COVID-19 v ČR

Featured Image

Článek jsem napsal ze dvou důvodů. První je ten, že vláda a její nejviditelnější protagonisté celý problém prokazatelně podcenili. Aby toto nyní zakryli, tak přijímají jedno restriktivní opatření za druhým. A druhý důvod je ten, že lidé v této době panikaří, bojí se a ztrácejí zdravý selský rozum.

Konala vláda ČR včas?

Začnu harmonogramem událostí a reakcí vlády ČR na události ve světě. V přehledné tabulce jsou uvedeny důležité milníky, počet dní od prvního nakaženého, počty detekovaných nemocných ve světě a vybraných zemích (Itálii, Německu, Španělsku a ČR) a reakce vlády ČR.

Z dat je totiž možno odhadovat dynamiku šíření viru v jednotlivých dnech. Nesmí ujít pozornosti nečinnost vlády ČR, kterou lze zpětně dohledat v médiích. Počty dnů, kdy se o problému vědělo, a kdy vláda nekonala, je alarmující. Za všechny např. vyjádření hlavní hygieničky Evy Gottvaldové z 25. 1. 2020, která asi plně nepochopila závažnost situace:

Takže není třeba dělat u nás preventivní kroky?

V našich podmínkách mohou být sporadické případy a kolem nich, pokud jsou úzké kontakty, může být klastr (shluk). My máme ale jiné hygienické standardy, i zdrojová zvířata musí na lidi působit v časové řadě delší dobu, aby se proces udržoval. Nemáme podmínky k tomu, aby se tady virus udržel, aby vzniklo sekundární ohnisko jako v Číně.“

Na stránkách mzcr.cz lze v archivu dohledat spoustu jiných chlácholivých vyjádření ministra zdravotnictví z doby, kdy již probíhala tzv. Wu-Chanská blokáda a kdy již z dynamiky čísel a dramatického vývoje události v Číně a jinde ve světě bylo evidentní, že se jedná o seriózní problém s pandemickým potenciálem. Reálné kroky ochrany obyvatel ČR byly vládou činěny formulacemi typu:

monitorujeme, komunikujeme, jsme bdělí, procesy jsou nastaveny dostatečně apod.“

Dovolím si tvrdit, že již po realizaci Wu-Chanské blokády bylo zřejmé, že pokud se neprovedou kroky, které izolují zasažené oblastí od ČR, objeví se epidemie v ČR s časovým skluzem také. Ale na to samozřejmě nikdo z vlády CŘ neměl dost odvahy (mezinárodní smlouvy, žaloby dopravců, firem…). Chápu však, že mezinárodní situace je těžká stran sebevědomých opatřeních suverénních států. Co reálně učinit ovšem vláda mohla, tak se předzásobit prostředky OOPP. Celá anabáze popsána např. zde:

Dalším bodem hodným kritiky je proklamovaná připravenost na první nemocné novým typem koronaviru v ČR. Z příběhu americké studentky je zřejmé, že systém nefungoval.

Případů, kdy hygiena odmítla konat v jiných případech, je celá řada. Za všechny např.:

V jedné nemocnici ji odmítli, ve druhé čekala na péči hodiny. Test pak ukázal nákazu koronavirem

Jedna má koronavirus, druhou odmítli testovat, oběma je hrozně. ‚Péče je nulová,‘ líčí dívky

Pražský lékař s nemocí COVID-19 nepochybil, hygienu kontaktoval opakovaně

Již tehdy bylo zřejmé, že síto opatření nastavených v ČR je, navzdory ujištěním zodpovědných osob, nefunkční. To zcela konkrétně potvrdila kauza spojená s MUDr. Pekovou a její laboratoří prokazatelně schopné testovat na nový typ koronaviru. Z celé kauzy mimo řádky jasně vyplývá, že ČR toho času snad ani neměla zájem na tom, lidi testovat.

S opatřeními v ČR, která mohla mít reálný přínos proti zavlečení viru na území ČR, se čekalo, až podobná opatření udělá první větší země EU, což byla Itálie a poté Rakousko. Až poté, kdy již epidemie v Itálii byla mimo kontrolu, se přikročilo k zákazům přímých letů z Itálie a Jižní Koreji (5. 3. 2020). To již bylo v Itálii přes 3 800 potvrzených případů s exponencionálním denním nárůstem.

V témže období se postupně vracelo z Itálie cca 40 tisíc českých turistů, u kterých bylo zřejmé, že aspoň nějaká část je infikovaná. Až do 5. 3. platila doktrína tzv. bezpečných oblastí. Ještě 7. 3. Vláda ČR pouze doporučovala necestovat do Itálie, přičemž byla nařízena povinná karanténa pro lidi vracející se z Itálie.

Někdy od té doby se rapidně zvýšila frekvence a doba strávená na televizních obrazovkách nyní hlavních protagonistů – předsedy vlády, ministra zdravotnictví a ministra vnitra. Od té doby mluví k lidu hodně, akčně a hezky. Chrání ty nejzranitelnější z nás. Sami jsou obětmi. Mnohdy jejich dobré úmysly a činy byly sabotovány podvody zlých lidí (nákup respirátorů) a jinými rozvracečskými živly (viz zabavení roušek jisté firmě na Ústecku, s ostudou se ukázalo, že část patřila Červenému kříži).

Reálně šlo ale pouze o to, zakrýt svá vlastní selhání, nečinnost, nepřipravenost, excesy a nekompetentnost.

Totiž až 14. 3. 2020 byla vyhlášená povinná karanténa pro všechny osoby vracející se z vyjmenovaných patnácti států. To až v době, kdy v Itálii bylo 21 157 případů a v ČR 189. V Německu se již hovořilo o epidemii a Španělsko mělo nemocných ještě více s denním exponenciálním růstem – 6 391.

To již bylo v době, kdy se s opatřeními uvolnila stavidla a rozum vzal opět za své. V případě koronaviru již podruhé. Poprvé se extrémním způsobem vše podcenilo a podruhé se naopak vše převede do extrémní podoby zákazů a restrikcí. Ode zdi ke zdi.

Tak se v době 16. 3. 2020, kdy byl počet evidovaných nakažených v ČR 383 a rychle rostl, přičemž reálný odhad nemocných je o jeden či více řádů vyšší, došlo k omezení volného pohybu osob. A dva dny nato, došlo k tomuto:

zákaz všem osobám pohyb a pobyt na všech místech mimo bydliště, bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének

I když by se jistá logika tomuto opatření dala přiznat, tak v případě zabránění šíření koronaviru je spíše k ničemu. I pojata je nesmyslně (mít to i v lese, v přírodě, miminka v kočárku…)

Z toho, co o šíření koronaviru víme, tak že je možná nejvíce infekční již v bezpříznakové fázi (cca 1-3 dni před). A mírný či asymptomatický průběh má 80 % nemocných. Již u chřipky, která je infekční až v příznakové formě (viry se nabalí na sekrety dýchacích cest), je ochrana rouškou pro nositele i okolí spíše malá. U koronaviru, který je infekční již v bezpříznakové formě, je účinnost ochrany nositele i okolí ještě menší. Více zde (zajímavé kontrastní vyjádření Mudr. Prymuly z roku 2009 v kontextu s aktuální situací).

Reálně jde opět o opatření ve smyslu symbolického gesta. To už vůbec nezmiňuji efekt nošení na tváři domácí roušky z tkané textilie. Velikost ok mezi vlákny je min. o 2 až 3 řády větší, než velikost viru. To je jako bychom chtěli zachytit částici o velikosti 1 m sítem s oky 1 km. Přínos pro veřejné zdraví možná bude i negativní. Nemocným a starším lidem se přes šátky špatně dýchá, lidé si pro úpravu pozice roušky obecně daleko více sahají špinavýma rukama do oblasti nosu a úst a vlastní hygienická péče o ústenky (dle výrobců jednorázové s max. dobou použitelnosti v řádu hodin) a textilní roušky bude u velkého počtu lidí diskutabilní.

Pravý účel tohoto zapojení celého národa v boji proti koronaviru je ale jinde. Jednak se opatřením, které jde na první pohled vidět, odvrátí pozornost lidí od vlády a jejich do té doby naprosto podceněné situaci. Stát se stará, stát nařizuje. A jednak se mobilizuje „revoluční“ nadšení ve velké části obyvatelstva – což může mít vliv na morálku a osobní angažovanost.

Čeho si všimnout lze, tak záměrnému stavění skupin obyvatelstva proti sobě:

Staří x mladí

  • byl jsem svědkem toho, jak se prodavačka obořila na seniora, který si dovolil nakoupit v 16:00 hod. Senior viditelně 80+ let věku byl napaden prodavačkou, která evidentně nečetla vládní nařízení, že ON ohrožuje zdraví ostatních lidí, protože nenakoupil mezi 10 – 12 hod.

Pracující v zahraničí x pracující v ČR

  • Nenávist vůči „pendlerům“ lze vyčíst snad pod každou tematickou zprávou

Chataři x trvale bydlící (resp. měšťáci vs. vesničané)

  • Ti první mají pocit, že jejich hygienickou čistotu ti druzí ohrožují

To je jen část příkladů, které dokazují, že obyvatelstvo ztrácí rozum a blbne. Samozřejmě se ve výjimečných časech projevuje typický rys obyvatelstva – řečeno policejním newspeakem:

„… sociální kontrola – tedy že v případě, kdy některý ze sousedů bude vyloženě nerespektovat nařízení, tak nám to ti ostatní, uvědomělejší občané dají vědět…“

Čili bonzování, donášení a práskání státnímu aparátu opět kvete, bují a … je vítáno.

Vše se hodí, hlavně, když se odvrátí pozornost od prokazatelných selháních vlády.

Dopady

Ekonomické škody budou jistě enormní, těžko je však nyní vyčíslovat. Co ale nějak zanalyzovat lze, tak dopad viru na demografii.

Ryze statisticky. V ČR ročně umře mezi cca 105 000 až 112 000 lidí (ČSÚ mezi léty 2009-2018). Průměr je 108 741 mrtvých. Rozdělení dle věku zde:

Čísla převedená do grafické podoby vypadají takto:

V jakých věkových skupinách zabíjí koronavirus? Využijme data z Itálie. Důležitá informace je ta, že zabíjí lidi nemocné minimálně jednou jinou vážnou chorobou, např. nemoci oběhové soustavy, srdce a diabetiky. 99 % mrtvých mělo jinou vážnou nemoc.

V Itálii je průměrný věk mrtvých v důsledku koronaviru 78,5 let, medián je 80 let. 41 % je ve věku 80-89 a 35 % ve věku 70-79.

Graf z jiného zdroje toto rozložení potvrzuje, byť v jednotkách se odlišuje:

S určitou dávkou jistoty lze srovnat tyto dva grafy, ačkoli se jedná o demografii různých států, ale principiálně je vypovídající. Korovnavirus zabíjí výlučně v těch skupinách, které ročně umírají naprosto běžně. A zároveň to neznamená, že všichni nad 70 let věku na koronavirus umřou.

Řeč čísel je bohužel cynická, ale z výše uvedeného zároveň vyplývá otázka, jestli se v ročních demografických datech vůbec koronavirus zobrazí, coby bezprecedentní peak, či nikoliv. Jak již víme, roční počet mrtvých v ČR osciluje klidně o 6 tisíc mrtvých. ČR má 10 mil obyvatel, Itálie 60 mil. Trojčlenkou se dá předpokládat, že v Itálii umírá ročně cca 650 000 tis. lidí a meziroční rozdíly mohou být i 36 000 osob.

Samozřejmě nemůžeme predikovat vývoj počtu mrtvých zabitých koronavirem a stejně tak nejsme schopni kvantifikovat vliv (pozitivní či negativní) protiepidemických opatřeních na celkových počtech mrtvých. K dnešnímu dni (23. 3. 2020) je v Itálii 5 476 obětí rozdělených ve výše uvedených věkových kategoriích.

Shrnuto a podtrženo

Jednoduše řečeno. Vidím ohromnou mediální odezvu koronaviru, dříve nevídané schvalování různých a veskrze ryze restriktivních opatření, která mají zabránit šíření viru, zastavování firem, omezení volného pohybu osob, karantény na úrovních států apod.

A pak je tady na druhé straně řeč strohé statistiky čísel a ta v kontextu k běžným demografickým datům nijak zvláště tragicky nehovoří. Minimálně je to k zamyšlení. Zároveň čísla z Itálie jsou, stran mrtvých, zásadně horší než např. z Jižní Koreji, Německa apod. Může to být kombinací starší populace, dlouhodobým nezaznamenaným šířením v nemocnicích (tzn. komunitní šíření v ohrožených skupinách populace), horším vybavením italských nemocnic (rozvod kyslíku např. není tak běžný jako u nás).

To, že v ročních číslech 2020 s odstupem let uvidíme nějaký bezprecedentní peak, úměrný dosud nevídaným opatřením, je otázka. Osobně bych se nebál vsadit na to, že tam žádný takový peak, navzdory očekáváním, neuvidíme. Nechci být cynikem, ale je možné, že hodně obětí z řad populace pokročilejšího věku a zároveň trpících min. jedním vážným onemocněním, by umřely v témže roce i tak. I ve vyšším počtu a krátkém časovém období, např. při vlně veder. Pokud jsou zprávy, že krematoria nestíhají, tak měsíčně to zaznamenatelné bude, ale v ročních číslech bych byl opatrný.

Co dál?

Nepanikařit, zachovat si zdravý rozum. Ať vaničku nevylejeme i s dítětem. Z dat je zřejmé, že se nejedná o ebolu ze Zairu s devadesátí procentní smrtností. Je to nový typ koronaviru. Po této sezóně si část obyvatelstva vybuduje imunitu a naučíme se s ním společně žít, podobně jako s chřipkou, než jednou zase zmutuje… Ve finále zjistíme, že on ten prof. Pirk to poprvé řekl politicky nekorektně, ale svým vyjádřením v podstatě trefil hřebíček na hlavičku. Do té doby se snažit ochránit rizikové skupiny.

Pan Prymula v čele Ústředního krizového štábu se našel v roli, která mu vyhovuje. Někdy tvrdí úplné nesmysly, např. že slevové akce zvyšují přenos viru. A někdy asi dopředu vyjde na veřejnost s informací, kterou si měl nechat pro sebe, viz páteční hrozby o totálním zákazu vycházení, když jsou lidé nedostatečně ukáznění (podobný myšlenkový pochod lze u něj vysledovat i v případě povinného očkování). Mám z něj pocit lampasáka. Úkol zní, zastavit vir, a on to udělá, i kdyby měl na celou republiku hodit napalm. Jen se divím, že nechce více zapojit tradiční čínskou medicínu.

Musíme zůstat racionální, protože pokud tato opatření budou trvat měsíce, tak koronavirus bude ten nejmenší problém, co budeme řešit… Aby to nebylo tak, že drastická opatření v konečném  důsledku zničí více životů a rodin než koronavirus.


24.03.2020 JB


Související články:


12345 (157x hodnoceno, průměr: 1,36 z 5)
8 598x přečteno
Updatováno: 25.3.2020 — 22:19

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!