Čmexit - zpět na článek

komentářů 277

  1. Za mě koupit nějakej levnej tvrdej, říznout ho šťávou a postavit kamkoliv, kde se nehodlám pohybovat. 10/10 účastníků letním grilovaček doporučuje. Šťává láká, Božkov pacifikuje.

    1. to mělo bejt k tomu genocidnímu vláknu na poslední stránce

  2. Nechci pánovi radit, ale otec si už druhým rokem po sobě objednal v jakémsi výzkumáku čmeláčí hnízdo, tj. krabičku, ve které spí královna a nespecifikovaný počet vajíček a něco jídla do začátku. Dá se to do úlu a vznikne z toho vcelku životaschopná kolonie. Jen se ti čmeláci na podzim rozletí po okolí a zazimují. Do úlu už se nevrátí.

    1. JJ, to je dobrá varianta. Jedinej problém je, že se po nich jen zapráší – letošek beznadějně vyprodanej. Takže nezbejvá než hlídat termín předprodeje na příští rok.

      1. Moc sanci neni ani na pristi rok. Tusim ta firma je z Troubek, o jine nevim a problem je, ze velky zelinarsky skleniky pochopily, ze pri soucasnem mizernem stavu hmyzu jim to uz nikdo neopyli. Takze ta hnizda skupuji ve velkem a davaji primo do skleniku.

        1. …z Troubska, mam v tom hockey.

        2. No bol som na exkurzii v skleníku (veľkom ako letisko) v Rakúsku kde mali len paradajky a nič iné. Mali tam svoje kolónie čmeliakov kvôli opeľovaniu, inak by vypestovali len zelené stonky. Takže dopyt už je podľa mňa dlhodobý, len ja neviem ako je to s vernosťou toho roja, že či ostane u teba abo odletí…

          1. SatanOkkY

            Koupíš hnízdo s matkou a dělnicema, a pak je to jak u včel, matka rodí (a z hnízda už nevyleze) a dělnice makaj a makaj.

  3. Když je teplo, tak každý den chytám čmeláky na verandě. Vletí dovnitř a pak se snaží projít sklem v oknech a dveřích ven. Velkej kelímek příložím na okno, kde je čmelák, pak tam nasunu starou podložku od myši, vynesu ven, odstraním podložku, čmelák odletí. Dělám to už léta a zatím se na tom nic nezměnilo. (Leda by ke mě lítalo pořád 5 stejných čmeláků).
    Mám na zahradě starej dřevník. Asi před pěti lety se tam v dubnu objevily včely. Hučelo to tam jak v úle. Nebyly ale agresivní, jenom lítaly po zahradě na kytky, tak jsem jim v tom nebránil. Od tý doby jsou tam každej rok. Vždycky zůstanou tak dva týdny a pak z ničeho nic zmizí. Nerozumím hmyzu a nevím proč se to děje, ale nijak mi to nevadí.

  4. Co se týká rostlin tak mohu doporučit
    1) Pilát lékařský
    Kvete celý rok, čmeláci ho milují a nepotřebuje naprosto nic , skoro ani vodu
    2) Svazenka vračolistá
    Tu milují ještě víc, ale musí se zasít,teď občas zimu přežije, ale většinou zmrzne.
    No a protože široko daleko není nic jiného na co by čmeláci mohli jít, mám jich přes léto na zahradě minimálně desítky.
    Tím pádem nemohu sekat zahradu,protože by neměli už vůbec nic. Pak je tam myší jak nasr…, tak třeba z toho bude i pro čmeláky bejvák.
    Na čmelíny mně serou a to mají klapku na servo řízený přes světelný čidlo arduinem. A to jsem plánoval i vytápění: https://www.banggood.com/Black-3in1-5V-Electric-USB-Heating-Pads-Waterproof-Carbon-Fiber-Heater-Jackets-Clothes-Winter-Warmer-p-1248279.html?rmmds=search&cur_warehouse=CN

    Takže myslím, že když jim vedle angličáku necháme i něco živýho, přežijou i bez našich hi-tech čmelínů.

    1. Proto ma manzelka lany levandule v okrasnych zahonech, ktere se nesecou a v trave byliny nemame, ty jsou na louce. Tim padem mame cmelaku na zahrade hodne a pritom trava se sict necha.

      1. Dřív jsem běhal jak dement co tři týdny se sekačkou. Pak si všimnul čmeláků na pilátu, tak jsem ho začal obsíkat. Dnes vysekám pár pěšinek kosou a zbytek jim nechám. A vzhledem k tomu, že pro hmyz vrtám i díry do dřeva a on si tam cpe ty svoje larvy, očekávám větší slávu, než Greta a bude třeba i Nobelovka.
        Zkrátka jsem takový ten populista, co hledá jednoduchá řešení, která, jak nám všude tvrdí nefungují.

        1. Pokud je sucho jako bylo loni, tak to sekání lze stejně pustit z hlavy. Já loni posekal naposledy někdy v červnu a zbytek léta jsem sekačku nepotřeboval. Ta tráva prostě nevyrostla.

          1. Zrovna ten Pilát vyroste vždycky.

            1. Jo, já tomu věřím. Já tam nic takovýho nemám, jenom klasickou trávu s občasnou sedmikráskou, pampeliškou a podobným kvítím.

  5. Zatímco echtovní „ekologičtí aktivisti“ akorát dělají bordel na náměstích a s přírodou přijdou do styku akorát když si u místního vietnamského obchodníka s potravinami kupují hulení, tak kovaný ekofob Dfens překonal svůj odpor k přírodním materiálům, vyrobil čmelíny a stará se o patřičnou druhovou skladbu trávníku.
    To je teda nářez :-)))

    ps: nesouvisí ta fobie na žlutou barvu s tím že hmyz vidí částečně i do ultrafialového spektra a tedy je mu bližší ta fialová a bílá? To by s jistotou ukázala UV kamera.

    1. To bude tím, že Dfens k tomu přistupuje jako technik, takže si nastudoval a podle toho koná. Až se čmeláka ujmou aktivisti, tak se na čmelíny vypíšou dotace, 2/3 čmeláků nepřežijí jarní odchyt a zbylá třetina poslouží jako potrava pro chov zavíječe.

      1. Ja bych to nevidel tak snadne. Aktiviste prolobuji zakon, ktery bude na urovni 449/2001 Sb., tedy ze aktiviste budou mit kdykoli pristup kamkoli, kde je nejaky hmyz, odchyt bude dovolen jen v ramci hmyzich spolku, kam se ale bezny smrtelnik nedostane, protoze stari paprdove si budou neustale rozdelovat dotace a med. Pokud doma zabijes mouchu a uvidi te HS (hmyzi straz), vystavujes se flastru minimalne pul mega. Zalozi se okresni, krajske a ceskomoravske organizace, par movitejsich si na svych loukach zridi obory, kde bude mozne soukrome odchytavat treba motyly, ale vse pod dukladnym dohledem veterinaru a kontrolou ze strany Systemu. Fura novych ‚pracovnich‘ mist…

        1. Tvl., ještě je naváděj.

  6. Viska na Vysocine,okres Zdar. Cmelaku ubylo,ale stale je mozne je videt.Obecne s hmyzem je to slozitejsi,staci malo,aby v dane lokalite se prestal vyskytovat.Trebas motylove,i vsedniho belaska videt je pomerne vzacne.Maji casto navaznost na specifickou rostlinu,nebo jiny hmyzi druh.Dokud lidi meli bezne zahradky ala 70 leta,ten typ uzitkovo bylinkova,a par kytek,v ramci konkretni lokality jedne vesnice bylo velke mnostvi drobnych biotopu s rozmanitymi podminkami a potravni nabidkou.Kdyz hmyzak nenasel,co potreboval u vaseho domu,popoletel.Nejak v te lokalite prezil.jednou v vas,pak u sousedu,idealni,kdyz je ve vsi zahradnictvi.
    Dneska? Staci se podivat na nejake detailni snimky ze satelitu.Nejvic je travy,idealne kratkosrste,pomalu rostouci,hnojene a kartacovane,popr. specialni odruda ala golf/hriste.Vodni plochy,bazeny.Vybetonovane terasy,chodniky,voda ze strech casto konci v kanalizaci a je odvedena pryc,pokud neodtece.Jasne,pocasi uz je taky celkem jine,zmeny jsou rychlejsi a extremnejsi nez driv,a prizpusobivost a schopnost preziti rozmanite hmyzi populace omezuje.Chemie,i zahradkarska, je tema samo pro sebe.Vidavam to i okolo sebe.

    Neco malo proti tomu delam.Malo,protoze posledni leta nejsem v tydnu vubec doma,a malo veci na zahradce klidne pocka z vikendu na vikend.Takze to,co je treba nyni obcas zalevat,jako okurek a rajce,je jen v omezenem mnostvi s regulovanou zavlahou.Kdyz za plotem najdu zabu,vemu ji domu.Maji rady slimaky,skovat se kde ma,nebo muze zpet za plot.Zerou mi je jezci,ale slimaky zerou taky.Obcas maji i mlady v polenech,nebo pod razem dreva.V koute zahrady nechavam prachnivet par tlustcich polen lipy,dubu,smrku,nahrnuju k tomu listi obcas.Pod kouhoutem sudu s vodou mam podtac kvetinace s kusem prkna.Casto je tam videt srkajici hmyzaky.Sekani travy,kazdej rok nechavam malou cast travniku ladem,nesecu,jen par metru,posecu az koncem prazdnin,kdy vse odkvete,vysemeni,a nabere silu pro dalsi rok.Nekdy pod konkretnim stromem,priste pas okolo plotu.Pri rovnani terenu jsem vyuzil tvarove svahovky jako kvetinace,resp. rekl zene,at si je nacpe trvalkama,klidne kazdej jinou,kvuli barve kvetu,ruzne dobe kveteni,atd.
    A jo,sem nepochopen.Proc mam takovou osklivou zahradu,proc to nevysecu cele,proc mi tamle prachnivi hromadka dreva.Kdyz to vysvetluju,pokyvaji hlavou,mysli si svoje.
    Obecne se lidi prestali vnimat jako soucast prirody.A pohodli preferuji,a jednoduchost,primost ANO/NE volby.Jenze obecne zivot je vsecko,jen ne jednoduchej.
    Jak rikam,neni to nic moc.Ale vickrat nic moc uz je neco.
    Ke cmelaku. Kazdej si muze dohledat,kere kytky preferuje.Holt ma jinej sosak nez vcela.Co se tyka vyskytu…dokud jich bylo hafo,byli si vzajemne i konkurenci,a nemohli si hledat bydleni prilis dlouho,byli radi,kdyz nasli neco vyhovujiciho.Dneska si mohou dovolit byt vybiravi(muj nazor) a hledaji to nej,co v danem case zmaknou.Nevim,kolik lokalit za den proveri,a kolik dnu tomu mohou venovat.Mozna kaslou na skvele bydleni,kdyz je daleko zdroj potravy,nebo vody,nebo prevladajici smer vetru. Co se tyka mravencu,jsou to tvorove zavisli na cichu,a stvoreni parfemovanych cest.Olej mozna nicemu nevadi,ale mozna by stacil obycejny kuchynsky( vice bio),a co treba skusit ovazat nozku nekolikrat pruhem latky? Skusit ji napustit lnenym olejem (fermezi),zabalit kus vanilkove kury.
    Msice jsme kdysi ve foliaku strikali vyluhem z tabaku.Nikotin je dost bere.Dneska se da do ecigaret koupit nikotin jako roztok.Mozna by to stacilo,uz ale nemam foliak.

    1. Mně se anglický trávník nelíbí, ale už nad tím taky přemýšlím. Pokaždé když jdu na zahradu (takovou tu normální, ne moderní) tak tam za hodinu hážu do ohně kolem pěti klíšťat. Což není moc příjemné, protože dnes už je to horší, než sednout si do trávy v lese. Klíšťat je jak sr… a v tom vyšším trávníku se drží (jasně, natahají to tam ježci, kočky a srny, ale klíšťata jsou už část přírody, co mi vážně vadí)

      1. Klíšťata máme na zahradě také, ale vyřešil jsem to tak, že sekám nakrátko jen průchody k sušáku prádla, dřevníku, na plácek, kde máme posezení a kolem baráku, kudy se často chodí. Na zbytku roste normální louka, kde v různých obdobích kvetou různé kytky, od pampelišek, sedmikrásek, vlaštovičníků přes takové fialové minidivizny po jetel a kam je vstup bez repelentu nebo dlouhých kalhot na vlastní nebezpečí. A ono je to pak fajn, koukat se, jak to všechno kvete a bzučí to čmelákama, včelama, pestřenkama a podobnou havětí. V letních večerech zase pozorujeme světlušky, kterých tu rok od roku máme víc a víc. Od loňska jsem v zimě začal přikrmovat ptáky a evidentně to pomáhá, zase tu častěji vídávám vrabce, sýkory, sojky, letos se nám tu objevili i datlové a tak podobně. Ještě jsem se nedokopal k tomu, abych vyrobil nějaké to děrované dřevo pro včely samotářky a tyhle hmyzáky, ale také to bude. Pod jedním okapem mám barel, kde je pořád voda i přes horké léto a tam je to oblíbené napajedlo ptáků a hmyzu. Voda je i tady v okolí (Vltava) a navíc tu kolem nás jsou hlavně pastviny, louky, remízy a lesy. Tam zase pro změnu vídávám káňata, lišky, prasata, srny (ty lezou i k nám na zahradu) a tak, občas k nám zalétává od Třeboně i orel.
        Ono fakt stačí málo k tomu, aby se něco málo změnilo, i bez té posvátné ekokrávy Grety. Hodně by pomohlo, kdyby třeba města přestala sekat všechny zelené plochy v parcích na golfový trávník, ale nechala to volně růst a odkvétat a posekala to dvakrát do roka. Rozkvetlá louka uprostřed města má také své kouzlo.

        1. Nas pes nosi klistata furt, ob den z nej jedno odpadne. Ja nechapu, ze nema ani boreliozu, ani meningitidu.

          1. Jestli má boreliózu nebo meningitidu poznáte až vás nebo někoho jiného kousne.

            1. Jak? Kdysi jsem kdesi cetl, ze krev psi a lidska jsou si velmi blizke, dokonce v pripade stejnych skupin je mozna i vzajemna transfuze. Pak bych ocekaval srovnatelne prubehy techto nemoci.

              1. Sysop: Když si tak vzpomínám na dětství, které jsem trávil na městysi (jižní a severní Čechy), tak si pamatuju, jak jsme pořád lítali někde za humnama po loukách, lesích, váleli se v trávě a tak a nepamatuju se, že bych někdy chytl nějaké klíště. Štípance od komárů a ovádů nebo požahání od kopřiv jasně, ty jsem ani nepočítal, ale klíště ani jedno. To samé náš ovčoun, ten když donesl jedno klíště, to byla událost. A když jsem se nastěhoval sem do domku, tak první rok jsem jen prošel pár metrů vysokou trávou k sušáku a zpět a chytl jsem čtyři. To se ty potvory tak přemnožily či co?

                1. Mozna mas kliku na slozeni krve. Ja jsem mel klistata odjakziva, na mne sly. Mam 0+, jestli to ma vliv, nevim. Meningitidu jsem si uzil v 15 letech, soupli mne v Brne na detsky, nohy jsem mel prostrceny mezi sprdlenim o 20 cm.

                  V soucasnosti mne nejvic serou klosi. Tech je tu na Sumave jak nasrano a i kdyz se mi zadny neprisal, tak ale lovit je z vlasu a chlupu je super opruz. Ty zase nepamatuju jako dite vubec.

                  1. Kloš je svině, ale je jich mnohem méně, než pamatuju z dětství já (Novohradské hory).
                    Když táta plesknul jelena, tak se z něj vždycky řinuly kloše v celých zástupech. Máma nás od visícího kusu vždycky hnala, „mazejte, naž na vás nalezou kloše!!“
                    Když jsem se o tom zmínil prvně známým z Prahe, neměli tušku o čem to hovořím a mysleli si, že si s kloší dělám prdel.
                    Ó, nikoli.
                    Takže, možná ses jen tolik nepohyboval na jihozápadě republiky, kde byly kloše imrvére furt.

                    1. @Sysop
                      existuje na Tebe mail? Potřeboval bych se na něco optat.

                      Díky!!

        2. Přírodě stačí fakt málo:
          https://www.novinky.cz/koktejl/503333-manzele-kteri-vzkrisili-prales.html
          (aby to tu nebylo zase tak depresivní)

          1. Nějaký článek pokusu vzkříšení nenávratně poškozené přírody Vám tam dát museli, abyste nepropadl panice :oD.

    2. Loni, jak bylo dlouho horko, jsem taky nesekal, aby ta zahrada úplně nevyschla. No a za nějaký čas jsme se doma všichni odrbávali na kotnících, na bokách a pod koleny. Už jsme mysleli, že co nemáme doma za štěnice, pani vyvářela peřiny a málem volali deratizéra, než někde vybádala, že máme na zahradě sametky. Zhruba od srpna do října stačilo přejít zahradu pro něco na záhonek a už se člověk večer odrbával. Ve finále jsme ani my, ani děcka na zahradu prostě nechodili, protože to fakt nešlo. Je to malá zahrada asi 500m, víceméně v centru města, ale ségra vedle ve vsi to měla taky. Prý proti nim pomáhá jedině sekání, ale to se mi moc nelíbí. Uvidíme tenhle rok, posekal jsem jarní trávu a teď to chci nechat..

      1. Sametka je prej pěkný svinstvo, zavrtává se do kůže na několik dní, přitom svědí a pak zase odejde do hlíny. Vůbec celá ta příroda je poslední desetiletí nevyzpytatelná: útoky těch oranžových slimáků, a jak když utne; loni v létě na chalupě se nám v trávě a možná na podlaze (kde to nemělo co žrát) objevilo něco, o čem všichni říkali, že to je asi blecha, lezlo to po ponožkách, skákalo, a na podzim to zmizelo beze stopy.

        Jinak i ty hezké kouty země, s pěknou krajinou, prodělaly těžkou změnu. Majitelé luk dostávají dotace na trávu a sekání, jenže posekané louky, v loňském období sucha, nakonec byli bez vláhy a bez života, tvrdé jako mlat a vyschlé do hloubky desítek centimetrů.

        Zaznělo zde, že když skončil bolševik, vědělo se, co s kolektivizovanou krajinou: meze, remízky, mokřady, různorodost plodin, menší farmy. Co z toho teď zbylo? Hospodaří tam stále ty staří bolševici, Agrofert, Veleba, nebo jejich dědicové, a jsme stále rekordmany ve velikosti lánů. Do toho řepka, řepa, monokultury, voda žádná.

        Nikdo asi neví, co se přesně děje a kam až děje, ale vzhledem k tomu způsobu hospodaření se to dalo čekat.

  7. Zatím jsem čmelínům nepodlehl, protože to vyžaduje celkem čas a prostor, a čekám na stavební úřad, abych postavil to na co chci čmelín pověsit, protože do té doby tu mám omezené místo.

    Nicméně, pořídil jsem si dvě budky pro hmyz, tkz hmyzí hotely. Jeden kupovaný orientovaný na jihovýchod a ten je z poloviny obsazený. Druhý který jsem si vyráběl sám, z trubiček z bambusu, dirkami 8 a 10mm ze starého smrkového dřeva a břízy namsěrován na východ a ten je úplně prázdnej, jen dvě dirky jsou obsazené. Asi ho otočím na jih.

    No a nakonec máme starý trámek a v něm asi už třetí rok žijou černé včely nebo co to je, měl jsem ji i na ruce, naprosto pohoda.

    Jo ještě je dobrý na jaře mít alespoň jednu Mahonku, ta když kvete tak je obsypaná hmyzem.

    1. Jestli to má zadeček na dlouhé šťopce, je to vosa kutilka. Jinak by to mohly být včely drvodělky, ty jsou černé a mají křídla fmodré metle. Jsou ale dost vzácné a vyskytují se hlavně na jižní Moravě.

      1. jo drvodělky to jsou a sameček má hnědý křídla.

      2. A na tu vosu kutliku písečnou jsem koukal zrovna včera. Lehl si pes a za ní hrabala taková divná vosa, tak jsem si toho všiml, když jsem přišel psa drbat za ušima. Vyhrabala díru, vytáhla z ní housenku, obodala jí zadkem, pak ji narvala zpět do díry a díru zahrabala a po vrstvách hutnila tak že bzučela a hlavou tlačila na ten naházený materiál. Nakonec to zahrabala tak, že bych dneska nepoznal kde ta díra je. Příroda je dokonalá.

        1. Jedna nase angora ma mlady. Ze ctyr zustaly dve. Nicmene… je to prvorodicka a je zajimavy, ze den pred porodem zacala delat hnizdo, nekolikrat ho stehovala a ladila, pak porodila sama mlade, pak zacala kojit… doprdelefagot kdyz moje zena byla tehotna, lezela na Internetu, vecne volala tchyni, porad cucala nejaky rozumy, v porodnici ji pak sestra ucila kojit… my jsme fakt zivocichove uplne nahovno.

          1. Byl jsem docela v šoku když jsem zjistil, že malá sestřička se o svého mladšího brášku dokáže často postarat líp než její barbínovitá matka s třícentimetrovými nehty, cigárem v jedné a mobilem v druhé ruce.

            A je to proto že ta malá holka je ještě napojená na svoje instinkty, na svoji přirozenost.

            Ostatně, žena měla vždy cenu jen jako mladá, a to nejen kvůli fertilitě. Protože žena s postupujícím věkem jen blbne a hloupne.
            Jak říká známé přísloví:
            „Muž zraje jako víno, žena zraje jako mléko“

            Az mléko dělá co, kefalín? Kysne a kazí se.

            1. Staří židé zase říkali: kde je mnoho žen, je i mnoho čarodějnictví.

  8. To D-Fens: jsa entomologem cca 30 let, přidám pár poznámek.

    a) chrousti – rozhodně nejsou na vyhynutí, kdo hledá, najde, ale ty „chroustí roky“, kdy imaga sežrala komplet listí ze stromů, jsou minulostí min 40 let a situace je stejná i dnes. Lokálně se stále mohou přemnožit. Zejména chroust maďalový. Nejhojnější je stále menší chroustek letní, popř. páskovaný – ti létají za soumraku v červnu, ve velkých „hejnech“ i v centru měst. Láká je třeba vlhké prádlo pověšené na balkonech paneláků. V ČB jistě budou.

    b) Váš brouk f metle (pokud to byla metla Jaguar Racing Green) z dětsví byl spíš zlatohlávek C. aurata. Dnes je stále docela běžný.

    c) čmeláků obecně dost ubylo a není zřejmé, proč. Podobně mizí samotářské včely a další blanokřídlý hmyz.

    d) v současné době je nejen entomology diskutovaný tzv. „syndrom čistého čelního skla“. Ještě před cca 5-6 lety, když jsem v létě dělal delší tripy, jsem měl za pár desítek km čelní sklo zasrané od rozplácnutých much, denních a nočních motýlů, brouků a dalšího létajícího hmyzu. V posledních pár letech došlo k dramatické změně, např loni v červenci výlet Praha, Tyroly a zpět – čelní sklo jsem ani jednou neostřikoval, nedejbože umýval na benzínce. Nebyl důvod. Obecně se odhaduje, že během několika let (ne desetiletí) ubylo cca 75 procent létajícího hmyzu. Důvod zatím není zcela jasný.

    e) Řada druhů hmyzu, které dříve žily v nižších nadmořských výškách, se přesunuje do hor. Typicky u nás „kriticky ohrožený“ střevlík Carabus auratus – nedávno pobíhal na loukách u České Lípy, odkud zcela vymizel, stále žije kolem Ústí nad Labem, Varnsdorfu apod, ale před pár lety se začal posouvat výše, loni jsem jej pochytal na hřebenech Krušných Hor v Nakléřově, kde dříve nežil. Spekuluje se o tom, že za posun výskytu nad 800m/nm může sucho posledních let, ale důkaz chybí.

    f) osobně myslím, že obrovský negativní dopad má mj. zabírání zemědělské půdy ve prospěch „logistických parků“ a podobných svinstev. Případová studie – nedaleko Brodců po pravé straně silnice na Luštěnice byla mezi entomology známá lokalita vzácného brouka, krajníka Calosoma auropunctata. Nebyl tam hojný, ale broučkaři jej tam léta lovili do pastí, přežil i opakované postřiky pole Roundupem. Předloni tam vybudovali jakýsi logistický park, který zabral celé pole od dálnice k lesu. Nejprve seškrábli kvalitní zeminu, pak všechno vybetonovali, vyzámkodlaždili a aby se neřeklo, nasázeli keře a podsypali to mulčovcí kůrou. Výsledek – krajník zcela vyhynul a s ním i skoro veškerý další hmyz, mouchy vynechám.

    1. Co ty jsi za etnomologa jsi nějak zamrzl v čase ne?
      Ty nevidíš ty lány řepky postříkané decisem nebo jakejma sračkama?
      Ty řekneš že hmyz mizí a důvod je neznámý? A co glyfosáty?
      Dokonce sis všiml že tu máme sucho, no nekecej fakt?
      Já tu plánuji na zahradě postavit 40kubíkovou nádrž. Co děláte pro udržení vody v české kotlině vy?
      Kolik se postavilo za komárů přehrad? A dnes? Nejdrsnější že v moravskoslezké kotlině prakticky není žádná větší nádrž. Náklo a Mohelnice nestačí !!!
      Podívejte se na číňany, ti postaví tři soutěsky a váhou vody prý změnili rotaci země. My tady nejsme schopni postavit nic.

      1. Aby aj ta čínska megapriehrada nemala vplyv na nás – a bohvie kde ešte.

      2. SkReT: když už si tykáme, tak plácáš kraviny.

        Ne v čase jsem nezamrzl. Kdyby byla odpověď, proč hmyz mizí jednoduchá, nezabývalo by se tím tolik vědců.

        Řepka na mizení hmyzu zásadní vliv nemá, protože hmyz mizí i ve státech, kde se řepka prakticky nepěstuje. Řepka dokonce přitahuje některé druhy motýlů, atd.

        Gyfosfátama to také vysvětlit nejde. Nepoužívají se zdaleka všude. Jak jsem napsal výše, daný brouk si na poli žil i přes postřiky Roundupem a jinými herbicidy, sledoval jsem to tam cca od roku 2011.

        Ad sucho, to je jedna z možných hypotéz, ale jak jsem napsal, vede to spíš k přesunu některých druhů do vyšších a vlhčích poloh. Na „čisté čelní sklo“ to efekt nemá.

        Na zahradě si postav třeba odkaliště. Já mám hezké přírodní zahradní jezírko cca 9 x 8 x 8m, hluboké až 3m, plné ryb, žab, vodního hmyzu.

        Ad přehrady, máme jich tu, jako nasráno, není kde je stavět. A ano, za komunistů se budovaly, pak z toho občas byly ekologické katastrofy typu Novomlýnské nádrže, soudruhu. Co někde chybí, jsou spíš menší rybníky, nikoli mělké velkochovy kaprokachen s obrovským odparem vody.

        Ale třeba se ti líbí umanutý Zemanův nápad na kanál Labe-Odra-Dunaj, nebo jak se ta fantasmagorie jmenuje.

        Pokud jde o změnu rotace Země v důsledku čínské přehrady, to je blbost, kterou nemá cenu komentovat.

        1. Dobře to Vás omlouvá.
          Vědci jsou kokoti. Znám to podle souseda, profesor jako prase a pičus si nedokáže přivrtat ani poličku ke zdi. Jediné co na zahradě zvládne je natřít plot. Prostě vědci jsou idioti, kteří ti budou tvrdit: V pyramidě už nejsou žádné místnosti a je to hrobka. Skutečnost je ale úplně někde jinde.

          Tys to s tou řepkou nepochopil. Nejde o monokulturu řepky, ale to že řepka vytáhne živiny z půdy. Protože to je olejovitá rostlina tak vytáhne úplně všechno co v půdě je a pole musí 4 roky po řepce odpočívat aby nabralo zase dost živin. No a agrárníci si z toho udělali byznys, že na to za dotace najebou chemii ze které tá řepka potom roste. Pár let a z té půdy je jen písek. No kdo by v tom žil? Ty zvířata prostě té chemii neholdují a tak jdou tam kde ta chemie není.

          s těma glyfosátama… třeba to na pár generací nemělo vliv. Třeba se projevila nějaká mutace a naráz pochcípali?

          A jsme zas u těch chloupých vědců, když vám hmyzáci uletí do hor, tak to efekt na čisté přední sklo musí mít vliv. Protože většina rychlostních komunikací je postavena tady v nížinách. Takže máte čisté čelní sklo, na horách nejezdít tak rychle aby jste měl zaliskaný čelní sklo. Další věc jsou airodnymické prvky moderních aut, která jsou propracovanější než dřív. Vzduch u mé Toyoty je prostě silnější kolikrát vídím jak něco letí na sklo ale náraz neslyším, protože 10cm před sklem to vzduch odfoukne nad auto.

          To jezirko ti závidím, tady se zdejším stavebním úřadem se ho nejspíš asi nedožiju.

          Kde bydlíte? Mrkněte na mapy cz a zadejte si město Litovel. Když budete koukat kolem tak kromě dvou velkých nádrží, tam nic není. Pak si zadejte české budějovice nebo tábor… Trošku jinej level. Takže místo na stavbu předhrad tady je, ale nikdo nestaví. Na rakouské straně dyje, mají rakušáci vytvořený jezy nebo co to je nevím a taky zadržují vodu a jak tam ta jejich příroda vypadá: https://mapy.cz/zakladni?x=15.6208632&y=48.8724181&z=16&base=ophoto Není potřeba mít přehrady o velikosti Hooverovy, ale takové menší jezy taky pomůžou.

          Právě že výpar není špatný, protože aby pršelo musí se vypařovat. A mám vypozoroované že morava má problém s tím, že když jdou mraky ze severu, rozbijou se o orlické hory, z východu o beskydy, z jihu o Alpy, a ze západu šumava a vysočina. Tudíž morava žije už léta v suchém stínu. A to co naprší pustíme do řek Mravy a dyje a šup s tím pryč a to je problém.

          Jebu ti kanál Labe Odra Dunaj, jebu celou skurvenou afriku. Místo toho aby člověk přírodě pomáhal a postavil vodovod který by dovedl vodu tam kde je potřeba aby se odpařovala a z odparu zase pršelo a nastartoval tak přírodní koloběhy tak furt dělá přesnej opak a ničí a ničí.
          Nenávidím lidstvo. Večer jdu spát, otevřu okno a málem se udusím protože tady nějaká piča v noci pálí bordel. Tak jako co chceš. Naprosto tomu hymzu rozumím, že se na lidstvo vysere a odstěhuje se pryč.

          Nejde o to jestli se rotace země změnila nebo ne, ale jde o tu velikost.

          1. SkReT:
            1.
            Pyramida je hrobka. Za tím účelem byla postavena.

            2.
            Přehrada Tři soutěsky neměla vliv na rotaci Země, ale způsobnila prohnutí zemské kůry.

            3.
            „…Vzduch u mé Toyoty je prostě silnější …“

            A kolik centimetrů je tlustej…?
            :O))


            Kapánek víc uvažuj, než něco napíšeš. Jistě se pamatuješ, jak dopadl tvůj nápad s kompresůrky u železničních vozů…

            1. corona: Pyramidy nebyly stavěny jen za účelem hrobek, kdyby ano, neměly by ten specifický tvar a nebyly by tak obrovské. Vzhledem k tomu kde tyto objekty stojí je zřejmé, že do země nebylo možné ani pohřbívat ani se ukrýt, neboť písek funguje jako písečné moře, neustále se přesíval a přesouval a oni by ty hroby a bunkry pak už nenašli. Vy si vyhloubíte hroby a bunkr pod zem, protože k tomu máte podmínky, oni to vše stavěli na tom písku do výšky a mohutné a ve specifickém tvaru, po kterém při proudění větru ten písek sjede dolů, a to proto, aby jim to pískové laguny navždy nepohřbili.

              1. ex.lex:
                „Pyramidy nebyly stavěny jen za účelem hrobek,…“

                K jakému tedy?

                1. Byly stavěny jako veliké zásobárny vody, potravy, cenných předmětů, pohřbívali tam i mrtvé, proto ty vykopávky. Ta pyramida má specifický tvar, všimněte si na fotce jak je vystavěná, jde do špičky, anebo má specifické jiné tvary, když si uděláte její simulaci na pc tak zjistíte, že je postavena na určitém místě v tom prostoru a ve specifickém tvaru, vzhledem k tomu, v jaké historické době byly stavěny předpokládám, že to stavěli na základě poznatků o podnebí v té dané krajině a přizpůsobili to přesně všem klimatickým podmínkám a změnám. Písek totiž funguje jako moře, také má svoje tsunami a jiná specifika, tudíž kdyby oni to vše ukrývali pod zem, nikdy už to nenajdou, písek jim vše pohřbí, proto ta mohutnost staveb a specifické tvary vzhledem k proudění větru a písečných dun.

                  1. „Byly stavěny jako veliké zásobárny vody, potravy, cenných předmětů, pohřbívali tam i mrtvé.“ Jo, to sedí, taky mám ve špajzu pohřbenou prababičku. Naštěstí má (špajz) správnou hmotnost, takže ho zatím nezasypal písek. Tuhle jsem si vzal ze špajzu jabko, ten se tím odlehčil, a hned ho začal písek zasypávat.

                    1. Jste hloupý člověk.

                    2. Ad Avia_Furgon:
                      Doufám, že máte ve špajze tmu jako v pyramidě a když si jdete pro jablko, tak se orientujete pomocí echolokace.

                    3. Já řeknu jen „jabko“ – a podá mi ho ta prababička. Ale kočka už to očíhla, a protože chce být užitečná, chce jabka nosit také. Do špajzu nemůže (zákon o zachování konstantní hmotnosti špajzu), takže přináší alespoň ohryzky z koše. Avšak i za to ji pochválím, v rámci nařízení EU o pozitivním přístupu k domácím zvířatům s vyjímkou svilušek. Snad prababička nezačne na kočku žárlit.

                    4. Předsedo, vždyť je to diencefalon, ani neví, že tělo se na světle a teple rozkládá rychleji než v zemi ve tmě v uzavřené rakvi. A další věc, nemůžete mít těla s potravinami dohromady, pokud je nebudete speciálně balzamovat a ukládat na jiné místo. No ty woe, to je masakr tady.

                    5. „No ty woe, to je masakr tady.“
                      To tedy je.

                    6. :)) Ale tak zase neni neužitečný vědět jakej maj marxisti momentálně názor na maat.

                  2. ex.lex 8.5.2019 v 11:44
                    „Pyramidy nebyly stavěny jen za účelem hrobek,…“
                    „Byly stavěny jako veliké zásobárny vody, potravy, cenných předmětů…“

                    Naopak, pyramidy byly stavěny výhradně jako hrobky, v době kdy se začaly stavět cca 2700 let př.n.l., byly klimatické podmínky na území dnešní Sahary zcela odlišné, navíc Sahara je převážně kamenitá, hornatá s vrcholy i 3000 m, vulkanického původu a podíl písku je vzhledem k její ploše marginální, z dochovaných nálezů lze odvozovat o rozvinutém zemědělství a pastevectví (což má za důsledek, kromě pravděpodobných klimatických změn, rozšíření pouště). Navíc pyramida byla vždy součástí tzv. pyramidového komplexu, které sloužily k náboženským účelům, zejména kvůli víře v posmrtný život.

                    Tvoje blábolení o původu a významu pyramid, tak pravděpodobně vznikly z přebytku ejakulátu, kterej ti tlačí na mozek. Když si ho vyhoníš uleví se ti, vole.

                2. Proto to nemá okna jak je znáte, ani dveře, ten písek by jim to vše ucpal a zasypal.

                  1. ex.lex:
                    Ale to je zajímavý – a že se nedochovalo velké množství malých pyramidek, není to divný…?

                    1. Ne není, protože malou pyramidku nebudete stavět, když víte, že Vám ji zasype písečná duna. Ty pyramidy mají určitou velikost a tvar a to nikoliv náhodně. Náhody neexistují. Náhoda je jen pocit, protože jevům či stavům, které si člověk nedokáže vysvětlit, říká náhodné.

                    2. ex.lex:
                      Asi tak třetinovou, takovou krajskou či okresní, oproti té stometrové celostátní, tu nikdo neobjevil…?

                    3. To netuším, možná ano, ale museli by dlouho kopat, protože byly zasypány, jen některé zůstaly dodnes tyčící se k obloze, protože měly tu správnou výšku, přesně zkosené strany a stály na určitém místě.

                    4. .. hmm, a ještě správnou hmotnost, to mně vypadlo. Protože ten písek se pohybuje, je to jako byste stavěl na věčně nestálém vlnícím se podkladu, hmm.. takže by se Vám mohlo stát, že Vám to naruší ty základy, proto ten specifický tvar, ta geometrie tam také hrála svou roli, zkosení, písek vám sjíždí dolů, neudrží se, hmm.

                    5. Vlastně bez střechy, do špice, to je geniální v poušti, hmm, střecha by se Vám propadla pod nánosy písku, hmm.

                    6. ex.lex:
                      Hm, hmm,…
                      Tak nějak mi tam nepasuje ta voda…

                    7. hmm..v plastu se vám voda ohřívá, kamenná nádoba ji udrží déle čerstvou a chladnou, takže já vycházím ze základních přírodních zákonů, ty znali už i oni, že v té pyramidě byla určitá teplota, nevím jaká, ale nižší než mimo tu pyramidu, a voda se uskladňovala v nějakých kamenných či jiných nádobách, které oni dokázali vyrobit a vlastně to byly takové jejich „studny“ na horší časy, hmm.. když to hodně zjednoduším, dnes máme lednice a klimošky, oni měli na vše ty pyramidy, což je logické v poušti a na tu historickou dobu.

                    8. ex.lex:
                      Jo, kdyby byl nějaký materiál o tom, že v pyramidách tu vodu či proviant skladovali, bych se podíval, kterak že ji tam dostávali a zase pak tahali ven…

                    9. corona: Hehe, tak si nakreslete na papír trojúhelník a přemýšlejte.. umíte nakreslit jedním tahem domeček, nebo hvězdu? Bavili jsme se tím ve škole, některým to dělalo problém.

                    10. ex.lex:
                      Proč zrovna trojúhelník?

                    11. corona: Tak si nakreslete pravidelný čtyřboký jehlan, když se Vám nelíbí trojúhelník. Ale s tím trojúhelníkem byste to měl jednodušší.

                    12. hmm. dále tam byla tma, což v lednici máte taky..hmm, žádné světlo, slunce, které Vám zkazí potraviny i stojící vodu v nádobě, když na ně praží, začnou tam pracovat mikroby..hmm

                    13. Ad ex.lex:
                      „dále tam byla tma, což v lednici máte taky..hmm“
                      No já když lednici otevřu, tak se tam rozsvítí. To soudruzi Egypťani s pyramidama nevychytali…

                    14. Předseda: To myslíte vážně, co jste teď napsal? Nebo je to vtip, protože víte, že máte elektřinu a můžete si do té lednice umístit světlo automaticky, čímž máte pokrok daleko vychytanější díky x letům nějakého výzkumu.

                    15. Ad ex.lex:
                      Už starej von Däniken tvrdil, že staří Egypťané znali elektřinu. Tudíž mohli světlo do své lednice umístit taky.

                    16. Vím, co tvrdí nějaký starý Daniken, já Vám říkám, že kdyby to bylo tak jednoduché, jak se snažíte tvrdit nebo ten Váš intelektuálně příbuzný „přítel“, tak by nestavěli tak specifické pyramidy. Danikena nečtu jako solokapra. Jeho názory znám, ovšem mám jiné.

                    17. Ad ex.lex:
                      A já si teď lámu hlavu otázkou, čí názory jsou švihlejší. Jestli Dänikenovy, nebo ty Vaše.

                    18. Předseda: No, pokud se budete oddávat tomu, že pyramidy sloužily jen k náboženským rituálům či jako hrobky, tak Vám budou připadat každé jiné názory švihlé.

                    19. Ad ex.lex:
                      Oddám se tomu plně, bezvýhradně a na věčné časy, milý pane Šáhlý.

                    20. Předseda: Já Vám to neberu, nemám čas a ani mě nebaví přesvědčovat každého jednotlivce, že je to jinak. Vy jste se přidal do dialogu, který vedu s coronou, takže se oddávejte čemu chcete.

                    21. Elektrika – na psíku okolo pyramídy klidně. Ale v pyramídě ne! Neboť nařízení Egyptské Unie zakazovalo povrchové vedení elektriky v lištách v zásobárnách vody, potravy, cenných předmětů i mrtvých. No a zasekat to do těch šutrů v pyramídě nemohli – protože tam neměli elektriku pro vrtačku se sekáčem.

      3. Ono to s těmi pesticídy a hmyzem není tak jednoduché. Vemte si třeba veš a orthosan a nebo difusil. To jsou utrejchy jak blázen a přesto už dneska na vši nefungují. On ten hmyz má docela v tomhle adaptabilní schopnosti. Jo a mimochodem Roundup je obchodní název pro glyfosát.

    2. Add syndrom cisteho skla.
      Odnekud mi v hlave uvizlo,ze moderni dizly maji tak dobre rozprasenou naftu do valcu,ze vznikle mikrocastice se dokazi dostat i primo pres plice do krevniho obehu pres vsechny bunecne bariery teplokrevnych zivocichu.Ty DPF filtry ty auta nebudou mit jen tak z pleziru.
      Takze je otazkou,co se stane hmyzakum s jednoduzsim vzdusnicovym dychacim aparatem,kdyz se potka s nejakou silnejsi exhalacni stopou upraveneho naftaku,co konecne dobre jede.Co kdyz uz ani nedosahne pohlavni zralosti…
      Nejsu proti autum,a ani naftovejm ne.Ale verim faktu,ze to,ze neni problem znamy,neznamena,ze neexistuje.Hranice nevedomosti jsou rozsahle.

  9. Je zajímavé sledovat, jaký rozdíl je v chování přírody v oblastech s intenzivním zemědělstvím (JČ, SČ, JM kraj) ve srovnání s přírodou tady u nás v továrním uhelném mordoru.

    Např. děda mojí ženy (žije v Brdech), starý nimrod, už léta nadává, že nejsou srnky ani zajíci, u nás je jich jak nasráno a musím mezi nima s autem furt kličkovat. Na chalupě ohryžou stromky a sežerou každý rok všechna jabka. Do paneláku mi čmeláci lítají furt, na chalupě je ani nespočítám. Možná proto,že v chalupě žije tak 100 myší (to sou hrozné kurvy, rychlé a divoké). Kuna bydlí na půdě, loni jsem v podvečer vyplašil hned u baráku stádo prasat, což teda v beskydech nikdy dřív nebývalo. Jako bonus medvěd a pár vlků mezi kopci.

    Jediné co mi chybí jsou šneci a žáby, jako děcka jsme to chytali furt, teď jich nikde není, žáby tipuju kvůli suchu, šneky tipuju vytlačili ti hnusní hnědočevení slimáci co je jich všude plno.

    Řepky je tu tež po kokot, ale přecejen většinu podlahové plochy kraje pokrývají staré fabriky, nové montovny a solární parky. Na loukách se místo krav pasou nějací posraní koně, což jsem absolutně nepochopil, k čemu je to dobré, když to nejsou dřevařští valaši, ale nějací metrosexuální fešáci bez praktického využití. V těšíně je vedle sídláku občí louka s ovcemi, vypadá to značně bizarně, ale lepší než kdyby to leželo ladem. Evidentně to ale běžné havěti celkem svědčí, rozhodně víc, než v krajích plných traktorů a dotací.

    1. Jojo Pospeci, i v areálu montovny je spousta hrabošů, zajíců, dravých i jiných ptáků (káně, sova, čejka) a dokonce liška.
      Medvěd ani vlk zatím žádný.
      V Těšíně u paneláků na Svibici holt má borec statek a k němu přilehlé pastviny až k D48 zrestituoval nebo propachtoval a dělá do ovcí, asi se to díky dotacím oplatí.
      Krávy na dálném východě vídávám méně často než na Jesenicku, koně (1 až 4) vidím přibývat.
      Borci si s tím hlavu nelámou, kolikrát to mají u kostky z 80.let jako slepice…
      Srnek je jak nasráno…
      Přiroda si zjevně poradí sama.
      A možná ta místní diversita bez lánů jak v Oklahomě na začátku minulého století má něco do sebe.

      1. jj, je to tak

        jen mě serou ty dotace na ovce, neb já shodou okolností skopové a ovčí sýr miluju, všude ovcí jak nasráno, ale u řezníka maso ani v obchodě sýr není, teda je v specializovaném krámě, ale shání se to blbě a draho, přitom ovca by měla být základ

        1. Naštěstí mám skopové maso od tchánova souseda, ale se sýrem se už nikdo nesere, jen Slováci na kšeft v těch budkách u cest.
          Jehněčí už vůbec, to tak z NZL v Makru.

        2. Pro ovce si jezdí do Čech turečtí řezníci buď z Rakouska a nebo z Německa, dávají za ně o dost vyšší výkupní cenu než Češi. Kdo má sethlavá stáda tak prodává turkovi, kdo má menší tak většinou nemá problém prodat po okolí. Zkuste se někde zastavit až uvidíte ovce a domluvit si jatečně opracovaného vypaseného beránka na podzim a myslím že nebudete mít takový problém ho sehnat. Akorát si ho musíte sám rozbourat a nacpat do mrazáku.

    2. Možná že uhelný mordor obklopený horami je lepší než jihomoravský agrární mordor kde pochodujete klidně hodinu, aniž byste v poli potkali nějaký strom. Navíc beskydy už nejsou uhelný mordor.
      Pohraniční hory u slovenska mají biodiverzitu jako sfiň. Tomu se nějaké developery zdevastované, kůrovcem sežrané a pražáky zasviněné krkonoše nemůžou rovnat.
      Když jsem v nich byl poprvé tak jsem si říkal, co tu vlastně dělám? I ty jeseníky jsou zachovalejší, o libovolném slovenském pohoří nemluvě.

      1. já v krkonoších byl jen jednou, když mi bylo asi 3, takže jediné co si pamatuju krom toho, že to byly prostě hory, jen vyšší než ty naše , byla na parkovišti škoda 120 GLS čtyřoká chromka v exportní verzi s elektronama, která měla alarm a centrál ! tehdy něco jako dneska maserati nebo tak

        ale je fakt, že beskydy jsou asi výživné dost, jak se to míchá s polákama a slovákama, nakonec je to kus karpat a medvědi to ví a tak sem chodí a taky je fakt, že na jižní moravě je akorát sucho, prašno a pohnojeno, ale jinak celkem nic, co by zvířatům bůvíjak prospívalo

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!