Znáte přece ten fór, ještě z dob totáče, o dvou příslušnících VB a jednom ajznboňákovi?
Nicméně téma mého článku již tak veselé není, protože jsem se odhodlal kousnout do kyselého jablka a načrtnou tady svůj poněkud konservativní náhled na problematiku potratů. Podle komentářů k článkům soudím, že toto téma místní čtenáře zajímá, a i D-FENS se vyjádřil, že by k tématu něco napsal.
Čímž se mu omlouvám, že jsem téma nadhodil jako první :-).
Potraty nejsou, jak by se mohlo zdát při čtení našeho úžasně objektivního a ke kořenům vždy jdoucího tisku, fundamentální otázkou konservativního smýšlení. Vztah k nim je pouze logickým vyústěním několika základních tezí, ke kterým se hlásí každý správný konservativec, pokud se jím tedy chce nazývat.
Tyto teze jsou:
1) Existují jisté přirozené zákony, jimiž se řídí lidská společnost a lidské, legislativní zákony jsou pouze jejich nedokonalým odrazem.
2) Společnost je tím úspěšnější a šťastnější, čím více se tyto legislativní zákony přibližují onomu přirozenému ideálu.
3) Jedním ze základních pravidel, kterými se musí každá společnost řídit, aby vůbec mohla fungovat, je to, že nebude bezdůvodně vraždit členy své komunity.
To je jeden z hlavních důvodů, proč jsme si my lidé vybudovali civilizaci.
Je toho ještě víc, co by si měl konservativec uvědomit, pro téma článku jsou ovšem tyto tři dostačující. Případní zájemci si mohou téma dostudovat v knize Russella Kirka Konservativní smýšlení.
Všimněte si laskavě, že jsem vůbec nepotřeboval hypotézu boha a nesmrtelné duše, čímž asi zklamu všechny podporovatele potratů, kteří si osvojili klišé, že co odpůrce potratů, to černoprdelník.
Pravda je taková, že konservativec vůbec nemusí být věřící a už vůbec ne věřící katolík, protože věřící nemají patent na morálku, i když si to leckdy o sobě myslí.
Liberálové a postmodernisté bez vlastní morálky si to zřejmě myslí také, a proto háží všechny konservativce do jednoho pytle s názvem „ortodoxní zaprodanec Vatikánu“.
Ohrazuji se proti tomu, aby mne někdo spojoval s jakoukoliv církví a pokud to v komentářích nějaká jednodušší duše naznačí, pošlu jí hustým způsobem do prdele, ačkoliv jsem se zatím psaní do komentářů k vlastním článkům zdržel!
Já naopak použiji pro argumentaci poznatků moderní vědy, a sice biologie a genetiky.
Tady jsou:
Každý člověk má v těle buňky s diploidním počtem chromozómů (46 ks) a polovičním počtem, čili haploidním (23 ks). Haploidní buňky jsou pouze buňky pohlavní, tedy spermie u mužů a vajíčka u žen. Každá z buněk přitom nese kompletní genetickou informaci o nositeli ve své DNA.
Při oplodnění se dvě haploidní buňky spojují a vytvářejí diploidní buňku (zygotu) s novou genetickou informací.
Tato genetická informace již nese informace o novém, unikátním představiteli druhu Homo sapiens (a to i v případě dvojčat, každé má unikátní DNA) a determinuje jeho další vývoj. Nedeterminuje jej zcela, něco zmůže i výchova, nicméně již od splynutí dvou buněk je jasné, že z nich nic jiného než člověk vyrůst nemůže – pokud nezasáhne příroda a nevyřadí jej sama nebo pokud nezásahne vůle jiného člověka.
Žádná další událost v individuálním vývoji jedince již nemá ani zdaleka takovou váhu, jako je vytvoření nové DNA! Ani vytvoření nervového systému, ani začátek činnosti srdce, tím méně pak samotný porod.
Píšu to sem proto, že se občas najde nějaký chytrolín tvrdící, že kdo považuje zygotu za člověka, musí za člověka považovat i spermii a vajíčko. Pouze se usvědčuje z naprosté ignorance, protože nová kvalita vzniká až po spojení v nové DNA.
Stejně dementní je i námitka, že pak je třeba bránit i každou buňku člověka, protože ta také obsahuje jeho jedinečnou DNA. Obsahuje, jenže se z ní nemůže stát přirozenou cestou nový jedinec, díky diploidnímu počtu chromozómů. Pokud mi nevěříte, zkuste si uštípnou nějakou buňku (například z ruky) a nainstalujte jí své přítelkyni do dělohy. Nejen, že dítě z toho nevznikne ani náhodou, ale přítelkyně se s vámi pravděpodobně rozejde, což vám patří.
Shrnuto a podtrženo – podle nejnovějších poznatků vědy je člověk člověkem od samotného početí.
Každý, kdo tvrdí něco jiného, je středověký tmář, ignorující vědeckou práci posledního století (to tvrdím s oblibou, protože zastánci potratů mají tendenci označovat za tmáře jejich odpůrce – tímto jim to tedy vracím, užijte si to).
Poslední úvaha je již jednoduchá a zvládne jí každý, kdo absolvoval Kurs logiky pro začátečníky:
Jestliže je člověk člověkem od samého početí a je zakázáno zabíjet lidi, aniž by se tito nějakým způsobem hrubě provinili, potom je třeba postavit potraty mimo zákon.
Quod erat demonstrandum.
Naše právo se staví k dosud nenarozeným poněkud ambivalentně. Na jedné straně povoluje potraty do ukončení 12. týdne těhotenství, na druhé straně uznává právo byť i jen jednodenního zárodku na dědictví. Zrcadlí se v tom pokrytectví naší společnosti, která chápe, že zabíjet jiné lidi je špatné, ale když se nebrání, tak proč vlastně ne. Vždyť v sázce je naše vlastní pohodlí.
Absolvoval jsem několik internetových diskuzí na téma potraty, ale argumenty jejich zastánců byly vždy tytéž.
Pokusím se je shrnout:
Zákaz nic neřeší.
Ale řeší.
Kdybychom neměli zákaz krádeží, myslíte, že by se kradlo stejně nebo snad dokonce méně?
Houby, kradlo by se mnohem více. Strach z trestu funguje.
Počet potratů u nás stále klesá.
Ano, ale není to způsobeno zodpovědným chováním, ale hlavně dokonalejší antikoncepcí. Lidi si zvykli spoléhat na umělé prostředky a pokud tyto selžou, mají tendenci utíkat před zodpovědností.
Předpokládá se, že pokud je někdo schopen souložit, je také schopen dohlédnout následky, které toto počínání může mít.
Žena má právo nakládat se svým tělem, jak uzná za vhodné. Zárodek nic necítí.
Tak, za prvé, jak jsme si osvětlili výše – není to její tělo, je to tělo někoho jiného. Čili má právo nakládat s jeho tělem asi jako s tělem svého dědečka, který je právě, shodou okolností, v komatu. To jest žádné.
Navíc, za druhé, jedná se o osobu plně závislou, takže matka má dokonce povinnost jednat tak, aby osobě závislé nevznikla žádná újma. Otec pochopitelně jakbysmet.
O nějaké svobodě tady nemůže být ani řeč. Máte svobodu šukat s kým chcete, ale v případě otěhotnění svoboda končí.
Dá se to převést na analogii s autem – taky máte svobodu vlézt do auta a někam odjet, ale jakmile srazíte chodce, svoboda vašeho jednání skončila, protože je tu člověk, jehož život závisí na vašem jednání.
Nechtěné děti bývají týrány.
To je nesmysl. K týrání dětí má sklon lidská spodina bez ohledu na to, jestli jsou jejich děti chtěné nebo nechtěné.
Kromě toho tento argument naznačuje, že radši než umožnit dítěti špatný život, je lepší jej zabít, což už je demagogie jako hrom a doufám, že si všichni nositelé těchto názorů při svém prvním nezdaru v životě podřežou žíly, když jsou tak cimprlich na špatný život.
Potrat je ospravedlnitelný v případě genetického poškození dítěte.
To je argument z téhož soudku.
Proč apriori předpokládat, že plnohodnotný život mohou prožít jenom lidé zcela zdraví? A upřímně – kdo z nás je 100% zdravý?
Jistě, starat se o postižené není žádná sranda, ale zkuste se zeptat někoho, kdo se o takové dítě stará, jestli mu to stojí za to a uvidíte, jak s vámi vyběhne.
Postižené dítě naopak může dát nový smysl životu svých rodičů, kteří se až dosud ukájeli šidítky v podobě hromadění nepotřebných věcí a budování pracovní kariéry.
Potrat je ospravedlnitelný v případě znásilnění.
Tak, opět za prvé, jedná se o jev s naprosto mizivou četností. Ročně je u nás hlášeno kolem 700 znásilnění nebo pokusů o ně. V kolika případech z toho oběť znásilnění otěhotní, bohužel statistiky nezachycují, ale troufám si tvrdit, že to víc jak 1-2 případy ročně v celé republice nebude. To jenom občané pubertálního a postpubertálního věku mají pocit, že co soulož, to otěhotnění.
No a za druhé – ano, znásilnění je špatné a násilníka nutno potrestat, v tom se shodnem. Třeba uříznutím koulí.
Ale proč trestat to dítě? Děti trestali za hříchy otců nacisti a komunisti. Chceme být jako oni?
Na závěrečnou námitku: A jak k tomu přijde ta žena?, odpovídám:
„Stejně, jako k tomu přijde někdo, koho na ulici zmlátili a obrali o peníze. Ten taky nemůže jít a na oplátku zmlátit a obrat o peníze zase někoho jiného, to bychom tu civilizaci mohli rovnou rozpustit.“
Doufám, že při vymýšlení protiargumentů v komentářích budete originálnější…
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)