Není tomu tak dávno, co jsem se s jedním ze svých přátel dostal do sporu o cyklistice v Praze. Nemá smysl zde probírat vše od začátku. Většina už ví, jak se pumpičkáři v našem krásném, na hlavu postaveném státě chovají.
Nikoho už nepřekvapí, když vidí kripla, který pravděpodobně nedokázal absolvovat ani první stupeň základní školy, když nechápe, že červené světlo znamená stůj a zelené jeď. O trojúhelníku na špejli si myslí, že upozorňuje na. obchod s biopotravinami za 1km. A že nejlpši je jezdit do hospody (a z ní nachcanej pod obraz zpět domů) na kole. Co mě suveréně vytáčí nejvíc je podjíždení při hustém provozu nebo na světlech. V těchto připadech bych rezignoval na náš dokonale zprzněný bodový systém a dotyčného pumpičkáře sankcionoval naražením sedla do jeho ánusu.
Pídil jsem se tedy mezi lidmi kolem mě, co nutí cyklisty chovat se na silnici jako rodinku nepřizpůsobivých v mhd. Narazil jsem na jednoho, který nemá vůbec řidické oprávnění a při jednoduché otázce „Komu má dát při odbočování do leva přednost“ Nedokázal odpovědět. Osobně jsem zhnusen, že jsem musel projít administrativní kolečko, absolvovat autoškolu za nemalé peníze, kontrolu od doktora, abych poté musel sdílet veřejnou komunikaci s někým, kdo nemá ani sebemenšího tucha jak se tam chovat.
Dalši člověk, který se s oblibou účastní cykloteroristických jízd, který doslova obhajuje prasení na kole s tím, že jediný, komu může ublížit je jen on sám a když už se srazí s chodcem, tak se to se srážkou, napřiklad s autem (které předtím samo o sobě vyvraždilo mateřskou školku) nedá vůbec srovnat a mohou z toho být maximálně škrábance.
Úplně čistě teoreticky si představíme situaci. Večer půjdu s kolegy z práce na večeři. Večeře se protáhne do nočních hodin…..Pojíme, popijeme, pokecáme a odebereme většinou vozidly taxislužby zpět k domovu. Ránní očista a vzhůru opět do háku. Po cestě, v klikaté nepřehledné ulici mi to tam z ničeho nic střelí ON…. Takový ten člověk, který si zrovna opět spletl značku „dej přednost v jízdě“ s billboardem na biopotraviny. Já ho povozím po kapotě a shodou okolností on nehodu nepřežije. Vśe vypadá v pořádku. Žádní svědci, jeho jasné pochybení. Přijedou státní opičáci, dostanu dýchnout a nadýchám třeba 0.20. Jdu bručet…. Ublížil tedy nejen své osobě, ale dost významně i mě.
Myslím, že spousta z nás, dokáže poznat rozdíl mezi banálním přečinem a vážnejším pochybení. Bohužel vídávám zmrdy na kole dnes a denně prováďet ty vážnější pochybení a dokud se nenaučí na silnici chovat, nemají tam co dělat. Když už potřebují sportovat, ať si tu koloběžku sbalej a jedou někam do přírody (ostatně je to bio). Dokud na to nejsou v Praze vytvořené podmínky….. Nebude to fungovat….
A od dalších lidí jsem útržkovitě slyšel obhajující názory typu. Jak to funguje v Německu atp. Zabíhat do tohoto nechci, protože na tento zmrdikec se dá aplikovat úplně všechno. Jak je to v JAR, jak je to v USA, jak je to ve Vatikánu. Tady jsme u nás, silnice u nás vypadají tak jak vypadají a stezky tu prostě skoro nejsou. A když už jsou (povětšinou na chodníku) nepoužívají se. Viz Spořilov (Bohdalec) směr Michle.
Pronikl jsem tedy do mysli kovaných cyklistů. Začalo mě ale zajímat, co to všechno způsobuje, odkud tato mentalita pochází, co tohle absolutně nemocné myšlení utváří. Hledal jsem na stránkách cykloteroristických organizací a narazil jsem na tento dokument. Obzvláště šťavnatá je druhá strana tohoto dokumentu, ale popořadě.Na první straně se dočteme, že se jedná vlastně Evropský, Eko, Bio, Fair Trade den utlačování motoristů, chybí jen zkratky HD, 3D aby přišlo ještě víc vohnoutů se ožrat do parku, pak společně sednout na kolo a terorizovat motoristy na silnicích. Jinak v dokumentu je vše v hrozně optimistickém duchu
Co mě ale ve finále uzemnilo je toto….. Cituji :
…proměna veřejného prostoru v místo více přátelské pěším, cyklistům a lidem, kteří prostě chtějí někde pobývat. To je nutně spojené s omezením automobilového provozu ve zvolené lokalitě. Může se jednat o úplné uzavření oblasti pro auta spolu s omezením parkování, nebo o jiné, jemnější varianty (omezeno je pouze parkování, provoz je umožněn sníženou rychlostí atp., průjezd zakázán, ale parkování ponecháno atp.). V každém případě je důležité neomezovat se jen na zelené plochy, chodník.
Tak odtud přichází uvažování cyklistů – Omezit, Uzavřít, Zakázat! Teď jsem tu JÁ evropský eko bio člověk na koloběžce a Vy Všichni ze mě padnete na prdel. Pro Mě! totiž pravidla neplatí.
A já se teď ptám …. Jakým právem?
(Zatím nikdo nehlasoval)