Chci být prasetem!

Featured Image

Vážený můj pane vedoucí,

dovoluji si vás touto cestou požádat o malou laskavost, která sice bude znamenat určité zvýšení mých cestovních nákladů, ale benefit z takto vynaložených peněz bude mnohokrát vyšší než vložená částka. Troufám si tvrdit, že výnos z této malé finanční obětiny mnohonásobně přesáhne výnos z termínovaného vkladu v průměrné české bance, nehledě na banku Union.

Rád bych, abych na služebních cestách autem mimo území republiky

nemusel řídit sám, ale mohl si najmout osobní auto s řidičem.

Zdůvodnění :

Zjistil jsem, že pravidla silničního provozu – ne ta psaná, ale ta skutečná – se v tuzemsku a ve vyspělých zemích diametrálně liší. V čem?

Zatímco ve většině evropských zemí je aspoň občas dodržována vyhláška, především co se pravidel přednosti v jízdě, zastavování na červenou nebo u přechodů pro chodce, povolených rychlostí v obci i mimo ni apod. jakž takž dodržují, v Čechách se tak neděje.

Zatímco ve většině evropských zemí je jízda ve stavu podnapilosti důvodem k okamžitému odebrání řidičské licence, je to samé v Čechách prohřešek, který kromě popotahování s úplatnými úředníky má jen ten dopad, že se tím přistižený může chlubit na mejdanech, jakej je pašák.

Zatímco ve většině evropských zemí je dodržování pravidel bráno jako samozřejmost a kdo je nedodržuje, je za bílou vránu a někdy i černou ovci, je to v Čechách právě naopak.

Zatímco většině evropských zemí mne neustále neohrožují pubertální bandité s fóliemi na sklech v autech diskutabilního technického stavu olepených pofidérními tuningovými doplňky, případně zamindrákovaní kokoti ve velkých off-roadech s trubkovými rámy vpředu (asi musejí mít velký auto, protože mají malý … něco jinýho), nebo brunátní strýcové v nablýskaných feliciích, jejichž kilometrické konto narůstá jen o nedělích a když už vyjedou, tak se musí předvést. V Čechách se tak děje pořád.

Zatímco ve většině evropských zemí jsou silnice konstruované tak, aby samy o sobě nebyly příčinou dopravních nehod, nerovnosti na nich se opravují a dopravní značení nepostrádá elementární logiku, připomíná jízda po tuzemských silnicích dynamické testy odolnosti podvozku.

Zatímco ve většině evropských zemí je možné na silnici potkat silniční hlídku i zimě při minusových teplotách, v Čechách ulehají dopravní policisté k zimnímu spánku s prvními mrazíky a procitají až tehdy, je-li možno pobývat venku jen v košili a placaté čepici.

Zatímco … a tak dále.

Je očividné, že celý problém „přepravit se automobilem z místa A do místa B“ je v zemích se základy civilizovanosti uchopen zcela jinak než v zemi české. Zde totiž nejde vůbec o to, dostat se z východiska do cíle cesty do nejrychleji, nejplynuleji, nejbezpečněji nebo nejlevněji. Tady jde o to, silou svého ega porazit jiná ega, všem jim ukázat, že jsem já ten největší střihoun, drsoň a kruťák – přičemž jde samozřejmě bokem nejen silniční vyhláška, ale i elementární zákony fyziky a logiky.

Úkol dne na českých silnicích tedy zní : jezdit jako prase.

Jistě uznáte, že okamžité přepnutí z normálního do prasečího řidičského módu není jednoduché a vyžaduje od jednotlivce zvláštní schopnosti, které já nemám. Dochází pak k nesmyslným nedorozuměním, jako když jsem například nedávno jízdou rychlostí 100km/h brzdil silniční provoz od hraničního přechodu Furth im Wald až do Klatov, kde mi po projetí dvacet centimetrů hlubokého a metr širokého výmolu konečně došlo, že už jsem ve své domovině.

Přepnutí je přitom nutností, protože v civilizovaných zemích se dopravní přestupky trestají.

Jinak řečeno, nejsem dostatečně flexibilní k tomu, abych se na pár metrech asfaltu změnil ze slušného člověka ve zkurvysyna nebo ze zkurvysyna na slušného člověka. Záleží, jakým směrem jedete. Tato ztuhlost vede k tomu, že buď jezdím na českých silnicích jako slušný člověk a jsem za hlupáka, nebo jezdím v cizině jako prase, což tam s ohledem na mé SPZ a CZ v oválku beztak nikoho nepřekvapuje.

Doufám tedy, že jsem Vám své motivy dostatečně objasnil.

Pokud nebudu řídit mimo území ČR já, ale někdo jiný, mohu zůstat natrvalo přepnutý v módu silničního prasete, ve kterém zde celá řada řidičů zůstává celoživotně, a dál svoje prasečí návyky zdokonalovat, až budu dokonalým prasetem.

Přepnutí vyžaduje velmi rychle realizovat dalekosáhlou změnu v myšlení, něco jako nahrání nového operačního systému, ale hlavně mě přepínání sem a tam vzdaluje od primárního cíle, totiž být za volantem přinejmenším takové prase jako některé sportovní nebo umělecké celebrity. Vzpomeňme v poslední době třeba na pana Hapku, z minulosti na pány Bartošku nebo Šimůnka.

Pro vás poplynou z nové organizace pracovních cest následující výhody :
+ až upořádají rychle množící se silniční prasata holocaust na zbylé slušné řidiče a vyhladí je, tak já u toho nebudu a desítky až stovky tisíc korun, které do mně firma investovala formou různých školení a seminářů, nepřijdou vniveč
+ pokud bych jezdil s autem s logem firmy v cizině jako prase, utrpí tím image naší firmy. Předpokládám zde, že naše firma nemá vepřovou image, v opačném případě bych mohl nabídnout, že budu s označeným autem jezdit v tuzemsku.

Samozřejmě že nový způsob s sebou nese jisté nevýhody, zejména zvýšení nákladů o plat řidiče, ale vzhledem k nastíněným výhodám je považuji – jak by řekl prezident Bush – za kolaterální.

Popsaný způsob organizace služebních cest by se samozřejmě týkal pouze cest do těchto zemí :
– Německo, zejména západní polovina
– Švýcarsko
– Rakousko

Zatímco u níže uvedených zemí není řidič zapotřebí, protože tam vládnou podobné poměry jako u nás.
– Ukrajina
– Rumunsko
– Itálie
– a cokoli od Kyjeva na východ.

Dále bych si dovolil požádat, zdali bych pro udržení prasečí zdatnosti nemohl jezdit z jednání na Moravě po D1 až do Prahy, tam kolem celého města a zase zpátky, a to zejména v pátek odpoledne. Pokud mi i tohle slíbíte, budu schopen nabídnout školení pro další referenty v základech prasácké jízdy, k čemuž se naše služební vozy Octavia TDi náramně hodí. Mohu rovněž pořádat základní kurzy pro zahraniční kolegy v základech umění jezdit jako prase, aby se na českých silnicích necítili tak blbě a neměli tak strašně vyvalený oči, když vystupují na našem firemním parkovišti ze svých BMW. Už jsem připravil materiál pro několik prvních lekcí, s jejichž stručnou charakteristikou bych Vás nyní seznámil.

1. lekce : červenější už nebude aneb moderní pojetí jízdy přes světelné křižovatky. Bonus : hra „na oslnivé prase“ – svícení zadními mlhovkami a dálkovými světly
2. lekce : čára není zeď (o předjíždění v nepřehledných úsecích)
3. lekce : přestavba auta na prasostroj (instalace 100W žárovek H4 dopředu, lepení fólií na skla, vrtání děr do výfuků…)
4. lekce : couvání na ťukačku a praktická ukázka toho, že lze zaparkovat do díry menší než je délka auta.
5. lekce : jak uchopit současně cigaretu, mobil, řadící páku a páčku směrovek a přitom ještě ladit rádio s praktickým nácvikem cvrnkání vajglů z oken

Doufám tedy, že Vám budoucnost silničních prasat leží na srdci stejně jako mě a očekávám k tomuto návrhu Vaše stanovisko.


01.03.2003 D-FENS

12345 (2x hodnoceno, průměr: 3,00 z 5)
583x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:09
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!