Chvilka pro milion chvilek - zpět na článek

Počet komentářů: 239

  1. Tato země od roku 1939 nikdy nefungovala na demokratických principech. Nacismus byl v r. 1945 vystřídán vládou oligarchie (v čele státu stály nevolené, nepotvrzené veličiny bez politického mandátu, neb neproběhly parlamentní volby, prezidentem byl vlastizrádce dr. Beneš, rovněž bez politického mandátu, neb v roce 1938 abdikoval a znovuzvolen nikdy nebyl), tento stav ukončil nástup bolševismu o tři roky později. V roce 1989 pak bolševický režim nahradilo krátké období chaosu (spuštěného ostatně záměrně, aby si nová garnitura mohla v klidu nahrabat majetek a aby se lidem začalo zajídat, že nad nimi nebdí všemocná a tvrdá ruka státu) a de facto bezvládí, jež přešlo v plíživý nástup neomarxismu. Takže dovolávat se demokracie je v Čechistánu totéž, jako hledat řeku na Sahaře. Není tu, několik desetiletí nebyla a zřejmě v historicky dohledné době ani nebude.
    Pokud si připomeneme (což s nevelkou námahou pro mozkové závity pochopí každý myslící člověk), že listopad 1989 nebyl žádným převratem, ale řízeným předáním moci, nedalo se nic jiného ani čekat. Kapři si rybník sami nevypustí. Komunisté si pouze uvědomili jednoduchou pravdu: Pokud vezmete lidem svobodu, budou se vzpírat a snažit se ji získat zpět. Jestliže je ale přesvědčíte, aby se jí postupně vzdali sami, máte je v hrsti a oni si toho ani nevšimnou. Jako ta příslovečná žába, kterou hodíte do hrnce se studenou vodou a postavíte na kamna. Nechá se uvařit, aniž by se pokusila o záchranu, protože není schopna postřehnout pozvolnou změnu teploty.
    Lidi zlatí, chtěli jste na konci divokých 90. let vládu pevné ruky? Chtěli jste pořádek, mantinely, sociální jistoty, pevnou ruku státu a tvrdé zákony? No tak je máte. Nelíbilo se vám, že každý musel ranařit sám za sebe. Smrděla vám svoboda, volali jste po karabáči. Tak si teď nestěžujte, že máte rozšvihanou prdel…

    1. Jestli si tu demokracii moc nemalujes. Ba naopak totiz, ten bordel, co tu mame, vcetne zlodejin a bujeni statu, to je zastupitelska demokracie v plne parade.

    2. Ostatně i převrat v roce 1917 byl pěknej švindl. Bo velmoci a skrytá globální vláda měli už dávno předtím naplánované rozdělení R-U a de facto rozjebání celé evropy, aby ji mohli znovu složit dle svých představ a potřeb.
      A zase si na tom převratu královsky nahrabala úzká skupina lidí kterou nebudu jmenovat bo bych mohl být nařčen z antisemitizmu :)
      Lidi na společenském dnu žrali hlínu jako předtím.

      To rozjebání evropy se nakonec nedotáhlo do konce a dotahuje se to až teď pomocí migráčků, islámu a kulturního marxizmu, mezitím jsme zažívali období solidní stability.
      A to jen díky báťuškovi Stalinovi, který se nemínil smířit s podobným rozjebáním Ruska pomocí británií sponzorovaného Hitlera. A tak se s rudou armádou zastavil až v Berlíně.

      1. kaBrnaku: Stalin měl sice své světlé chvilky (hlavně když zatnul tipec kulturním revolucionářům ve dvacátých létech), ale nemělo by se zapomínat na to, že Rusku pustil žilou a přerazil mu páteř.

        1. A spolu s Leninem zahubili víc vlastních poddaných, než všichni ruští nepřátelé dohromady. Kdo by s takovejma vládcema potřeboval ještě nepřátele.

          1. A jako hezkou tečku za svou vládou vyhodí do vzduchu reaktor s 200 tunama jaderného paliva…

      2. Ježiš, Stalina sem vůbec netahejte, nebo to bude nadlouho.
        Na místě současné politické garnitury bych spíš dával pozor, aby historici nakonec období reálsocialismu neoznačili jako nejstabilnější období v dějinách Čechů i Slováků.

        1. Nene, to byla doba Metternichova :-)

          1. Nejstabilnější období české historie bylo rozhodně 1867-1914. Metternichův a Bachův absolutismus měly svoje mouchy, i když to nebylo taková bída jako komouši.

            1. A narozdíl od období 1948-1989 to bylo období rozkvětu, rozmachu a narůstající prosperity a v předvečer první světový patřily Země Koruny České k nejvyspělejším a nejbohatším regionům světa. Pak už to šlo akorát kontinuálně do prdele až do konce toho zkurvenýho dvacátýho století.

            2. On ten dualismus taky nebyl žádnej med. Metternichova doba měla výhodu geopolitické stability – žádný evropský stát neměl na to stát se hegemonem. Sjednocením Německa se to dramaticky změnilo, ta země najednou nevěděla, co sama se sebou. Příliš velké pro Evropu, příliš malé pro svět…

              Dneska se posmíváme českorakouským obrozencům, že vzhlíželi k Moskvě, a rádi zapomínáme, že ti německorakouští vzhlíželi k Berlínu (nikoli k Vídni)

              1. Z tohohle pohledu se to tak brát dá, to je pravda. Nicméně pokud se nepletu, tak v Metternichově době zase v Evropě dost řádily revoluce, národnostní pnutí a ostatně i sociální změny (pozemkový reformy, nástup buržoazie a podobný). navíc tu v Rakousku ještě furt byla robota (a v Rusku nevolnictví, muhehe). To už bych řek že za dualismu byla politická situace klidnější, Evropa si rozparcelovávala svět a doma měli celkem klid (relativní, samozřejmě)

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017