Chvála Rotačky aneb jak je to s tou průmyslovou revolucí 4.0 - zpět na článek

komentářů 254

Přidat komentář
  1. Dedku, tebe to pise, jak Palackemu kecá. Pobavilo velmi. +++

    1. Ano, čtivé to je, a po vložení do Wordu i hezky barevně podtrhané. Autor tomu mohl věnovat ještě pět minut…

      1. Tak já jsem prakticky analfabet, takže se mohu jen stydět (no, mohu tvrdit, že se stydím).

        1. Hele ale zase laser pribity… Pobavila me predstava laseru pribiteho k robotu hrebikama.

          1. No, analfabet no. V každém případě ani to by mě moc nepřekvapilo. Spíš to tam ale někdo přimakití šroubem s předvrtem.

  2. Myslím, že s Priemyslom 4.0 to bude zhruba rovnako ako s Webom 2.0 :-)

  3. Já to říkám furt. Každej kravaťáckej zmrd, předím, než dostane mandát na funkci a vymejšlení píčovin, by měl povinně strávit dva roky u pásu na šichty.

    1. Tak to chtěl Baťa blahé paměti.

      1. Tak jsem to například absolvoval i já v roce 1988. Než jsem mohl nastoupit jako konstruktér, musel jsem absolvovat tzv. kolečko, tedy měsíční práci na různých provozech – počínaje lisovnou (tam jsem, pravda, nemusel ohluchnout za celý měsíc), přes svařovnu, lakovnu, montáž, expedici po různé kanceláře (ekonomické či technologické). Teprve poté jsem mohl vstoupit do konstrukční kanceláře Ing. Šedivého a teprve od té chvíle začala běžet tehdy běžná desetiletá lhůta, během níž bylo adeptovi umožněno se buď totálně znemožnit, nebo se vypracovat na schopného konstruktéra (a že z těch blbců tam tehdy nepřežil opravdu ani jeden).
        A to nebyl žádný komoušský vynález. Tato praxe byla převzata z První republiky, kdy to bylo nejen naprosto běžné, ale u určitých profesí i nezbytné. Paradoxem potom bylo, že často nejvíce „šikanovanými kolečkáři“ bývali potomci majitelů či řídících pracovníků téže firmy, neboť si jejich otcové dali velmi záležet, aby stromeček, s nímž počítali do budoucna na ty nejvyšší pozice, dostatečně ohnuli během výuky.
        Tehdy lidé nevěřili, že schopného managera stvoří jakási zázračné škola plná dogmat a barevných grafů, ale pouze praxe, při níž dotyčný sám pochopí problematiku jednotlivých provozů a bude schopen z nich vyvozovat patřičné závěry.
        Pokud je mi známo, například u lékařů toto kolečko více méně přetrvalo dones (přecijen tam hromady mrtvých těžko okecáte barevnými PowerPointovými prezentacemi).

    2. Na to neni cas. Dnesni radobyskoly chrli hromady polovysokoskolaku (rozumej Bc.) a nikdo se nebude zdrzovat mezipristanim v realne vyrobe, protoze pak by se mohlo stat, ze student bude z praxe vedet vic, nez kantor, kterej zrovna dostal pridano.

      1. Není to tak úplně pravda. U nás programátor v CAMu dva roky ve výrobě než se posadil natrvalo za PC (a že je to na výstupu pozitivně vidět…) Programátor výroby a broušení nástrojů sám momentálně rozjíždí Waltra s boží rukou a podřízené dostane až sám zvládne celý proces (rok maximálně dva :-) Tento postup se firmě potvrdil jako maximálně efektivní.

        1. Jenže to děláte v malé firmě, že?

      2. Sysop 6:14
        U nás v korporátu býval spíš opačnej fenomén. Mladí hoši (ať už Bc nebo Ing) naskočili do procesu – většinou ti se zájmem o techniku začínaj na pozici technologa – je to ideální, poznáš procesy i lidi, máš spoustu práce jak s technikou, tak s projekty. Ve škole se naučíš hovno (čest výjimkám). Ten technolog začne dělat svojí práci dobře tak cca za rok, záleží na tom, jak mu to pálí.
        Pak se chtěl mlaďas posunout – finančně a kariérně – a ejhle, jediná cesta jak si významně polepšit byla přes nějakou manažerskou pozici. Takže talentovej program, nalejvárna, psychosračky a ve finále z dobrýho technika mizernej vedoucí.
        Naštěstí se toto poněkud upravilo a lze kariéru rozštěpit, aby se mohl i technik rozvíjet do seniorních pozic, aniž by se změnil ve vedoucího. Ale trvalo to a furt to není ideálně nastavený.

        1. Přesně. Znám šikovného týpka z VUT co se do 35ti zuby nehty držel pozice řadového inžinýra, ačkoliv ho firma tlačila na vedoucí místo. Což obnášelo to, že se vzdálí praxi v oboru, bude se muset otravovat s podřízenými věčně nespokojenými s nízkými mzdami, s nastoupivšími absolventy v praxi zatím zcela nepoužitelnými.
          A plat by se mu nezvedla až tak dramaticky aby vykompenzoval ten stres a opruz s tím spojený.

          Ve vykradeném bantustánu jménem ČR, je vedoucí místo jediné, na kterém se dá slušně uživit, ale za cenu buzerace shora a nasranosti zdola, kdy se po vás chce uplést bič z exkrementu. Tedy co nejvyšší výstupní kvalita za co nejnižší náklady a mizerné mzdy pro vaše podřízené.

          Pamatuju, že před pár lety byl nástupák absolventa VUT do nadnárodní firmy 21 000 čistého. A žádné extra navyšování se pak už nekonalo. Takže na tom byli hůř než leckterý středoškolák s 10 lety praxe.

        2. Ja beru kluky, co jsou v modelu 50:50, cili pul ve stredni skole a pul v praci. Funguje to vyborne k oboustranne spokojenosti. A pokud chteji lepsi plat, tak, holt, museji si dodelat vysokou. Funguje to dobre.

      3. Bylo celkem vtipné, jak se po revoluci na ČVUT na studijním formálně vždy ptali těch, kteří zanechali studia a měli potřebný počet uzavřených semestrů, zda budou žádat o titul Bc. Nikdy jsem nezažil jediného, kdo by o tento titul „nedoštudovaného inženýrka“ stál.

        1. A pak na výběrovém řízení brečeli, že ten flek dostal chytrák, co aspoň ten titul Bc. měl.
          Ikdyž pravda, komunistická inženýrská šlechta na vedoucích místech mezi sebe nerada pouštěla plabs s Bc. nedej bože DiS.

          ps: Bc a DiS se začaly udělovat až kolem roku 2000, možná pár let před

          1. Ano, dnes mnozí litují, protože dnes je to titul. Tehdy to byla ostuda.

            1. Ty tituly, nebo absolventy vyhozené v posledním semestru začaly brát vážně až ty zemanovy montovny a další zahraniční firmy. V českých vydřifirmách fungovala inženýrská šlechta, která požadovala Ing. nebo RNDr. pomalu i na pozici nějakého podržtašky za 15 hrubého.

              Favorit nebo 120ka byla před 10 lety taky naprostá ostuda. Teď se lidi bijou do hlavy proč tu zachovalou škodovku prodali cikánům za 5 litrů :-)))
              Holt lidi nemyslí do budoucna.
              Ikdyž, taky si vzpomínám, že až kolem roku 2008 si personalisti přestali plést Vyšší odbornou školu s Osborným učilištěm a začali to brát vážně. Takže takový člověk měl před středoškolákem potom náskok. I proto že za ty 2-3 roky se naučil něco víc v oboru, orpoti zoufalci s gymplem nebo obchodkou.

            2. DiS, resp. Vyssi odborne studium je dobre, pokud tim rozvijis svoji profesi. Kamarad si takhle ke stavebni prumce udelal DiS z restaurovani staveb, opravdu se tim zivi a nestezuje se. Jinak je DiS ztrata casu, jako VS titul se to nepocita.
              Bc uz je vysokoskolsky titul a taky existuje pomerne dost zajimavych triletych VS oboru, kterymi se da rozvijet kvalifikace a ten titul je tam jen bonus.
              Dneska neni v podstate problem poridit si na „davacich skolach“ magistra, je to jen par desitek tisic navic. Dokonce jsem na Masarykove Ústavu Vyšších Studii videl ctyrlety PhD program z historie techniky. K tomu dvouletyho inžu z Rizeni rozvojových studii. Az se budu ke staru nudit, jdu do toho. PhD uz dojem udela a u doktora a ve spitale se to bude hodit, muhehe.

              1. Pokud jdou úvahy směrem který titul je lepší, je to vždycky na draka.
                Za nás se chodilo do školy proto, aby člověk něco věděl.

                1. To ano. Ale treba v akademicke sfere se na „hodnotu“ titulu dost kouka. V běžným zivote je to fuk a to i ve statnim. Tam se to maximalne deli na Bc a Mgr + vejš, protoze to souvisi s katalogem praci a platovymi tabulkami.

                  1. V Nemecku se na tituly taky hledi, i kdyz si je lidi treba ke jmenum nedavaji. V praci to hodnotu ma. Jenze taky neni jednoduchy titul ziskat.

                    Dneska kolegove probirali, ze nejakej nemeckej ministr cehosi opsal diplomku, nebo disertacku, ted nevim. A jaky je to desny skandal. Tak jsem jim povypravel o Pilsen Sorbona a nestacili vejrat.

            3. Jo, nejaky tituly by se mely fasovat po kazdym dokoncenym semestru, ja to rikam furt.

              1. Něco jako bejval JUC a MUC (student prav a student mediciny. Jeste za prvni repy)? :)

                1. Samozrejme. A jeste to nejak stupnovat, protoze kdo ma semestry tri, je samozrejme vetsi kapo, nez kdo ma jen jeden. Nelze lidem tituly odeprit, jinak by ztracely smysl, ze.

                  Neco jako „scholaris“ (SCh.), „maior scholaris“ (MSch.), „prope-perfectus doctus“ (PPRD.), pres „pefectus doctus“ (PRD.) az ke zlomkum kyzeneho titulu. Pokud by nekdo studoval skol vice, pak by samozrejme jednotlive faze titulu jednotlivych skol klasicky spojoval „et“.

                2. MUC. se – neoficiálně ovšem – používalo ještě za normalizace a nevím, jestli ne dodnes…
                  Ostatně po 4 semestrech medicíny (a také farmacie) se nabývala jakási kvalifikace – laborant nebo tak něco…
                  Takže ani ten Bc. po půlce studia není nic převratně nového…

                3. JUC. a MUC. mohli používat studenti po složení první rigorosní zkoušky. Používal se údajně i IngC., ale netuším, jaká byla podmínka.

                  1. Dyk to rikam, sem s titulama. A jeste vymyslime furu za jmeno, ne jen nejaky kadidaty ved, ci co. At se prasi za kocarem!

                    1. Ja jsem kdysi vymyslel titul za jmeno MZk. Trochu to evokuje Mozek, ale znamena to Maturitni Zkouska :)

                    2. V jednom starém českém filmu bylo něco jako „PRPŘVS“. Chlapík to používal jako titul a pak se ukázalo, že to znamená „pravá ruka pana ředitele ve službě“, prostě taková podržtaška ;)

    3. To by měl i každý konstruktér… někomu to ale nepomůže a je levej i když na té dílně byl nebo ji má u nosu a může si ten svůj dyzajn ověřit kdykoliv. Takže to, co z něj padá, je na hovno a všechny jeho chyby za něj musí vyřešit dílna. Což je k pláči: „lopata“ se šroubovákem a gola sadou umí konstruovat líp než „inženýr“ v kanceláři za kompem a softwarem za 200 tisíc. Jenže místo aby vedení ty dva vyměnilo, tak to nechá tak.

      Zažil jsem to. V bývalé práci. Je to jeden z důvodů, proč je ta práce bývalá.

      1. @ mjfox 7:45
        Tohle jsem viděl mnohokrát a většinou byly příčinou tři problémy:
        1) extrémní tlak na cenu a termíny
        2) rivalita mezi dílnou a projektovou kanceláří (ukážu mu, že je to kokot)
        3) úspora na kvalitním projektovém vedoucím, který by dokázal odladit chyby v komunikaci a projektových krocích už v zárodku

        1. Childeater:

          1) Ano, všichni to chtějí dodat zadarmo a včera a my jim to slíbíme. Jenže konstrukce to má na háku, na všechno dost času a podle zákona padajícího hovna se to zpoždění plynule přesouvá na další článek v řetězu, takže výroba to prostě vyžere za všechny ty pitomce, co na to srali před nimi. Firma chce po dílně práci přes čas, práci o víkendu, jezdit x týdnů až měsíců k zákazníkovi, protože udělat to dobře na základně, na to nikdo čas neměl, termíny se musí plnit a tak to dodáme (=odvezeme kamionem), abysme nedostali penále, ale totálně nedodělané a to penále nám pak stejně dají, protože mašinu jsme sice dodali, ale tak nějak jsme to rozchodili až za půl roku…

          2) Jo, tohle ale bylo ve stylu „dáme dílně podklady nekompletní nebo vůbec a materiálu objednáme polovinu, však oni si nějak poradí, protože si vždycky poradili“. Takže dílna, místo aby z jedné strany dostala plány a z druhé díly, tak musí improvizovat, neustále něco ohýbat a vyrábět na koleně. Ano udělají to, ale stojí to moře času navíc. V nerezovém plechu 6mm chybí díry, přitom je to vypálené laserem, jenže nechat to vyrobit na první dobrou by bylo moc jednoduché, takže dílna pak celý den vrtá díry (a láme vrtáky) místo aby ten díl za 20 minut namontovali a šli od toho…

          3) Smutné je, že i když jsem přišel za projekťákem a stěžoval si, že to a to chybí a na tadyto se někdo vysral, tak se nestalo vůbec nic. A to prosím v období, kdy zrovna bylo málo práce, takže se v konstrukci dloubali v nose. Jenže místo aby to vyšperkovali a dodali dílně v mašličkách, tak to prostě ojebali jako vždycky. A když jsem přišel a řekl, že tadyto elektro zapojení je špatně a nebude to fungovat, všichni byli chytrý a nevěřili mi. Přitom stačilo jenom otevřít si manuál, tam bylo vzorové zapojení a udělat to stejně…

          Marnost nad marnost.

          1. A nakonec se firma ještě diví, že má na dílně vysokou fluktuaci, no aby ne, když každej nově příchozí velice rychle pochopí, do jakých sraček se dostal. Někteří to zabalili i po týdnu. Ono tě hodně demotivuje, když nastoupíš do práce a za tři dny přijde šéf dílny, jestli bys nebyl do šesti a co děláš o víkendu…

            1. …to je takový, řekl bych klasický příběh.
              Mohl bych z fleku vyprávět podobných spousty dalších podobných tříbodových příběhů… :-)

              1. A pak si připadáš jako na Titanicu, v lodi je díra, zatímco muzikanti vesele hrajou. A když řekneš kapitánovi, že do lodi teče, jen se kouká, jak mu námořnící dělaj do lodi ještě jednu, asi podle logiky, že jednou dírou voda nateče a druhou zase vodteče.

          2. 1) konstrukce udělá návrh podle svým manažerem zadaných kritérií, načež manažer zákazníka zjistí, že naším manažerem zadaná kritéria naprosto neodpovídají zadaným kritériím manažera zákazníka. Takže konstrukce zcela přepracuje koncept (česky udělá úplně nový, návrh číslo dvě – zadarmo, samozřejmě) podle manažera zákazníka zadaných kritérií. Ve druhé fázi se u zákazníka zjistí, že manažerem zákazníka zadaná kritéria naprosto neodpovídají zákazníkovým kritériím, takže konstrukce udělá v pořadí již třetí, naprosto odlišný návrh opět zadarmo, a to při použií běžných evropských standardů. Načeš zákaznický management zjistí, že v Evropě běžné standardy se zcela vymykají jeho postupům, neb produkt vyrábí kdesi v Asii, a tak konstrukce musí za den kompletně předělat svůj třetí návrh na návrh čtvrtý, ale protože podle PowerPointové prezentace již měly probíhat zkoušky protoypu na (za strašnou raketu) zabookovaných měřicích systémech, musí se předat do výroby cokoli, i kdyby to absolutně nedávalo smysl, což je paradoxně nakonec ten jediný požadavek, který daný návrh splňuje.|
            Ad 2) a 3) pak jen logicky vyplývá z dané situace a nemá žádné jiné řešení, než zrušit korporát a všechno outsorcovat od malých firem, které si podobné manýry prostě nemůžou dovolit a místo šesti manažerů by raději najaly jednoho konstruktéra, kdyby jim ale někdo řekl, kde ho seženou, když jsou všichni již za miliony prostřednictvím německých firem zaměstnaní v Asii.

            1. 1) Já jsem bohužel viděl, že za 90% problémů si firma mohla sama. Konstrukce návrh prostě odflákla a když jsi jim ukazoval, co je špatně, koukali na to jak husa do flašky a stejně to nevyřešili.

              1. Tak jsou určitě i takové případy, ale myslím si, že jste spíše výjimka.
                Nejčastějším problémem bývá dávno ověřená skutečnost:
                „Nikdy není dost času na to, udělal jedinou věc pořádně. Vždycky je ale zároveň dost času na to každý zmetek tisíckrát předělávat“.
                Nevím už, od koho jsem to slyšel a při jaké příležitosti, ale je to naprosto geniální!

                1. Ano, tohle byl jistě extrém. Určitě jsou firmy, kde to funguje líp.

                  A tahle poučka tam fungovala taky, udělat to pořádně na první dobrou? Proč, když to můžeme dělat ještě 6x znova a zákazníkovi se na něco vymluvit… jenže zákazníci nejsou blbí a přestane je to bavit a stanou se z nich bývalí zákazníci.

                  1. To se ale může stát jen malé soukromé firmy fungující na zybtcích kapitalistického principu volného trhu.
                    U korporace či dotované organizace jsou stejně všechny vztahy dány dávno dopředu smluvně a často pro celou Evropu, takže ať poserete cokoli, žádný konkrétní problém z toho nevyplývá. Tedy krom toho, že je třeba vyhodit všechny škarohlídy a kazitele budovatelského nadšení, kteří neustále poukazují (zcela zbytečně) na všechny ty kraviny a blbosti, které se naší korporaci podařilo během realizace banální měsíční zakázky za ten rok a půl neuvěřitelných problémů a průšvihů napáchat. Těch je samozřejmě třeba se zbavit za každou cenu, protože kdo má pořád poslouchat, že cokoli udělá, je špatně, když je to ve výsledku úplně (a nedej Bože, když to sám moc dobře ví). Naopak je třeba vyzdvihnout a povýšit ty, kteří se na budovatelském úsilí nejvíce podíleli svými barevnými PowerPointovými prezentacemi a politickými motivacemi (byť třeba při tom nevědomky a nechtěně spáchali nějaké drobné milionové škody, které pak ti škarohlídi museli zaflikovat…)!

                    1. Byla to sice součást nějaké zahraniční korporace (ale ne zas tak velké), ale v ČR si prostě plácala bábovičky na svém písečku. Nevím úplně všechny detaily, ale něco ke mně prosáklo, ostatně člověku neunikne, že je najednou prázdná dílna a nejsou nové projekty.

                2. Ono je to ale do jiste miry dano i tim, ze zakaznik ma pocit, ze musi vsechno tricetkrat pripominkovat aby si nemysleli, ze je duverivej trouba. Twkze je snazsi predhodit mu nedodelek s tim, ze se v tom stejne bude stourat a ty ziskas cas navic to dodelat, nez mu hodit hotovej produkt kterej připomínkama rozmrda a budes ho muset stejne predelavat.

                  1. Jenže když zákazník po 15 připomínkuje, že už to mělo být hotové před půl rokem, tak si pak opravdu připadá jako důvěřivej trouba. On má taky svůj plán, spustit výrobu a vyrobit X kusů. A když tam tu mašinu nemá, tak nemá na čem vyrábět a musí se pak zodpovídat svému šéfovi nebo majiteli. Navíc má více dodavatelů mašin a s některými takové problémy nemá.

        2. Zažil jsem kdy vedoucí výroby hnojil na kontrukci a vedoucí konstrukce na dílnu. A tak je rakouský majitel prohodil. Fungovalo to. A velice dobře to funguje do teď.

          1. Tam v té firmě by pomohlo nahnat konstruktéry na dílnu a naopak. Jenže to nikoho nenapadne (a konstruktéři by se stavěli na zadní, protože oni jsou šlechta a přece nebudou dělat lopaty; zatímco lopaty za ně žehlí jejich chyby, nad tím se ale nikdo nepozastavuje).

    4. Čerstvě vystudovaného konstruktéra bych vždycky poslal, aby si své paskvily šel sám vyrobit :-) Oni ho ty hranaté díry rychle přejdou :-)

      1. Tohle bohužel v praxi nefunguje. „Inženýr“ je tak levej, že si z toho stejně žádný poučení nevezme a dílna to prostě po něm bude donekonečna převrtávat. Jiné řešení neexistuje, protože vyhodit ho nemůžeme, máme nedostatek lidí a jak bysme to zvládli, kdyby v konstrukci bylo o jednoho míň…

        1. Tak to zdaleka není. Schopný inženýr má svůj flek zajištěný dávno před tím, než dokončí školu. O schopné konstruktéry je (a vždycky byla, krom Československa těsně po revoluci) rvačka. Koukal byste, kolik českých konstruktérů najdete například v Itálii, Francii či Německu. Práce je pořád víc než lidí, kteří by ji dobře udělali. Jediné, čeho všude přebývá, jsou univerzální říditelé a ředitelé čehokoli. S těmi můžeme dláždit.
          Patrně máte v konstrukci spíše odpad na trhu práce a vaše společnost zřejmě představuje pouze záchranné stéblo pro ty, kteří nesehnali dobrej flek za 5500 Euro monatlich. Možná je to tím, že tam nastupuje konstruktér za 20 000 Kč brutto? Ale to skutečně jen hádám!

          1. Odpad na trhu práce? Je to možné, dotyčný „inženýr“ kdysi utrpěl úraz a uhodil se do hlavy, možná se to na něm podepsalo.

            Jinak, už tam mj. i proto, nepracuju. Vyhořel jsem, jako spousta jiných lidí, rezignoval na to, že by se něco mohlo změnit a odešel jinam.

            1. Vy mi spíš připadáte jako ten škarohlíd, pro kterýho je práce rutinou, a kterej neustálým poukazováním na chyby a omyly kazí svazácký nadšení mladého kolektivu, pro něhož je práce naopak výzvou, a tak rok či dva každý z nich ve své praxí zjišťuje, co si mohl za minutu přečíst v oborových učebnicích…

              1. Jo, to asi jsem. Když jsem tam končil, ve výpovědní lhůtě jsem poukazoval na chyby a nedostatky v projektu a výsledek byl, že to stejně dojebali. Připadalo mi, že já, ač už jednou nohou pryč, mám větší zájem na výsledku práce, než borci, co tam jsou do teď.

                Jeden příklad za všechny, dílna čekala na výkresy, protože konstruktér se neobtěžoval je vytisknout. Když jsem se ozval, že tam stojí práce, výsledek? „A nemohl bys to vytisknout sám?“ Zájem konstruktéra = nula.

                1. Ano, těch, kdož místo o budovatelského ducha v týmu mají zájem na jakémsi bezvýznamném „výsledku práce“ a kvůli němu jsou často kritičtí, neřku-li až hrubí na své kolegy, těch je třeba se co nejdříve zbavit. Umíte si představit, jak se jim tam po Vašem odchodu ulevilo? A jaký problém jste jim svým odchodem pomohl vyřešit, neb Vás nemuseli vyhazovat a ještě navíc dávat odstupné?
                  Ja, ja, takových svazáckých „firem“ jsme přežili…

                  1. Je mi jasné, že se jim ulevilo, když jsem odešel. Teď si ty projekty můžou dojebat bez toho, aby jim to doho někdo kafral. Pokud teda nějaké projekty ještě budou mít.

        2. Jo, panecku, tak tohle u nas nefunguje. Po nastupu do prace vsichni projdou 14denni kolecko po vsech manualnich profesich ve vyrobe, aby kazdej vedel, jak se co sklada a co je s tim za srani. Fuk, jestli je to monter, nebo generalni reditel. Holt, prani majitele.

          Specialne projektanti makali i s pilnikem. Nikdo ani necekl, zrejme je to normalni.

          1. 14 denní kolečko stačí? V té bývalé práci někteří i na té dílně byli a to i dýl než 14 dní. Nemělo to žádný efekt. Že by něčemu věnovali hodinu času navíc, aby dílně ušetřili 5 hodin? Proč by to dělali, když nemusí? Nebo že by něco prostě dodělali? Proč, když se to může dodělat potom, třeba u zákazníka a vůbec to nevypadá blbě, že všechny projekty maj zpoždění třeba dva měsíce až půl roku.

            1. Ono je asi zbytečný aby na ty dilne tri mesice vozil špony nebo srazel hrany a vrtal diry, protoze stejne na nic slozitejsiho nema odbornost. Pokud nemuze zacit odzdola jako parťák tak par tejdnu kolečko asi stačí. Resp. asi nestačí, ale tezko poslat člověka co nastoupil na funkci zastupce reditele aby si udelal soustruznickej kurs a na tri roky naklusal na dilnu.

              1. Zástupci ředitele 14 dní stačí, aspoň zblízka pozná, co vlastně firma dělá a nebude se na to muset za dva měsíce blbě ptát. Ale konstruktér, ten by si to měl vyzkoušet třeba dva měsíce a třeba opakovaně. (A některý rovnou na doživotí.) Aby viděl, co to obnáší, když se něco nedá smontovat, protože tam nemáš jak dostat klíč a když už to smontuješ, tak že se to nedá rozebrat, aby se na tom dal udělat servis… nebo jak je otravné dělat x-krát sborku-rozborku, protože to zařízení po smontování nefunguje, jak autor zamýšlel, protože píst nebo servo je moc slabé, případně díl A nezapadá do dílu B, protože se konstruktér seknul jen o dva centimetry (ale na počítači mu to samozřejmě fungovalo). Nebo když musíš dělat rovnák na vohejbák, protože nějaká součást v plánu jen tak levituje a „přidělej si to, jak chceš“.

                1. Hned jsem si vzpomněl na mechanika Luboše a jeko „Vy kurvy slovenské, zakurvené…“ :-)

                  1. „Ani očko nenasadíš“, tak tuhle hlášku jsem v bývalé práci taky slyšel.

                2. Konstruktér jo. Ale to se tyka celozivotniho vzdelavani, ne ze pri kazdy zmene zamestnani nafasuje monterajzny a bagány a pomaze na rok do provozu.

  4. Přeji Vám všem dobré ráno a moc mě těší, že můj článek podnítil další tvorbu. Já z toho vidím to, že celá ta revoluce se bude akorát prodražovat. Jak napsal autor, lidé se akorát přehodili tak aby nebyli moc na očích a místo některých se nabrali jiní, několikrát dražší. Peníze se točí.

  5. Ano, je to přesně tak jak popisujete. Nic takového, jako je „Průmysl 4.0“ neexistuje, neexistovalo, a existovat nebude, jsou to jenom kecy. A samozřejmě každému, kdo do toho dělá, je to naprosto jasné.

    1. Tak nechtěl jsem aby to vyznělo úplně takto. Robotizace a mechanizace má svoje opodstatnění i řadu přínosů. Jen to s tou revolucí je blud. Naopak mám někdy dojem, že je to spíš degradace.

      1. Jistěže má smysl, ale když jsem tu robotizaci studoval před 30 lety na VUT Brno, tak mi možná nebudete věřit, ale vypadala vlastně úplně stejně, jako když jsem teď po 30 letech programování nastoupil do výroby. Upřímně, na nic extra nového jsem po těch 30 letech nenarazil. Tedy samozřejmě kromě toho, že to, o čem jsme se učili jako o novinkách, tak už se cca deset let používá. ;-)

    2. RomanL:
      Jasný je to tomu, kdo má smysly pokupě, znalosti a taky hlavu, která umí vše vyhodnotit.
      Já třeba vím, že tzv. „autonomní řízení silničních vozidel“ je nesmysl, který fungovat nemůže, protože ta slavná umělá inteligence je fantasmagorie.

      1. Ano, jsem téhož názoru. Nicméně – to (ne)používání autonomního řízení bude do budoucna dáno spíše tím, že není legislativně na koho hodit vinu za škody, než že by to bylo úplně nepoužitelné. Prostě, řidič by stejně nesměl chrápat, takže z principu je to vlastně na nic. :-)

  6. Všechny vaše příklady jsou zábavné, ovšem týkají se případů, kdy někdo něco izolovaně vyměnil „za robota“. Ta revoluce (možná) nastane, až někdo postaví celou fabriku jako systém tak, aby se obešla „bez lidí“. Bude to samozřejmě muset být magor s vysokou tolerancí rizika a bezvýhradnou podporu akcionářů. Něco jako Musk.

    Trend je jasný. Před lety jsem v závodních jídelnách vídával manuály s černýma rukama, odranýma kombinézama, okopanýma botama a omlácenýma helmama, co tlačili guláše s osmi. Dneska spíš kancelářský nad nějakým salátem.

    1. Až někdo postaví celou fabriku jako systém tak, aby se obešla „bez lidí“, tak zbankrotuje. Jinak příklad se zavážením plechů k různým „TrueMaticům“ je v podstatě takový komplexní uzavřený provoz. Existuje spousta firem u kterých je tato sekce celým výrobním programem.

      1. Takovou fabriku jsem na vlastní oči viděl. A místo bankrotu se tam jezdili učit tydýti z celýho světa.
        Ale důvodem, proč tu plně robotizovanou fabriku udělali, nebyla potřeba nějaké pokrokovosti, ale prachsprostá neschopnost místních udělat jedinou věc pořádně a včas.

        1. Upřímně, věřím, že to funguje, ale bude to spíš výjimka, než pravidlo. Také věřím, že se na to odjinud jezdí dívat jako,na zázrak, pokud to funguje… :-)

          1. Upřímně řečeno, právě tahle fabrika je z celý tý kdysi slavný korporace vlastně to jediný, co dobře funguje i dneska. Všechno ostatní už manageři zvládli poslat do kopru.

    2. A nebyl Elon právě ten, kdo postavil fabriku celou na roboty, že z toho budou sama vypadávat hotová auta, aby po cca roce vyházel půlku robotů a nahnal tam místo nich lidi k pásu?

      1. Možná máte na mysli Boeing?

          1. No vidíte, to jsem nevěděl. Díky za info. Tak není evidentně první ani poslední, kdo už ví, že někde je lepší, když to vemou lidi do teplejch. A jindy je to to nejhorší, co může nastat. Je potřeba se řídit hlavou a ne dogmaty.

    3. Tak to je otázka, proč se rozšiřuje debilizace a neschopnost lidí.

      1. Protože může. Protože se všichni nakonec vždycky nějak uživí.

  7. Jo gegoni a jejich suprčupr technika je krásná věc, ale nás zajímá, výsledky rozhoduje a planetu roztáčí ekonomika, ekonomika, ekonomika.

    A tak jako wehrmacht se super drahou nabušenou dokonalou technikou a super vycvičenými vojáky prohrál proti hromadě ožralých nevolníků s rezavými kvéry bez patron, protože to bylo prostě levnější a tím pádem vítězné řešení, tak zatím stále je a ještě dlouho bude efektivnější montovna plná ukrajinských a rumunských nebožáků s brutální fluktuací, než hi-tech automatizovaná výroba. Americká hi-tech drahá armáda s výbavou jednoho vojáka za miliony taky ve výsledku nevítězí nad strategií „rezavý kalašnikov do rukou každému dítěti“.

    Z kterých zemí máme nejvíc zboží, z hi-tech japonska plného robotů nebo low tech číny plné otroků?

    Další věc je, že o překotném vývoji počítačů se dá mluvit tak v období 1990 – 2005, kdy každý rok výkon strojů byl snad víc než dvojnásobný, ale za posledních 15 let už to leze nahoru jen pomalu, můj 11 let starý domácí počítaqč se v zásadě neliší od mašin, které si lze dnes pořídit nové, holt to asi dosahuje pomalu svých možností, tak jako před 4000 lety lžíce a před 50 lety elektrická trouba.

    1. To není úplně pravada. Výkon počítačů jde nahoru stále. Vtip je v tom, že výkon již dávo utekl daleko za hranu toho, co doma potřebujete.
      Takt CPU se zastavil okolo 3-4 GHz. To je dáno fyzikou. Přibývají jádra. Drtivá většina lidí si doma vystačí s dvoujádrem. Nároční s čtyřjádrem a malá skupina lidí využije např. 6-8 jádro.
      Jenže dnes není problém mít v jenom stroji procesor (či dva) s 10-20-30 nebo i 64 jádry a nacpat tam stovky GB či jednotky TB RAM.
      Přitom první dvoujádrový CPU byl tak před 15 lety. Tak si to vydělte.
      Ty výkony jsou už dávno i za tím co potřebujete na náročné servery. Dnes se proto/diky tomu masově virtualizuje, takže na jednom takovém stroji pak provozujete desítky virtuálních serverů na které by jste v letech o kterých se zmiňujete potřeboval desítky fyzických strojů.

      1. ok, tedy „výkon domácích počítačů za dostupné peníze“ měla být ta formulace

        otázka je, kolik takové supervýkonné stroje stojí, ale v tom jsem v řepě, netuším

        1. Definuj dostupne penize, tvuj priklad s 11 let starym PC totiz kulha na obe nohy a smrdi jak ozralej bezdak. Uz jenom zmena ceny SSD za poslednich 11 let udelala kurevsky hodne pro uzivatelsky privetive uzivani PC.

          3 roky stara low end CPU tomu tvemu PC natrhnou koule v kazdem ohledu a to budou porad stat smesne malo(dejme tomu PC za 10 tisic bez periferii(v low end terminologii bez monitoru :D )). Ostatne u rodicu vegetuje muj 10 let stary HW a ackoliv uzivatelsky je to stale dobre PC, tak na cokoliv narocnejsi uz je videt ze nestaci. A dneska by byl velky problem najit neco, co by to vykonove neprekonalo.

          Problem spis je, ze beznej jouda pozna rozdil tak v tom SSD, nepozna rozdil v tom, ze mu tam ten prohlizec otevira 3x rychlejsi CPU, protoze i jeho stary procesor na tohle stacil jak nic a filmy to prehraje taky, tak vo co de.

          1. jasně že je ten nový lepší, ale kdysi byl 2 roky starý počítač dobrý tak do popelnice, dneska 10 let starý jede

            můj vergl stál 10 litrů, když se podívám co je za 10 litrů dneska, tak to má jen 2x víc RAM, o 30 % vyšší takt, 1/3 velikost HDD ale zase rychlejší SSD.

            za 11 let pokroku žádný zázrak. Jasně , že herní mašina za 50 litrů se s tím nedá srovnávat

            1. Ne, ze by to neslo zaridit, ale nekoho konecne napadlo, ze navysovat kazde 2 roky HW pozadavky na aktualni HW neni zrovna idealni. Ostatne to o te popelnici neni uplne presne, spis tak 5, ostatne to neni tak davno, co jsem videl pekny historicky HW na kancelarskou praci(Celeron 433 IIRC), coz je dle Google CPU z minuleho tisicileti :)
              (ceka se, az se to rozbije, na danou praci bez problemu postacuje)

              1. v roce 2000 co pamatuju byl aktuální stroj Celeron 533 MHz, kdo měl 166 MMX z roku 98, ten mohl jít leda srát, nejelo na tom nic. Už v roce 2002 byl ten celeron dobrý tak na maily a surfování, protože aktuální standard byly Durony 900 -1200 MHz. Prostě nemám ten pocit, že by to teďka letělo tak vpřed.

                Podobně telefony. Fasuju co 2 roky v robotě ve stejné cenové kategorii. První smartphone byla pičatá zavalitá krabička, pomalá jak řiť, prakticky nepoužitelná, protože baterka dala tak 12 hodin a ten display byl nečitelný a reagoval na prst na hovno, jakákoliv věc nabíhala půl hodiny. Za 2 roky jsem vyfasoval takový už jakžtakž použitelný stroj s obstojně čitelným displayem, který byl sice dost pomalý, ale fungoval spolehlivě a baterka vydržela tak den a půl. Akorát za rok a půl provozu se tak zajebal aktualizacema, že zpomalil tak na 50 % původní rychlosti. Za další 2 roky jsem vyfásl telefon co už byl placatý, display měl velký a dobře fungující, baterka vydržela 4 dny, foťák fotil fakt pěkně a aplikace naskakovaly snad kosmickou rychlostí. Za další 2 roky jsem vyfásl telefon, který byl téměř úplně stejný, aplikace naskakovaly o něco rychleji, měl víc RAM a vnitřní paměti a jiný rozdíl jsem moc nesledoval. Teď jsem po 2 letech vyfasoval další, který má větší vnitřní paměť 4x, ale RAMku jen o 1/3, má trošičku lepší display, ale jiný rozdíl nepozoruji, rychlejší to není vůbec, baterka vydrží méně než na předchozím. Takže vlastně jen ta pamět.

                1. Fuck, a ja na P166 MMX psal v roce 2006 projekt do VS :D KURVA :D (paradoxne jsem nebyl jedinej)

                  Ano, hardwarove zastaravani je dnes pomalejsi, ale to je zpusobene tim, ze uz konecne nekdo zatrhl pouzivat kazdou novou sadu instrukci jako povinnou a soucasne je to tim, ze vykon pro BFU uz nevzrostl pres 10 let. BFU to nema sanci poznat, protoze se nediva. BFU nezajima, ze ten bazmek na baterce vydrzi najednou 6 hodin misto drivejsich 2(protoze lepsi optimalizace vykonu a nizsi spotreba energie), ze ten bazmek najednou nezere 600 W ve spicce, ale jenom polovinu(viz vyse). BFU to nevidi, prestoze ten vykon je dnes nekde jinde.

                  Sakra ses doktor, to je jako vysvetlovat beznemu pacosovi rozdil mezi modernim antibiotikem a prvnim penicilinem :) Dneska uz taky nedavas 10k jednotek penicilinu na opravdu zavazne pripady, ze jo. Doprdele prace, dyt me dali na blbou anginu 1,5m prasky. Pred 10 lety :D

                  1. BFU, no tak v podstatě ano. Jsou lidi, kteří nechápou, jak může někdo jezdit autem a nevědět katalogová čísla komponentů podvozku a kód typu motoru (kterýma se mimochodem poslední dobou strašně rádo hází a mi to celou dobu nějak uniká, přestože vím, že mám pod kapotou Hyu Gamma Engine a to je tak všechno), jsou lidi, kteří totéž považují za samozřejmost u digitálních hraček. Jsou lidi co úplně stejným způsobem řeší kytary. Nebo housle. Nebo sýr. Nebo roubování švestek…… Včely…… Ryby…. Maltu…..Háčkování

                    jelikož nejsem odborník vlastně na nic, tak jsem skončil jako BFU u všeho, tedy můj pohled berte jako takovýto laický. Ano, i jako BFU jsem si všiml že moderní počítače mají zdroje 200 W a ty staré měly až 800 W, kdysi jsem se v tom vrtal, ale máte pravdu v tom, že mě to prostě nezajímá, jak je to uvnitř, počítače mě bavily, když jsem byl mlád a hrál jsem na tom hry, teď je to jen pracovní vercajk a otravná pičovina, co se musí udržovat a žere čas, který nemám a co je uvnitř je mi už tak nějak jedno, doby kdy jsem sháněl vnitřní komponenty po všech čertech a látal to tam tak abych to vyladil už jsou dávno pryč. Skončily zhruba v době, odkdy z chlastu nebleju :)

                    1. Kdy měly počítače 800W? V době 286 už to všechno mělo 200W zdroj, který s rezervou stačil. Na motherboardu nebyl žádný chladič, tak malou měl spotřebu. Všechny kompy od té doby měly standardní* velikost zdroje a všechno to mělo 200W. S příchodem ATX a CPU Pentium se objevily i jiné výkony než 200W, tzn. 250-400W. Vyšší výkon potřebujou herní CPU, grafiky nebo nějaké pracovní stanice…

                      *Kromě různých značkových PC, kdy si výrobce dělal co chtěl, vlastní formáty zdrojů, konektorů, motherboardů atd.

                    2. Hele ja mam takovou krasnou sestavu, ktera vytapi docela slusne pokoje. AMD Phenom II + GTX 470. NESKUTECNE zrave komponenty, pokud si vzpominam, CPU 140 W prijem a GPU si brala kolem 220 W. To jsi na 400 W jenom z techto dvou hracek :) Jasne, k 800 uz to bude problem vytahnout bez druhe karty, ale i tak je to z dnesniho(a drivejsiho) pohledu silene.

                    3. pokud si dobře pamatuju, tak kluci co pařili nejnovější hry kolem roku 2005-7 takové zdroje používali. Standardní ATX bylo tehdy tuším 350 W a stačilo to pouze na kancelářské PC bez grafiky, možná si to pamatuju blbě, ale i já jsem kupoval silnější zdroj tuším 500 W, protože mi to ten starý neutáhl

                      každopádně se ty staré zdroje hodily, pač se přes to dá krmit autorádio nainstalované v kuchyni a garáži

                    4. Jo, tehda se objevily pretocena Pentia 4, coz byl procesor, za ktery se dodnes z CEZu pisi dekovne dopisy do Intelu :D Na tehdejsi dobu to zralo v plny zatezi neskutecny hodnoty :) (kolem 130 W IIRC) 800 W byl velky burzoazni prezitek, ale s nejakou rozezranejsi grafikou bych to videl na 500 a protoze tehdy byl ve zdrojich slusnej bordel, spousta lidi IMO brala pro jistotu 600 :) Ostatne jeho bracha od celeronu zral polovinu, doslova.

                    5. Ale taky stál za prd. Zatímco Celeron od P3 byl oblíbený, protože byl levnější než plnohodnotné P3 a přitom měl dost výkonu (a potenciál na přetaktování), Celeron od P4 byl šit a na něco i pomalejší než P3… Tehdy se staly hrozně populární CPU od AMD (tzn. Athlon XP), protože za míň peněz poskytly více muziky.

                    6. Pospec: Standardní ATX zdroj byla výborná součástka pro konstrukci kdečeho, protože to mělo výborný poměr výkon/velikost a mělo to hotovou krabici. Dala se z toho vyrobit třeba nabíječka autobaterií.

                    7. Tak takové Pentium 4 či Peptium D mělo (jen samotný CPU) TDP 140W. A kde je zbytek počítače… Některé grafiky pak klidně 400W. Když přihodíte ještě 20W na disk, nebo klidně dva tři disky, tak leckdy nemusel zdroj 500-600W stačit.

                      Expert na toto byl Apple, který u G5 Power Maců používal PowerPC procesory, která žřaly neskutečně. Tam tuším zdroj 600-800W byl minimum. Výkonější varianty osazovali dokonce 1kW či 1.2kW zdroji. A to byl rok 2006.

                      Dokonce už tam měli už i nějaký power management, kdy se CPU při nízké zátěži uspával. To se dělo i mnohokrát za vteřinu a pro zdroj to představovalo tak velké změny v zátěži, že díky tomu „zpívalo“ jádro trafa. Prý tam ještě nebyl spínaný zdroj. To totiž není z jednoho kusu, ale je složené z plechů (jesti si vybavuju správně ze školy, tak kvůli výřivému poli) a to se kvůli velkým změnám magnetického pole kroutilo a vydávalo ten zvuk. Řešilo se to instalací aplikace, která vyřadila ten powermanagement, aby CPU nespalo.

                    8. V roce 2006 mít v kompu něco jiného než spínaný zdroj? Těžko. Topilo by to jako kráva a taky by to bylo velké a těžké. Nota bene když to mělo dávat až 1kW. Na 99% to byl spínaný zdroj a trafo nemělo jádro z plechů. Což neznamená, že by to nemohlo zpívat, klidně to mohlo dělat vinutí.

                      Jádra traf ve spínaných zdrojích jsou z nějakého feritu, je to dobře magneticky vodivé, ale špatně elektricky, tím se eliminují ty vířivé proudy. A nejsou to plechy, je to jednolitá hmota (samozřejmě je to ze dvou částí, aby se do toho dalo vložit vinutí, pak se to spojí dohromady nějakým lepidlem).

                    9. mě stejně baví co se tu člověk všecko nedozví, akorát mám pak mindrák, že ničemu nerozumím :) nicméně koukám že si těch 800 W pamatuju náhodou dobře

                      ATX ale i staré AT zdroje byly dobré na všechno hlavně proto, že se každému študákovi zopár doma vždy válelo, protože tehdejší kompy nejen že žraly, ale taky často prostě odešly, většinou to zdechlo na desku, kterou sice šlo opravit nebo vyměnit, ale vzhledem k zastaralosti to nemělo smysl, tak se nám ty trafa a RAMky doma hromadily, jednu doma jsem jich měl doma asi 5 a to já NEBYL ajťák ani fanda

                    10. z postaršího zdroje, řemenice z pračky ze sběrného dvora a z motorku od stěračů a klínového řemene z vrakáče za dobrej den šel postavit krásný forychtuňk na pečení jehněte. samozřejmě též s fofrníkem (též z vrakáče) na rozfoukání ohně. to se to silnoproudařsky krásně kutilo….

                    11. Pospec: a nebo ty kompy odcházely právě na zdroje. Každopádně to byla běžná součástka a vlastně to mělo i výborný poměr cena/výkon. Zdroj 12V/10A stál ranec a blbě se sháněl, zatímco ATX zdroj byl na každém rohu a stál pár stovek, nebo ho měl každý ve skříni jako ty. Jednou jsem to někde viděl použít ve fabrice jako náhradu průmyslového zdroje 12V.

                    12. Co je BFU?

                    13. Běžný Franta Uživatel. Něco, jako já třeba v oblasti IT.

                    14. Myslím, že to pochází z angličtiny: „brain free user“. Prostě uživatel PC, který absolutně nerozumí tomu, jak počítač funguje.

                    15. Bloody Fucking User :) ono to ale asi opravdu bude bud z češtiny, nebo se to pouziva predevsim v češtině. V zahranici se to skoro nepoužívá.

            2. A ten deset let starý počítač za 10 tisíc má jaké CPU? Schválně nahoďtě konkrétní modelové označení a uděláme porovnání s dneškem. Jestli von ten dnešní počítač za 10 tisíc nebude mít náhodou 2x či 4x tolik jader, o 30% vyšší takt, a 2x efektivnější CPU architektutu. K tomu asi tak 10x rychlejší disk a 2x tolik paměti (4x rychlejší).

              1. MacPro 5,1 Server, 12jádro Xeon 2,93 Mhz (6 Core Xeon X5670 x2), rok výroby (v Číně, jak jinak) 2010, tedy rovných 10 let. Geekbench3 (64) má pravda už jen 29 628 bodů. Dělám na něm dodnes a doufám, že dá Bůh, a budu na něm moci dělat ještě dalších 10 let. Ale navrhnete-li mi, čím jej v ceně do 10 000 Kč nahradím (v případě, že udělá pá-pá), budu jenom rád.

                1. MacPro za 10000,-? A nebylo to dolarů? ;-)

                  1. A pardon, přehlédl jsem, že to mělo být před 10 lety za 10 000 Kč a srovnáváme s dneškem za stejných 10 000 Kč (i když před 10 lety bylo 10 000 Kč podstatně víc než dnes, ale to je fuk). Tak mi to nedává smysl, že jsem to nepochopil. Tím se omlouvám, jako bych nic nenapsal.

                    1. Hlavně se řešilo jak šel výkon s časem (zda se to za 10 let hnulo), takže tahat do toho bazar nedává smysl.

                      AD váš Mac pro (mac pro SERVER neexistuje, respektive existoval, ale naposled jako „G5“ a vypadalo to úplně jinak, než MAC pro ;)). S jakým OS to provozujete? OSX už na to nemá podporu. Asi na to ještě nějaký čas dostanete neoficiální upravené verze OSX, ale jak dlouho že.

                      Pak jedině Windows, ale už na to Apple brzo přestane dělat drivery. Nebo linux.

                      I tak mě to nedává smysl. To už radši za stejné peníze (či nižší) stejný HW, ale ne od Apple a méně starostí.

                    2. Výkon se za posledních cca 10 let celkově pohnul docela dost. Dost často nové dvoujádro (2C/4T) překoná staré šestijádro. Poslední dobou na Diitt vyšli 3 zajímavé testy:

                      https://diit.cz/clanek/test-amd-phenom-ii-x6-1100t-phenom-ii-x4-965-be-v-roce-2020/cpu-vykon-cpu-z-ffmpeg-kraken-7-zip-aida64

                      https://diit.cz/clanek/test-intel-core2quad-q9550-283ghz-core2quad-q9650-377ghz-v-roce-2019/cpu-vykon-cpu-z-ffmpeg-kraken-7-zip-aida64

                      https://diit.cz/clanek/test-intel-core-i7-950-4ghz-aneb-nehalem-po-deseti-letech-anketa/cpu-vykon-cpu-z-ffmpeg-kraken-7-zip-aida64

                      A v těch testech ty staré procesory ještě zkouší přetaktovat (úspěšně), ale to těm starým CPU moc nepomůže.

                    3. Jimmyx:
                      Otázka je, zda je to reálně k něčemu dobré. Pokud nesjem architekt, grafik nebo herní nadšenec je nejlepší pořídit SSD a tím se vše zlepší i na starém střepu. Na procesor už dlouho nic nečeká.
                      Na 13 let starém thinkpadu nevidím kromě nižšího rozlišení a vymrdané baterky žádný podstatný rozdíl oproti novému PC v práci. Ve všech parametrech je to daleko za ním, ale jakákoli kancelářská práce se na tom dělá úplně stejně.

                    4. Normální High Sierru. Je to úplně obyčejný MacPro 5.1, tato verze Server se liší jen vestavěnou HW RAID kartou a byla tehdy myslím jediné 12jádro, jinak je to stejné (není to Xserve, viz. https://everymac.com/systems/apple/mac_pro/specs/mac-pro-twelve-core-2.93-mid-2010-westmere-server-specs.html). Byl na tom samozřejmě původně serverový systém, ale normálně na tom funguje všechno (Mojave, Catalina…).
                      Nenapadlo mě, že někdo bude tvrdit, že se počítače za posledních 10 let vývojově nehnuly. Spíš jde o to, zda vždycky smyslupným směrem. Já například tuto starou krávu používám hlavně proto, že v ní je 6 disků v RAIDu a je to taková vychytaná stavebnice. Novější modely („Jobsova urna“) pro mě a pro hodně lidí, které znám, nepředstavují žádný přínos (výkonově je to dost podobné, navíc procesory jsou měnitelné), ale jen vyhozené peníze navíc (za externí diskové pole) a omezení (nelze měnit grafárny a použít třeba nVidie). Pravda, můžete jít za celkem velký peníze do supervýkonů, ale v ČR nenajdu zákazníka, u něhož by se mi ten cenový rozdíl zatím zaplatil (možná třeba pro práci pro Disney se to někomu vyplatí).

                    5. Tohle jsem taky potkal. To ale byl nějaký neoriginální kit. Vím že se tam přidával takový rámeček na stojáka na další disky. Ty se pěkně blbě menily. Hlavně zadní. + HW raid karta s drivery pro MACOS.
                      Ad OS. Měl jsm za to, že 10.15 už není na tomto podporovaný?
                      U Apple tohle je problém. OS stárne mnohem rychleji. Na 10 let starých Windows běží všechno a ikdyž jsou bez podpory, tak ještě pár let poběží.
                      Navíc W10 nainstalujete i na starou herku.
                      Na MACu se dneska už se starším systémem jak cca 10.10 moc nechytáte a to je rok 2014.
                      AD grafiky. Dávaly se do toho jak Radeony, tak nVidie. Jen to má jiný fw (EFI), takže kompatibilita s kartama pro PC není.
                      Dá se to koupit. Např, cables(maczone), ale není to levné. Koukněte. Pro vašeho maca tam jsou. GTX 780, GTX 980, GTX 1050…

                    6. Jasně, proto taky toho veterána držím (tedy vlastně nejen jednoho…). Urny už mají specifický grafárny ATI a jste odkázán výhradně na originál . A ty ceny? Nesmysly.
                      Na týhle vykopávce (5,1 nebo 4,1) můžete mít prakticky jakoukoli grafárnu, v nejhorším u nenativních oželíte start do BootCampu a rozjede se přímo do plochy.
                      Velký pročka 5,1 a flashnutý 4,1 na 5,1 (pomocí utilitky zdarma) jedou nativně zatím, zaplať Bůh, na všem. Starší (1,1 až 3,1) se musí spokojit s Kapitánem, což nepředstavuje pro práci a výkon nějaký problém, akorát je omezená synchronizace s novějšími zařízeními (hlavně novýma šmatlafounama).
                      Jasně, v Cupertinu se snaží zbavit těch starých vykopávek a tak osekávají kompatibilitu s novějšími systémy (zatím naštěstí u těch levnějších macbooků a imaců), ale většinou každou druhou verzi nějaká parta nadšenců vydá záplatu i pro nativně nepodporovaný stroje (občas je nutno např. vyměnit třeba wifi kartu, u hodně starých grafáren X1300, 2600Xt a podbně se ten komp dost přibrzdí, ale to jsou fakt už těžký vykopávky). Ono i používání Win7 proti 10 má svá omezení, takže je to ve finále jedno. A ty nejstarší macbooky ještě s C2D používám na diagnostiku. Běží na nich win7 a spousta lidí na to kouká jak husa do flašky :-)

                    7. Plácáte nesmysly. Bez nejmenších problémů pracuji a vyvíjím na 10.9, a jeden z mých hlavních klientů má pro deployment naprosto spokojeně několik strojů s 10.6 (což byl pravděpodobně poslední release před tím, než to Apple začal prasit; od 10.7 nahoru je to s každou novou versí horší :/ )

                    8. 10.6 neumí synchronizovat účty a dokonce ani klíčenku přes AppleID, což by mě zabilo. 10.6.8 je sice nejuniverzálnější startovací systém, který ještě podporuje Rosettu (spuštění PPC aplikací), ale nemá už ani podporovaný internetový prohlížeč, takže třeba správa novějších RAID karet tam nefunguje, nehledě na hromady stránek. A například Adobe CC jede minimálně od 10.11 (ElCapitan). Takže na vývoj je Snow Leopard možná OK, ale uživatelsky už nic moc.

                    9. A Vy račte opravdu věřit tomu, jak Apple tvrdí, že icloudový keychain je šifrovaný tak, že jej nikdo (ani oni sami) číst nemůže?

                      Já o tom mám pochybnosti značné.

                      A o ostatních iCloudových věcech (kromě těch, které jsem si psal sám) vím na 99 %, že jsou prakticky veřejné. Třeba fotky — ty se nešifrují vůbec nijak. Naprosto nechápu, jak mohou lidé být takoví magoři, aby automaticky nějakému šmírákovi do Ameriky posílali k detailní analýze úplně všechny svoje fotky?!? :-O

                    10. Věřím, nevěřím, jednak mi je to v zásadě fuk, jestli Apple má nebo nemá přístup k mým počítačům, a na druhý straně nemám moc na vybranou, protože svět Widlí je sicemožná míň centralizovanej, ale ještě problematičtější a zranitelnější a na Linuxu nevydělám Korunu, takže pro mě je ho škoda (i když vím, že všechno je to v zásadě Unix).
                      S tím cloudem – jestli myslíte tu aféru těch rádoby modelek a jejich uniklými fotkami, tak se pokud vím ukázalo, že to bylo opět překvapivě zase jinak… a na jablečným cloudu máme leda tak účetní doklady, výpisy z účtů a nějaký šablony dokumentů, hlavičkový papíry, tabulky pro kalkulace a podobný kraviny, takže ať si v Cupertinu klidně poslouží.

                    11. mac pro SERVER neexistuje, respektive existoval, ale naposled jako „G5“ a vypadalo to úplně jinak, než MAC pro

                      Nejsem si úplně jist, co máte na mysli. Pokud Xserve, tedy rackovou versi, pak existovalo ještě několik variant s Intelem, poslední z roku 2009 s Xeonem 5500.

                      A po deseti letech, kdy nebylo nic, je tu dneska nová racková řada Maců.

                      Používat Windows na servery může jen dokonalý blázen. Nějaká verse Linuxu je smysluplnější, ale já osobně bych se z mnoha důvodů (mezı něž patří mj. také zkušenosti s CentOSem ;)) držel Mac OS X. A to přesto, že jej Apple v poslední době zprasil a dále prasí ukrutným způsobem :(

                2. Ve většině testů dá dnešní jeden Ryzen 7 3700X do kapsy oba ty Xeony X5670. Za 10 000Kč to zatím v bazaru nebude, ale počkejte rok až bude na trhu další generace ZENu a dočkáte se.

                  Mimochodem Geekbench 5:
                  2x Intel Xeon X5670 – 594 Single-Core Score – 4247 Multi-Core Score
                  1x AMD Ryzen 7 3700X – 1071 Single-Core Score – 8485 Multi-Core Score

                  https://browser.geekbench.com/v5/cpu/1091435
                  https://browser.geekbench.com/v5/cpu/1092733

                  1. Bylo by dost smutný, kdyby to bylo opačně, ne?

                    1. V minulosti nebylo pravidlem, ze nove procesory od AMD zvladly porazit generacne obstarozni Intely :)

                    2. Jen jsem chtěl ilustrovat, že jeden dnešní procesor, který stojí cca 9000 Kč je cca 2x výkonější než dva nadupané, ale cca 10 let staré procesory, které každý stál téměř 1500 USD ! Tedy i když vezmu opravdu nadupanou a hodně drahou ale starou pracovní stanici, která pořád na první pohled vypadá jako silný stroj, tak ve skutečnosti má cca poloviční výkon než dnešní stroj střední třídy. Ono výkonější je i AMD Ryzen 5 3600, který stojí 5000 Kč.

                      Také jsem používal 11 let jeden notebook s Core 2 Duo, ale ke konci jsem rozhodně netvrdil, že je jeho výkon pořád v pohodě. Ono bohužel na starších strojích stačí pustit prohlížeč www stránek a okamžitě je znát, že už to drhne. Bohužel dnešní www stránky už nejsou čisté HTML + plus pár obrázků, ale tuny skriptů, které davájí těm starým strojům dost zabrat.

                      Jinak tu oblibu MacPro chápu. Mám doma Power Mac G5 (PowerMac11,2) a mechanicky je to úžasný výrobek. Ale mám to jen na hraní, protože i po rozšíření o SSD a na 9 GB RAM je to dvoujádro PowerPC 970MP na 2 GHz na dnešní dobu pomalé a to především na www stránky.

                    3. „Tedy i když vezmu opravdu nadupanou a hodně drahou ale starou pracovní stanici, která pořád na první pohled vypadá jako silný stroj, tak ve skutečnosti má cca poloviční výkon než dnešní stroj střední třídy.“
                      Bohužel nemá. Děláte typicky závěry o celku na základě teoretických matematických předpokladů jedné jeho části. To samé vídám u automobilů, stejná logika, čím víc koní, tím rychlejší auto. Taky to neplatí ani omylem.
                      Řetěz má pevnost nejslabšího a nikoli nejsilnějšího článku.
                      Ten Ryzen Vám totiž poběží jen s Linuxem, což je velmi omezené, nebo s Widlemi, a tím jste v háji zeleném. Polovina instrukcí skončí errorem. Pravda, rychle. Ta stará vykopávka stejnou instrukci bude sice zpracovávat o něco déle, ale na konci bude reálný výsledek.
                      Navíc ani s tím časem to není reálně pravda, ale to je závislé na konkrétní aplikaci. U některých bude dokonce výsledek navzdory teoretickým hodnotám výkonu procesoru přesně opačný. Ano, je to problém konkrétní aplikace, ale třeba nový AfterEffects si doma psát fakt nebudu.

                    4. PPC je dneska uživatelsky k ničemu, byť poslední G5 Quad s dvěma dvoujádry od IBM měl na stopky citelně lepší výsledky, než první MacPro 1,1 s Intelem. Ale dneska už to nikdo nepodporuje.

        2. Jak napsal kolega. Dnes tu máme cenově dostupá SSD a to udělalo s počítačema fakt hodně.
          Druhak před těmi 15 lety stál obyčejný kancelářský lowend 20 a pořádná stanice nejmíň 40.
          Dnes si lidi kupují v lepším případě počítače za 15 a ještě remcaj, že je drahý, protože v letáku z datartu byl počítač za 6.

          Když vezmete těch 40 a dojdete si pořídit stanici, tak ten výkon bude taky někde jinde. Jenže ho stejně nevyužijete. To okýnko se bude stejně otvírat pořád stejně rychle.
          Holt doby, kdy značnou část výkonu spotřeboval samotný běh grafického operačního systému jsou pryč.

          1. před 11 lety jsem měl „jakoby herní“ lowend, protože jsem chtěl pařit, za desítku

            pořádnou stanici jsem nikdy neviděl, všichni co znám měli, mají a budou vždy mít lowendy, resp. dneska už polovina lidí počítač nemá vůbec, protože na eshopy a youtube stačí tablet

            přesné specifikace nevím, nejsem z IT, hodnotím jako laik, když srovnám to co mám v práci, což je asi 4 roky starý značkový kancelářský s tím vrakem co mám doma, připadá mi to prostě podobné, uvážím li, že domáci stroj je brutál zavirovaný a zaprasený a reinstall win7 viděl naposled před 7 lety

          2. V praci je vsechno DELL. Jeste pred rokem delal docking, ktera v pohode zvladala dva externi velky siroky monitory. Ted se dela srac o stovku drazsi, namisto pripojeni pres sbernici to ma USB a uz dva monitory samozrejme nestiha. Nu vot technika. Nejradeji bych je s tim poslal do prdele, ale bohuzel znacka je znacka.

            1. To Sysop 28.1.2020 v 18:28
              Replikátor.
              Zvládá to dva monitory zcela hravě.
              A bude to možná i levnější.

    2. Priklad s emerickou armadou je spatny, protoze emericka armada celkem suverenne porazi kde koho. Vojensky US of A nemaji nejmensi problem. Problem maji medialni a politicky. Zjednodusene receno – pokud dosahnu pomeru 1:50 padlych, tak je tu porad jeden padlej amik. Tim, ze tam mam tisice vojaku, tak ti vojaci budou umirat a tim ze tam mam tisice vojaku, kteri nejsou zadni ajznstajni ani Mirci Dusinove, tak ti vojaci budou delat prusery a co vic, protoze vojaci porad neco nekde delaji, tak hrozi riziko omylu. No a politicky v US neobhajis plosne bombardovani vesnic(napr.), ale zase zvladli (vicemene) obhajit zadrzovani a muceni „pro zabavu“, takze leccos je mozne :) Ostatne ty jejich slavne vyvozy demokracie jsou politickym rozhodnutim, kdy tam armada vlitne, udela cistku a pak se to politicky posere(viz Afghanistan a vyvoz demokracie, kterou tam nechteji; viz Irak a rozpusteni gard a ten slavny vyvoz demokracie, kterou tam nechteji atd. – tohle byla politicka rozhodnuti, vojensky ty operace byly navysost uspesne).
      Tradicne detske armady s rezavejma kalachama jsou rizikem pro spatne vycvicene/motivovane armady v Africe/Asii, kde ten pomer vojak:dite(vzbourenec) je vyrazne nizsi.

      Kdyz uz neco amiky porazi, tak je to IED(improvizovane explozivni zarizeni), kdy vec v cene par USD ohrozuje lidske zdroje, cimz se ten pomer snizuje v neprospech US(a hlavne zmrzaceni vojaci vypadaji jo blbe v televizi, mrtvoly alespon sporadane lezi v rakvi s vlajkou).

      A ne, ze bych mel nejak US a jejich tendenci nekam vlitnout a udelat tam bordel, nejak rad. Ale faktem zustava, ze vojensky jsou na tom luxusne.

      1. já to beru ekonomicky, jestli má americký voják poměr v boji 1:50, je to ekonomicky zničující a mohou si to dovolit jen proto, že se pouští do relativně směšných miniautrních konfliktů, kde dohromady o nic nejde. Někde jsem čet, že náklad na 1 mariňáka je něco kolem 50 tisíc USD vercajk + výcvik. Pakistánský kalach stojí 150 dolarů, pyžamo, sandále, 2 zásobníky střeliva. Kolik takových vyrobíte za milion? Určitě víc než 50.

        1. No nevim, v Iraku a Afghanu jsou uz vic jak 15 let a nezda se, ze by to financne neutahli. A jeste si muzou dovolit další konflikty a navyšovat rozpocty. A ekonomika jim jede jak uz dlouho ne.
          Oni si tyhle maly valky dovolit muzou, koneckoncu, drzej si nejaky dva miliony muzu ve zbrani, velky letectvo, nekolik letadlovych lodi… U nich je opravdu vetsi problem verejny mineni. A to je citlivy jak na vlastni ztraty, tak i na to, aby zabíjeli „humanne“.

          1. Dluhy, které se nedají splatit, války které se nedají vyhrát…

          2. ale vždyť říkám, že takové směšné miniaturní konflikty si dovolit můžou

            podle mě dokonce musí, protože staré železo je třeba vypráskat, než se ve skladu zkazí a armádu je třeba trénovat v ostrém boji, podle mě osobně tyhle války celou dobu existují hlavně proto

            1. Když už takovou pěknou armádu máme, byla by škoda ji nepoužít :-)

            2. Eh, jak to, no… hele ja to video proste hledat nebudu, ale je to tak 5 let, co nejaky jeneral brecel an YouTube, ze jim jednotky hloupnou a je potreba je zacit opet cvicit. Japato? No, poslednich 20 let amici praktikuji asymetrickou valku(valku proti vzbourencum), takze na to taky poctive cvicili. Coz treba u tankistu vede ke zcela jinym navykum, protoze v asymetrickem konfliktu tank stoji proti pechote a nikoliv proti tanku. No a tak na ruznych zavodech testujici dovednosti vhodne pro vedeni symetrickeho konfliktu zacaly emericke jednotky zaostavat. A kdyz si Rusko sebralo Krym, tak „zacaly prdelema cvakat draty“ :) Posledni dobou cvici opet i tohle.
              (ono to teda nebylo tak, ze by na to srali uplne, ale proste davali duraz na veci nutne pro Afghan/Irak)

              Jinak receno, ano, i ne :D Samizrejme je lepsi mit veterany z asymetrickeho konfliktu pro symetricky, nez nemit veterany vubec, ze jo :)

              1. Lampasáci se vždycky usilovně připravujou na minulou válku.

                Střet čel tankových armád ve fuldský soutěsce, to jako fakt?

                1. No nyní to budou spíš roviny v koridoru Suwalki…

                2. Jako to sice ano, ale aktualne trenovali primarne stret asymetricky. A ja si troufnu tvrdit, ze at bude pristi velka valka jakakoliv, nebude asymetricka :) Takze z tohoto pohledu ten narek smysl dava. Prakticky vsichni, krome pechoty a pruzkumu(a zdravotniku), maji v asymetricke valce jine role. Kuprikladu artilerie nemusi resit, ze by je protivnik zameroval, takze si spokojene sedi a strili. Na tomhle pohorela Ukrajinska armada, kdy Uk delostrelectvo bylo povstalcum zamerene RF a ti(mysleno povstalce, ne RF, i kdyz… ;)) jim poslali behem chvilky pratelske pozdravy zpatky a rozmrdali je na sracku, protoze v asymetrickem konfliktu(ktery cekala Uk armada) se tohle proste nedeje, tak proc se po strelbe hybat, ze jo. A takovych prikladu by se dalo najit vic.

                  1. No tak když bigoš vstane tam, kde si lehnul, tak je prostě debil, kterej si tu kulku do čela zasloužil. Dva-tři dělostřelecký přepady a naučej se to jedna báseň. Jakpak rychle se to rusáci naučili v jedenačtyřicátým.

                    Osobně si nemyslim, že je to tak horký, hromady mrtvol se totiž blbě vyjímají v televizi a je to píárko na hovno. Myslim že to nikdo nechce.

                    1. Jasne, ale pointa je prave v tom, ze asymetricky konflikt a vycvik na nej vytvari nevhodne navyky pro ten symetricky :) Proto se zpetne zacalo cvicit i na tu minulou valku, aby jednotky neprichazely o dulezite navyky :)

                    2. Jo, já to chápu, akorát nevnímam riziko klasickýho (symetrickýho) střetu jako významný. To je věc na ústupu prakticky už od Koreje, alespoň tedy mezi technologicky zdatnými velmocemi.

                    3. Ono taky, kdo by proti komu mel symetricky bojovat? Indie proti Číně? USA nemaj konkurenci, s Ruskem valcit nepujdou, proti petkrat lidnatejsi Číně nebo Indii se v symetricky valce ala Druha svetova se nejspis nechytaj a zbytek jsou maly ryby.

                    4. Jakpak rychle se to rusáci naučili v jedenačtyřicátým

                      No, nevím; ti se spíše naučili tam posílat další a další a další bigoše tak dlouho, dokud protistraně nedošlo střelivo.

                    5. Byl jsem na cvičení se záložkama z Prajzska. Vyprávěli jak to bylo v 41. Že když to začalo, bylo střílení Ivanů jako střílení holubů na střeše. Ivan lehnul za šutr a já si řikal: „Počkej kurvo, však ty vylezeš.“ A taky jo, stačilo si jenom počkat. Vstal tam kde lehnul. Jak malý děti.

                      Na podzim už to prý taková legrace nebyla, protože Ivan se doučil učivo.

          3. Ekonomika Americe jede, jak už dlouho ne? Tak proč mají tolik dluhů u Číňana a FED z toho má těžkou hlavu víc, než kdy jindy?

            1. „Dluhy se neplati“ (c) byvaly namestek RaJ.

            2. U ciňana maj asi sedm procent z celkoveho dluhu. Vetsina jejich dluhu je vnitrostátní kde si dluží navzajem a jen asi ctvrtina je dluh zahraniční, z cehoz je Cina sice nejvetsi jednotlivý veritel, ale furt ma jen malou cast.
              Navic, pokud by byla Čína vyznamny veritel, tak ma spis hlavu v pejru, aby se USA neco nestalo a mohli dal splacet.
              No a nakonec, mezinarodni dluhy nejsou jako kdyz si servisdok pujci na dilne litr do vejplaty. Zahraniční dluhy jsou spis jako hypoteky, s predem stanovenym splátkovým kalendářem a s predem určenými podminkami za jakych je mozno pozadovat predcasne splaceni. Rozhodbe to neni tak, ze ted Čina rekne „Zaplat Kamile, casy jsou zlé“ a USA zaplati a krachnou.

          4. Netvrdil to nedávno i Bureš, že „se máme jak nikdy předtím“ a přitom se schodkem 50MLD brutto?
            Ten státní rozpočet 2016 a 2018 – to bylo co? To jsme se neměli líp? Náhoda, demonstrace burešových „schopností“?

        2. jenze on ten musulman v pyzamu neni zadarmo :) on ma taky vycvik(i kdyz to tak nevypada) a je v nem taky nejaka cena co se tyka nalezeni a provereni osoby :)

          Takova funny story – kdyz se NATO usidlilo v Afghanistanu a udelalo si tam prvni hezke zakladny, tak musulmani zvykli na SSSR jim ty zakladny ostrelovalo. Dlouho jim to nevydrzelo, protoze hlidky videly na cca 3km daleko :) Takze pak zmenili taktiku na minometne/raketove utoky, ale strelba uz se moc nekonala. V te dobe se na internetu zacaly objevovat videa o strileni „kraliku“ v noci. (alespon nektera se tak jmenovala) Jo, NVG3+ je velke zlo, VELKE ZLO! :D

          Tim chci ilustrovat to, uz to neni manik v cernym pyzamu. Manik v cernym pyzamu uz daaaaaaavno neni tak ucinnej :) Porad ten pomer vychazi pro US i ekonomicky. Jak jsem psal, rozdilovy je boj s IED. Manik s kalachem je v tomhle na hovno, kdyz uz nekoho sejme, tak je to spatne pripraveny novacek(i taci se daji najit i ve slavne US), nebo mel proste stesti. Vetsina mrtvol je z dobre pripravenych prepadu(a to se vracime k tomu, ze ten musulman stal vic nez jen kalach a par zasobniku), z pruseru(nekdo neco podcenil, nebo holt meli kluci smulu) a hlavne z tech IED. I tak dost vojaku prezije s devastujicimi zranenimi. Pockej, nejses doktor? Mrkni na tohle, krome maleho zazraku to jeste ukazuje, jak je zkurvene tezke dneska zabit marinaka> https://www.youtube.com/watch?v=I-G4Sqkeq7k

          1. nejsu doktor, zbytek rodiny je, a bohužel mám YT blokovanou v robotě :)

            1. Ah, nejak jsem te mel zarazenyho jako doktora, tak nic. Pokud rodice rozumi, preposli. je to dokument o tom, jak manikovi IED urvalo krkavici(zbytek drzel na cca 10 %) a i tak ho zachranili. Zjednodusene receno – dostal koleno do krku, aby masivne neztracel krev. Ve vrtulniku ho nekolikrat nahodili a na lodi ho pak sesili a dopumpovali krev(tu do nej teda pumpovali uz ve vrtulniku). Krome jinych zraneni(myslim, ze mu to urvalo i ruku a nohu), ma jenom mirne poskozeny mozek, ale funguje normalne(mysilm, ze ma male problemy s motorikou).

              1. to proto, že jsme tu řešili doktorskou tématiku a místní strojaři a ajťáci mají doktory za bandu zkurvených čuráků a já jakožto syn, vnuk. bratr, švagr a bratranec samých doktorů, ač sám ekonomem, musel jsem trochu hájit barvy tohoto ošemetného a nenáviděného řemesla, neb to mám z první ruky celý život doma všude okolo

                1. Já mám doktory upřímně rád a když by to šlo, rád bych se doktorem stal, já rád pomáhám lidem.

                  1. :)

                    nedoporučuju, lidi jsou od podstaty strašné kurvy, zvláště ve východní evropě a rozhodně není radno jim pomáhat

                    1. Však já jsem taky kurva, ale to je jedno, mě lidi vždycky pomohli a i jak jsem neschopný tak mi dělá radost, když mohu lidem pomoci, když už neumím pomoci sobě.

                    2. hehe, mluvíte jako já :)

                      jednou jsme s kolegou zachránili nějakou ležící babku, co ji lidi překračovali, najebaná asi nebyla, spíš nějaká vadná a upadla a nemohla vstát a my ji zvedli a hned takový dobrý pocit z toho byl, pak jsme se vrátili na šichtu, podívali se na ty zkurvené zmrdy okolo a hned byla rovnováha světa zase v pořádku :)

                  2. Tak zkus ‚odhackovani‘, aspon pro zacatek. Je to docela trendy :-)

      2. emerickou armádu v posledních 20 letech porazil každý, proti komu vytáhla.
        Takže to není dobrý příklad špatnnhéo příkladu.

        1. Neporazil
          Mise Afghanistan – porazit Taliban, dobyt Kabul a velka mesta – oboje splneno.
          Mise Irak – porazit Saddama, dobyt Bagdad a vetsinu velkych mest – oboje splneno

          Problem je, ze pak se v tom zavrtali politicky. Napr. mnou zminene rozpusteni Republikanskych gard(nebo jak se jmenovaly). Vysledkem teto legrace bylo, ze hromada relativne elitnich vojaku prisla o zivobyti a soucasne na ne aktualni loutkova vlada ukazovala prstem. A z toho, mile deti, vznikla vojenska sila IS(mmj).

          Vojensky to nebylo problem, problem bylo, ze nikdo nedomyslel fazi – co pak?
          Vsichni jeli na
          1) Dobyt uzemi
          2) ???
          3) Profit!!!

          Bohuzel realita je trosku jina nez upraveny vtip ze South Parku :)

          Ale znova zopakuji, ze vojensky se cile podarilo naplnit, ostatne prvni roky v Afghanistanu to vypadalo, ze se jim ten export demokracie i povede. Bohuzel pro Americany oni proste nepochopili mistni specifika(nebo je odmitli pochopit) a armade holt veli politici.

          Ano, celkove je A i I pruser. Ale ja tvrdim, ze to je politicky pruser, ne vojensky. Ale to je mozna tim, ze do toho skrz kontakty vic vidim.

          1. Dyk to rikam, uz zase v bedne lhali, ze Taliban sestrelil toho dopravaka v Afganu. Zadnej Taliban neni, Amici ho porazili.

            1. Američani (před delší dobou) skutečně Taliban vojensky porazili (porazit neznamená nutně zničit zcela). Porazili i Sadámovou armádu. Porazil kde koho, ale po vyhraném boji nebyli schopni ta území stabilizovat. Podle mě má deacon pravdu.

              1. Cili Americane vyhrali, odtahli, ale na bojisti se nic vyrazne nezmenilo.

                Inu, moje pojeti valky a vitezstvi v napoleonovskem stylu je prece jen staromodni.

          2. Důkladně rozmrdat i tak velkou zem, jako byl 1941 SSSR, dokázal i Hitler.
            Ale udržet tu zemi pevně v rukou a ovládnout její zdroje, to už je jiná.
            Notabene, když jste fakt kokot a chováte se tak brutálně, že i po srovnání s brutalitou a metodami bolševika, se proti Vám postaví úplně celá země.
            IMHO se něco podobného stalo Amíkům jak ve Vietnamu, tak v Iráku a doposud se děje v Afghánistánu.
            Počítám, že Irák už dlouho neudrží, tam ta nenávist k okupantovi nabrala na síle a dál poroste.
            Oni jsou tam doma, jejich motivací není jen pár desítek vydatnějších ropných polí.
            To podcenění motivace a rozhořčení místních lidí porazí i „vyhlášenou“ US Army.
            Bez ohledu na to, jaké technické prostředky použijí a jak dlouho to bude trvat, než na tom USA začnou krvácet.
            Jako na Vietnamu. A taky – než americké matky přestanou chtít přicházet o synky a být na ně americky hrdé.
            Myslím, že v Afghánistánu se už dějí věci a my nic netušíme. Ty IED jsou svinstvo a nezabráníte tomu..

            1. Vitnam byl extrem. Od te doby se JuEsBoyz naucili, ze takhle blbe se to nedela. Od te doby se valci mnohem efektivneji. Mene mrtvych, rozmrdane vetsi uzemi, rozsednuti se na prameni bez sance, ze je odtud nekdo dostane a ovladani mistnich pomeru alespon tak, co se investicne vyplati.

              Rozmrdat Blizky vychod vcetne severu Afriky byl zamer a ten jim vysel, o tom zadna. Ze je cela armada na dluh, je sice mozny, ale je nejsilnejsi na svete. S tim nic nenadelame, dokud ta financni bublina nesplaskne.

          3. Myslím, že Trump má v úmyslu nasrat Židy samostatným palestinským státem.
            Prej „musí se vzdát terorismu“ no jasně. Ty zadupeš, oni se poserou, rázem přestanou kopat tunely, střílet rakety na Židy a vůbec se budou chovat spořádaně po americku.
            To víš, že jo.
            Vsadím se, že tyhle svoje kecy se Židy nekonzultoval a zase jde o další vejšplecht.
            Takový Netanjahu na to bude mít diametrálně odlišný názor.
            Rozmrdejte ještě tam ten region, kde si dělají pořádky Židi sami a účinně..

            1. Osobne si myslim, ze je to placani do vody. Zidaci proste Palestinu krok po kroku asimiluji a bude vymalovano. Amik je sice kamos, ale Amik je daleko.

            2. Nechtěls napsat anihilují? :D

              1. Prece si nemyslis o nasich pratelich, kterym jsme kdysi tak pomohli vytvorit Izrael, neco nepatricneho? ;-)

                Ja mam cas od casu problem se spojit s kamaradem v Libanonu. On sice tvrdi, ze ten telefon vypadava, protoze ta telefonni spolecnost patri izraelskym akcionarum, ale to jsou jiste jen sproste pomluvy :-)

  8. Když na mě ve fabrice Fiatu v roce 1992 zatroubil vozík vezoucí alternátory pro montáž malého rozvodu motoru FIRE, který se suverénně pohyboval fabrikou bez jakéhokoli kontaktu s člověkem, měl jsem pocit, že se nacházím na jiné planetě. Vozík byl automatick naložen z dopravníku, odvezl produkty na místo jednou ze tří cest, přesunul a odjel opakovat sekvenci stále dokola. Společnosti Comau, která je mimochodem dnes středem „problému“ spojení Fiatu a PSA, již v první polovině 80. let 20. století vyprojektovala a uvedla do reálného provozu fabriku, kde roboty dělaly téměř vše (právě např. krom napínání alternátorů). Pro nás s naší rozvinutou ruční výrobou (AZNP Kvasiny byl nejtypičtější příklad z typických českých příkladů zcela ruční výroby odpovídající např. dílnám Pinin Fariny) to bylo něco naprosto neuvěřitelného.
    Jenomže když napochodovali Francouzi do Karosy ve Vysokém mýtě (dnes Iveco CZ), jejich řeči o nutnosti maximální automatizace provozu jaksi vysublimovaly ve chvíli, kdy dokončili prohlídku závodu. Ne, nebudeme nakupovat nejnovější svařovací automaty, sem tam maximálně nějaké obráběcí centrum, ale na výrobě v podstatě nic moc nezměníme. Zavřeme se ve starém zívodě, tam zřídíme středisko kontroly kvality a do výroby budeme zasahovat minimálně.
    Proč ten zdánlivý rozpor?
    Proč manažeři Renaultu, v jejichž mateřských závodech co není robotické, to je průser, najednou otočili?
    Zhlouli snad? Zapomněli v mejtské hospodě, co je to prokrok?
    Kdepak.
    Protože věci se dějí z příčin. A z příčin vychází i ona automatizace.
    Jestliže totiž za obrovských státních dotací postavíte automobilku na jihu Itálie, kde jsou lidé neskutečně líní a mají vyvinutou nulovou odpovědnost za vlastní práci a přilátají cokoli k čemukoli jakkoli, aby to minutu drželo, než dojdou pro prachy, tak je pro vás automatizace jediným možným řešením. Shrábnete dotace, a máte šanci zachovat výrobu alespoň v takové kvalitě, na kterou byli zákazníci v době méně robotizovné zvyklí od vašich normálních bělošských zaměstnanců (na severu země).
    Pokud ale zjistíte, že místo svařovacího robota Kuka se v dílně nachází Lojza Vonásek, který sváří minimálně stejně kvalitně, spíš líp, protože když se mu jeden svár z tisíce náhodou z různých důvodů nepovede, Lojza naruší svůj takt tím, že svár opraví a ostatní 4 sváry provede o to rychleji, aby ztrátu dohnal, a to vše činí za 500 Euro hrubé mzdy měsíčně (superhrubá vás v tomto případě nezajímá, dostali jste jako zahraniční investor samozřejmě daňové prázdniny; superhrubá je jen pro místní debily, který musej zaplatit Váš zisk), tak byste byli nebetyční idioti, kdybyste kupovali za miliony svářecí automaty a k nim si půjčovali obsluhu za denní taxu rovnající se trojnásobku hrubé měsíční mzdy Lojzy Vonáska. Vaší jedinou starostí je, aby Vonásek naučil i Josku Kořízka veškerým svým pracovním návykům, protože Lojza hraje fotbal a mohl by si zlomit nohu.

    Takže robotizace je ve skutečnosti spíše jakousi nezbytností, jak zajistit, aby i čím dál větší lemplové mohli produkovat zboží zhruba obdobné kvality, jako jejich dědové zvládali během standardní pracovní doby a ještě si k tomu zvládli uplácat stavení z vepřovic, aby měli kde bydlet. Ale to se dneska stejně nesmí, tak snad nás alespoň ta robotizace spasí…

    1. Integrale.
      „…montáž malého rozvodu motoru FIRE,…“
      – – –
      Co to znamená?

      1. Většina tradičních motorů s vratným pohybem pístů má min. 2 rozvody: tzv. „velký“ nebo „hlavní“, jímž je ovládáno otevírání a zavírání ventilů pohonem od klikové hřídele (dnes nejčastěji i včetně čerpadla chladicí kapaliny). Dnes je to nejčastěji řešeno ozubeným srážkovaným plochým řemenem či článkovým řetězem (jedno- či víceřadým), méně obyvklé je dnes již řešení královským hřídelem, ozubeným soukolím atd.
        Druhým rozvodem je tzv. „malý“ nebo „pomocný“ rozvod, který zajišťuje zdroj výkonu pro pomocné mechanismy, jako je alternátor, čerpadlo servořízení, kompresor klimatizace atd., v některých případech (u starších automobilů pak většinou) i čerpadlo chladicí kapaliny. V současnosti bývá tento rozvod řešený jedním drážkovaným multiklínovým řemenem (4,5,6 či 7 klínových řemenů spojených vedle sebe do jednoho), v minulosti býval tvořen i několika samostatnými klínovými řemeny, na přelomu 80. a 90. let 20. století existovaly i kombinované systémy (drážkovaný + samostatné klínové napínané spotřebičem).
        Některé motory mají nebo spíš mívaly ještě třetí rozvod, který zajišťuje nebo spíše zajišťoval pohon vyvažovacích protiběžných hřídelí.

        1. Integrale:
          A od kdy se změnilo technické názvosloví, konkrétně u termínu „rozvod“…?

          1. Nerozumím, ale asi nechcete nic sdělit k věci?

            1. Integrale:
              Jistěže k věci. Vycházím stále z této části věty: „…alternátory pro montáž malého rozvodu motoru FIRE…“.
              Konkrétně mi jde o to, co může mít alternátor spoločného s rozvody. Nikdy jsem o tom nic neviděl a pokud vím, alternátor se v automobilových motorech nijak s rozvody nespojuje. Alternátor má obvykle náhon od klikové hřídele.

              1. Tak to neřešte, když to nechápete.

                1. Možná bazíruje na termínech „primární a sekundární“ …

                  1. gogan:
                    NE, žádné „primární a sekundární“ jsem nezmínil.

                    1. No dobrá, pak tedy chcete používat „ventilový rozvod“ a „pohon alternátoru, kompresoru klimy,…, …“?

                    2. gogan:
                      „Rozvod“ na spalovacím motoru je soustava výfukových a sacích kanálů, ventilů a vaček.
                      Pokud vím, názvosloví se nezměnilo.
                      Náhon k rozvodu je vždy některými těmi převody, co jsem výše uvedl.

                      Alternátor je poháněn řemenem, s rozvody nemá nic společného.
                      Termín „primární a sekundární“ jsem nikde neviděl, stejně jako „malý“ nebo „pomocný“ rozvod.

                    3. Ale jo, primární a sekundární rozvod se používá, asi to není ofiko terminus technikus, ale mají to často v popisech i prodejci dílů. Známej učí motory na střední, ten zas vyšiluje když někdo u piva řekne že musí udělat rozvod/y „to jako elektroinstalace, paliva nebo čeho?“ (po třetím žejdlíku do toho montuje i manželku) prostě žáčky honí na termínu „ventilový rozvod“…
                      Já jsem „malej a velkej“ rozvod taky neslyšel, ale v kontextu to zas tak nejasný není.

                    4. gogan:
                      „…primární a sekundární rozvod se používá…“
                      – – –
                      Co se týká spalovacích motorů, nikdy a nikde jsem to neviděl. A velkej pozor – nejsem pubert *1975 a mladší, kterej jen někde honí senzace kolem tratarů.

                    5. Jo to je možný, vždyť jsem říkal že to odborný termín zřejmě není.

                    6. Jo a známej je právník a slovo „rozvod“ chápe taky jinak.

                    7. A malý rozvod je bez dětí a s předmanželskou smlouvou? ;-)

                    8. Ano,
                      střední rozvod je bez předmanželské smlouvy,
                      velký rozvod je s dětma a taky bez smlouvy,
                      velký rozvod+ je jako ten obyč. velký s obzvláště výživným průběhem okořeněným různými obviněníními a tak.. :)

                    9. Jo, rozvod. Taky pneumatiky jsou obyčejný železný, nebo ty lepší hliníkový.
                      A kupé už jsou dneska čtyřdveřový a možná i víc.
                      To fuk…

                2. Integrale:
                  CO nechápu…???
                  Spalovací motor má rozvody, např. ventilové nebo šoupátkové. Takže v hlavě jsou kanály, ventily s pružinami, hřídel s vačkami.
                  Vačková hřídel je poháněna náhonem na rozvody od klikové hřídele (královským hřídelem, řetězem, ozubenými koly, řemenem).

                  Nevím o tom, že se s tímto mechanismem spojuje alternátor – to je zdroj el. energie a je mimo soustavu rozvodů.
                  Termín „malé rozvody“ z názvosloví neznám.
                  O co tedy jde?

                  1. O co Vám jde netuším, asi o nějaké slovíčkaření.

                    1. Mimochodem, kdybyste na ČVUT v roce 1990 použil pro pohon slovo náhon, jak jste učinil, byl byste od zkoušky vyhozen s tím, že náhon je ve mlejně. Pokud už tedy chcete slovíčkařit, tak začněte laskavě u sebe.

                    2. Integrale:
                      Technické názvosloví NENÍ slovíčkaření.
                      Připouštím, že je možný, že ti někdo na ČVUT kdysi mohl vyhodit od zkoušky za „náhon“- a je i možný, že se správně má používat „pohon rozvodů“ a nikoli „náhon rozvodů“. V tom bodě se přít nehodlám.
                      Ovšem ty obecně rozšířený diletantský kydy jako „rozvod = pohon od klikové hřídele na vačkovou hřídel“ považuju za úpadek technický odbornosti.
                      Tím „malým rozvodem“ či dokonce „pomocným rozvodem“ (poprvé kdy to vidím, je zde od tebe) se tenhle diletantismus posouvá ještě dál.
                      * * *
                      Už jsem taky výstup s jedním „motoodborníkem“, když jsem prohlásil něco o rozvodu pístem u J350/634 a on se mi zkoušel vytlemit, co jsem za vola, bo „třiapůle žádnej rozvod mít nemůže“…

                    3. Hmmm… dobrá tedy… omlouvám se tady veřejně uživateli corona a případně i dalším za používání slangového výrazu „velký rozvod“ a „malý rozvod“, jakož i za používání dalších slangových pojmů jako. např. rozvoďák, klíňák, napínák, samosvor, špéra, špajzka, vačka, turbo, vstřik, brzdič, krouťák, pumpa, viskóza a dalších, které jsem kdy v minulosti použil, používám nebo z nevzdělanosti a nedbalosti použiji i v budoucnu.
                      Rovněž přijměte omluvu za používání jednotek mimo soustavu SI, výslovně se týká jednotky „kůň“ místo standardizované jednotky SI Watt.

                    4. Ah, nadherne, miluju takoveto posty, zlepsi mi to den.

                    5. Integrale:
                      „…používání slangového výrazu „velký rozvod“ a „malý rozvod“, …“
                      – – –
                      To ovšem není slangový výraz.
                      Existuje „rozvod“ a to je přesně to, co jsem uvedl – je třeba ventilový, šoupátkový, rozvod pístem.
                      Zcela určitě nemá s rozvodem u spalovacího motoru nic společného alternátor ani řemen od toho alternátoru na řemenici klikového hřídele, přes který je poháněn.

                      Takže tu nemixuj skutečné slangové výrazy jako „klíňák“ s touhle pomateninou typu „pomocný rozvod“, ani se skutečně odbornými výrazy jako třeba „brzdič“…

                    6. Technická poznámka: náhon je vodní dílo, nebo přední pohon, též přední náhon nebo pohon přední nápravy, což je koncepce pohonu automobilů, u které je motor uložený vpředu a síla se přenáší na přední nápravu.

    2. Integrale 27.1.2020 v 9:30
      Technická: i jako naprostý netechnik se zapojím to technickoterminologické polemüky…
      Svár je konflikt, rozepře, hádka, neshoda atd., atp. …
      Spoj vzniklý svařením je svar…

        1. ocs:
          Ano, svar i svár. Protože vzniká „svařením“ i „svářením“.

          1. Tak to se omlouvám, nezbývá mi než věřit…
            Akorát to odůvodnění mi přijde nesmyslné – výsledný stav vzniká až svařením, sváření (ve smyslu svařování) je neukončený proces…
            Prostě takňák dokonavá a nedokonavá slovesa…

  9. Autor absolutne nerozumie co I4.0 je. Popisane problemy su nieco uplne ine.

    1. A co to tedy je? Můžete nám to tajemství prozradit? ;-)

Napsat komentář

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!