Čmexit - zpět na článek

komentářů 277

  1. Tak zkuste místo čmeláků ubytovat kůrovce, prej se letos urodilo. Aspoň budete vypadat multikulti zeleně uvědomněle, brouka teď lesníci pronásledují jak úřady bílého heterosexuála.

    1. Kůrovce všichni pronásledují co jenom pamatuju. Není to nakonec jak ty neziskovky pro integraci neintegrovatelných? Čím víc integrují, tím víc jich je?

      1. Koorovec je pozehnani pro LCR, takovy rozkradacky dreva jsou zne. Jen co ted jezdi tahacu pres Rudu do Germanie, to jeste pred par lety nebylo.

        1. A copak asi s tím zcela nepoužitelný dřevem delaji?
          Pokud to nevíte, tak dřevo ze stromu napadených kůrovcem je dobre tak do kámen. Mnohdy ani to ne.

          1. U Frauenau v lese u silnice je fabrika, kde do jednoho konce vjede drevo a ze druheho vyjizdeji megapytle s nastipanym. Tam zrejme konci drevo s broukem. Jina vec ovsem je, ze soused, co jezdi s tahacem s drivim, mi rikal, ze ono se nekaci jen to, kde je brouk. Hned na place se to tridi a on vozi drevo na nemeckou pilu az kamsi k Deggendorfu.

            1. U Deggendorfu na druhé straně Dunaje je město Plattling a tam, přímo u dálnice na Landshut a dále Mnichov, je obrovská papírna. Stačí jen jet po té dálnici a je vidět jak jsou ty kopice dřeva obrovské. https://www.google.cz/maps/@48.7982913,12.8634473,1185m/data=!3m1!1e3?hl=cs

            2. Tak kromě kalamit se těží i to, co je běžně plánováno (pokud z toho něco zbylo), protože u nás jsou lesy až na pár výjimek užitkové.
              Bezkůrovcové se prodává za jiný prachy a na jiný účely, než s kůrovcem…

            3. Jj taky se to štěpkuje na chrůneštróm!

              Když se sem na lodích vozí americký staletí starý lesy, tak co by se tam nenavozilo pár kamionů vosáď, že. To je studená sprcha pro další co se nechali nachytat na ňáký ty vyprcaný plky vo obnovitelnejch zdrojích…

              1. Táto epizóda je cool a na videacesky.cz či jak sa to píše je to aj s českými titulkami.

                1. Na té trubce ovšem taky. :D

          2. Ale hovno. Na dřevotřísku i OSB desky stačí kdejakej šrot, se to namele a stejně lepí nějakejma pojivama pod velkým tlakem a ta dřevní část je tam jenom jako výplň.

          3. Když se kácí les, létají třísky…
            A pokud jsou ty třísky dost zdravé, dlouhé a tlusté, můžou se vyvézt k dalšímu zpracování…

          4. Němci si postavili zelenou bio paroplynovou elektrárnu, která ročně vyžaduje 1000km2 lesa ke spálení. Čtete správně, tisíc kilometrů čtverečních. Tehdy mi hlava nebrala, kde to chtějí těžit.

        2. LČR vždycky byla a je jedna velká rozkrádačka.
          Korupce a neefektivita kam se podíváš…

          Teď je to spíš horší bych řekl, protože dřeva jsou všude hromady, je nízká výkupní cena a aby to někdo vůbec koupil, musí se pořádně mazat :) Kdo maže, ten jede.

    2. Jo.
      A na střeše si nechte usadit červeného kohouta, jak se ostatně nedávno osvědčilo ve Francii, zemi multikultuře zaslíbené.

      1. Tak on tento ptak je ostatne symbolem zabozroutu, ne?

        1. Jak ono se mu jenom říká…? Gayský kohout? Nebo jsem to popletl?

          1. Jo, to bude von, ten podle tech Evropskejch hovnot, tam je to vo nejakym ptakovi.

    3. Svojho času boli na východe slovenska premnožené lykožrúty:
      https://www.webnoviny.sk/mikulas-vareha-chytal-miliony-lykozrutov-metlickami/

      1. To:SatanOkky
        Jo, ten byl dobrej, je az s podivem, jak dlouho mu to vychazelo. Na druhou stranu, stat ho musel odstavit, zacal uz moc kricet, zacal byt za statni prachy az moc velky grof. Na druhou stranu si ochocil velky mnozstvi lidi, daval jim nejakou obzivu a po jeho zavreni to vsechno zdechlo. Stejne jako kdyz vystehovali Vadalovce z vychodu. Lidi to rozhodne nepotesilo, aspon tech nekolik desitek, ktery kvuli tomu prisli o praci.

  2. Nechci být negativní, ale světlo na konci tunelu nevidím – bude hůř. Ten rozhovor s Pokorným je docela zajímavej. Dnešní hipsterská generace co nešáhla na práci, pole a les viděla tak z okna a hambáč a jiný papundekly se jim vyrábí v továrně, je totálně vymletá a lepší to asi hned tak nebude. (Je na místě připomenout oblíbenou hlášku, že už dlouho nebyla válka, trolol.)

    Tudle kolem proběhla henta studentská sračkostrace. Sem si řikal že vlastně nač by do té školy chodili, místo pobíhání po náměstí, když jim tam nalejou do palice tydlety hovna, tak škoda času do takové instituce lézt, že?

    Nicméně ta obludnost toho ekošílenství už v klidu dosahuje výšek poroučení větrudešti uvedomělých pokrokových socialistických soudruhů. Akorát že tehdá si většina uvědomovala, co to je za sračky. Dneska si většina myslí, jak nějakým tříděním igelitek fakt „zachrání planetu“ (ve škutečnosti každej pytlík ve žlutým kontejneru planetu poškozuje eště víc).

    Je na místě zase vytáhnout silnej kalibr!!

    1. Ne vždy si to uvědomovali. Před rokem 1948 a i v padesátých létech jich většina věřila tomu, že buduje lepší, spravedlivější společnost. Prostě jako teď, stejný průběh.

  3. Ano, hmyz ubyva, udajne az o 2/3 proti stavu pred 25 lety. Duvodu je povicero, predevsim chemie na polich a take zpusob hospodareni s loukami, ktere jsou dnes velmi intenzivne sezrany dotovanymi kravami, nebo byly zorany uplne. Remizku je malo a tech par drnu okolo silnic to zrejme nespasi. Tak to proste je.

    Tady na Sumave cmelaci zatim jsou, letos jsem je ani nechytal, zabydleli se v mysich a hrabosich derach, kterych tu mame jak namrdano a i moje ekobio zena uznala, ze bez traveni tech svini proste nebude ani mrkev, ani kyticky, ani boruvky, ani rybiz, protoze ty svine sezerou uplne vsechno.

    Stran toho serva mohu pripadne nabidnout linearni krokac, dela 400 kroku na zdvihu 5 mm, napajeni 24 VDC, ridi se 0-5 VDC nebo 0-10 VDC, slo by to napasovat na nejakej pt1000, ev. je tam i druhej vstup, kterej by resil nocni zavirani on/off. Tlaci 2 kg, plny prejezd trva asi 650 ms. Lze zpomalit. Prumer asi palec, delka cca 4 cm, nevim ted presne, mam to v praci na stole.

    1. Nejsmutnější na tom je, že od mala poslouchám, jak je průmyslové zemědělství na velkých lánech fuj, jak byla chyba rozorat meze a remízky, a skončí to dotacemi na řepku a kukuřici.

    2. možná by jste pár čmeléku mohl dfensovi pochytat, do Budějovic to není zas tak daleko aby čmeláci nepřežili transport.

  4. Holt D-FENSovi nezbyde nic jiného než z chovu čmeláků přejít na pěstování šnytlíku.

    1. No von ti ten snytlik stromy neopyli. A kdyz je klendra, tak fcely nevylezou (pokud vubec jeste nejake v okoli mas), takze nebejt cmelaku, sklizis tak leda hovno. A ze to uz je poznat, ti potvrdi kdejakej sadar.

      1. Já pár ovocných stromů mám, ale sadař asi nejsem. Spíš sadista. ;-)
        Šnytlík byl z písničky o děděčkovi, co šel na kopeček.

  5. Chroust zere v larvalnim stadiu predevsim travniky, takze ho ve mestech s chemicky zivenym travnikem, betonem a asfaltem tezko vidno. Na vesnicich co tri roky videt porad je, byt uz je v takovych hejnech, jako bejvavalo. Satelity s golfovymi travnimi koberci si je take jeste obcas uzivaji, to se ten travni koberec da i po letech zase smotat.

    1. Na vesnicách na Moravě chróst vidět néni. Za posledních 12 roků sem viďél jednýho jedinýho.

      1. Cert vi, proc. Ja Jindrichohradecku jsou co tri roky nalety jak s jepicema, tady na Sumave jich je min, ale taky litaj. Ted zjara jsem kopal neco v travniku a slepice vyziraly jejich larvy jak o zivot.

      2. vltavo blbost, máme chroustích larev plnej kompost. posli mi adresu na skret2@protonmail.com a až nějaký vyndám, tak ti je můžu poslat a můžeš si je vypěstovat, ale zežerou ti podstatnou část zahrady jestli ti to neva.

      3. No, pamatuju když jsem bydlel v Tišnově jak někdy kolem roku 2010 těch chroustů bylo tolik, že je na zahradě kolektivně ze vzduchu lovili a požírali oba psi i oba kocouři a nadlábli se tehdy docela intenzivně.

        Potom ale jsem se odstěhoval a ať už předtím v Brně nebo teď na lontu nějak nikde nic.

  6. V této souvislosti mě nepřestává fascinovat, jakého arcizmrda máme v čele vlády. On u Štrunce klidně řekne, že EU je zlo, protože sem zavedla biopaliva a soláry. Přitom to byl on sám, kdo v roce 2010 zlobboval (zde si dosaďte příznačnější slovo) sněmovnu, aby odhlasovala navýšení podílu biosložky povinně přimíchávané do pohonných hmot, a to na vyšší podíl než žádala EU. On se tím tehdy dokonce veřejně chlubil.
    A ty debilové, kterých je 30 %, mu to sežerou a nikdo proti tomu ani necekne. On tady bleje na hlavy lidí a třetina to žere a mlaská u toho. Prolhaný estébácký hajzl, který zdevastoval zemi chemikáliemi a zničil půdu, krajinu, celé zemědělství. To jsou bilionové škody. A oni ho volí, protože jim přidá pár stovek na důchodech.

    1. No jo, jenze „Babisuv“ zpusob zemedelstvi je treba v USA standardem uz nejmin 20 let. A da se cekat, ze (snad s vyjimkou GMO) to k nam prijde vsechno. To jsou zkratka nasledky globalizace, i pro zemedelce je dnes nejdulezitejsi ekonomicky vysledek za posledni kvartal, na kvalitu pudy ci krajiny sere pes.

    2. Ale prd.

      Za třicet let se dramaticky změnila technologie v zemědělství a to je celý jádro problémů, ne Babiš. Prostě se přestalo vozit hnůj na pole a orat. Půda se jenom proškrabuje, pod tim je umlácená na beton, a neni v ní žádnej humus. Nehnojí se, za to stříká.

      To je odpověď na otázky, kam se poděla voda a hmyzáci.

      1. Proč? Vždyť ten traktor s pluhem tam musí projet tak jako tak?

        1. Kdypa jste naposled viděl traktor s pluhem?

          Neoře se, protože je to drahý. Stojí to hodně člověkohodin, opotřebení strojů, a nafty. Navíc to automaticky znamená, že musíte na poli blbnout s bránama a to zpravidla ne jednou. Zas nafta, stroje a člověkohodiny. Před tim musíte pohnojit. Naložit rozmetadlo hnojem, vyvezt a rozházet po poli. Další nafta, opravy a člověkohodiny. A zlatej hřeb nakonec: kde ten hnuj vezmete, když tu už neni dobytek, kterej by stál za řeč?

          Tak se chytré hlavy daly dohromady a vymyslely systém, že to jenom proškrábnete, do proškrábnutýho nahážete semínka a přistříknete k tomu přesně tolik, kolik to potřebuje aby to vyrostlo, ani ň navíc. Vyjde to mnohem levnějš.

          Jenomže příroda je kurva a ekonomický rozvahy má na háku. Má totiž svý vlastní pravidla.

          1. Tušil jsme, že to bude něco takového. Teď je otázkou, jak z toho ven.

            1. Tak to netušim.

              Původní systém byl prověřenej a vyladěnej tisícema let téměř k dokonalý rovnováze. Začátky mechanizace zemědělství nebyly úplně špatně, dokud ovšem respektovaly matérii základních postupů dobrýho hospodáře a technologie byly určený striktně k optimalizaci úkonu. Pak se to ovšem zásadně zvrhlo, do toho globalizovanej trch a lidi si zvykli, že jídlo je strašně levný, už nejsou ty úplně největší výdaje. Krom toho plevele a škůdci jsou už dneska tak agresivní, že když přestanete stříkat, tak nic nesklidíte. Podobně jako nemocniční bakterie, evoluce funguje.

              Ven z toho cestu nevidím, pořiďte si hodně hlubokej vrt a sbírku modrásků, ať máte co ukazovat vnukům. A víra prej pomáhá… To je zhruba podobná otázka, jak tady nastolit zpátky království České. Jak jednou vypustíte džina z flašky, zpátky už ho nenacpete.

              Vyhyneme, pane.

              1. Eště sou drobní a střední zemědělci co ořou, to zas ne že ne. A stříkají jen naprosto minimálně. Navíc se vzmáhá bión obilí a to docela dost i špalda. Bejvalo to drahý, jde to ustavičně dolů. Tak asi zas takovej problém není :)

                1. Tak určitě. Akorát že v globálu součet jejich výměry nepřesahuje velikost statistický chyby.

                2. Aní tí drobní už kolikrát nevořó.

                3. No, nechci ti brat iluse, ale tady u nas je nemalo drobnych zemedelcu a vsichni se drzi hesla „nestrikas = nesklizis“. Soused vedle ma nad mym polem taky kousek, toci tam jadro a brambory. A strika, co se do toho vejde. Kdyz mne poprve videl obirat mandelinky ruco fuco, tak z toho mel prdel a prej jestli mi to taky nema splichnout, az pojede na svoje. Slusne jsem podekoval a poslal ho do prdele.

                  Predloni jeho stara nemela nic blbejsiho na praci, nez jit k dochtorovi a ten ji nasel v klicni kosti raka. Doma velky diveni a tak jsem, pri setkani se sousedem, utrousil, ze holt strikani zeleniny je fajn vec, nez se ovsem nekde projevi rezidua. Aniz bych tim nejak konkretne myslel na toho raka, bo prokazatelnou souvislost samozrejme nemam. Babku dali nejak dokupy a loni jim pomahala s celou familii rucne obirat mandelinky…

                  1. Sysop
                    5.5.2019 v 20:20

                    Což furt nevyvrací, že to tak nedělá každej. Známí postříknou jen jednou obilí, jinak je třetinová úroda, a to ještě přefiltrují karlíci a slepice.

                    A jak řikám, bión i obilí se muselo rozjet tak moc, že je toho nabytek a dá se to sehnat za půlku co eště před pár lety. To nebude jenom vo dotacích, pže dotovaný je i chemický zemědělství.

              2. Ty plevele – to je zase tem, že se nevoře, pluh jim nepotrhá kořeně.

              3. On je to ale problém. Při hluboké orbě spálit 50.000l nafty je docela problém. Původní zemědelství na to používalo koně. A klidně bych vsadil boty na to že ta půda se rozpadá už od mechanizace zemědělství.
                Vrátit se zpět ke koním a přestat pěstovat takový pičoviny jako řepka a kukuřice. A hlavně vrátit se i k 4stupňovému zemědělství, že na pole tři roky po sobě sázím různé plodiny a čtvrtý rok nehcám pole ladem. To už se teď taky nevidí.
                Nejdrsnější když jsem onehda jel do Znojma a projížděl jsem hnědou mlhou. Nebo nevím jak to nazvat, ale prostě zničená zem, trochu větru a ty jemné částice se zvedli jak písečná bouře.
                Jo vysycháme a dopadneme jak v poušti. Prostě na určité množství lidí je určitý počet plochy půdy, které je uživí, jakmile se překročí počet lidí na kilometr čtvereční tak to jde prostě do prdele.

                Nejvíc se mi líbí ale ty zprávy o Severní Koreii, jak tam hladoví a každej má jen 300g jídla na den. Né že bych snedl víc, řekl bych že za den sním zhruba stejné množství, navíc sraček z agrofertu a masokostní moučky ve všech formách. A pak se dočtete, že ve Francii byly hladomory, při kterých umírali miliony lidí a další miliony emigrovali.

                Člověk je parazit a přemnožení je problém, proto bychom měli zavést podobné opatření jako v číně. Protože některé kobyly tady rodí jednoho demneta a pobírače dávek za druhým. V číně to mají vyřešené jedno děcko, max dvě a čau.

                1. Je to začarovanej kruh, protože zemědělství je defakto uzavřenej systém a pekelně složitej. A jak z toho vyndáte jednu podstatnou kostičku, celý to spadne.

                  Polím by prospěla hluboká orba, jenomže taková příprava půdy je dneska ekonomická sebevražda. Ale nejzásadnější průser je snížení stavů hovězího ve stájích, od toho se to tu všechno odvíjí. Nikdo nepotřebuje pícniny na orný půdě, třeba ten jetel (čmeldové!), kterej půdu obohacuje. Místo toho se pole vytloukaj, až se nakonec vytloukly řepkou a pšenicí ob rok. Kde byl kravín, je ruina, kde bylo JZD s 200 zaměstnancema (nebudu tvrdit, že mozoule měli úplně všichni), tam jsou dva zaměstnanci na celej katastr, který to musej stíhat + outsourcing ve žních a tak.

                  Voda se nemá kam vsáknout, nějakej humus je každýmu u prdele, osobně jsem pro se na všechno vysrat a zatravnit, nebo líp – zalesnit, ono si to za třicet let zase pomůže samo. Tohle, co je v současnosti, je už tak dokurvený, že to už nejde reformovat.

                  Leda snad prohlásit toho, kdo vyseje řepku, za zemskýho škůdce a postavit ho ke zdi.

                  1. Hele, ty 200konovy potvory utahnou osmerak obracak a zelena nafta vyjde i s dotacema za pusu. O tom se nesnilo rolnikum za prvni republiky. Jen holt jsou dneska lidi lini. Podmita se a finito. Kdyz se seje, tak se to projede vertikalni frezou, ktera jde jen par cm do hloubky a rovnou se tam supne osivo. Ne frezovani nejakych 15-20 cm, na to sere pes. Pak se, samozrejme, ani voda nema kam vsakovat, kdyz je pod tim beton. Je mi z toho taky na bliti.

                    1. Před deseti lety + jsem měnil nějaký pozemky a už tehdy to byl problém ty vyměněný zorat. Traktor navěšený všechno, co se dalo, a stejně akorát řval na zadních. Tak jsem zavolal kámošovi, co si přivydělává agroslužbama s fakt velkou bestií. Dopad úplně stejně. Museli jsme sehnat potupně po vsích tříradličák a pak se to jakžtakž povedlo udělat.

                      Tak co asi dneska…

                    2. Chapu, mel jsem to podobne. Propachtovavam svoje pozemky a pachtyri jsem rekl, at mi z toho vycleni ctyri ary na brambory, ze si je zasadim sam. Rikal mi, ze se z toho poseru. Pochopil jsem presne v okamziku, kdy jsem tam chtel v listopadu zaorat hnuj. Skoncil jsem na tezkym nemeckym dvojaku, co se mi tu valel u stodoly jeste od puvodniho majitele. Muj 30k trachturek ho trojbodem ani neuzvedl. Takze jsem schrastil Crystala a pekne nahluboko zoral a zaklapal. Pred sadbou brambor jsem to jeste projel polskou frezou, jde 20 cisel do zeme. Pak teprve brambory. Po teto zkusenosti jsem zabral dalsich nekolik aru a vse zoral, abych z toho udelal trojpole. Pachtyr si rval vlasy, ze to musi cely vyjmout z dotaci. No co, jeho dotace, jeho problem. Ja mu na ne seru, ja chci obdelavatelnou pudu.

                    3. Normálně je mi z dotací na blití, ale kdyby se tedy podmínily dotace třeba právě tou hlubokou orbou nebo zaoráváním mrvy nebo koneckonců tvorbou remízků a zatravněných mezí, což by mohlo zlepšit kvalitu a nasákavost půdy a zase zvýšit počet a různorodost hmyzu, myslím, že by si zemědělci hodně rychle zvykli zase poctivě orat a konat. A o tom to celé je. Dnešnímu zemědělci je stav půdy putna, ten potřebuje vytřískat co nejvíc výnosu za co nejméně nákladů a nejvíce dotací a po něm potopa. Kolikrát mu ta obhospodařovaná půda ani nepatří, tak co by se staral. Plus jejich lenost.

                    4. Pruser je, ze zpusob, jakym oni hospodari, neni prokazatelne spatny de iure. Cili nemuzes s nim zrusit najemni/pachtovni smlouvu z duvodu, ze ti kurvi ornici.

                      Soucasny dotacni system vede k horsimu hospodareni nez za bolsevika, protoze tehdy se ruzne nedosikalo a nedooravalo, sralo se na to, uvrate jako krava. Dneska kazdej dotovanej metr ctverecni dobrej a tim padem hmyz a ptactvo ma smolika.

                    5. Už jsem viděl pachtovní smlouvy, ve kterých bylo mimo jiné uvedeno, kolik čeho se do půdy musí nasypat. Splnění dluhu prokazuje dlužník. Ne, že by se nedalo fixlovat, ne že by to bylo jednoduché, ale kdyby měl propachtovatel zájem, není to úplně bez šance. To, jak konkrétně má být půda obdělávána lze sjednat také.

                      Je samozřejmě otázka, jaký zájem o takový pacht bude.

                    6. Tady na Sumave v nasem PP se dava cca 14t/ha v biorezimu, takze propachtovatel si muze celkem vyskakovat. Jina vec ovsem je, hadat se se sousedem. Jo, kdyz to patri nejake prazske s.r.o. (a ze tu takovych pozemku je), pak pachtyr drzi hubu a krok.

                    7. Ad CzechDave:
                      Když je Vám z dotací na blití, co takhle se zamyslet nad tím, jak by to vypadalo, kdyby se nedotovalo. Ani zemědělství, ani řepka do nafty, ani soláry na polích. Nic.

                    8. Re: PanPredseda
                      5.5.2019 v 21:12

                      Ono je potreba to rict celou vetou: „jak by to vypadalo, kdyby se nedotovalo v cele EU“.

                      Jak?

                      V pohode.

                    9. Převálcovali by nás dotované USA a dovoz z tropických zemí se 2 úrodama za rok.

                      Kdyby ta EU nezasáhla tak nám cukrovarnictví zničí kvalitní třtinový za 1/3 ceny. Holt globalizace.

                      ps: to si ve smlouvě nemůžeš vymínit že jednou za dva roky hlubokou orbu a omezené používání chemických sraček?
                      Případně dohoda že jednou za 3 roky tam vysadí pícniny nebo zelené hnojení co se zaorá?
                      A nebo smlouvu uzavřít na dobu určitou s tím že když ti bude kurvit půdu tak pápá?

                    10. @CzechDave Technická nepříliš podstatná: Mrva se vyváží ze stáje na hnojiště. Tam se nechá uležet na hnůj a ten se teprv může vyvézt na pole. Hnojit mrvou není nejlepší nápad.

                      Co je ale podstatný a to i když si odmyslíme všeobecnou špatnost dotací: Abyste měl hnůj, musíte mít fungující živočišnou a to včetně odbytu. A už u tohoto faktu jste s loďkou na útesu.

                      A orat bez hnoje je úplně nahovno.

                    11. Re: Arnold J Rimmer
                      5.5.2019 v 21:14

                      U nas siroko daleko vsichni chovaji na rostech. „kdo by to kydal…“. Tim padem je zrejme, proc se do pudy pak rvou Buresovy granulaty.

                    12. @Sysop Roštovej chov bych bez milosti zakázal. Nechat krávy ležet ve vlhkým průvanu odspoda může jenom hovado. Celoživotně nenávidim roštový chlívy.

                    13. Re:Arnold J Rimmer
                      5.5.2019 v 21:42

                      To je tezky, kamosova zena je tady veterinarka a rikala mi, ze se ty kravy maj ted lip, nez kdyz je ty hovada nechaly valet ve srackach nekolik dni, zejmena v zime.

                    14. @Sysop: Asi bych ji nenechal odčervit ani kocoura, odbornici.

                      Jenom ty gynekologický problémy na roštech – každá druhá kráva zhnisaná -> výplach za výplachem, to je panečku spotřeba ATB. Průměrná březost o desítky procent nižší a tak by se dalo plynule pokračovat do nekonečna.

                    15. Re: Arnold J Rimmer
                      5.5.2019 v 21:53

                      Nemam s chovem krav na rostech zkusenosti. U nas doma byly vzdy na podestylce. Mozna ale je to i o chovateli, ze pokud je to prase a debil, tak je kravam na rostech lip. Ale fakticky to nevim.

                      Zena ma na rostech karliky, protoze jsou to angory a seno/slama znehodnoti srst. Nikde zadnej pruvan, konstrukci karlikarny jsem udelal celodrevenou, pod rosty jsou laminatovy odkapy a vsude teplo a cistoucko. Jen holt se na to muzou dat az dvoumesicni karlici a strihat drapy, aby netrpely tlapy. Pak jsou v pohode. Nejaky seno si stejne pod sebe obcas nahazeji a nikde zadny chcanky. Chapu ale, ze karlik neni krava.

                    16. Ad Sysop:
                      Danke, že jste mne po(o)pravil.

                    17. Re: PanPredseda
                      5.5.2019 v 21:31

                      Gern geschehen :-)

                    18. Někde to ještě funguje. Jedno z polí naproti mému domu bylo na podzim oráno pluhem. Před pár dny nám na horizontu vyrostlo hnojiště. Hmyzu tu máme zatím spousta.

                    19. AJR: Ono zřejmě záleží na kraji. Já díky svým cestám do práce jezdím denně po pomezí Krumlovska a Prachaticka, což je v podstatě už podhůří Šumavy. Je to tam nádherná krajina a když jedu z práce, občas zastavím, vylezu z auta a jen se chvíli kochám těmi panorámaty :). Ale co jsem chtěl napsat: cestou míjím tři velké kravíny, kolem kterých jsou louky hnojené právě hnojem z těch kravínů. Není to tak dávno, co jsem na jedné louce viděl traktor s rozmetadlem. Skoro denně tam také potkávám traktory s velkými vleky plnými hnoje, jak to zjevně vozí i někam dál. Netřeba připomínat, že ve dnech hnojení se široko daleko šíří typický odér. Mě nevadí, není to vysloveně nepříjemná vůně a je to doklad toho, že ne všude ještě zanevřeli na klasické metody polního hospodaření :).

                    20. Re: CzechDave
                      5.5.2019 v 21:31

                      Tak jim preju, at se udrzi a neskoupi je postupne Bures, jako to je treba na Klatovsku.

                    21. Btw, u nas v praci je to tak, ze fabrika stoji uprostred luk a ty se strikaji mockou, pricemz smrad je tam uz treti tyden a Bavoraci nemaji nejmensi problem v praci vetrat. Je teda fakt, ze nemalo z nich je ze statku, ale i tak, v Germanii zrejme klasicky zpusob hospodareni ma tuhy korinek.

                    22. Sysop: Tahle vůně byla naprosto běžná i na vesnicích mého dětství a nikdo to tehdy také neřešil. Proto ty kravíny beru trochu jako i nostalgii, protože jejich majitelé zřejmě nejsou líní jet ještě postaru.

                    23. Re:CzechDave
                      5.5.2019 v 21:40

                      Tak ja jsem taky odkojenej vesnici a je fakt, ze kravy urcite smrdi min, nez prasata. Dokonce se da rict, ze krava i voni, kdezto prase smrdi porad. U tech majitelu je to zrejme otazka zpusobu hospodareni. Maji mozna jeste starou techniku a tak radeji vrazi dotace do jinych veci, nez nakup poslednich modelu NH nebo JD. Ja jim fandim.

                    24. Kráva je holt býložravec, prase všežravec. A je od nás natolik blízko i daleko, aby se nám ošklivilo.

                    25. Coz o to, pro mne je prase sympos, ostatne je i inteligentnejsi, nez pes. Ale fakt je, ze jak to neni podsvince, uz je kolikrat driv citit, nez videt. Kdo vylezl z prasecaku, toho poznas urcite driv, nez kdo vysel z chliva od krav, nebo koni. Bezpochyby je to tou stravou.

                    26. No ono je co se týká pachových vjemů hlavně rozdíl, jestli tu krávu futrujete namrzlou březnovou krmnou řepkou, anebo bylinkama s mateřídouškou ze škalek. V prvním případě vám garantuju, že si místo čuchání budete pečlivě hlídat každý kraví kejchnutí.

                    27. Jsem tuhle videl nejaky video o tom, jaka neskutecna prasarna byla naucit kravy zrat kukurici, na kterou puvodne vubec nemely zaludky staveny a udajne to je pricinou vzniku nekterych novych kmenu bakterii, ktere nyni delaji problemy pri zpracovani masa. Nechci kecat, ale jestli snad nejaky kmen E-coli je primo dusledkem kukurice u prezvykavcu…? Musel bych hledat.

                    28. Na nadužíváni ATB asi nic nemá.

                      Pokud se týká kukuřice, má tak tvrdý semínka, že to nejsou schopný strávit, leda byste jim to pomlel. Proto byly taky exkrementy po siláži plný žlutejch kuliček.

                      Musíte rozlišovat, jestli jde o krmení kukuřicí jakožto rostlinou, nebo o pokus krmení kukuřičným šrotem. To druhý se tady asi nikdy nijak významně nepraktikovalo, to mi přijde poněkud … americký.

                    29. Presne, ten srot zkrmuji Amici a krave uplne prekopali zaludecni mikrofloru. Nekde na netu o tom byl hodne dlouhej dokument, jaky je to svinstvo, ale holt vynosny.

                    30. Může bejt, tam nevědí co s kukuřicí a kukuřičnej šrot je celkem známej prevít. Takhle to zní uvěřitelně.

                      Ale evropskejch podmínek se tohle netýká.

                  2. re: Arnold J Rimmer 5.5.2019 v 19:39

                    Když se to vezme kolem a kolem, tak nejzásadnější průser je zavedení mechanizace. Mechanizace přišla s vynálezem automobilu a od té doby, cca za 60 let, se v dopravě úplně přestali využívat koně. Tím pádem pro ně nebylo potřeba krmivo, tedy nebyl z nich hnůj a celý řětězec se přetrhal. Díky mechanizaci bylo v zemědělství méně lidí, změnily se postupy, tím i pole a louky (remízky, meze, meliorace atd. apod.) a šlo to jedno s druhým tam, kde je to dnes.

                    1. To si úplně nemyslim. Koně sice ubyli, ale hovězí zůstalo a to je klíčový. Dokud se při používání mechanizace dodržovaly agrotechnický postupy, bylo všechno relativně OK. Sice se můžeme bavit o měrným tlaku koňskýho kopyta vs. gumy padesátky, ale pořád je to relativně nevýznamný. Jako jo, seno se v horalu otřepe a rozmlátí, ale furt se to ještě snese.

                      Skutečnej průser začal nastávat, když se začaly nenápadně měnit agrotechnický postupy. Třeba to seno, problém neni ve stroji, ale že nekopilo, čímž nedošlo k propaření a následný fermentaci, protože na kopku sena nikdo nikdy stroj nevymyslel, tak se to jednoduše vypustilo, a začla se místo sena sklízet uschlá tráva. Následný zdravotní problémy zvířat se začaly řešit injekční stříkačkou a už se to začalo pomalu vízt…

                    2. Hnoje a jinych hnojiv byl nedostatek uz okolo roku 1900. Kdyz Haber a Bosch dokazali v roce 1910 ve velkem vyrabet amoniak ze vzdusneho dusiku, dostali za to Nobelovku.

                      https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_the_Haber_process#A_pressing_need

                      Jinymi slovy, umela hnojiva se pouzivala dlouho pred masovou mechanizaci.

                    3. Předtím guáno.

                    4. On byl prej nedostatek hnoje v podstatě po celou historii lidstva. Krávu měl málokdo, koně taky, kozíma bobkama toho moc nepohnojíš, Slepičince nestačily a prasata se začaly chovat v chlívku poměrně nedávno.

                    5. Hlavně je třeba si uvědomit, že to byl jen koloběh živin. Co dobytek a lidi spásli, to se na pole vrátilo.
                      Umělá hnojiva byla převrat, který zároveň způsobil závislost zemědělství na technologii a na energii dodávané zvenčí.

                    6. Jo, a aba byl ten koloběh funkční, tak kvůli „zákonu zachování hmoty“ 3/4 lidstva chcípalo hlady. I v ČSR byla podvýživa zasahující vysoké jednotky až nízké desítky % obyvatel!

                      „Zelená revoluce“ umělých hnojiv byl dar z nebes, který
                      a) způsobil, že lidstvo nevymřelo hlady jak předvídal Malthus a genocidální „filosofové“ z Římského klubu
                      b) celý „první“ a „druhý svět“ měl poprvé v historii dostatek, ba nadbytek jídla

                      Problém není v „umělých hnojivech“, ale v jejich zneužívání k honbě za maximálními krátkodobými výnosy bez ohledu na dlouhodobé následky. Tzn. na „africkou“/“cigánskou“ mentalitu Vysoké časové preference. Kterou shodně sdílí jak kapitalismjus (kvůli akciovým trhům hledícím na kvartální report), tak socialismus (kvůli vykazování plnění plánu).

                      Jediné co netrpělo Vysokou časovou preferencí byli malí soukromí zemědělci, kteří hospodařili na vlastním, tudíž se silně starali aby si nezničili svou vlastní půdu a předali ji svým dětem a tudíž měli Nízkou časovou preferenci – a přitom a nebyli vystaveni likvidačnímu tlaku globální konkurence s pronajatou půdou a Vysokou časovou preferencí.

                    7. Další změnou (s daleko větším potenciálem průšvihu) budou genetické modifikace (tedy laboratorní, jich hlavní výhodou je rychlost, šlechtitelství je na dlouho). Začalo to odolností proti škůdcům, plísním, ale už jsem četl i o snaze upravit náročnost na vodu, atd. Krom trvalých zásahů do DNA se experimentuje s postřiky mRNA, které by provedly modifikaci vlastností rostliny dočasně (vypadalo by to, jako by se v rostlině exprimoval gen např. pro nějakou fungicidní látku, ale ve skutečnosti by byla produkována jen dokud by se nespotřebovala mRNA).

                    8. Především tam chybí tenhlencten Gejza Dusík. To je limitující faktor. A když to s ním přeženete tak ho zas máte ve studních.
                      Protože je dobře rozpustný tak se silně vymývá z půdy. Jakžtakž ho dokáže udržet jen kvalitní humózní půda a postupné uvolňování z rozkládající se biomasy.
                      A pěstování bobovitých které jako jediné dusík neberou ale dodávají do půdy.

                  3. Co jsem se bavil se zemědelci, tak problem je v tom že jsou špatně nastavené pravidla dotací. Čím větší pole tím více peněz, ale je to v tomto smyslu dotáhnuto k doslovnosti. Tudíž nejvíc peněz zemdělec na dotacích dostane za kus celistvého pole bez přerušení. Proto ti zemědělci nesnáší sloupy na polích ačkoliv jim nevadí, proto se likvidují remízky. Čisté pole má prostě větší koeficient násobků dotací než pole které je přerušeno remízkem nebo sloupy energetiky.

                    Takže volím SPD, aby se přestali vykrmovat neziskovky a gender studie ztratila smysl. Uvidíte že jakmile se neziskovky odříznou od koryt jak tu najednou budeme mít spoustu lidí na práci. Odříznout nebo upravit dotace aby se zemědělcům vyplatilo dělat remízky a uvidíte, jak se věci změní.

                2. Ten zlej bolševik nejen že oral a vozil hnůj na pole, ale občas se dělala i velmi hluboká orba speciálním pluhem do 50-60 cm na rozrušení toho utuženého betonu v hloubce.
                  A sázely se topolové větrolamy aby na suchém jihu nebyly písečné bouře jak v Arizoně a neodnášelo to ornici pryč.

                  Hodně prachů se cpalo do zemědělství. Pak přišel Klaus a řekl že zemědělci si na sebe musí vydělat. V situaci kdy všechny vyspělé země zemědělství masivně dotují. A místo sázení větrolamů se stavěly mramorem obložené paláce.
                  Máme co jsme chtěli.

                3. re: SkReT

                  Jdou s těma regulacema porodnosti do řiti, mohu jich poprosit?

                  Stav obyvatelstva na tomto území byl nevyšší na počátku WW II, něco přes 11 milionů. Poté, co část obyvatelstva byla odvezena vojenskými vlaky na frontu, kde ve výsledku měla možnost buď padnout, nebo padnout do zajetí (rozdíl tu byl, to druhé bylo větší utrpení, ale část to přežila), přišly dekrety a odsun/vyhání. Zůstal asi 9 milionů.

                  Tetno stav postupně dorostl k dnešním něco přes 10,5 mil., což je v poslední době drženo či zvyšováno především migrací, loni byla natalita o 2000+ nižší než mortalita a zatím co do porodnic budou teď nastupovat slabší ročníky z devadesátek, které zřejmě populační křivku neudrží ani na současné úrovni (a ta nestačí na prostou reprodukci ani těch současných rodičů), tak do márnic se nám pohrnou ročníky poválečné, cca. o třetinu početnější. Tedy přirozenou cestou byl stav obyvatelstva klesal již nyní a pokud se něco nestane, tak do doby, kdy budeme pochodovat na hřbitovy my ze sedmdesátek, se tento stav nezmění. Nárůst obyvatel bude (pokud bude) zajišťovat jen a pouze imigrace.

                  Krom toho uživit zdejší obyvatelstvo ze zdejší krajiny by nebyl problém, pokud by obyvatelstvo nechtělo maso každý den, kdyby „snědlo i šlupky z brambor“ tak to (podle Mistrala) dáme i tradičními technologiemi bez ropných hnojiv a mechanizace. Je nás cca. tolik jako v roce 1928.

                  Pobírači dávek – Již jsem to tu psal onehdá, ale představa o tom, že více dětí mají především socky, nenachází v mém okolí dostatečný odraz: architekt+sekretářka: 4 děti, masérka+nižš. manag.: 5 dětí, učitelka + IT: 4 děti, učitelka + mistr: 4 děti, stř. manag. + účetní: 3 děti, úředník + úřednice: 3 děti, ? + učitelka: 3 děti, historik + učitelka/překladatelka 7 dětí (nebo 8, tam to nestíhám sledovat), obchoďák + učitelka: 3 děti, atd..

                  1. U nás (SV okresu Ústí nad Orlicí) má většina lidí děti dvě, v poslední době spíše jedno. 3 děti nejčastěji vysokoškolsky vzdělaní katolíci, případně rodiny, kde ty tři zvládli nadvakrát. 4 a víc tu nemá skoro nikdo. U nás ve farnosti vím o jedné rodině, mimo farnost ve městě o jedné další. U kamaráda na Ostravsku je to do tří dětí víceméně stejné, 4 a víc pak jsou typicky snědí pobírači dávek.

                  2. Měli by vám tam zavést nějakou televizi nebo jinou civilizační vymoženost. To by se pak večery trávily jinak, než dupáním.. :-)

  7. Ty žlutý blatouchy jsou vlaštovičník. Čmeláčice asi neví, že je to plný alkaloidů a je to dobrý na dělohu a bradavice a tak se nesjede a bude samá bradavice, navrch s mizernou dělohou.

    Je třeba nalákat je na jetel. Ten je pro ně hodně sexy, zhruba jako platinová karta pro blondýnu.

    1. No jo, ale jetel představuje zásadní risiko pro děděčka z úvodu.

      1. Jetel je v tom celkem nevinně, že je dědek levej a uřízne si kus prdele, neni jetelovo vina.

        1. Není od Vás hezké, takhle odsoudit chronologicky zasloužilého jedince mužského pohlaví jen proto, že je zručnostně znevýhodněný.

  8. „Gratuluji“ k získání myšího matroše.

    Včelaři si stěžovali na loňský rok, že na jaře skoro všechno začalo kvést ve stejnou dobu. Včely jednoduše nestíhaly nastřádat v úlech dost zásob než vše zase povadlo a opadalo. U nás museli včely přikrmovat cukrem ještě před stočením medu. Divoce žijící čmeláky samozřejmě nikdo nekrmí, asi chudáci měli bídný rok, opylovači si také určitě více konkurovali než obvykle.

    S těma kytkama to nebude tak jednoduché.
    U květů je potřeba zohlednit to, že narozdíl od hmyzu nevidíme UV. Takhle nějak asi květy vidí ptáci (stejně jako hmyz vnímají UV) https://images.dailykos.com/images/427328/large/uv-flowers.jpg , jinak řečeno, dvě kytky, které nám připadají skoro stejné mohou pro hmyz být naprosto odlišně zbarvené a naopak. Ta preference asi ale vůbec nebude o barvě, ale o tom že v těch fialových kytkách byl prostě v tu dobu nektar. Různé kytky kvetou v různou dobu a mohou dávat nektar, pyl a medovici (nějak si ale nedovedu představit čmeláka, jak sbírá medovici. Medovice je to, co teče například ze mšic, medovici sbírají kromě mravenců i včely). Je potřeba to nějak rozfázovat, aby tam v průběhu roku pořád něco bylo. „Eugenikou“ takto aplikovanou můžete posílit jenom jednu malou část sezóny na úkor zbytku. Protěžujte ty kytky, co se označují jako „medonosné rostliny“.
    Zmiňovaná řepka je prý paradoxně pro včely super zdroj nektaru, za předpokladu že ji ovšem jezeďáci nezlijí insekticidy. Tuším, že je tam snad nějaké omezení používaní insekticidů na vzdálenost pole od registrovaných úlů, na to se ovšem z vysoka kašle.

    Nesouhlasím s názorem, že čmeláci nejsou dobří pro byznys, čmelák má oproti včele několik výhod. Například je schopný létat za mnohem nižších teplot než včela medonosná. Jestli bude květen tak studený, jak slibovali v televizi, tak ten rozdíl bude určitě patrný.
    Také existují druhy rostlin, které umějí opylovat jenom čmeláci speciální superschopností: https://www.youtube.com/watch?v=SZrTndD1H10 Stejným způsobem opylují rajčata (žluté kytičky, žádný nektar jen pyl), jsou v tom prý mnohem lepší než včely.
    Vždyť se rozjel byznys i se čmeláky samotnými.

    1. Fialova jednoznacne vyrazneji pritahuje jak vcely, tak cmelaky. A mohou klidne qest paralelne s jinymi qetinami jinych barev. Zena ma nekolik druhu levandule, ktere naqitaji postupne a casto prinese domu sklizen i se cmelaky, kteri se odmitaji pustit.

      1. Když jsou na kytce, to je výhra pro kytku. Důležité je, jestli si i oni z toho něco odnesou. Můžou tam totiž taky ,obrazně řečeno, vyškrabávat prázdný hrnec a odlétat třeba s prázdnou.
        Na medonosné kytky existují seznamy a tabulky, namátkou http://jjvcela.sweb.cz/soubory/vcely23.html

  9. U nas v kopcich nad Lipnem uz o velikonocich probehla prvni bitva s vosama. Kralovna ktera byla videt z dalky, jaka to byla velka zla svine, a asi tri nebo ctyri vosy zacaly stavet hnizdo hned pod oknem ve zdi, tak jsem jim dal k hnizdecku pasticky, a vysavac ktery jsem ovladal na prodluzovacce primo od pocitace za oknem.

    Mel jsem dve pasticky typu nadoba s vodou, jednu s medovou vodou a druhou s kureci sunkou. Po tydnu jsem zjistil ze tu kureci sunku nezerou ani vosy, ani kocky, ani me nechutnala, takze nic moc… Nicmene dve vosy a kralovna se chytly na med, a jednu jsem vysal vysavacem s dalkovym ovladanim, a hnizdo bylo eliminovano.

    Celou tu dobu mi po zahrade plne pampelisek litali cmelaci, diky clanku jsem pochopil ze zrejme hledali hnizdo. Tak tedy doufam ze v moji stodole zadne nenasli :-) Ted je zase -1 takze nic moc pocasi na litani, a hmyzy jsou zalezli.

    1. Nejlepší pastí na vosy je zavařovačka s pivem (teď nevím, jestli oslazeným). Včelám to smrdí. Máma ji dávala ke včelínu a vždy byla plná utopených vos. Včela žádná.

      1. Staci sladka voda, ale ne jen cukr, spis med nebo syrup s vodou a malinka kapka octa. Vosy ocet neresi, vcely odpuzuje. Skoda piva, navic pivo na nevhodnem miste umi docela pekne smrdet.

        1. teď otázka, má v době nedostatku hmyzu likvidovat i vosy? Mám tu hnízdo o velikosti vlašského ořechu, ale nechali ho a uletěli pryč. nechápu.

          1. Vosy, pokud nemaji hnizdo nekde, kudy potrebujes chodit, jsou uzitecny bo chytaji mouchy. Ale pokud je mas treba u okna, dveri, nebo zradelny, pak je zadelano na problem.

          2. Příroda se mění. Je to migrace těch vos, migrace probíhá u celé živočišné populace (teď nemyslím globální migraci lidí), normálně funguje tak, že ptáci, želvy, kopytníci, tuleni, ryby a hmyz migrují za zdrojem potravy, za účelem vyvedení mladých, anebo aby se vyhnuli nepříznivému období. Třeba žáby migrují za normálních podmínek jen několik metrů. Ta živočišná populace migruje po staletí po stejných trasách. Jenomže člověk velmi změnil ráz krajiny a živočišná populace tím začala měnit i své migrační návyky, protože má zlikvidovány nejen některé migrační trasy v té přírodě, ale má zlikvidovány i přirozené zdroje potravy a místa, kde pravidelně vyváděla potomstvo. Příroda změnila svůj původní charakter, protože člověk ji narušil její DNA.

        2. Cetl jsem na internetu ze na jare vosy zerou nektar, a na podzim kdyz se pripravuji na zimu jdou i do masa. Rekl bych ze to tak opravdu je pac tyhle jarni vosy se sunky ani nedotkly, a vsechny tri sly za vodou s medem.

          1. Vona taky nejni šunka a šunka, člověk narazí na šunku, kterou by mohl i vegan…

    2. Myslím, že skúsiť s prírodou spolupracovať je prínosnejšie a z dlhodobého hľadiska aj jednoduchšie ako s ňou bojovať. Čo tak hmyzu postaviť nejaký hmyzí hotel, resp. predpripraviť osám miesta kde môžu založiť „úľ“ bez toho aby ste si prekážali. Ja Vás chápem – ani mne sa nepáčilo keď som dostal žihadlo do nohy od osy, ktorá chránila svoje larvy v „úli“ pod starým stolom na ktorom som sa rozhodol robiť buchot pri spracovaní dreva.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!