nechcete si to třeba smotat do ruličky a zasunout někam?

        5. Za mou malickost a nicotnost by uplne stacilo, kdyby cele tohle tazeni melo za vysldek podporu kritickeho mysleni a vetsi samostatnosti.
          Zbytek uz se stane tak nejak sam do urcite miry.
          Imho si myslet, ze nejak zasadne dokazeme za male nizke desitky let zmenit zavedenej system je fakt utopie.
          Ale kdyz existuje protipol, tak to ma establishment tezsi a nemuze tak klidne kydat sracky debilum na hlavy.

          Ja v tomhle mam jasno ve vychove sve dcery. Nebudu ji cpat do hlavy utopisticke kraviny a nebudu tvrdit, ze soucasny system je jen spatny. To by byla podle me proste lez.
          Ale budu v ni budovat samostatnost, kriticke mysleni a vzdelani – ne formou samejch jednicek, ale obecneho rozhledu. Znamky sou systemova kravina btw – ale to je offtopic jak prase.

      2. Souhlasim, ma to smysl. Efekt je videt. Mate muj obdiv (a kde to jde, i podporu).

      3. Souhlasím s tou ideou, a jako snílek mám podobné tendence.

        Jen zcela kriticky i sám vůči sobě zjišťuji, že lidé buď už takto uvažují, a nebo neuvažují a uvažovat nikdy nebudou. Těch, co jsou ochotni takový názor vůbec přijmout, je minimum.
        Samozřejmě jsou tací, a řadím se mezi ně, co vidí morální problémy státu, všímají si, že je něco špatně, a těm tohle pomůže najít směr, kterým se vydat, a možnosti, kterými se zabývat.

        Jistě je to směr řešení, který alespoň směřuje k cíli, nicméně doufám, že se povede nalézt nějaký efektivnější; takový, který za dané spotřebované zdroje nabídne větší dopad a informovanost. Zatím jej neznám, tak se snažím působit podobně jako vy.

        Nakonec tohle ale může mít i hrubě negativní důsledek, který mě napadl. Stát je mnohem silnější než skupinka libertariánů, a pokud včas dojde k tomu, že je třeba je zničit, bude k tomu mít nejen veškeré potřebné prostředky, ale také seznamy lidí, kteří libertiány jsou. A my se na ty seznamy dobrovolně zapisujeme tím, že se snažíme informovat ostatní. Třeba jednou přijde další holokaust, období, kde ne že se všechno zlo světa svede na židy, ale na libertariány. Mám pocit, že ta mlčící většina, která má stát jako dogma, by vůbec nebyla proti.

        1. Zprávy 2025. Nepodařila se nám reforma školství, protože Urza přednáší o svobodném vzdělávání. Do plynu s ancapákama :-)

        2. Vole blbej, náběh na depku mám i bez tebe, eště sem piš todle :D

          Naštěstí občas se někteří probudí. Občas to až při tvrdým nárazu do stádní reality, ale občas i dřív. Von totiž sice stád na jedné straně vede propagandu, ale na druhé straně lidi vidí, co se děje, a pokud nejsou úplní idioti, tak je to hlodá. Pak stačí popostrčit. A právě u dětí je to nejdůležitější, pokud se začnou učit od mala, tak k indoktrinaci nemusí ani dojít, že? Doba, kdy se ve škole říká to, co chtějí slyšet, a pravda jenom doma a mezi známými, už tady dávno zase je. Todle s tím dost souvisí.

          Jinak jak že konkrétně děláš svoje, vysvětlil si v té krčmě nějak kulatně týpkům, esli jim jako kurva nehrabe, nebo za ně mlčky zaplatil a šel do prdele?

          1. Zaplatil a sel doprdele. Zajimavy bylo, ze sice meli perfektni prehled, kolik kdo vypil, ale k podekovani se nemeli.
            Ted jsem byl zase na hisptersky party a poslouchal, jak je treba sebrat mladym lidem ridicaky. A starym. A hovadum. A pridelovat by se mely asi za dobry chovani a znamky ve skole nebo co. Cinani maji ten Social Rating System, tak asi ten by o tom rozhodoval.

            Je tezky u toho nevypenit a drzet hubu. Ale zena souhlasne pokyvovala, to me kapanek desi.

            1. Tak to moje uz zacina na stad nadavat, kudy chodi. Jde to, nevzdavej to!

            2. No vzhledem k udalostem a zazitkum na silnici za posledni cca rok bych asi zvedl ruku pro zmenu vyuku v autskole a byl bych proste nesvobodna svine a naparil bych minimalne dvojnasobek hodin a nejake prakticke cviceni na parkovisti, podobne jak to mame na motorky. A ze to bude stat 20 litru? No a?

      4. Svobodu člověka hájím, co mi odvaha stačí. Máte mé sympatie Urzo. Ale moc a moc mi to připomíná příběh o Linuxu na desktopu. Jedno procento. A Linux/GNU mám též rád, fandím a občas i podpořím či přispěji. Zbytek jsou wokna, páč tam je next, finish a basta. No a jabko je piplaný a drahý a ne pro všechny. To asi chápeme proč. Unix apod. též netřeba rozebírat. Robůtek aka zelená nařvaná tlama je už též skoro všude :-). Proto se zármutkem to vidím špatně. Většině lidí je to naprosto ukradený. Pořád slyším reakci jednoho diskutéra po mém příspěvku: „Takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel.“ Přesto mi to za to též stojí ;-).

        Souhlas se starter25: celospolečenská výchova je základ, ale k té jsou potřeba podmínky a ty bez výchovy těžko nastanou. Leda by se socani skutečně historicky konečně znemožnili.

        1. Komunita a otevřenost Linuxu je jeho požehnáním i prokletím. Možná jste o tom takhle nikdy nepřemýšlel :o)

          Droid je přece to rozšíření Linuxu*, který všichni tak chtěli? Nebo je to zase špatně?
          _______
          * ne že by už absolutně nebyl nejrozšířenějším OS? linuxovej (nebo obecněj *nixovej, občas je to i BSD) kernel je v naprosté většině programovatelnejch udělátorů (od praček po UPS), protože než skutečně vyvíjet obvod je jednodušší a levnější tam prásknout procesor, na něj nalejt něco co je zadarmo, nabouchat do toho knihovny a pár set řádků kódu a šup s tím na trh. Když je cena až na prvním místě a číňan si chce taky udělat svůj americkej sen, tak (ne)výhody tohoto postupu nezajímají takřka nikoho.

          1. S první větou souhlas. Myslím, že si to i uvědomuji. Leč jsem parafrázoval situaci desktopu, ne servers, embedded nebo jiná udělátka.

            Ano droid vychází z Linuxu, špatně to rozhodně není, ale ještě to není ono. Někdy mám pocit, že po 2 letech užívání je na tom stejně jako Vista po aktualizacích. Zkrátka beta v produkci. Jasně, peníze až na prvním místě.

            Já do toho tolik nevidím, ale je něco opravdu čínského? Zatím mám pocit, že všechno co jsem potkal je jen jakási kopie. No možná nějaká blikací panda snad. Jako když někdo vezme HTML šablonu, upraví CSS a začne to prodávat skoro jako CMS.

            1. Ale jasně, prvovýrobců je spousta. Zhruba tak, že vezmou ideálně all-in-one čip, přidají k tomu pár součástek vokolo, nalepí to na desku, nahrajou tam nějaký základní jádro, přidají pár formulářů, logo a helevole máme router. Akorát i podle toho to dopadá, takže i ty řekněme ne úplně no-name jako TP-Link, Tenda apod. to mají děravý až běda a celkově dost zoufalý. Takhle jich to mlátí tři prdele. Někteří jedou i 100% v režimu OEM, protože všechny ty übersračkový evropský brandy zajímá tak akorát za kolik toho koupí kontejner, za kolik a jak rychle to prodají a aby tam bylo jejich logo. Za tejden už zase valí jinej konejner z jiné fabriky. Proto tam není žádná ucelená řada, žádný ND, žádnej support, nic. Po třech měsících skončí životnost a už se valí znova. To sou všechny srágory od UPS přes pračky, přehrávače, kuchyňskou techniku po monitory, klimatizace…

              S telefonama je to přesně tak – co nejlevněj to zbouchat, co nejlevněj namlátit ovladač (ideálně když jim ho zfixluje už dodavatel SoC) a navalit tam generickej droid zadarmo (nebo esli platí 50 centů licenci Pooglu, nevim). Pár open-source systémů se vyvíjelo (vyvíjí) a všechny shořely jak papírovej čert, nebo živoří na okraji. Buď je pakárna to tam dostat, nebo prostě když se toho nějaká fabrika chytne, tak čistě jenom protože to je jiný a zároveň zadarmo, takže to zase dají na nějakou zpatlaninu co se rozpadá skoro už když to sjíždí z linky. A v neposlední řadě, nejsou aplikace, že.

        2. strasidlo: Mně zase Linux více připomíná náboženskou sektu než operační systém. Což je důvod toho rozšíření 1 %. Kdykoli mohl Linux poskočit a zvýšit procento rozšíření na deskropu, zrovna řešil nějakou nábožensko-ideologickou otázku linuxového náboženství a prosral to.

          Takových historických příležitostí pro prosazení Linuxu byly asi čtyři od dob Windows 95. Ale Linux byl v té chvíli buď nedotažený. Nebo linuxoví kněží zastávali názor, že každý se může naučit awk, ed, grep, make, … a číst megabajtové plain texty v angličtině, aby se rozchodily primitivní věci. V dalším historickém okně Linux právě překopával KDE, GTk, a další a nic pořádně nechodilo. Atd.

          Poslední okno, jak prosadit alternativu Windows – totiž doby Windows Vista, kdy XP bylo už odpískáno, ale k dispozici jen strašné Visty – nakonec nezvedl Linux, ale Apple. Využil k rozšíření Apple systémů tehdy asi na 10 % a Microsoft měl najednou místo 99 % jen 90 %. Linux jako obvykle dával vždy přednost politicko-ideologickému přístupu a jako obvykle nic nevyužil ke svému rozšíření.

          Jinak řečeno, stejně jako se nelze divit u líných a hloupých lidí, že nejsou miliardáři a zůstávají chudí – pro jejich neschopnost. Stejné je to s Linuxem a jeho rozšířením. Netřeba nerozšíření Linuxu na desktopech zobecňovat více než jen to, že Linux to na desktopech neschopností projel. Jakýkoli jiný závěr je zbytečný.

          Linuxová komunita se totiž utváří více nábožensky, fanaticky a ideologicky, než technicky. Tudíž není shcopna zvedat výzvy. Je fanaticky nábožensky zkostnatělá – má dojem, že svět se musí přizpůsobit jejich přáním, než aby udělali světu krok vstříc.

          1. Řekl bych, že se blíží páté takové okno – konec podpory Windows 7 s tím, že 10 je spyware převlečený za operační systém.
            Možná by se mohl uchytit Android for desktop, respektive AOSP

      5. Urza :
        „Libertariánské hnutí v ČR je oproti jiným zemím (i oproti ČR ještě před deseti lety) obrovské; a neustále roste.
        Ano, vzhledem k celkové populaci je nás málo; ale naše řady se rozšiřují dost zásadně, vlastně jsou několikanásobné oproti dřívejším rokům.“

        – na ktorých weboch sa dá sledovať život a nárast tohto hnutia ?
        Poznám iba Mises.cz , ale tam je to skoro mŕtve. A slovenský Menejstátu.sk – ten je už absolutne mŕtvy.

        Pred cca 15 rokmi fungoval Libinst.cz – a ten bol v článkoch aj diskusii asi 20 x živší ako Mises. Tých 20x myslím doslova. A písali tam hviezdy – ako Ing Šíma.

        1. No a protože Urza postupně přebírá kdysi rozumné libertariánské weby, a ty pak nahradí svými žvásty – tak neexistuje efektivnější činitel vysychání liberariánského hnutí v České republice, než je Martin Urza.

          Urza je grafoman, a postupně zamořuje svou monokulturou více a více médií, které předtím byly rozumné. Takže to bude nakonec Urza, který bude mít lví podíl na tom, že libertariánské hnutí postupně vykastruje a zahubí.

          Včera jsem si četl Roklen, a ta plíseň a infekce Urzy už se dostala i tam.

          Takže více Urzy, ať už to tedy má libertariánské hnutí co nejrychleji za sebou.

          1. A proč etatista jako vy leze na takové weby? Psalo se tam snad dřív něco jiného než co píše Urza? Nebo vám vadí forma nebo osoba?

            Urzovo žvásty jsou takovým zpopularizovaným výtahem z Rothbarda, Hoppeho atd. Z mého pohledu jde o popularizaci již existujících myšlenek.

            1. Ada: Kdo řekl, že jsem etatista?

              Nejsem ostatně jediný, kdo si stěžuje, že řada inteligentních liberálních autorů je postupně nahrazována primitivně monotónním, hloupým, a nepřemýšlivým Martinem Urzou. V tom duchu jsem ten příspěvek psal.

              Ale uznávám, že Martin Urza je tak černobíle a dětinsky jednoduchý, že si získá větší obecenstvo. Stejně jako bulvár má větší čtenost než seriózní ekonomické a liberální zdroje; tak i Martin Urza bude na tom podobně jako ten bulvár.

              Nicméně radím práskat do kočáru. Ať už to Marin Urza všechno zahnojí a pohnojí. Čím dříve se Urzův anarchokapitalismus propadne do žumpy a pak do zapomnění, tím větší naděje, že se zase objeví něco inteligentnějšího. I v liberálních vodách.

              1. LudwigVonMises: To říkám já na základě názorů a postojů, které píšete do diskusí. Všude poukazujete na nemožnost existence něčeho bez státu, tedy vás nazývám etatistou, stejně jako mě leckdo nazývá anarchokapitalistou.

                Pro mě je Urza prostě popularizátor myšlenek se kterými souhlasím, můžu se vymezovat proti formě nebo četnosti propagace, ale nevšiml jsem si, že by přišel s něčím zásadně novým. Tedy pokud přikyvuji při četbě Rothbarda, pak logicky musím přikyvovat při poslechu Urzy jakkoli by se mi nelíbil jeho projev nebo zjev.

                Jelikož vy se vymezujete jak vůči osobě, tak vůči myšlenkám, a budete rád za anarchokapitalismus v žumpě, překvapuje mě, že navštěvujete weby, kde je anarchokapitalismus na domácí půdě a je tam plná knihovna děl z kterých Urza čerpá.

                1. Ada: Jen proto, že nezastávám blboučkou verzi „svobodné společnosti“ podle Martina Urzy, byste neměl vyvozovat závěry.

                  Co jste přehlédl, tak zde nepopisuji zjev Martina Urzy, ani jeho život. Jen jeho nesmyslné myšlenky a teorie.

                  Anarchokapitalismus je v žumpě právě proto, že ho vzal do pracek Urza. A je lépe, aby tento žumpoidní směr umřel. A tak se dostaly na scénu kvalitnější liberální směry.

                  Zkrátka si mě zařaďte kam chcete, je to váš problém. Podle mého názoru jen totální kretén může věřit tomu, že anarchokapitalismus, najmě v Urzově verzi, by byl funkční nebo životaschopný. Když chci číst fantazii či sci-fi, existuje obrovská řada kvalitních autorů fiction literatury, se kterou je zábava. Fiction literatura od Martina Urzy je nudná.

                  1. Já si zase myslím, že jen totální kretén si může dát přezdívku po ikoně rakouské školy a přitom hájit stát a trolit kdykoli na to dojde řeč. Jen totální kretén si stěžuje, že mu Urza kazí anarchokapitalistické weby a přitom si přeje aby šel anarchokapitalismus do žumpy. A jen totální kretén říká o popularizátorovi nějaké myšlenky, že je to jeho verze, přičemž ten popularizátor pouze přednáší myšlenky jiných lidí, třeba i toho po kom máte přezdívku. Když bude pan Novák přednášet o newtonovské fyzice, také budete říkat, že Novák je kretén a že ta jeho verze fyziky se vám nelíbí a že vám kazí weby, kde se propagují Newtonovy myšlenky?

                    1. touché

                    2. Asi tak…ale kreténskýmu tro(t)lovi to nevysvětlíte, takže marná snaha. Volba té přezdívky nic jinýho než trolling není, to bylo přece jasný hned, ne?

                  2. „Anarchokapitalismus je v žumpě právě proto, že ho vzal do pracek Urza“

                    – neprehánajte. Anarchokapitalismus je v žumpě proto, že starší ancapáci to vzdali, a mladým je to u riti.
                    Starší ancapáci to vzdali asi preto, že s terajšou mentálnou a ideovou úrovňou ovčanov nie je ANCAP reálny. Väčšina dnešných ovčanov by v ANCAPe zošalela od strachu.

  3. Můžu věcnou? Když tak mě opravte, nicméně;

    v první řadě je potřeba zmínit, že ČNB pochopitelně ovlivňuje inflaci. Avšak oběma směry. Proto existuje pojem „inflační cíl“. Inflace má však i zcela přirozené příčiny, kterou je například vysoká zaměstnanost. Příklad:

    V roce 0 stojí rohlík 1Kč. V roce jedna výrazně klesne nezaměstnanost, což způsobí růst cen na trhu práce (lidé si můžou mezi zaměstnavateli více vybírat) a to způsobí tlak na růst mezd. Pekař již nebude ochotný pracovat za stejnou mzdu jako před rokem a pekárna zvýšené mzdové náklady promítne do ceny rohlíku -> 1,50Kč. Produktivita dané ekonomiky přitom zůstává stejná, protože se dostala na hranici produkčních možností a pekař za vyšší mzdu víc rohlíků neupeče. Poptávka po rohlících se také nezvýší, protože je to jedna ze základních komodit a tak je v celku neelastická (bohatý člověk sní stejně rohlíků jako člověk ze střední třídy).

    Voila, máme tu přirozenou inflaci jak vyšitou. Mimochodem, to je přesně současný stav naší ekonomiky.

    1. A kdyby do toho pořád někdo nešťoural, nevrátilo by se časem přirozeně zpět do rovnováhy? Přijde mi to, že se pořád někdo snaží tu sinusoidu zploštit silou a ona potvora ne a ne se narovnat.

      1. To je právě to, co nikdo neví. Ekonomové totiž zcela iracionálně přepokládají, že tržní subjekty se chovají vždy racionálně – a ono to taky často holt není.

        Dementní příklad: poté, co cena másla vzrostla mohlo dojít k tomu, že by ho tepličtí Romové začali nosit kolem krku místo zlatých řetězů, což by poptávku po másle vystřelilo do nebeských výšin a paralelně s tím i jeho cenu.

        1. Dobře. Nedá se to přesně odhadnout. Ale k tomu máslu. Má totiž proti kovu špatnou skladovatelnost, tudíž správně na základě rozumné úvahy, znalostem vlastností másla k dlouhodobé užitné hodnotě si ho kolem krku nedají. Krom toho jim i ty jejich hygienické poznatky napověděli, že s máslem kolem krku by jejich adidas z dávek už nebyl tak cool. V tom spatřuji naprosto racionální uvažování.

          Zmíněné iracionální chování tržních subjektů bych velmi zjednodušeně spíše přisuzoval jejich špatnému kalkulu pro dosažení dalších zisků. Něco jako ve hře v karty. Dejme tomu při 19 vzít nebo nevzít ještě jednu kartu. To je sice známka punku a hazardu, avšak vše jsou jenom lidé a proto individualismus. Jednou racionální ano, jednou nikoli. Ovšem je to úvaha pouze selského rozumu, žádný korporát.

          1. Tak ještě jinak.
            Ty hledáš tržní rovnovážný bod, n’est-ce pas?

            Dokud toho budou házet vidle různé externality, bude to ořech. Je to vždycky jenom věštění z křišťálový koule.

            Je to, jak kdyby ses zeptal na budoucnost elektromobility.

            1. Nehledám, nejsme spasitel. Jen zájmově diskutuji a přemítám. Rovnováhu s vidlemi a křišťálovou koulí nedá dohromady ani Norris. Vycházím jen z toho, že rovnováha je (měla by být) přirozený stav věcí, energeticky nejméně náročný.

              Elektromobilita je celkem bžunda. Alternativa prosazovaná silou. Jedovaté kovy, sekundární emise a kdoví, co ještě to táhne za sebou za smrad a špínu. A přitom primárním racionálním řešením by byla redukce dopravních vzdáleností. Respektive vhodné rozložení bodů zájmu a potřeb. Možná i úprava jídelníčku. Pak by dopravní nutnost mohla klesnout na takovou míru, že by vznikl klidový prostor, čas na řádný výzkum a řešení bez zpovykaného poblouznění soudruhů vykazujících dobroseroucí činnost. V duchu údajně aztéckého myšlení na sedm generací dopředu (nemusí být nutně pravda, jen jsem to někde zaznamenal jako existenční postoj).

      2. strašidlo: „A kdyby do toho pořád někdo nešťoural, nevrátilo by se časem přirozeně zpět do rovnováhy? Přijde mi to, že se pořád někdo snaží tu sinusoidu zploštit silou a ona potvora ne a ne se narovnat.“

        Jak chcete zařídit, aby do toho nikdo nešťoural? Peníze prostě někdo na ten trh vrhat musí, ony samy nepadají z nebes, nerostou na poli, netěží se v zemi. A ten někdo prostě musí rozhodnout podle nějakého algoritmu, kdy a kolik peněz vyrobí a vrhne do oběhu. Ergo do toho šťourá, ať chce nebo nechce.

        Mě by zajímala ta představa jak zařídit to „neštourání“. Na ten způsob jak to zařídit jsem enormně zvědavej. Odpovíte mi?

    2. To je samozřejmě trotlovina, protože jednak – jak píše dole kolega – je kokotina to násilím směrovat někam, kam to nejde, a hlavně, cena práce není jediným a mnohdy ani nejpodstatnějším nákladem. Taky existuje vstupní cena surovin, technická inovace, autsórcink a v neposlední řadě dovoz negrů co budou nakládat rohlíky :D

      Samozřejmě pomiňme to, že už se, mimo nějaký ty lepšejší, rohliky dáááááávno ručně nedělají, všechno bouchá stroj. I v malejch pekárnách, to sem viděl už na exkurzi na základce, což je bratru dvě desetiletí, v naší spíš vesnické pekárně…do stroje se nabouchají bochníčky (ty už se nejspíš dneska taky nedělají z mísy ručně), ty se strčí do válcovače a vzniklá placka se zavine (nebo z ní udělá jinej produkt).

      1. Cože? Doporučuji si nejdřív vyhledat heslo „Phillipsova křivka“.

        Ani rohlík a dokonce ani mouka se neudělá sama. Někdo musí zasýt pšenici, sklidit… a i kdyby to všechno až po namázání másla na rohlík dělaly roboty, i ty musel někdo vymyslet, naprogramovat a v neposlední řadě k nim natahat kabely. A po těch drátech tam jde mimo jiné elektřina. A ta se taky sama neudělá. Prakticky všechny vstupní faktory už zahrnují cenu lidské práce.

        Dovoz negrů toho mnoho nevyřeší; jednak tu máme nějaké vstupní bariéry (politická situace) a za další z dlouhodobého hlediska to nic neřeší. V českých zemích Vietnamci, zaměstnávají domorodce a Ukrajinci už leckde mistrují Rumuny, Bulhary. Prostě životní úrověň se srovnává a i levná pracovní síla zdražuje.

    3. Takový model je možný v případě toho jednoho rohlíku a podniku, podku zanedbáte zbytek ekonomiky.
      Háček je v tom, že ta ekonomika funguje jako celek, takže když nenavýšíte peněžní zásobu, tak růstu či stagnaci ekonomiky inflaci nezískáte, i když budou lidé tlačit na růst mezd.
      Mzdy rostou, když mohou. Ale ne když na to není.
      Samotné přání vyšších mezd a cen je nezvedne, pokud na to v ekonomice není dostatek peněz.

      1. 1) Zřejmě míníte vliv konkurence. Ten v tomto případě může mít i přesně opačný vliv (viz Lidl), protože výrobci si konkurují jak na trhu statků, tak na trhu práce.
        2) Taková situace má pochopitelně za důsledek, že pekař si koupí novou voktáfku a děckám ajfouny. Pochopitelně na úvěr, čímž se zvýší peněžní zásoba.
        3) Nehledě na předchozí bod, k růstu inflace není nutně potřeba zvyšovat množstí oběživa. K tomu postačí zrychlení oběhu peněz, tedy zvýšení cen při konstantní peněžní zásobě.

        1. Jenže tady jsme ve sporu s Vaším výchozím předpokladem.
          Bavíme-li se o přirozeném volnotržním fungování, tak tam úvěry typicky nezvyšují peněžní zásobu.

    4. Předpokládejme, že:
      – peněz je pořád stejně
      – cena rohlíků vzroste
      – lidi budou rohlíky i nadále kupovat ve stejném množství.

      Protože na obsluhu rohlíkových transakcí je teď potřeba více jednotek peněz a nabídka peněz je konstatní, vznikne nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou po penězích.

      Možnost 1 – Lidé se naučí peníze využívat efektivněji a budou je „točit“ rychleji a tím jich budou potřebovat k obsluze transakcí méně. Tím sníží poptávku po penězích a trh se vrátí do rovnováhy, ačkoli ceny vzrostly. Potíž je v tom, že to je zásadní inovace a to není jenom tak.

      Takže spíš nastane možnost 2 – zvýšená poptávka po penězích způsobí vzrůst ceny peněz, což se de facto rovná poklesu ceny zboží. Něco jiného bude muset zlevnit. Třeba boty, které lidi přestanou kupovat, protože už nebudou mít peníze, které vydali za dražší rohlíky. Takže inflace vyjádřená jako celková cenová hladina nebude. Nejlépe na tom po změně bude pekař, který nejí rohlíky. Nejhůř švec, který jí hodně rohlíků.

      Jestli je konstatní nabídka peněz správné řešení je jiná diskuse, kterou ostatně lidstvo vede už pár set let.

    5. Proč by si pekárna místo pekaře nekoupila stroj, nebo nepořídila lepší a nemohla zvýšit produktivitu? Proč předpokládáte, že se produktivita dostane na „hranici“ možností? Navíc pak rohlík soupeří s chlebem, plackama, bagetama atd.
      Pro info ještě z ekonomického pohledu navyšování peněžní zásoby (původní označení inflace – nafukování objemu), které umožňuje CB, realizují fakticky komerční banky a zvýšení cenové hladiny (díky snížení vzácnosti peněz) resp. cen jsou dvě věci . A přes spousty vlivů druhá je vždy důsledkem první dříve či později.

      1. Kozle a nejste vy zahradník?

        Schválně jsem vybral rohlíky a pro jistotu ještě dodal, že poptávka je neelastická, abych se vyhnul diskusi o chlebu.

        Hranice produkčních možností je stav, kdy už výrobní faktory nelze přidávat, protože jejich kapacita je v čase omezená. Inovovat nelze, protože v danou chvíli rohlíkovače nejsou na trhu k dispozici a trvá rok jej sehnat. To je opět mimochodem současný stav. Je vysoká poptávka po inovacích, a tak i jejich cena stoupá. A dodací lhůta se prodlužuje.

        Můžete mi, prosím, uvést, rozdíly spatřujete mezi inflací a růstem cenové hladiny?

        1. Jenže to je typický tržní chování: dyž je něčeho nedostatek, tak se hledá substitut, možnost jak zefektivnit a používat toho míň (žrát místo rohlíků chleba). Ten příklad tak jak je, je prostě pitomost.

          1. Je to model. K definici modelu patří, že neodráží skutečnost do nejmenšího detailu, ale vystihuje podstatu zkoumané nebo popisované věci.
            Pokud je „rohlík“ pro Vás příliš úzký pojem, dosaďte si „pečivo“. Pokud ani to nestačí, dosaďte si „základní potraviny“.

            Mimochodem, jaký substitut Vás napadá k levé botě, vodě nebo kardiostimulátoru? :-) Snažím naznačit, že ne vždy existují substituty a nebo by né vždy byly přijatelné vzhledem k optimu spotřebitele.

            1. Pantofla, sandál, gumák, svázaný hadry.

              Studna/vrt, cisterna, nádrž na dešťovku+vodárna.

              Nevim co má být optimum spotřebitele, ale dokud se nevyplatí vozit třeba vodu v cisterně, tak jsou podmínky provozovatele vodovodu OK a vše je v rovnováze.

  4. Vztah inflace a peněžní zásoby není přímý. Pokud vyemitujete kvadrilion korun a necháte si jej na účtu,s inflací to ani nehne. To za prvé. A za druhé, banka pouze zvýšila svoji rozvahu, neboť oproti emitovaným korunám nakoupila eurová aktiva. Takže vůbec nemohu souhlasit s vaším velmi zkresleným a ne pravdivý výrokem o inflaci. A na závěr malá připomínka. Četl jste alespoň jedinou odbornou studii ohledně problematiky číslování inflace?

    1. Pardon. Cílování inflace.

    2. Jo, nakoupili další dvě měny, kterých se tiskne už víc, než hajzlpapíru, protože, eh…aha, no jo, proč vlastně, dostali nařízeno zhora nejspíš. A co jako s nima budou dělat, hodlají je někdy prodat? Ne, žejo, protože ty fungují jenom proto, že nějáká kolonie někde jinde natiskne další toaleťák a nakoupí tydle dva (dolar a ojro).

      Jsou to jenom dobře zabalený žvásty kterak srát na ovčana a hrát si fantasmagorie s ekonomikama na dluh.

      1. Takže ČNB a inflační kauzu jsme si vysvětlili. Teď hážete téma ECB. Jak na vás jako občana centrální banka sere? Konkrétně. Zatím argumentujete dost iracionálně a nekonkrétně.

        1. Nevysvětlili jsme si nic, od reality odtržení blázni v centrální bance tvoří měnu ze vzduchu, vymyslí si vždycky nějakou historku kterak je to na podporu toho a onoho a vohnout to pak vždycky zaplatí, na daních a zvýšených cenách všeho.

          1. Příspěvky s chaotickou argumentací, s vámi si konstruktivně moc nepokecám. Ujasněte si kompetence jednotlivých institucí. O fiskální politiku se stará vláda. To jsou ty vaše daně. O monetární politiku se stará ČNB. Ale tvorbu peněz „z ničeho“, neboli peněžní multiplikaci (která je ale v reálu velmi nízká) provádí komerční banky. ČNB žádné peníze nevytváří, pouze reguluje prostředí.

            Takzvané měnové intervence, které jste asi myslel, mají na inflaci pramalý vliv, jak už jsem nastínil v prvním příspěvku. On si nejenom každý průměrný programátor dětských her myslí, že všemu rozumí a vše může komentovat.

            1. Kolik si režim napučuje, kde a za kolik vůbec nemá nic společnýho s politikařením banky, tak jo.

              Mě fascinuje jak si kdejakej chytrák přečte nějakou brožuru, případně si nechá něco nakukat od kejnesijánskejch šarlatánů co se považují za vědce a začne se za použití velkejch slov montovat do cizích peněz a ještě vo sobě prohlašovat, jak je strašně užitečnej a pomáhá. Hovno, centrální banky zrušit, stádní monopol na prachy zrušit okamžitě a nechat tomu volnej průběh.

              1. Není monopol na peníze, klidně můžete používat svoje vlastní fufníky, pokud je někdo akceptuje (viz BTC, drahé kovy, komunitní poukázky). Nemáme zákaz používání jiných peněz. Jen daně musíte platit v tom, v čem se vláda usnesla. A nesmíte odmítnout úhradu pohledávky, kterou máte, v domácí měně. Ale můžete přijmout úhradu v něčem jiném, když chcete.
                To vymezení je totiž definované tak, aby DLUŽNÍK měl jistotu, v jakých penězích závazek vždy může splatit, když bude chtít zaplatit a má jistotu, že nemůže být odmítnut (dneska neberu fufníky ale troníky, nemáš troník, tak penále).

                1. To s tím dlužníkem by šlo v pohodě ošetřit smluvně, ale kvůli tomu to rozhodně není. Jakmile nemůžu odmítnout platbu v domácí měně, tak to de facto je monopol. Můžu provozovat firmu, která akceptuje pouze zlato? No nemůžu.

                  1. To sem chtěl napsat, ale zase se někdo hrabal ve webu takle v noci a celý se to sesypalo. Jak dopadli ti, co si vytvořili (neanonymní) paralelní systém nezávislej na stádu a ten se jim trochu rozrostl jsme mohli vidět v těch ach tak svobodnejch západních zemích několikrát. Myslim, že naposled ten týpek ve Státech se stříbrnejma mincema z kriminálu eště nevylezl. A do kryptoměn taky ty kundy hrabou, to už sem pocítil na vlastní kůži, když vykradli burzu, naštěstí se jim to nepovedlo kompletně.

                    1. Patrně jste nepostřehl, že většina paralelních systémů měla v sobě znehodnocení mnohem vyšší, běžně pokud jste kupon neudal během jednoho dvou mésíců, byl denominován klidně o 10%.

                    2. Příběh liberty dolaru nám říká něco jiného. Zařízli to proto, že to začalo být příliš úspěšné a hrozilo, že se lidé přesunou ke stříbru a opustí nekryté papírky. Mimojiné tvůrci vyčítali, že padělá měnu, když stříbrná mince v několikanásobné hodnotě připomínala nějaký bezcený plech z ersatz hitlermetalu.

                      Při rozsudku v roce 2011 státní zástupkyně uvedla, že Liberty dollar představuje formu domácího terorismu, jelikož je ztělesněním snah o podrytí důvěry v domácí měnu.
                      Zdroj: https://finmag.penize.cz/penize/298410-alternativni-meny-e-gold-liberty-dollar

                  2. Můžete. Jen veškeré transakce musí být udělány tak, aby vy jste byl dlužník. Tedy přijmete zboží a pak – pokud protistrana akceptuje- platíte čím chcete. Jen protistrana nese riziko, že vy si to rozmyslíte a dáte peníze.

                    1. Takže můžu platit čím chci, JEN s tím rizikem, že jedna strana začne místo něčeho cenného platit hovnem a já ho musím přijmout. Ale rozhodně tu nemá státní měna monopol… tak to se mi ulevilo.

                    2. Kvůli intervencím ČNB také došlo k tomu, že české podniky mezi sebou kvůli kurzovému zajištění začaly obchodovat Eurem (odhaduje se dnes pětina transakcí je v Euru) a ještě více si berou úvěry v Eurech. Tudíž nejde o monopol státní české koruny. Leckdo radši už utekl k jiným měnám. Stejně nejde o papírky, ale o čísla na účtech, kolik kdy dostanu nebo naopak kolik kdy budu muset jednou splatit za úvěr.

                    3. Objem zajištění, obchodů i cizoměnových úvěrů se v čase moc nezměnil.

          2. No já třeba doufám, že ČNB udrží inflaci kolem těch proklamovaných 2% minimálně do té doby než mi skončí fixace u hypotéky… „Vydělávat“ peníze, protože mám půjčeno mě celkem baví…

    3. Ano, samozřejmě jsem četl o cílování inflace.
      A co se týče toho s těmi penězi, pak záleží, čemu říkáte inflace.
      Rakouská ekonomická škola nazývá inflací nárůst peněžní zásoby; mainstream nárůst cen.
      Tak či tak je to z hlediska článku irelevantní.

  5. Televizi a rozhlas jsem ohlásil před asi 2 nebo 3 lety. Doporučené dopisy odhlášení a podací lístky jsem uschoval (bude se hodit až mě obviní z neplacení). Lituji, že jsem to neodhlásil mnohem mnohem dříve.

    1. No, ono to az tak uplne jednoduche neni. Oni prohlasi, ze odhlaska jim neprisla, ze to byla jen prazdna obalka. Mas dukaz, ze jsi v te obalce nejakym zpusobem projevil svoji vuli? Ono totiz jednostranne se tyto veci rusi docela obtizne, clovek pak taha za kratsi konec.

  6. Systém za který Urza pléduje už tu byl. Jmenoval se zlatý standard a skončil největší ekonomickou krizí v dějinách a přispěl k vypuknutí druhé světové války. Děkuji nechci. To ně ta jednoprocentní inflace (po započtení reálné úrokové míry) fakt žíly nerve.

    1. MB.: Zlatý standard skončil proto, že s ním USA soustavně vyjebávalo, až to skončilo tak že USA odmítly proměnit bankovky za zlato.
      Velká hospodářská krize v 30. letech nebyla způsobena zlatem, ale masivním poskytováním půjček nesolventním lidem v USA.

      1. Zlatý standard je zárukou dlouhodobě nízké inflace, ovšem s vysokým kolísáním jeho hodnoty v kratších periodách (více např. Richard Cantillon). Je to také tržní regulace, akorát v jiné podobě. Tím by si odpůrci fiat měny nepomohli. Zlatý standard jednoznačně zhoršuje průběh většiny typů ekonomických krizí. Atd. Zlatý standard patří dějepiscům a filozofům. Ne do 21. století.

        1. DAC: S fiat měnou jsou krize ještě horší, ta poslední krize z roku 2008 se už táhne 10 let a máme vysokou inflaci, kolísání hodnoty měny, kvantitativní uvolňování které okradlo úplně všechny střadatele a konec krize v nedohlednu. Se zlatým standardem by to byla otázka čtvrt, maximálně půl, roku.

          1. Vaši jistotu se scénářem co by kdyby bych chtěl mít :). Avšak neshodneme se na následujícím: nemáme vysokou inflaci, naopak je hodně nízká. Kolísání hodnoty měn (těch hlavních mezi sebou) je přirozený jev a ve výsledku může přispět k efektivnímu řešení problémů. Necítím se nijak okraden kvůli QE. Kdo vás jak okradl?

            1. DAC: No vidím, že se opravdu vyznáte :-) Kvantitativní uvolňování uměle snižuje kupní sílu peněz uložených doma pod matrací. Sice jejich nominální hodnota je stejná, takže laici žijí v mylném dojmu že je všechno v cajku, ale koupíte si za ně méně statků, tudíž jste byl okraden.

              1. Nejde jen o hotovost v matraci, tu má stejně málokdo, ale jaksi i o mzdy, kde dost lidí žije od veyplaty k veyplatě, ovšem ty jaksi nemají inflační doložku, že. Na rozdíl třeba od (některých) nájmů, energií apod.

                Navíc bavit se o jakejcholi tady těch údajích, který stanovuje stejná banda stádních vandráků od stolu, akorát sedí snad v jinejch barácích…ehm. Jedna z mnoha alternativních např. http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts a ať si vezmete jakejkoli jinej ukazatel než CPI, tak jsou většinou skoro o řád jinde a všechny mnohem blíž tomu, co se na trzích reálně děje.

                1. Behemot: Samozřejmě jde o všechno co se nějak týká peněz, o tom není sporu. Na penězích v matraci to jde nejsnáze vidět.

                2. Žít od vejplaty k vejplatě je libertariánský orgasmus. Je to každého volba, jestli vše utratí. Tak kde je problém?

                  1. Pominu-li to, že to občas tak úplně volba není, tak to byl jen příklad těch, kteří to poznají asi ještě mnohem víc, než matracoví spořitelé.

                  2. V tom že nechápete základní ekonomické procesy. Evidentně ani tu inflaci.

              2. QE není nic jiného než růst rezerv komerčních bank u centrální banky. A to není to samé jako peníze v oběhu. Takže s tou matrací můžete v klidu spát. Dokonce ani růst peněžní báze nemá přímý vliv na růst inflace. Obavy většiny lidí z hyperinflace kvůli QE vymizely už před mnoha lety, ale stále jsou mezi námi ti, kteří nevěří a myslí si svoje. S tím nic nenadělám :).

                1. DAC: To jste se nějak spletl. Kvantitativní uvolňování spočívá v tom, že centrální banka natiskne ničím nekryté peníze a koupí za ně aktiva komerčních bank, následně se tyto natisknuté peníze dostanou mezi běžné lidi, obvykle ve formě levných bankovních úvěrů, včetně hypoték.

                  1. Chyba. Centrální banka emituje rezervy a fyzické peníze. Elektronické peníze emitují komerční banky. Fakt je v tom rozdíl.

                    1. MB.: Jste blbej nebo navedenej? Kvantitativní uvolňování je přímo založeno na zvýšení hodnot v databázi centrální banky, konkrétně na účtech komerčních bank vedených u centrální banky, prostě se to tam jen tak připíše.

                    2. Blbej není on, ale vy, když už používáte tahle slova. Fyzické peníze, prostě ty co se dostanou k občanům ve formě úvěrů, tisknou komerční banky. Emitované peníze z centrální banky k občanům nedorazej. Když to nechápete, tak se o tom nebavte.

                    3. ja tomu teda moc nerozumim ale podle mne QE znamena v podstate (zejm. v USA) ze Fed natiskne penize a koupi za ne zejm. vladni dluhopisy asi od komercnich bank ktere je koupil drive nebo primo na zaklade emise dluhopisu vladou USA (slouzi k financovani statniho dluhu ktery nyni vychazi cca 60.000 usd na hlavu v usa), ocekavam ze podobne to funguje i ohledne QE ECB, ve finale se ty penize fakticky dostanou do obehu formou uveru od komercnich bank nebo je komercni banky maji ve svem depozitu coz ale nechteji. Jinak si neumim vysvetlit jak je mozne ze vsechny indexy burz jsou All time high a tenhle trend je nezavisle na bubline 2000, krizi 2008 atd.. podle mne se ty penize prelily zejm. do akciovych trhu tudiz nekdo ty penize k investovani do CP ma a jsou realnou soucasti ekonomiky

                    4. trevor12: To máte pravdu s tím, že peníze se přelily prakticky všude nejenom do akcií. Už i prodavačka v Kauflandu má vyšší mzdu, ale koupí si za ni stejné kulové jako dřív.

                    5. Vo akciích ani nemluvte, už mě ti buzeranti po telefonu začínají srát. Asi se to tam točí mezi sebou, dyž jeden den pošlu do prdele jednoho, tak druhej den volá jeden vo stůl vedle. Včera dva minutu po sobě a jeden kurva ani osumkrát nepochopil že jim na to fakt seru. Do toho ještě bába zase s nějakejma zázračnejma prostatickejma práškama. WTF?

                      Nejlepší je ta tragikomičnost jak vám začnou vyvolávat z nějaké no-name německé banky jak supr příležitost 30 % za tejden. Dyž je to tak supr, proč do toho banka nenalije svejch 100 miliard z fondů a obtěžují mě? :D No protože je to zasraný letadlo a vydělají tak akorát na poplatcích od nějakejch joudů který uvaří na hadí olej.

                    6. @Behemot: to chce uložit si to číslo, ze kterého volaj, a když zase zavolaj, tak hovor přijmout a telefon někam na pár minut odložit. Ono je to brzy přejde. Nemá cenu se s nima vůbec bavit, v těch call centrech na kšeft dělají občas psychopati.

                    7. A ve výsledku to s trhem cloumá jak Katrina, ale stačí správně zakouzlit s ukazatelem a je to doma :D

                      Krásně je to vidět teďko u nás, kdy lidi valí prachy do všeho možnýho co by mohlo mít hodnotu. Levný hypotéky vystřelují ceny nemovitostí (o kolik to meziročně roste, desítky procent?), jakejchkoli sběratelskejch werků (auta a jiná technika, chlast…) apod. To se samozřejmě do inflace nepočítá, žejo. Lidi tak sice bydlí v předraženým nájmu, kterej tak akorát utáhnou, a na rodinu nemůžou mít ani pomyšlení (což nás zase znova dožene za pár let s důchodama), ale jinak se máme nejlíp v historii. Jo!

                    8. blbej nebo navedej seš tak ty sám, jak alias zrg1 jedna v převleku dalšího kremlokripla …

                  2. Nespletl jsem se, pletete se vy. Jde o praktický dopad tohoto uvolňování. Centrální banka elektronicky vyemituje peníze, ale proti těmto penězům jsou právě ta nakoupená aktiva bank. Takže rozvaha centrální banky je sice vyšší, ale neutrální. A právě tyto (vyšší) vklady komerčních bank u těch centrálních, které s QE narostly, slouží pouze k vypořádání obchodů mezi bankami, nikoli k tvorbě nových peněz. A jsme u základní příčiny QE. Vyšší rezervy komerčních bank u té centrální slouží k větší solventnosti mezibankovního trhu a „nezaschnutí“ likvidity. Což byl hlavní problém v roce 2008.

                    Proč se peníze z QE nedostanou mezi prostý lid? Jak by totiž mohly vyemitované peníze ovlivnit výši bankovních vkladů občanů, které slouží jako základ pro půjčování dál?

                    1. DAC: je to úplně jinak. Natištěné peníze z QE se ukládají na účty pro tzv. povinné rezervy komerčních bank u centrální banky, nikoliv pro vypořádávání mezibankovních obchodů.
                      Na účtu pro tzv. povinné rezervy je nutné držet předepsaný objem dle poskytnutých úvěrů, to co je nad si samozřejmě komerční banka může vybrat.
                      Základ pro úvěry tvoří vklady občanů (a další) pouze z 2-10 %, zbytek 90-98 % si komerční banka vytvoří jen tak z ničeho v počítači.
                      Ve výsledku tak banky dostaly peníze zadarmo, mohly je buď nechat ležet u centrální banky, nebo si je vybrat pro další účely nebo je použít pro tvorbu dalších úvěrů.

                    2. Tak naposledy. Podívejte se do bilance jakékoliv české banky. Zjistíte, že nepůjčí ani to, co jí leží na účtu od klientů. To je ta inflační multiplikace peněz v praxi. V době největší konjunktury. Banka by ráda půjčila, ale musí být komu.

                    3. DAC: Ale nepovídejte, hypotéky z levných peněz za 1 % p.a. šly na dračku, banky půjčily každému kdo měl trochu solidní skóre.

                    4. Česká spořitelna jako největší banka u nás má za rok 2017 podíl čistých klientských úvěrů ke vkladům 72 %. Překvapení, co?

                    5. Stejně jako většina lidí nechápete, že dnešní systém elastických peněz je vlastně systém duální měny. Tedy rezerv pro banky a peněz pro lidi. Že je to ve stejné měně neznamená že je to libovolně zaměnitelné nebo směnitelné.

                    6. V tom jsme v souladu. Takže chápu.

                    7. To patřilo někomu jinému….komentáře už neumí tolik odsazení.

              3. Což je v pořádku. Peníze v matraci nenesou výnosy. Máte je investovat. Nízká inflace však zaručuje, že peníze ztrácí na hodnotě minimálně ale zase garantuje, že slamník bude ve výhodnosti poražen produktivní investicí.

                1. Přesně…
                  Prostě jen další důkaz, že finanční gramotnost v televizi dává smysl i pro spoustu čtenářů těchto stránek… :)

                2. Nemusí nést výnosy, stačí, když vinou stádu nebudou generovat ztráty. I když menší deflace by sem-tam vůbec nebyla na škodu. Vona se i děje, akorát od reality odtržený hodnoty co lezou z jinýho stádního baráku si furt jednou svoje 1-3 %, esli padají trakaře nebo žaby…

                3. MB.: O výnosech nebyla řeč, střádal do matrace s výnosy nepočítá z principu. Tady jde o to, že peníze v matraci jsou znehodnoceny nejenom o inflaci, ale i o důsledky kvantitativního uvolňování.

                  1. Nejsou. QE není inflace. Míra znehodnocení peněz v matraci se nazývá inflace. Tolik definice.
                    Tak jako průměrná rychlost vozu je definována ujetou vzdáleností za jednotku času a nikoliv použitým palivem v motoru. Když budu tvrdit, že auto s naftovým motorem jelo rychleji než to, co je na benzín, přestože stejnou cestu obě urazila za stejný čas, tak budete řvát, že to není pravda, že měla stejnou rychlost. U inflace ale stejnou pitomost vehementně obhajujete.

                    1. MB.: Nazývejte si znehodnocení úspor v matraci jak chcete, mě je to jedno, můžete tomu klidně říkat inflace. Podstatné je, že QE inflaci zvyšuje.

                    2. QE Může a nemusí zvyšovat inflaci. Záleží na velikosti průsaku mezi rezervami a penězi. Ale aspoň jste pochopil ten můj příměr a už netvrdíte že znehodnocení je inflace povýšená o efekt QE.

                    3. Technická, když se zde stále mluví o kvantitativním uvolňování. Neprovádí náhodou FED od konce roku 2017 opak – tedy kvantitativní utahování, a stahování 30-40 MLD USD měsíčně? A nechystá ECB něco podobného?

    2. Zlatý standard skončil tím, že ho státy zrušily; sám o sobě největší ekonimickou krizi nevyvolal, tu vyvolaly právě státní zásahy.

      1. Zlatý standard je v principu jen další, jiná, regulace. Protože se státy mezi sebou Musí dohodnout, že jej budou dodržovat. Takže pro vás stejná volovina jako fiat.

        1. To je nesmysl.

        2. Ale vůbec ne, dohoda není nutná, klidně může někdo mít zlatý standard a někdo ne. Jen se dnes ví, že ti se zlatým standardem na tom budou hůř než ti s elastickými penězi. Proto to dneska nikdo nemá. Dokonce currency Board je dlouhodobě lepší než krytá měna.

          1. ja si myslim ze zlaty standard byla dobra vec, branila statum tisknuti nekrytych penez a vsechno bylo mnohem vic pruhlednejsi a transparentnejsi veskere financni toky (zlata je omezene mnozstvi a zhruba se vi kolik se jej rocne vytezi), v zakone byla stanovena povinnost statu vymenit tehdy danou STATOVKU (ano byl to vlastne zavazek statu vuci drziteli) za zakonem dane mnozstvi zlata. Pokud by nejaky stat zlaty standard nedodrzoval, jine staty by mu nemusely poskytnout uver nebo by chtely jine zajisteni. To ze samy staty zlaty standard porusovaly (zvlast v dusledku valek) pak nejspis vedla k jeho zruseni. Obyvkle se to dela (i u nas 3 x za dobu prvni republiky) ze se novelizoval zakon ktery zmensil mnozstvi zlata jez stat doda proti predlozeni statovky (defacto to byla 3 x devalvace)

            1. Nejsem ekonom, ale dost mi to nesedí. Soukromé firmy neustále produkují prací bohatství, kdežto stát má omezené množství zlata. Nutně tam musí vznikat nepoměr mezi rostoucími statky a daným množstvím peněz.

              1. predpokladam ze to bylo nejak resitelne, asi rizeni mnozstvi penez v obehu v zavislosti na rustu „narodniho bohatstvi“ dnes bychom rekli rocni HDP oproti predchozimu roku ale taky to nedokazu domyslet, je fakt ze tehdy nebyly ekonomiky jednotlivych zemi zdaleka tak globalizovane jako dnes, vsechno bylo nejspis jednodussi a snadneji riditelne v ramci jednoho statu

                1. Aby stát dokázal rozmnožovat zlato coby záruku peněz, které odpovídají rostoucímu bohatství lidí, musely by být všechny ty přírůstky zdaněny 50% daní (plus výdaje na chod státu).
                  Pěkná blbost.

                  1. A nejsou snad zdaněny 50-70% daní? :D

                2. Řešitelné to nebylo (bylo, ale jen opakovanými vleklými krizení) proto se systém opustil.

                  1. MB.: Vidíte a já žiju na základě četby v domnění, že výskyt cyklických krizí zhruba koresponduje se vznikem centrálních bank. Ne, že by předtím žádná krize nebyla, ale od té doby se z nahodilé okolnostmi dané věci stala pravidelná věc podle které se dají skoro řídit hodinky.

                    1. Nebyly cyklické krize, ale taky nebyl žádný ekonomický růst a ani růst produktivity. Vzestup euroatlantický civilizace je svázán s rozvojem finančních instrumentů. A centrální banka je odpověď na nutnost věřitele poslední instance v okamžiku, kdy objem finančních instrumentů přesahuje možnost vlády si půjčit a vybrat daně.

                    2. A taková zelená revoluce a po ní průmyslová a neskutečný nárůst populace i bohatství, to bylo potom co? Nemluvě o předchozím vývoji.
                      Centrální banka akorát umožňuje žít si nad poměry a prožírat i budoucnost.

                    3. Půjčovat si excesivněz budoucnosti je válečný vynález…. bohužel zůstal i pro doby míru.

                    4. MB: Ale to, že zůstal i v době míru je usnadněno ne-li přímo umožněno existencí nekrytých peněz. Díky tomu nás může stát obírat ještě o kus víc a není to přímo vidět. Platy rostou, ceny taky, kdo by zkoumal z roku na rok, jestli mu plat roste tak aby to pokrylo rust cen…

              2. Kromě toho: cena zlata se v čase poměrně rychle a poměrně hodně mění, tudíž jako nějaká pevná kotva hodnoty měny je podle mne nepoužitelné. To by se totiž prudce měnila i hodnota měny, a mluvíme o pohybech o desítky až stovky procent během relativně krátké doby. Stačí se podívat na výkyvy ceny zlata za posledních 12 let: od ceny 400 USD přes vrchol na 1800 USD na dnešních 1212 USD.

                https://www.kurzy.cz/komodity/zlato-graf-vyvoje-ceny/nr_index.asp?A=5&idk=87&od=9.2.2005&curr=USD&default_curr=USD&unit=&lg=1

                1. v dobe zlateho standardu si staty musely drzet sve zasoby zlata takze nejspis obchody se zlatem byly v neporovnatelne mensim meritku nez dnes, otazkou je jak byl tehdy kurz volatilni, kdyby nekdo mel treba cenu zlata v prubehu 20. let 20. stoleti bylo by to zajimave, pokud i tehdy takto kolisalo tak nejspis mate pravdu ale domyslet mi to nejde

                  1. @ trevor12: stálo by za to mrknout se, co s cenou zlata (ještě v době zlatých standartů) provedly zlaté horečky a objevy velkých nalezišť. Jak jsem se dočetl, tak za posledních 200 let stoupla cena zlata šedesátkrát, přestože ho je stále víc a víc. Co by se živou ekonomikou provedlo razantní posílení ceny zlata, pokud by měna byly navázaná na zlato, to je taky otázka: prudká deflace, zničení exportu atd (a naopak při oslabení). Těžko domýšlet; je vidět, že proti ceně zlata je hodnota standartních měn poměrně stabilní.

                    1. Nejstabilnější je koruna. Vždycky na kurzovním lístku se ty eura a dolary furt mění, ale koruna je koruna. :-)
                      Ale vážně. Na grafu je vidět jak vypadala cenová hladina v USA od vzniku do dneška. Dvě století stability a pak odpal do stratosféry. Takhle já si tedy stabilitu nepředstavuju.
                      http://www.sds.cz/gifs/s&s03.gif
                      A že zlato šedesátkrát zdražilo… není to spíš tím, že zlato je furt zlato a dramaticky klesá hodnota těch papírků, kterými platíme?

                    2. Nejprokazatelnější test čehokoliv je v extrémních bodech.
                      V době hladomoru, což naši sovětští přátelé jistě rádi potvrdí, stál třeba 1 chleba 1 zlatý řetízek. Vzrostla cena chleba nebo klesla cena zlata? A není to jedno? Stabilita zlata je prostě pofidérní a mít zlato coby etalon nějaké hodnoty je prostě hloupost…

                    3. Je to ale řádově menší hloupost než za ten etalon považovat potištěný papír.

                    4. ada: nějaké zdůvodnění nebo příklad? Ten potištěný toaletní papír mají v ruce denně miliony lidí a automaticky testují cenu všeho, co se dá koupit. O zlatém standardu (poměru) by nejspíš rozhodovala nějaká „nezávislá“ komise pěti lidí, kde by měl hlavní slovo jeden člověk.
                      Chápete ten nepoměr?

                    5. Co to melete? V čem by byl rozdíl v cenotvorbě a oběhu papírků, které by byly stvrzenkou na zlato oproti oběhu papírku krytých důvěrou ve státní dluh?

                      O těch našich současných papírkách a jejich hodnotě rozhoduje ta komise v centrální bance, o zlatu by přece nikdo rozhodovat nemusel a ani s ním nemohl výrazně manipulovat.

                    6. Cena zlata jest samozřejmě manipulována jako cena jakékoliv jiné komodity a také váha jakékoliv měny.

                    7. h72: To nepochybně je, jen se to dělá o dost hůř než s fiat měnou.

                    8. ada: lidi a společnosti bohatnou, to státní zlato postavené proti papírkům byste rozmnožoval jak, aby zůstal stálý poměr?

                    9. cyklista: A kolik stál tehdy chleba v rublech?

                      Odložil byste si na důchod stranou raději revoluční rubly, zlato nebo dal do stodoly vagon chleba napotom?

                    10. ada: Takový výběr v době hladomoru nikdo neměl. Ta otázka je značně zavádějící.

                    11. ještě ada: měli bychom se bavit o civilizované společnosti, revoluční ruble žádnou cenu neměly, natož nějaké krytí zlatem. A pak už je jedno, jestli si vyberu chleba a vyměním ho za zlato, nebo zlato rovnou. Ono u našich přátel pak už bylo jedno, jestli vás popraví jako kulaka nebo jako keťase.

                    12. cyklista: A co to tedy dokazuje. Že za uměle vyvolaného hladomoru se ani zlata ani peněz nenajím? Říká to něco o tom, zda je lepší krytí zlatem nebo slibem? Ne. Takže co jste tím případem chtěl říct?

                      Pokud by nějak výrazně rostlo bohatství a zlata by nepřibývalo, pak by to byla logicky měna deflační. I to už tu bylo. Koneckonců je úplně jedno na jak malé kousky budu komoditu dělit. Centrální banka dělá všechno proto aby ten poměr naopak stálý nebyl, jen to dělá opačným směrem a neustále roste cenová hladina. Proto taky máme po x letech několikanásobné cifry na výplatnici a máme se reálně furt skoro stejně.

                    13. ada: já to vzdávám, moje vysvětlovací schopnosti narazily na strop.

                  2. tak v dobe klasickeho zlateho standardu z let 1871–1914 byla cena zlata docela stabilni, 1.sv.v vsechno zmenila uz se to nikdy poradne ke zlatemu standardu nevratilo byt jeste mezi roky 1922 az 1930 byla temer uplne stabilni

                    https://www.macrotrends.net/1333/historical-gold-prices-100-year-chart

                    tanhle graf je taky zajimavy, takova volatilita jako v poslednich 50 letech nikdy nebyla

                    https://www.zerohedge.com/news/charting-price-gold-all-way-back-1265

                    https://cs.wikipedia.org/wiki/Zlat%C3%BD_standard

            2. Technická: státovka je krytá státní mocí, tedy nekrytá….za zlato šlo vyměnit pouze krytou bankovku.

  7. Ehm, pane Urzo, a to vam z te zaplavy lzi a fake news, ktere CT denodenne papouskuje, zrovna tohle prijde jako dulezite? Jen namatkou:

    -Tri mrtvi cesti okupanti, jejichz jedinou realnou misi bylo pomahat kryt americke valecne zlociny v Afghanistanu, jsou oslavovani malem jako svetci.

    -Saddam mel zbrane hromadneho niceni.

    -Kaddafi rozdaval svym vojakum Viagru, aby mohli lepe znasilnovat.

    -Nekonecne omilani lzi o „hacknutych e-mailech Demokraticke strany“, i kdyz se jednalo o leak.

    -Uprchlicka vlna ani v nejmensim nesouvisi s tim, ze nasi americti a saudsti pratele rozbombardovali 7 zemi na Blizkem vychode.

    -Assad v Doume pouzil chemicke zbrane, i kdyz mel vitezstvi na dosah. Rikali to americti umirneni teroriste z Bilych prileb, tak to musi byt pravda.

    -V USA zadna cenzura neexistuje a Alexe Jonese v CR stejne nikdo nezna, takze to s ulevou vynechame.

    -Desitky ci stovky vysilacich hodin venovanych 12 zachranenym thajskym detem z jeskyne. Kdyz Saudi v Jemenu zabili 50 deti v autobusu, tak to nestoji ani za zminku.

    A tak by se dalo pokracovat hodne, HODNE dlouho.

    1. Dělá něco, což je furt lepší, jak nic. Ať se začne z kterékoli strany, furt bude někdo remcat a pokaždý se bude hrabat v hovnech, takže je úplně jedno, odkud – hlavně začít. Ostatně, můžete se pustit do toho zbytku, ne?

      1. Někdy je lepší, když se nedělá nic. Je to často lepší než dělat něco a posrat to ještě víc.

        1. Toho se drž. Pro začátek můžeš přestat mlít sračky a šířit kolem sebe zlo.

    2. Okupanti dostali, co si zasloužili, a o jejich oběť se nikdo neprosil.

      1. Uplne normalni pracovni uraz. Poslal bych na ne Bezpecnost prace. Kdyz nekdo bere dve kila na metr, tak by si mel na sebe aspon davat majzla.

      2. Technická: nezaměňoval bych okupanty s interventy (ostatně to platí i pro osmašedesátý)…

  8. URZO, víte že na vás trpím a ledacos jsem ochoten přehlédnout, leč tvrzení „vyvolávána navyšováním peněžní zásoby, na kterém se podílí ČNB i komerční banky pod její taktovkou“ není pravdivé, dokonce namipulativní. Pokud by si nikdo nevzal úvěr, jak by asi ony zmíněné instituce navyšovaly peněžní zásobu.

    Pokud píšete o anarchismu, tak jo, je to jak náboženství jemuž věříte, nebo ne. Pokud se dostanete k racionálnějším problémům, selháváte!

    1. Vůbec nechápu, jak to souvisí s článkem; pochopitlně ty peníze jsou tvořeny úvěry, akorát úvěry jsou přirozenou součástí ekonomiky, docházelo k nim i bez toho, aby se tím vytvářely peníze, prostě jeden subjekt půjčil druhému za úrok.

      1. To si snad děláte prdel, ne?!
        Vy si fakt myslíte, že to banka půjčuje z prostředků uložených u ní střadateli? Vy musíte bejt ještě větší kokot, než jsem se odvážil doufat.

        1. Takhle fungovaly banky po staletí a to je taky princip normálního úvěru. Já mám směnku, vy máte moje peníze. Žádné nové peníze tím nikde nevznikly.

          1. Ada: můžete nějak ozřejmit, jak v situaci „já mám směnku, vy máte moje peníze“ vzniká zisk, když „žádné nové peníze nikde nevznikly“? Vážně je podle Vás půjčka hra s nulovým součtem, tj. půjčováním peněz jedni bohatnou a druzí chudnou? (při konstatní peněžní zásobě není možné ke mě přesunout úrok za to, co jsem Vám půjčil jinak než tím, že ty peníze nebude mít někdo jiný v systému).

            1. Ten kdo si pujčuje vygeneruje nějaké bohatství. Půjčí si na jeřáb a postaví z hromady kamení most. Takže je to vlastně stejné jako kdyby si ode mě půjčil rovnou ten jeřáb a úrok je vlastně nájem za použití. Tedy ze samotného půjčování žádné bohatství nevzniká, jen to umožňuje nashromáždit peníze tam, kde jsou potřeba.
              V případě deflační měny by mi mohli vrátit dokonce i číselně míň, než jsem půjčil.

              1. Takto chápe půjčku každý řemeslník.

              2. Ada: a teď ještě můžete zkusit odpovědět na mou původní otázku, kde se při konstatní peněžní zásobě vezme úrok. Případně jak jinak si to představujete v praxi a jak to dle Vás fungovalo v těch celých staletích.

                Nebo si to ušetřete a přiznejte, že plácáte kraviny a že i tehdy se peněží zásoba zvyšovala, aby to bohatství bylo možné směnit (aka razily se další a další mince). Nebo pořád můžete cintant blbosti jak idiot. Je to na Vás.

              3. Prijd na to, komu nakonec zustane ten jerab, pokud po skonceni stavby mostu ho lze pouzit i dale. Tam se pak ten rozdil ukaze.

                1. Sysop: z pohledu peněžní zásoby je fuk, komu jeřáb zůstane a v jakém stavu. Ada prostě plácl nesmysl, banky nikdy nefungovaly tak, že by půjčovaly na úrok a aby ho ten, kdo si půjčil mohl splatit, někdo jiný musel zchudnout. Pokud vše fungovalo – tj. dlužník měl z čeho splácet, splácel z toho, že vytvořil nové bohatství. Aby bylo možné ho (bohatství) směnit a krýt penězi, peněžní zásoba se průběžně zvyšovala.

                  Zkus si to představit v systému o 3 lidech. Já a Ada máme každý kilo, Ty nemáš nic a to kilo si chceš půjčit. Já Ti půjčím za 10% úrok. V případě konstatní zásoby peněz nemáš jinou možnost, než těch 10 sebrat Adovi, jinak mi je nemáš jak vrátit, máš prostě jen a pouze kilo a jiné peníze v systému nejsou.

                  1. Příklad nesedí, protože rozumná půjčka by byla buď na prostou reprodukci pracovní síly (udržení se při životě) nebo na pracovní pomůcky či stroje (což je vlastně totéž). Tato pracovní síla (Sysopova) bude použita na poskytnutí služby Ádovi, který za ni zaplatí oněch deset korun. Áda bude mít devadesát a službu, ty budeš mít deset korun (jako desetinu či jedenáctinu toho, co jsi půjčil), Sysop sto korun, které potřeboval, aby vůbec nějak v té dělbě práce fungoval. Peníze se ovšem nerozmnožily v poměru 10:11, nýbrž ona desetina původních představuje tvou odloženou spotřebu oné půjčené stovky, i té chybějící desítky. Ádovi desítku nesebereme, on ji rád zaplatí za něco, co neumí nebo nechce produkovat. Ušetří ji jinde, na službě nebo produktu, který nepotřebuje (ale ostatní ano a proto dají do oběhu tu chybějící desítku).

                    1. h72: takže jste ze „sebral“ udělal „rád zaplatí“, aby to jako vypadalo jinak, nicméně jste se nehnul ani o píď. Pokud Ada nebude chtít „rád platit“ tak co?

                      Pokud i Vy hodláte obhajovat demenci Ady danou tím, že zvyšující se bohatství nebudete krýt vyšší emisí měny, tak mě to vlastně nijak nepřekvapí, od ankapáků bych nic jiného ani nečekal. Ale je to úsměvné, to zas jo.

                    2. imho ciste technicky byste snad mel pravdu pokud by ten urok 10 Kc presne odpovidal hodnote vytvoreneho produktu za pujcenych 100 Kc. Pokud by byla vetsi (coz bude obvykle, nikdo si nebude pujcovat za urok 10 Kc kdyz to co vytvori ma hodnotu 10 Kc) tak by to nutne vedlo k deflaci, tudiz souhrnne (celkove mnozstvi pujcek, hodnota celkove vytvoreneho noveho produktu) je nutno zvysit mnozstvi penez o rozdil mezi hodnotou nove vytvoreneho produktu a zaplacenym urokem.

                      Ale je mozne ze se pletu a pravdu ma zcela fatdwi

                    3. ale cim dal vic se mi zda ze to neni hra s nulovym souctem za zadnych okolnosti

                      pocatek – 100,100,0
                      konec – 100,110, -10+dodane zbozi (poskytnuta sluzba)

                      i kdyby ta hodnota dodaneho zbozi (poskytnute sluzba byla jen tech nesmyslnych 10 Kc) tak

                      100,110,0

                    4. Také jest možnost, že fatdwi, jako půjčovatel také potřebuje nějakou službu. tedy za ni zaplatí deset. Konečný součet bude 100, 100, 0 nebo 90, 110, 0 nebo 90, 100, 10.

                    5. to by bylo imho

                      100+10-10+hodnota dodaneho zbozi (sluzby) v cene napr. 10, 100, -10+ hodnota dodaneho zbozi (sluzby) v cene napr. 10

                      tedy

                      110, 100, 0

                    6. trevor12: napsal jste to, co já (že se množství měny zvýší) a zakončil to tím, že se možná pletete a pravdu mám já…?

                      Jinak přesně takhle to fungovalo. Vltava sem přitáhl barter, který byl před měnou a i v něm se vše řešilo tak, že jste něčeho musel ulovit-vypěstovat-vyrobit víc, abyste mohl dluh splatit. Pak přišly mince a bylo to pořád to stejné – stříbro nebo zlato se těžilo stále dál, mince se razily a cílem bylo pokrýt vše, co poddaní vyprodukovali, aby jim bylo čím zaplatit a aby pak mezi sebou nemuseli jet jen na barteru a ekonomika se mohla točit.

                      Toto mimochodem platilo i za zlatého standardu – není to tak, že tehdy byla peněžní zásoba konstantní. Zlaté dolary se razily pořád tak, jak rostla ekonomika i samotná těžba. Nevidím na tom nic špatného a že se tady ankapáci mohou podělat, aby dokázali, že to tak nebylo mi hodně říká o jejich zdravém rozumu (resp. neříká, ale potvrzuje, co je jasné už dávno).

                    7. A s průmyslovou revolucí začal produkt i populace růst tak rychle, že kryté měny nebyly usnadněním obchodu ale jeho brzdou…..což zastánci zlata prostě nejsou schopni pochopit.

                    8. MB: Psal jste, že nebyl růst, tak jsme se aspoň shodli na tom, že růst byl a kryté měny mu zjevně nebyly na překážku. To, že by nedostatek zlata nebo stříbra byl překážkou rozvoje společnosti je dnešní mýtus, aby se obhájilo opuštění komoditních peněz.

                      Ono je vlastně jedno jestli je to zlato nebo cokoli jiného, jde o to, aby ta věc nebyla snadno manipulovatelná státem a tím měla větší stabilitu. Pokud by zásoba komodity nestačila rozvoji, byla by z toho deflační měna.

                    9. Navíc samozřejmě i těžba zlata rostla několikanásobně s tím, jak se objevily nový průmyslový možnosti těžby a další naleziště (vzpomeňme na boom jenom v Severní Americe, že), taky pokročilo poznání v chemii, díky čemuž se mohlo začít později těžit nejen ryzí zlato, ale i ruda.

                    10. to ale imho nestacilo dynamice rustu svetove ekonomiky .. ostatne zlaty standard byt omezeny (stejne by si nikdy vsichni lide najednou nepozadali o vymenu za zlato musel by byt run na stat coz by ale bylo zpusobeno jinym faktorem za ktery by zlaty standard nemohl) mohl zustat protoze co jineho se deje nyni pri QE nez to co jsem pozadoval pri zachovani zl. standardu tedy rizeni mnozstvi penez ?

                      podivejte se na ten graf mate tam i ty zlate horecky a jak to pohlo kursem, nic moc

                      https://www.zerohedge.com/news/charting-price-gold-all-way-back-1265

                    11. ja to samozrejme chapu a jsem ochoten to prijmout ale nejspis jako ve vsem jde o miru do jake lze nafukovat ekonomiku nekrytymi penezmi aniz by to melo nejaky dlouhodoby nepriznivy efekt, resp. kde je ta mira kterou lze jeste ukocirovat bez toho aby musel stat v dlouhodobe perspektive vyhlasit bankrot nebo vest viteznou valku k umazani svych dluhu u svych veritelu

                      jinak mam moc rad knihy z doby kdy jeste vse bylo docela kristalove pruzracne, nebyla takova globalizace

                      treba https://www.mises.cz/literatura/co-je-a-co-neni-videt-56.aspx

                      nebo Henry Hazzlitt Ekonomie v jedne lekci

                      podle mne tito autori na uzasne jednoduchych vecech (a byly doby kdy veci opravdu byly jednoduche oproti dnesku) dokazi ilustrovat zakladni principy

                    12. trevor12: Principy se nemění, co bylo špatné za Bastiata není o nic méně špatné dnes, jen proto, že to někdo dokonale zamlžil, zakryl a přejmenoval.

                  2. Ten příklad vo třech lidech je nejaké divné. Lidí si nepůčujó, aby je peníze akorát klačili v kapci. Esi pan Sysop sce pučit, dobře ví proč. Na zahradě má jistě švestičky, za 100 si kópí měď na šneka a bude se pálit. Vy dvá mu potom za tu slivovičku urvete ruky a necháte u něho poslení korunu. Von tak vklidu vrátí co si půčíl aj s tem úrokem, a navíc, vod teďka to bude von co bude pučovat.

            2. fatdwi: jo, a to si představte, že zisk z půjčky može vzniknót aj v prvobytně pospolné společnosti, gde eště vůbec nemajó peníze…
              Potřebujete to vozřejmit, dobře.
              Úspěšné lovec s hromadó kůží má lemru sóseda, co chodí nahaté, podzim na krku. Pučí mu 10 kůží, ale v lítě, až bude dosť zvěře, bude scet vrátit 15. Zisk (úrok) 5 kůží. No a esi lemra sósed ty kůže neukradne, ale poctivě naloví, tak ani nebudó nikemu jinýmu „v systému“ chybět.

              1. ano ale imho se zvysi mnozstvi penez (pocet kuzi) na trhu na 15

                1. Né, nezvýší. Kůže nésó jejich peníze (napsál sem „nemajó peníze“ a myslél sem „nemajó peníze ani žádný jiný platidlo“).
                  Kůže só enom spotřebák, užitná věc, na zakrytí na noc, na závěs do jeskyně…
                  Neco pučit a potom si to nechat vrátit aj s úrokem je prostě možný úplně bez peněz, čistě bártrově.
                  A taková půjčka, provedená třeba neska negde na Nové Guinei na haluzi dvóma divochama nijak ničí peníze nevovlivní.

                  1. To, že se něco jmenuje jinak, nic neznamená. Kůže vystupují ve funkci platidla. Jestli s nimi budete dál platit nebo třeba škrábat záda, je čistě vaše rozhodnutí. Ve Venezuele se taky mohou rozhodnout, jestli budou bolívary platit, nebo tapetovat WC.

                    1. Kurva chlapi, co se furt držíte téch peněz jak hovno košule???
                      Proč hledáte problémy tam co nésó???
                      Ale ať je po vašem, beru, kůže só teda jejich platidlo.
                      Mírně upravné příklad: lovec púčí svýmu sósedovi 10 klasů turkyně, aby je tento mohl zežrat a nezdechl hladem. Sce vrátit 15, a z nové úrody je mu sósedem taky 15 vrácenéch.
                      Jak táto transakca vovlivnila peněžní zásobu – teda stav kůží na divošským trhu?
                      Nijak. Kurva nijak. KURVA NIJAK, NIJAK, NIJAK!!!
                      Bez urážky, fakt nijak.

                    2. misto 10 jich je 15 (zvysil se „narodni produkt“) ktere odpovida vetsimu mnozstvi kuzi nez predtim (pokud bude nekdo ochoten je smenit)

              2. vltava: díky za pobavení takhle při večeru :-) Ostatní už Vám to (zbytečně) zkoušejí vysvětlit, ale i tak si to neodpustím: kůží je místo deseti patnáct, ale nic se nezvýšilo :-D V rámci barteru, o který zde jde je úplně jedno, jestli tomu říkáte platidlo nebo kůže, je to něco, čeho musíte vrátit víc a někde to „něco“ sebrat. Vy jste si pomohl tím, že jste to sebral zvířeti a nikoliv sousedovi, nicméně důsledek, o kterém se tu mlho celou dobu bavíme – tedy že množství platidla se zvýšilo – ten jste nezměnil, ale potvrdil. Za mě ještě lepší, než Urza :-)

                1. No vida, vidím, že ste prošél jistém vývojem, vod
                  „při konstatní peněžní zásobě není možné ke mě přesunout úrok za to, co jsem Vám půjčil jinak než tím, že ty peníze nebude mít někdo jiný v systému“
                  k vobecňéšímu
                  „něco, čeho musíte vrátit víc a někde to „něco“ sebrat“
                  Ano, s tak vobecném tvrzením, a gde už nelítajó ty peníze, se dá sóhlasit. Abych mohl neco vrátit, musím to mnět, to je jasný. Škoda, že ste to nenapsál hněď napoprvní, mohl sem si ušetřit ten nudné výklad vo tem bártru.

                  1. vltava: takže jsem prošel od „při konstatní peněžní zásobě je nutné peníze někomu sebrat“ k „když se zvyšuje peněžní zásoba, peníze není nutné nikomu brát“?

                    Vy asi nebudete navedenej, ale jen úplně blbej:-)

                    1. No možná vás enom plete, že sám mícháte hrušky z japkama.
                      V mým světě existujó peníze a materiál. Kůže só materiál, proto 5 navíc nevovlivní peněžní zásobu.
                      Ve vašem světě só kůže peníze. Proč? Protože se na ně dá nalepit cenovka? To se dá nalepit na všechno. Potom asi ve vašem světě vůbec neexistuje materiál a všechno só peníze. A potom se zákonitě my dvá nigdy nedomluvíme.

                    2. vlatava: ale prdlajs. To jen Vy si myslíte, že když nahradíte peníze kůžema, tak ten problém je jiný. Není, abyste mohl kůže navíc vrátit, buď musíte navýšit jejich množství v systému ulovením nebo v případě, že je konstatní množství a lovit nejde, jejich sebráním někomu jinému.

                      Dtto kdybychom místo peněz použili třeba cihly. Protože pokud já Vám půjčím cihly, tak je úplně jedno, že to „nejsou peníze“. Z pohledu naší transakce, tedy půjčky, se jako platidlo chovají.

                    3. fatdwi, vltava, Behemot
                      Obsah této diskuze už někdo vydal i s vobrázkama. Krásná knížka, co by měla být místo slabikáře.
                      How an Economy Grows and Why It Doesn’t (by Irwin Schiff). Je to i na youtube.

                    4. Ada: to je takovy to na zacatku s rybama, jak se jich chyta cim dal, tim vic? Jestli jo, tak tam konstantni penezni baze zrovna nekvetla.

                  2. Nudné nebyl, byla to docela prdel :D

                    A ty kukuřičný klasy sou teda taky peňáze? Nebo kůže sou peňáze? Co je teda peňáze?! Pančelka řikala…:D

        2. Chápu, že je to na tomto serveru už takový zvyk a Vy jste jednou ze stálic, která ho tu ze všech sil udržuje, ale omyl za hrubost neschováte.
          Přečtěte si tedy můj příspěvek ještě jednou a věnujte pozornost tomu, co je psáno v přítomném a co v minulém čase. Přeji hezký den.

          1. Urzo, člověk nahrazující realitu vlastními názory je buď kokot nebo sluníčkář. Jste sluníčkář?
            I když… ta Vaše afinita k islámu…

    2. „Pokud by si nikdo nevzal úvěr, jak by asi ony zmíněné instituce navyšovaly peněžní zásobu.“

      To je asi podobný argument jako že kdyby všichni přestali spolu obchodovat, nebyla by inflace.

      Nicméně, i kdyby se všichni jednotlivci a firmy rozhodli přestat brát úvěry, pořád tu ještě je stát.

      Stát vydá dluhopisy, které nakoupí centrální banka za nově vytvořené peníze. A z nich pak stát hradí své výdaje.
      Peněžní zásoba se bude zvyšovat i když si jednotlivci ani firmy nebudou brát žádné úvěry.

  9. Chudák Urza netuší, že inflace je základní předpoklad pro fungování současného (židovského) burzovního kasína, a tím pádem nutnou podmínkou pro rozmařilý život jeho chlebodárců.
    Kdyby tu žádná inflace nebyla, kolik lidí by se asi tak zajímalo o rizikové burzovní investice? 99% lidí by nemělo důvod ty prachy vyndávat z matrace kam je předtím cpali.

    Ale s inflací to je jiné. Banksteři tak neustálým znehodnocováním peněz nutí každého kdo nežije od výplaty k výplatě, ty prachy vzít a snažit se pomocí investování alespoň zabránit jejich znehodnocování. Což jde dost těžko, když reálná inflace (a ne ten oficiální statistický švindl) je přinejmenším 7%. Bez inflace by se jim na to šaškování na burze všichni zvysoka vys…

    Ale spoň bys Urzo nemusel být tak retardovaný a netvrdit tu ty bláboly že inflace má něco společného se státem. Každý svéprávný tvor co má základní ekonomické znalosti ví, že je inflace způsobená sypáním virtuálních dluhových peněz do ekonomiky prostřednictvím bankovních půjček. Ten starý známý inflační systém „bankovnictví částečných rezerv“.
    Stát tu (tedy přesněji řečeno centrální banka nad kterou nemá stát vůbec žádnou kontrolu a která poslouchá jen pokyny ze zahraniční nadřízené banky) má akorát funkci krytí té špíny. Aby lehce retardovaní lidé nepochopili, že to svinstvo dělají soukromé banky a ne stát.

    1. No sakra…. teď je otázka, jak vysvětlíte to, že dle Vašeho světonázoru píši článek proti vlastním chlebodárcům xD

      To svinstvo dělají komerční banky jen proto, že jim k tomu stát dal pověření; ale ani to by nestačilo.
      Kdyby stát totiž nevynucoval přijímání měny, se kterou dá těm bankám právo si dělat, co chtějí, měly by ty banky smůlu.
      Ten problém není frakční bankovnictví, ten problém je, že lidé musejí používat ty peníze, se kterými se to děje, že jsou k tomu násilím nuceni, že nemohou bez sankcí prostě začít používat jiné (kryté).
      Takže ano, technicky na konci řetězce jsou komerční banky, ale to, co dělají, by bylo úplně OK, kdyby stát nenutil peníze lidem (ony by to takhle dělaly a dojely na to).

      1. Urza: Vy jste vážně komik. Jasně, dělají to komerční banky a může za to stát, jo! Když stát nebude, půjdou okopávat brambory. Svatá prostoto… Kdy konečně pochopíte, že to nedělá stát a dokonce ani ty komerční banky, ale dělají to lidi? Dělali to vždycky – jen vždy způsobem, který byl poplatný době. Kdybyste žil o pár set let dřív, budete nadávat na šlechtu, že má poddané. Když komanči šlechtu v podstatě zakázali, byl tady normálně ráj na zemi, protože žádná nová „šlechta“ poplatná době nevznikla, to ani náhodou.

        Ale chápu, že člověk, který věřil v demokracii, pak v boha a teď věří v ankap se takovými otázkami nemusí zabývat a realitu může klidně ignorovat.

        PS: hláška o tom, že banky jsou kreténi, kteří by za jiných podmínek pochopitelně dělaly to stejné, aby na to dojely, to je gól roku. Vůbec, vůbec nijak by se nepřizpůsobily, dělají to stejné již staletí. Oh wait, oni to dřív dělaly jinak, ale teď, teď najednou dělají fuj fuj věci a může za to stát, jo!

        1. Šlechtu nezrušili komanči, alébrž první republika, těsně po první světové válce. Tedy demokrati a kapitalisti. Brzy ji nahradili novodobí zbohatlíci (kradlo a tunelovalo se již tenkrát) a dále pracovití, ale nelítostní, kapitalisté, manažeři některých firem. Za komančů vznikla novodobá šlechta velmi rychle. Hlavouni si žili v bývalých zámcích, luxusních bytech (ukradených), nakupovali ve zvláštních obchodech, zboží z nenáviděného západu …. atd.

          1. h72: „Za komančů vznikla novodobá šlechta velmi rychle.“

            Přesně tak, o tom také píši. Jestli byla „šlechta“ viníkem něčeho, pak její zrušení rozhodně nevedlo k tomu, že nastal ráj. Prostě se jen ujali jiní (a mnohdy jen ti stejní „převlékli kabáty“, pokud to šlo) a jelo se dál. Proto je debilita házet jakoukoliv vinu na „stát“, stejně jako je debilita házet jakoukoliv vinu na „auta“.

            Nakonec příznačné je to v diskusích o cyklouších, kdy nikdo nenadává na „kola“, ale na ty ču.áky za jejich řídítky. Házet vinu za něco, co dělají lidé na neživé věci značí buď mndlého ducha, postranní úmysly nebo obojí. Urza rozhodně není žádný milovník svobody, ale člověk, který dělá na tom, aby si mohl nahrabat víc (a hřímá hesla o svobodě), stejně jako kdejaký komanč před ním hřímal hesla o rovnosti a hrabal pro sebe. Nevidím rozdíl.

            1. fatdwi: Ale vždyť je to jasné. Podle Urzy může stát za všechno, i za tvar exkrementu Martina Urzy, když jde na WC. Myslím, že Urzu by nahradila jedna mp3, která by se přehrávala pořád dokola s větou: „Za všechno může stát.“ Žádná větší inteligence z Urzy ani anarchokapitalismu ještě nevypadla.

              1. Ludwig: přislo mi, že přeháníte, ale když už se trouba Behemot vyjevil, že stát může i za soukromé firmy a jejich chování a dokonce za to mezi souvěrníky sbírá body, tak to je už moc. Já zvažoval, že do příspěvku ze srandy napíšu, že za Google a Facebook taky může stát, abych podtrhl ankapáckou demenci a on to napíše zcela vážně. Neskutečný.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017